Kapitola 17- Flamel

Vstával jsem nějaký celý dřevěný. Tohle nebylo ono, ta madrace nebyla vůbec měkká, jak byla málo používaná. Nebylo nad naší, ale tohle jak jsem doufal, bylo jenom provizorium, i když jsem nevěděl do kdy přesně. Včera proměnili kuchyni Severus a teta Lily v lektvarovou laboratoř se vším všudy. Strýc James chtěl nějak pomoc a tak mu teta Lily, dala za úkol hledat vhodný kamen na runové kouzlo. Jak jsem zjistil, nebyl to lehký úkol. Strýc James mi vysvětlil, že musí být poměrně tvrdý a odolný, aby se pod náporem magie nerozpadnul, než-li bude použit. Mezitím děti hráli člověče nezlob se se Siriusem a deklasovaly ho hned několika vítězstvími. Remus přemýšlel nad tím, jak moc dlouho bude trvat ten přesun s knížkou Gampova zákona magických proudů, kterou našel knihovně tety Lily. Popsal celé dva listy výpočty, kterým jsem nerozuměl ani za mák. Já a moje matka jsme zatím pracovaly na společné večeři a já jsem si říkal, jestli tu bude zůstat i přes příští den tak pošleme Brumbála na nákup potravin. Pomalu docházely takové věci jako mléko a mouka. Přece jenom tu bylo více osob než normálně. Měli jsme o to obtížnější, že kuchyni zabrali lektvaristé a mi jsme musely dělat převážně celou večeři v obýváku. Nakonec to byly obložené chleby a čaj a kafé. James nám prezentoval žulový balvan, který očistil a seříznul kouzlem do tvaru, co připomínal cihlu.

,,Co myslíš tati, dostaneme se už dnes domů?" Ptal se Adam při dnešní snídani skládající se palačinek z posledního mléka v domě. Brumbál bude nakupovat.

,,No nevím to jistě, ale asi ne Adame. Přece jenom určitě ten lektvar bude dosti obtížný i pro tetu Lily a Severuse." Řekl jsem po pravdě.

,,Oh." Řekl Adam a mazal si marmeládou další palačinku.

Do kuchyně přišel ospalý Severus Snape a nalil si šálek kávy a zakousl se do palačinky a začal jí přežvykovat jako tur. Do půlnoci pracoval na tom plynném uspávadle, když poslal kolem desáté tetu Lily spát, když viděl jak je sama ospalá. Stejně se moc nevyspala. Harry byl malý řvoun, jak jsem o svém bratranci zjistil. To se strýc James snažil pomoc tím, že ho uspával ukolébavkou. Bohužel jeho hlas by neuspal ani mrtvého. Spíše vzbudil, jaký příšerný hlas měl. To měli s Harry z mé budoucnosti společné. Toho také Ginny raději uspávala sama, aby nekrákal na děti on.

Remus si vzal ucpávky do uší a udělal správně. To se nedalo poslouchat. Jak Harry , tak James.

,,Jak jste na tom s lektvary?" Ptal jsem se Severuse. Ten vzhledl od třetí palačinky na sucho jak je jedl a trochu zamrkal jak umělá figurka mé dcery Lucie. Pravděpodobně nebyl zcela probuzen. Promnul si oči a upřel ne zcela ostrý pohled na mě.

,,No plyn je hotový a připravený, otázka je jenom, jestli je připraven i Black." Řekl s ne zcela přesvědčeným pohledem na Siriuse, který se cpal už pátou palačinkou s marmeládou a nevypadal, že přestane v dohledné době.

,,Já jsem připraven Snape zcela určitě, moje noha je už v pořádku. Žádný problém z mé strany." Řekl Sirius s plnou pusou.

,,Dobrá a ten energiťák by měl být hotový během odpoledne." Dodal Severus a znovu se zakousl do palačinky.

,,Skvělý." Řekl jsem a věnoval jsem se svojí palačince, když v ten okamžik vzplál plamen v krbu a vyšel z nich nikdo jiný než Albus Brumbál v doprovodu další osoby překvapivě. Byl to stařík s šibalským úsměvem a kulatými tlustými brýlemi, za který byli vidět zářivě hnědozelené oči. Měl na sobě prapodivnou směsici oblečení, co mi připomněla nějakého hippíka, že mi málem vypadla palačinka z úst. Jestli to má být Flamel tak sežeru mojí starou učebnici dějepisu, až budu doma.

Měl hawaiskou košili a pod ní něco co mi připomínalo vzdáleně Renatinu zástěru, co dostala od Draca, když byl v Japonsku. Pak tu skotskou sukni a neposlední řadě ty pantofle jako u tureckého šaška z Ankary, kde jsem byl na dovolené. Vydal velice směšně ten stařík, to měl stejně dlouhý vous jako Brumbál a byl o hlavu menší než-li on.

,,Dovolte mi přestavit mého ctěného přítele a alchymistu Nicolase Flamela." Pronesl před snídajícími Albus Brumbál.

Flamel si odkašlal a dosti chraplavým hlasem povídá.

,,To, že si mě vytáhl z dovolené Albe to ti jen tak neodpustím, mladej. To se nedělá. Pernela byla pěkně naštvaná, že si nás vyrušil v ložnici. Co pak ti je dvacet, kluku pitomá! Jo a dětska, říkejte mi Nicku. Nicolas je dlouhý jako kořen bezhlavu." Řekl Flamel a Severus Snape se málem utopil v kafi.

