Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera ani na manhwu The Gamer.
Kniha 1. Kapitola 3. – Podzimní trh
31. 8. 1988:
Středeční den znamenal pro všechny školáky poslední den prázdnin. Některé školy otevíraly své dveře až v pondělí pátého září, většina je ale otevřela již ve čtvrtek prvního září. Učitelé to hodlali využít k tomu, aby ze sebe všichni jejich žáci dostali prázdninovou náladu, znovu se zařadili do kolektivu a předali jim všechny potřebné dokumenty k tomu, aby se vyučování mohlo od pondělí rozjet naplno.
Hadrian se velice nerad loučil s letními prázdninami, ostatně volnost, kterou během dvou měsíců zažil, dříve neznal a nyní se měl jeho volný čas ještě více zkrátit. Nepomohlo mu ani to, že čtyři dny po tom, co začal ke snídani vařit i oběd, dosáhl 5. levelu a Denní úkol Připrav snídani! se mu již nikdy znovu neukázal, ne že by to po něm jeho teta stále nevyžadovala. Nedostával za to nicméně jediný exp ani level do profese Kuchař.
Jedinou útěchou pro něj bylo, že jakmile dneska uvaří poslední prázdninový oběd, dosáhne konečně 6. levelu. Zároveň i jeho Status Podvyživený se čas od času pozměnil.
Podvyživený: Kvůli nedostatku jídla je tvé tělo slabé a bez magie bys dlouho nepřežil.
- Postih: -60% MP!
- Trvání: Dočasný
- Varování: Pokud s tímto nezačneš něco dělat, doba trvání tohoto Statusu se změní z Dočasného na Permanentní!
Stále neměl přístup k vlastní magii a začínal si myslet, že jej získá, až se zbaví tohoto negativního Statusu.
Také dostal na výběr ukončit úkol Sběr lesního ovoce! dříve, protože splnil všechny vedlejší cíle. Když se před dvěma týdny dozvěděl, že jeho teta všechny borůvky, maliny a ostružiny prodává sousedům za dvojnásobek toho, za co to od něj vykupovala, rozhodl se, že jí neprodá více jak minimum, které se po něm v úkolu chtělo a zbytek si hodlal nechat pro své vlastní potřeby.
Sice tu možnost dostal, ale rozhodl se, že úkol úspěšně ukončí až o víkendu, nechtěl nic riskovat a od pondělí měl perfektní výmluvu v tom, že kvůli škole neměl tolik času. Nehledě na fakt, že do Kvikálkovského lesa začali mířit i houbaři a pro všechny klany bylo těžké operovat v plném utajení před těmito vetřelci na jejich území.
Jak předpokládal, po tom, co dokončil oběd, obdržel 6. level a další tři náhodně rozdělené Atribut Body s pěti Volnými Atribut Body. Když ale spatřil kolik potřebuje expů na další level, věděl, že se ho nedočká příliš rychle.
„Do přístěnku jsem ti dala nové oblečení. Až umyješ nádobí, půjdeš si jej roztřídit a uložit. Další tento rok nedostaneš," oznámila mu teta Petúnie a on silně pochyboval, že to bylo nové oblečení, spíše další Odpad, který vytřídila z Dudleyho skříně.
Neodvážil se ale protestovat a tak po dokončení úklidu kuchyně, se vydal do svého přístěnku, aby se pustil do dalšího úkolu, který mu zadala. Hadrian byl překvapen, když si všimnul na něj sice velkého, ale jinak neponičeného oblečení. Záhy mu došlo, že bylo v barvách, které Dudley nesnášel a tak jej na sobě neměl ani jednou v životě. On sám hnědé barvy nemusel, ale darovanému koni na zuby nehleděl a byl rád aspoň za to, co měl.
oooOOOooo
Do svého tábořiště se ten den dostal až ve tři odpoledne a našel tam vzkaz, že ještě toho dne se koná poslední schůze vůdců klanů. Schůze se měla konat ve čtyři hodiny, takže měl dostatek času na to, aby cestou na mýtinu posbíral veškeré houby, které našel a zároveň se vyhnul houbařům. Ty nemusel vidět na mapě, stačilo že je slyšel na míle daleko, jak po sobě hulákali.
„Zdravíčko," pozdravil Hadrian ostatní vůdce, někteří vypadali spokojeně, jiní zase o něco méně.
„Hadriane, ještě čekáme na Williama. Škola ti začíná už zítra nebo až v pondělí?" optal se jej hned Robert, který byl ze všech vůdců asi nejpřátelštější, za ním následoval Adam, Frank a William jej od vykoupení klanové vlajky zcela ignoroval, což mu plně vyhovovalo.
„Už zítra," odvětil Hadrian a podíval se směrem odkud slyšel další skupinku houbařů.
„Minulý rok jich tu tolik nebylo. Za poslední týden jsme také na našem území posbírali celý pytel odpadků. Kdybych věděl komu si mám stěžovat, tak mu ty odpadky pošlu i oficiálním dopisem!" řekl Frank naštvaně.
„Les patří pod Kvikálkov, nesedí v městské radě nějaký zástupce pro naší oblast?" optal se Hadrian, který se příliš o tyhle věci nezajímal a věděl jen to, co zaslechl od svého strýčka Vernona.
„Jo, Alan Smith, bydlí pár domů od nás a jezdí si drahým bavorákem," odpověděl Adam a z jeho hlasu bylo jasně poznat, že je to zcela zbytečný člověk, který by pro ně nehnul ani prstem.
„Nejdu doufám pozdě? Má matka nebyla příliš spokojená s letošní úrodou," ozval se William a ani on sám nebyl příliš spokojen a to hned z několika důvodů.
„Víš jak to chodí, jeden rok je dobře, druhý zase hůř," uklidňoval jej Adam.
„Možná, ale letos je to naposledy co se Černý tým účastní Klanových válek. Otec dostal práci v centru Londýna a tak se tam stěhujeme celá rodina a od pondělí nastupuju na novou školu," oznámil jim William.
„Sakra, to je nám líto, kámo," řekl Frank. „Ne to, že má tvůj fotr novou práci, ale že se musíš přestěhovat," dodal ještě rychle, aby to nevyznělo špatně.
„To je dobrý," odmávnul jejich lítostivé řeči a podíval se přímo na Hadriana.
