4. Kapitola

Kdo je k sakru Salomé?

Byla dosti uřícená a vystrašená a jenom stěží popadala dech.

,, Kde je Salomé?" Vyhrkla.

,, Kdo má být Salomé?" Ozval se James.

Moje matka ho zapražila pohledem a pak uviděla Severuse v křesle, rozplakala se a začala na něho křičet.

,,Severusi, kde je Salomé?" Opakovala stálé dokola.

Severus Snape, který teď byl už úplně mimo se zvedl a začal ustupovat směr krb a přitom se jí snažil uklidnit.

,,Tunie o kom tom prosím mluvíš?"

Moje matka padla na kolena a rozplakala se ještě víc. Teta Lily se jí pokoušela uklidnit, ale nakonec poručila svému manželovi, aby přinesl z koupelny uklidňující lektvar. Ten z nelibostí pro něj došel.

Teta jí pak jí nalila celý hrnek od kafé a donutila jí, aby ho vypila. Moje matka se pak s pomocí mojí tety posadila do křesla kde původně seděl Severus.

Myslím, že je na čase toto vysvětlit.

Zdvořile jsem si odkašlal a tím jsem obrátil jejich pozornost na sebe.

,,Teď, když jsme se tu všichni sešli myslím, že je na čase vysvětlit situaci."

Chtěl jsem pokračovat, když mi do toho skočil Sirius. Ten chlap nemá způsoby.

,,Kdo je k sakru ta Salomé má být? Proč Lily vyváděla tvoje sestra z toho?"

Pohlížel z nechutí na mojí matku, která netečně pohlížela na protější stěnu obýváku Potterů.

,,To myslím, že by měl říct sám Severus. Pověz ostatním o 15. Dubnu a dalších datech."

Řekl jsem vlídně. Severus zrudl a moje matka se začala třást.

,,Nebo možná začne paní Potterová." Obrátil jsem se mojí tetu Lily.

,,Vyprávějte o vaší návštěvě v Příčné před druhým ročníkem a o ztrátě Petunie."

Teta Lily se zamyslela a začala vyprávět.

,,Když jsem před druhým ročníkem sháněla věci do Bradavic, tak mě doprovázeli moji rodiče a Petunie a přidal se i Severus. Před bankou se v davu nám ztratila z očí Petunie. Začali jsme jí hledat.

Nakonec jí našel Severus. Do dnes nevím, jak jí našel, ale jsem mu za to vděčná a moji rodiče byli také."

Já k této verzi jenom přikývnul a vzhlédl jsem zpět k zrudlému Severusovi a pokynul jsem aby pokračoval. Ten nervozně rozmáchnul rukama, jako by mu bylo už všechno jedno.

,,Stejně už je mi to jedno co si o mě myslíte. Jo začal jsem si dopisovat s Tunii, ale kvůli Lily. Přiznávám byl jsem do tebe blázen."

Svezl se při těchto slovech po stěně.

Pak pokračoval a zvyšoval přitom hlas.

,,Potom přišel ten nýmand ten idiot Potter." Přitom na ukazoval Jamese.

,,Poté jsem ztratil Lily, ale s Tunie jsem si dopisoval dál, stala se mojí oporou. Vždyť jsem se nemohl podívat mojí matce do očí. Nejraději bych tátu za to zabil." Odmlčel se a rozplakal se.

,,Teď jsem z toho zcela zmaten." Prohlásil vážně Remus.

Moje matka se probrala z transu a zvedla se z křesla položila hrníček na stůl a došla k Severusovi a objala ho.

Pobertům, tetě Lily a dokonce i Brumbálovi poklesla čelist.

,,Já vím, že jsi mě neopustil schválně, když si tvá slova z oparu alkoholu nepamatuji, Seve."

Mírně ho políbila na ústa. Severus se utišil a mlčky se jí díval do očí.

Moje matka se mírně otočila na ostatní a povídá.

,,Lily, ty ani nevíš jak moc tě Severus miloval. Jak moc trpěl ať ve škole nebo doma. Ty ho vždy brala jako kamaráda, viď."

Lily jenom přivykla.

,,Ty nevíš o trápení jeho matky o tátovy alkoholik či o Pobertech a jejich šikaně o jedné měsíčné noci, při které málem zemřel."

Pobertové zbledli.

,,Petunie vím, že můj manžel nebyl žádný svatoušek, ale Severus si poté příhodě u jezera také si nezasloužil moje přátelství."

Vyštěkala ze sebe teta Lily.

Moje matka zvýšila hlas.

,,A co měl podle tebe dělat? V koleji ho neuznávali. Pobertové ho málem tím svým prašivým vlkodlakem zabily a doma ho bili. Musel něco udělat."

Lily Potterová se otočila na svého manžela.

