Draco zazíral na ruku, která se k němu napřahovala. Byl ohromený; nikdy ani nesnil, že tenhle den přijde. Draco o tom vždycky snil, ano, snil o tom poměrně často. Draco vždycky rád říkal, že s pohrdáním odmítne jakékoliv přátelské gesto, které by mu Potter mohl nabídnout. Ale ve skutečnosti neměl Draco páru, co by udělal. Myslel si, že kdyby k tomu doopravdy došlo, odpověď se v případě potřeby objeví. A teď se to vážně dělo a on pořád ještě nevěděl! Harry Potter chce jeho přátelství. Jeho přátelství, jen jeho, Draca Malfoye! Vzhlédl od ruky, aby viděl jasně zelené oči jejího majitele a tmavé vlasy, které mu trčely v drobných chocholkách kolem tváře; viděl, jak se mírně, s úzkostí, kouše do rtu. S tím pohledem Draco věděl.

Popadl Potterovu ruku a pevně jí potřásl. „I já bych byl rád."

Potterovy oči se rozzářily a tvář mu propukla v úsměv, při kterém by roztálo tisíc srdcí. „Bezvadný! To je – to je bezvadný," Draco potlačil nutkání dělat si legraci z Potterovy nedostatečně propracované slovní zásoby a pousmál se na něho. V dotazování pokračovali s rozpustilou konverzací a škádlením a Draco měl srdce lehké nadšením ze svého nového... kamaráda.


Později toho večera se Draco uvelebil na pohovce ve společenské místnosti a pozoroval pár čtvrťáků při hraní hry uprostřed pokoje. Po několika málo minutách se k němu připojil Blaise. „Kde je Harry? Neměli jste zrovna to vaše malý sezení?" Při slově 'sezení' zakmital obočím.

Draco protočil oči. „Ano, měli. On a Grangerová šli navštívit Weasleyho. Bůhsámví, jak těm nebelvírským mimoňům chybí jejich brloh."

Blaise si na pohovce udělal větší pohodlí a obrátil se tváří k Dracovi. „Samozřejmě, že šli. Tak jaký vlastně bylo to sezení? Nějaký rvačky? Kletby? Uřknutí? Nebo hůř," Blaise zkroutil tvář v hrané hrůze, „Vycházeli jste spolu? Ach ne, ten skandál!"

Draco ho praštil polštářem a chichotání se vytrácelo, když promluvil. „Ne, ne, ne, hm, ano. My jsme... uzavřeli jsme jakési příměří. Zkusíme být kamarádi."

Blaise zvedl obočí. „Opravdu? No Draco, to je úžasný! Mám vás oba dva tak rád, vím, že budete naprosto skvělí kamarádi," mrknul Blaise.

Draco se pro sebe usmál a myslel na Potterův obličej, když se chopil jeho ruky. „Jo, to doufám."

Vešla Pansy a skočila Blaiseovi na klín. „Blaise! Drakuuuu!" Láskyplně pocuchala Dracovi vlasy a on ji rozpustile pleskl přes ruku.

„Pansy, víš, že tu přezdívku nesnáším," stěžoval si Draco. Ona na něho na oplátku jen mrkla.

„Pans!" Blaise dívku objal. „Konečně jsi přišla na návštěvu?"

„Ano! Merline, vy dva jste mi chyběli. Nebelvír je jako moje vlastní soukromý peklo," prohlásila a nepřítomně srovnávala Blaiseovi límeček. „Všichni jsou tak... vstřícní. Kromě Weasleyho." Nakrčila nos. „Ten je pořád pitomec."

Draco se zasmál. „Jo, to je Nebelvír pro tebe."

Blaise se na něho zazubil. „Ty bys to měl vědět! Táhneš to s chloubou Nebelvíru osobně!"

Pansy vykulila oči a naklonila se. „Vážně, Draku? Ach zlato, to je rozkošný! Vždycky jsem věděla, že pro něho máš slabost! Jste tak roztomilej pár," rozplývala se.

„Cože!" vyjevil se Draco. „Nemám! Nejsme!"

Blaise zafrkal. „Vážně? Tohle jsi ty před pěti minutama," Zahleděl se do prázdna, vypadal náramně zakoukaně a ve tváři měl směšně nablbý úsměv. „Jo, to doufám. Bohové, on je tak sexy! Chci ho v sobě! Harry, ach, já tě miluju!" Blaise napodobil Dracův mírný hlas. Pansy se začala šíleně chechtat a s chichotáním se překotila.