„Sice jsem tě dlouhou dobu ignoroval, skrčku, jsi jediný z těchto šašků, kdo mě málem stál úplně všechno. Nemysli si, že nevím o tom, jak jsi jim všem pomáhal a zasahoval do každého boje, když jsi jim dával munici ukradenou mému klanu. Ačkoliv mám chuť tě za tohle nesnášet, zároveň tě musím obdivovat za to, jak jsi celou touhle válkou manipuloval ve vlastní prospěch. Rozhodně jsem se naučil více, než jsem si myslel, že je možné. Chci tím říci, že ti nemám nic za zlé a bylo mi ctí, Duchu," prohlásil William a natáhl k Hadrianovi pravačku, ten nepřemýšlel příliš dlouho a bez ostychů ji přijal.
„Kdo by to řekl, že i náš pirát Will je schopen uznat někoho jiného, než jen vlastní ego," rýpl si hned Robert, což všechny rozesmálo.
„Černý klan se shodl, že bude rozpuštěn. Ostatní se na příští rok rozhodnou jestli se rozdělí mezi vaše klany nebo založí svůj vlastní klan. Také všechno, co po víkendu zůstane v našem tábořišti si můžete rozdělit mezi sebe. Bylo mi ctí, pánové a hodně štěstí," rozloučil se s nimi William, než se naposledy podíval na vlajku svého klanu a opustil mýtinu.
„Sakra, takhle jsem si konec prázdnin nepředstavoval," hlesl Adam a nikdo z nich netušil, co dalšího by měl říci a na mýtině na několik dalších minut zavládlo ticho.
„Ehm, dobrá. Navrhuji, aby území Černého klanu zůstalo zachováno do další sezóny. Také bych rád zmínil, že má matka vykupuje všechny jedlé houby. Cena je individuální podle druhu a kvality hub. Pokud máte navíc i lesní ovoce, otec jej nikdy neodmítne. V naší pekárně se ho spotřebuje tolik, že úroda celého tohoto lesa je jen kapkou v moři," nabízel jim Robert.
„Můžu prodat dva litry malin a deset litrů borůvek. Mám i dvě plné přepravky hub," přiznal Hadrian.
„Víš, kde je Robinsonovo Pekařství?" zajímal se hned Robert a Hadrian zakroutil hlavou.
„Jsi ze Zobí ulice, že? Když projdeš do Magnóliové ulice, na jejím konci je křižovatka a začíná tam Nová ulice, Požární ulice a Newtonova ulice. Naše pekařství je na Newtonově ulici dvě stě metrů od křižovatky," vysvětloval mu hned Robert.
„Myslíš si, že ti toho tam tolik donese sám?" ozval se Frank, který se díval na Roberta, jestli to myslí vážně.
„Och, můžu zavolat ostatní z klanu a pomůžeme ti? Stejně nemám nic jiného na práci," poškrábal se Robert na hlavě s omluvným výrazem na tváři.
„Žádný problém, všechno připravím k odnesení u mého tábořiště. Bude vám stačit půl hodinky?" optal se hned Hadrian.
„Jo, půl hodiny je dostatek času na to, abychom k tobě dorazili," souhlasil hned Robert.
O hodinku později stál Hadrian ve skladu Robinsonova Pekařství, kam mu Robert s jeho přáteli pomohli donést všechno, co hodlal Hadrian prodat.
René Robinson, Robertův otec, pekař a majitel pekařství si prohlížel kvalitu lesního ovoce, se kterou byl náležitě spokojen. Ani jeho syn mu normálně nenosil tak pečlivě sesbírané plody.
„Jsem mile překvapen. Za maliny ti mohu nabídnout patnáct Liber a za borůvky čtyřicet Liber, co ty na to? V houbách se příliš nevyznám, to musíš počkat na mojí manželku, ale nebojím se říci, že je od tebe ráda koupí," prohlásil René s úsměvem na tváři.
„Platí!" souhlasil Hadrian okamžitě a bez přemýšlení, bylo to jednou tolik, co by dostal od své tety.
„Výborně. Roberte, přesypte všechno do našich velkých nádob, aby si mohl mladý Hadrian odnést ty své," řekl René a zašel do kasy, aby odtamtud vytáhl potřebný počet bankovek.
Zrovna když mu Hadrian děkoval, přidala se k nim i mladá žena v doprovodu malé holčičky.
„Myslela jsem, že přeháníš, když jsi se zmínil o dvou přepravkách plných hub," usmála se Robertova matka na svého muže.
„Zdá se, že tady mladý Hadrian je zkušený sběrač," mrkl na ní, než se vrátil do prodejní místnosti, odkud zazněl zvoneček při otevření hlavních dveří.
„Tohle všechno jsi skutečně nasbíral ty sám?" ujišťovala se Melinda a sledovala Hadrianovu reakci.
„Ano, paní Robinsonová," odpověděl Hadrian a když neviděla jediný náznak toho, že by lhal, zaměřila se na houby v obou přepravkách, které začala pomalu brát a skládat na volný stůl.
Tohle jí zabralo dobré půl hodiny, než si ověřila, že všechny houby jsou zcela jedlé a rovnou je třídila podle toho, které půjdou na sušení nebo zavaření.
„Padesát Liber, co říkáš na tuhle nabídku?" navrhla mu po tom, co skončila.
„Platí!" řekl podruhé v jedné hodině.
„Víš, že jsi mohl smlouvat o vyšší cenu, že?" ujišťovala se pobaveně a Hadrian zakroutil hlavou.
„Nevěděl, ale ani tak bych nesmlouval. Robert s ostatními mi pomohl to sem všechno donést, takže jsem vděčný za jakoukoliv cenu. Bez jeho pomoci bych také ani nevěděl, kde tohle všechno prodat," odpověděl a Melinda ze své peněženky vytáhla několik bankovek.
„Jak myslíš. Nyní utíkejte, ať si užijete i zbytky posledního prázdninového dne," poslala je ven a nebyl nikdo, kdo by ji neposlechl.
oooOOOooo
3. 9. 1988:
První dva dny školy Hadrianovi utekly jako voda, stejně se tam nic moc nedělo. Jediná změna nastala v tom, že se nacházel v jiné třídě než Dudley, takže tam již nebyl nikdo, kdo by na něj mohl shazovat vinu za své vlastní vyrušování nebo problémy.
Hned po snídani také tetě oznámil, že z lesa už nebude moci donést žádné ovoce, protože většina byla vysbírána a do lesa se každý den hrnulo čím dál tím víc cizích lidí. Naštěstí jeho zdůvodnění přijala a společně spočítali, kolik mu celkem dlužila peněz, než mu je i následně vyplatila.
Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)
Název: Sběr lesního ovoce!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Petúnie Dursleyová (Evansová)
Popis:
- Konečně jsi se dočkal a dokončil úkol trvající téměř dva měsíce.
Hlavní cíle:
1. Nasbírej litr borůvek!
2. Nasbírej litr malin!
3. Nasbírej litr ostružin!
Vedlejší cíle:
1. Prodej své tetě minimálně 25 litrů borůvek!
2. Prodej své tetě minimálně 15 litrů malin!
3. Prodej své tetě minimálně 15 litrů ostružin!
Odměna za splnění úkolu:
1. 1 100 exp + 25% = 1 375 exp!
2. 200 Liber!
Hadrian se hned vydal do svého přístěnku, kde si peníze ukryl do svého Inventáře a neodvažoval se vydat jedinou hlásku. Dvě stě Liber byla téměř stejná částka, kterou si již za poslední dva měsíce našetřil.
Byla pravda, že jedenáct Liber jej stály nové brýle z velkoobchodu a neviděl s nimi zrovna nejlépe, ale byly to jediné, které mu vadily nejméně ze všech, které si tam vyzkoušel. Byla to také jeho jediná možnost, jeho příbuzní by jej nikdy nevzali k žádnému doktorovi, bohatě mu stačilo, když s celou třídou museli na povinné očkování a strýček Vernon neprotestoval víc jen kvůli tomu, že to bylo hrazené státem.
Také nyní, když měl konečně trochu více peněz, si hodlal koupit tenisky, které mu sednou a k tomu i ponožky bez děr. Něco hodlal použít k nákupu pečiva, Robinsonovo Pekařství bylo sice trochu dál, ale rozhodně mu jejich pečivo chutnalo daleko více, než to z normálních obchodů nebo večerek.
Další výhodou bylo, že tak daleko jeho teta ani strýček nikoho pořádně neznali, takže se k nim jeho návštěvy onoho pekařství nedostaly, pak by musel odpovídat na nepříjemné otázky.
Nyní mu již nezbývalo nic jiného, než čekat na podzimní trhy a výprodeje. Do jednoho ze svých deníčků si tak poznamenal seznam důležitých věcí, po kterých by se měl do příští sezóny podívat. Jak k snadnější přepravě lesní úrody, tak i k vylepšení svého tábořiště.
Školní rok sebou nepřinesl ale jen pozitivní změny a hned prvního dne zjistil, že přišel o značný přísun denních expů. Teta Petúnie se rozhodla nečekat na to, až se vrátí ze školy a oběd připravila sama, tato povinnost mu zůstala už jen o víkendech. Původně doufal, že by se mohl na konci měsíce přiblížit k dalšímu levelu, ale takto své oslavy mohl maximálně odložit.
oooOOOooo
24. 9. 1988:
Utekly další tři týdny a Hadrian se konečně dočkal toho, na co více jak tři měsíce čekal. Podzimní trhy byly tady. Během svého čekání se mu podařilo utratit osmdesát Liber za nové boty, ponožky i spodní prádlo. Koupil si i užitečné věci do školy a větší množství jídla. Zbytek peněz si skutečně nechával na trhy, kde lidé neprodávali jen to, co od jara vypěstovali, ale i plno dalších věcí.
Hned po tom, co pro své příbuzné připravil snídani, se vydal na nejbližší trh, aby si prohlédl vše, co se tam prodávalo.
Stánkům s jídlem, pitím a zavařeninami se vyhnul, maximálně si je zběžně prohlédl, ale nejdelší čas strávil prohlížením si stolků, na kterých byly rozloženy desítky, možná i stovky nejrůznějších knih, časopisů i komiksů.
Časopisy a komiksy z velké části ignoroval, ačkoliv si vybral dva časopisy s tipy a triky pro vášnivé zahrádkáře a pěstitele. Doufal, že v nich najde něco užitečného k rozšíření úrody v Kvikálkovském lese.
Projít velký počet knih nebylo jednoduché a muž, který je prodával, mu věnoval nejeden pohrdavý pohled a doufal, že tím Hadriana odežene, protože nevěřil, že by si kluk hodlal něco koupit. Ten si ze staršího muže ale nic nedělal a jeho hledání se vyplatilo, když nakonec narazil na starší knihu s názvem Isshin-Ryu Karate pro Začátečníky. Přidal ji na hromádku ke dvěma časopisům a zkoušel najít i něco dalšího, co by pro něj bylo užitečné, ale více toho nenašel a tak tento stánek opustil o pět Liber chudší.
Na místním trhu narazil ještě na další dva stánky s knihami a u třetího z nich si koupil velkou kuchařku, která obsahovala tři sta domácích i zahraničních receptů. Ta jej stála deset Liber, ale podle oznámení o tom, že se může ony recepty naučit absorbováním knihy, věděl, že na tom vydělal. Původní cenovka totiž ukazovala na to, že úplně nová stála třicet pět Liber.
Chtěl se vydat do Nové ulice, kde měl probíhat podobný trh, když narazil na stánek s ručně pletenými čepicemi, rukavicemi a šálami na zimu. Ta měla přijít celkem brzy a podle zpráv v televizi je čekalo posledních čtrnáct dní letního počasí, než se začne rychle ochlazovat. Ke konci října mělo snad být ještě pár dní teplo, ale začátkem listopadu měl přijít i první sníh.
Koupil si tmavě zelenou šálu, černou čepici a stříbrné rukavice, to jej vyšlo na dalších deset Liber, ale ani tohoto nákupu nelitoval.
Půl hodiny mu trvala cesta do Nové ulice k místu, kde bylo ještě větší trh, než byl v Zobí ulici. Také tam byl mnohonásobně větší výběr naprosto všeho a jeden muž tam dokonce prodával herní počítače za velice malou cenu a Hadrian chvíli přemýšlel, že by si jeden nebo dva koupil, ale nakonec tento nápad zavrhl. Měl za cíl daleko důležitější věci a herní počítač na jeho seznamu nebyl, možná za pár let, až se jeho situace zlepší, ale nyní to pro něj bylo zcela zbytečné.
Oproti třem menším stánkům s knihami v Zobí ulici, se tady nacházel jeden obří stůl do písmene U, u kterého prodávalo hned pět prodejců a co neměl jeden, bylo možné najít jen o krok dál. Ke svému štěstí tam našel knihy Isshin-Ryu Karate pro Pokročilé a Isshin-Ryu Karate pro Experty. Obě knihy patřily do série čtyř knih, přičemž první ze série koupil před necelou hodinou.
