Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera ani na manhwu The Gamer.
Kniha 1. Kapitola 5. – Celostátní soutěže!
1. 1. 1989:
Gratulace! Dosáhl jsi 7. levelu! Jen tak dál!
Hadrian se s potěšením podíval na nejnovější oznámení, které se mu před očima objevilo hned, jak dokončil denní úkol v přípravě oběda pro své příbuzné. Sice se chtěl na chvíli zastavit a oslavit tento úspěch, rychle se vytratil z domu a zamířil do Doja Východního Draka. Zatím netušil, kde vezme dostatek financí na budoucí školné, rozhodl se, že aspoň tři měsíce tréninku jsou lepší než nic.
„Vítejte a šťastný Nový rok, pane Pottere," přivítal jej Takumi, který vyšel ze dveří Doja jako první a ukázal mu, aby jej následoval dovnitř.
„Šťastný Nový rok i vám, Mistře Kurokyuu," poklonil se mu mírně Hadrian.
„Copak tě k nám přivádí dnešního dne?" optal se Takumi po tom, co se oba usadili u nízkého stolečku a Takumi jim oběma nalil čaj.
„Rád bych se od dnešního dne stal studentem vašeho Doja," odpověděl Hadrian po tom, co přijal šálek čaje a trochu se ho i napil.
Mistr Kurokyuu na jeho odpověď nijak nereagoval a tak u stolu oba seděli v tichosti několik minut, než se minuty přehouply do čtvrt hodiny a nakonec i do půl hodiny, kdy jejich šálky byly zcela prázdné.
„Vidím, že trpělivost ti není cizí, to je dobře. Podle toho lze poznat i to, jak budoucí student Doja bude nakládat se svými dovednostmi Bojových umění," složil mu Mistr Kurokyuu poklonu a Hadrian si mírně oddychl, protože právě prošel jedním z testů, na který jej nikdo neupozornil nebo nepřipravil.
Naučil ses důležitou lekci o trpělivosti a ukázněnosti mysli, zvýšil sis WIS o 1 bod.
Již před nějakou chvílí se naučil, že se těchto oznámení nemusí dotýkat a nechat je mizet vlastní myslí.
„Zjistil jsem, že klidná a soustředěná mysl je nejlepší stav, ve kterém jsem schopen podat nejlepší výsledky při hře na piáno nebo při malování. Také když trénuji cviky z Isshin-Ryu Karate, je to nejlepší způsob, jak se úspěšně dostat dál," přiznal Hadrian.
„Ano, klidná a soustředěná mysl je důležitá pro mnoho aspektů našeho života," souhlasil Takumi. „Každý Mistr Bojových umění také dokáže poznat, jestli někdo praktikuje Bojová umění nebo je to jen pouhý pouliční rváč. Zajímalo by mě, jaký je tvůj důvod, co je tvým cílem? Chceš použít svého umění Karate k sebeobraně nebo k boji proti jiným? Nejeden můj student si myslel, že když se naučí pár úderů a kopů, tak mu to bude stačit k boji na ulici," zajímal se ještě.
Hadrian neodpověděl hned, jak několik otázek zaznělo a spíše si svojí odpověď promyslel. Ne že by se bál říci něco nepatřičného, spíše si chtěl uspořádat své myšlenky.
„Můj bratranec a jeho parta kamarádů si velice ráda hledá slabší a mladší děti, které pak šikanuje, ne že by mu to někdy někdo prokázal. Děti se bojí jeho party, jejich rodiče zase mého strýčka, který je může velice snadno připravit o práci nebo proti nim obrátit značnou část místní komunity. Mým cílem bylo se naučit způsobu, jak se před nimi bránit, až přijde chvíle, kdy jim nebudu moci utéct. Také je to způsob, jak se jim postavit, když budou šikanovat někoho jiného a já tomu budu chtít zabránit. Nakonec trénováním Karate chci udržovat své tělo zdravé a v jisté kondici. Koordinace a kontrola mého těla mi již dokázala pomoci i v dalších aspektech života," přiznal Hadrian narovinu a nehodlal nic skrývat.
„Musím ti sklonit poklonu, mladý Hadriane. Jen velice málo je schopno přiznat to, co jsi mi právě řekl. Velká většina dotázaných odpoví to, co si myslí, že chci slyšet a jen velice malá část z nich odpoví popravdě. Pokud si dobře pamatuji, přeješ si trénovat i Umění meče a Lukostřelbu, že?" řekl Mistr Kurokyuu a Hadrian se usmál, protože překonal další ze skrytých testů života.
„Ano, je to něco, co mě fascinuje a věřím, že mi to pomůže v dalším zlepšení kontroly mého těla," odpověděl a Takumi přikývnul, že chápe.
„Nemám problém s tvým přijetím mezi naše studenty. Máš vyplněné potřebné papíry?" optal se Takumi a Hadrian mu podal dva papíry, jeden z nich byl podepsán jeho tetou Petúnií, ačkoliv ona sama netušila, že mu podepsala povolení k zapsání se do Doja. Myslela si, že je to jen oznámení o předání zodpovědnosti kvůli zranění v tělesné výchově.
„Vidím, že chceš docházet na lekce každé úterý a čtvrtek od tří do šesti odpoledne, poté každou sobotu od sedmi do jedenácti a v neděli od jedné do čtyř odpoledne. Také si přeješ plný balíček, což znamená individuální lekce vždy, když to bude možné," přečetl si Takumi informace a Hadrian souhlasně přikývnul.
„Za jaké období si přeješ zaplatit školné?" vložila se do jejich rozhovoru Akira Yuki, která uklidila prázdné hrníčky i s konvicí čaje ze stolu.
„Jednorázová platba na tři měsíce," odpověděl Hadrian pohotově a vytáhl z kapsy sto padesát Liber, které položil na stůl.
„Hned ti tedy vystavím doklad o zaplacení školného. Vítej v Doju, Hadriane," usmála se na něj Akira a on její úsměv opětoval.
„Pojď, zajdeme do skladu, kde vyfasuješ tréninkové oblečení a rovnou si vyzkoušíš i to, jaké meče a luky ti padnou," vyzval ho Mistr Kurokyuu a Hadrian následoval svého nového učitele Bojových umění, Umění meče a Lukostřelby.
Gratulace! Získal jsi nový Status – Student Doja Východního Draka!
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několik Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25% k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče a Lukostřelbu!
- Trvání: Dočasný
Najít ten správný meč a luk jim trvalo něco přes hodinu, než Takumi Hadriana poslal se převléci do Karate gi, aby si jej otestoval v tom, co již z Isshin-Ryu Karate ovládá a na jaké je skutečně úrovni.
Tréninkové oblečení, které Hadrian dostal, bylo zcela obyčejné a nepřidávalo mu žádný bonus, stejně tak jako bílý pásek, který značil jeho úroveň.
Hadrian poté předvedl vše, co uměl a Mistr Kurokyuu jej v několika případech poopravil a předal mu instrukce pro další cviky, které ho nechal opakovat stále dokolečka následující hodinu a půl.
