Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Star Wars nebo cokoliv od Blizzardu.
Kniha 1. Kapitola 17. – Expedice!
2. 12. 1989 - Londýn:
Raina byla velice zásadovou osobou a když si stanovila nějaký rozvrh, tak jej dodržela i do toho nejposlednějšího detailu. Ostatně se od ní očekávalo maximum a mezi všemi dědici klanu Rothschildů panovala rivalita na takové úrovni, že jediná chyba znamenala ztrátu správcovských práv výrazné části majetku, se kterým jim bylo dovoleno pracovat.
Byl to jakýsi test a důkaz toho, kdo z nich má nejvíce předností k vedení jejich generace. Všichni vůdci předchozích generací tvořili rodinnou radu, která rozhodovala o klanové politice. Aby toho nebylo málo, každý potencionální dědic obdržel dar Celosvětového Bankovního Systému, díky němu pak byl vyhodnocován jejich potenciál.
Protože byla Raina v naprostém vypětí během celého pracovního týdne, sobotní rána pro ni znamenala očekávaný odpočinek a naprosté vytěsnění všeho, co bylo spojené s rodinou a bojem o vůdce její generace.
Občas se sama sebe ptala, jestli to všechno stálo za to, ale nakonec došla ke stejné odpovědi. Ona byla jedinou dědičkou v aktuální generaci a odmítala se sklonit před vládou kohokoliv ze svých bratranců. Nejenže by to znamenalo, že by přišla o svobodu rozhodování o majetku, který měla ve své správě, přišla by i o svobodnou volbu svého manžela.
„Slečno Raino, v bance pod vaším vedením došlo k mimořádné situaci," probudil ji hlas, který by ji vzbudil až po jedenácté hodině, aby měla čas se připravit na oběd.
„Kolik je hodin?" optala se ospale a odmítala otevřít oči.
„Sedm patnáct ráno. Omlouvám se, že vás budím, ale pouze se řídím vašimi příkazy v případě mimořádné situace," dostalo se ji odpovědi.
„Jsem vzhůru. Ať mám za patnáct minut v pracovně připravenou snídani a všechny dostupné informace o této situaci. Pokud je to planý poplach, někdo si bude hledat novou práci," pohrozila a rezignovaně se vydala do koupelny, aby se na nastávající den připravila o několik hodin dříve.
Když se o čtvrt hodiny později posadila do své pracovní židle, prvně se natáhla pro šálek horkého čaje.
„Co se stalo, že nastala mimořádná situace?" optala se Raina po prvním doušku čaje.
„Včerejšího večera bylo z banky pod vaší správou převedeno bezmála čtyři sta dvacet tisíc liber, a to na neexistující účet u neexistující banky s číslem 4242. Podle získaných dokumentů byly tyto peníze převedeny sotva pár minut po tom, co náš notář vystavil šek na stejnou částku po ukončení dražby v Aukčním domě Queenů," odpověděl hned její asistent a hbitě otevřel složku s hlášením celého incidentu, nechyběl tam ani základní profil, kde se nad fotkou devítiletého kluka nacházelo jméno – Hadrian James Potter.
„Všichni ven!" poručila a během čekání na to, než všichni odejdou z její pracovny, se opět napila čaje.
„Rosetto, oprav mě, jestli se pletu, ale kód banky 4242 je kódem virtuálních účtů pouze těch, kteří vlastní Celosvětový Bankovní Systém nebo Vinařský Systém," prohlásila Raina i přes fakt, že v místnosti byla pouze ona sama.
Ding! Nikoliv. Kód 4242 je identifikační kód pro všechny virtuální účty těch se speciálním Darem.
Dostalo se ji okamžitě odpovědi v podobě průhledné cedulky s tučným textem.
„Jak je to možné? Kdyby existoval další Systém, který je schopen pracovat s virtuálními účty, klanová rada by udělala cokoliv, aby jej okamžitě ovládla," nechápala Raina a věděla, že takové převzetí kontroly nad Systémem znamenalo absolutní začlenění do jejich rodinného klanu.
Byl to ostatně způsob, jak se za tak krátkou dobu dostali na špičku nejvlivnějších lidí světa. Ráda by tvrdila, že jejich klan byl jedním z nejmocnějších, ale velice dobře si byla vědoma existence všech těch nesmrtelných bytostí a monster v Abyssu.
Ding! Já ani Clovis nejsme oprávněni sdílet informace o existenci jiných Systémů nebo Darů. Můžeme sdílet pouze informace, které naši Uživatelé získají vlastními silami!
„Takže jeho Dar je odlišný od těch dvou, které se dědí v naší rodině?" ujišťovala se.
Ding! Raina Ashlynn má pravdu, ale více říci nemohu!
„Děkuji, Rosetto. Pokud bys byla tak hodná, nech si existenci mladého pana Pottera pro sebe a nesdílej ji s nikým jiným v klanu," požádala Raina Rosettu, která byla jakýmsi egem speciálního Systému.
Ding! Raina Ashlynn dosáhla dostatečného množství Úspěchů – žádosti bude vyhověno!
„To by bylo, ale co s tebou?" řekla si sama pro sebe a pustila se do dalšího pročítání Hadrianova základního profilu a hlášení o událostech, které tomuto všemu předcházely.