Obě knihy si dal bokem a hledal dál, věřil, že se na něj usmálo štěstí a měl pravdu. Mezi mnoha tituly totiž narazil na další dvě užitečné knihy – Umění Meče pro Začátečníky a Lukostřelba pro začínající nadšence. Obě knihy se mu ukázaly jako manuály, které byl schopen absorbovat. Tyhle čtyři knihy jej stály pouze čtyři Libry, muž za stolem prodával všechny své knihy po jedné Libře bez ohledu na jejich pravou cenu.
Když u něj Hadrian nenašel nic dalšího, co by jej zaujalo, posunul se o kus dál, kde narazil na knihu Lukostřelba pro Pokročilé, kterou si samozřejmě pořídil, ačkoliv jej přišla na tři Libry.
U velkého stolu s knihami strávil ještě další půl hodinu, ale nakonec nenašel nic užitečného a tak se vydal do průzkumu ostatních stolů a stánků.
U jednoho stánku narazil na něco, co již nějakou dobu hledal a tou byla souprava klíčů, šroubováků a dalšího nářadí. Nové sady stály více, než si za ně dovolil utratit, ale tady se jejich cena pohybovala od deseti do dvaceti Liber a to včetně pracovních kufříků pro jejich přenos. Jemu osobně by stačila jedna z menších sad, ale všimnul si, že v jedné speciální sadě se nachází i sada různě tvarovaných dlátek na dřevo s obrázkem toho, co se za jejich pomocí dá vytvořit. Rozhodně se mu ten nápad zalíbil, v lese trávil spousty času a někdy pořádně nevěděl co má dělat a nějaký ten koníček se zdál jako dobrý nápad. Jen tak pak z jeho úspor zmizelo dalších patnáct Liber.
Když si ověřil svat svých peněz, zjistil, že mu zbývá dvě stě padesát tři Liber, což nebylo mnoho. Ne pokud mě z těchto peněz přežít do další sezóny, protože se nemohl spoléhat na to, že by získal nějaký další úkol, který by mu za odměnu dal peníze. Původně si chtěl koupit i nějaký meč, našel i stánek, kde se prodávaly makety japonských mečů, ale měl jen osm let, přičemž vypadal možná tak na sedm. Žádný racionálně uvažující dospělí člověk by mu nikdy neprodal jakoukoliv zbraň.
Ještě se optal, jestli není v okolí další tržiště, které by mohl prozkoumat, ale v celém Kvikálkově se konaly jen dva trhy, ty v Nové a Zobí ulici. Možná by měl šanci se dostat k jinému trhu, kdyby si našel autobusový spoj, ale to by mu nikdy neprošlo, byl víkend a musel být doma nejpozději o půl jedenácté, aby začal s přípravou oběda pro své příbuzné.
Hodlal se vyhnout trestům svého strýčka tak dlouho, jak jen to bylo možné. I tak se ale domů vracel s úspěchem. Když se nikdo nedíval, veškerý nákup si uschoval do Inventáře, přičemž se absorbování kuchařky naučil dvě stě sedmdesát šest nových receptů. Zbytek knih se hodlal naučit až odpoledne nebo další den hned, jak se mu povede uniknout z domu a bude mít trochu soukromí.
oooOOOooo
25. 9. 1988:
Jeho strýček měl zvláštní šestý smysl na to, aby vycítil když Hadrian něco plánoval nebo chtěl mít trochu času pro sebe.
Celé sobotní odpoledne jej měl pod přísným dohledem a podle jeho instrukcí byl donucen uklidit strýčkův nepořádek v garáži. Aby toho nebylo málo, tohle pokračovalo i celé nedělní ráno, kdy zase uklízel interiér jeho auta a kdyby během oběda nezačalo pršet, nechal by jej určitě umýt i venek auta. Takhle jej strýček zamknul v přístěnku pod schody a odšrouboval mu i jedinou žárovku, aby prý neplýtval drahou elektřinou.
Trochu světla mu tam prosvítalo skrze škvíry kolem dveří i mezi schody, ale to mu nevadilo, protože svůj Inventář i všechno ostatní spojené se svojí schopností The Gamera viděl zcela zřetelně i v absolutní tmě. Rozhodl se, že když nemá na výběr, naučí se nové Dovednosti ve svém přístěnku.
Držíš manuál k Dovednosti Isshin-Ryu Karate pro Začátečníky. Přeješ si se naučit tuto Dovednost?
ANO / NE
Hadrian neváhal a potvrdil svojí volbu. Kniha se mu před očima proměnila v mnoho malinkatých světýlek světle modré barvy a mrknutím oka se mu vpily do hrudi.
Isshin-Ryu Karate
- Dovednost -
Typ: Aktivní/Pasivní
Úroveň: Začátečník
Level: 1
Pasivní Bonus: +1 k STR a DEX (Navýšení na 6. levelu).
Info: Isshin-Ryu Karate je Bojové umění určené hlavně k sebeobraně, ale není dobré podceňovat kohokoliv, kdo nějaké Bojové umění ovládá. Každé Bojové umění dovoluje člověku užívat své tělo jako zbraň.
Držíš manuál k Dovednosti Isshin-Ryu Karate pro Pokročilé.
Upozornění: Tuto Dovednost není možné se naučit, nesplňuje požadované podmínky!
Takže i když mám manuál pro vyšší úroveň stejné dovednosti, není možné se jej naučit, protože jsem nedosáhl maximálního levelu, stejně jako tomu bylo u Plížení, které mi po dosažení maximálního levelu odemknulo novou dovednost Shinobi. Vydedukoval Hadrian a vzpomněl si na to, jak začátkem školního roku využil této dovednosti k tomu, aby se vytratil Dudleyho partě z dohledu a po úspěšném úniku z Lovu na Harryho, se mu objevilo oznámení o tom, že se dostal na další úroveň Plížení, kdy splňoval nejnižší standardy Japonských Ninjů alias Shinobi, jak se jeho nová dovednost jmenovala.
Držíš manuál k Dovednosti Umění Meče pro Začátečníky. Přeješ si se naučit tuto Dovednost?
ANO / NE
Umění Meče
- Dovednost -
Typ: Aktivní/Pasivní
Úroveň: Začátečník
Level: 1
Aktivní Bonus: +1% DMG útoku při použití meče.
