Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer nebo Star Wars.
Kniha 1. Kapitola 14. – Probuzení živlů!
11. 9. 1989:
Hadrian dorazil domů v dobré náladě a nezkazil mu ji ani Vernon, se kterým se potkal na příjezdové cestě k domu.
Dobrá nálada mu vydržela až do okamžiku, co došel do svého pokoje a v klidu si začal prohlížet seznam svých Dovedností, hlavně Isshin-Ryu Karate, kde hodlal postoupit na úroveň Experta, když už měl u Pokročilé maximální level.
Problém byl, že úroveň Experta mu byla stále nepřístupná.
Isshin-Ryu Karate
- Dovednost -
Typ: Aktivní/Pasivní
Úroveň: Pokročilý
Level: 30 (MAX)
Pasivní Bonus: +4 k STR a DEX (Celkem).
Info: Isshin-Ryu Karate je Bojové umění určené hlavně k sebeobraně, ale není dobré podceňovat kohokoliv, kdo nějaké Bojové umění ovládá. Každé Bojové umění dovoluje člověku užívat své tělo jako zbraň.
Info 2: Ke zvýšení úrovně na Experta je potřeba vlastnit Zelený pásek udělený oficiálním Mistrem karate a Knihu Dovednosti - Isshin-Ryu Karate pro Experty.
Upozornění: Modrý pásek jsi získal teprve dnes. Zkoušky k získání Zeleného pásku můžeš podstoupit až za rok!
To si ze mě děláš srandu, ne? Musím čekat celý rok, než budu moci získat další pásek, jen abych mohl zvýšit úroveň jedené ze svých Dovedností? Nevěřil Hadrian svým vlastním očím a zamyslel se nad tím, proč tomu tak asi bylo.
Nakonec přišel s teorií toho, že tohle byl způsob, jak přiměřeně omezovat jeho růst, aby náhodou nebyl příliš silný a nepřilákal tak na sebe více pozornosti, než by bylo zdrávo. Hned také pochopil, že na podobné limity bude jistě narážet častěji a nedivil by se, že jednoho dne narazí i na limit omezující jeho celkový level.
V tu chvíli ani netušil, jak blízko je pravdě.
oooOOOooo
12. 9. 1989:
Úterní vyučování mu uteklo jako voda a po obědě okamžitě zamířil do Doja. Jeho dosavadní rozvrh byl dočasně upraven tak, aby byl plně připraven na zkoušky k získání Modrého pásku. Nyní, když jej získal, bylo třeba jeho rozvrh opět upravit, aby získal více času i pro ostatní disciplíny.
„Hadriane-kun, vítej. Mistr Kurokyuu na tebe již čeká ve své pracovně s novým rozvrhem," přivítala jej Mistryně Akira.
„Dobré odpoledne, Mistryně Akiro. Hned jej navštívím," odpověděl Hadrian a myšlenkou odstranil oznámení o tom, že získal další level k Japonštině.
„Hadriane-kun, pojď se posadit," vyzval jej Mistr Kurokyuu hned, jak se Hadrian objevil v posuvných dveřích.
„Mistře Kurokyuu," poklonil se mu Hadrian před tím, než se posadil na místo, kam mu ukázal.
„Mám několik věcí, které s tebou chci probrat. První z nich je tvůj nový rozvrh. Předpokládám dobře, že nyní, když máš po zkouškách, budeš se chtít opět stejnou mírou soustředit na všechny disciplíny, které u nás studuješ," ujišťoval se Takumi a Hadrian souhlasně přikývnul, načež si převzal nový rozvrh.
Karate mu zůstalo jen v pondělí odpoledne, v úterý se měl věnovat Umění Meče, ve středu Lukostřelbě, čtvrtek a pátek pan Umění Bitevní Hole s tím, že úterý, středa a čtvrtek patřili Mistru Takeshimu a pátek Mistru Fengovi, se kterým ten den měl ještě i lekce meditace. Sobotu s nedělí měl zcela volné, což mu jen vyhovovalo.
„Děkuji," poděkoval.
„Nemáš vůbec zač, Hadriane-kun. Jak bylo také slíbeno vítězi včerejšího turnaje, další školné za studium v našem Doju budeš platit až za necelých sedm měsíců. Nyní mám ale důležitou otázku. Včera jsi v některých zápasech ukázal až nadlidské reakce a vypadalo to, jako kdybys přesně věděl, jak tví soupeři zareagují dříve, než to věděli oni sami," prohlásil Takumi a Hadrian věděl, že tohle mohl čekat.
„Speciální forma meditace mi dovoluje předpovídat dění v mém okolí," prozradil pouze to nejnutnější minimum bez toho, aby řekl jak daleko do budoucnosti a v jak velkém okruhu kolem sebe dokázal předpovídat.
„Hmm, osobně jsem s touto formou předpovídání nesetkal, ale znám několik způsobů, jak jsou toho někteří schopní dosáhnout. Použití této výhody není příliš férové proti běžným studentům a soupeřům, ale nemohu ti zakazovat nebo tě kritizovat za použití tvých schopností. Každý máme nějaké to nadání a dary a ty nás dělají jedinečnými. Vždy bude někdo silnější, stejně jako před tebou vždy bude nějaká překážka, kterou budeš muset překonat," oznámil mu Mistr Kurokyuu a Hadrian byl celkem překvapen, protože očekával, že bude za použití Bitevní Meditace pokárán
„Nemusíš se tvářit příliš překvapeně," zasmál se Takumi, než pokračoval. „Akira-chan mi řekla, že wakizashi, které jsme ti darovali, se zlomilo při tvé návštěvě nové dimenze v Kvikálkovském lese. Mohu jej vidět?"
Hadrian upřímně nechtěl prozrazovat, že má přístup k Inventáři, ale také nechtěl zbytečně zdržovat, a tak z pohledu Mistra Kurokyuu zhmotnil obě poloviny zlomeného Wakizashi čistě ze vzduchu.
„Kapesní dimenze, velice jednoduchá odpověď na některé otázky. Mohlo mě napadnout, že když jsi schopen navštěvovat vedlejší dimenze, budeš mít i svoji osobní dimenzi," prohlásil hned Mistr Kurokyuu a převzal si zlomený meč.
Pečlivě si jej prohlížel milimetr po milimetru, aby mu náhodou nic neuniklo a několikrát dokonce i přikývnul, ale po celou tu dobu nevyslovil jediné slovo. Nakonec obě půlky meče položil na okraj svého pracovního stolu.
„Každý předmět má svoji vlastní životnost. Tu je možné prodloužit údržbou a poté i dodatečnou péčí, ale nic není věčné. Kvalita tohoto meče nebyla příliš velká a měl sloužit hlavně k tréninku, nikoliv k aktuálnímu boji s monstry. Podle aury, kterou kolem tohoto meče cítím, jsi s ním skolil několik stovek nepřátel," konstatoval a Hadrian přikývnul, že chápe a je si vědom všeho, co právě řekl.
„Mohl bych ti dát několik dalších mečů podobné kvality, ale ve výsledku by to nic nevyřešilo a často bys musel meče měnit. Druhou možností je oslovit některé mé přátele, jestli ve svých sbírkách nemají vhodný meč pro tvé potřeby. Otázkou zůstává, jestli jsi schopen zaplatit požadovanou částku, která se může pohybovat od několika stovek až po desítky tisíc Liber," řekl Mistr Kurokyuu a Hadrian se mírně zamračil, protože Liber neměl zrovna nejvíce, ačkoliv měl víc, než téměř všichni v jeho věku.
V Inventáři měl ale další dvě měny, na jednu z nich se nemusel ani dívat, netušil, jak silnou měnou jsou Abyss Dolary, ale pochyboval, že jejich malý počet mu jakkoliv pomůže. Místo toho na stůl před svého Mistra položil jednu zlatou minci.
„Neznám hodnotu těchto mincí, ani místo, kde je mohu užívat, ale nemám jich malé množství," prozradil Hadrian.
„Zlatý Galeon, měna kouzelnické společnosti v zemích, kde bankovní systém řídí národ Goblinů. Jedna tahle mince má pro Gobliny hodnotu pěti Liber. Kdyby každá mince nebyla chráněna magií, čisté zlato z nich by ti vyneslo daleko větší jmění," prozradil mu Mistr Kurokyuu a Hadrian překvapeně zamrkal.
„Je možnost, kde mohu tyhle Galeony vyměnit za Libry? Skutečně jich nemám málo," zajímal se hned Hadrian, protože s tímto kurzem měl ve zlatě něco přes sto tisíc Liber a to byla zatraceně velká částka, kterou si nedokázal ani pořádně představit.
„Není třeba, Hadriane-kun. Zúží to můj výběr přátel, ale mám i takové, kteří v rámci platby přijímají jakoukoliv měnu. Shodou okolností má jeden z nich svůj obchod i v Anglii, přesněji v Bristolu. Pokusím se jej kontaktovat a pokud budeš souhlasit, domluvit nám schůzku na sobotu nebo neděli, podle toho, jak bude mít čas," nabídl mu hned Mistr Kurokyuu a Hadrian přikývnul.
„Mnohokrát děkuji, Mistře Kurokyuu," poděkoval mu Hadrian.
„Můžeš jít, Ichigo-kun na tebe již jistě čeká," poslal jej Takumi pryč ze své kanceláře a po tom, co Hadrian odešel, se podíval opět na zlomené wakizashi, než zakroutil hlavou a vrátil se k papírování.
oooOOOooo
16. 9. 1989:
Sobota přišla velice rychle a Hadrian měl namířeno do Doja, kde na něj již měl čekat Mistr Kurokyuu, aby se vydali na několika hodinovou cestu do Bristolu. Od úterního odpoledne Mistr Kurokyuu obvolal několik svých kontaktů a sobotního dne byl dostupný skutečně jen ten jediný, kterého zmínil v jejich rozhovoru.
