„Co mi to ten chlap přinesl?" nechápe John, když se probírá cestovkou s oblečením od Jima. Moriarty je hubenější než on a taška vypadá, že sbalil vše, co je mu velké a přinesl mu to.

„Tohle vypadá spíš jak pro nějakého puberťáka." prohlásí John a ukáže Sherlockovi triko s velkou britskou vlajkou a nápisem 'Keep calm and ship it.'

„Ještě je tu možnost, že se nebudeš oblíkat vůbec a zůstaneme tady." navrhne Sherlock. Sám už je oblečený do černých kalhot a uplé bílé košile. Jen vlhké vlasy naznačují, že byl ve sprše.

„Máme schůzku, jestli si nepamatuješ." řekne John vážně, ale drobný úšklebek jeho vážnost dost mírní.

„Schůzky se dají vždycky odložit." řekne Sherlock tichým vemlouvavým hlasem a zezadu Johna obejme. Chce doktora políbit na krk, ale když jsou jeho rty sotva pár milimetrů od Johnovi kůže, ozve se zaklepání na dveře.

„Ehm, nerad ruším, ale dorazil ten specialista." řekne Jim zpoza dveří. „Sherlock vyhrožuje, že jestli si nepohnete, že vás vykouří."

„Idiot." zamumle Sherlock do Johnova krku.

„Kdo přesně?" zeptá se John pobaveně.

„Holmes, Moriarty, odborník." shrne Sherlock.

John si znovu prohlédne podezřelé triko z Moriartyho tašky, ale nakonec se rozhodne, že si ho obleče.

„Sherlocku, pusť mě. Musím se oblíct." řekne John muži, který ho stále drží kolem pasu.

„Ne." řekne Sherlock tiše. Zní přitom jako dítě, které ještě nechce jít spát.

„Když mě nenecháš se obléct, budu muset jít dolů k ostatním jen v riflích. To by bylo trochu trapné." povídá John.

„Mně by to nevadilo." usoudí Sherlock a ještě o trošku víc se k Johnovi přitiskne.

„Když to nebude vadit tobě, tak to nejspíš nebude vadit ani tvému druhému já." spekuluje John. „Jima to nejspíš překvapí a bude si připadat stejně trapně jako já a ten odborník se asi bude dost divit." povídá John s nadějí, že uhodí na Sherlockovu žárlivou strunku. A nespletl se.

- - o - -

V obýváku dle zvyku sedí Sherlock a Jim ve svých křeslech a u krbu postává vysoký a docela pohledný chlápek se zářivým úsměvem ve tváři. Ten nepohasne, ani když do místnosti vejdou Sherlock a John z jiné dimenze.

Muž se odlepí od krbu a přejde k nim.

„Jack Harkness." řekne a napřáhne ruku k Sherlockovi, který šel první.

Od Johna se ozve pobavené uchechtnutí.

„Kapitán Jack Harkness?" zeptá se John, když se na něj návštěvník obrátí.

„Známe se?" zeptá se Harkness zvědavě a přejde o krok blíž k Johnovi.

„Co? Ne, to ne. Ale-" John na moment zaváhá, než pokračuje. „Tam u nás máme seriál, jmenuje se Doktor Who nebo Pán času a jedna postava se jmenuje kapitán Jack Harkness. Dobrodruh, později ředitel Torchwoodu a velice- oblíbený společník."

„O tom seriálu mi pak musíte říct, myslím, že se moc nespletl." řekne Jack s úsměvem. „A abych se představil i vám. Ahoj, jsem kapitán Jack Harkness."

„Kapitán John Watson." stiskne John s úsměvem nabízenou ruku.

„Taky kapitán? To zní slibně." mrkne na něj Jack a konečně pustí Johnovu ruku. Jackův nadšený výraz nezmizí, ani když se podívá na podmračeného Sherlocka.

„Proč se neposadíte? Můžeme si pak promluvit o vaší cestě sem a o tom přístroji." pokyne jim ke gauči, jako by tady bydlel, zatímco se sám vrátí ke krbu.

Sherlock na Johna vrhne jeden nespokojený pohled, než se vydá ke gauči. John sice netuší, co Sherlocka naštvalo tentokrát, ale jde za ním.

Jack ze své tašky vytáhne složku a předá ji dvojci na gauči.

„Je tohle ten váš stroj?" zeptá se zvědavě.

Na několika fotografiích ke z různých úhlů zobrazen podivný stroj, který Sherlock ukradl, a který pak jeho i Johna přenesl do téhle reality.

„Jo, to je ten krám." povzdechne si John.

„Na cestování mezi dimenzemi jste si vybrali pěkně nespolehlivou věcičku." usoudí Jack a pustí se do vysvětlování. „Aby tenhle krám umožnil přenos, musí se propojit s jiným v jiné dimenzi. Nastavíte si souřadnice a letíte. Problém je v tom, že když na těch souřadnicích tenhle stroj nemají, tak skončíte v polovině cesty. Může se taky cestovat na náhodu, tedy že se tenhle krám spojí s dalším nejbližším a vyskočíte v nejbližší dimenzi."

„Takže pokud bychom chtěli zpátky, museli bychom mít zase dva přístroje." řekne Sherlock a položí fotky na stůl.