Nejenže tím otestoval Hadrianovu výdrž, otestoval tak i jeho trpělivost a odhodlání pokračovat v tréninku i přes fakt, že opakoval jednu a tu stejnou věc stále dokolečka. Mile překvapen nebyl jen on sám, ale i ostatní Mistři v Doju, kteří celou tu dobu dvojici sledovali.
„Pro dnešek by to stačilo, Hadriane-kun. Běže se umýt a převléci. Zpocené oblečení nech v koši na prádlo, do další lekce budeš mít připravené čisté ve své skříňce, kterou najdeš v šatně poznačenou svým jménem," zastavil jej Mistr Kurokyuu a Hadrian se musel několikrát zhluboka nadechnout, aby ustál vyčerpání, které jej zasáhlo po tak intenzivním tréninku.
Vytrvalým tréninkem pod dohledem pravého Mistra jsi získal 2 levely k Isshin-Ryu Karate!
Hodinu a půl tréninku a mám hned dva další levely? Když jsem trénoval sám, byl jsem rád, když jsem během jediného týdne dostal aspoň jeden level. Pomyslel si Hadrian potěšeně a zamířil do sprchy, aby se umyl, jak mu Mistr Kurokyuu řekl.
„Bude stačit pár dní na to, aby se odnaučil pár chyb a bude připraven složit zkoušku na získání žlutého pásku," zhodnotila Akira Hadrianův výkon.
„Souhlasím. Kdo jej bude učit zacházet s mečem a lukem?" optal se Takumi svých kolegů.
„Já si jej vezmu na starosti, pokud to nikomu nebude vadit," ozval se Ichigo Takeshi, který z nich všech měl největší zkušenosti s bojem se zbraněmi.
„Dobrá. Akira-chan a Ichigo-kun budou hlavními instruktory mladého Hadriana-kun. Když nebudou mít zrovna čas, osobně převezmu jeho trénink," rozhodl Takumi.
„Rád bych jej naučil základy meditace, kterou dostane za úkol cvičit každý večer před spaním. Pokud má tak velký potenciál, je nutné, aby jeho mysl byla dostatečně silná a stabilní," ozval se Lin a bylo to něco, co se u nich v Doju nevyučovalo.
„Pokud si myslíš, že je to důležité, nebudu ti v tom bránit," souhlasil Takumi a Lin se bez dalšího slova vrátil do svého pokoje, než zamířil do šaten s menší knížečkou v ruce.
Hadrian se sotva oblékl do svých věcí, když do šatny vešel Mistr Lin Feng.
„Mistře Fengu," poklonil se Hadrian mírně.
„Nyní, když jsi student našeho Doja, ti budou všichni Mistři tykat a oslovovat těch křestním jménem. Věřím, že je to něco, co ti Takumi zapomněl říci. Studenti naopak své instruktory oslovují Mistře nebo Mistryně a za tento titul mohou připojit i jejich příjmení tak, jak jsi to již několikrát udělal. Někteří z nás ti mohou dát povolení používat i naše křestní jméno, ale nikdy nezapomeň na náš titul, který jasně značí naše postavení a také poukazuje na úroveň respektu, který k nám chováš. Mohu ti prozradit, že někteří tento titul používají s pohrdáním v hlase, ačkoliv si toho sami nejsou vědomi a my tak jasně poznáme kdo je hoden naší pozornosti a kdo nikoliv," vysvětloval mu Mistr Feng a Hadrian děkovně přikývnul.
„Nevyhledal jsem tě jen kvůli tomuto vysvětlení. Mým hlavním důvodem je dovednost meditace, která je důležitá k posílení mysli a získání její stability, její rovnováhy. Mnoho nadaných studentů Bojových umění se vydalo po špatné cestě právě kvůli jejich nestabilní mysli a pocitu moci, který jim Bojová umění dala. Nechci vidět padnout někoho dalšího, proto si nastuduješ tento manuál a každý večer před spaním se tomuto budeš věnovat minimálně po dobu jedné hodiny. Jednou týdně si tě také vezmu stranou a předám ti další instrukce ohledně meditace a to tak dlouho, dokud ji nezvládneš," oznámil mu Mistr Feng a předal mu kopii manuálu.
„Mnohokrát děkuji, Mistře Fengu. Vrátím vám tento manuál hned, jak jej již nebudu více potřebovat," ujišťoval jej Hadrian a ignoroval oznámení o tom, že může manuál absorbovat a tím získat novou Dovednost.
„Není třeba, tohle je jedna z mnoha kopií, které mám připravené pro studenty našeho Doja," oznámil mu Mistr Feng a bez dalšího slova opustil šatnu.
Držíš manuál k Dovednosti Meditace. Přeješ si se naučit tuto Dovednost?
ANO / NE
Meditace
- Magická Dovednost -
Typ: Aktivní/Pasivní
Škola magie: Magie Mysli/Těla
Level: 1
Úroveň: Začátečník
Cena: 0 MP
Pasivní Bonus: Regenerace HP = 1%/min z VIT. Regenerace MP = 1%/min z INT. (Lvl. MAX = 5%).
Aktivní Bonus: Regenerace HP = 10%/min z VIT. Regenerace MP = 10%/min z INT. (Lvl. MAX = 15%).
Info: Meditace je speciální Magická Dovednost, která ovlivňuje tvojí Mysl i tvé Tělo. Meditace ti pomůže aktivně uklidnit svojí Mysl a najít vnitřní rovnováhu. Je také základem pro většinu odvětví Magie Mysli. Meditace ti také dovolí rychlejší regeneraci HP a MP.
Nečekal jsem, že Meditace bude mít tak kouzelný účinek. Zatím nemám tak velké Atributy, aby to bylo efektivní, ale v pozdějších fázích to bude něco. Podle začátečnické úrovně je taky jasné, že jsou i vyšší úrovně Meditace, kde pasivní i aktivní bonusy budou jistě vyšší. Pomyslel si Hadrian celkem spokojeně nad tím, že získal novou Dovednost.
oooOOOooo
3. 1. 1989:
Ačkoliv Hadrian úterního rána vyrazil do školy, nedorazil do své třídy, místo toho čekal ve vstupní hale, kde s ním bylo i několik dalších žáků.
„Jsme tu všichni?" optal se jich pan Johnson, který v ruce držel seznam jmen a rychle si odškrtl každého, kdo byl přítomen.
„Výborně. Pokud se někomu chce na záchod, běžte nyní, protože nás čeká delší cesta do Guildfordu, kde místní Universita Surrey přijala úlohu hostitele pro mezi-školní kolo matematické soutěže. Od vás všech očekávám, že se budete chovat jako inteligentní a vychovaní lidé a nepřinesete naší škole negativní reputaci. Naše škola pro přepravu najala minibus, který na nás již čeká," oznámil jim pan Johnson a během deseti minut všichni seděli na svých místech a byla před nimi hodinu a půl dlouhá cesta.
Když dorazili do Guildfordu, řidič je zavezl přímo na parkoviště Univerzity, kde na ně již čekala dvojice studentů s cedulí s názvem jejich města.
„Dobré ráno, doufám, že na nás nečekáte příliš dlouho?" usmál se pan Johnson na čekající dvojici.
