Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera ani na manhwu The Gamer.
Kniha 1. Kapitola 2. – Klanové války o Kvikálkovský les
16. 4. 1988:
Školní týden uběhl Hadrianovi velice rychle. Nejenže si pondělního odpoledne nakoupil menší množství potravin, v rámci slevové akci si koupil i dva poznámkové bločky. Jeden z nich hned využil na to, aby si do něj zapsal nejrůznější nápady, druhý hodlal použít k zaznamenání svých experimentů.
Nicméně to nebylo to jediné, co za posledních pět dní získal. Během hodin tělocviku i normálních hodin obdržel nějaké ty další body ke svým Atributům, ale i tam po pár dnech narazil na jistou bariéru. Ať se snažil nebo trénoval jakkoliv, jeho Síla se odmítala přehoupnout přes hranici deseti bodů, to stejné platilo i pro Inteligenci. Hádal, že jakmile dosáhne deseti bodů i u zbylých Atributů, nebude pro něj možné získat další body tak snadno, jako doposud.
Zatím neměl ale dostatek důkazů pro svojí domněnku a tak hodlal počkat několik týdnů, aby nasbíral dostatek informací. Také prozatím odmítal použít Volné Atribut Body, které si hodlal šetřit.
Kromě tohoto všechno také každé ráno dělal jeden a ten stejný Denní úkol, přičemž po jeho splnění byl schopen i rychle umýt nádobí, čímž zvyšoval level i pro tuhle zdánlivě nepodstatnou Dovednost.
Poté, co připravil snídani pro svojí rodinu a tajně použil několik surovin k přípravě i svého jídla, vyčkával na to, až mu teta Petúnie dá další seznam úkolů. Nemusel čekat příliš dlouho a bez jediného slova mu do ruky vrazila papír s několika body, které musel za ten den stihnout.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Domácí práce (2)!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Petúnie Dursleyová (Evansová)
Popis:
- Teta Petúnie chce, abys uklidil v zahradním domku, kde se od minulého jara nahromadilo mnoho zbytečných věcí. Jakmile dokončíš tento úklid, čeká tě ještě posekání trávníku.
Hlavní cíle:
1. Vynos a roztřiď všechno ze zahradního domku!
2. Věci na vyhození odnes do sběrného kontejneru na konci ulice!
3. Vrať použitelné věci zpátky na své místo!
4. Posekej trávník dříve, než bude večeře!
Vedlejší cíle:
1. Něčí odpad je něčí poklad! Objev pět užitečných věcí! (0/5)
Odměna za splnění úkolu:
1. 650 exp
2. ?
3. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Jako kdybys to neznal. Výprask a domácí vězení bez jídla!
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
Během toho, co se jeho příbuzní pustili do snídaně, kterou jim připravil, on se vydal k zahradnímu domku. Chvíli mu trvalo, než se mu podařilo odemknout visací zámek, byl značně zrezlí a jej napadlo, že by se mohl podívat po novém. Strýček Vernon měl ve zvyku nakoupit nebo z firmy přinést více kusů stejné věci i přes fakt, že je k ničemu nepotřeboval.
Uvnitř zahradního domku bylo plno zbytečných věcí a všechno bylo naházené na jedné hromadě. Hadrian věděl, že jen vynošení mu zabere spoustu času. Proto na nic nečekal a popadl první věc, která mu přišla pod ruku.
Když již vynosil několik větších věcí, narazil na starší plachtu, ta byla místy díravá a jej napadlo, že by ji mohl rozložit a skládat na ní věci, které měly přijít na výhoz. K vyhození to byly hlavně plechovky s prošlými barvami, zlomené nebo jinak zničené nářadí a mnoho dalšího.
„Co to tam děláš, kluku?!" vyjel na něj strýček Vernon, když si všimnul hromad harampádí.
„Teta Petúnie mi dala za úkol vyklidit zahradní domek a roztřídit použitelné věci a věci na vyhození, strýčku Vernone," odpověděl Hadrian rychle a ukázal mu seznam úkolů, který od ní dostal.
„Hmm, konečně děláš něco užitečného. Tvrdá práce ti jen prospěje, zmetku malej," prohlásil Vernon a neodvažoval se na něj vztáhnout ruku, aspoň ne takhle na veřejnosti, když se mohl kdokoliv z okna dívat.
„Vyhoď i tady ty zrezlé věci, naprosto zbytečně zabírají místo," ukázal Vernon na menší kupku vytřízených věcí, kde byly nějaké hřebíky, kladívka, pilky a další.
„Jak si přeješ, strýčku Vernone," odpověděl automaticky a pod jeho přísným dohledem přesunul k výhozu všechno, na co strýček Vernon ukázal.
Hadrian nakonec strávil dvě hodiny pod jeho dohledem a Vernon mu říkal co má vyhodit a co zase uschovat. Když byl zahradní domek konečně prázdný, Vernon spokojeně přikývl a vydal se zpátky do domu, aby si vyžádal nějaké to jídlo za odvedení tak těžké práce.
Hadrian si pomyslel, že používání mozku k přemýšlení bylo pro jeho strýce skutečně těžké a pro jeho bratrance ještě těžší, ale nikdy by si to nedovolil vyslovit nahlas, aspoň ne nyní.
Mezi použitelnými věcmi byly i jedny kolečka a aby nemusel odpad nosit takovou dálku, naskládal do nich vše, co bylo možné a po chodníku se vydal ke sběrnému místu, kde se tento víkend nacházely kontejnery pro odpad. Každé jaro se tam tyto kontejnery nacházely, aby se lidé z okolních ulic zbavili většího odpadu a nezaplňovali tak zbytečně běžné popelnice.
Při vykládání věcí do kontejneru Hadrian využil toho, že jej nikdo nevidí a postupně si do Inventáře vložil nějaké užitečné věci. Hned tak získal krabičku použitelných hřebíků, které byly pouze zlehka pokryté rzí. I kladívko a pilka na dřevo, které mu strýček přikázal vyhodit, byly stále v dobrém stavu, stačilo trochu snahy a oba nástroje byly téměř jako nové.
Z hromady zachránil i starší motyčku, která měla zlomené madlo, ale jemu to nevadilo, protože madlo odstranil a nahradil jej zakráceným kusem jiného zlomeného madla ze smetáku. Díky tomu získal plně použitelnou motyčku na okopávání záhonků.
Při poslední cestě ke kontejnerům si uschoval i onu plachtu. Děravá byla jen po krajích a věřil, že když tyhle části nějak šikovně překryje, bude mít stále dostatečně velkou plachtu, kterou by mohl v budoucnu na něco použít.
Bylo půl dvanácté, když byl konečně hotov s finálním úklidem zahradního domku a on se tak mohl pustit do nanášení použitelných věcí zpátky dovnitř. Ještě než skončil, teta Petúnie jej přišla zkontrolovat i s miskou polévky, do které mu nalámala suchý chleba. Vernon nechtěl, aby mu dávala jakékoliv jídlo, ale ona jej upozornila na to, že pokud z nedostatku jídla zkolabuje, kdokoliv by mohl začít pokládat nepříjemné otázky.
„Hmm," dostalo se mu jediného komentáře k odvedené práci, než mu vytrhla prázdnou misku z rukou a vrátila se zpátky do domu.
Její chování jej nijak nepřekvapovalo a tak se vrátil k práci. Naštěstí mu to netrvalo příliš dlouho a po výměně visacího zámku, se vydal do garáže, odkud vytáhl sekačku na trávu i s kanistrem benzínu. Než jej ale nalil do nádrže, rychle zkontroloval olej. Na podzim od strýčka dostal kopanec do žeber, když prý nehlídal hladinu oleje.
Strýček jej také varoval, že olej nesmí být černý a protože černý byl, musel jej vypustit a nalít do sekačky nový. Vypouštění mu zabralo více času, než si myslel a tajně do nádržky na olej nalil trochu nového, aby jím urychlil průtok starého a méně tekoucího oleje.
Když nakonec dokončil tuhle část údržby, mohl konečně nalít benzín do nádrže. Ještě zkontroloval, jestli je svíčka čistá, kdyby na ní byla rez, nemusel by sekačku úspěšně nastartovat. Naštěstí se o svíčku starat nemusel a tak si připravil kolečka na posekanou strávu, kterou musel sbírat do sběrného koše. Strýček Vernon nesnášel, když se na jeho trávníku nacházely kousky posekané trávy, proto si musel dávat pozor, aby posbíral všechno a nic za sebou nezanechával.
„Mám hotovo, tetičko Petúnie," řekl Hadrian po tom, co očistil sekačku a vrátil ji zpátky do garáže.
„To vidím. Na zahradním stolku máš večeři, pak tě nechci do osmi hodin v domě vidět, rozumíme si?" věnovala mu jeden ze svých pronikavých pohledu a Hadrian přikývnul, že ji rozumí.
