Echm, echm, na vědomost se dává, že tato kapitola obsahuje témata nevhodná pro osoby mladší osmnácti let. Možná jen patnácti. Nebo tak nějak. Prostě tu bude sex.
Eggsy má ten den angličtinu během poslední hodiny před obědem, ale bylo rozhodnuto (čti Hector rozhodl, protože on i Q mají hodiny se svými profesory až později), že začátkem sázky bude obědová pauza. Nebo spíše její konec.
„Eggsy?" zvedne profesor Hart udiveně hlavu, když se oslovený mladík v polovině přestávky vrátí do třídy. „Čemu vděčím za tvou přítomnost?" zeptá se, když mladík přejde až k jeho stolu.
„Mojim spolubydlícím," pokrčí Eggsy ledabyle rameny.
„Pánové Dixon a Mansfield? Jak je to možné?"
„Sem se chtěl s Hectorem vsadit o to, kdo dá dřív pusu svýmu profesorovi, ale Q na mě prásknul, že spolu chodíme, takže-"
„Řekl jsi jim o nás?" zarazí se Harry a trochu se zamračí.
„No, Hector v podstatě chodí nebo má aspoň má pletky s Guillamem a Q by sice rád sbalil Bonda, ale i dyby naň ho nikdá nepromluvil, tak nic neřekne," pokrčí Eggsy rameny. „Navíc sem plnoletý, můžu si dělat, co chcu a s kým chcu.
„Ovšem ne se svými profesory," upozorní ho Harry.
„Já taky nechcu nic se svýma profesorama," mávne Eggsy odmítavě rukou. „Za to bych rád všecko se svým profesorem-gentlemanem," usměje se mladík a nakloní se vpřed, aby mohl Harryho políbit.
„Správný gentleman by tě teď slušně poslal do háje, protože mu má za chvíli začít hodina," usoudí Harry, ovšem přitáhne si Eggsyho blíž, takže se mladík opírá zadkem o jeho stůl, nohy rozhozené po obou stranách jeho židle.
„A nešel by ten gentleman překecat k něčemu zábavnějšímu?" zajímá se Eggsy s úšklebkem na stranu, zatímco se pomalu naklání vpřed.
„To záleží nejspíše na nabídce," usoudí profesor, než chytne Eggsyho za košili od školní uniformy a přitáhne si ho ten zbývající kousek, aby se mohli pořádně políbit.
Eggsy by strašně rád zabořil ruce do těch perfektně načesaných vlasů, ale na něco takového teď není vhodná doba, a tak se spokojí s dlaněmi položenými na hranách Harryho perfektně oholené čelisti.
Pro Harryho není nejmenší problém si vynutit přístup až do Eggsyho pusy, kde opatrně započne výzkumnou výpravu.
Ovšem v jeho činnosti ho vyruší zazvonění zvonku, který ukončuje obědovou pauzu. Za dvě minuty se zvonek ozve znovu, aby oznámil začátek hodiny.
Eggsy a Harry strnou a rychle se od sebe odtáhnou.
„Sakra," prohodí Harry, když vidí mladíkům obličej. I kdyby se Eggsy postavil na druhý konec třídy, bude stačit jeden pohled na ně dva, aby bylo všem jasné, co tady dělali. A aby toho nebylo málo, ozve se zaklepání na dveře prvního studenta (koneckonců profesor Hart je gentleman, který trvá na slušném vychování).
Obratem ruky Eggsy padne na kolena a zaleze pod Harryho stůl.
Profesor nestačí ani překvapením vykulit oči, když první studenti vejdou do třídy a pozdraví. Harry jim jejich dobré odpoledne hned vrátí, ale doopravdy je moc nevnímá. Ještě pořád neodtrhnul myšlenky od oné skutečnosti, že se jeho Eggsy schovává pod katedrou, která má naštěstí zadní stěnu až k zemi nebo skoro až k zemi, takže ho nikdo neuvidí, což je jen dobře, protože Eggsy pod stolem stráví celou hodinu. Není šance, že by vylezl dřív. To by se opravdu vysvětlovalo špatně.
Profesoru Hartovi se podaří udržet ve tváři naprosto neutrální výraz po celou dobu, kdy mu do třídy přicházejí noví studenti. Pomalu se přisune blíže ke katedře, aby nepřitahoval zbytečnou pozornost tím, že sedí přehnaně daleko od stolu.