Hadrian se nemohl upřímně dočkat a doufal, že úspěšně najde nějakou dobrou zbraň pro své aktuální potřeby. Bez meče se totiž neodvažoval vstoupit do Vlčího Lesa a tudíž za poslední dny nezískal ani žádné expy, aby překonal poslední kousíček, který jej dělil od šestnáctého levelu.
Sice nezískal další level, odpoledním tréninkem a návštěvou kroužků získal aspoň nějaké levely k několika Dovednostem a Profesím.
„Dobré ráno, Hadriane-kun," pozdravil jej Mistr Kurokyuu, který na něj čekal před bránou Doja, kde již byl připravený tmavě modrý sedan Honda Civic.
„Dobré ráno, Mistře Kurokyuu," odvětil Hadrian a posadil se na zadní sedačku, kam mu Takumi ukázal, ať se posadí.
Hned si také všimnul, že na vedlejším místě je několik knih v jeho rodném jazyce, ale také v Japonštině a Mandarínštině, ačkoliv oba jazyky poznal jen díky tomu, že byly přepsané z původních znaků do latinky.
„Cesta nebude krátká, tak jsem ti připravil pár knih na čtení. Věřím, že jejich témata tě zaujmou," vysvětlil mu Mistr po tom, co se posadil za volant automobilu.
„Děkuji," poděkoval a jako první knihu si do ruky vzal tu ve svém rodném jazyce. Rychle zjistil, že ačkoliv tam bylo více knih, tři knihy byly vždy stejné, pouze byly psány v jiném jazyce. Pochopil, co bylo Mistrovou snahou, a tak se dal do čtení knihy, které rozuměl nejvíce, než se pustil do Japonské verze.
Úspěšně jsi dočetl a porozuměl knize v cizím jazyce!
Hodnocení: Základní úroveň!
Získáváš +1 level k Japonštině!
Co to? Pomyslel si překvapeně hned, jak dokončil knihu s příběhy o Japonských Bozích. Tohle se mi dříve nestalo. Je ale pravda, že jsem zatím nečetl nic v cizím jazyce. Jsem ale rád, že tahle možnost existuje, mám pak šanci získat levely pro své jazyky i Profesi Lingvisty bez toho, abych musel docházet na hodiny nebo speciální lekce. Stačí mi slovník, pár dětských knížek a s trochou času se budu schopen naučit obrovské množství jazyků. Přemýšlel nad tím, co pro něj tento nový objev mohl znamenat.
Aby vyzkoušel rozsah tohoto objevu, přečetl si stejnou knihu ještě jednou, ale podruhé další level k Japonštině nedostal. Místo toho se chopil stejné knihy, ale v Mandarínštině a dal se do jejího čtení, jen aby po hodince obdržel nové oznámení.
Úspěšně jsi dočetl a porozuměl knize v cizím jazyce!
Hodnocení: Základní úroveň!
Získáváš +1 level k Mandarínštině!
Super. Takže opakovaná četba mi nic nedá, ale když si přečtu stejný titul v jiném jazyce, stále dostanu level k danému jazyku. Překlady se od sebe sice liší, ale jako základní předloha k pochopení nebo dohledání slov a slovních spojení je to dokonalé. Předpokládám taky, že složitější témata budou mít vliv na Hodnocení a tudíž i na výslednou odměnu. Tohle si ale budu moci ověřit až se vrátíme zpátky do Kvikálkova a já budu moci navštívit školní nebo městskou knihovnu. Plánoval Hadrian a bez jediného slova se pustil do čtení i všech dalších knih, které mu Mistr Kurokyuu na cestu připravil.
Cestou k jejich cíli Hadrian stihnul přečíst jen jednu další knihu a její dvě další podoby. Nebylo to tak, že by byla složitější, jen obsáhlejší a při prvním čtení nepochopil celý obsah, takže neobdržel žádný nový level. Až po tom, co se Mistra Kurokyuu optal na několik výrazů a vět, dostal oznámení o tom, že úspěšně dočetl a porozuměl knize v cizím jazyce.
„Jsme na místě," oznámil mu Mistr a Hadrian odložil třetí knihu, kterou nestihnul ani otevřít.
Hadrian se podíval ven z okna u dveří a viděl, že Mistr Kurokyuu zaparkoval na méně rušné ulici. Během čtení občas vykoukl z okna, aby si Bristol prohlédl, během toho zjistil, že tam bylo celkem rušno.
„Pojďme, Bai Yu nerad čeká," vyzval jej Mistr a Hadrian rychle vystoupil z auta, načež jej následoval ke dveřím obchodu, nad kterými se nacházel nápis STAROŽITNÉ ZBRANĚ A BRNĚNÍ SVĚTA.
Bez jediného slova jej následoval dovnitř obchodu, který nebyl vůbec malý a kam dohlédl, tam mohl spatřit plné police a stojany nejrůznějších zbraní, ale také brnění, přileb a mnoho dalších doplňků, které dávní válečníci používali v boji.
„Černý Drak se po tolika letech ozval a ukázal i osobně. Měl jsem za to, že tě již nikdy neuvidím nebo o tobě neuslyším, hlavně po tom, co jsi se rozešel se svým kmotrem," prohlásil silně vypadající muž v jazyce, kterému Hadrian nerozuměl.
Pozorování. Použil Hadrian jednu ze svých Dovedností ve snaze zjistit více o onom muži, ale byl velice zklamán.
Jméno: Bai Yu
Věk: ?
Třída: ?
Titul: 1. Obchodník starožitností – 2. ? – 3. ?
Level: ?
HP: ?
QI: ?
Info: Bai Yu je majitelem obchodu Starožitných zbraní a brnění světa. Má také skrytou identitu.
Nic víc nejsem schopen zjistit? Podivil se Hadrian a než stihnul Mistr Kurokyuu odpovědět, zaměřil se Bai Yu na Hadriana.
„Občas narazím na ty s Darem od Matky Přírody. Navíc máš i dědičný dar Magie a z tvého postavení lze jasně vidět, že trénuješ Bojová Umění a není ti cizí ani nejedna zbraň. Hmm, tvá aura je velice zajímavá a není to tak dávno, co jedna z tvých zbraní zasadila svůj finální útok," prohlásil Bai Yu.
„Hadrian je studentem mého nejnovějšího Doja. Jeho talent je velice rozmanitý a kráčí cestou, která si vyžaduje jisté nástroje a nemyslím tyhle levné atrapy kolem nás," vložil se do toho hned Takumi a Bai Yu si jej poměřil svým pohledem.
„Stále stejný Takumi, vždy se ozve, až když něco potřebuje. Jak dlouho tě bude ovládat tvá hrdost, než svého kmotra požádáš o pomoc?" rýpl si Bai Yu do Mistra Kurokyuua a Hadrian nevěděl, jestli se do toho vkládat nebo dělat, že se jej to absolutně netýká a pravdou bylo, že ani netýkalo.
„Kvůli tomu tady nyní nejsme. Vezmeš nás tam, kde je to, co mladý Hadrian potřebuje, nebo jsme celou tu cestu podnikali zbytečně?" otázal se Takumi a odmítal se bavit o čemkoliv osobním.
„Jak myslíš. Ukážu tvému studentovi svoji sbírku, ale ty zůstaneš tady a pohlídáš obchod," rozhodl se Bai Yu a ukázal Hadrianovi, aby jej následoval.
Hadrian vzhlédl ke svému Mistru a dospělému doprovodu na tomto jejich výletě, aby se ujistil, zda může onoho neznámého muže následovat nebo ne.
„Bai Yu je důvěryhodný muž a nemusíš se z jeho strany ničeho obávat," ujistil jej a Hadrian se tak vydal za majitelem obchodu.
„Pokud chceš praktikovat Bojová Umění a ovládat jakoukoliv zbraň, budeš se muset naučit rozhodovat sám za sebe, a to rychlostí myšlenky, protože tví nepřátelé ti nedají čas na to, aby ses ptal někoho kolem sebe," předal mu Bai Yu užitečnou radu.
„Chápu a děkuji," řekl Hadrian a mírně poklonil hlavou, aby dal jasně najevo, že to nejsou jen prázdná slova.
„To se ještě uvidí. Měl bys vědět, že kdyby tě sem nepřivedl Takumi, nikdy bych ti neukázal svůj skutečný sortiment zbraní a brnění k prodeji," řekl Bai Yu a oba prošli dveřmi ke schodišti do nižšího patra.
Bai Yu ti povolil přístup do speciální dimenze! Přeješ si do ní vstoupit?
ANO - NE
Ano. Potvrdil hned Hadrian a jediným krokem se objevil v zcela novém prostředí. Za sebou měl dřevěný rám dveří, za nímž vedlo schodiště směrem nahoru, ale jasně viděl hranici dimenze, ve které se aktuálně nacházel.
Hmm, takže Dungeony jsou speciální dimenze s monstry pro účely mého daru The Gamera. Ostatní dimenze pak nemusí sloužit jen jako Dungeony, ale i jako speciální místa pro uskladnění věcí. Něco jako je můj Inventář, ale v reálné podobě místo té virtuální. Pomyslel si, ale více prostoru k dalšímu přemýšlení neměl, protože byl uchvácen pohledem na obrovskou síň s vysokými dveřmi po stranách, které vedly do dalších místností.
„Zajímavé. Jsi udiven tím, co vidíš, ale nejsi překvapen existencí dalších dimenzí. Tvá tajemství jsou ale tvá vlastní i přes fakt, že jsi chtěl získat ta má," konstatoval Bai Yu a Hadrian se na něj omluvně usmál.