Úkolové upozornění! (Dokončeni úkolu)
Název: Domácí práce (2)!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Petúnie Dursleyová (Evansová)
Popis:
- I přes očekávání, že selžeš, jsi splnil vše, co po tobě teta Petúnie chtěla. Jako odměnu navíc přidala i krajíc chleba s máslem a sklenici mléka. Nic moc, ale i to je pokrok.
Hlavní cíle:
1. Vynos a roztřiď všechno ze zahradního domku!
2. Věci na vyhození odnes do sběrného kontejneru na konci ulice!
3. Vrať použitelné věci zpátky na své místo!
4. Posekej trávník dříve, než bude večeře!
Vedlejší cíle:
1. Něčí odpad je něčí poklad! Objev pět užitečných věcí! (5/5)
Odměna za splnění úkolu:
1. 650 exp + 25% = 812 exp.
2. Krajíc chleba s máslem a sklenice mléka.
3. Krabička hřebíků – 60mm (100ks), Kladívko, Pilka na dřevo, Motyčka, Plachta (3x3m).
Úprava i péče o zahradní náčiní je součásti toho, co musí Zahradník znát. Získáváš +1 level k Profesi: Zahradník!
Za dobře odvedenou práci získáváš +1 k VIT!
Tvé tělo je nyní dostatečně silné a zlepšila se i tvá strava. Status Podvyživený byl aktualizován!
Podvyživený: Kvůli nedostatku jídla je tvé tělo slabé a bez magie bys dlouho nepřežil.
- Postih: -90% MP!
- Trvání: Dočasný
- Varování: Pokud s tímto nezačneš něco dělat, doba trvání tohoto Statusu se změní z Dočasného na Permanentní!
Hmm, sice se můj Status změnil a již je postih jen na devadesáti procentech mé magie, stále nevidím změnu. Zdá se, že musím tento postih snížit na nějakou přijatelnou úroveň, než se mi zpřístupní možnost používat magii. Pomyslel si Hadrian a i přes fakt, že jej téměř celodenní práce značně vyčerpala, byl rád za všechny ty expy, které získal. Pokud to tak půjde dál, mohl by příští víkend dosáhnout dalšího levelu. To tedy za předpokladu, že mu strýček Vernon nedomluvil zase nějakou nedělní práci, v tom případě by se dalšího levelu mohl dočkat daleko dříve.
oooOOOooo
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
17. 4. 1988:
Nedělního rána byl Hadrian zase plný energie a stále byl překvapen tím, že se mu za poslední týden nezdála jediná noční můra. Trochu jej mrzelo, že se mu nezdál ani jiný sen, ale pokud to byla daň za to, že již nikdy neuslyší ženský křik a onen chladný smích, byl ochoten ji zaplatit.
Po snídani čekal, jestli pro něj bude mít strýček Vernon nějakou práci, ale bylo mu pouze oznámeno, že jeho příbuzní odjíždějí na návštěvu zábavního parku a vrátí se až k večeru. Protože jej Vernon odmítal nechat doma samotného, vyhnal jej ven a přikázal mu se vrátit až v sedm večer, do té doby si prý mohl dělat co chtěl.
Tahle svoboda byla něco, na co Hadrian čekal a tak toho využil k tomu, aby se rozběhl směrem k lesu. Kvikálkovský les se nacházel necelý kilometr od posledního domu v ulici a mezi ním a ulicí se nacházela travnatá louka.
Od starších studentů slyšel, že někteří z nich patřili do soupeřících skupinek, které si právě v tomto lese vybudovaly tajné úkryty a bunkry. Navíc mezi sebou vedly šiškové války o to, kdo jakou část lesa kontroluje. Tyhle party totiž během sklizně vyrážely do lesa, aby sbíraly lesní ovoce a houby a poté je za kapesné prodávaly svým rodinám. Čím větší území tak nějaká parta kontrolovala, tím větší byl jejich finální výdělek.
Hadrian upřímně netušil komu patřilo jaké území, ale hned, jak vstoupil do lesa, to měl zjistit. Před očima se mu totiž objevila kompletní mapa Kvikálkovského lesa, sice zatmavěná, ale s jasně barevnými hranicemi území různých skupin.
Vstoupil jsi na území Klanových válech místních part!
Info: Pokud se chceš zúčastnit bojů o území, musíš se buď přidat do nějaké party nebo vytvořit svojí vlastní frakci. K vytvoření vlastní frakce budeš potřebovat jméno frakce, reprezentativní vlajku a vlastní území. Nakonec tvojí frakci musí uznat i všichni ostatní na Klanovém zasedání, které se koná první sobotu letních prázdnin.
Tohle info jej docela překvapilo, ale byl tomu vděčný. Na mapě si totiž našel území, které nikomu nepatřilo a hned se k němu vydal. Myslel si, že má štěstí, když narazil na území, které nebylo pod vládou nějaké party, ale záhy zjistil, proč tomu tak bylo.
Většina této části lesa byla spíše skalnatého rázu a dokonce spatřil i dost dlouhou a širokou propast, jejíž hloubku odhadoval nejméně na patnáct až dvacet metrů. Na druhou stranu měl ale štěstí, protože do propasti stékal menší potůček. Opatrně se z něj napil a byl překvapen, jak čistá a osvěžující ona voda byla.
Z Inventáře si tak vytáhnul tři litrové láhve a všechny je naplnil čistou vodou. Rozhodně byla chutnější než to, co teklo u nich doma z kohoutku, kde občas mohl cítit i podivný zápach, ten nejednou teta Petúnie označila za chlór.
Hadrian upřímně zatím netušil z čeho si vyrobí vlajku nebo jaké si zvolí jméno, ale než se plně rozhodne ve zvolení si jedné ze dvou možností, dal se do průzkumu celého lesa, což mu zabralo zbytek dne.
Na jeho konci jeho průzkumu se jeho mapa lesa změnila a nejenže byla dokonale vykreslená, nacházely se tam i informace o poloze bunkrů všech frakcí a nechybělo ani vyznačení míst, kde bylo možné posbírat největší množství lesního ovoce. Byl překvapen i tím, když se mu tam objevily i informace o tom, jaký potenciál jaké území má na plodnost tohoto ovoce i hub.
„Tohle bude chtít dost plánování. Zajímalo by mě, jestli moje profese Zahradníka mi dovolí přesadit nebo rozmnožit keříky borůvek. Podle této mapy se jim může dařit i ve více kamenitém prostředí," řekl Hadrian nahlas a hned si plánoval další návštěvu školní knihovny, kde si hodlal zjistit všechno potřebné.
oooOOOooo
23. 4. 1988:
Od jeho výpravy do Kvikálkovského lesa uběhl téměř celý týden, který pro něj nebyl tak úspěšný, jak by si přál. Kromě Štěstí, byly všechny jeho ostatní Atributy na deseti bodech, což pro něj bylo skutečně hranicí, přes kterou se zatím nemohl dostat bez toho, aby nepoužil Volné Atribut Body.
I jeho profese Kuchař se zasekla na patnáctém levelu a za poslední tři dny nedostal jediný další level. Když zkoumal proč tomu tak je, v poznámce u receptu s obvyklou snídaní zjistil, že je to pro jeho aktuální level příliš snadné jídlo a tak z něj již nedostával žádné levely.
K jeho úlevě stále dostával expy z Denního úkolu, ačkoliv čekal, kdy se tyhle expy začnou zmenšovat nebo úplně zmizí. Doufal, že to nebude nijak brzy, aktuálně to pro něj byl jediný spolehlivý přísun expů.
Na práce pro sousedy se nemohl příliš spoléhat a i jeho teta mu odmítala dát další domácí práce kolem domu, když to vypadalo na to, že se každou chvílí spustí liják, i z dálky bylo slyšet hřmění, jak se k nim pomalu přibližovala bouřka.
K jeho smůle musel jeho teta pro něco do obchodu a strýček toho využil k tomu aby jej vykopnul z domu. Hadriana tak nenapadlo nic lepšího, než zamířit do lesa k důkladnějšímu průzkumu nezabraného území, doufal, že tam najde nějaký úkryt, kde by mohl přečkat přicházející bouřku. Podle televizních zpráv by se měla přes jejich část země přehnat celkem rychle a večer by mělo být již hezky, ale i tak nechtěl zůstávat jen tak venku bez něčeho nad hlavou.
Ke své smůle ani po hodině hledání nenašel nic, kde by se mohl schovat a protože slyšel hřmění doslova nad hlavou, zamířil k nejbližšímu bunkru jedné z part.
Tábořiště této party, která měla na mapě modrou barvu, bylo tvořeno několika přístřešky a nacházel se tam i jeden starší stan, který rozhodně zažil lepší období, ale pro něj to bylo dostačující na to, aby se tam ukryl před deštěm. Ten se spustil ve stejnou chvíli, v jakou dorazil do modrého tábořiště.