Draco praštil Blaise do ruky. „Tohle jsem neřekl!"

Blaise pokrčil rameny a zakřenil se. „No, klidně jsi mohl rovnou říct tohle. Víš, že to chceš," zakmital obočím a Pansy se zachichotala a způsobila, že se Draco na oba zaškaredil.


Následujícího rána seděl Draco ve Velké síni u snídaně a lehce konverzoval s Blaisem, když se na svém řečnickém stupínku znenadání objevil Brumbál. „Zdravím, studenti," zašvitořil se zajiskřením v očích. Draco vzdychl. Ó, bezva, co má ten potrhlý starý hejhula v rukávu teď? Studenti se kvůli řediteli okamžitě utišili. „Profesoři naplánovali úžasné pohoštění!" Draco ze svého místa viděl, jak Snape protočil oči. „Tuto sobotu od 7 hodin večer do půlnoci se bude konat společenský ples. Je to oslava pro studenty 6., 7. a 8. ročníku, aby si užili trochu zábavy předtím, než se vrhnou na svá obtížnější studia." Starší studenti se rozčileně chichotali. Brumbál se laskavě usmál. „Mladší studenti budou mít samozřejmě rovněž malou sešlost, ale ta bude končit v 9 hodin večer. Přeji vám všem báječnou zábavu."

Draco svraštil obočí. Normálně věděl o těchhle „zvláštních" událostech dřív, než je oznámili. Snape ho dopředu informoval, takže se na ně Draco mohl řádně připravit. Ale tentokrát neobdržel žádnou zprávu, a teď byl zaskočený, a Draco nesnášel, když byl zaskočený. Zamračil se. To zatracené nemluvně vysávalo veškerou jeho pozornost. Zaškaredil se na malý uzlík, co Potter choval v náručí. Potter vzhlédl a všiml si ho a věnoval mu jeden z těch srdce roztávajících úsměvů. Draco se prostě zadíval jinam. Musí tohle přestat dělat.

Potter do něho šťouchl. „Zní to zábavně, jdeš?"

Draco pokrčil rameny, stále ještě odmítaje se obrátit a podívat se. „Pravděpodobně ano. Co ty?"

Cítil ten zpropadený úsměv na přivrácené straně své tváře. „Asi jo."

Draco si povzdechl, když ucítil, jak ho Potterův pohled opustil a vrátil se ke snídani. Nimral se ve svých vajíčkách. Opravdu se chystá jít? Samozřejmě že ano, tyhle věci si nikdy nenechá ujít. Vrhnul pohled na Pansy, která se hádala s Weasleym. Pansy by s ním šla; vždycky šli spolu a užili si to dostatečně dobře. Sklouzl pohledem na Pottera, který byl zabraný do plátků své slaniny. Potter. S kým se chystá jít on? Ucítil maličké píchnutí žárlivosti. Radši by neměl chodit s tou Grangerovic holkou. Draco zaskřípal zuby. Přísahám, že-

Blaise mu poklepal na rameno. „Můžeme?" Draco přikývl. Ještěže tak. Stejně by tu myšlenku raději nedokončil.


Před spaním seděl Draco u svého stolu a pořádal úkoly na další den do pečlivého štosu, připravené na to, až je ráno popadne. Do pokoje vešli Nott a Potter a vzrušeně si povídali. Draco si vlezl do postele a pozoroval je.

„Hej, Malfoyi, kdo je podle tebe víc sexy, Hannah Abbottová nebo Lenka Láskorádová?"

Draco nad Nottovým dotazem nakrčil nos. „O tomhle vy dva vážně diskutujete? Já nechci vybírat. Mně připadají obě nepřitažlivý."

Potter se zasmál. „Samozřejmě, Malfoyi," posmíval se provokativně; tónem, který by býval rozhodně použil Draco sám.

„No, tak co ty?" zagestikuloval Nott na Pottera.

Potter si poklepal na bradu. „Řekl bych, že Lenka. Má ty úžasný blond vlasy," odmlčel se a zazubil se, „Jako ty Malfoyovy!"

Draco ucítil, jak zrudnul, a zamumlal, „Ha ha, velice vtipné, Pottere." Potter se akorát zasmál.