,,Cože jste udělali?" Řekla chladně.

,,Lily byl to pitomý žert. Přiznávám bylo to neuvážené, ale byl to žert nic víc."

V tu chvíli, ale na Jamese vyjel Remus Lupin a přimáčkl ho ke zdi.

,,Žert, žert, Jamesi mi jsme ho mohli zabít ty idiote. Já si to vyčítám do dnes."

Pustil ho.

,,Remusi, kámo, uklidni se. Vše dobře dopadlo."

Začal Remuse Lupina uklidňovat Sirius.

Ten, ale se otočil a jednu mu vrazil. Sirius na konferenční stolek a převrátil ho. Na podlaze se rozlil čaj a uklidňující lektvar.

,,Ty Siriusi raději mlč. Ty, ty idiote si ho tam zaved. On tam neměl vůbec být, ksakru. Víš co se mohlo stát. Tak víš! Mohl být mrtvý nebo být jako já a já mohl být zabitý ministerstvem. To jenom kvůli tvé nenávisti k němu."

Sirius Black civěl na svého kamaráda jako na apokalypsu.

,,Ticho!" Přerušil hádku Pobertů Brumbál.

Brumbál od pohledu zuřil, asi neměl ponětí o tom co se všechno na jeho škole děje a vůbec co vyvádějí Pobertové. Nastalo dosti mučivé ticho, když si Brumbál sundal brýle a začal si je čistit koncem svého pravého rukávu svého hábitu.

,,Pánové můžete my vysvětlit o co tu jde. Já tomu totiž vůbec nerozumím." Pravil chladně.

Remus Lupin zchladnul a začal vysvětlovat, ač velice neochotně.

,,Jak jistě pane profesore víte, jsem vlkodlak a vy jste se zasloužil o mé přijetí do Bradavic. Také jste vybudoval, kvůli tomu Chroptící chýši a tím zajistil mojí bezpečnou přeměnu. Bohužel moji přátelé se o tom dozvěděli a slíbili mi pomoc. V pátém ročníku se stali kvůli mě zvěromágy a začali mě doprovázet při mojí přeměně. Byl jsem šťasten, že jsem si našel opravdové přátelé. Ani nevíte jak. Ale v šesťáku udělal Sirius do nebe volající blbost. Nahnal tam Snapa a ten se stal nedobrovolný svědek mé přeměny a kdyby ho James na poslední chvíli nezachránil, tak, tak by byl stejné monstrum jako já nebo mrtvý."

Brumbál se zachmuřil ještě víc a teta Lily dala facku svému manželovi.

,,Pane Blacku, víte vůbec jakou pitomost jste udělal? Mohl bych vás na místě poslat do Askabanu a ani bych nemrkl okem, ale myslím, že to vyřešíme i jinak jako dospělí. Omluvte se všichni panu Snapovi a doufejte, že vaší omluvu přijme. Vás pane Snape naopak žádám a prosím, aby jste omluvu přijal. Vím, jak dobře zloba hněv člověka dokáže rozežrat,dokonce přiznávám, že jsem měl jednat mnohem dřív."

Remus Lupin to hned přijal a upřímně se mu omluvil. Severus se jako opařený díval na něj, ale omluvu přijal, jelikož nikdy nedoufal, že se jí mu dostane. James ho následoval, jeho příkladu. U něho se Severus už zdráhal víc, jeho omluvu přijmout, ale při pohledu na Brumbála jí nakonec přijal.

Sirius se šklebil jak na zkaženým zelím, ale Brumbál ho nakonec donutil, aby se také omluvil.

Teta Lily se nakonec slitovala nad Siriusem a spravila nos. Poté několika kouzli dala obývák zas do pořádku. Poté posadila Poberty a Severuse na gauč společně, což nikdo z nich nebyl nadšen.

,,Konečně se to vyřešilo." Oddychl jsem si blaženě.

,,Vy jste o tom věděl?" Zeptal se Severus.

,,Ano, stejně jako spoustu jiných věcí." Řekl jsem šalamounsky a usmál se na něho.

,,Jak víte o Salomé?" Zeptala se moje máma.

,,Kdo je k sakru ta Salomé?" Skočil do toho Remus Lupin.

Moje matka se začervenala a začala si hrát s krajkou své blůzy.

,,Lily vzpomínáš jak si musela poslední vánoční prázdniny trávit v Bradavicích, protože jsem zbytek rodiny jel za tetou Glorii do USA."

Začala moje máma potichu vyprávět. Všichni jí bedlivě poslouchali.

,,Ano, ale mě to nevadilo, byli to úžasné svátky i tak."

Zasněně se podívala teta Lily z okna.

,,To byla lež, mi jsem nikam nejeli."

,,Cože!" Vykřikla teta Lily a otočila se na svou sestru.