Věděl, že má před sebou mnoho hodin, než déšť ustane a tak se schoulil do klubíčka, aby si zachoval co nejvíce tepla, ne že by mu chlad příliš vadil. Během toho, co tam tak seděl, přemýšlel nad svými plány.
Čím déle nad tím přemýšlel, tím více se mu zamlouvala představa jeho vlastní frakce v boji o území Kvikálkovského lesa. Během týdne si zjistil, kdo do jaké party patří a všechno to byli starší studenti, kteří mezi sebe nepouštěli nikoho mladého.
Dozvěděl se, že i Dudley se do jedné z těchto part pokoušel dostat, ale po tom, co byl odmítnut, si založil vlastní partu. Ne že by jej ostatní někdy uznali a přijali za soupeře, když se dokonce rozhodl dělat problémy, všechny party se spojily proti němu a udělily mu jasnou lekci. Od té doby se Dudley ani jeho přátele již neodvážili k lesu znovu přiblížit, což Hadrianovi plně vyhovovalo.
Ze svého studia a průzkumu také zjistil, že jeho případné území má dostatek prostoru i potřebných podmínek k tomu, aby tam mohl vysadit borůvčí pro pěstování borůvek i ostružníky pro pěstování malin a ostružin. Podle toho, co četl, to nebylo vůbec jednoduché, ale on se této výzvy nijak nebál.
Na rozdíl od zbytku lesa, jeho území bylo jediné místo, kde se nacházel potůček s čistou vodou a pokud naposledy viděl dobře, v propasti bylo i menší jezírko, kam potůček stékal. Pouze doufal, že vlivem dešťů nebude propast zaplavena. Již také v obchodě s nářadím pro kutily viděl dost silný provaz, na který si hodlal našetřit, aby se mohl dostat dolů na dno.
Bouřka naštěstí netrvala příliš dlouho a po tom, co vylezl z úkrytu staršího stanu, jen přivítal svěží vzduch. Protože si chtěl něco ověřit, zamířil k propasti a byl potěšen, když se hladina jezírka nijak nezvedla a to u přes fakt, že se potůček rozšířil na celého půl metra do obou stran.
Upřímně jej zajímalo odkud tento potůček teče a tak se vydal proti proudu, jen aby po patnácti minutách dorazil k pětimetrové skladní stěně, ze které skrze praskliny vytékala voda a pomalu se hromadila v menším jezírku, než odtékala právě do propasti, od které sem přišel.
Podle mapy se tahle skladní stěna táhla necelých padesát metrů do obou směrů, kde se pomalu snižovala než splynula s okolním terénem. Území za skalní stěnou se neodvažoval prozkoumávat, bylo vyznačeno červenou barvou s varováním, že jej tam čeká nebezpečí, na které není zatím připraven.
oooOOOooo
24. 4. 1988:
Nedělního dne se opět vrátil do Kvikálkovského lesa a již z dálky mohl slyšet něčí hlasy. Rychle, ale tiše se vydal jejich směrem, aby zjistil, kdo se vydal do lesa a po pár minutách mezi stromy zahlédl dva chlapce, kteří mohli mít něco kolem třinácti let.
Robert Robinson – Lvl. ?
- Vůdce Žlutého klanu –
John Hammer – Lvl. 12
- Člen Žlutého klanu –
Kéž bych tak mohl vidět více, než jen to, co se nachází nad jejich hlavami. Pomyslel si Hadrian a byl překvapen, když se mu tam objevily nové informace i hlášení o tom, že získal novou Dovednost.
Jméno: John Hammer
Věk: 12
Titul: Člen Žlutého klanu
Level: 12
HP: ?
Svojí vůlí jsi odemknul speciální Dovednost – Pozorování (Lvl. 1)!
Pozorování
- Magická Dovednost -
Typ: Aktivní
Škola magie: Věštění
Level: 1
Cena: 0 MP
Info: Pozorování je speciální Magická Dovednost, která ti dovoluje získat základní informace o osobě, předmětu, rostlině atd... Její základní použití tě nestojí žádnou magii, pokud bys ale chtěl aktivně zjistit něco specifického, může se cena za použití vyšplhat až do řádu jednoho milionu magických bodů. Čím vyšší level této Magické Dovednosti, tím více informací se ti zobrazí.
Ačkoliv tahle schopnost spadá do Magické Školy Věštění, ve skutečnosti platíš magickou energií Gaie, která je tvůrkyní celého systému The Gamer.
Konečně něco užitečného a ačkoliv je tohle Magická Dovednost, její použití mě nestojí žádnou magii. Pomyslel si a použil stejnou schopnost i na Roberta.
Jméno: Robert Robinson
Věk: 14
Titul: Vůdce Žlutého klanu
Level: ?
HP: ?
Jediné co jsem zjistil nového je jeho věk. Od toho můžu odvodit jeho přibližný level, který je většinou shodný s věkem. Jen slabší jedinci mají menší level než svůj věk, nadaní jedinci mívají level o jeden nebo dva vyšší než je jejich věk. Kvůli omezení mým levelem nejsem schopen vidět dospělé, ale to zatím nevadí. Řekl si Hadrian ve své mysli sám pro sebe a tiše oba starší kluky sledoval, jak šli směrem k jejich území a tábořišti. Podle jejich rozhovoru hodlali zkontrolovat škody, které tam zima napáchala a hodlali s obnovou začít dříve než ostatní party.
Hadrian je sledoval jen čtvrt hodinky, než se rozhodl vydat opačným směrem. Zatím sice neměl nic k vybudování tábořiště, ale to neznamenalo, že nemůže začít shromažďovat potřebný materiál v podobě padlých větví nebo tenkých stromků. Ostatně v Inventáři měl pilku na dřevo, takže s trochou štěstí by mohl být schopen postavit základní přístřešek kousek od propasti, ve které si hodlal udělat svojí základnu.
Úspěšně jsi špehoval potencionální protivníky v Klanových válkách. Získáváš novou Dovednost – Plížení (Lvl. 1)!
Plížení
- Dovednost -
Typ: Aktivní
Level: 1
Šance tvého odhalení: 89%
Info: Tato Dovednosti ti dovoluje se dostat do tvého cíle bez toho, aby tě někdo odhalil, ať už jsou to lidé, zvířata nebo monstra. Čím vyšší level této Dovednosti, tím se snižuje šance tvého odhalení. Po dosažení maximálního levelu této dovednosti, máš šanci na odemknutí nové a silnější Dovednosti se stejným zaměřením.
Tak tato Dovednost je jedna z nejužitečnějších, kterou zatím vlastním. Nejenže bude užitečná do těchto Klanových válek, ale i při vyhýbání se pozornosti ze strany mých příbuzných. Zaradoval se Hadrian a hned tuhle novou Dovednost aktivoval, aby si jejím používáním zvýšil její level.
Trochu mu vadilo, že se Plížení deaktivovalo pokaždé, když jej zahlédl i jeden jediný pták nebo jiné zvířátko v lese, ale to ho jen motivovalo k tomu, aby se zlepšil a dostal na level, kdy ani normální zvěř nebude schopná vycítit jeho přítomnost.
oooOOOooo
7. 5. 1988:
Velice rychle uběhlo dalších čtrnáct dní, během kterých se teta Petúnie rozhodla, že jej naučí i složitější jídla a tak se jeho level Kuchaře začal opět zvyšovat. Nezvýšil se ale jen level Kuchaře, ale i Zahradníka a dalších jeho Dovedností. I jeho vlastní level poskočil a aktuálně byl v mírně za šestinou do získání čtvrtého levelu.
Problém byl, že o víkendech nedostával žádné další úkoly a ačkoliv zaslechl, že se pan Whiteman shání po jeho pomoci, strýček Vernon jej velice rychle odmítl a zabouchnul mu dveře před nosem. Teta Petúnie podle všeho zaslechla od sousedek, že není normální, aby tak mladé děti dělali práci dospělých a tak se mu tato cesta na získání expů i peněz uzavřela.
S novým levelem získal také po jedno Atribut Bodu do VIT, DEX a WIS. Částečně doufal, že když se mu zvýší level, tak bude mít opět šanci získat Atribut Body z posilování, studia a tak dále, ale za posledních deset dní neviděl žádný pokrok, tak tento způsob prozatím zavrhl.
Dobrou zprávou pro něj bylo, když ve výtvarné výchově dostali kus plátna, ze kterého měli vytvořit svojí vlastní vlajku. Jejich učitelka jim dala volnou ruku a řekla jim, že jejich limitem je pouze jejich představivost a schopnost proměnit svůj nápad ve skutečnost.
Hadrian, který nad svým erbem přemýšlel již nějakou dobu, věděl přesně, co chce. Hlavně když jim učitelka slíbila, že po dokončení vlajky a jejím oznámkování si ji budou moci ponechat, aby se pochlubili svým rodinám.
