Harry si užíval úžasný den. Slunce svítilo, ptáci cvrlikali a všichni spolu bezvadně vycházeli. Neděli strávil lenošením v různých společenských místnostech s několika kamarády – kamarády ze všech kolejí. Tenhle projekt je vážně sváděl všechny dohromady. Brumbál povolil navštěvování jiných společenských místností a oni toho plně využívali. Harry se usmál na dívku z Mrzimoru, se kterou se seznámil předchozího dne, zatímco ji míjel na chodbě, a ona mu úsměv oplatila. Ano, mezikolejní vztahy byly právě teď opravdu skvělé. Moc se mu to líbilo.

Harry zahnul za roh a skoro vrazil do Pansy. Za ní byl Malfoy s Rebeccou v náručí. „Bacha, Pottere, nevidíš, že tu procházíme?" Pansy si smetla z hábitu neviditelný prach, ale její tón nebyl nevlídný.

„Promiň, trochu pospíchám," omluvil se Harry, „Mám se potkat v knihovně s Ronem a Hermionou. Jdete taky?"

Pansy si odfrkla. „To těžko. Draco, proč nejdeš ty?"

Harry se s nadějí podíval na blonďáka. Malfoy se na něho nesměle zazubil. „Nevadí, Pottere?" Harry zavrtěl hlavou a zbožňoval ten rozkošný polovičatý úsměv, co Malfoy nasadil. Malfoy se obrátil, aby něco pošeptal Pansy do ucha, takže Harry získal pár minut na to, aby si utřídil myšlenky.

Přes minulý týden byl Malfoy opravdu milý. Harry zaznamenal zvýšení množství pozorných věcí, které pro něho Malfoy udělal. Vlastně napočítal průměrně 13 milých činů. Například tuhle Malfoy odsunul pro Harryho židli, než se posadil. Jindy zase vyměnil Rebecce plenku v době, kdy byla řada na Harrym. Včera pomohl Harrymu znovu s lektvary. Párkrát nechal Harryho dokonce spát na dobré polovině postele.

Harry začínal taky mít docela rád jejich studijní sedánky. Od toho prvního měli tři, kdy se efektivně pár hodin učili a když skončili, vtipkovali a povídali si. Harry nemohl uvěřit tomu, že si téhle Malfoyovy stránky nikdy předtím nevšiml. Malfoy byl tak zábavný a – troufal si říct – milý. Byla to slova, která na tohohle kluka nikdy předtím nepoužil, ale teď je použil bez jakýchkoli skrupulí. S Malfoyem se cítil výjimečně a současně normálně. Nesmál se Harryho vtipům proto, že byl Harry slavný, ale protože si myslel, že jsou vtipné. Netrávil s Harrym čas kvůli tomu, aby poslouchal velkolepá líčení války, ale kvůli tomu, že se mu to opravdově líbilo. Díky Malfoyovi se cítil výjimečný proto, že je Harry, ne proto, že je Chlapec, který přežil. Prostě Harry. A to se mu na Malfoyovi a na jejich novém přátelství líbilo nejvíc. A vypadá docela rozkošně, když se červená.

To byla další věc: Malfoy se v Harryho blízkosti červenal hodně. Byl to pěkný růžový nádech, který se mu šířil od krku a překryl jeho světlou pokožku. A byl to přesně ten odstín, který Malfoy momentálně vystavoval na odiv; zjevně nad něčím, co Pansy řekla, když Harry vypnul. „Omlouvám se, cože?" otázal se a zadíval se mezi ty dva.

Pansy se uculovala a Malfoy vypadal rozzuřeně. „Nic, nic," zašvitořila dívka. „Já prostě teď půjdu. Nashle odpoledne na Manželství, sexu a rodině, Pottere!"

Harry za ní zamával, stále zmatený, ale zdráhající se vyptávat se pěnícího blonďáka. „Ehm, takže jdeš se mnou?" zeptal se.

„Ne ne, musím – teď něco udělat, hm," Malfoy mu předal Rebeccu. „Vezmi ji. Musím jít." Vydal se opačným směrem. Harry shlédl na mimčo Rebeccu a pokrčil rameny. Namouduši, nemělo ke změnám nálad docházet před miminem?