„Nyní ale k obchodu. Čím hodláš platit a co hledáš?" optal se Bai Yu a Hadrian si z Inventáře nechal v ruce zhmotnit několik zlatých mincí.
„Mistr Kurokyuu říkal, že u vás můžu platit i Galeony a hledám hlavně jednoruční meč s dostatečně velkou životností," odpověděl Hadrian a Bai Yu si zlatou minci prohlédl.
„Zlato je rozhodně pravé. Pokud chceš pouze meč, tak to bude pouze meč. Ačkoliv je to škoda, má sbírka čítá stovky i tisíce dalších velice užitečných a kvalitních zbraní," řekl Bai Yu a odvedl Hadriana k vysokému průchodu do sekce, která patřila právě jednoručním mečům.
„Dej si s výběrem na čas. Ať už ti to bude trvat minutu nebo třeba týden, mimo tuto dimenzi neuplyne více jak jedna hodina, ani o minutu víc nebo míň," prozradil mu Bai Yu a Hadrian se dal do prohlížení si všech mečů, na které pohlédl a vůbec se neštítil používat Pozorování.
Hadrian upřímně netušil jak dlouho si meče prohlížel a z jejich zkoumání jej vyrušilo až oznámení o tom, že jeho Dovednosti Pozorování získala častým užíváním další level, přesněji padesátý čtvrtý. Již nějakou dobu k této Dovednosti nezískal level a čím vyšší level ona dovednost měla, tím těžší získání dalšího levelu bylo.
„Stále nic? Kde, kdo by se zastavil u pětice Gilgamešových mečů, a to bez ohledu na to, že jsou to jen slabší repliky," podivil se Bai Yu a byl překvapen, když se Hadrian nerozhodl pro meč s legendárním původem.
„Všechny meče tady jsou něčím speciální, ale žádný z nich se nezdá být tím, na který bych se mohl skutečně spolehnout," odpověděl Hadrian a netušil, jestli takový meč vůbec najde.
Aby si ušetřil čas, rozhodl se pro menší experiment. Zavřel na chvíli oči, aby aktivoval Bitevní Meditaci a její pole působnosti rozšířil na maximum. Nehodlal předpovídat činy ostatních, ale spíše sám sebe a po chvilce skutečně mohl vidět, jak odmítá hromady dalších mečů, než se konečně zastavil u jediného z nich a když se jeho projekce dotkla onoho meče, celá vize se rozplynula a zároveň se deaktivovala i Bitevní Meditace.
Hadrian věděl, že ať už onen meč byl čímkoliv, byl tím, který si zvolil ve své predikci, tak před sebe pouze natáhnul ruku a pomocí Telekineze si onen meč přivolal do dlaně.
„Takumi měl pravdu, tvůj talent je skutečně rozmanitý. Také bych nečekal, že ze všech mečů, které zde mám, si vybereš ten nejhorší možný. Než ti jej vůbec dovolím si odnést, musíš složil jednoduchou zkoušku. Všechny zbraně v mé sbírce jsou tak nějak svými pány. Musíš na meč prolít trochu své krve a pokud se na jeho čepeli objeví tvé jméno, jsi hoden být jeho novým vlastníkem," předal mu Bai Yu potřebné instrukce a Hadrian nezaváhal ani na jeden malý okamžik.
Hned, jak se tmavě rudým až černým mečem řízl do levé dlaně, se jeho krev vpila do čepele a chvíli se nic nedělo. Nakonec se Hadrian ale dočkal a na čepeli se objevilo jeho celé jméno.
Hadrian James R. H. Potter-B.
„Proč je mé jméno delší a vidím jen velká písmena místo celého jména?" nechápal Hadrian.
„Protože znáš jen část svého skutečného jména. Magie je skutečně magická věc a ví o nás více než my sami. Až přijde ten správný okamžik, odhalíš celé své jméno. Nyní máš svůj meč, můžeme se vrátit nebo si budeš přát ještě jinou zbraň? Tahle tě mimochodem bude stát pouhých sto zlatých mincí," odpověděl mu Bai Yu a Hadrian mu předal potřebný počet Galeonů, zatímco si prohlížel detaily svého nového meče.
Tesák ? ?
Vzácnost: Běžná (2*) (Lze vylepšit)
Typ: Jednoruční zbraň – meč
Tvůrce: ?
Majitel: Hadrian J. R. H. Potter-B.
Požadavky:
- 1. Min. lvl. 10!
- 2. Umění Meče – Pokročilý (Lvl. 1)!
- 3. Odemčený dar Magie!
Poškození: Level * (10 – 15) + Level Umění Meče (41) * Vzácnost (2) = 232-307 DMG
Magické Poškození: ?
1. Očarování: Hlad (Aktivní) – speciální schopnost, která zbrani dovoluje pohltit jiné zbraně a zvýšit si tak svoji Vzácnost.
- Pohlť 5 zbraní Běžné (2*) Vzácnosti: 0/5
Životnost: 50/50
Info: Tesák ? ? byl kdysi velice mocnou zbraní, ale od slávy jeho původního majitele uběhlo mnoho času a z mocné zbraně se postupem času stal obyčejný meč. I po ztrátě své moci si Tesák ? ? zachoval jednu poslední schopnost, která mu ve správných rukou dovolí získat zpátky to, co bylo ztraceno.
Životnost je mizerná, ale věřím, že jakmile tuto zbraň nakrmím dalšími zbraněmi, nezvýší se pouze její Vzácnost, ale i všechny další staty. Pomyslel si Hadrian a byl se svojí novou zbraní dostatečně spokojený, hlavně po tom, co jej stála tak málo.
„Tak mě napadá, nemáte náhodou Magické Bitevní hole?" optal se Hadrian a Bai Yu se jeho otázce pobaveně zasmál.
„Nech mě hádat. Takumi ti řekl, že existují Magické Bitevní hole, které ti dovolí spojit sílu tvého těla i magie, co?" zajímal se Bai Yu pobaveně, než zakroutil hlavou. „Bitevní hole Mágů obsahují jejich esenci a každá z nich byla vytvořena jejich vlastníky. Když takový Mág zemře, jeho zbraň zemře s ním, takže neexistuje jediná taková zbraň, kterou by sis mohl koupit. Když budeš mít v životě štěstí, najdeš možná někoho, kdo ti ukáže, jak si takovou Magickou Bitevní hůl vyrobit, ale tohle tajemství je velice dobře střeženo. Místo toho ti ale mohu nabídnout Bitevní hole se speciálními schopnostmi," vysvětlil mu důvod svého pobavení a odvedl jej ze sekce jednoručních mečů do sekce, která byla plná holí všeho druhu i velikostí.
Aby tam Hadrian nemusel trávit příliš času, zopakoval svůj již jednou úspěšný trik a během minuty držel černou hůl se zlatými konci a stříbrnými motivy Opičího Krále na jeho bělostném mraku.
„Replika legendární zbraně samotného Sun Wukonga, Opičího Krále. Viděl jsem mnoho replik a pár jich i vlastním, ale tahle replika legendární Ruyi Jingu Bang je jednou z nejpodařenějších. Obávám se, že cena této Bitevní hole je celých patnáct tisíc zlatých mincí a ještě tě musí přijmout za svého majitele," vysvětloval mu Bai Yu a Hadrian se mírně zamračil, protože patnáct tisíc Galeonů znamenalo sedmdesát pět tisíc Liber a to nebylo vůbec málo.
„Zlato mám, pouze doufám, že mě tato hůl přijme za svého nového majitele," odvětil Hadrian a svojí krví potřel část hole. Stejně jako u jeho nového meče, i hůl absorbovala jeho krev. Jeho jméno se neobjevilo nikde na Wukongově Holi, ale celá hůl se jemně rozzářila magickou aurou, která byla naplněna pozitivním přijetím.
„Zdá se, že obě tvé volby byly trefou do černého," řekl Bai Yu pobaveně a Hadrian vedle sebe na zem nechal zhmotnit větší hromádku zlata.
Chtěl se hned obchodníkovi omluvit za to, že nemá lepší způsob, jak mu jej předat, ale záhy se zarazil, protože Bai Yu pouze mávnul rukou a všechno zlato opět zmizelo.
„Nemysli si, že jsi jediný, kdo má vlastní kapesní dimenzi pro přepravu věcí. Budeš si přát ještě něco?" optal se Bai Yu a Hadrian pouze zakroutil hlavou.
Během toho, co následoval majitele obrovské dimenze s nesčetným počtem zbraní zpátky do obchodu, si prohlížel informace o své nové Bitevní holi. Ačkoliv byl opět potěšen, trochu jej zachmuřil fakt, že si bude muset ještě chvíli počkat, než ji bude moci použít v boji, protože nesplňoval jeden z požadavků k jejímu používání.
Wukongova Hůl (Replika)
Vzácnost: Vzácná (4*)
Typ: Jednoruční/Obouruční zbraň – Bitevní hůl
Tvůrce: ?
Majitel: Hadrian J. R. H. Potter-B.
Požadavky:
- 1. Min. lvl. 15!
- Umění Bitevní Hole – Pokročilý (lvl. 1)!
Poškození: (STR + DEX) * Vzácnost (4) + Level Umění Bitevní Hole = ? DMG
Životnost: 1 000/1 000
Info: Replika legendární zbraně, kterou měl vlastnit Opičí Král Sun Wukong. Na světě se vyskytuje velké množství replik legendárních a mytických zbraní, jak se jejich tvůrci snažili dosáhnout té nejvyšší úrovně svého řemesla.
1. Očarování: Proměna (Aktivní) – Soustředěním magie a jediné myšlenky do zbraně, dokážeš změnit její tloušťku i délku. Neboť je tato zbraň pouze replikou, je tato schopnost značně omezená.