Podle již dříve připravené předlohy se tak pustil do kreslení obrysu, než pokračoval většími detaily, poté menšími detaily až se nakonec dostal k vybarvování a stínování. Již při minulé hodině Výtvarné výchovy, kdy měli namalovat zátiší, se mu odemknula nová profese – Malíř. Ne že by pro ní viděl nějakou budoucnost, ale rozhodně mu to pomohlo v tom, že jeho kresby a malby byly daleko vyšší kvality a nejenže byl o něco rychlejší než ostatní, nestálo ho tolik námahy si představit finální malbu, o kterou se pokoušel.
„Harry, netušila jsem, že sis zvolil něco tak složitého. Rozhodně máš ale umělecký talent, jen málokdo ve tvém věku je schopen takhle kvalitní práce," chválila jej učitelka a Hadrian se na ní děkovně usmál, než se vrátil ke své vlajce, na které se vyjímal černobílý Ouroboros se smaragdovým okem a rudým špičákem.
Protože tento had zakousnutý do vlastního ocasu nebyl barevný, nechal jeho tělo vyniknout právě díky stínování, takže to vypadalo daleko lépe, než jen klasická kresba. Stínování tomu dodávalo jistou hloubku.
„Jednička s hvězdičkou, rozhodně nejpropracovanější vlajka, kterou jsem mezi tvými spolužáky viděla. Jsem velice ráda za tvé zlepšení a doufám, že v tom vydržíš. I ostatní učitelé si všimnuli tvého zlepšení a mohu ti prozradit, že jsi se rychle dostal mezi průměrné žáky z pozice, kde jsme se báli, že ti hrozí propadnutí," oznámila mu ještě a ačkoliv byl Hadrian vděčný a hrdý na svůj pokrok, mírně se děsil reakce svých příbuzných, když donese vysvědčení s lepšími výsledky než měl jeho bratranec.
„Děkuji, paní učitelko," poděkoval a vlajku pečlivě složil, aby si ji mohl schovat do batohu, ve skutečnosti si ji ale uschoval do Inventáře, protože viděl pohled svého bratrance, který měl na své vlajce jednoduchý kříž s menšími písmeny DD po stranách.
oooOOOooo
4. 6. 1988:
Uběhl měsíc od chvíle, co si Hadrian vyrobil svojí vlajku a během té doby se mu povedlo najít dost peněz na koupi lana, takže se dostal na dno propasti, kde si zhotovil svůj tábor. Našel tam hned dva vstupy do jeskyní, ale v obou byla jakási bariéra, která mu neumožňovala projít dál s tím, že má příliš malý level. To mu ale zatím nevadilo, protože to bylo perfektní místo na vybudování si útočiště.
Díky Plížení nejednou odposlechl rozhovory různých členů part a dozvěděl se tak přesné místo i čas konání schůze Vůdců klanů. On sám se jej hodlal zúčastnit a tak s hrdě vztyčenou vlajkou mířil právě tam. Původně měla být schůze během první soboty o letních prázdninách, ale vůdci se hodlali sejít již o měsíc dříve.
Již z dálky mohl slyšet několik hlasů, které utichly hned, jak vstoupil na mýtinu porady a zabodl svojí vlajku do země tak, jak to udělali i ostatní vůdci.
„Kdo jsi a co tu chceš?" zaútočil na něj hned mladík s černou vlajkou, na které byla smějící se lidská lebka.
William Morgan – Lvl. ?
- Vůdce Černého klanu -
„Jsem Hadrian Potter a přišel jsem vám oznámit svojí účast v boji o Kvikálkovský les. Moje území jsou skály s propastí na hranicích Modrého a Žlutého klanu," oznámil Hadrian a nehodlal se nechat zastrašit značně starším a mohutnějším klukem.
„Potter? Jako ten Potter, na kterého Dursley s tou svojí partou házejí vinu za všechny ty své lumpárny?" optal se Robert, kterého Hadrian za poslední měsíc nejednou špehoval.
„Můj starší a méně inteligentní bratranec, se kterým ke své smůle musím žít," potvrdil Hadrian.
„Kolik je členů v tom tvém klanu? Jinak super vlajka," optal se jej vůdce Modrého klanu.
Adam Oldwood – Lvl. 13
- Vůdce Modrého klanu –
„Jsem sám a můj účel je pouze nalezení bezpečného útočiště před Dudleym a jeho partou zmetků. Zároveň bych neodmítl šanci na menší přivýdělek za prodej lesních plodů a hub," oznámil jim a čtyři vůdci si vyměnili pohledy.
„Takže s námi nehodláš bojovat o naše území? Ne že bys měl šanci, když jsi sám a nás ne hned několik," optal se jej další z vůdců, který stál u vlajky s pentagramem.
Frank Walker – Lvl. ?
- Vůdce Bílého klanu -
„Nevidím způsob, jak bych s vámi mohl bojovat, pouze žádám o uznání mého nároku na území, které nikdo z vás nechce a dohodu příměří mezi mnou a vámi všemi," odpověděl Hadrian.
„Já s tím nemám problém. Na těch skalách stejně nic moc neroste a Johanka tam minulý rok zahlédla nějaké hady, takže se tam tomu všichni raději vyhýbáme," řekl Robert.
„Souhlasím s Robertem," přidal se hned Adam.
„S našimi hranicemi nesousedí, takže mi to také nevadí," řekl i Frank.
„Ať si dělá co chce, ale mezi mým klanem a jeho nebude nikdy příměří a může od Černého klanu očekávat bleskové nájezdy. Pokud chce vlastnit nějaké území, musí jej být schopen i ochránit," prohlásil William a jeho rozhodnutí bylo finální, ostatně ani ostatní tři klany nebyly ušetřeny od bleskových nájezdů, které se svými kamarády podnikali.
„Nic jiného od tebe není ani možné očekávat, Williame. Jaké jméno nese tvůj klan a jaká barva tě bude reprezentovat?" optal se Adam nejnovějšího i nejmladšího z vůdců.
„Ouroboros podle znaku na vlajce. A moje barva bude zelená," oznámil jim a Robert na pařez rozložil ručně malovanou mapu Kvikálkovského lesa, kde zelenou voskovkou vyznačil hranice pátého území, které do té doby nikdo nechtěl.
Hadrian si zároveň všimnul, že jejich mapa neobsahovala rudě zbarvené území a podle jejich nákresu jeho území končilo s hranicemi polí na druhé straně lesa.
„Nepokračuje les náhodou za tu sto metrů dlouhou skalní stěnu?" optal se jich a ukázal na místo jeho území a všichni se na něj dívali jako na blázna.
„V těch místech se nic dalšího nenachází, pouze konec lesa a velká zemědělská pole," odfrkl si William a Hadrian věděl, že jeho mapa nelhala a protože měl schopnost Gamera, byl schopen vidět svět v podobě, ve které jej normální lidé neviděli nebo zcela ignorovali.
„Moje chyba, myslel jsem, že je les daleko větší," řekl a pokrčil rameny.
„Když jsme mezi sebe přibrali prcka, můžeme se konečně pustit do rozhodnutí se na důležitých datech," řekl William a ukázal na kalendář, kde byly na jediné stránce všechny měsíce.
„Letos jsme začali s přípravami dříve, minulý rok nebylo tak dobré počasí jako letos. Klidně bych dobu míru ukončil hned čtvrtého července, to znamená, že máme stále měsíc času. Boje o území budou trvat celý měsíc s obvyklými pravidly," řekl Frank.
„Jaký zvolíme styl boje? Minulý rok musel Samuel do nemocnice se zlomeným nosem, když dostal zelenou šiškou do obličeje," optal se Adam a doufal, že letos se jim jakákoliv zraněné vyhnout.
„Můj otec získal velkou zásilku kuličkovek, které imitují skutečné zbraně. Jejich cena se pohybuje od třech do deseti Liber, plus Libra za nádobku s dvěma stovkami kuliček," navrhoval hned William.
„Jsi blázen? Chceš abychom si vystřelili oči? Neviděl jsi, jak dopadl Cedrik?" protestoval okamžitě Robert.
„Nebudeme tak blízko u sebe, maximálně dvacet metrů a po takové dálce to nejde téměř cítit," odfrkl si William.
„A co tvé taktiky přepadení zezadu? Také to bude z dvaceti metrů?" rýpl si Adam a všichni věděli, že by to rozhodně bylo z daleko větší blízky.
„Zůstaneme u šišek, přičemž je zakázáno používat zelené šišky. Každý má vždy jen jediný život na den, aspoň při oficiálním útoku. Bleskové nájezdy se řídí pravidlem, že obránce se musí po zásahu vrátit do tábořiště, než se může vrátit k obraně svého území. Útočník se ale po jediném zásahu již vrátit nesmí a nemůže si sebou odnést ani lup," rozhodl Frank a kromě Williama s tímto všichni ostatní souhlasili.
