Cítila, že dopadla na tvrdou zem, pomalu otevírala oči,ležela na jedné z Bradavických chodeb.Vše tu vypadalo úplně stejně.Kousek od ní leželi Harry, Ginny,Hermiona se ztěžka se postavila na nohy.Tělo jí po tom prudkém dopadu stále bolelo,ostatní se postavili také a šli směrem k ní.

„Teď musíme najít Brumbála,"navrhla a Harry s Ginny přikývli.

„Tomu se říká štěstí," řekla, když viděla jejich nechápavé pohledy, tak ukázala na druhý konec chodby.Šel tam muž co vypadal přesně jako Brumbál, akorát měl o něco kratší vlasy a trochu méně vrásek.I jeho vlasy neměly klasickou čistě bílou barvu.

„To je brumbál," zajásal Harry.

„Tak pojďte, ať nám neuteče,"zavelel Malfoy.Všichni se rozběhli a zastavili se až před překvapeným profesorem.

„Co tady děláte?" Zeptal se Brumbál a přeměřoval si je podezřívavým pohledem, byl podezřívavější než v budoucnosti.

„Potřebujeme s vámi mluvit o něčem důležitém," oznámila Hermiona.

Brumbál povytáhl obočí, „A o čem?"

Hermiona si až teď vzpomněla na papí áhla ho z kapsy a podala ho profesorovi do natažené ál začal očima jezdit po pergamenu, po přečtení si je ještě pořádně prohlížel.

„Pojďte prosím do mé pracovny," řekl po dlouhých úvahách, nic neříkali a šli chodbou za ní šli kolem ředitelny a šli po schodech nahoru.

„Ale pane, vaše pracovna není…au," řekl Malfoy, ale Hermiona do něj šťouchla.

„V téhle době ještě nebyl ředitel," š očividně začal přemýšlet až teď.Brumbál nejspíš nic neslyšel.

Došli až před kabinet, který v jejich době patřil profesorce McGonnalové.Profesor ho měl zařízený podobně jako čil jim ať si sednou a sám udělal totéž.

„Dáte si bonbon?" Zeptal se a vzal do ruky misku plnou bonbonů.Nyní už byl takový jakého ho znali v jejich době.Už nebyl tak podezřívavý a na očích měl svůj typický otcovský úsměv.

„Ne děkujeme," odmítl Harry.

Takže vy jste z budoucnosti?" Ujišťoval se.

„Ano to jsme," souhlasila Ginny.

„Takže všem ostatním studentům budete tvrdit, že jste dříve navštěvovali Školu magie v Americe? Ano, souhlasíte?" Zeptal se ředitel.

„Ano pane," souhlasil Malfoy.

„Jména už změněný máte, takže mi zbývá říct řediteli, že sem přestoupíte, snaad vás sem přijme," doufal profesor, „Počkejte chvíli tady za chvíli přijdu," řekl a opustil kabinet.

„Myslíte si že nás přijmou?" řekl Harry.

Hermiona se usmála. „Myslím že ano, když mu to jde oznámit Brumbál, tak určitě.Brumbál přece je chytrej a přesvědčivej."

„To je," souhlasila Ginny a vzala si z misky jeden oranžový bonbon. „Je docela dobrej," dodala.

Seděli ještě pár minut, kterých se jim zdálo jako celá věčnost, než opět přišel Brumbál s milým usměvem.

„Jste přijati," usmál se na ně.Hermiona, Harry, Draco a Ginny se na sebe nadšeně podívali a čekali co se bude dít dál.

„Ještě vás musíme zařadit do kolejí,"oznámil ještě profesor.Až teď si všimli že v ruce drží moudrý klobouk,umatlaný jako vždy.

„Tak pojďte, třeba vy," řekl a ukázal na se postavil a šel směrem k si na stoličku a dal si klobouk na hlavu.

„Zmijozel," řekl klobouk hned co se dotkl jeho se vrátil zpátky a čekali co bude dá ál ukázal na Ginny a ta si sedla na stoličku stejně jako předtím Draco.

„Hmmm…Si chytrá a odvážná," řekl klobouk, „Nebelvír,"vykřikl po chvíli,Ginny vypadala nadšeně.Vyskočila ze stoličky a šla zpět k nám.

„Takže dál, třeba slečna Grangerová?"Hermiona šla trochu vyklepaně ke stolič si dala na hlavu a čekala.