- Limity: Tloušťka (1 – 5 cm), Délka (1 – 10 m).
2. Očarování: Obnova Životnosti (Aktivní) – Speciální schopnost, která ti dovoluje obnovit Životnost zbraně.
- Cena: 100 MP/1 Bod Životnosti
3. Očarování: Loajalita (Pasivní) – Pokud tě Wukongova Hůl uzná za svého majitele, vždy se k tobě vrátí, ať už se nacházíš kdekoliv. Také není možné, aby ji někdo použil k útoku proti tobě nebo tvým spojencům.
Dosáhnout Pokročilé úrovně pro Umění Bitevní Hole by mi nemuselo trvat tak dlouho, hlavně když se domluvím s Mistryní Akirou, jestli bych v rámci Isshin-Ryu Karate nemohl začít studovat i kata se zaměřením na hůl. Jen doufám, že to bude mít nějaký efekt a pokud ne, nic se neděje a později se naučím ovládat i saie, všechno v rámci tréninku karate. Pomyslel si, a ještě si zkontroloval obsah Inventáře, aby se ujistil, že má dostatek Běžných zbraní na to, aby nakrmil svůj nový meč.
„Hadriane-kun, máš všechno, cos hledal?" optal se jej Mistr Kurokyuu hned, jak se vrátili ze speciální dimenze.
„Ano, mám všechno, co bych asi mohl potřebovat," odpověděl Hadrian a otočil se na Bai Yue, aby mu ještě jednou poděkoval, když mu dotyčný muž podal svoji vizitku.
„Pokud bys v budoucnu potřeboval nějaké další kousky z mé sbírky, stačí se ozvat," řekl ještě Bai Yu a mávnutím ruky je vyhnal ze svého obchodu.
Po tom, co prosklenou výlohou viděl, jak oba nasedli do auta a odjeli pryč z ulice, kde se jeho obchod nacházel, zamířil ke dveřím a otočil cedulku OTEVŘENO na ZAVŘENO.
Qin Feng bude chtít vědět o tom, co se s jeho kmotřencem děje. I jeho mladý učeň stojí za jistou pozornost, hlavně když si zvolil TEN meč ze všech možných. Pomyslel si Bai Yu a zamířil do své pracovny, kde měl speciální komunikační artefakt.
oooOOOooo
17. 9. 1989:
Protože celou sobotu Hadrian strávil na cestě z Kvikálkova do Bristolu a zpět, měl na osobní záležitosti čas jen během nedělního dne. Naštěstí měl pár volných hodin i během sobotního večera, které věnoval Meditaci, ve které opět o něco málo postoupit kupředu.
Stejně jako během turnaje k získání modrého pásku, i včerejšího večera se věnoval posilování sítě magických cest ve svém těle. Po tom, co tyto magické cesty upravil ve svých rukou, aby byly zrcadlově identické, udělal to stejné i ve svých nohou.
Když skončil s budováním sítě v celém svém těle, zaměřil se na proudy magie, které z jeho jádra vycházely ven. Jeden takový proud kolem něj napájel jakési pole, a ačkoliv netušil k čemu slouží, vycítil z něj, že jej ukrývá před pozorností nějaké specifické skupiny, jen netušil, jestli je to skupina lidí nebo jiných tvorů.
Druhý proud byl daleko silnější a propojoval jej s rudou bariérou kolem jejich domu. Tato bariéra byla následně spojena s jeho jizvou na čele, kde byla její mnohonásobně slabší podoba obklopující jakousi temnotu. Bariéra byla spojená i s jeho tetou Petúnií, a nakonec třetí spojení této bariéry mizelo někde v dálce a pokud jeho vědomosti o zeměpisu a světových stranách nelhaly, mířilo tohle spojení směrem na sever.
Stejným směrem mířilo i další spojení, ze kterého vycítil cizí pohled, ačkoliv to nebylo tak, jako kdyby se na něj někdo díval napřímo, ale jen monitoroval jeho stav?
Nakonec poslední spojení vedoucí k jeho magickému jádru bylo s onou temnotou v místech, kde se nacházela jeho jizva ve tvaru blesku.
Co jsi zač? Optal se Hadrian sám sebe a pokaždé, když se k oné temnotě přiblížil, vyplula mu na povrch vzpomínka na chladný smích, prosící ženu a jedovatě zelené světlo.
Pokud je pravda vše, co mi teta Petúnie řekla, tak za většinu těchto spojení je zodpovědný Brumbál. Rudá bariéra kolem našeho domu si vyžaduje nejen magii, ale také krev a ta pochází z nenarozených dětí tety Petúnie. Pokud je za tohle Brumbál zodpovědný, jednoho dne za to zaplatí vlastní krví. Pomyslel si Hadrian, a ačkoliv chtěl něco s přítomností těchto spojení udělat, raději se do ničeho nepouštěl.
Aby svoji mysl odvedl od těchto myšlenek, soustředil se během celé neděle na malování svých obrazů, a hlavně dokončení série dvanácti obrazů. Když už byl u těch obrazů, polovina září byla za ním a Daniel Mooren by měl mít hotovou jeho objednávku obrazových rámů.
Poslední dva obrazy budou nejtěžší na vyjádření konceptů, které chci znázornit. Pomyslel si Hadrian a zamířil ke své menší knihovničce, kde si našel slovník slov s vysvětlením jejich významu. Chtěl se totiž ujistit, že plně chápe oba pojmy a k tomu si vytáhl i svůj poznámkový blok, do kterého si záhy doplnil dalších pár bodů, než se nakonec pustil do sepisování toho, co by se podle něj mělo na posledních dvou obrazech nacházet.
oooOOOooo
19. 9. 1989:
Od získání nových zbraní se Hadrian do Dungeonu Les Vlků dostal až v úterý na večer.
Během včerejšího odpoledne si rychle zaběhl pro své nové rámy a byl velice potěšen prací, kterou pan Mooren odvedl. Dokonce pracovní dokumentace s výkresy mohl skutečně použít jako Recepty, a tak si nyní mohl díky své Profesi - Truhlář vytvářet neomezené množství nových rámů a to i po úpravě rozměrů rámu. Potřeboval k tomu jen dostatečné množství dřeva, spojovací komponenty a jediné kliknutí na potvrzení tvorby rámu.
Aktuálně ale stál jen kousek od hranice Kvikálkovského lesa v Iluzi a v ruce držel svůj nový meč Tesák ? ?, u kterého nebyl schopen vidět celý jeho název. Před ním na zemi leželo pět již použitých a téměř zničených mečů, které získal ze Záhadných Truhliček.
Hlad! Poručil Hadrian svému meči a namířil jej na pětici mečů, ale absolutně nic se nestalo a on se hned poškrábal na hlavě.
„Pohlcení! Absorpce!" přikázal Hadrian, tentokrát nahlas a špičkou tmavě rudého meče se dotkl meče, který chtěl obětovat k jeho vylepšení.
Sotva to dořekl, celou čepel jeho meče zahalil černý vír, který se snesl na pětici zbraní a všechny je vtáhl do sebe, než se rozplynul a po zbraních nezbylo naprosto nic. Meč v jeho ruce se také na chvíli modře rozzářil, než záře pohasla a on se tak mohl podívat na nové informace.
Tesák ? ?
Vzácnost: Nevšední (3*) (Lze vylepšit)
Typ: Jednoruční zbraň – meč
Tvůrce: ?
Majitel: Hadrian J. R. H. Potter-B.
Požadavky:
- 1. Min. lvl. 15!
- 2. Umění Meče – Pokročilý (Lvl. 10)!
- 3. Odemčený dar Magie!
Poškození: Level * (15 – 20) + Level Umění Meče (41) * Vzácnost (3) = 351-426 DMG
Magické Poškození: ?
1. Očarování: Hlad (Aktivní) – speciální schopnost, která dovoluje zbrani pohltit jiné zbraně a zvýšit si tak svoji Vzácnost.
- Pohlť 10 zbraní Běžné (2*) Vzácnosti: 0/10
- Pohlť 5 zbraní Nevšední (3*) Vzácnosti: 0/5
2. Očarování: Žízeň (Pasivní) – speciální schopnost, která dovoluje zbrani pohltit krev padlých nepřátel a obnovit tak svoji Životnost.
- Pomocí Tesáku ? ? zabij 3 monstra k obnovení 1 Bodu Životnosti!
Životnost: 250/250
Info: Tesák ? ? byl kdysi velice mocnou zbraní, ale od slávy jeho původního majitele uběhlo mnoho času a z mocné zbraně se postupem času stal obyčejný meč. I po ztrátě své moci si Tesák ? ? zachoval jednu poslední schopnost, která mu ve správných rukou dovolí získat zpátky to, co bylo ztraceno.
„Tohle je už daleko lepší a vzácnost lze stále vylepšit. Jen s tím budu muset počkat, sotva splňuji aktuální požadavky a stejně nemám dostatek zbraní k obětování," řekl si Hadrian sám pro sebe a byl velice spokojen s tím, co z informací vyčetl. „I tak je ale meč nyní moje nejsilnější zbraň. Jen doufám, že Žízeň bude mít nějaký účinek, když se monstra po zabití rozpadnou v modrou záři," dodal ještě a odešel z Iluze jen aby hned vstoupil do Lesa Vlků.
Les Vlků
Level: 1 ze 3 (1/3)
Typ: Přirozený
Druh: Dočasný
Doporučený level: 15+
Limit návštěv za den: 3
Monstra:
- (Normální) Vlk Černý – 15/15
- (Elitní) Vlk Rudohnědý – 10/10
- (Mini-Boss) Gamma vlk – 2/3
- (Boss) Beta vlk – 1/1
- (Boss) Beta vlčice – 1/1
Info:
...