I Hadrian tahle pravidla snadno pochopil a ačkoliv se bojů nehodlal účastnit, očekával, že Černý klan na jeho území rozhodně podnikne nejeden Bleskový nájezd. Naštěstí mezi jejich územím a tím jeho bylo území Modrého i Žlutého klanu.
„Hadriane, kde se nachází tvé tábořiště?" optal se ještě Robert.
„V propasti," odpověděl mu Hadrian jednoduše, než ze země vytáhl svojí vlajku a se zamáváním na rozloučenou se neslyšně vytratil. Všichni čtyři se ho snažili zahlédnout mezi stromy, ale sotva minul první z nich, úplně se jim vytratil.
„Sakra, ani Anna není tak dobrá a to jí učí její otec, který je profesionálním Lovcem," uznal Adam schopnosti nejmladšího vůdce.
„Hádám, že tady William a jeho banda pirátů nebude mít tak snadnou práci při nájezdu na území Zeleného klanu," přidal se Frank.
„Rozhodně nás čekají zajímavé časy," souhlasil Robert, jen William to nijak nekomentoval a mýtinu opustil jako druhý.
oooOOOooo
25. 6. 1988:
Od prvního setkání vůdců klanů uběhly tři týdny a Hadrian byl připraven na jakýkoliv útok. Po celém svém území rozmístil skryté zásoby šišek a mohl říci, že pokud si jeho nepřátelé nedonesou vlastní zásoby munice, najdou jich ve svém okolí velice málo.
Mimo příprav na nadcházející Klanové války, trénoval své Dovednosti Plížení i Pozorování, u kterých dosáhl shodného 22. levelu. On sám před třemi dny získal čtvrtý level s tím, že obdržel po jednom Atribut Bodu do STR, VIT a LUK.
Jeho profese Zahradník moc daleko nepokročila, byl na 25. levelu ze 75, přičemž profese Kuchař se vyhoupla na 61. level ze 75. Jeho teta si všimnula jeho talentu v tomto druhu práce a tak ho začala učit připravovat i další pokrmy. Ačkoliv dostával level k profesi, měl od ní vždy jen jeden Denní úkol a 62 expů pro něj bylo aktuálně příliš málo. Tímto tempem by potřeboval více jak sto dní, aby se dostal na 5. level a tak si poslední dny lámal hlavu tím, kde snadno a rychle získat expy.
„Hej, Hadriane, jak se vede?" zavolal na něj Robert, když jej viděl jít stejným směrem do Kvikálkovského lesa.
„Roberte. Mám se dobře, co ty? Přípravy dokončeny?" optal se Hadrian a chvilku na něj počkal, aby se Robert dostal na jeho úroveň.
„To si piš! Tohle je třetí rok, co vedu Žlutý klan a letos jsme plně připraveni. Jinak nám škola skončila už včera, takže se mám výborně," odpověděl Robert potěšeně. „Moji špehové si všimnuli, že jsi stihnul vysbírat snad všechny šišky na svém území. Nikdo z nás nechápe, jak se ti to povedlo tak rychle," dodal ještě a nechtělo se mu věřit, že někdo tak mladý a navíc sám byl schopen udělat něco, co celý jeho tým ne.
„Chvilku to trvalo, ale po tom, co jsem si rozdělil své území na menší čtverce, byl postup velice jednoduchý," odpověděl Hadrian a nezmiňoval výhodu v tom, že veškeré šišky rovnou házel do svého Inventáře a na skrytá místa je ukrýval přesně po stovkách.
Nyní, když byla také jeho mapa Kvikálkovského lesa téměř kompletní, mu mapa ukazovala všechny, kteří se na jeho území pohybovali, takže měl nad ostatními více jak jednu výhodu. On sám během brzkých rán podnikal vpády na území Černého klanu, odkud si nepozorovaně odnesl většinu osamocených keříků borůvčí i ostružníky, které na svém území vysadil do míst, kde se stejným rostlinám již dříve velice dobře dařilo. Podle mapy potenciál jeho území díky tomuto stoupnul hned desetinásobně a vyrovnal se tak i zbylým daleko větším územím. Aby toho nebylo málo, v propasti u jezírka našel celý záhon lesních jahod podle jeho Dovednosti Pozorování, bude jejich letošní úroda značně velká.
„To mě nenapadlo, ačkoliv naše území je obrovské a přenášení velkého počtu šišek je náročné," postěžoval si Robert.
„William a jeho parta používají pytle na brambory a přepravky. V jejich tábořišti mají pět plných pytlů a deset přepravek," oznámil mu Hadrian a Robert se na něj díval jako by spadl ze stromu.
„Jak ses sakra dostal k jejich tábořišti? Mají kolem něj plno pastí a mimo školní hodiny tam mají neustále hlídky," nechápal starší kluk.
„Pasti jsou jim k ničemu, když mezi nimi mají vychozené bezpečné cestičky. Také mi můžeš věřit, že v lese trávím daleko více času, než si myslíš," odpověděl mu Hadrian a protože se dostali až k lesu, zamával mu na rozloučenou a než se Robert nadál, zmizel mu hned za prvním stromem a ať se snažil jakkoliv, nebyl schopen jej zahlédnout nebo zaslechnout.
„Sakra, on je jako duch," zakroutil nevěřícně hlavou a nejbližší cestou se vydal ke svému tábořišti.
Robert se zmínil, že mu již skončila škola a ačkoliv on měl mít vyučování ještě další čtyři dny, dostal vysvědčení dříve s tím, že on i Dudley mají již prázdniny. Když se včerejšího dne vrátil domů, Vernon jej vyhodil ze dveří, popadl Dudleyho a odjeli společně do nemocnice.
Podle toho, co na něj strýček Vernon křikl, byla teta Petúnie v péči lékařů kvůli nějakým potížím a měla v nemocnici zůstat na pozorování několik dalších dnů. Ačkoliv nepřál tetě nic špatného, bylo to pro něj celkem štěstí, protože po něm strýček nechtěl vysvědčení a on mu jej ani nenabízel. Pochyboval také, že jej bude chtít vidět nějak brzy a on doufal, že na něj kompletně zapomene.
Cestou do svého tábora si prošel všechny přesazené rostliny a ověřil si, že se jim daří a neobjevil se u nich nějaký problém. Po úspěšné kontrole se nakonec vydal do svého tábořiště, kde si vybudoval řádný přístřešek. Nebylo to sice jednoduché, ale po vytvoření si provizorního žebříku, byl schopen vybudovat kolmou střechu z tenké kulatiny, které v nejnižším místě byla dva metry nad zemí. Střechu také pokryl dříve získanou plachtou, než na ní rozmístil značné množství listí a mechu. Sloupy, které tuto střechu držely, zakopal třicet centimetrů do země a byly tvořeny ze sedmi tenkých kmenů.
Všechno k sobě navíc bylo řádně přivázáno a celé jeho stavení se nehnulo ani po tom, co na zkoušku několikrát přešel po střeše.
Pod přístřešek se mu podařilo dostat vyšší a hlavně široký špalek, který mu posloužil jako stůl, zatímco menší špalek mu sloužil jako židlička. Kousek od přístřešku udělal kamenný kruh s menší jamkou, to bylo jeho ohniště, ne že by našel příležitost k rozdělání ohně.
Jezírko, které se v jeho tábořišti nacházelo, mělo příjemně vlažnou vodu a nebylo ani nijak hluboké, takže nejednou část svého volného dne trávil ve vodě. K jeho smůle nebylo dostatečně velké ani hluboké na to, aby získal Dovednost Plavání, to by musel nejspíše navštívit koupaliště nebo bazén. To bylo ale zcela nereálné, jeho příbuzní by mu nedovolili se naučit něco, čeho jejich synáček nebyl schopný, takže to byla další věc, na kterou musel prozatím zapomenout.
oooOOOooo
4. 7. 1988:
První pondělí sedmého měsíce v roce pro obrovskou většinu lidí neznamenalo naprosto nic, nicméně pro asi třicet dětí od sedmi do patnácti let to znamenalo zahájení boje o území Kvikálkovského lesa.
Již celý víkend Hadrian sledoval, jak se po jeho území rozhlíží členové všech ostatních klanů a nesmírně jej bavilo, když se objevil kousek od nich, aby jim zamával a poté se zase rychle vytratil. Díky tomu si u všech vysloužil přezdívku Duch.
Hned ráno Černý klan vyhlásil válku Žlutému klanu o část jejich území a Hadrian to celé pozoroval z bezpečné vzdálenosti tak, aby jej nikdo z účastníků boje neviděl. Robertův klan si příliš dobře nevedl, hlavně když jim došla munice v podobě šišek. Hadrian se nad celou situací ušklíbl a rozhodl se, že s průběhem trochu pomůže.