To odpoledne Harry vešel na Manželství, sex a rodinu s malou Rebeccou v náruči. Před hodinou se mu nezdařilo najít Malfoye a panenku mu předat, a tak usoudil, že to udělá, až se chlapec rozhodne ukázat. Harry ho neviděl celý den a byl trochu vyvedený z míry z toho, že se musí o Rebeccu starat sám. Malfoy se vřítil dovnitř akorát ve chvíli, kdy do přední části učebny dorazil Snape.

„Na svá místa." Zatoulaní studenti se štrachali ke svým místům nechtějíce čelit Snapeovu hněvu. Tento týden byl profesor ještě jedovatější než obvykle. Harry si nemyslel, že je to vůbec možné, dokud ten chlap nepřiměl jediným obzvlášť výhrůžným úšklebkem malého čtvrťáka, aby se u snídaně rozvzlykal. Se Snapem si nikdy nemůže být jistý. „Dnes budete krátce spolupracovat s partnerem z jiné skupiny a diskutovat s ním o svém projektu. Jako obvykle vás rozdělím do dvojic. Poté vytvoříme velkou skupinu a prodiskutujeme to jako třída." Harry se ošil, když si vzpomněl na posledně. Ale pokud si byl vědom, něměli on a Malfoy k rozšíření žádné další inkriminující informace. Mělo by to být v pohodě. „Toto je rovněž poslední týden vašeho společného bydlení. V pátek se můžete všichni vrátit do vlastních ložnic." Harry se trošku zamračil. Bydlení ve Zmijozelu se mu vlastně začalo líbit. Docela mu to vyhovovalo. A taky, co budou dělat s Rebeccou?

Snape si odkašlal a zlostně se na všechny zahleděl. „Zabini, Weasley. Parkinsonová, Nott. Láskorádová, Malfoy. Longbottom, Finnigan. Thomas, Weasleyová. Potter, Grangerová." Harry se zahleděl k Hermioně a zazubil se na ni, a ona mu věnovala rychlý úsměv a ukázala mu zdvižený palec. Obrátil se nazpátek a uviděl, jak se Malfoy zachmuřil a zadíval se jinam. Harry se zamračil. Co měl Malfoy s Hermionou za problém? Kdykoliv byla nablízku, byl napjatý a odměřený. Harry zavrtěl hlavou. Harryho přesvědčování nijak nepomáhalo to, že je Malfoy vlastně docela báječný. Ron zůstával ostražitý vůči skutečnosti, že spolu teď opravdu dobře vycházejí a i Hermiona vypadala trochu podezíravě.

Když Snape skončil se čtením jmen, nechal je všechny konverzovat. „Hermiono!" Harry se hnal k místu, kde seděla. „Máme štěstí, co?"

Zahihňala se. „Ano. Ale budeme muset pracovat, víš."

Harry nechal svůj výraz dramaticky ovadnout. „Áá, Miono..."

Jen se znovu zachichotala a šťouchla ho do paže. „Takže, jak jde projekt?"

S úsměvem pokrčil rameny. „Je to vážně úžasný. S Malfoyem začínáme téhle věci s rodičovstvím přicházet na kloub." Jemně pošimral Rebeccu.

Hermioně se rozzářily oči. „Můžu... Můžu si ji pochovat?" Harry přikývl a podal panenku Hermioně. „Och – och!" zachichotala se Hermiona, když se nemluvně v jejím sevření zavrtělo. „Nemůžu se mateřství dočkat," vzdychla a láskyplně upírala pohled na uzlíček ve svých rukou. „Může tě naučit tolik věcí, které v knihách nenajdeš."

Harry se zakřenil. To je celá Hermiona, vidět v mateřství hlavně poučnou zkušenost. Mrknul na ni. „No, nebudeš muset čekat nijak dlouho. Všichni Weasleyovi měli děti hned, jak vyšli školu. Vím, že Ron chce nejmíň čtyři."

Hermiona zalapala po dechu a prudce zvedla hlavu. „Harry!" zvolala, ale oči měla rozzářené a úsměv obrovský.