Tohle byly novější informace, které získal hned, jak vstoupil dovnitř a byl celkem překvapen tím, že počty monster zůstaly naprosto stejné, jak si je pamatoval, až tedy na to, že v seznamu bylo o jednoho Mini-Bosse méně.
Možná protože je tohle dočasný Dungeon, některá monstra se tu objeví jen jednou? Znamená to, že když zabiju Mini-Bosse a nebudu se chtít utkat s Bossem, při další návštěvě tu již Mini-Boss nebude? Zamyslel se nad tím, proč v seznamu monster bylo o jednoho Gamma Vlka méně.
Dlouho nad tím ale nepřemýšlel a s Tesákem ? ? v jedné ruce a Hadí Dýkou v druhé, se vydal do hlubin Dungeonu. Jeho dnešním cílem nebylo jej vyčistit, pouze získat dostatek expů na to, aby postoupil na další level.
(Normální) Vlk Černý – Lvl. 15
- Vlk Obecný –
HP: 150
MP: 15
Takže ani levely monster se nezvedly, to je dobře. Oddechl si mírně po tom, co zahlédl prvního nepřítele a ze svého aktuálního úkrytu sledoval, jak se ze stínu stromů vynořili další vlci. Byla to skupinka pěti vlků, z toho byli tři Normální a dva Elitní.
Pokud si dobře vzpomínám, poškození způsobené Elitním monstrům, které mají o dva levely více, je o dvacet procent menší. Prvně musím eliminovat Normální vlky a poté rychle eliminovat jednoho z Elitních vlků, než se utkám s druhým Rudohnědým vlkem. Přišel s rychlým plánem útoku a chvilku vyčkával na vhodnou příležitost.
Diffindo! Diffindo! Diffindo! Mávnul lehce s dýkou a tři paprsky sekacího kouzla zasáhly své cíle, než pokračovaly dál a dva z nich zasáhly i Elitního vlka. Obě kouzla byla oslabená o poškození, které bylo nutné k zabití Normálního vlka a postih za rozdíl v levelu mezi Hadrianem a jeho nepřáteli. I tak ale Rudohnědý vlk utržil značné poškození a zbývala mu sotva sedmina životů.
Zbývajících životů jej Hadrian zbavil bodnutím svého nového meče do vlčího těla, které se záhy proměnilo v modrou záři. On ale neskončil a proběhl místem, kde před malou chvíli tento vlk žil a máchnutím sekl po druhém Elitním monstru.
Tvůj protivník má o 2 levely více a je navíc Elitní monstrum! -20% k udělenému poškození!
I přes fakt, že vlka jen seknul a nezasáhl kritické místo, mu sebral dost životů. Když jeho protivník navíc použil Úskok, byl na to připraven a jediným dobře mířeným Diffindem jej dokázal efektivně eliminovat.
Díky Prstenu Magnetismu se nemusel zdržovat sbíráním předmětů a zlata ze země, takže se rychle vytratil z místa boje a pustil se do hledání dalších skupinek vlků.
Stejným způsobem se mu podařilo eliminovat další tři skupinky stejného složení a při zabití posledního monstra se mohl konečně podívat na oznámení o tom, že získal další level.
Gratulace! Dosáhl jsi 16. levelu!
Získáváš 3 náhodné a 5 volných Atribut Bodů!
Jméno: Hadrian James Potter
Věk: 9
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul: Kouzelník
Level: 16 - Exp: 588/120 000
HP: 2 270
MP: 2 100
Atributy:
STR: 34
VIT: 35 (Bonus: 20 % k HP; Regenerace HP/min: 1 %)
DEX: 36
INT: 34 (Bonus: 10 % k MP)
WIS: 37 (Bonus: -5 % Cena MP; Regenerace MP/min: 2 %)
LUK: 14 (Bonus: +5 % k šanci spadnutí předmětu)
To by pro dnešek stačilo. Odchod z Dungeonu! Použil nejrychlejší způsob pro opuštění Lesa Vlků a rychle se pomocí tvorby Iluzí vydal domů.
oooOOOooo
30. 9. 1989:
Uběhl bezmála týden a půl od chvíle, co Hadrian získal šestnáctý level a po celou tu dobu se do Lesa Vlků nevrátil. To ale neznamenalo, že po celou tu dobu nic nedělal.
Během těchto deseti dní v každé volné chvíli trénoval Dovednosti Tvorba Dungeonu a Odchod z Dungeonu, aby rozšířil velikost Iluze.
Kromě docházení do odpoledních kroužků, poctivě trénoval i v Doju, kde se většinu času věnoval tréninku a boji s bitevní holí, aby k této Dovednosti rychle získal co nejvíce levelů a on tak mohl využít druhé ze svých nových zbraní.
Mimo trénink se také pustil do četby různých knih, a to nejen ve svém rodném jazyce, ale i v ostatních, které ovládal na dostatečnou úroveň k tomu, aby byl schopen pochopit obsah knihy. Díky tomu zjistil, že Pokročilé hodnocení knihy mu dá rovnou celých pět levelů k danému jazyku.
Nakonec za tuto dobu dokončil svoji sérii dvanácti obrazů a všech dvanáct bylo na úrovni Iluze Života, což byla nejvyšší úroveň, které byl Hadrian zatím schopen dosáhnout, ne že by o úrovních svého umění něco věděl.
Předešlého dne dostal od učitelky Lawsonové seznamy témat pro školní i mezi školní kolo výtvarné soutěže. V pondělí mělo proběhnout školní kolo a on se rozhodl, že si každé téma prostuduje a připraví si základní návrhy pro každé z nich. Tímto strávil většinu sobotního dne.
oooOOOooo
2. 10. 1989:
Úkolové upozornění! (Aktualizace úkolu)
Název: Výtvarná soutěž (2)
Typ: Volitelný
Zadavatel: Melanie Lawsonová
Popis:
- ...
Hlavní cíle:
1. Obhaj svůj titul vítěze z minulého roku!
Vedlejší cíle:
1. Získej 1. místo ve finálním kole výtvarné soutěže!
2. Získej 1. místo v mezi školním kole výtvarné soutěže!
3. Získej 1. místo ve školním kole výtvarné soutěže! (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 1 000 – 11 000 exp + 25%
2. 0 – 500 Liber
3. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Ztráta dobrého jména u vedení školy.
O tom, že vyhraje školní kolo výtvarné soutěže nebyly žádné pochyby. Učitelka Lawsonová byla velice spokojená s jeho výkonem, a dokonce se rozhodla, že jeho nejnovější obraz s názvem Harmonie, si vystaví ve své učebně, aby se na něj mohli dívat všichni její žáci.
Poslední Hadrianův obraz byl o harmonii a životním cyklu v přírodě, kde vyobrazil koloběh života i potravní řetězec. Nebylo to jednoduché, bylo toho mnoho, co bylo třeba namalovat, ale nakonec to zvládl ve vyměřeném čase.
I tento obraz dosáhl Iluze Života a kdyby jej spatřil skutečný Mistr Malíř, byl by schopen zachytit i nepatrné náznaky další úrovně – Aury Života.
„Paní učitelko, kdy a kde bude mezi školní kolo?" zajímal se Hadrian, a protože se pondělního dne účastnil této soutěže, byl omluven z celodenního vyučování.
„Další kolo se bude konat za čtrnáct dní u nás na škole. Několik škol v okolí se přelo o to, která z nich bude letošní ročník hostovat, ale nakonec jsme tuhle čest získali pro sebe. Tvé jméno bylo hlavním důvodem, pro naše zvolení a kdokoliv jiný by od ředitele školy dostal minimálně pochvalu, ale ten náš ti stále nemůže přijít na jméno. Vím ale jistě, že od pana Johnsona dostaneš pochvalu třídního učitele," prozradila mu hned Melanie.
„Děkuji," poděkoval Hadrian a chtěl se vydat do jídelny, než by ve zbývajícím čase před odpoledním hudebním kroužkem zamířil do knihovny, ale učitelka Výtvarné výchovy jej zastavila.
„Než půjdeš, jak jsi na tom se svým projektem? Pokaždé, když tě vidím, jsem čím dál více zvědavější," položila mu pro změnu otázku ona sama a Hadrian se mírně pousmál.
„Mám hotovo," odpověděl a viděl, jak se učitelka Lawsonová rozzářila na celé kolo.
„Výborně! Kdy ty obrazy mohu vidět?" zajímala se hned s jasným nadšením.
Hadrian se kvůli její reakci poškrábal zezadu na hlavě a pohledem zabloudil k nástěnným hodinám.
„Od jedné hodiny mám hudební kroužek a poté hned trénink v Doju," řekl nepřímo, a i ona se podívala na hodiny, které ukazovaly 10:56.
„Takže máš právě dvě hodiny času, když tedy opomenu oběd. Když tě zavezu domů a poté zpátky do školy, nebude nám to trvat dlouho, tedy pokud souhlasíš?" nabízela mu a Hadrian se nezmohl na nic jiného než jen na přikývnutí.
Byl rád, že si včera na večer v pokoji uklidil, takže tam nebylo nic, za co by se mohl stydět. Vernon se domů vracel až kolem třetí hodiny a teta Petúnie by s učitelkou Lawsonovou neměla mít žádný problém i přes fakt, že se tam ukážou bez předešlého oznámení.
Pravda nakonec byla taková, že teta Petúnie byla v polovině úklidu a odmítala do domu pustit kohokoliv cizího a tak se Hadrian musel rychle přizpůsobit. Odvedl učitelku Lawsonovou na zahradu, kde ji požádal, aby počkala a ze zahradního altánku vynesl dvanáct stojanů. Ve skutečnosti v altánku nebyl jediný stojan, všechny je musel rychle vyrobit, čímž spotřeboval poslední zásoby dřeva, které v Inventáři měl. Následně pak ze svého pokoje snosil všechny obrazy dolů a postupně je ukládal na rozmístěné stojany.