Nenápadně se dostal kousek od Roberta, který se kryl za nahromaděnou bariérou z klestí s tiše na něj sykl. Když se starší kluk překvapeně otočil, Hadrian si překryl rty prstem, aby mu ukázal, že nemá mluvit, než ukázal k zemi, kde mu téměř neslyšeně položil přepravku plnou šišek. Byla to jedna ze tří přepravek, které ještě tohoto rána ukořistil při nájezdu na Černý klan.
Než se Robert vzpamatoval z překvapení a mohl mu poděkovat, byl Hadrian opět pryč.
„Johne, pohni svým zadkem, mám tu novou zásobu munice!" křikl Robert člena svého klanu, který měl tu nejpřesnější ránu.
„Kde jsi to vzal?" nechápal John a hleděl na přepravku s logem nepřátelského klanu.
„Duch," odpověděl Robert jediným slovem a potěžkal si jednu ze šišek, než vykoukl ze svého úkrytu a přesnou ranou zasáhl člena útočícího klanu.
„Hehehe, William musí hodně zuřit, když mu tahle přepravka zmizela přímo z tábora," zasmál se John a ze tří hodů se trefil hned dvěma, čímž značně útočníky oslabil.
„Divím se, že mu z očí nelétají blesky," zasmál se Robert a vyhlížel někoho, koho by mohl eliminovat.
„Zbývají jenom tři. Co kdybys je vylákal ven a já je všechny sejmu?" navrhl John po chvilce.
„Žádný problém," souhlasil hned Robert a s menší zásobou šišek vyběhl ze svého úkrytu, aby ze sebe udělal snadný cíl. Jejich plán vyšel, protože během další minuty se Černý klan bez úspěchu vracel zpátky do svého tábořiště, zatímco členové Žlutého klanu se vrhli do uklízení bojiště od co největšího množství šišek.
„Gratulace k úspěšné obraně. Pokud mě omluvíte, jdu se podívat, jak si vede Adam s útokem na Franka," ozval se jim za zády Hadrian a stejně rychle jako se tam objevil, tak i zmizel.
John na místě leknutím nadskočil a ruku si položil na hrudník, jak rychle mu bušilo srdce.
„Sakra, málem jsem z něj dostal infarkt!" vykřikl a nebyl jediný, kdo se Hadriana lekl, byl nicméně jediný, kdo měl takhle silnou reakci, což všechny přítomné rozesmálo.
„Co bys čekal od Ducha," ozval se někdo, což vyvolalo další vlnu smíchu a Robert si vzpomněl na to, když před měsícem prohlásil něco o tom, že je čekají zajímavé časy. A rozhodně se nepletl.
Ten den neúspěšně dopadl i útok Modrého klanu na Bílý klan, což znamenalo, že bránící klany měly dva dny klidu před dalším možným útokem.
Černý klan pod vedením Williama se pokusil provést Bleskový nájezd na Hadrianovo území, ale ten o nich věděl hned, jak překročili jeho hranice. Do deseti minut se skupinka šesti kluků vracela zpátky na své území bez jediného úspěchu a každý z nich si mnul bolavé místo na zadku nebo stehně, kam je Hadrian všechny zasáhl.
Když se o tomto dozvěděli i ostatní klany, Černý klan byl všem tak akorát pro smích, což Williama nijak nepotěšilo a s jeho výbuchy vzteku nebyli spokojení ani členové jeho klanu. Dvě dívky se rozhodly klan opustit ještě toho dne a společně se přidaly k Modrému klanu, kde je Adam přivítal s otevřenou náručí.
oooOOOooo
8. 7. 1988:
Během posledních dnů proběhlo ještě několik bojů i Bleskových nájezdů. Hadrian se úspěšně ubránil nájezdům ze strany Modrého i Bílého klanu a zdálo se, že Robert podobné ambice nemá. Místo toho se Robertovi podařilo získat část území Černého klanu, stejně jako se to podařilo Bílému klanu, ačkoliv ti ztratili podobnou část území pod druhým útokem ze strany Modrého klanu.
Hadrian mohl s čistým svědomím prohlásit, že se nikdy dříve tak dobře nebavil, hlavně když tajně municí zásoboval nejrůznější strany, hlavně když bojovali proti Černému klanu.
Jako poděkování od Roberta se mu vrátila přepravka Černého klanu a ačkoliv nebyla plná šišek, byl v ní vzkaz s půlkou bábovky. Frank mu do tábořiště nechal poslat tři čokoládové tyčinky se vzkazem, že přepravku si prozatím nechá pro snazší přepravu munice na bojišti.
Ani Adam nezůstal pozadu a poslal k němu nejmladší z dívek, která mu předala pět domácích koláčků. Všechny dary vděčně přijal a doufal, že si jednoho dne neuvědomí, že pomáhá každému z nich bez jediného náznaku, že by pomáhal i někomu jinému.
Bylo zrovna páteční ráno a on dokončil snídani pro svého strýce s bratrancem, ke své smůle bez Denního úkolu, který mohl přijmout jen za přítomnosti své tety. Naštěstí se měla ještě toho dne z nemocnice vrátit, takže mohl počítat s obnovením přísunu nových expů od dalšího dne.
„Hmm, jestli pak to není nechvalně známý Duch a hlavně Zloděj!" zaslechl Hadrian Williamův hlas a zahlédl jej v doprovodu dalších dvou starších kluků.
„Nikdy jsi neskrýval to, že chceš podnikat nájezdy na mé území, Williame. Pouze jsem tvému klanu zasadil první ránu a trochu omezil množství vaší munice," odpověděl Hadrian zcela neutrálně.
„Chci zpátky své tři přepravky a to ještě dneska, skrčku," varoval jej William.
„Vrátím ti dvě, třetí není v mém držení. Navíc po ukončení bojů by se ti stejně vrátily, nebo ne?" odpověděl Hadrian a neviděl důvod k tomu, aby rozpoutával jakoukoliv hádku.
„Varoval jsem tě, skrčku. Mohlo by se totiž stát, že při dalším nájezdu bys mohl přijít o ten svůj přístřešek nebo i možnost se z propasti dostat ven," pohrozil mu William, než kývnul na své kumpány a vydali se pryč.
Přepravky ti vrátím, drahý Williame, ale neměl jsi mi takhle vyhrožovat. Uvidíme, jak se ti bude líbit zítřejší překvapení hned, jak ti vyprší ochranná lhůta. Pomyslel si Hadrian a nebezpečně se mu zablesklo v očích.
oooOOOooo
9. 7. 1988:
Sobotního rána Hadrian vrátil Williamovi dvě prázdné přepravky a opět mu řekl, že třetí je v držení jiného ze tří zbývajících klanů. Také mu oznámil, že minutu po vypršení jejich ochranné lhůty na ně hodlá podniknout Bleskový nájezd, aby poté neřekl, že je zastihl nepřipravené.
William se mu hned vysmál a slíbil mu tvrdou odplatu za tu potupu, kterou jim způsobil během jejich vlastního nájezdu na jeho území. Hadrian si z toho ale nic nedělal a pouze se na staršího kluka usmál, než mu mezi stromy zmizel z očí.
„Slyšeli jste, ten skrček si myslí, že na nás může podniknout nájezd. Ukážeme mu, že tohle není dětská hra, které se může zúčastnit a pošleme jej s brekem domů, aby se schoval mamince pod sukni!" vykřikl William na povzbuzení svého klanu a nevěděl, že Hadrian byl stále dostatečně blízko na to, aby slyšel každé jeho slovo a nikdo neviděl, jak se mu po tváři mihl temný stín.
Hodinu na něj Černý klan čekal, ale nikdo z nich nebyl schopen Hadriana zahlédnout, pokud to on sám nechtěl. Po hodině čekání, se starší kluci konečně dočkali a Hadrian zdánlivě zaútočil na několik z nich, ale všechny minul a dal se na útěk dál od jejich tábořiště. Jeho plánem bylo odlákání všech členů Černého klanu k hranicím jejich území na konci lesa tak, aby při zdánlivém ústupu proběhl přes jejich tábořiště.
To, že je všechny vodil za nos, Williamovi došlo až příliš pozdě. Když někdo bránil tábořiště a byl zasažen, nesměl se hýbat další dvě minuty, což bylo pro Hadriana dostatečně dlouho na to, aby polapil jejich vlajku a během okamžiku jim všem zmizel z očí.
„Sakra!" vykřikl nahlas William a přemýšlel, jak se tomu malému zmetku pomstít.
„Na dnešní odpoledne je svolána Klanová schůze. Adam také posílá varování, pokud někdo z vás udělá cokoliv proti našim pravidlům, už se do našeho lesa znovu nikdy nepodíváte," objevil se tam posel Modrého klanu, kterého William vraždil pohledem.
„Jak jste se tu dostali tak rychle?" optal se skrze zaťaté zuby a všimnul si, že se tam objevili poslové i dalších Klanů.