Zasmál se. „Nedělej, že to nechceš, Miono. S Ronem jste dokonalej pár."

Znovu se usmála dolů na mimčo. „Já vím."

Začali se bavit o jejím projektu a ukázalo se, že se Blaise vůči ní začíná chovat trochu vlídněji. Už spolu pracovali celou hodinu bez jakékoliv větší hádky. Hermiona byla docela pyšná. „Blaise je skvělej. Je vážně k popukání a je to výtečnej kamarád," řekl Harry láskyplně, šťastný, že spolu jeho přátelé začínají lépe vycházet. Teď už jen kdyby se tak Malfoy trochu umírnil. Když už je o něm řeč... zadíval se Hermioně přes rameno a všiml si, že na ně blonďák zírá. Malfoy těknul očima pryč, ale ústa měl zkroucená nelibostí. Harry se kousl do rtu. Co provedl?

Hermiona si všimla jeho upřeného pohledu a věnovala Harrymu soucitný pohled. „Hádáte se?"

Harry zavrtěl hlavou. „Nevím o ničem. Je jenom... Já nevím. Ale je to bezva kluk, Hermiono. Asi má pořád pár..."

Hemiona naklonila hlavu. „Předsudků? Chápu, Harry."

Harry svraštil obočí. Má? Ne, Malfoy neprojevil žádné předsudky už pár týdnů. Alespoň ne navenek. „Ne, nemyslím si, že by to bylo tímhle. Já nevím. Ale chci, abyste spolu vycházeli. Prostě bych chtěl, abychom byli všichni kamarádi, víš? Mám rád tebe a Rona, ale..." Harry dovolil očím, aby putovaly zpátky k Malfoyovi. „Jeho mám taky opravdu rád."

Hermiona ho poplácala po rameni. „Harry. Víš, že my tě máme taky rádi – já a Ron – a budeme se ze všech sil snažit to pro tebe udělat. Ale Harry... nemyslíš si, že možná... možná jeho máš rád trochu víc než jen jako kamaráda?"

Harry se po ní ostře podíval. „Cože? Ne, Hermiono, já -" Zarazil se. Vážně o tom nikdy nepřemýšlel. Prostě se domníval, že ne, protože je Malfoy chlap. Ne že by s tím měl problém. Vlastně si byl celkem jistý, že Seamus a Dean pro sebe mají slabost. A Harry se kamarádil s klukem, který bydlel blok od Dursleyových a byl gay. A když se na to zpětně díval, tak ho ten kluk vlastně tak trochu balil... a Harry s ním možná taky flirtoval. Jen trošku. Znovu zavrtěl hlavou. „Ne. To nejspíš stejně ne."

Hermiona mu předala zpátky Rebeccu. „Ale připadá ti atraktivní?" Harry se znovu obrátil k Malfoyovi. Tělo mu zakrýval hábit, ale Harry věděl, že je dobře stavěný z těch pár příležitostí, kdy se s ním dělil o koupelnu. Ta hříva dokonalých blond vlasů se mu mihla přes čelo a zašustila, když promluvil. Potom se Malfoy obrátil, aby pohlédl na Harryho a jejich oči se do sebe zaklesly – šedé do zelených. Bylo to silné. Harry ucítil, jak mu tělem proběhlo škubnutí a znenadání sotva popadal dech. Malfoyovy líce znovu nabývaly světle růžovou barvu, když trhnul hlavou jinam.

„Hm..."

Hermiona mu věnovala vědoucný pohled. „To je v pořádku, Harry. Nemusíš odpovídat."

Do místnosti znovu vešel Snape, takže všichni studenti vstali, aby vytvořili velký kruh. „Dobrá, začněme."

Harry se vmáčkl mezi Malfoye a Blaise. „Hele, ty jsi na mě naštvanej?" pošeptal Malfoyovi. Znovu se pokusil navázat oční kontakt, ale neuspěl.

Malfoy nezvedl oči. „Ne, proč bych měl?"

Ta odpověď Harrymu připadala trochu příkrá. „Já nevím..."

„Pottere, zmlkněte! Budete referovat jako další," vyštěkl Snape. Harry se otřepal nad kousavostí v jeho hlase. Ten chlap potřebuje čokoládu. Nebo holku. Možná obojí. Harry se snažil poslouchat, jak Dean a Seamus mluví o svém projektu.