„Jen pár minut, pane," odpověděl mladík se světle hnědými vlasy a lehkým úsměvem na tváři. Dívka, která stála vedle něj, se netvářila příliš spokojeně a každou chvílí vrhala na svého kolegu znechucené pohledy, které jasně naznačovaly, že si přála být kdekoliv jinde, než v jeho společnosti.
„Patrik Johnson," představil se Hadrianův třídní učitel a ukázal jim, aby je vedli k jejich cíli.
„Jste předposlední škola, ještě čekáme na žáky z Oxtedu. Z celého Surrey se matematické soutěže účastní na padesát základních škol rozdělených do pěti skupin. Vítěz z každé skupiny bude porovnán s ostatními vítězi svých skupin a pouze tři z nich budou moci reprezentovat Surrey v celostátním kole. Každé hrabství a Velký Londýn má tři reprezentující žáky, takže v celostátním kole se rozhodne o vítězi ze sto dvaceti šesti žáků," vysvětlovala jim dívka s blond vlasy.
„Kdy se bude konat celostátní kolo?" optal se někdo ze starších žáků z Hadrianovy školy.
„Za dva dny ve čtvrtek v Londýně na Londýnské univerzitě, přesnější informace dostanou ti, kteří se kvalifikují do finálového kola," řekl hned mladík a bylo jasně vidět, jak se před svojí spolužačkou předvádí.
„Profesore Johnsone, jména svých žáků najdete na tabulích vedle dveří následujících deseti učeben. Všem přejeme hodně štěstí a bystrou mysl," oznámila jim dívka, než se rychle otočila na patě zmizela jim z dohledu.
„Všichni mě pozorně poslouchejte. Pokud dokončíte test dříve, nikde se netoulejte a přijďte rovnou k minibusu, kde budu já nebo náš řidič. Celá soutěž by měla skončit nejpozději o půl jedné a v jednu hodinu odjíždíme zpátky do Kvikálkova. Pamatujte také na to, co jsem vám řekl," oznámil jim, než je odvedl ke dveřím a na seznamech postupně našel všechny jejich jména.
Hadrian našel své místo velice rychle a pozorně se rozhlédl po učebně, než pohledem spočinul na velké tabuli. Na ní byla napsána pravidla soutěže, která měla trvat dvě stě minut a každý z nich za tento čas musel stihnout odpovědět celkem na sto otázek v podobě různých příkladů a slovních úloh. Na rozdíl od školního kola, kde jedna otázka znamenala pouze jeden bod, byla pravidla pro mezi-školní soutěž trochu těžší.
Každá otázka byla stále ohodnocena jedním bodem, pokud ale byla odpověď na otázku špatná, byly z finálního skóre odečteny celkem dva body – jeden za špatnou odpověď a druhý jako trest za špatnou odpověď. Maximální skóre tak bylo sto bodů, ale při jediné chybě žák získal už jen devadesát osm bodů. Každý si pak rychle rozmyslel, jestli odpoví na nějakou otázku, když si není stoprocentně jistý, protože v tom případě by přišel jen o jeden bod místo o dva.
Podle pravidel mohl mít na lavici pouze tužku, propisku, gumu a sklenici vody. Cokoliv dalšího bylo dost na to, aby byl žák ze soutěže vyloučen.
Do učebny po několika minutách vešlo i pár posledních žáků a dveřmi vedle tabule tam vešli i tři profesoři. Dva nesli štosy papírů a třetí pouze seznam studentů a jejich zasedací pořádek.
„Dobré dopoledne. Prvně bych vás všechny rád uvítal na naší Univerzitě, přesněji na Obchodní Katedře. Původně vám bylo řečeno, že se v mezi-školním kole utkáte proti žákům z devíti dalších škol, pravdou je, že ve vašem ročníku je těchto škol celkem padesát a to jen z našeho hrabství Surrey. Pouze tři z padesáti budou vybráni, aby reprezentovali naše hrabství a svojí základní školu. Nyní máte pět minut na to se seznámit s pravidly sepsanými na tabuli za mnou. Během toho času vám moji kolegové rozdají zadání, které otočíte až po mém pokynu k zahájení testu. Kdo zadání otočí dříve, bude ze soutěže s okamžitou platností vyloučen. Nějaké otázky?" optal se jich profesor, ale nikdo se k ničemu neměl a tak každému z nich během chviličky přistálo zadání i čistý papír na stole.
„Můžete začít!" vyzval je profesor ve stejnou chvíli, co na hodinách nad tabulí nastala desátá hodina ranní.
Hadrian rychle zjistil, že prvních několik příkladů je podobného rázu jako při školním kole, než se dostal do míst, kde byly příklady již daleko komplikovanější a bylo nutné, aby si uvědomil správné pořadí při odečítání, násobení, dělení a sčítání v jediném příkladě.
Celkem rychle tak překonal první polovinu testu, než se dostal k příkladům, kde výsledek jednoho z nich musel použít k získání výsledku druhého. Došlo to až tam, že musel spočítat tři příklady a ze třech výsledků pak získat čtvrtý a finální výsledek.
Dvacet příkladů bylo ve stylu odpovědí A, B, C a D, přičemž upozornění nad prvním z nich jim říkalo, že některé z následujících příkladů mohou mít více jak jednu správnou odpověď. To každého zdrželo, protože si museli ověřit každou ze čtyř odpovědí, jestli není náhodou správná. Pro Hadriana to nebyl příliš velký problém a našel pouze čtyři příklady, kde byly správné hned dvě možnosti.
Poslední dvacet příkladů bylo v podobě slovních úloh, které podle jeho názoru byly daleko lehčí, než předchozí úkoly se čtyřmi možnostmi. Jakmile dokončil i poslední úlohu s cenou nákupu, dal se do kontrolování všech svých odpovědí.
Nakonec nenašel nic, co by se mu nezdálo, tak odložil propisku a zvedl ruku.
„Ano?" optal se jej profesor, který pozorně sledoval každého z nich.
„Jsem hotov, pane profesore," odpověděl Hadrian a stejně jako v předchozím kole i nyní překvapil své vrstevníky tím, jak rychle dokončil test. Profesor zvedl oči k hodinám a byl také překvapen, jen velice málo žáků bylo schopno odpovědět na sto otázek během sto minut.
„Jste si jistý, pane Pottere? Stále máte dalších sto minut," ujišťoval se profesor.
„Jsem si jistý," potvrdil a ze zadní části učebny k němu přistoupil druhý z profesorů a převzal si od něj papír s výpočty, zadání i odpovědní arch.
„Dobrá. Můžete tedy opustit učebnu," vyzval jej tentýž profesor a Hadrian kývnul na všechny tři profesory, než se tiše vydal ke dveřím.
Úkolové upozornění! (Aktualizace)
Název: Matematická soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Patrik Johnson (třídní učitel)
Popis:
- Matematika pro tebe není žádná věda a znáš svá čísla. Ukaž všem na ostrovech, že jsi génius s čísly. Nebo také ne a staň se pouhým stupínkem pro ty, kteří mají na čísla větší nadání a také prahnou po uznání.
