Kapitola 7.

Podařilo se nám dát Piper jakž takž dohromady. Dali jsme jí napít nektaru a bylo poznat, že je jí trochu líp. Leo jí barvitě vylíčil, jak jsme bojovali s minotaurem. Pomohli jsme jí na nohy.

Percy si vzal zpátky svůj meč a proměnil ho zpátky v propisku. „Tak to bychom měli."

„Nejsou tady žádné dveře do žádné komnaty. Jak ji najdeme, Leo?" podívala jsem se na něj významně. Byla jsem zvědavá, jak se tam vůbec dostaneme. A jak se dostaneme ven.

„Tipoval bych to na další schody dolů." Leo začal pečlivě prozkoumávat zem.

„Jsem jediná, kdo už toho má dost?" Vážně jsem už toho měla po krk. Už jsem se zmínila, že pro mě takovéhle místo není. Opřela jsem se předloktím o jednu stěnu labyrintu a sesunula jsem se k zemi.

„Hailey? Hailey, co je ti?" zeptala se mě laskavě Piper.

„Temná místa nejsou pro dceru Deméter dobré. Na takovémhle typu místa ještě nikdy nebyla a není ta to zvyklá" vysvětlila Annabeth.

„Trochu energie ještě mám." ani jsem nelhala.

Piper mi začala prohledávat vnitřek batohu. Nakonec našla malý papírový sáček, vyndala z něj poslední semínko a dala mi ho do dlaně. „Mělo by ti pomoct."

Sevřela jsem dlaň, kterou jsem zase po chvíli otevřela a měla jsem v ní čerstvý květ. Přičichla jsem si a usmála se. Posilující účinky jeho vůně byly oproti nektaru a ambrózii úplné nic.

„Hele, lidi. Něco tady máme." zavolal na nás Leo a přišly jsme ke vchodu v podlaze. Byl podobný tomu v podlaze v Národním památníku. Všechny jsme k němu přišly a podívaly se dolů.

Percy už byl dole s ním. Podíval se nahoru. „Jdete taky?"

Postupně jsme tam sešly, ale průchod zůstal otevřený. Rozhlédli jsme se kolem. Celý prostor byl zaplněný stoly, na některých z nich byly nedokončené přístroje a plány jiných přístrojů. Na zdech byly vyvěšené další plány, ale větší. Vůbec jsem nevěděla, co jsou zač. Leo byl z toho na větvi. Vůbec nevěděl, kam dřív skočit.

Percy přešel k jednomu stolu a zmáčkl tlačítko na jednom přístroji, který vypadal jako malá krabička. Začalo to v ní jiskřit a vylétl z ní elektrický výboj. Málem trefil Lea. Ten zaklel a řekl nám, ať už na nic nesaháme.

„Tohle všechno nepobereme." konstatovala Annabeth.

„Můžeme vzít aspoň ty plány." Leo už začal některé skládat a dávat do svého batohu.

Netrvalo nám to dlouho a měli jsme sbalené všechny plány.

„Konečně můžeme jít domů." usmála se Piper.

Percy se otočil na Lea. „Ty jsi odborník přes vchody a východy."

„Konečně to někdo uznal. To vám to ale trvalo. A jeden východ je ve stropě. Je tam další značka." ukázal na místo nad sebou.

Přemístili jsme volný stůl, Leo si na něho stoupl a otevřel průzor ve stropě. Prolezl jim jako první a kluci nám pomohli nahoru. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Byli jsme v obrovském proskleném skleníku. Venku už byla tma, ale uvnitř zářilo mdlé světlo. Tisíce exotických rostlin. Některé jsem ani neznala. Přímo uprostřed jsem spatřila velký liánovitý strom jako z Amazonie. Cítila jsem se jako v ráji. Ale netrvalo to dlouho.

„Kam až jsme se přemístili? Tohle není D.C." odtušila Annabeth.

„Nepochyboval jsem o tom, že dojdete až sem." uslyšeli jsme povědomý hlas. Ani jsme nemrkli a Percy zajali dva Lukovi poskoci. Celkem s ním byli čtyři. „Co to.. Pustťe mě!" snažil se jim vysmeknout, ale marně. A sebrali mu z kapsy jeho propisku.

„Luku!" vykřikla Piper.

„Zase ty? Ty seš ale divnej týpek." Leo se zašklebil.