„Grangerová," zamyslel se Moudrý klobouk. „Si velice chytrá.Mrzimor to nebude.Ráda dáváš najevo svou modrost,Zmijozel taky ne,protože nemáš dobrý původ.Ať je to tedy Havraspár," řekl,Miu tohle nikdy nenapadlo.Věděla že by mohla jít do Havaspáru, ale myslela si že klobouk nakonec zvolí Nebelvír jako ě se spletla.I její přátelé byli poněkud překvapeni.

„Pojď ještě ty," ukázal Brumbál na Harryho,Harry si nasadil klobouk a čekal.

„Hmm… Máš velikou odvahu,je Nebelvír pro tebe to pravé?" ptal se klobouk sám sebe,Harry si to až teď uvědomil a začal řikat. „Ne, do Zmijozelu ne."Nejspíš ale bylo příliš pozdě.Klobouk právě vykřikl „Zmijozel!"

„Né" zakřičel,ale když si všiml Brumbálova pohledu tak řekl „Chtěl sem vlastně říct ano," zalhal.

Všichni ho překvapeně sledovali, Malfoy nemohl uvěřit, jak je tohle vůbec možné.Zrovna Potter a do Zmijozelu? Jak směšné.

„Tak za chvíli vás prefekt, který má teď službu dovede do vašich kolejí.Dal sem mu vědět, tak tu bude každou chvíli," usmál se Brumbál,Hermiona byla nešťastná z představy, že půjde do Havraspáru, kde vůbec nikoho nezná.Ale na druhou stranu chudák Harry je na tom mnohem hůř.Vždyť do Zmijozelu přece chodí i Voldemort,neboradši Tom Radle, pomyslela si Hermiona.A jak vlastně vypadá?Určitě bude nejhnusnější kluk z ročníku zasmála se,slyšeli zaklepání na dveře.

„Dále," řekl Brumbál klidně.Dovnitř vešel vysoký, pohledný kluk.Měl černé vlasy a modré krásné oči,byl velmi hezký.

„Dobrý den pane," řekl zdvořile.

„Dobrý den, Tome," odvětil mile Brumbál a otočil se zpět na ně.

„Toto je Tom Raddle, hlavní školní prefekt, on vás odvede na vaše koleje."představil ho Brumbál.Všichni čtyři po sobě vrhali znepokojené pohledy,až si všimli že Tom na ně hledí poněkud překvapeně.

„Tak běžte a dobrou noc," rozloučil se Brumbál a jim nezbývalo nic jiného než jít společně s Tomem.

„Dobrou noc, pane," usmál se Zmijozelský prefekt a už odcházel pryč.Měli co dělat aby mu stač ázeli chodbou, když na chvíli prudce zastavil, že do něj málem vrazili.

„Takže do jakých kolejí vás mám zavést?" zeptal se a Hermiona s Harrym po sobě vrhali stále vyděšené pohledy,Hermiona se nakonec odvážila promluvit.

„Do Zmijozelu,Havraspáru a Nebelvíru."Raddle pouze přikývl a pokračovali dál.

„A odkud jste sem vlastně přestoupili?" zajímal se.

„Z Americký magický školy," odpověděl Harry,Raddle neodpověděl a ještě přidal do kroku.Měli co dělat, aby mu stačili.Přece jenom měl o něco delší nohy než oni.Šli dolů ppo schodech až se octli dole ve sklepení.Raddle jim sdělil heslo a Harry s Dracem se od nich odpojili.

Hermiona s Ginny teď byly trochu znepokojenější a pokračovali zase nahoru do schodů.Nyní šli cestou co znali moc dobře,do Nebelvírských prostorů.

„Dobrou noc," řekl Raddle před Nebelvírskou místností.Ginny mu strochu s obavami odpověděla a šla pryč.Teď už s ním šla pouze Hermiona.Šli do Havraspárské věže,Raddle spěchal.Očividně měl na večer ještě nějaké plány,Hermiona snad radší ani nechtěla vědět jaké.Dost si oddychla když byli u věže..

„V Havraspáru nemají heslo, ale musíš správně odpovědět na nějako otázku," poučil ji, přikývla.

„Dobrou noc," řekl Raddle a vzal Hermioninu ruku a políbil ji na její hřbet, Hermina zčervenala a Raddle odešel ještě chvíli se držela místa , kde ještě před chvílí byly jeho rty, než jí došlo jí že tu stojí jako blbec.Šla do věže, čelit nové realitě.