- Školní kolo máš za sebou a ačkoliv oficiální výsledky budou známy až zítra, tvé finální skóre i čas nemají mezi tvými spolužáky konkurenci! Jen tak dál.
- Zvládl jsi porazit skóre i čas čtyřiceti devíti dalších žáků ve tvém věku. Nyní tě ale čeká to nejtěžší kolo ze všech!
Hlavní cíle:
1. Získej 1. místo ve finálním kole matematické soutěž!
2. Získej 1. místo v mezi-školním kole matematické soutěže! (Dokončeno)
3. Získej 1. místo ve školním kole matematické soutěže! (Dokončeno)
Vedlejší cíle:
1. Umísti se na stupnici vítězů celostátního kola!
2. Umísti se v Top 5 celostátního kola!
3. Umísti se v Top 10 celostátního kola!
Odměna za splnění úkolu:
1. 3 000 – 9 000 EXP
2. 50 – 250 Liber
3. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Tvé šance svobodného vzdělání se razantně sníží.
2. Hněv strýčka Vernona.
Hadrian byl zatraceně vděčný tomu, že nemusel čekat na oficiální vyhlášení výsledků a jeho schopnost The Gamera mu byla schopná říci, jestli splnil část úkolu hned po jeho dokončení.
Jak šel po chodbě směrem k východu ze školy, zaslechl, jak se za ním otevřely dveře. Letmo se za sebe ohlédl a spatřil holku s vlasy barvy ohně, jak si vítězoslavně poskočila, než se zarazila, protože se její pohled střetl s tím jeho.
„Ty! Jak dlouho ti trvalo dokončit svůj test?" optala se jej hned a Hadriana trochu zarazila její útočnost.
„Sto minut, tobě?" odpověděl a neviděl v tom nic špatného, když tohle prozradil.
„Sakra, jsem jen tři minuty za tebou. Ale to nevadí, protože budeš mít určitě něco špatně a první místo bude patřit mě!" prohlásila a prošla kolem něj rychlou chůzí.
Hadrian pouze zakroutil hlavou a pokračoval ve své cestě k minibusu. Tam svojí přítomností překvapil řidiče i svého třídního učitele.
„Tady máš Sudoku, aby ses zabavil, než skončí i ostatní. Pokud bys měl hlad, mám v boxu i svačinu, kterou pro nás školní jídelna připravila," řekl mu pan Johnson.
„Děkuji," odpověděl pouze, než se pohodlně usadil a dal se do luštění číselné mřížky, do které musel doplnit čísla od jedné do devíti.
oooOOOooo
5. 1. 1989:
O dva dny později Hadrian dorazil do Londýna, kam jej pan Johnson vezl osobním autem a jeli pouze oni dva. To, že se umístil na prvním místě v celém hrabství Surrey, se celá škola dozvěděla předchozího dne.
Chvíli si myslel, že se do finálního kola nedostane, ne kvůli svým výsledkům, ty znal již chvíli po odevzdání svého testu, ale kvůli řediteli jejich školy. Ten jej odmítal pustit dál a do školy si dokonce zavolal i strýčka Vernona s tetou Petúnií. Vernon byl samozřejmě proti, odmítal, aby ta malá zrůda – on – byl v něčem lepší, než jeho vlastní syn.
Nicméně za Hadriana se nepostavil pouze pan Johnson, ale i jeho učitel tělocviku a učitelka výtvarné výchovy. Pan Johnson jim dokonce pohrozil tím, že pokud se Hadrian neukáže ve finálovém kole jakékoliv soutěže do které se přihlásil nebo za svojí účast bude jakkoliv potrestán, nejenže to oznámí patřičným orgánům, podá oficiální stížnost i proti samotnému řediteli a Hadrian se toho dne dozvěděl, že otec pana Johnsona pracuje na Ministerstvu Školství. To stačilo na to, aby teta Petúnie podepsala veškerá povolení, která Hadrian potřeboval.
Když odváděla Vernona z ředitelovy kanceláře, věnovala Hadrianovi nečitelný pohled. Ještě než se za nimi zavřely dveře, mohl slyšet, jak se pustila do svého manžela a vysvětlovala mu, že jakýkoliv trest pro Hadriana by znamenalo problémy pro jejich rodiny. Také nyní, když se Hadrian dostal do celostátní soutěže, není pro ně možné ani omezit jeho studijní výsledky, protože by to vzbudilo podezření a jejich rodina si zakládala na dobré pověsti, cokoliv negativního by jim jen ublížilo.
„Doma všechno v pořádku?" optal se jej pan Johnson, který jakoby četl jeho myšlenky.
„Nic, co bych už neznal," odpověděl pouze Hadrian a nechtěl vzpomínat na hodinovou přednášku ze strany svého strýce, který se mu snažil vnutit, že je pouze bezcenná zrůda, která nikdy nic nedokáže.
„Kdybys měl se svojí rodinou jakékoliv problémy, stačí jediné slovo. Já i pár dalších máme jistá podezření, ale bez důkazů nejsme schopni jakkoliv zakročit a zmůžeme se jen na výhružná varování," řekl pan Johnson a Hadrian mu věnoval jeden ze svých upřímných úsměvů.
„Neplánuji u nich zůstat příliš dlouho. Pokud se během následujících let řádně předvedu v podobě svých studijních výsledků, jistě se mi naskytne šance jít studovat na nějakou prestižní školu, kde budu moci trávit celý školní rok a k příbuzným se vrátím jen na letní prázdniny. Ve svých šestnácti pak hodlám požádat o zplnoletnění," prozradil mu Hadrian.
„Zplnoletnění není tak jednoduché a musí k němu být většinou vážný důvod. Jakou školu bys nijak rád studoval?" zajímal se Patrik a snažil se svého žáka poznat o trochu více.
„Baví mě hodně předmětů. Matematika, cizí jazyky, výtvarná výchova, hra na piáno i tělocvik. Od neděle jsem také studentem Doja Východního Draka, kde trénuji Karate, Umění meče a Lukostřelbu. Hodlám vynikat v mnoha věcech, abych měl v budoucnu daleko větší výběr, než všichni ostatní," odpověděl Hadrian popravdě.
„Máš velké ambice a normálně bych svým žákům řekl, aby si toho na svá bedra vzali méně, ale věřím, že ty to zvládneš. Nyní si ale ještě odpočiň, čeká tě finále proti těm nejlepším z celé Anglie," ukončil Patrik jejich rozhovor a v klidu se věnoval řízení auta.
Hadrian byl jediný, kdo se z několika žáků Kvikálkovské školy dostal do finálního kola, takže pan Johnson neměl tolik starostí s rozvozem žáků na různé adresy. Každý ročník měl totiž vlastní hostující školu. Jeho ročník měla hostovat Univerzita královny Marie v Londýně, která patřila pod Londýnskou univerzitu.
Hadrian nikdy dříve v Londýně nebyl nebo si na to aspoň nepamatoval, takže pro něj bylo všechno naprosto nové. Pan Johnson mu ukazoval různé památky, které míjeli a Hadrian si slíbil, že jednoho dne si je všechny projde.