„Uděláme výměnu, co říkáte? Vrátím vám zpátky Percyho za ty plány." nabídl nám Luke podle.

„Riskovali jsme kvůli nim život. Nic ti nedáme." odporoval Percy. Annabeth měla strach o jeho život. Jeden jeho věznitel, Chris Rodriguez, bývalý kluk Clarisse, přiložil Percymu pod bradu dýku.

Luke se obrátil na Lea. „Jedna z tvých sester nám dobře posloužila."

„Blbost. Nikdo z Hefaistova srubu by se k tobě nepřidal. My nejsme zrádci."

„Vážně? A co Nyssa? Požádala mě, aby se k nám mohla přidat. Ten starověký tyjátr už ji taky začínal lízt na nervy. Ani se jí nedivím. Nastrčila do Bunkru 9 plánek labyrintu. Zbytek informací jsme si nechali. Nemohl jsem vám to přece tak usnadnit."

Leo se snažil uspořádat si to v hlavě. Uvažoval, že je všechny sežehne na popel, ale nechtěl riskovat, že to zasáhne i Percyho. Annabeth by ho za to asi zabila. Nevěřil tomu, že by je zradil někdo další. I nám to připadalo neuvěřitelné. Ale tušili jsme, že je to pravda.

Poslouchala jsem je a snažil se vymyslet, jak z toho ven. Byla jsem tady ve svém živlu, něco jsem vymyslet musela. V tom jsem si na něco vzpomněla a v hlavě se mi zrodil plán.

„Dáme ti to." prohlásila jsem.

Luke se na mě podíval. „Doufal jsem, že aspoň ty budeš rozumná. Nyssa mi řekla, co pro tebe Percy znamená." všichni se na mě podívali.

„Nevím, o čem to mluvíš." znejistěla jsem. „Percy je kamarád."

„Chápu. Nechtěla jsi tím naštvat Annabeth. Proto jsi jí neřekla, že jsi zakoukaná do jejího kluka?" Luke byl zlomyslný, vůbec si ho takového nepamatuju.

To mě tak naštvalo, že jsem využila svojí sílu, ovládla ten velký strom a jeho liány bleskově sevřely Luka a ostatní kromě Chrise. Percy využil zmatku, vymanil se mu a praštil ho loktem do obličeje, krvácel mu nos. Chris použil dýku a chtěl ji hodit po Percym, ale do cesty se omylem připletla Piper. Poslední liána se kolem něj omotala a všech 5 jich viselo ve vzduchu.

Piper klesla k zemi. „Piper!" Seběhli jsme se kolem ní a chtěli jí nějak pomoct. Leo ji držel za ruku a hladil ji po vlasech.

„Bolí to." zavzlykala Piper. Leo ji chtěl tu dýku z břicha vytáhnout, ale Annabeth ho zarazila. „Bude víc krvácet."

„Musíme něco udělat, nemůžeme ji nechat umřít!" vykřikl zoufale Leo.

Vydali jsme se hledat pomoc. Když jsme našli nejbližší nemocnici, bylo už pozdě. Nedokázali ji pomoct. Přišla o hodně krve. Annabeth plakala, Percy ji objímal a utěšoval. Leo byl z toho úplně mimo a já už jsem taky nedokázala zadržovat slzy.

Piper byla mrtvá.

Uběhl měsíc a v Táboře polokrevných zase vše plynulo jako obvykle. Ale Piper nám chyběla pořád. Když jsme se vrátili z výpravy, její srub ji uspořádal smuteční průvod táborem.

Leovi sourozenci mu oznámili, že Nyssa zmizela. Věděl proč a řekl jim o její zradě. Potom jim ukázal plány, které našel. Vzali je do Bunkru 9 a začali na nich pracovat.

Percy a Annabeth spolu chodili pořád a ani s jedním jsem nemluvila o tom tajemství, které vyzradil Luke. Ale kamarádi jsme zůstali. Ze začátku to bylo trochu divné, ale brzo se to vrátilo do starých kolejí. Travis mě pozval na rande a já se rozhodla dát mu šanci.

A pokud jde o Luka a ostatní zrádce, měla jsem chuť nechat je tam, ale když jsme byli dost daleko, nechala jsem je jít.

Tak skončila naše výprava. Ale další na sebe určitě nenechá dlouho čekat.