Malfoy mu drcnul do nohy. „Pottere, já na tebe nejsem vůbec naštvanej, oukej? Jenom mě teď trochu prudí Pansy."

Harry přikývl, vděčný za to, že nemá průšvih. „Aha. Jsi v pohodě?"

Malfoy pokrčil rameny. „S Blaisem se do mě teď obouvají. O nic nejde."

Harry ho dloubl do ruky. „Kvůli čemu se do tebe obouvají?"

„Pokud jste vy a pan Malfoy už úplně skončili s šeptáním sladkých nesmyslů, můžete začít s vyhodnocením svého úkolu za minulý týden, Pottere." vrčel na ně Snape. Harry se obrátil a usmál se, když viděl, že je Malfoy zase narůžovělý. Hrozně roztomilé.

„Hm, bylo to dobrý. S panenkou nebyly žádný potíže. Spali jsme tenhle týden dobře a to můžou dosvědčit všichni z naší ložnice." Na to Blaise, Malfoy a Nott všichni kývli. „A všichni spolu vychází a byl to docela skvělej týden."

Malfoy ho znovu drcnul do nohy a dával mu tak znamení, že to převezme. „Máme rozvrh na to, kdo se kdy má o Rebeccu starat. Potter ji má brzy ráno a svoje první tři hodiny, já ji mám po zbytek vyučování a během večeře si ji Potter přebere. Po tom se o ni staráme oba. Je trochu obtížný si ji předávat během školního dne. Ale zvládáme to a Potter má pravdu - byl to docela skvělej týden."

Harry se nad Malfoyovými slovy usmál. Oba si tenhle úkol bezvadně užívali. Kdo to tušil? Malfoy postřehl Harryho usmívání a oddaně se opřel svou paží o Harryho. Srdce mu zaplavilo nadšení.

„Ano, jsem si jist, že je vaše manželství naprosto mimořádné," zamumlal Snape.

Ozval se Blaise. „Ach ano. Vycházejí spolu velmi dobře. Velmi dobře. Je to tak, Draco?" Harry si povzdechl. Blaise a Pansy se očividně z nějakého důvodu snažili Malfoye k něčemu dotlačit. Harry chtěl vědět, co to je a proč je kvůli tomu Malfoy tak rozrušený. Jsou všichni kamarádi, ne?

Malfoy skřípal zuby. „Ano. Docela dobře. Každopádně, další skupinka prosím."

Později toho večera mířil Harry dolů na každotýdenní dotazování s Malfoyem. Touhle dobou měl obvykle u sebe Rebeccu, ale jelikož druhý chlapec zanedbal svoje povinnosti odpoledne, tak ji měl teď. Harry měl nezvykle volné paže a vážně nevěděl, co si s nimi počít, a tak nervózně kroutil palci a kráčel rychle. Byl dychtivý, aby už byl tam a strávil víc času s Malfoyem. Po večeři strávil hodně času přemýšlením o tom, co řekla Hermiona. Ne, nemyslel si, že je gay, ale ano, myslel si, že je Malfoy přitažlivý. Všechno to prostě bylo trochu moc matoucí.

Když dorazil, byl už Malfoy na místě, urovnával Rebecce peřinku a šeptal k ní. Malfoy vzhlédl, všiml si Harryho a trochu zakolísal, když si uvědomil, že ho Harry viděl jednat tak mile. Harry se zazubil. Ach, on je tak roztomilej. „Čau," shodil tašku a posadil se. „Kde jsou otázky?"

Malfoy pokrčil rameny. „Nevím. Nebyly tady, když jsem přišel, a Snapea nemůžu najít."

Harry si překřížil nohy a opřel se. „Tak tady můžeme prostě sedět a počkat. Takže... Příští týden se mám stěhovat zpátky do Nebelvíru."

Malfoy měl nečitelný výraz. „Á, ano."

Harry ho sledoval. „Ale co budeme dělat s Rebeccou? Bude vyvádět."