„A správně nastavené." dodá Jack. „Dimenze se pořád proplétají, přeskakují a rozdělují, takže by nepomohl ani skok do té nejbližší."

John se trochu sklesle dívá na fotky na stolku.

„A vy stejně nejspíš nemáte náhradní, že?" obrátí se John na Harknesse. „Mycroft říkal, že vám ten stroj vybuchnul."

„Vybuchnul a shořel na popel." přikývne Jack. „A to je další problém."

„Nemůžete sehnat druhý?" zeptá se John zvědavě.

„To ani ne. Sehnat druhý tenhle stroj by sice chvíli zabralo, ale nakonec bychom to zvládli. Problém je v tom, že když vybuchnul ten náš, vybuchnul nejspíš i ten ve vaší dimenzi." obrátí se Jack na John a Sherlocka. „A my nemáme nejmenší tušení, jestli máte náhradní."

Na chvíli je v místnosti ticho.

„Takže jsme tu uvízli." promluví John nakonec a promne si obličej.

„Řekl jste, že jsou i jiné způsoby cestování mezi dimenzemi." ozve se Sherlock v křesle.

„A všechny pěkně nejisté, i když víte, kam letíte." přikývne Jack na souhlas. „Vy náhodou nevíte, jaké bylo nastavení toho přístroje?" obrátí se zpátky ke gauči.

„Ani nevím, kde to nastavení je." zahučí John.

„O ten stroj jsme se přetahovali, když došlo k přenosu." vezme si slovo Sherlock. „Mohlo tam být nastavené prakticky cokoliv."

„V tom případě se obávám, že jste tady doopravdy uvízli." přikývne Jack s trochu omluvným pousmáním.

- - o - -

Ještě další hodinu celá pětice debatovala nad dimenzemi a cestováním mezi nimi, než Jackovi zazvonil mobil a on byl odvolán. S výmluvou, že je Mycroft Holmes dost netrpělivý a s nadějí, že se zase brzy potkají, odešel.

Brzy po něm zmizel i Jim s tím, že ráno začíná s přednáškami brzo.

Oba Sherlockové spolu debatovali o nastalém problému a vzhledem k tomu, že část jejich rozhovoru probíhala ve stylu, že si jen dedukovali, nad čím ten druhý uvažuje, a pak mu odpovídali, byl John z debaty vyřazen. Na rozdíl od těch dvou, on neumí číst myšlenky, a tak si šel lehnout.

Ovšem usnout nemohl. Aby se nějak zabavil, vybalil tašku s oblečením, ale stejně mu to nepomohlo.

Skončili v téhle dimenzi. Dva Sherlockové Holmesové v jedné realitě nejspíš znamenají vymizení zločinu. Doma ani nemusí vědět, co se s nimi stalo. Mycroft neví, že Sherlock ukradl přenašeč a ten vybuchl, takže to ani nezjistí. Nejspíš to je, jako by na jednou zmizeli z povrchu zemského.

Paní Hudsonová a Molly to obrečí. Mycroft- no, ten snad ani neví, co to je brečet, ale nadšený taky nebude. Grega to bude trápit. Nevyřešitelný zločin. A bude mu chybět Sherlockova pomoc. Sarah si bude muset najít nového doktora. Nejspíš si bude myslet, že za jeho zmizením stojí nějaký Sherlockův případ. Novináři si smlsnou, pokud se o tom vůbec doví. Mycroft je skvělý v utajování afér.

Do ložnice vejde Sherlock, ale zůstane stát u dveří a jen se dívá na Johna ležícího na posteli. Chvíli se jen pozorují, než John promluví.

„Budeš tam jen tak stát, nebo si půjdeš i lehnout?" zeptá se klidně.

Sherlock se pomalu pohne a beze slova se převleče do pyžama, než si lehne do postele čelem k Johnovi.

„Budeš si chtít najít práci, že?" řekne Sherlock s jistotou v hlase.

„Nejspíš ano, i když si nevím jakou. Svoje diplomy z university jsem si nepřinesl." usoudí John.

„Mycroft to zařídí." poví mu Sherlock s jistotou.

„Třeba Jack najde způsob, jak nás vrátit zpátky." řekne John bez opravdové víry.

„Nelíbí se mi." zamračí se Sherlock.

„Co? Jako Jack? Proč se ti nelíbí?" zamračí se John nechápavě.

„Protože tobě se líbí." řekne Sherlock s jistotou.

„Cože? A jak jsi na to přišel?" zeptá se John pobaveně.

„Usmíval ses na něj a snažil ses ho ohromit."

„A čím jsem ho podle tebe chtěl ohromit? Tím Jimovým trikem?"

„Tvou hodností." vysvětluje Sherlock. „Používáš svoji hodnost, jen když chceš ohromit. Jako třeba v Baskervillu. Chlubil ses, že máš vyšší hodnost než ten seržant. A tady tím chceš ohromit Harknesse."

„V Baskervillu jsem používal hodnost, protože rozkaz od vyšší šarže na vojáky platí." opraví John jeho názor. „A tady jsem to jen tak plácl. Nemám v plánu ti být nevěrný s Jackem Harknessem ani s nikým jiným."

„To bych ti radil." zahučí Sherlock a lehne si blíž k Johnovi. „Zabil bych vás oba a nenašel by vás ani Mycroft."

„Othello." pousměje se John pobaveně, ale víc už neříká.