Pasivní Bonus: +1 k DEX a WIS (Navýšení na 6. levelu).
Info: Umění Meče je velice náročná disciplína pro ty, kteří se jí chtějí věnovat a naučit se ovládat všechny druhy mečů. Na úrovni Začátečníka to není takový problém, kde se naučíš hlavně disciplíně, péči o svůj meč a základní postoje, které se dají aplikovat pro většinu druhů mečů.
Super! Další dovednost, který mi dává bonus do Atributů jen za to, že jsem se ji naučil. Doufám, že s lukostřelbou to bude stejné. Pomyslel si potěšeně a vytáhnul z Inventáře i třetí knihu, kterou mohl za aktuálních podmínek absorbovat.
Držíš manuál k Dovednosti Lukostřelba pro Začátečníky. Přeješ si se naučit tuto Dovednost?
ANO / NE
Lukostřelba
- Dovednost -
Typ: Aktivní/Pasivní
Úroveň: Začátečník
Level: 1
Aktivní Bonus: +1% DMG útoku při použití luku nebo kuše.
Pasivní Bonus: +1 k STR a DEX (Navýšení na 6. levelu).
Info: Lukostřelba je jedno z mála umění boje se zbraní, které je lidské civilizaci známé již velice dlouhou dobu. Tato Dovednost ti dovoluje se naučit ovládat různé druhy luků i kuší. Časem nicméně zjistíš, že různé druhy luků i kuší požadují splnění podmínek ke svému užití, mezi ně se řadí hlavně určitá úroveň Atributů STR a DEX.
Nemyslím si, že bych se někdy stal Mistrem v těchto třech dovednostech, ale jistě nebude na škodu se naučit i jiné styly boje. Hlavně když stále nemám přístup k vlastní magii a v budoucnu by se mohlo stát, že narazím i na někoho nebo něco, co je proti magii imunní, stejně jako v Dudleyho hrách.
Lamentovat Hadrian nad svojí aktuální situací a doufal, že se mu brzy naskytne příležitost k tréninku všech těchto dovedností. Netušil kde vzít meč nebo luk, ale naprosto nic mu nebránilo v tom, aby nezačal trénovat karate sám někde v soukromí.
Když toho večera usínal, netušil ještě, že velice brzy se mu naskytne příležitost trénovat všechny tři druhy boje a započne cestu, která změní jeho budoucnost od té, kterou pro ně ostatní již několik let plánují.
oooOOOooo
13. 10. 1988:
Byl zrovna čtvrtek a Hadrian byl jen prožil asi zcela stejně, jako všechny předchozí čtvrtky od chvíle, co začal nový školní rok. Ten den bylo vyučování zkráceno s tím, že během poslední hodiny jim třídní učitelé měli sdělit nějaké novinky ohledně školních soutěží a jejich třída měla během této doby hostit vzácnou návštěvu.
„Pokud se prosím utišíte," vyzval je pan Johnson, který byl letos Hadrianovým třídním učitelem a nikdo neměl problém jej uposlechnout.
„Děkuji. Než začnu s vysvětlováním, rád bych oznámil, že od vás očekávám to nejlepší chování. Naši hosté pochází z jiné kultury a ačkoliv od vás nikdo nechce znalost jejich zvyků, nerad bych viděl, jak ze sebe děláte hlupáky nebo nevychované spratky," varoval je hned na začátek a zavolal si jednu ze svých žaček, aby každému rozdala jednu kopii potištěného papíru velikosti A4.
„Než náš naši vzácní hosté navštíví, škola se rozhodla, že se letos zúčastní celostátních soutěží hned v několika předmětech. Některé soutěže jsou určeny jen pro vyšší ročníky a některých se můžete zúčastnit i vy. Než se začnete radovat, do celostátní soutěže je dlouhá cesta a prvně musíte postoupit z našeho školního kola, než se utkáte ve vyřazovacím kole proti reprezentantům devíti okolních škol. Až teprve z této části máte šanci postoupit do celostátního kola," vysvětloval jim základy a rozhlédl se po třídě, jestli všichni dávají bedlivý pozor.
„Pro váš ročník a věkovou kategorii jsou otevřeny následující soutěže. Výtvarná soutěž, matematická soutěž, básnická soutěž a sportovní soutěž. Protože se některé soutěže budou konat během stejných termínů, není možné se přihlásit do všech čtyř zároveň," oznámil jim a přidal ještě varování, aby si nedělali zbytečné naděje.
„Pane učiteli, jaké nás čekají odměny, pokud vyhrajeme školní kolo a možná i víc?" optal se jeden z třídních šprtů, který se odmítal smířit s čímkoliv jiným, než jen s tím nejlepším ohodnocením a to ve všem.
„Vítězové školního kola obdrží samozřejmě diplom, menší sladkost a samozřejmě možnost reprezentace naší školy v mezi školním kole. Někteří učitelé se mohou rozhodnout, že výhercům dají bonusové známky nebo odpustky z možných písemných testů nebo ústního zkoušení u tabule," odpověděl jim pan Johnson a Hadrian přikyvoval, že zatím chápe vše, co jim řekl a začal uvažovat nad tím, jak by celé této situace mohl využít.
Věděl totiž, že nebude trvat dlouho a jeho příbuzní se od školy dozvědí o jeho známkách, které již odmítal udržovat pod Dudleyho úrovní. Na konci minulého roku se dokázal vyškrábat na hranici nadprůměrných studentů a hned od začátku tohoto školního roku útočil na ty nejvyšší příčky. Tomuto vděčil hlavně Hráčově Mysli a Atributům INT s WIS.
„Nechám mezi vámi kolovat seznam vašich jmen. Vedle vašeho jména poté budou čtyři kolonky, do kterých napíšete číslovky od jedné do čtyř podle toho, jakou soutěž upřednostňujete. Tyto soutěže nejsou povinné, takže tyto kolonky nemusíte vyplňovat, pokud nechcete. Také nemusíte vyplnit všechny kolonky, stačí třeba i jen jedna," zadal jim pokyny k vyplnění přihlášky do soutěží.
„Pane učiteli?" přihlásil se Hadrian.
„Ano, pane Pottere?"
„Bude k účasti v soutěžích potřeba souhlasu našich zákonných zástupců?" položil mu důležitou otázku, na jejíž odpovědi znamenal jeho další postup.