Jakmile Melanie Lawsonová spatřila první z dvanácti obrazů, okamžitě se ztratila v jeho iluzi a s každým dalším obrazem se realita kolem ní vytrácela a ona si připadala, že stojí v kruhu dvanácti obrovských draků. Každý z nich jiné barvy, každý představující jiný aspekt.
Čtyři základní živli – vzduch, voda, země a oheň. To byla první čtveřice impozantních draků.
Čtyři roční období – jaro, léto, podzim a zima. Druhá čtveřice byla ještě impozantnější než ta první, protože každé roční období obsahovalo mnoho dalších věcí, než jen základní živly.
Poslední čtveřice byla spíše nejděsivější, protože představovala aspekty života, smrti, času a prostoru. Aspekty života a smrti nebylo zas tak obtížné znázornit, horší to bylo s časem, ale vyjádřit aspekt prostoru bylo asi nejtěžší a ona sama netušila, jestli by to dokázala.
Hadrian netušil, že když rozestaví všech dvanáct obrazů do kruhu, vytvoří tím základní formaci a síla Iluze Života všech obrazů se zkombinuje do vymezeného prostoru a každý obraz si projde evolucí.
Gratulace! Vytvořil jsi základní formaci k soustředění a kombinaci Iluze Života svých obrazů! Každý obraz prošel evolucí a získal Auru Života!
Získáváš 24 levelů k Profesi – Malíř!
„Cože?" nechápal Hadrian, jak k tomuto vůbec mohlo dojít.
Vím, že nějaká Iluze Života existuje, již nejednou jsem dostal levely za obrazy s touto vlastností. Netušil jsem ale, že je nějaká další úroveň. Znamená to, že tohle je pouze začátek a existují obrazy s daleko vyšší evolucí? Pomyslel si Hadrian a postavil se vedle své učitelky výtvarné výchovy, aby na vlastní kůži zkusil účinek této základní formace.
I on sám se v ten okamžik ocitnul v kruhu dvanácti obrovských draků, které namaloval a dokonce byl schopen pocítit i jejich moc. Celá iluze byla velice realistická a zdálo se, že všech dvanáct obrazů se spojilo v jeden úplný a všichni draci se mezi sebou začali poznávat a upevňovat svoji dominanci.
„Doufám, že tu nebudete jen tak stát celý den!" zavolala na ně teta Petúnie a vytrhla je oba z transu.
Melanie se okamžitě podívala na své hodinky, aby zjistila, že v iluzi strávila něco málo přes půl hodiny. Již zažila něco podobného, ale ne tak silného a mocného. Po svém nejnovějším zážitku byla připravena uvěřit tomu, že existuje magie i nadpřirozené věci. Nemohlo totiž existovat jediné logické vysvětlení, jak mohla vidět a zažít to, co se právě událo.
„Nemám slov," vydechla hned, jak opustila kruh dvanácti obrazů.
„Nevěděl jsem, že když je umístím takhle do kruhu, budou mít tento efekt," omluvil se hned Hadrian, ale Melanie zakroutila hlavou.
„Ne, jsem ráda, že jsem něco takového mohla zažít a vidět na vlastní oči. Je to jako kdybych se vrátila do svých dětských let a opět věřila v magii a mytická stvoření. Děkuji," řekla mu a děkovně jej objala, což jej značně překvapilo a netušil, jak by měl zareagovat.
„Co hodláš s těmito obrazy dělat? Strýček Charles o ně bude mít jistě zájem," ptala se jej během toho, co každý z obrazů schovával zpátky do ochranného pouzdra.
„Rád bych je prodal, ale nevím, jakou mají cenu a jestli je bude schopen koupit všechny?" odpověděl.
„To nech na mě. Pokud máš o tomto víkendu čas, zařídím nám u něj návštěvu a zbytek bude na něm," rozhodla se hned Melanie a Hadrian přikývnul, načež všechny obrazy rychle odnesl zpátky do svého pokoje, kde je ukryl do Inventáře, stejně to pak udělal i se stojany.
Budu si muset obstarat další dřevo. Pouze se obávám, že Les Vlků není bezpečné místo k jeho těžbě. Pomyslel si, když viděl, jak málo dřeva tam měl, protože většinu svých zásob měl uložených ve svém tábořišti v lese.
oooOOOooo
7. 10. 1989:
Bylo to téměř půl roku od chvíle, co s Melanii Lawsonovou navštívil Charlese Kinga u něj doma a Charles se stal jeho prvním zákazníkem. Dům a jeho okolí se příliš nezměnilo, pouze tam přibyla jedna nová socha a na příjezdové cestě stálo o jedno auto navíc.
„Melanie, Hadriane, vítejte! Doufám, že vaše cesta byla bez komplikací?" vítal je Charles ještě dřív, než byli schopni plně vystoupit z auta.
„Cesta byla v pořádku, tedy až na lokální přeháňky," odpověděla Melanie a s Charlesem se přátelsky objala.
„Ano, ano, přišel podzim a člověk v kostech může cítit i přicházející zimu. Podle předpovědí přijde letos o poznání dříve," konstatoval, než se podíval na Hadriana. „Ale my tu nejsme kvůli počasí, ale tomuto mladému muži s neskutečným talentem. Dovolil jsem si na dnešek pozvat dva své přátele, kteří se zabývají uměním," oznámil jim a pomohl s přenesením zabalených maleb do předem připravené místnosti k jejich vystavení.
„Melanie, Hadriane, tohle jsou Edward a Olívie Queenovi, kteří vlastní jednu menší aukční síň se zaměřením na umění. Olívie, Edwarde, tohle je moje neteř a její student Hadrian, autor čtyřech obrazů, které ode mně chcete koupit i přes fakt, že je nehodlám prodat," představil je Charles.
„Je mi potěšením poznat někoho tak mladého s talentem, který předčí většinu aktuálně známých malířů," potřásl si s ním Edward pravačkou a Olívie jej hned následovala.
„Normálně bych vám nabídl občerstvení a chvíli se bavil o zbytečnostech, ale nemohu se dočkat na to, co si pro nás Hadrian připravil," řekl Charles a ukázal na zahalené malby.
„Této sérii dvanácti obrazů říkám Dračí série, protože draci jsou jedním ze dvou hlavních charakteristických znaků každého z nich. Dále se série dělí na tři části v závislosti na druhém charakteristickém znaku," vysvětlil jim Hadrian a pomalu začal odhalovat jednu malbu vedle druhé a byl rád, že všechny stojany byly v řadě vedle sebe a nikoliv v kruhu. Nerad by všechny tři uvěznil v realistické iluzi.
„E-Edwarde! A-aura," vydechla Olívie překvapeně a oba dva věděli, že se nenachází v přítomnosti nikoho normálního a před nimi nejsou běžné obrazy.
Oba dva se během svého života a podnikání setkali s mnohým a byli seznámeni s existencí nadpřirozeného, ostatně mnoho speciálních zákazníků jejich aukční síně pocházelo z magického prostředí.
„Čtyři živly, čtvero ročních období a aspekty života, smrti, času a prostoru. Ať se podívám na kterýkoliv z nich, doslova vidím a cítím jejich přítomnost," vydechl Charles a několikrát před sebe natáhl ruku, jako kdyby draci z obrazů byli přímo před ním a on špičkami prstů přejížděl po jejich šupinách.
„Tyhle obrazy se nesmí dostat k běžné veřejnosti," řekl Edward po tom, co si je všechny prohlédl a vyhodnotil jejich hrubou cenu.
„Edward má pravdu. Všech dvanáct obrazů má Auru a jsou klasifikované jako magické předměty. Jejich prodej běžným lidem je velice problematický. Naštěstí existuje i speciální klientela, u které takový problém není," přidala se Olívie.
„Co navrhujete?" optal se Charles, který se vzpamatoval z toho, co viděl a podíval se na svou neteř, jak to všechno bere.
Ještě před půl rokem jasně protestovala, že magie neexistuje, ale nyní to nevypadalo, že by měla stejný názor. Musel rozhodně mladému Hadrianovi poděkovat za to, že ji otevřel oči a nechal ji aspoň na chvíli nahlédnout do nádherného světa magie.
„Nejsem schopná přesně určit cenu jediné malby natož pak celé sbírky. Nejlepší cestou, jak je prodat, je uspořádat aukci a zjistit, kolik jsou zákazníci schopni zaplatit. Předtím je ale nutné nechat všechny malby projít potřebnou kontrolou a registrací. Jakmile budou považovány za originály, budeme je moci prodat nebo vydražit," odpověděla Olívie.
„Co si myslíš ty, Hadriane? Olívie je uznávaná Znalkyně a ve světě umění se pohybuje již řadu let. Jejich služby nejsou levné, ale s výsledkem jsou vždy spokojené všechny strany," optal se Charles nejmladšího člena jejich malé sešlosti.
„Jaké jsou přesně moje možnosti?" optal se Hadrian a chtěl mít jasné informace bez spekulací.
„Máš hned několik možností. Můžeš si obrazy nechat a doufat, že je prodáš a nebudeš mít z toho problémy s lidmi z magického světa. Další možností je nám tuhle sérii prodat za určitou částku. Nebo s námi můžeš uzavřít smlouvu o dražebním prodeji, kde se postaráme o všechny záležitosti a ty od nás pouze obdržíš výsledný obnos po odečtení našeho podílu a daní," řekl mu narovinu Edward a Hadrian se zamyslel.
„Jen tak odhadem, kolik bych dostal za okamžitý prodej a kolik za dražbu?" položil mu další otázku, na kterou tentokrát odpověděla Olívie.