Nott zamával pažemi. „Oukej, mám další. Parvati Patilová nebo Hermiona Grangerová?"

Tou dobou vešel do místnosti Blaise a poskakoval nahoru dolů. „Ach! Já jsem pro Patilovou, ta holka je kuuuuus! Viděli jste tu sukni, co měla na sobě při posledním výletu do Prasinek? SÁKRYŠ!"

Nott si s ním se zavýsknutím plácnul a rozesmál se. „U mě to samý, kámo! Bez diskuse!"

Draco se zaksichtil. „Tuhle taky vynechám." Byla pravda, že měla Parvati pěknou tvář, ale bylo na ní něco, co Dracovi prostě nepřipadalo atraktivní.

„Harry! Koho bys vybral ty?" zavolal Blaise na druhého chlapce, který se drápal na postel vedle Draca.

„Hm, já nevím. Nejspíš Hermionu," začervenal se hezky. „Je má nejlepší kamarádka." Draco znovu pocítil to píchnutí žárlivosti a ušklíbl se.

Nott si jenom odfrknul. „Neptáme se, kdo je tvoje nejlepší kamarádka, Pottere, ptáme se, kdo je víc sexy."

Potter se na Blaise a Notta vzdorovitě zaškaredil, když se oba rozesmáli. „Je nejchytřejší člověk, jakýho znám!"

„Och, u Merlina, tak TOHLE ji teda dělá VÁŽNĚ sexy!" zlomil se Blaise v pase a popadal se za břicho.

Potter vypjal hruď. „Krásná je taky, vy vemena!" Blaise hodil po Potterovi polštář teď se smáli všichni.

Draco si lehl, obrátil se k nim zády a zlostně hleděl na podlahu. Potter si myslí, že je krásná a inteligentní? Samozřejmě. Bylo tak očividné, že je do ní úplně blázen. Draco zaťal zuby. Proč na tom vůbec sejde? Dokonalý Potter může randit, s kýmkoliv si to jeho dokonalé já přeje. Draca to nezajímá. Než usnul, dokonce se ani neobrátil a nesledoval Pottera, jak si svléká tričko.


Když se Draco probudil, byla pořád ještě tma. Schoulil se hlouběji pod přikrývky a vychutnával si to teplo. Mmmm. Bylo mu tak příjemně a – počkat. Co to bylo? Draco prudce otevřel oči. Škubnul rukou a utvrdil se v tom, že se o ni cosi jemně otírá. Zvedl se do sedu a jeho oči spatřily tu nejkrásnější věc, co kdy viděl.

Potter byl na svojí straně postele rozvalený a jeho spící postava zářila v ostrém kontrastu oproti temně zeleným postelovým závěsům. Rty měl růžové od toho, jak si je nervózně kousal, a vlasy nahrnuté přes čelo, takže zakrývaly onu slavnou jizvu. Přikrývka se mu svezla k pasu a odhalila míle dokonale sochané zlatavé pokožky. Jediná věc, která by tenhle obrázek učinila ještě kouzelnějším, by byly Potterovy pronikavé smaragdové oči oplácející mu jeho pohled. Draco shlédl dolů a uviděl, že se jejich ruce pořád ještě dotýkají a Potterův malíček má obtočený kolem palce. Draco se nedokázal pohnout. Nemohl dýchat. Co tohle bylo? Pohlédl dolů sám na sebe. Ale do hajzlu, byl v tuhle chvíli tak vzrušený.

Draco horečně zavrtěl hlavou. Ne, ne! Nekouká po klukách, a rozhodně se nekouká po Harrym Potterovi! Dobře... možná, že kouká... Ale líbí se mu holky, spousta – Draco cítil, jak se mu zkroutil žaludek, když srovnal svou reakci na Parvati Patilovou s tím, jak teď reagoval na Pottera. Ucítil bodnutí uvědomění. Samozřejmě, že mu připadá nepřitažlivá. Postrádá ty správné... partie. Zachvěl se. Oukej, tak se možná už dřív koukl po pár klucích, možná že je upřednostňuje. To je v pořádku, je to prostě frajeřina. Není na tom nic špatného. Draco věděl, že dokonce i jeho otec měl období „experimentování". Přinutil se odvrátit zrak od anděla spícího vedle něj.

„Ale nelíbí – opakuju – NELÍBÍ se mi Harry Potter."