„Neznám přesné detaily, pane Pottere, ale k účastni ve školní a mezi školním kole to nebude třeba. Tyto detaily budou soutěžícím sděleny až v případě jejich postupu do nejvyššího kola," odpověděl mu pan Johnson a Hadrian věděl, že právě dostal výbornou příležitost k tomu, aby své příbuzné zatlačil do kouta a získal od nich dostatečnou svobodu, co se aspoň jeho vzdělání týkalo.
„Děkuji, pane učiteli," poděkoval mu za odpověď a hned, jak se k němu dostal seznam, přihlásil se do tří ze čtyř soutěží. Na prvním místě pro něj byla Matematická soutěž, druhá pak Výtvarná soutěž a nakonec Sportovní soutěž. Básnická soutěž jej nijak osobně neoslovila a tak onu kolonku nechal nevyplněnou.
„Nyní mi prosím věnujte ještě chvíli pozornost," vyzval třídu a opět tak na sebe přitáhl všechny pohledy.
„Od konce tohoto měsíce a začátkem listopadu, se budou otevírat odpolední kroužky a studijní programy. Počet volných míst do každého kroužku nebo programu je omezen, takže kdo dřív přijde, ten má větší šanci na to se do kroužku nebo studijního programu dostat. Tyto odpolední aktivity jsou hrazeny školou, přesněji našim městem a Ministerstvem Školství, kteří si od tohoto slibují větší zájem mladších žáků o širší vzdělání. Na papíře, který jsem vám rozdal, si můžete všimnout seznamu nabízených aktivit a den s časem, kdy se konají. Pokud budete mít o nějaký kroužek zájem, mám zde na stole jednotlivé přihlášky, které je nutné vyplnit," oznámil jim druhou novinku, kterou pro ně toho odpoledne měl.
Hadrian se dal do studia seznamu volnočasových aktivit, které jim škola hodlala poskytnout a ačkoliv nechtěl obětovávat tolik volného času, také se rozhodl, že pro své vlastní studium udělá naprosté maximum. Na rozdíl od svých spolužáků měl také značnou výhodu díky své speciální schopnosti The Gamera.
„Pro přihlášky do kroužků si ke mě můžete přijít po skončení této hodiny. Nyní prosím přivítejte naše speciální hosty," vyzval je pan Johnson a celá třída se při otevření dveří postavila do pozoru.
Do jejich domovské třídy totiž vešla trojice postav. Nikdo z těch tří nebyl evropského původu, což bylo poznat už jen podle jejich barvy kůže. Nejimpozantnější ze tří nově příchozích postav, byl podle něj muž s bílým vlasy i vousy. Vlasy měl na mnoha místech stažené stužkou a dosahovaly něco mírně pod jeho pas. Vousy měl dokonce spletené do jednoho copu a Hadrian by se vsadil o všechny své peníze, že měl na délku minimálně dvacet pět centimetrů, ale třicet určitě ne. Tento muž byl také oblečen do světle růžového kimona s květinovým vzorem, což bylo značně nezvyklé, hlavně u mužů.
Takumi Kurokyuu – Lvl. ?
- Mistr Bojových umění –
- Mistr Doja Východního Draka –
Akira Yuki – Lvl. ?
- Mistryně Aikida a Karate –
- Instruktorka Doja Východního Draka –
Lin Feng – Lvl. ?
- Mistr Wing Chun –
- Instruktor Doja Východního Draka –
Tohle mohl vidět nad hlavami všech třech postav a tušil, že nikoho z nich by nechtěl mít za svého nepřítele.
„Děkujeme za vaše vřelé přivítání, učiteli Johnsone," kývnul Mistr Kurokyuu jeho směrem, než se otočil na třídu plnou osmiletých dětí.
„Vám všem přeji příjemné odpoledne. Jmenuji se Takumi Kurokyuu a jsem Mistrem Doja Východního Draka. Po mém boku stojí Akira Yuki a Lin Feng, kteří jsou Instruktory Doja. Všichni tři jsme také Mistři vybraných Bojových umění, ať už jde o boj čistě za použití vašeho těla nebo s použitím nějaké zbraně," představil je Mistr Kurokyuu a v očích všech přítomných žáků se někdy mihlo více, jak obdiv.
„Naše Dojo se nově přestěhovalo do Magnóliové ulice, kde během jara proběhla demolice starých domů a poslední tři měsíce jsme budovali prostředí k tréninku nejen Bojových umění, ale také místa, které svým návštěvníkům dá šanci poznat východní kulturu a nahlédnout tak do historie a tradic pocházejících z několika Asijských zemí," oznámila jim jediná žena z trojice návštěvníků
„Naše Dojo hledá vhodné studenty, kteří jsou ochotní obětovat nejen čas, ale i energii k tomu, aby se naučili něčemu novému, co se může stát i jejich životním stylem, jak je tomu pro mnoho z nás. Ovládat Bojové umění není jen o tom, jak někomu nakopat zadek, ale hlavně o disciplíně, poznání sama sebe a nastolení rovnováhy ve vlastní duši, ačkoliv všichni chápeme, že většina z vás v tom uvidí pouze způsob, jak se někomu nebo něčemu ubránit. Ti, kteří by našeho učení chtěli zneužít k šikaně a terorizování ostatních, velice rychle zjistí, že pro ně mezi námi není místo a ztratí tak naprosto veškerý respekt, který by si kdy mohli zasloužit," přidal se i Lin Feng, který se svým vzhledem lišil od svých dvou kolegů i přes fakt, že mnoho žáků to nedokázalo rozeznat.
„Během této soboty se brány našeho Doja otevřou veřejnosti a všichni návštěvníci budou moci shlédnout ukázku toho, co vás můžeme naučit. Naše Dojo bude otevřeno od šesti ráno do osmi večer a to každý den bez ohledu na to, jestli je svátek, pracovní den, víkend nebo jiné prázdniny. Lekce jsou skupinového i individuálního rázu a od toho se také odvíjí cena, která není zrovna malá, ale její výše záleží na tom, jak často budete chtít na lekce docházet," vysvětloval jim Mistr Kurokyuu další důležité informace.
„Osobně věřím, že disciplína a zdraví pohyb je něco, co potřebuje každý, ať v menší nebo větší míře," vložil se do toho pan Johnson a Hadrian byl celou touto nabídkou značně zaujat, protože to bylo dokonalé místo k tomu, kde by mohl volně trénovat minimálně svůj styl karate.