Malfoy stáhl svá obočí dohromady. „Och, to je pravda. Hm. Můžeme to oznámit Snapeovi. Možná dokážeme najít způsob, jak bychom mohli dál spát spolu," Harry zvedl obočí a Malfoy po něm vrhnul prudký pohled. „Teda abys mohl dál bydlet ve Zmijozelu. Pro Merlina."

„Ále, zatraceně. Já myslel, žes měl na mysli, že bychom spolu vážně mohli spát," dobíral si ho a miloval to, jak Malfoyův obličej nabral onen odstín, který si on docela oblíbil. „Sklapni," zahuhňal Malfoy a přátelsky strčil Harrymu do ramene.

Harry znenadání pocítil nutkání zulíbat Malfoyovi celý jeho ruměncem zalitý obličej. Doopravdy se dostal extrémně blízko, ale zarazil se právě včas. Namísto toho přejel po hřejivém uzardění prstem. „Líbí se mi, jak se červenáš," přiznal.

Malfoyova tvář zrůžověla ještě víc. „Díky... Mně – mně se líbí tvůj úsměv."

Harry byl trochu překvapený tím, že Malfoy kompliment oplatil. „Děkuju. Takže tys byl ten, komu se líbil."

Malfoy vypadal na okamžik šokovaně, ale pak protočil oči. „Blaise?"

Harry se uchechtnul. „Blaise."

Po 45 minutách a žádné stopě po Snapeovi se chlapci rozhodli prostě zamířit zpátky do ložnice. Byli tam Nott a Blaise, zjevně uprostřed zapálené konverzace. „Á! Čau, chlapi. Jste doma brzy," provokoval Blaise a vyskočil ze svého místa.

Nott se podíval z Harryho na Malfoye a pomalu kývl. „Jo, Snape vás pustil?"

Harry zavrtěl hlavou. „Vůbec se neukázal. 45 minut jsme akorát seděli a čekali. Ale prostě jsme se rozhodli vrátit."

„Správně," řekl Blaise a poplácal Harryho po rameni. „No, jsem rád, že jste brzo zpátky. Hej Draco, nechceš si jít trochu zahrát šachy?"

Malfoy se stručně zasmál. „Oukej..." Vypadal trochu váhavě. Harry zauvažoval, jestli je na Blaise pořád naštvaný. „Ale nebreč, až ti nakopu tvůj bídnej smolařskej zadek."

„No, tak se ukaž!"
S tím Harryho zanechali v místnosti osamotě s Nottem. „Tak, Pottere..." řekl Nott trochu rozpačitě a zagestikuloval na něho. Harry šel a sedl si na postel. Normálně se spolu nebavili jen takhle ve dvou a bylo to trochu divné. Ale nevadilo mu to, Nott měl svoje světlé chvilky.

„Copak, Notte?"

„Hm... Takže ty a Malfoy spolu jako... jako chodíte? Doopravdy?"

„Cože! Ne, proč si to myslíš?"

Nott se celý nesvůj ošil. „Já nevím, Blaise jenom povídal o tom, jak se spolu teď vy dva víc poflakujete osamotě, a když je Malfoy gay a tak-"

Harry ho zarazil. „Počkej, Malfoy je gay?"

Nott vypadal zmateně. „Jo..."

„Odkdy?" naléhal Harry.

„Hm... od nedávna, podle toho, co mi bylo řečeno."

Hm. To by ho bylo nikdy nenapadlo. „Ne, nechodíme spolu, Notte. Malfoy je možná... gay, ale já ne."

Nott nedokázal zadržet úsměv. „Blaise říká něco jinýho."

Harry si odfrknul. „Jak to může Blaise vědět líp než já?"

„Blaise ví vždycky všechno líp než každej."

Té noci si Harry zalezl do postele s milionem myšlenek vířících mu v mysli. Nott si myslí, že Harry a Malfoy spolu chodí. Hermiona si myslí, že se Harrymu Malfoy líbí. Blaise si myslí, že on je gay. Malfoy doopravdy je gay. A možná... možná, že já jsem taky gay. Harry zatřásl hlavou snaže se pročistit si mysl. Vrhnul pohled na Malfoye, který tiše spal vedle něho. Možná, ale jenom na něho.