„Jsme tady," oznámil mu jeho třídní učitel a Hadrian jej následoval do třípatrové budovy béžové barvy. Hned u dveří je čekala velká cedule s mapou a popisem toho, kde se co koná. Pan Johnson vytáhl papír, kde byly všechny potřebné informace a navedl Hadriana až k učebně, kde na seznamu našli i jeho jméno.
„Počkám na tebe v areálu hlavní budovy nebo u auta. Podle informací bude mít celostátní kolo jen dvě hodiny času, takže věřím, že na tebe nebudu muset dlouho čekat. Hlavně zachovej chladnou hlavu a hodně štěstí," popřál mu pan Johnson, načež mu Hadrian poděkoval a vstoupil do moderně zařízené učebny. Chvíli hledal lavici se svým jménem a podle toho, kolik jich bylo prázdných, tam byl jako jeden z prvních.
Pravidla napsaná na bílé tabuli, byla naprosto stejná, jako v předchozím kole. Jediná změna byla, že na sto otázek nyní měli jen sto dvacet minut, což je mělo všechny trochu znervóznit. On sám byl chráněn Hráčovou Myslí a zároveň veškeré nechtěné myšlenky vytlačil pomocí několika minut strávených Meditací.
Hadrian opustil učebnu devadesát minut od zahájení finálního kola matematické soutěže a na tváři měl vítězoslavný úsměv. Ani pořadatelé netušili, že on sám už znal svůj výsledek.
Úkolové upozornění! (Dokončení)
Název: Matematická soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Patrik Johnson (třídní učitel)
Popis:
- Došel jsi až na konec a dosáhl nejvyššího místa. Tvůj úspěch ti nicméně přinesl několik rivalů a nepřátel z řad ostatních žáků.
Hlavní cíle:
1. Získej 1. místo ve finálním kole matematické soutěž! (Dokončeno)
2. Získej 1. místo v mezi-školním kole matematické soutěže! (Dokončeno)
3. Získej 1. místo ve školním kole matematické soutěže! (Dokončeno)
Vedlejší cíle:
1. Umísti se na stupnici vítězů celostátního kola! (Dokončeno)
2. Umísti se v Top 5 celostátního kola! (Dokončeno)
3. Umísti se v Top 10 celostátního kola! (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 9 000 EXP + 25% = 11 250 EXP!
2. 250 Liber!
3. Diplom a ocenění z Ministerstva Školství!
Koho zajímají rivalové a nepřátelé. Hlavní jsou pro mě expy a hlavně peníze! Nyní mám na zaplacené dalších třech měsíců tréninku v Doju! Řekl si Hadrian v mysli a sledoval, jak získal rovnou polovinu potřebných expů k získání dalšího levelu.
„Nemožné! Jak jsi zvládl dokončit svůj test tak rychle?! Nikdo není rychlejší než já!" dožadovala se odpovědí nějaká holka s vlnitými vlasy hnědé barvy asi pět minut po tom, co opustil svojí učebnu.
Hermiona Jane Grangerová – Lvl. 10
- Žákyně základní školy –
„Vždy se najde někdo, kdo je v něčem lepší, slečno," odpověděl pouze Hadrian a rozhodl se, že jí bude ignorovat.
„Hotovo?" optal se jej pan Johnson, který měl v ruce kelímek s instantní kávou.
„První místo je moje," prohlásil Hadrian s jasným přesvědčením.
„Hmm, nemožné! Žádný kluk nemůže být lepší než já, umíte se pouze naparovat!" protestovala Hermiona a přitáhla tak na sebe značnou část pozornosti.
„Slečno Grangerová, tohle je velice nevhodné chování! Okamžitě se omluvíte nebo osobně požádám o vaše vyřazení z této soutěže," pohrozila ji přísně vypadající dáma.
„Omlouvám se, chlapecké ego nejspíše neunese pravdu," prohlásila a většina přítomných jen nevěřícně zakroutila hlavou.
„Slečno Grangerová! Tohle vaše povýšenecké chování oznámím vašim rodičům!" řekla dáma mírně zvýšeným hlasem, než se otočila k Hadrianovi a jeho učiteli.
„Je mi velice líto chování naší žačky vůči mladému pánovi. Zatím se nesetkala s někým, kdo by byl v teorii lepší než ona a zdá se, že není schopná unést porážku," omluvila se jim a zpražila Hermionu přísným pohledem, aby jí zabránila v dalším mluvení.
„Nic vážného se nestalo, madame. Jsou to stále děti a je pochopitelné, že nedokážou kontrolovat své emoce spojené s porážkou nebo vítězstvím. Ani mnoho dospělých toho není schopno," odpověděl pan Johnson a vyvedl Hadriana z budovy.
„Zajdeme si na oběd a provedu tě okolím. Ve dvě hodiny budou vyhlášeny výsledky celé soutěže," řekl mu ještě a Hadrian přikývnul.
oooOOOooo
Toho odpoledne se Hadrian do Doja nedostal, protože jej pan Johnson vysadil přímo u domu jeho příbuzných. Sotva za sebou zavřel dveře od spolujezdce, otevřely se hlavní dveře domu, ve kterých stála teta Petúnie.
„Tak co, ty holomku jedna?" optala se jej a tvářila se, jako by ji to nezajímalo, ale její pohled mu říkal něco jiného. Nechtěl si nic nalhávat, ale vsadil by se, že v jejích očích zahlédl i záblesk pýchy.
„První místo bez ztráty jediného bodu a s nejrychlejším časem," odpověděl Hadrian a ukázal ji diplom a zlatý pohárek, na kterém bylo vyryté jeho jméno, ročník a jméno školy.
„Hmm, konečně jsi dokázal něco normálního. Nyní se padej umýt, v kuchyni budeš mít talíř s jídlem, který po sobě umyješ, stejně jako zbytek nádobí v dřezu," oznámila mu a bylo to asi to nejlepší, co od ní mohl vůbec slyšet nebo čekat.
oooOOOooo
12. 1. 1989:
Sotva se ve škole ohřál na pár dní a už zase cestoval do Londýna, tentokrát se svojí učitelkou výtvarné výchovy. Před dvěma dny vyhrál mezi-školní kolo, kde měl čtyři hodiny čistého času na zhotovení malby, jejíž zadání si náhodně vybral vytažením kartičky s číslem 7.
Jeho zadáním bylo zachytit život v okolí jezera, což nebylo nijak jednoduché, ale nakonec se s tím popral a dokonce i zvítězil.
Soutěžících ve výtvarné soutěži bylo o dost méně než v té matematické a on byl jediný, kdo reprezentoval jejich školu a zároveň i hrabství Surrey. Těmito myšlenkami se ale nezaobíral příliš dlouho, protože z předchozí cesty poznával části Londýna a to i přes fakt, že jejich cílem byla jiná Univerzita, která spadala pod tu Londýnskou.
„Máme ještě půl hodiny času. Chceš najít učebnu, kde se bude soutěž konat nebo se rychle najíst? Tentokrát budete mít celých pět hodin a pouze jednu čtvrt hodinovou přestávku," optala se jej učitelka výtvarné výchovy.