Nedoufal, že by tam mohl trénovat i Umění meče nebo Lukostřelbu, ale to nemohl ani v soukromí, protože k tréninku neměl potřebné prostředky – zbraně. V Isshin-Ryu Karate se mu podařilo postoupit celkem rychle, ale cítil, jak pomalu zpomaluje a byla před ním jistá překážka, kterou sám bez pomoci jistě jen tak nepřekoná.
Hadrian se přihlásil a čekal, jestli dostane svolení ke slovu nebo ne. Měl jednu nebo dvě otázky, na které musel dostat odpověď.
„Pane Pottere?" vyzval jej pan Johnson a Hadrian se postavil.
„Mistře Kurokyuu, vyučuje se ve vašem Doju i Isshin-Ryu Karate? A je nutné mít svolení zákonných opatrovníků v případě, že bych chtěl navštěvovat vaše Dojo?" optal se Hadrian na téměř to stejné, na co se optal svého třídního učitele sotva před čtvrt hodinou.
„Naše Dojo se může pyšnit čtyřmi instruktory, kteří ovládají umění Karate i jeho nejrůznější směry a variace. Já osobně jsem Mistrem tohoto stylu a Akira-chan je na úrovni Experta, zbylí dva instruktoři mají jen Pokročilé znalosti, ale to z důvodu, že jsou Experty nebo Mistry jiných směrů," odpověděl Mistr Kurokyuu na první z jeho dvou otázek.
„Povolení zákonných opatrovníků není třeba v tom pravém smyslu slova, ačkoliv musejí podepsat nějaké dokumenty, které se týkají situací, kdyby došlo k zraněním během tréninku. Nikdo z nás také neočekává, že v tomto věku budete mít dostatek financí na zaplacení lekcí, což je další věc, kterou budeme řešit s vašimi rodiči nebo opatrovníky," přidala Yuki odpověď na jeho druhou otázku.
„Chápu. Mnohokrát děkuji," poděkoval Hadrian a opět se posadil.
Jejich hosté odpovídali ještě na několik dalších otázek, přičemž jim Hadrian nevěnoval příliš pozornosti a přemýšlel nad tím, jak dosáhnout svého cíle. Nikdo z dospělých mu nikdy řádně nepomohl, ačkoliv se jich pár našlo, nebylo to v jeho povaze, aby někoho žádal o pomoc a vždy se musel spoléhat sám na sebe.
Když jejich hosté opouštěli třídu, žáci se opět postavili do pozoru a ve stejný okamžik také zazvonilo na konec vyučovací hodiny. Mnoho z jeho spolužáků se hned vydalo ven na chodbu a poté do šaten, aby mohli dorazit co nejrychleji domů a oznámit svým rodičům novinky ohledně nově otevřeného Doja.
Hadrian na rozdíl od nich zamířil ke katedře, kde pan Johnson rovnal nějaké papíry.
„Hadriane, co pro tebe mohu udělat?" pousmál se letmo Patrik a ještě během minulého školního roku by to neřekl, ale nyní byl hrdý na to, jak rychle se dokázal Hadrian vyšplhat z nejnižších pozic do těch nejvyšších.
Prvně mu to bylo podezřelé, nikdo se nezlepšil tak rychle a tak si dal práci v dohledání všech testů a známek, který kdy Hadrian obdržel. Nemusel být Einstein aby mu nedošlo, co se ve skutečnosti dělo. Prvních pár týdnů školy byl jeho žák velice pozorný a měl velice výborné hodnocení i známky, ale všechno se změnilo po prvním hlášení studijních výsledků pro rodiče.
Chvíli byly jeho výsledky chaotické, ale velice rychle v nich našel řád a zpětně jen kroutil hlavou nad tím, jak toho byl Hadrian schopen. Pokaždé totiž dokázal získat známku minimálně o půl stupně až o stupeň horší, než jeho bratranec, ale zase nikdy neklesl tak, aby mu hrozilo propadnutí. To poukazovalo na to, že dokonale znal probíranou látku a zároveň musel vědět přesně, co zná i jeho bratranec a podle toho své odpovědi a testy upravit.
Proč tomu tak bylo, se mohl Patrik pouze domnívat a několik teorií měl, ale bez toho, aby Hadrian cokoliv řekl nebo on sám odhalil dostačující důkazy, měl svázané ruce. Nepomáhalo ani to, že Vernon Dursley měl v Kvikálkově jistý vliv.
„Mohl bych prosím dostat přihlášky do kroužku Cizích jazyků, Hudební východy a Výtvarné výchovy?" požádal jej Hadrian.
„To je dost velký výběr. Pokud budeš docházet do všech třech kroužků, budeš mít velice málo času na studium běžných předmětů. Skutečně věříš, že to zvládneš? Navíc jsem viděl tvoji volbu soutěží a příprava ti z tohoto času vezme ještě víc. Sice mám důvod věřit, že jsi celé roky skrýval svojí inteligenci a tvé známky neodpovídají skutečné realitě, tento nápor není snadné zvládnout," ujišťoval se Patrik, že jeho žák chápe závažnost svých rozhodnutí.
„Jsem si zcela jist, pane učiteli. Má budoucnost závisí na mém vzdělání a čím větší bude můj rozsah, tím horší to bude pro ty, kteří by mi chtěli říkat co můžu a co ne," odpověděl Hadrian.
„Když si myslíš, že to zvládneš, pak ti tedy budu věřit. Tyhle přihlášky mi můžeš donést až po víkendu, ale čím dříve je budu mít zpátky u sebe, tím větší máš šanci se do těchto kroužků dostat," připomněl mu a než se nadál, Hadrian všechny tři vyplnil přímo před ním na místě a s úsměvem mu je vrátil zpátky. Pak se jen rozloučil a zanechal svého překvapeného učitele v jinak prázdné třídě.
Cestou ze třídy do školní knihovny, kde se hodlal Hadrian na pár hodinek ukrýt před nevlídným počasím i přítomnosti svých příbuzných, kdyby se vydal domů, si pročítal i tři nová úkolová upozornění.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Výtvarná soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Patrik Johnson (třídní učitel)
Popis:
- Rozhodl ses reprezentovat svojí třídu a hlavně školu v celostátní výtvarné soutěži. Než se ale dostaneš na vrchol, čeká tě mnoho překážek. Když navíc uspěješ se svým plánem, získáš kýženou svobodu vzdělání, když ale selžeš, následky pro tebe mohou být velice zlé.