A pak skoro vyskočí z kůže, když mu Eggsy najednou položí dlaně na kolena.
Dlaně chvíli jen leží položené, než se pomalu přesunou po vnější straně nohy k podkolením jamkám a zatlačí směrem dopředu, což si Harry správně vyloží jako zprávu, že se může i se židlí zasunout až pod stůl. Když se profesor konečně usadí, není na něm z pohledu třídy nic nezvyklého.
A tak začne hodina.
Harry je najednou velice rád, že má většinu přednášky ve formě prezentace, kterou jen občas stačí okomentovat, a že proto nemusí mluvit z hlavy, protože jeho student pod stolem očividně nemá v plánu jen mlčky a nehybně sedět a čekat na konec hodiny. Ne, Eggsy Unwin se očividně rozhodl, že si hodinu zpestří pokusem, kolik toho Harry vydrží, než se přestane chovat jako gentleman.
Harry jen překvapeně zamrká, když ucítí, jak se dlaně vrátily na jeho kolena, ale i tak začne vyprávět o světové literatuře za druhé světové války. Jeho hlas i obličej jsou naprosto neutrální, i když dlaně začnou přejíždět po stehnech od kolen až k jeho rozkroku a zpět.
Trvá to jen dva slidy, než ruce přestanou zastavovat před rozkrokem a spíše se usadí přímo na něm.
Harry jen doufá, že si Eggsy uvědomuje, že by bylo velice nevhodné, kdyby na ně někdo přišel, a že si dá pozor na to, co dělá. V opačném případě by se celá situace vysvětlovala velice špatně. Spíš by se nedala vysvětlit vůbec.
Eggsy pod stolem si opře hlavu o jedno stehno, kolem kterého omotá jednu paži, jako by to byl polštář a ne něčí noha. Druhá ruka je položená na protějším stehně, zatímco prsty pomalu hladí a zlehka masírují rostoucí bouli na profesorově kalhotách.
Není to poprvé v životě a nejspíše ani ne naposledy, co by si Harry Hart přál ovládat veškeré své tělesné funkce, protože v tuto chvíli si je jistý, že si Eggsy jeho rostoucí – ehm – zájem, vyloží jako souhlas s čímkoliv, co má Eggsy zrovna v plánu. A Harry má díky své fantazii dost přesnou představu o tom, co onen plán zahrnuje. A ve chvíli, kdy mu jeho student začne rozepínat kalhoty, se ta představa potvrdí.
Harry se musí kousnout do jazyka, když mu Eggsy sáhne do kalhot, aby ho vytáhl. Zatímco se Harry snaží zhluboka dýchat a tvářit se normálně, Eggsy pod stolem přejíždí špičkami prstů po jeho penisu.
Profesor by dal ruku do ohně za to, že se ten kluk potěšeně kření tomu, jak on musí bojovat o kontrolu nad svým dechem a hlasem.
Když pak Eggsy přejede špičkou jazyka po penisu od kořene vzhůru, Harry skoro zasténá nahlas, ale nějak se mu z onoho zvuku podaří udělat krátké zakašlání.
Nejraději by do Eggsyho kopnul, aby ho varoval, že si má dávat pozor, ale neudělá to. Kopat do člověka, který se vám usadil mezi koleny, v tak omezeném prostoru, jako je ten pod katedrou, je docela obtížné, chcete-li, aby mělo kopnutí efekt a nikdo na tu osobu nepřišel.
A tak Harry jen sedí, dýchá co nejpomaleji to zvládne, snaží se vykládat třídě o literatuře v Americe a přitom zkouší nevnímat ani třes svých stehen, ani pěst omotanou kolem svého penisu, která pomalu přejíždí nahoru a dolů. A taky by byl rád, kdyby necítil, jak mu pomalu červenají tváře.
Jestli na konci hodiny nebude nikdo vědět, co se děje u a pod katedrou, bude si Harry moct gratulovat.
Naštěstí není Eggsy natolik šílený, aby zkusil vzít Harryho do pusy. To by totiž už profesorovo sebeovládání nezvládlo. Už tak je dost pracné udržet klidný výraz i hlas během střídání téhle masáže nebo spíše hlazení špiček prstů a tření ne moc pevně sevřenou pěstí.