„Hadrian nám oznámil, že jsi mu vyhrožoval zničením tábořiště a jaká na to bude jeho odpověď. Všichni víme, jak jsi se před dvěma lety zbavil Červeného klanu a nikdo z nás nedovolí, aby se něco podobného opakovalo. Do svých šestnácti let jsi v podmínce, nechceš skončit v nápravném zařízení," varoval John ze Žlutého týmu.
„Budu tam i s výkupným," řekl William po nějaké době, když si uvědomil, že je na tenkém ledě a celému jeho klanu hrozilo vyloučení z Kvikálkovského lesa. Věděl také, že jediný problém na jeho adresu a ponese si následky, které se s ním potáhnou celý život.
„Co budeme dělat?" optal se jeho zástupce po tom, co tam zbyl jen jejich klan.
„Budeme dělat, že ten parchant neexistuje. Vykoupíme naší vlajku a jeho území bude zakázanou zónou. Třicet pět Liber není malá částka a značně to zasáhne do našeho finálního výdělku, hlavně když jsme přišli o dvě části území a to tak brzy v bojích. Řekni také ostatním, aby prošli naše území a zjistili, jestli se dá něco již nasbírat. Borůvky tady zrály vždy brzy," rozhodl William a zamířil domů, aby z klanové kasy vybral potřebné finance na vykoupení jejich vlajky.
Každý klan měl šanci vykoupit svojí vlajku za peníze nebo naturálie ve stejné hodnotě. Hodnota vlajky byla letos stanovena na pět Liber za každého člena klanu. Naštěstí každý klan mohl ukořistit vlajku jiného klanu jen jednou, takže ze strany Zeleného klanu se již nemusel ničeho obávat.
William již plánoval, jak ukořistit vlajky ostatních klanů, aby se mu tyhle peníze co nejrychleji vrátily. Problém byl, že ze čtyř velkých klanů, měl ten jeho nejméně členů.
„Tady je třicet pět Liber, naši vlajku," prohlásil William o několik hodin později na mýtině, kde se scházeli vůdci klanů.
„Černý klan má nyní týden ochranné lhůty," dodal Robert, když výkup vlajky proběhl bez problémů.
„Škoda, ale máme i jiné cíle," řekl Frank a usmál se na Adama, jehož klan měl právě největší počet členů.
„Kde na nás hodláš zaútočit?" optal se hned Adam a Frank mu na mapě ukázal místo. Byl to okraj jejich území, který byl nejblíže společné hranici Modrého a Žlutého klanu. Pokud by se Bílému klanu povedlo tento sektor získat, otevřela by se jim cesta i k území Žlutého klanu.
„Odvážný plán, kamaráde," vyhodnotil to Adam a výzvu bez problémů přijal.
Boj o dané území se měl odehrát během následujícího rána a Hadrian se rozhodl, že do dalších bojů nebude příliš zasahovat pokud se neukáže, že jeden z klanů má až příliš velkou výhodu.
Když se toho večera Hadrian vracel domů, nejenže byl bohatší 35 Liber, v Inventáři mě i tři litry borůvek a litr malin. Podle toho co viděl, do dvou dnů by mohl mít i půl litru ostružin, které na jeho území zrály trochu pomaleji, než maliny nebo borůvky.
oooOOOooo
10. 7. 1988:
Poté, co nedělního rána připravil snídani, byl připraven se vydat do Kvikálkovského lesa, ale teta Petúnie jej okamžitě zastavila.
„Vím, že trávíš hodně času v Kvikálkovském lese a nevadí mi to, hlavně když nejsi Vernonovi na očích. Také vím, že začala sezóna lesního ovoce. Za každý litr borůvek dostaneš dvě Libry, za litr malin nebo ostružin ti dám pět Liber. Pokud souhlasíš, připravím ti několik litrových nádob," nabídla mu a kompletně ho tím překvapila.
Hadrian ještě netušil, že takhle cena byla jen polovina toho, za kolik to všechno Petúnie hodlala prodávat svým sousedkám. Jemu se samozřejmě objevilo nové upozornění se zadáním úkolu.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Sběr lesního ovoce!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Petúnie Dursleyová (Evansová)
Popis:
- Teta Petúnie ti učinila nabídku, která se jen tak neodmítá. Vykoupí od tebe jakékoliv množství borůvek, malin i ostružin. Není to příhodné, když zrovna ovládáš část území Kvikálkovského lesa? Tento úkol skončí s ukončením sběrné sezóny na konci Září a tak bude pravidelně aktualizován.
Hlavní cíle:
1. Nasbírej litr borůvek!
2. Nasbírej litr malin!
3. Nasbírej litr ostružin!
Vedlejší cíle:
1. Prodej své tetě minimálně 25 litrů borůvek!
2. Prodej své tetě minimálně 15 litrů malin!
3. Prodej své tetě minimálně 15 litrů ostružin!
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – 1 100 exp
2. 2 Libry a více
Postih za nesplnění úkolu:
1. Ztráta možnosti získání dalších úkolů od tety Petúnie!
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
„Vím, kde můžu nějaké najít," souhlasil hned Hadrian a teta Petúnie otevřela skříňku, kde bylo uloženo deset přenosných nádob s ryskou znázorňující hladinu jednoho litru.
„Odsud si můžeš brát nádoby na to, co nasbíráš. Jinak si mě nepřej, pokud nějakou poškodíš nebo ztratíš!" varovala jej a vydala se do jídelny, aby se přidala ke své rodině.
Hadrian na nic nečekal, několik si jich vložil do Inventáře a zbytek chytil do rukou, aby nevyvolal jakékoliv podezření, než se zahradními dveřmi vydal do svého tábořiště.
oooOOOooo
18. 7. 1988:
Od chvíle, co dostal nejnovější úkol od své tety, uběhl celý týden. Celkem domů zatím donesl sedmnáct litrů borůvek, šest litrů malin a čtyři litry ostružin. To aktuálně činilo celkovou úrodu jeho území, ale díky Pozorování věděl, že to nebylo všechno a další úroda jej stále čeká, jen musel počkat aspoň dva týdny. Borůvky a maliny mu nedělaly takový problém, horší to bylo s ostružinami, kterých na svém území příliš neměl a patnáct litrů by zvládl nasbírat jen kdyby získal sto procent úrody, což nebylo reálné.
Hned, jak dokončil snídani pro své příbuzné, neobjevilo se mu jen oznámení o tom, že dokončil Denní úkol, ale i o tom, že dosáhl maximálního levelu profese Kuchař pro aktuální úroveň.
Gratulace! Dosáhl jsi maximálního levelu Tieru 1 Profese: Kuchař!
Úroveň této profese byla zvýšena, jako odměnu získáváš +1 000 EXP!
Kuchař
- Profese –
Typ: Aktivní
Úroveň: Tier 2
Level: 0 / 150
Info: Tato profese ti umožňuje připravit jakýkoliv pokrm. Jeho úspěšné připravení záleží na složitosti jídla a zároveň i na úrovni a levelu tvé profese.
Info Tier 2: Již nejsi běžný amatér a v kuchyni se vyznáš. Mohl bys popřemýšlet nad rozšířením svého repertoáru.
Recepty: 9x
- Nové recepty získáš úspěšným zhotovením daného pokrmu. Pro automatické zhotovení pokrmu musíš splnit vždy jisté podmínky. Většinou jde o dokonalé připravení pokrmu několikrát v řadě za sebou bez jediné chybičky.
- Seznam všech receptů a jejich podrobnosti nalezneš v sekci 8. Registr v podsekci Recepty (Profese: Kuchař).
„Včera večer jsi toho příliš nedonesl," poznamenala teta Petúnie po tom, co vešla do kuchyně a všimnula si jen třech plných nádob.
„Celý les je rozdělený mezi více skupinek a můžu sbírat jen tam, kde nikdo není. Sezóna teprve začala, takže za týden nebo dva by mělo dozrát dalších několik litrů," vysvětloval Hadrian a teta Petúnie si jej prohlížela, jestli si to nevymýšlí, ale dobře věděla, že mluví pravdu, ostatně syn paní Morganové se nejednou vychvaloval, že jeho parta kontroluje největší část Kvikálkovského lesa.
„Počkáš až dojíme a pak umyješ všechno nádobí. Dneska mi pomůžeš s přípravou oběda," oznámila mu hned a on pomalu tušil, že než se nadá, bude mít za úkol připravovat všechna jídla v domě. Ani v tu chvíli netušil, jakou bude mít pravdu.
Po tom, co umyl nádobí, mu teta Petúnie dala do ruky kuchařku a přikázala mu, aby se naučil prvních pět receptů, zatímco ona půjde s Dudlánkem nakoupit potřebné suroviny. Vernon jako každé pracovní ráno odjel do práce, takže Hadrian zůstal v domě na další hodinu zcela sám.