Hlavní cíle:
1. Získej 1. místo ve finálním kole výtvarné soutěž!
2. Získej 1. místo v mezi-školním kole výtvarné soutěže!
3. Získej 1. místo ve školním kole výtvarné soutěže!
Vedlejší cíle:
1. Umísti se na stupnici vítězů celostátního kola!
2. Umísti se v Top 5 celostátního kola!
3. Umísti se v Top 10 celostátního kola!
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – 9 000 EXP
2. 0 – 500 Liber
3. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Tvé šance svobodného vzdělání se razantně sníží.
2. Hněv strýčka Vernona.
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
To není poprvé, co vidím rozsah možné odměny. Když splním hlavní cíle a k tomu bonusové vedlejší cíle, dostanu maximální počet expů i peněz a záhadnou odměnu. Když nedosáhnu na první místo, ale aspoň se v celostátní soutěži umístím dostatečně vysoko, budu mít stále šanci získat velký počet expů i peněz. Je tu také možnost třetí odměny, která se může lišit podle umístění, proto je skrytá. Zamyslel se Hadrian nad tím, co si přečetl a bez rozmýšlení onen úkol přijal.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Matematická soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Patrik Johnson (třídní učitel)
Popis:
- Matematika pro tebe není žádná věda a znáš svá čísla. Ukaž všem na ostrovech, že jsi génius s čísly. Nebo také ne a staň se pouhým stupínkem pro ty, kteří mají na čísla větší nadání a také prahnou po uznání.
Hlavní cíle:
1. Získej 1. místo ve finálním kole matematické soutěž!
2. Získej 1. místo v mezi-školním kole matematické soutěže!
3. Získej 1. místo ve školním kole matematické soutěže!
Vedlejší cíle:
1. Umísti se na stupnici vítězů celostátního kola!
2. Umísti se v Top 5 celostátního kola!
3. Umísti se v Top 10 celostátního kola!
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – 9 000 EXP
2. 0 – 250 Liber
3. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Tvé šance svobodného vzdělání se razantně sníží.
2. Hněv strýčka Vernona.
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
Zdá se, že peněžně není matematické nadání oceňováno tak, jako výtvarný talent. Pomyslel si pouze Hadrian a přijal druhý ze tří nových úkolů.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Sportovní soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Patrik Johnson (třídní učitel)
Popis:
- Sportovní soutěž není stejná, jako jiné soutěže. V rámci této soutěže se můžeš zúčastnit hned několika disciplín pro jednotlivce i skupinky více žáků. Nechť ten nejlepší vyhraje!
Hlavní cíle:
1. Staň na stupni vítězů finálního kola ve třech individuálních disciplínách! (0/3)
2. Staň na stupni vítězů finálního kola v jedné skupinové disciplíně! (0/1)
3. Získej 1. místo v mezi-školním kole ve třech individuálních disciplínách! (0/3)
4. Získej 1. místo v mezi-školním kole v jedné skupinové disciplíně! (0/1)
5. Získej 1. místo ve školním kole v pěti individuálních disciplínách! (0/5)
6. Získej 1. místo ve školním kole ve třech skupinových disciplínách! (0/3)
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – 15 500 EXP
2. ?
3. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Tvé šance svobodného vzdělání se razantně sníží.
2. Hněv strýčka Vernona.
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
Už chápu, proč nám pan Johnson říkal, že se některé soutěže mohou časově překrývat. Kdyby tomu tak nebylo, úkol by po mě chtěl vítězství v pěti individuálních a ve třech skupinových disciplínách od začátku až do konce. Otázkou je, čeho se mám zúčastnit? V čem jsem skutečně dobrý?
Ptal se Hadrian sám sebe a věděl, že nejtěžší pro něj budou skupinové disciplíny. Ostatně Dudley stále odstrašoval kohokoliv, kdo by se s ním chtěl přátelit a proto ani v tělesné výchově s ním nikdo nechtěl být ve skupině, aby se dotyčný nestal dalším terčem skupinky mladých tyranů s Dudleym v čele.
Ať už se rozhodne jakkoliv, rozhodně ho čekal rozmanitý rozvrh i školní rok. Naštěstí měl nad ostatními jistou výhodu a dvacet pět Volných Atribut Bodů, které mohl kdykoliv umístit tam, kde bylo třeba. I tak ale nehodlal nic ponechat náhodě a rozhodl se pro vytvoření si tréninkového plánu k vylepšení svých schopností. Pro matematiku a sportovní disciplíny mu stačily Atributy, pro výtvarnou soutěž ale hodlal dostat svojí profesi Malíře na co nejvyšší level a možná i vyšší úroveň.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Potter
Věk: 8
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul:
Level: 6 - Exp: 6 028/15 000
HP: 790
MP: ?
Atributy:
STR: 14
VIT: 13
DEX: 15
INT: 11
WIS: 12
LUK: 6
Atribut Body: 25 (25)
Finance:
- Libry: 253
Status:
Žák základní školy: Jsi studentem základní školy.
- Bonus: +15% k rychlosti nárůstu INT a WIS na území školy a školní knihovny!
- Trvání: Dočasný
?: ?.
- Bonus: +25% ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Podvyživený: Kvůli nedostatku jídla je tvé tělo slabé a bez magie bys dlouho nepřežil.
- Postih: -60% MP!
- Trvání: Dočasný
- Varování: Pokud s tímto nezačneš něco dělat, doba trvání tohoto Statusu se změní z Dočasného na Permanentní!
Slovo autora:
6 860 slov s použitím některých prvků z původní verze povídky a zároveň přidání něčeho nového. Stále se totiž nacházíme přibližně rok před dějem, kde Hadrian nastoupil jako student do Doja. Mohu již nyní prozradit, že i jeho studium v Doju bude zpracováno o něco podrobněji a přidám i nějaké ty turnaje a samozřejmě úkoly.
Když už jsem zmínil ty úkoly, hodlám v každé kapitole nějaké vždy uzavřít nebo minimálně přidat aspoň jeden nový. V původní verzi příběhu jsem později opomíjel mnoho aspektů RPG postavy a úkoly jsou nedílnou součástí života hráče.
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T2): 61/150
- Recepty: 315
- Zahradník (T1): 45/75
- Malíř (T1): 8/75
Dovednosti:
- Shinobi: 1/30
- Isshin-Ryu Karate (Z): 4/30
- Umění Meče (Z): 1/30
- Lukostřelba (Z): 1/30
Magické Dovednosti:
- Pozorování: 38/60