„Ráno jsem měl vydatnou snídani a mám sebou i menší svačinu, takže jíst nemusím. Spíše se zastavím na toaletách," odpověděl Hadrian a to byla také jejich další zastávka, než našli učebnu, kde se měl utkat o to nejvyšší místo v malování.
Doufal, že mu bude přít štěstí a vylosuje si téma, které bude schopen namalovat v zadaném čase. V mezi-školním kole pocítil jen náznaky transu, do kterého se dostal během malování a jeho výsledný obraz nesl jen stopové částečky iluze života. Za ty dva dny naštěstí získal pár levelů do profese Malíř a tak sázel na to, že když si vybere něco, s čím budou spojené jeho emoce, ponoří se opět do transu a tentokrát svůj obraz plně dokončí.
Před zahájením finálního kola soutěže vstoupilo do učebny hned pět profesorů a profesorek, kteří zkontrolovali každé pracoviště a nechali si všechny vylosovat nějaké číslo. Hadrian získal opět číslo 7 a netušil, jestli je to jen náhoda nebo to odpovídá jeho Atributu Štěstí, který mělo sedm bodů.
„Každý z vás si nyní přijde pro obálku s číslem, které jste si vylosovali," vyzval je vedoucí soutěžního kola a Hadrian počkal, až se všichni nahrnou dopředu a opět se vrátí na své místo, než si v klidu zašel ke katedře pro svojí obálku.
„Jakmile nastane osmá hodina, soutěž bude zahájena tím, že otevřete své obálky a pustíte se do práce. Pokud někdo obálku otevře dříve, bude okamžitě vyloučen ze soutěže," varoval je profesor a každý upřeně hleděl na hodiny, zatímco si Hadrian procházel se pracoviště a připravil si vše, co by snad mohl potřebovat, aby se vybalováním pomůcek nezdržoval během omezeného času.
„Začněte!" zazněl povel a on z obálky vytáhl kartičku se zadáním.
Vytvoř dílo znázorňující střet bájí nebo mýtů východní a evropské kultury.
Hadrian na zadání chvíli hleděl, protože tohle nebylo vůbec jednoduché. Aby mohl vytvořit obraz podle tohoto zadání, musel znát historické báje, mýty, legendy nebo pohádky. Naštěstí se již ve škole učili o evropských legendách a mýtech, horší to bylo s východní kulturou. K jeho vlastnímu štěstí něco o tomto tématu věděl, ostatně jej to zajímalo právě kvůli nově postavenému Doju Východního Draka a dechberoucí atmosféře, kterou okolí Doja evokovalo.
S úsměvem na tváři si představil podobu svého obrazu a s čistou myslí se pustil do práce, jen doufal, že to bude stačit na to, aby splnil své zadání.
Jak předpokládal, když se do něčeho vcítil, dokázal vstoupit do jakéhosi tvořivého transu a svou představu dokonale přenést na plátno před sebou. Pět hodin uteklo jako voda a on vystoupil z transu sotva minutu před vypršením časového limitu.
Když se podíval na své dílo, aby si jej důkladně prohlédl, v uších mu zazněly zvuky bitvy a vzdálený řev dvou bájných stvoření.
„Odložte prosím vše, co máte v rukách a odstupte od svého pracoviště. Komise pěti porotců vás všechny postupně obejde a vyhodnotí vaše výtvory," oznámil jim vedoucí profesor a kývnul na pětici můžu a žen, kteří se vydali mezi studenty s formuláři, do kterých si zaznamenávali své hodnocení.
Hadrian tohle ale nevnímat a stále se díval na svůj vlastní obraz, ztracen v jeho iluzi.
„Hadrian Potter, zadání číslo sedm," oznámil asistent pětici porotců a vytrhl tak Hadriana zpátky do reality.
„Střet bájí a mýtů naší a východní kultury, že?" ujišťoval se postarší muž a bedlivě si poupravil brýle, aby si obraz mohl prohlédnout do toho nejmenšího detailu.
„Rytíři v brnění s králem v čele na jedné straně, vznešeně vypadající asiaté na létajících mečích na druhé. Vedle krále dokonce vidím i čaroděje? Samozřejmě nesmíme opomenout ani dvojici rozdílných draků, rudý evropský a modrý čínský," mumlal si pro sebe druhý ze dvou mužů.
„Je jasné, že tohle je král Artuš a legendární Merlin. Proti nim svojí Nesmrtelní Kultivátoři, ale to je pouze pozadí celého střetu. Hlavní dění jsou tihle dva draci, na které je kladen největší důraz. Abych se přiznala, chvíli jsem si myslela, že jsem na bojišti a slyším řev těchto bájných stvoření," řekla nejmladší žena z pětice porotců.
„Pan Potter jednoznačně splnil zadání, které se dalo vyložit mnoha způsoby. Jeho dílo je schopné evokovat emoce a divák se do něj může velice snadno vžít. S ohlédnutím na jeho věk, je moje hodnocení zcela jasné – 10 z 10," řekla nejstarší žena ze skupinky.
„Souhlasím," řekla zase ta nejmladší.
„Za mě pouze 9 z 10," řekl jeden z mužů a jeho kolega s brýlemi si odfrkl.
„Nic jiného než maximální skóre nedává smysl, kolego, ale všichni máme vlastní svědomí," prohlásil a všichni se otočili na pátého člena jejich komise, kterým byla žena oblečená do profesionálního obleku.
„Pane Pottere, po skončení této soutěže vám budou předány všechny tři díla, která jste vytvořil. Bylo by pro vás přijatelné, kdybych požádala o tento obraz pro výstavní účely na naší Oxfordské Univerzitě?" optala se jej ona žena a zcela tím nezaskočila jen Hadriana, ale i ostatní, kteří ji slyšeli.
„Budu moci v budoucnu požádat o jeho navrácení?" optal se Hadrian a nechtělo se mu loučit se svým zatím jediným plně dokončeným obrazem, kterému jeho magie vdechla iluzi života.
„Samozřejmě, nikdo z nás by si nedovolil přivlastnit něco, co nám nepatří," ujišťovala jej žena z Oxfordu.
„V tom případě souhlasím ze zapůjčením mého díla pro vaší Univerzitu, madam," oznámil jí své rozhodnutí.
„Pokud se svého snažení nevzdáte, pane Pottere, naše Univerzita Umění bude jedna z prvních, která vám velice ráda otevře své dveře dokořán. Doufám, že se nevidíme naposledy," oznámila mu ještě a každému bylo jasné, jaké bylo její hodnocení.
Úkolové upozornění! (Dokončeno)
Název: Výtvarná soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Patrik Johnson (třídní učitel)
Popis:
- Tvé finální dílo přesvědčilo pětici porotců o tom, že jsi absolutní vítěz, ačkoliv jeden z nich byl zaujatý a nedokázal se plně oprostit od svých předsudků. V budoucnu také můžeš počítat s nabídkou studia na Oxfordské Univerzitě, pokud se tedy nevydáš jinou cestou.