A tak probíhá celá hodina literatury (díky bohu, že to není dvojhodinovka), během které pomalu ale jistě roste Harryho zoufalství. Eggsy ho dostal na dosah orgasmu, (takže profesor na židli nejistě poposedává, čelo orosené, tváře rudé, hlas poněkud nakřáplý) ale nedělá nic proto, aby svého vyučujícího dostal až na vrchol. Jen ho udržuje těsně pod ním.
Zvonek na konci hodiny přišel jako vysvobození, ve které Harry už ani nedoufal.
Jenže ještě pořád má třídu plnou studentů, kteří ještě musí odejít. Některé bohužel zajímá profesorovo zdraví, takže o to déle trvá, než Harry všechny zažene opakovaným prohlášením, že jde nejspíše jen o chřipku, že není důvod si o něj dělat starosti.
Když nakonec přece jen ze třídy odejde i poslední student, Harry se opře lokty o desku stolu a zaboří obličej do dlaní.
„Konečně vypadli." zahučí Harry do rukou. A pak skoro vykřikne, překvapením.
Eggsy totiž vzal jeho prohlášení jako svolení k volné zábavě. A tak okamžitě otevřel pusu a na jeden pokus si strčil do pusy skoro celý penis, se kterým si skoro tři čtvrtě hodiny hrál.
Vzhledem k jeho dosavadní činnosti a k nadšení, s jakým saje a polyká kolem orgánu ve své puse, to netrvá dlouho, než profesor Hart vyvrcholí. Spokojené vykřiknutí utlumené zakousnutím se do hřbetu ruky, jehož otisk nejspíše jen tak nezmizí, je toho důkazem.
Ovšem Harry si dá na vydechnutí sotva pár vteřin, než hrábne rukou pod stůl a poslepu nahmatá Eggsyho rameno. Během chvíle se Harry odsune od stolu a vytáhne na světlo světa zrudlého studenta. Ale Harry se nezdržuje zkoumáním Eggsyho vzhledu a rovnou si mladíka přitáhne blíž, aby ho mohl políbit.
Eggsy jen spokojeně zasténá, když ho jeho profesor políbí, i když se kvůli tomuto musí předklonit skoro do pravého úhlu, když on stojí a Harry sedí.
Eggsyho hormony přeplněnou hlavou proletí myšlenka, že by si mohl vylézt profesorovi do klína, ale než tento nápad stačí zrealizovat, zarazí ho Harryho ruka. Přesněji ruka, která mu sjede po hrudi a přes břicho dolů, až dorazí mezi jeho nohy. Eggsy skoro vykřikne, když profesorova ruka v tom místě přitlačí.
Jeho prvotní reakcí je uhnout dozadu, jenže hned za jeho zadkem je katedra a on nemá kam uhnout.
Druhou reakcí je přirazit boky proti dlani. Ale nemusí se namáhat, protože Harryho dlaň neúnavně tře o bouli na jeho kalhotách s takovou urputností, až to skoro bolí.
Ale to Eggsymu nevadí. Spíš naopak. Nemá dost. Potřebuje víc. A stačí tak málo.
„Harry. Harry. Harry," tiše sténá Eggsy do profesorova krku, zatímco se rukama křečovitě drží opěradla židle.
„Udělej se, chlapče," zamumle mu Harry do ucha, než ho začne zlehka líbat na krk.
„Har-!" skoro vykřikne mladík, ale pak se v podstatě zakousne do saka před sebou.
Harry odtáhne svou ruku od rozkroku s mokrým flekem a chytne svého studenta za boky. Eggsy je poněkud slabý v kolenou, a tak si ho Harry posadí na klín bez ohledu na jeho špinavé a svoje rozepnuté kalhoty.
„Ty jednou budeš moje smrt. Nebo vyhazov," zašeptá Harry Eggsymu do ucha, když se mladíkovi podaří zklidnit dech.
„Bych nerad. Ci si tě nechat na furt," obejme ho Eggsy kolem krku.
„Vypadá to, že máme společné plány," prohodí Harry klidně, čímž svému sotva zletilému milenci vykouzlí nadšený úsměv ve tváři. „A co se týče plánů – nevynecháváš teď už druhou hodinu?"
„Máme tělák. Nuda. Taj je to lepčí."
„A nechtěl bys raději jít do kabinetu? Tam je to přece jen pohodlnější než tady na židli."
„Dřevění ti nohy?" ušklíbne se Eggsy.
„Dal bych si čaj," usoudí Harry s klidem, než se pousměje.
Eggsyho protočení očí je svým způsobem roztomilé.