„COŽE!" Harry a Malfoy oba vyskočili na protest, jakmile slova vyšla ze Snapeových úst. „Ne, pane já nemůžu-"

„Musí být způsob-"

„Já NEBUDU pracovat s-"

„To si snad děláte-"

„ZMLKNĚTE A SEDNĚTE SI." Oba chlapci se urychleně posadili a neodvažovali se pohlédnout na Snapea, kterému právě teď nejspíš létaly z očí dýky. „Nezajímá mě, co kterýkoliv z vás udělá nebo řekne, vaše přiřazení je konečné. To platí i pro všechny ostatní. Nechci slyšet už žádné další protesty. Uslyším je a udělím školní trest. Všem. Vyjádřil jsem se jasně?" Všichni studenti svorně zabručeli, ale nevydali ze sebe žádná další slova stížnosti. „Dobře. Teď se jděte posadit ke svým partnerům a já budu pokračovat..."

Harry střelil pohledem po Malfoyovi, který se nepohnul a nevypadal, že by se k tomu chystal. Vzdychl, sebral si věci a vyměnil si soucitné pohledy s přáteli, než odkráčel k Malfoyově lavici. Posadil se na opačný konec, než byl druhý chlapec, ve snaze být od svého dlouhověkého nepřítele co nejdál to půjde. V duchu Harry pěnil vztekem vůči muži v popředí místnosti. Možná, že Snapea více respektoval potom, co se dozvěděl, komu je opravdu oddaný, ale on bude vždycky naprostý zmetek.

Harry risknul další rychlý pohled na Malfoye, který zíral přímo před sebe, ve tváři pečlivě vymalovaný znuděný výraz. Všiml si, že ho Malfoy používal pokaždé, když byl naštvaný nebo vzdorovitý; jako třeba když mu unikla během zápasu zlatonka, už zase, ve prospěch Harryho, nebo když mu Harry zvládl obzvlášť jedovatě odseknout. Harry si nemohl pomoct a cítil se trochu triumfálně věda, že on je jediný, kdo dovede Malfoye přinutit ten výraz použít. Věděl, že on je jediný člověk, který se dokáže dostat Malfoyovi pod kůži, a Malfoy je jediný, kdo se dokáže dostat pod tu Harryho. Byla to vzájemná averze, a to bylo to jediné, co kdy Harry s Malfoyem poznal.

V průběhu tohohle přemýšlení si Harry nevšiml Malfoye, který na něj vypočítavě zíral nazpátek, až doteď. Harry zamrkal a náhle si uvědomil, že už na blonďáka civí přes pět minut.

Malfoy se na lavici posunul, dokud nebyl přímo vedle Harryho. „Na co brejlíš, Pottere?" ušklíbl se.

Harry se na něho zamračil. „Jen na tvou šerednou držku, Malfoyi."

Malfoy zvedl vyzývavě bradu. „Opatrně, Pottere. Začínáš se nám vybarvovat," vysmíval se a okamžitě se odsunul zpátky na okraj lavice, než mohl Harry vůbec odpovědět, a celou cestu se samolibě culil.

Snape dal právě dohromady poslední dvojici a čekal, až se studenti sesednou se svými partnery. „Nyní když máte všichni své partnery, podrobněji vám popíšu, čeho se budeme tento rok snažit dosáhnout. Váš partner bude člověk, se kterým budete trávit většinu svého času a poznáte ho tak, jako kdybyste byli ve skutečném vztahu." Harry se rozhlédl místností po svých kamarádech a viděl Hermionu vrhnout nervózní pohled po stoicky klidném Blaiseovi a Rona vyvalit oči, když se na něho Pansy ďábelsky uculila. Odmítl pohlédnout na svého vlastního partnera, zatímco Snape pokračoval. „Vaším prvním úkolem je strávit týden společně a vzájemně zjistit více o svých vlastnostech, koníčcích, o tom, co máte a nemáte rádi a o jakýchkoli dalších slabomyslných zbytečnostech, které o člověku můžete nashromáždit. Očekávám o vašem partnerovi řádný esej s analýzou věcí, které máte společné a věcí, ve kterých se lišíte, a zda by to umožnilo nebo neumožnilo fungující vztah." Harry protočil oči. Bezva. „Můžete jít."

Harry rychle vstal a téměř prchnul k Ronovi a Hermioně.

„Zatraceně, všichni jsme ve dvojici se Zmijozely," řekl Ron se zhrozeným výrazem.

„Samozřejmě, že jsou tři čelní představitelé Zmijozelu spárovaní s třemi čelními představiteli Nebelvíru," řekla Hermiona zasmušile.

„Vy dva jste aspoň dostali ty lepší z těchhle tří. Já mám zatracenýho Malfoye," reptal Harry a sledoval, jak se blonďatá hlava vytratila z místnosti.

Hermiona se na něho ostře podívala. „Letos ještě nic strašného neprovedl, Harry. Vypadá, že se změnil."

Ron si odfrknul. „Hermiono, je teprve první den a kromě téhle hodiny jsme ho skoro neviděli. Nejspíš ještě neměl čas nás týrat." Hermiona ho zlehka žduchla do ramene.

Harry vzdychl. „Ale bude mít celej rok na to, aby týral mě," zadrmolil ztrápeně. V mysli mu vyvstal obrázek Malfoyovy ušklíbající se tváře a musel potřást hlavou, aby se ho zbavil. Taková noční můra.

V době večeře vešel Harry do Velké síně a zjistil, že stoly byly přerovnané tak, aby se vešel ještě jeden stůl, na kterém se mísily barvy všech kolejí. „Ach Merline, tohle nebude dobrý," zamumlal nabručeně, když viděl, jak je k němu doprovázeno mnoho studentů 8. ročníku. Brumbál zachytil jeho pohled a vlídně se usmál, a Harry věděl, že se dobře baví.

„Studenti, jak jste si možná všimli, máme ve Velké síni opravdu další stůl. Tento bude pro studenty 8. ročníku. Namísto sezení se svou kolejí budete sedět se svým partnerem pro hodiny Manželství, sexu a rodiny. Máte své přidělené místo, abychom měli jistotu, že se z toho nepokusíte vyvléknout." Přestal pomrkávat na Harryho. Harry zaúpěl. „Když budeš tak hodný, Severusi."

Snape stál v čele stolu a vypadal rozmrzele. Usadil Harryho s Malfoyem přímo naproti Blaiseovi a Hermioně, a o pár míst dál byli usazeni Ron a Pansy. Neville s Lenkou nebyli příliš daleko a Harrymu se ulevilo, když viděl, že Seamus a Dean jsou taky poblíž. Navzdory třem Zmijozelům byl obklopený svými přáteli a cítil, jak z Malfoye vyzařuje napětí. Nott a Ginny byli usazeni na opačný konec stolu a Harrymu bylo Ginny líto. Nott byl neurvalý pitomec. Ale po dalším pohledu na Malfoyův arogantní úšklebek rozhodl, že tím, koho by měl doopravdy litovat, je on sám.