Hlavní cíle:
1. Získej 1. místo ve finálním kole výtvarné soutěž! (Dokončeno)
2. Získej 1. místo v mezi-školním kole výtvarné soutěže! (Dokončeno)
3. Získej 1. místo ve školním kole výtvarné soutěže! (Dokončeno)
Vedlejší cíle:
1. Umísti se na stupnici vítězů celostátního kola! (Dokončeno)
2. Umísti se v Top 5 celostátního kola! (Dokončeno)
3. Umísti se v Top 10 celostátního kola! (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 9 000 EXP + 25% = 11 250
2. 500 Liber
3. Tvé tři obrazy; profesionální sada štětců, diplom a ocenění Ministerstva Školství a Ministerstva Kultury.
Gratulace! Dosáhl jsi 8. levelu!
Gratulace! Dokázal jsi plně dokončit jeden ze svých obrazů a vdechnout mu iluzi života!
Bonus: +15 levelů k Profesi: Malíř! (Bonus lze získat jen za první obraz.)
Nádhera. Nejenže jsem první, získal jsem i dost peněz a expy na další level. Konečně jsem levelově dohnal všechny své vrstevníky a od této chvíle začnu získávat pouze jen další náskok. Také mi chybí už jen deset levelů pro Malíře, abych se dostal na další úroveň této profese. Pomyslel si Hadrian a sledoval, jak jej ostatní soutěžící vraždí svými pohledy.
Všichni v učebně čekali ještě půl hodiny, než komise sečetla skóre všech účastníků a poté je seřadila od prvního po posledního.
„Ticho prosím," byli vyzváni a vedoucí komise se postavila do popředí všech profesorů.
„Nebylo jednoduché vás všechny objektivně zhodnotit a vybrat mezi vámi vítěze. Nicméně to byla naše práce a tak jsme nakonec určili vaše finální pořadí. Na třetím místě se umístila Katarina Starková s celkovým skórem čtyřiceti šesti bodů z padesáti," oznámila a jeden z profesorů přenesl její obraz do přední části učebny, kde jej umístil na nejníže umístěný stojan.
Katarina jej následovala a od poroty si převzala peněžní poukázku, diplom a bronzový pohárek. Ostatní žáci i profesoři ji samozřejmě obdařili svým potleskem.
„Na druhém místě se umístil Dean Thomas se čtyřiceti sedmi body z padesáti!" oznámila vedoucí komise jméno stříbrného vítěze a učebnou se opět rozezněl potlesk, tentokrát trochu silnější, než byl ten pro Katarinu.
„A na nejvyšším místě se umístil Hadrian Potter se čtyřiceti devíti body z padesáti!" zaznělo finální oznámení a Hadrian předstoupil před komisi, kde si převzal všechny odměny.
„Doufám, že se s nikým z vás tří nevidíme naposledy. Máte talent a byla by škoda jej nerozvíjet," řekla jim žena z Oxfordu, když se s nimi loučila a ještě kývnula na Hadriana, aby ji následoval, přičemž nechala najít jeho doprovod, aby společně sepsali smlouvu k zapůjčení jeho obrazu na dobu neurčitou.
„Jsem na tebe velice pyšná. Nemůžu se dočkat, až uvidím výraz našeho ředitele při pohledu na tvůj druhý diplom z prvního místa v celostátní soutěži," prohlásila jeho učitelka a on se mírně začervenal.
„Oh, druhý diplom? Pan Potter se již zúčastnil nějaké další soutěže?" zajímala se hned vedoucí komise a vzhlédla od smlouvy, kterou všichni tři podepsali.
„Ano, Hadrian minulý týden vyhrál finální kolo matematické soutěže a nedivila bych se, kdyby v následujících čtrnácti dnech nevyhrál i ve sportovních disciplínách, ve kterých nás reprezentuje," chválila jej učitelka a donutila tak Hadriana se ještě více začervenat.
„Zdá se, že máte více talentů, pane Pottere. Bude velice zajímavé sledovat, jakým směrem se nakonec vydáte," řekla a nakonec se s nimi rozloučila.
Za odměnu byl Hadrian pozván do jedné z lepších restaurací, kde společně se svojí učitelkou oslavil svůj úspěch, než se nakonec vydali zpátky do školy.
oooOOOooo
13. 1. 1989:
Čtvrteční odpoledne měl Hadrian konečně volné, takže se mohl vydat do Doja, kde se k němu toho odpoledne přidalo asi patnáct dalších studentů. Mistr Kurokyuu se rozhodl, že mezi nimi uspořádá přátelské zápasy a Hadrian tak stanul hned proti třem různým studentům. Jedna holka měla stejný věk a level jako on sám, zatímco další dva kluci byli starší o jeden a dva roky. Oba kluky dokázal porazit, jen s holkou remizoval, kvůli čemuž si vysloužil jistý posměch od ostatních studentů, ale jediným gestem ukázal na její žlutý a na svůj stále bílý pásek.
Také pomohlo to, když si Tamara propnula prsty a dívala se po své další oběti – tedy soupeři k přátelské výměně bojových zkušeností.
„Jsem Tamara Grangerová! Doufám, že brzy získáš žlutý pásek, abychom se mohli utkat naplno, již dlouho jsem nestála proti řádnému soupeři," představila se jeho soupeřka.
„Velice mě těší, jsem Hadrian Potter," představil se i on a netušil, že tohle byl začátek velice dlouhého přátelství.
oooOOOooo
27. 1. 1989:
Hadrian se vracel domů z výtvarného kroužku a byl rád, že jeho přeplněný seznam aktivit je za ním. V posledních dvou týdnech měl celkem napilno, když se účastnil hned několika sportovních disciplín.
Teprve včerejšího dne se vrátili z poslední soutěže a vyhlášení celkových výsledků. Původně si nemyslel, že by to bylo tak náročné, ale pro příští rok už věděl, že se přihlásí maximálně do jedné sportovní disciplíny a opět zkusí své štěstí v matematice a výtvarné výchově. Dokonce přemýšlel nad tím, že by mohl zkusit i soutěž v hudební výchově, pokud nějaká bude, ale to bylo problém až budoucího Hadriana.
Úkolové upozornění! (Dokončeno)
Název: Sportovní soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Patrik Johnson (třídní učitel)
Popis:
- Ačkoliv jsi dosáhl na nejvyšší místo jen v jedné jediné disciplíně, stále jsi se dostal na vrchol a ukázal tak, že tvůj talent neleží jen v číslech a malování.
Hlavní cíle:
1. Staň na stupni vítězů finálního kola ve třech individuálních disciplínách! (3/3) (Dokončeno)
- Běh 100m: 11.91s (1. místo); Běh 12 min: 3 169m (2. místo); Skok do dálky: 344cm (2. místo)!
2. Staň na stupni vítězů finálního kola v jedné skupinové disciplíně! (1/1) (Dokončeno)
- Vybíjená (2. místo)!
3. Získej 1. místo v mezi-školním kole ve třech individuálních disciplínách! (3/3) (Dokončeno)
- Běh 100m: 12.05s; Běh 12 min: 3 145m; Skok do dálky: 341cm!
4. Získej 1. místo v mezi-školním kole v jedné skupinové disciplíně! (1/1) (Dokončeno)
- Vybíjená!