Tohle nikdo nečekal. Flamel se choval vážně dosti moderně a to měl několik stovek na krku.

,,Rád tě poznávám Nicku." Řekl Sirius a spolkl hlasitě další sousto už šesté palačinky.

,,A jak vidím je tu Black, co zahnul kramle. Kluku máš velice nevybíravé způsoby, ty dobytku domácí." Dal si výš svoje tlusté brýle. Sirius zbledl, to o něm věděl tolik.

,,Albe ten malý potěr mě volal kvůli nějaké záležitosti s převracečem a návštěvou z let budoucích, kdo to je?"Ptal se Flamel a rozhlížel se kolem sebe.

,,To jsem já pane Nicku a můj syn a jeho přátelé." Řekl jsem trochu nejistě.

,,Vidím mudlo, že máš něco, co tě odlišuje a ty děti také mají jiné jádro, než-li dnešní děti. Mohl bych dostat šálek kávy, Alb mě vytáhl z postele o půl páté ráno. Já nerad stávám. U mě je ráno ve čtyři odpoledne." Řekl Flamel a s díky si vzal od tety Lily šálek kávy, kterou si ani neosladil ani si do ní nedal mléko a vypil toho smrtelného turka v tahu. Strýc James se na Flamela koukal jako boží zjevení.

,,Nekoukejte Pottere, jako kuře. Stávání mě zabijí a Alb je příšerný ranní pták." Řekl Flamel úsečně a pohledl na Severuse Snapa.

,,A dobrý, je tu alespoň nějaký lektvarář. Sice vypadá jako výpěstek Křiklanovi školky, ale přece jenom cítím rozdíl. Paní Potterová je to samé jak vidím. Dobrá dětska jistě víte, že v tomhle ohledu je vám převraceč platný jako mrtvému zimník a určitě jak vidím jste se dopídili k knížce Ptolema Nilského a jeho časovému lektvaru. Ctím tu energiťák od mého žáka Merlota a uspávadlo, tak kápněte božskou co dál." Řekl Flamel a vytáhl si fajku, ze slonoviny a nasypal si tam tabák a hůlkou si jí zapálil a vypustil obláček dýmu.

Severus Snape byl z něho doslova překvapen a to se nestává jen tak, jak jsem věděl. Určitě, si musel myslet, že je to sen. Flamel byl vážená postava a takhle vypadal jako napůl hippík a starý rocker.

,,Nečum tak, mládě. Nekoušu, jenom nejsem v náladě se tu dlouho zdržovat. Čekají na mě vlny a můj surf." Řekl Flamel a znovu bafl svojí fajkou. Mě překvapil. Ten dědula uměl surfovat!

,,Nicku nebuď na ně tak strohý po ránu." Řekl Brumbál.

,,Mlč." Zavrčel výhružně Flamel. S ním vážně nebylo dobré jíst za horka, pomyslel jsem si.

,,No ano, dostaly jsme spojení s jednou osobou z budoucnosti a ta nás k tomu dovedla, bohužel ten lektvar neznala, ale ví kde je. Chtěly jsme se tam dostat a tu knihu ukrást a podle toho ten lektvar uvařit…" Větu Severus nedokončil, Flamel mu hodil do huby jablko kouzlem, takže Severus vypadal jako nadívané prase na slavnostní tabuli.

,,Jo, to by jste se vážení otrávili. Ta osoba sice má pravdu, ale jenom originál knížky obsahuje správný popis a ne přepisy od kdoví koho. Podle toho, že tu cítím uspávadlo, tak chcete vykrást Blackovskou knihovnu, na to nemusí být člověk ani nitrozpitec. Ten přepis co tam měl Arcturus a jeho potomci, je jenom příšerný jed. Ptolemus se tím chránil před konkurencí. Byl podezíraví jako Merlin, ne-li hůř. To by jste dopadli vážení, všichni mrtví." Řekl nechutně klidně Flamel a klidně si bafnul. Mě přešla chuť na palačinky. To nás vážně Hermiona málem otrávila.

Severus vyplivl jablko a málem tím praštil Remuse.

,,Kde je ten originál teď?" Ptal se.

,,Mám ho u sebe." Řekl Flamel a vyndal malou útlou knížku zabalenou v reklamním letáku na zmrzlinu od Family Ice. Dělá si ze mě ten stařík srandu.

,,Vyborně." Zajásal Hugo.

,,Ne tak zhurta. Nejprve budeme sbírat bylinky a přísady. Albe jdeš se mnou a žádné odmlouvání potřebuješ shodit zase si přibral a ten mladý lektvarista také s námi. Alespoň se něco to mládě naučí. Jdeme." Řekl rezolutně Flamel a popadl Severuse Snapa za ruku jako malé dětsko a Brumbála za rukáv.

,,Ale Nicu, já neměl ještě kafe." Opačil Albus Brumbál a měl vlídný výraz.

,,Ty ho nepotřebuješ Albe jenom tvoje koule." Řekl šklebivě Flamel a všichni tři se přemístili pryč z kuchyně.

Všichni civěly na to místo, kde předtím stáli a najednou byli pryč. Byl to sen či realita?