Přeješ si se naučit všechny recepty v Kuchařce pro domácí vaření?
ANO / NE
Upozornění: Pokud si zvolíš tuto možnost rychlého se učení, Kuchařka pro domácí vaření zmizí!
Ačkoliv by to byla rychlá volba, Hadrian si raději zvolil pomalejší cestu. Kdo ví, co by mu teta Petúnie udělala, kdyby jedna z jejích knih zmizela. Tohle jej nicméně přivedlo k tomu, že by si za vydělané peníze mohl pořídit nějakou pořádnou kuchařku a naučit se tak daleko větší množství receptů, než těch třicet v knize, kterou držel.
Také jej napadlo, že pokud se tímto způsobem může naučit obyčejné recepty pro svojí profesi Kuchaře, nemohl by tak stejně získat nové Dovednosti, kdyby se mu do rukou dostaly třeba manuály bojových umění?
Věděl, že bleší trh na začátku prázdnin zmeškal, ostatně neměl ani dostatek financí na to, aby si tam cokoliv koupil. Nicméně další a větší trh se měl konat na konci září a to byla doba, kdy mu měl skončit aktuální úkol na sběr lesního ovoce. Pouze byla škoda, že strýček Vernon nesnášel houby, protože již zahlédl pár nejedlých hub a dával tomu měsíc, než se začnou objevovat i jedlé houby.
oooOOOooo
31. 7. 1988:
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Gratulace! Dosáhl jsi svého osmého roku života. Jako dárek obdržíš +2400 EXP a 50 Liber!
Nedělního rána jej probudilo hned dvojité oznámení. Věděl o tom, že má narozeniny, nicméně to bylo poprvé, co si pamatoval na to, že by dostal nějaký dárek. Nepočítal s tím, že by si jeho příbuzní na jeho narozeniny vzpomněli, maximálně mu naloží novou dávku práce, ostatně poslední dva dny teta Petúnie pouze dohlížela na to, jak obratně připravuje oběd pro celou její rodinu, do které se samozřejmě on sám nepočítal.
To, že byl nucen připracovat oběd by mu ani tak nevadilo jako to, že měl nad sebou dohled a nebyl tak schopen si tajně vzít část své porce, ne že by byla nějak velká, ale každá troška byla lepší než nic.
Každodenní rituál začal vždy tím, že vstal, rychle se opláchl, připravil snídani a následně po všech umyl nádobí. Často ve dřezu našel i nádobí z předchozího dne a teta Petúnie ho nechala, aby se s tím vypořádal po svém.
„Dneska bereme Dudleyho k Vernonově sestře a vrátíme se na oběd, který dneska připravíš bez mého dozoru!" přikázala mu teta Petúnie hned, jak skončili se snídaní a on mohl jen souhlasně přikývnout, protože se mu před očima objevil další úkol.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Hlavní jídlo dne!
Typ: Denní
Zadavatel: Petúnie Dursleyová (Evansová)
Popis:
- Během týdne pomáhání při přípravě oběda jsi dokázal, že se na tebe může teta Petúnie spolehnout a tak zodpovědnost za každodenní oběd nyní padá na tebe.
Hlavní cíle:
1. Připrav oběd pro tři lidi!
Odměna za splnění úkolu:
1. 300 exp
Postih za nesplnění úkolu:
1. Že se vůbec ptáš! Pokud si ale nedáš pozor, můžeš snadno přijít i k nějaké zlomenině!
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
Nový úkol samozřejmě přijal, každý úkol pro něj byl důležitý a rychle si spočítal, že na konci dalšího týdne by se mohl konečně dostat na 5. level, čímž by se konečně dostal nad Dudleyho a vydal se na cestu v dohnání všech svých vrstevníků.
Ještě než teta Petúnie odešla z domu, zkontrolovala vše, co se v kuchyni nacházelo a v kuchařce mu nalistovala jídlo, které si na dnešní den přála.
Oběd se u nich normálně podával v jednu hodinu a Hadrian přibližně věděl jak dlouho mu celá příprava zabere. Protože byl ocelkem brzy, měl naštěstí dvě až tři hodiny volného času k tomu, aby se vydal do lesa, rychle posbíral vše, co by našel, zkontroloval své území a rychle se zase vydal zpátky domů.
oooOOOooo
Hadrian měl štěstí, uběhlo sotva pět minut od chvíle, co dovařil oběd, když zaslechl bouchnutí dveří od strýčkova auta.
„Mám hlad, zmetku malá, tak doufám, že je oběd přichystaný, jinak si mě nepřej!" zaburácel strýček Vernon na celý dům a nevypadalo to, že by měl příliš dobrou náladu.
„Všechno je připraveno k servírování, strýčku Vernone," ujišťoval jej Hadrian a rychle na jídelní stůl donesl hrnec s polévkou, aby si každý mohl nabrat tolik, kolik chtěl.
„Máš štěstí, zrůdo malá," řekl Vernon a když se kolem něj Hadrian vracel do kuchyně, nezapomněl si do něj kopnout.
Hadrian tohle vůbec nečekal a mrknutím oka ležel na podlaze, do které narazil obličejem a nejenže pocítil bolest v zádech, ale i v obličeji. Aby toho nebylo málo, zaslechl i praskání skla, což znamenalo, že si právě rozbil brýle, které potřeboval k tomu, aby viděl.
„Vernone! Víš že nesnáším krev ve svém domě!" ozvala se hned teta Petúnie a zvedla Hadriana na nohy chycením ho za vlasy, což bylo značně bolestivé. Když se ujistila, že odnikud nekrvácí, poslala jej do kuchyně, aby se upravil.
„Marge má pravdu, dávno jsme tu zrůdu měli odhodit do nějaké škarpy!" prohlašoval Vernon.
„Na to je pozdě, všichni o jeho existenci dávno ví. Navíc nechceš, abych celý svůj den trávila vyvařováním, když je toho ten kluk schopen místo mě, že?" odpověděla mu Petúnie a Vernon si něco zamumlal pod nosem, než se usadil ke stolu a naložil si plný kotel polévky.
Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)
Název: Hlavní jídlo dne!
Typ: Denní
Zadavatel: Petúnie Dursleyová (Evansová)
Popis:
- Strýc Vernon může bručet, ale dokud má plný žaludek a nenajde na svém talíři nic, co by mu vadilo, jsi v bezpečí před jeho hněvem. Teta Petúnie je samozřejmě spokojená s tím, že má více volného času na špehování svých sousedů.
Hlavní cíle:
1. Připrav oběd pro tři lidi!
Odměna za splnění úkolu:
1. 300 exp + 25% = 375 exp!
Sice mohl úspěšně dokončit další úkol, nebyl vůbec potěšen. Nejenže ho to tlusté prase napadlo zezadu, bolel jej celý obličej, záda a nedivil by se, kdyby mu teta Petúnie nevytrhla i několik vlasů, jak jej za ně zvedla ze země. Nejhorší na tom nebyla bolest, na tu si dávno v tomto domě zvykl.
Ne, nejhorší bylo, že jedno sklíčko jeho brýlí bylo zcela roztříštěné a on silně pochyboval o tom, že mu někdo z nich pořídí nové brýle. To znamenalo, že z toho, co si za poslední měsíc vydělal, bude muset rozdělit i na pořízení si nových brýlí, když plánoval, jak všechny peníze použije na bleším trhu a k nákupu dostatku jídla.
Nicméně to byla jen otázka času, než bude dostatečně silný a všechno jim vrátí i s úroky. Pak budou litovat toho, že na něj někdy vůbec vztáhli ruku.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Potter
Věk: 8
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul:
Level: 4 - Exp: 5 280/7 000
HP: 560
MP: ?
Atributy:
STR: 11
VIT: 12
DEX: 11
INT: 10
WIS: 11
LUK: 4
Atribut Body: 15 (15)
Finance:
- Libry: 86
Status:
Žák základní školy: Jsi studentem základní školy.
- Bonus: +15% k rychlosti nárůstu INT a WIS na území školy a školní knihovny!
- Trvání: Dočasný
?: ?.
- Bonus: +25% ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Podvyživený: Kvůli nedostatku jídla je tvé tělo slabé a bez magie bys dlouho nepřežil.
- Postih: -70% MP!
- Trvání: Dočasný
- Varování: Pokud s tímto nezačneš něco dělat, doba trvání tohoto Statusu se změní z Dočasného na Permanentní!
Slovo autora:
Další kapitola z nové verze celé série a tahle obsahuje zcela nový děj. Částečně se k minulému ději vrátíme v další kapitole.
Jinak touto kapitolou jsem příběh obohatil o celých 9 709 slov.
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T2): 11/150
- Zahradník (T1): 30/75
- Malíř (T1): 5/75
Dovednosti:
- Mytí Nádobí: 28/30
- Plížení: 26/30
Magické Dovednosti:
- Pozorování: 30/60