,,Ano, já… já totiž byla v nemocnici" a odmlčela se.

,,Proč jsi neřekla? Proč mi neposlali rodiče sovu? Já bych ihned přijela. Co s tebou Petunko vůbec bylo?"

Moje matka se podívala na Severuse zpět na svojí sestru a znovu se objevily v očích slzy.

,,Já … já Lily mám kromě Dudleyho ještě dceru Salomé. Ty Vánoce jsem rodila. Ona se narodila na Štědrý den." Vykřičela ze sebe.

Severus na gauči protočil oči a omdlel a spadnul na Jamese.

Ten se zcela nechápavě díval na svou manželku.

,,Jamesi, ty máš, ale vedení, Salomé je očividně dcera Tunie a Severuse."

Mu řekla teta Lily.

Sirius, který se zrovna napil čaje, ho všechen v údivu z této informace vyplivl na Brumbála, který ten gejzír nečekal a teď byl od čaje.

,,Cože?" Ozvalo se jednohlasně od Pobertů.

Moje máma jenom přikývla.

James začal koktat očividnou pravdu.

,,To by znamenalo, že Snape má dceru, o které nikdo nic neví a měl jí dřív než vůbec já měl sex z Lily." Polkl.

Všichni přítomní Pobertové se koukali jako limbu na omdlelého Severuse.

,,U Merlinových spodek" prohlásil tiše Sirius.

A já nevěděl jak dál pokračovat, aby to vůbec přežili při duševním zdraví. Povzdychl jsem si.

,,Probuďte někdo toho chudáka a dejte mu zbytek toho lektvaru. To co budu vyprávět dál nebude také zrovna lehké sousto pro vaše nervy."

,,No jestli je to tak přinesu raději více toho lektvaru" prohlásil James a pak dodal ,,Remusi probuď ho a nalij do něj ten zbytek. Kdyby viděl prvního Siriuse, asi by z něj uděl dva malé do školky. U tebe to doufám nehrozí."

Odešel někam nahoru.

Remus Severuse trochu profackoval než se zberchal a nenásilně do něj nalil zbytek toho lektvaru.

Severus se rozkašlal atak mu Sirius vrazil do zad, aby se nezadusil.

,,V pořádku?" Zeptal se Remus Lupin.

,,Jo, jo Lupine." Odpověděl Severus na rychlo. Pak se zvedl a přisedl k mojí matce a tiše na ní promluvil.

,,Proč jsi mi to Tunie neřekla?" Prohrábl si nervozně vlasy.

,,Jak, jsem ti to měla říct? Věděla to jenom moje matka a já, ani táta či Lily to nevěděli. V té době bylo jediné pouto mezi tebou a mnou Lily a té jsem to říct za žádnou cenu nechtěla říct." Řekla mu na to moje matka.

,,Přece víš kde jsem bydlel? Mohla jsi spojit tak?" Na to Severus.

,,Vím jaké klima bylo u vás doma, přece. To myslíš, že kdyby mě viděla tvá matka, že by mi otevřela dveře." Odpověděla mu už celkem pohrdavě.

,,Merline tak proč jsi tedy nešla na potrat." Zařval na ní.

,,Já nemohla, ne, to jsem vážně nemohla už kvůli matce. Ona mi to zakázala, poslala mě do kláštera kde byli takové případy jako jsem byla já a nakukala všem nějakou lež. Až na Vánoce si mě vzala domů. Prej se jí stýskalo. Táta byl na služební cestě a máma poslala Lily ten dopis. Akorát já začala Štědrý den rodit. Salomé byla tak malinka, ale přesto jsem si jí nemohla nechat. Musela jsem jí dát pryč. Nemohla jsem být svobodná matka. Máma mi to zakázala. Lily ví jak moc byla věřící."

Moje máma se znovu rozplakala.

,,Promiň Tunie, že jsem na tebe vyjel. Nechtěl jsem." Omluvil se Severus a přitáhl si jí k sobě a začal jí něžně vískat po vlasech.

Brumbál si mezitím obličej a plnovous vyčistil a povídá.

,,Příště pane Blacku nepijte ten čaj, když někdo mluví."

Sirius se něj otočil od obrazu Severuse a mojí matky na, který už notnou chvíli civěl jak ryba na suchu a překvapeně zamrkal na Brumbála.

Zpět do obýváku přišel James z dvěma flaškami lektvaru a málem ji upustil při pohledu na Severuse a mojí matku.

Severus si neodpustil poznámka na jeho adresu.

,,Pottere tohle není tvá noční můra, to je realita."

,,Mohl bych vás konečně poprosit o pozornost!" Ozval jsem se pro změnu já.

Všichni se na mne otočily, jako by mě do teď skoro nevnímali. Já jsem si v duchu říkal, že mohu konečně pokračovat.