5. Získej 1. místo ve školním kole v pěti individuálních disciplínách! (5/5) (Dokončeno)
- Běh 100m: 12.70s; Běh 12 min: 3 000m; Skok do výšky: 131cm; Skok do dálky: 333cm; Šplh o tyči: 4.1s!
6. Získej 1. místo ve školním kole ve třech skupinových disciplínách! (3/3) (Dokončeno)
- Štafeta; Vybíjená; Halový fotbal!
Odměna za splnění úkolu:
1. 14 250 EXP + 25% = 17 812 EXP!
2. Poukaz na značkové sportovní oblečení a obuv v hodnotě 50 Liber!
3. Diplomy, trofeje a ocenění z Ministerstva Školství.
Takhle vypadalo dokončení jeho sportovního úkolu, který z těch tří byl nejvíce vyčerpávající.
„Už na tebe čekáme, tak se mazej opláchnout a přijď do obývacího pokoje," vyzvala jej teta Petúnie hned, jak dorazil domů.
Nehodlal nechat své příbuzné čekat a v obývacím pokoji byl v rekordním čase. Strýček Vernon seděl ve svém oblíbeném křesle a hleděl na sérii fotografií v novinách, kde figuroval hlavně Hadrian a jeho výkony ve všech třech soutěžích, kterých se zúčastnil.
„Jsi pěkně malá mazaná stvůra! Nemysli si, že mi nedošlo, proč jsi šel proti našemu rozhodnutí, že nebudeš ve škole lepší než náš Dudley!" zavrčel Vernon a chtěl vstát, aby Hadrianovi ukázal co proto, ale Petúnie jej hned zastavila.
„Vernone, nemusíš se rozčilovat, jen pomysli na to, co by se stalo, kdybys na něj znovu šáhnul a on využil své aktuální slávy. Možná máš vliv v Kvikálkově, ale ani ty nejsi schopen ustát pozornost celého našeho hrabství, natož celé země. Hadrian se dostal do popředí celostátní pozornosti a všichni od něj budou očekávat, že tento výkon v budoucnu zopakuje," uklidňovala svého muže, než pokračovala dál se svým plánem na posílení jejich vlastní reputace.
„Nyní navíc můžeme říci, že tvá pevná ruka dokázala napravit jeho delikventské chování a veškerý jeho úspěch je pouze naší zásluhou. Kdybychom se jej neujali, nikdy by ničeho takového nedosáhl. Máto ale jeden háček, jistě s ním budou chtít provést nějaký rozhovor a budou se zajímat i o jeho domácí život," řekla a svým pohledem zamířila k přístěnku pod schody.
„Ještě dneska si vystěhuješ svůj přístěnek a nastěhuješ se do Dudleyho druhého pokoje. Pokud někdy jen cekneš, že jsi od úplného začátku neměl svůj vlastní pokoj, zakroutím ti krkem a pošlu tě do pekla za tvými mizernými rodiči, je ti to jasné!" pohrozil Vernon svému synovci.
„Rozumím, strýčku Vernone," odpověděl Hadrian a ani v tom nejdivočejším snu nedoufal, že by někdy měl svůj vlastní pokoj, aspoň tedy v domě svých příbuzných.
„Také probereme všechny tvé věci, nemůžeš se na ulici pohybovat jako bezdomovec. Zítřejšího odpoledne tě vezmu do nějakého výprodeje a pořídíme ti něco slušnějšího, abys mohl plně reprezentovat tuhle rodinu. Nyní jdi splnit to, co ti tvůj strýc přikázal," vyzvala jej teta Petúnie a Hadrian se neodvážil říci cokoliv jiného a vydal se splnit to, co mu přikázali.
Hmm, sice jsem dostal Dudleyho druhý pokoj a zítra dostanu i nějaké vlastní oblečení, ale co mám dělat se vším tím odpadem, který tu za těch pár let naházel? Ptal se Hadrian sám sebe a pohled mu létal od hromady knížek k nejrůznějším hračkám – samozřejmě byly nefunkční nebo plně rozbité.
„Všechno v tomto pokoji je nyní tvoje, takže s tím nalož jak se ti zamane. Příštích několik týdnů se raději Vernonovi neukazuj příliš na očích, než ho napadne si to rozmyslet," oznámila mu teta Petúnie, která vešla do jeho nového pokoje a tiše za sebou přivřela dveře, aby ji nebylo slyšet.
„Vím, že to není mnoho, ale mohu být ráda, že jsi jako Lily. Extrémně chytrý a dokážeš dosáhnout svého i přes značné překážky. Jistě by na tebe byla náležitě pyšná, jen doufám, že jednoho dne neskončíš jako ona," řekla mu tiše, než ho velice krátce pohladila po tváři a rychlým krokem jeho pokoj opustila.
Co to sakra bylo? Nechápal Hadrian a byl ze své tety zmatený. Netušil, že i ona sama je zmatená ze svého počínání, když si dávno přísahala, že nikdy nebude ke svému synovci nic cítit.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Potter
Věk: 8
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul:
Level: 8 - Exp: 21 562/28 000
HP: 1 030
MP: ?
Atributy:
STR: 16
VIT: 15
DEX: 17
INT: 14
WIS: 16
LUK: 7
Atribut Body: 35 (35)
Finance:
- Libry: 800
Status:
Žák základní školy: Jsi studentem základní školy.
- Bonus: +15% k rychlosti nárůstu INT a WIS na území školy a školní knihovny!
- Trvání: Dočasný
?: ?.
- Bonus: +25% ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Podvyživený: Kvůli nedostatku jídla je tvé tělo slabé a bez magie bys dlouho nepřežil.
- Postih: -50% MP!
- Trvání: Dočasný
- Varování: Již jsi na tom lépe, ale stále nejsi v cíli! Aktuálně začneš opět růst a bude se ti zlepšovat i tvůj zrak. Jen tak dál a bude z tebe ještě zcela zdravý kluk!
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několik Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25% k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče a Lukostřelbu!
- Trvání: Dočasný
Slovo autora:
- 7 413 slov dlouhá kapitola s novým i částečně převzatým obsahem. Hádám, že všichni předpokládaly, že nechám Hadriana všechno vyhrát na nejvyšších místech, ale zas tak dobrý hned ze začátku být nemůže. Upřímně také netuším, jestli se k těmto soutěžím vrátit i další školní roky, ale uvidíme.
- Někteří z vás si jistě všimnuli, že jsem do děje zapojil i naše staré známé, se kterými se Hadrian ještě nejednou v budoucnosti potká.
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T2): 81/150
- Recepty: 315
- Zahradník (T1): 45/75
- Malíř (T1): 69/75
- Lingvista (T1): 39/75
- Angličtina (T2): 23/150 (T1:25; T2:7)
- Francouzština (T1): 21/75 (7)
- Muzikant (T1): 9/75
- Pianista (T1): 29/75 (9)
Dovednosti:
- Shinobi: 12/30
- Isshin-Ryu Karate (Z): 17/30
- Umění Meče (Z): 2/30
- Lukostřelba (Z): 1/30
Magické Dovednosti:
- Pozorování: 45/60
- Meditace (Z): 14/30