„Každý obraz zvlášť má cenu asi pět až deset tisíc Liber. Celá série by se ale mohla prodat i za čtvrt milionu. Když se nám rozhodneš tyhle obrazy prodat, jsme schopní ti nabídnout dvě stě tisíc Liber. Ve dražbě to může být třeba jen polovina této nabídky a nebo i její trojnásobek, záleží na mnoha faktorech."
Sotva to dořekla, Melanie si musela zakrýt ústa rukou, aby překvapením doslova nevykřikla nad částkou, kterou Hadrianovi manželský pár nabízel.
„Pokud bych si zvolil dražbu, jaký by byl váš podíl?" chtěl věděl.
„Než budou moci jít malby do dražby, budou muset projít procesem, který jsem již zmínil a ten není nijak levný. Nejsi ani našim VIP zákazníkem a nevíme jistě, jestli dražba proběhne úspěšně nebo ne. Dvacet procent," oznámil mu Edward a Charles se na něj nedíval příliš přátelsky.
„Edwarde, jsme přátele již mnoho let a velice dobře znám ceny vaší aukční síně. Maximálně patnáct procent nebo Hadrianovi doporučím služby někoho jiného. Nejste jediní, kdo obchoduje s uměním," vložil se do toho Charles a nechtěl sledovat, jak mladého Hadriana někdo okrádá.
„Osmnáct procent," smlouval okamžitě Edward.
„Třináct procent," řekl Hadrian zcela vážně a věděl, že normálně by měl jít nahoru a potkat se s ním někde uprostřed, ale věřil víc Charlesovi než manželům před sebou a hodlal je donutit sestoupit na patnáct procent, jak Charles navrhoval.
„Cože?! Sedmnáct procent, níže jít nemůžu," protestoval hned Edward a myslel si, že svým rozhořčením mladého kluka zastraší.
„Deset procent. Nevím jestli můj Mistr Takumi Černý Drak Kurokyuu má přátele, kteří by mé obrazy koupili, ale zkusím své štěstí," řekl Hadrian a zmínil Mistra Doja Východního Draka v naději, že jméno Černého Draka bude známé i mezi nimi.
Když tak Bai Yu oslovil Mistra Kurokyuu, dostal dojem, že je to celkem mocné a v jistých kruzích i obávané jméno. Jeho domněnka se záhy potvrdila, protože Edward i Olívie mírně pobledli a vyměnili si rychlý pohled.
„Patnáct procent tedy," řekl nakonec Edward.
„Patnáct procent pro vás, tři procenta pro Charlese Kinga jako našeho prostředníka a dvě procenta pro Melanii Lawsonovou jako moji zástupkyni v tomto obchodě," rozhodl Hadrian a potřásl si s Edwardem pravačkou.
Zbytek vyjednávání nechal na Charlesovi a učitelce Lawsonové, on sám se vydal ven, aby si prohlédl umělecká díla, která tam Charles měl. Prvně vůbec netušil, jak daleko je někdo schopen zajít, aby se přiživil na druhých, ale v tu chvíli si slíbil, že pokud bude moci, již nikdy nebude v podřadné pozici.
Toho dne se rozhodl si zjistit úplně všechno, jak takové aukční síně fungují, aby byl do budoucna připraven. Jak zněla jedná známá fráze – nevědomost neomlouvá!
oooOOOooo
31. 10. 1989:
Konec měsíce přišel rychleji, než Hadrian očekával. Před čtrnácti dny vyhrál i mezi školní kolo výtvarné soutěže a nyní jen čekal na oznámení data celostátního kola.
Jak se před třemi týdny zmínil Charles King, počasí se letos rychle ochladilo a už při cestě ze školy do Doja mohl Hadrian ve vzduchu cítit čerství sníh i přes fakt, že z nebe k zemi nic nepadalo.
„Hej, dneska máš zase trénink s mečem?" optala se jej Tamara, kterou potkal u dveří do šaten.
„Jop," odpověděl s úsměvem a byl celkem překvapen, jak se za posledních pár týdnů Tamara změnila.
Nebylo nutné si nic nalhávat, stále to byla horká hlava, kterou bylo snadné vyprovokovat, ale lekce Mistra Fenga se začaly projevovat a občas si vzpomněla i na to, že by se mohla zamyslet, než se do něčeho pustí po hlavě. Meditace jí rozhodně prospěla.
„Rozhodla jsem se, že se také naučím bojovat s mečem!" prohlásila zapáleně a Hadrian zakroutil hlavou.
„Víš to jistě? Co ti na to řekl otec nebo ostatní Mistři?" zajímal se a viděl, jak Tamara okamžitě uhnula pohledem a věděl, že tohle bylo jen další z unáhlených rozhodnutí.
„Doufala jsem, že se přimluvíš u Mistra Takeshiho," řekla bez jasné odpovědi.
„Pojďme dovnitř, venku není nejtepleji," vyzval ji a oba vešli do hlavní tělocvičny, kde zamířili k Mistru Takeshimu.
„Slečno Grangerová, co vás za mnou přivádí?" optal se hned Ichigo, když si všimnul Hadrianova doprovodu.
„Umm, ráda bych se naučila ovládat meč?" optala se nejistě a Ichigo tím byl celkem překvapen.
„Zbraně nejsou hračka, ať už jsou to meče, hole nebo střelné zbraně. Navíc vaší specializací je karate, proč ten nový zájem?" optal se Ichigo a Tamara netušila, jak mu na to odpovědět.
„Mistře, Isshin-Ryu Karate zahrnuje i ozbrojený boj, buď s použitím saie nebo hole. Tamara je drobná a hbitá, nemohla by trénovat aspoň s jednou nebo dvěma dýkami? Věřím, že dokáže být daleko zodpovědnější než doposud, hlavně s pravidelnými lekcemi meditace s Mistrem Fengem," zastal se Hadrian své jediné kamarádky a navrhl aspoň nějaký druh zbraně, který se podle něj pro Tamaru hodil více než obyčejný meč.
„To je sice pravda, ale slečna Grangerová má zaplacené pouze kurzy karate a na kurzy boje se zbraní nebude třeba jen doplatit jistou částku, ale také bude muset mít podpis od svého otce," oznámil jim Mistr Takeshi své rozhodnutí.
„Pokud tohle seženu, budu tedy moci trénovat s Hadrianem?" ujišťovala se s nadějí v hlase.
„Přímo s ním ne, ale ano, pokud splníte všechny potřebné podmínky, pak nevidím problém v tom, abychom pro vás nenašli vhodnou zbraň a nezačali s tréninkem," souhlasil hned Ichigo a sledoval, jak Tamara vítězoslavně poskočila, než rychle políbila Hadriana na tvář a odběhla za Akirou, kde ji čekala další lekce karate.
„Ach, ta mladá láska," rýpl si Ichigo do svého studenta, ale Hadrian na sobě nedal nic znát.
„Doufám, že jste připraven, Mistře!" řekl Hadrian a chopil se tréninkového meče, než se vrhl na Mistra Takeshiho.
Čtyři hodiny těžkého tréninku nebyly pro Hadriana dávno žádný problém a spokojeně přikývnul, když na konci lekce získal další level k Umění Meče a díky tomu, že to byl dvacátý level, získal další bod k DEX a WIS. To pro něj byla asi největší odměna, hlavně když Atributy již nějakou dobu nebyl schopen získat jen samostatným tréninkem nebo učením se.
„Uhni mi z cesty, Pottere," zavrčel na něj Donovan, když se potkali ve dveřích do sprch a než stihnul Hadrian uhnout, Donovan do něj silně strčil.
Hadrian udělal krok vzad, aby se stabilizoval, než chytil Donovanovu ruku a obratně mu ji zkroutil za záda, načež jej donutil si kleknout na morkou podlahu.
„Nevím co máš za problém a ani mě to nezajímá, ale svoji zlost si vybíjej na tréninkové figuríně, nikoliv na nás ostatních. Rozumíme si?" snažil se ho uklidnit a donutit jej přemýšlet.
„Jsi jen zatracená nicka, Pottere, kterou rodiče odhodili na práh domu tvého strýčka. Ty a Grangerová jste oba zatracené nicky!" vykřikl Donovan v odpověď a Hadrian věděl, že s ním nebude jediného rozumného slovo, proto jej žduchl a sledoval, jak si Donovan lehl na mokrou zem.
„Nicka jsi pouze ty, Donovane. Necháváš se ovládat vlastními emocemi a nemáš nad nimi nejmenší kontrolu. Buď rád, že nejsem jeden z těch starších studentů, kteří by s tebou vymetli celou šatnu a následně tě nahého hodili ven za to, jak se chováš," řekl Hadrian a u své skříňky se rychle osušil a oblékl.
Sotva vyšel ven ze šatny, zasáhla jej vlna chladu a on překvapeně zamrkal, protože všude v okolí bylo doslova bílo. Nemohl uvěřit tomu, že během patnácti minut, co byl v šatně, začalo chumelit a to ještě v takové míře.
„Zima přišla skutečně o něco dříve," konstatoval Hadrian a čekal kousek od dveří do šaten, slíbil Tamaře, že ji doprovodí na autobus, než se vydá domů.
Byl tak zabrán do sledování padajících vloček sněhu, že si nevšímal toho, jak kolem něj proběhl jeden z kluků a o malý okamžik se vrátil s Mistrem Ginem, který vběhl do chlapecké šatny.
„Co se stalo?" optala se hned Tamara, která si toho všimnula během toho, co sama vycházela z dívčí šatny.
„Netuším, ale Donovan neměl příliš dobrou náladu, když jsem ho před chvílí potkal," pokrčil Hadrian rameny.
„Dneska mě během tréninku několikrát vyzval a pokaždé jsem ho porazila, ale byl jak šílený a odmítal přijmout to, že jsem lepší než on," ušklíbla se Tamara a jemu hned došlo, proč byl v tak špatné náladě.
Než mohl Hadrian něco říci, dveře od chlapecké šatny se opět otevřely a dva jejich spolužáci mezi sebou drželi malého kluka, který se snažil nebrečet na celé kolo a zároveň si držel levou ruku, která byla zahnutá do nepřirozeného úhlu.
„Jestli toho zmetka nevyloučí, seženu pomoc starších studentů a dobijeme ho tak, že ho ani jeho rodiče nepoznají!" snažil se jeden z kluků ujistit ty další a Tamara se zmohla jen na to, aby si zakryla ústa rukou, jak byla šokovaná tímto pohledem.
Když se dveře otevřely podruhé, vyšel z nich Mistr Gin a za sebou doslova táhl narychlo oblečeného Donovana.
„Tohle byla poslední kapka, Donovane! Kdybych nechtěl klesnout na tvoji úroveň, vymlátil bych z tebe duši," hrozil mu Mistr Gin a Donovan se snažil vyprostit z jeho sevření, ale starší muž jej nepustil.
„Za tohle všechno můžeš ty, ty zasraná děvko! Doufám, že chcípneš! Ty i ten parchant Potter!" začal Donovan vykřikovat hned, jak je oba spatřil.
„Běžte, pan Donovan nás již nikdy více nenavštíví," řekl jim Mistr Gin a Hadrian chytil Tamaru za ruku, aby ji odvedl z Doja pryč.
Byli sotva u brány, když se mu Tamara vytrhla a rázně vykročila zpátky k Doju se zaťatými pěstmi, ale naštěstí ji chytil kolem pasu a nepustil z místa.
„Nech to být!" přikázal ji a jasně cítil, jak se celá třese.
„Pusť mě! Chci mu nakopat řiť, chci mu zlámat všechny končetiny, aby si zažil to, co způsobil ostatním!" protestovala Tamara a kdyby ji nedržel, skutečně by Donovana asi umlátila k smrti.
„Nech to být!" poručil ji znovu. „Mistři se o něj postarají a stoprocentně jej vyloučí. Je tu velice velká šance, že už jej nikdy neuvidíme. Kvůli podobným problémům musel už nejednou změnit školu, ani jeho otec s ním nebude spokojen," snažil se ji uklidnit a po chvilce se zdálo, že se mu to i podařilo.
„Pojďme, než ti ujede autobus," vyzval ji nakonec a oba se opět rozešli směrem od Doja.
Cestou k autobusové zastávce nikdo z nich nepronesl jediné slovo a Tamara doslova objala jeho pravou ruku a odmítala se jí pustit.
„Kolik je hodin? Vždy odsud jezdí více lidí," podivila se Tamara a při pohledu na své hodinky zjistila, že autobus zmeškala o celých pět minut.
„Počkej, podívám se, kdy ti jede další," řekl Hadrian a přistoupil k rozpisu spojů.
Naštěstí zjistil, že to nebyl poslední autobus, ten měl jet přibližně za čtyřicet minut a tak jim nezbývalo nic jiného, než jen čekat.
„Jak je možné, že to s tebou ani nehnulo? Tomu klukovi mohlo být sotva sedm let," optala se jej Tamara po chvilce a Hadrian si povzdechl.
„Všechno má svůj čas a své místo. Panika, vztek, chuť na pomstu, všechno to jsou emoce, kterými se nesmíš nechat nikdy ovládnout. Není to tak, že bych nic necítil, ale cokoliv co bych udělal, by přineslo jen další nenávist, další reakci a za chvíli bychom se točili jen v nekonečném kole. Neříkám, že si Donovan nezaslouží lekci, ale nejsme v pozici, abychom o takových věcech rozhodovali," odpověděl a snažil se vysvětlit svůj spíše pasivnější postoj, ačkoliv mu nedělalo problém zaujmout daleko agresivnější postavení rychlostí mrknutí oka.
„Grr, kdyby mě viděl Mistr Feng, nařídí mi další hodiny meditace," lamentovala Tamara a Hadrian se tomu hned začal smát.
Autobus se měl objevit každou minutou a tak Hadrian s Tamarou vyšli z nedaleké budky, kde se ukrývali před přívaly prvního sněhu. Také nebylo pořádně vidět do dálky a tak nechtěli riskovat, že je řidič autobusu přehlédne.
„Díky, že jsi se mnou počkal. Vím, že je ti zima, tak už běž, autobus tu bude každou minutkou a nemusíš tu se mnou čekat," řekla mu Tamara a Hadrian se na ní tázavě podíval, jestli to myslí vážně.
„Běž, nic se mi nestane," jemně jej popostrčila.
„Tak dobrá, už jdu," odpověděl a rychle se rozloučil, než se rozešel směrem k domu svých příbuzných.
Ušel sotva padesát metrů, když zaslechl vyděšený křik a on se bleskově otočil. V dálce spatřil něco, na co nezapomene snad do konce svého života. Z místa, kde měla stát Tamara, utíkala velice známá postava, ale to nebylo tak důležité.
Tamara v jeho pohledu letěla vzduchem do silnice velice pomalu, hlavně když její postavu osvětlovala dvě velká světla nákladního auta. Celé jeho tělo zalila vlna paralyzujícího strachu a on nebyl schopen udělat jediný krok.
Hni se! Poručil svému tělu, ale to jej odmítalo poslechnout.
Hni se sakra! Poručil znovu a tentokrát byl schopen aspoň vykročit, ale věděl, že pro všechnu tu svojí moc nebude schopen udělat naprosto nic.
HNI SE! TEĎ! Vykřikl ve své mysli a celé jeho tělo bylo náhle zaplaveno veškerou magií, kterou měl k dispozici a v dalším kroku se rozplynul ve víru sněhových vloček.
Ani on sám netušil, jak se objevil u Tamary, ani jak ji chytil do náruče a s jedinou myšlenkou na bezpečné místo se tentokrát ve víru sněhových vloček rozplynuli oba dva. Poslední, na co si ten den Hadrian pamatoval, byla výzdoba Tamařina pokoje a oznámení o tom, že probudil nějakou novou magickou dovednost.
Gratulace! Objevil jsi novou Magickou Dovednost – Teleportace Lvl. 1!
Získáváš 2 levely k Teleportaci!
Objevil jsi jeden ze svých skrytých talentů – Magie Živlu Ledu!
Odemčena Perka: Mistr Ledu – 3/13!
Odemčena Perka: Mistr Vody – 1/13!
Odemčena Perka: Mistr Vzduchu – 1/13!
Využil jsi veškeré své magické rezervy k tomu, abys zachránil nevinnou dívku před jistou smrtí. Tvé tělo nyní vstoupí do regeneračního spánku!
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Potter
Věk: 9
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul: Kouzelník
Level: 16 - Exp: 2 088/120 000
HP: 2 270
MP: 2 130
Atributy:
STR: 34
VIT: 35 (Bonus: 20 % k HP; Regenerace HP/min: 1 %)
DEX: 37
INT: 37 (Bonus: 10 % k MP)
WIS: 41 (Bonus: -10 % Cena MP; Regenerace MP/min: 2 %)
LUK: 14 (Bonus: +5 % k šanci spadnutí předmětu)
Atribut Body: 46 (80)
Perk Body: 6 (6)
Finance:
- Libry: 1 150
- Galeony: 6 311
- Abyss Dolary: 3
Status:
Žák základní školy: Jsi studentem základní školy.
- Bonus: +15 % k rychlosti nárůstu INT a WIS na území školy a školní knihovny!
- Trvání: Dočasný (Pouze během školního roku)
?: ?.
- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několik Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!
- Trvání: Dočasný
Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.
- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.
- Trvání: Trvalý
Perky:
- Metamorfomág: 1/13
- Mistr Ledu: 3/13
- Mistr Vody: 1/13
- Mistr Vzduchu: 1/13
Slovo autora:
- cca 10 067 slov dlouhá kapitola.
- Zajímalo by mě, kolik z vás celou kapitolu čekalo na to, kdy konečně probudí živly, jak vyplívá z názvu kapitoly, jen aby se to všechno stalo až na konci kapitoly a to ještě v jejího ukončení. Vím, že to pro čtenáře není nic pozitivního, ale co se dá dělat, že?
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T2): 132/150
- Recepty: 315
- Zahradník (T2): 17/150
- Truhlář (T1): 36/75
- Dřevař (T1): 20/75
- Malíř (T2): 66/150
- Lingvista (T2): 15/150
- Angličtina (T2): 61/150 (T1:25; T2:20)
- Francouzština (T1): 53/75 (T1:17)
- Japonština (T1): 40/75 (T1:13)
- Mandarínština (T1): 36/75 (T1:12)
- Italština (T1): 9/75 (T1:3)
- Muzikant (T1): 17/75
- Pianista (T1): 52/75 (T1:17)
- Krejčí (T1): 1/75
Dovednosti:
- Shinobi: 27/30
- Isshin-Ryu Karate (P): MAX (6+4 STR/DEX)
- Umění Meče (P): 20/30 (6+3 DEX/WIS)
- Lukostřelba (P): 16/30 (6+2 STR/DEX)
- Umění Bitevní Hole (Z): 25/30 (5 INT/WIS)
- Tělesná Odolnost: 35/60
- Tvorba Dungeonu: 62/900
- Odchod z Dungeonu: 60/900
- Šachy (Z): 5/30 (+1 WIS)
Magické Dovednosti:
- Pozorování: 54/60
- Meditace (P): 29/30
- Bitevní Meditace: 28/90
- Telekineze: 22/90
- Magické Cítění: 16/30
- Magická Aura: 10/60
Kouzla:
- Diffindo: MAX