„Ha, naivní po finanční stránce, ale talentovaný po stránce umělecké, jinak by se jeho série dvanácti maleb nevydražila za takové jmění. Rozhodně někdo, kdo je hoden menší pozornosti," zhodnotila předběžně a věděla, že své hodnocení ještě pozmění, ale nejdříve si musela počkat na daleko podrobnější zprávu, a hlavně detailní profil o deset let mladšího kluka, který měl neskutečné štěstí v získání Daru v tak malém věku.
O to bude ale větší jeho potenciál. Kdyby se jeho Dar hodil do mých cílů, neměla bych problém si počkat a rozdíl deseti let je ve výsledku skutečně ničím. Již nyní mohu říci, že z něj bude lamač srdcí. Pomyslela si Raina a detailně si prohlížela Hadrianovy smaragdové oči.
Cink! Cink!
„Volala jste, slečno Raino?" vstoupil do pracovny její asistent hned, co zazvonila na malý zvoneček na rohu svého stolu.
„Okamžitě se postarej o odstranění všech informací o tomto převodu, jediná existující kopie bude v mých rukou! Rozumíme si?" přikázala.
„Vaše přání je mým rozkazem, slečno Rothschildová," poklonil se muž a okamžitě se vydal splnit její rozkazy.
2. 12. 1989 – Kvikálkov:
Zatímco Raina Rothschildová nerada vstávala brzy ráno, Hadrian byl jejím opakem. Jakmile totiž splnil své povinnosti, zamířil do Kvikálkovského lesa, aby si jej prohlédl. Bylo pravdou, že se musel brodit sněhem, ale to mu nijak nevadilo.
O tom, že byl Les Vlků nenávratně zničen, se přesvědčil na vlastní oči, když mohl normálně vstoupit do lesa bez toho, aby jej jeho Dar vyzval ke vstupu do Dungeonu. Jeho pasivní schopnost Magického Cítění byla již na celkem vysokém levelu, takže dokázal automaticky detekovat zbytky cizí magie. Po těchto magických stopách se dostal až do středu lesa, kde se běžně setkávali vůdci klanů Kvikálkovského lesa.
Několik původních pařezů bylo pryč, stejně jako provizorní stůl. Místo toho ve středu mýtiny stál černý strom pokrytý stříbrnými žilkami. Strom neměl žádné listí a v jeho středu byla i oválná díra, ke které vedly snad všechny stříbrné žilky.
Pozorování! Pomyslel si Hadrian.
Parazitický Strom Prostoru (Mrtvý)
Tvůrce: ?
Info: Parazitický Strom Prostoru je speciálním nástrojem Temných Druidů, kteří jej jsou schopni nechat vyrůst ze sazeničky do jeho plné velikosti během několika minut. Tento strom se živý hlavně Magií Prostoru, která je hojná právě v dočasných Dimenzích. Při vyčerpání Magie Prostoru z Dimenze dojde k jejímu zhroucení, přičemž uvnitř Parazitického Stromu Prostoru dojde ke zformování Krystalu Prostoru. Tento krystal lze poté extrahovat a použít k rozšíření nebo stabilizaci libovolné Dimenze.
Info 2.: Ačkoli je tento Parazitický Strom Prostoru již mrtev – posloužil svému jedinému účelu, jeho dřevo je do jisté míry ovlivněno Magií Prostoru, a tak je vhodné k výrobě různých předmětů. Například truhlice s rozšířeným prostorem uvnitř (Kapesní Dimenze) bude mít vnitřní objem nejméně třikrát větší, než kdyby byla tato truhlice vyrobena z běžného dřeva.
„Takže můj Dungeon se stal jídlem pro tento strom? Nějací Temní Druidi se rozhodli, že zničí moji farmu na expy a ještě na tom takto vydělají?" ptal se Hadrian sám sebe a nechtěl tomu uvěřit, než naštvaně máchnul rukou a jediným Diffindem celý strom pokácel.
„Tohle si beru jako částečnou kompenzaci," rozhodl se na místě a padlý kmen si vložil do Inventáře.
Rozhodl se, že tam již není nic k vidění a vydal se tak směrem ke svému tábořišti, když se ale kousek od něj začalo něco hýbat. Překvapeně zamrkal, když ze země vyrostlo hned několik kořenů, které během chviličky vytvořily obloukovitý portál.
Hadrian se rychle vzdálil a schoval se za jeden z blízkých stromů, aby nebyl na očích jako první. Dobře také udělal, protože z prostoru na mýtinu vystoupily dvě zahalené postavy.
„Ha, nic jiného si ani nezasloužíš, ty hlupáku," prohlásila jedna z postav a podle hlasu to byl postarší muž.
„Velice se omlouvám, Mistře!" zachraptěl mladší z dvojice, a ačkoliv se Hadrian snažil použít pozorování na oba muže, nezískal z nich absolutně žádné informace, jen hromadu otazníků.
„Nejsme tu sami. Pokud se nepletu, ten, kdo může za tvé aktuální potíže se ukrývá ve stínech jednoho z blízkých stromů," řekl Mistr a Hadrian věděl, že byl odhalen, ale i tak se odmítal jen tak prozradit.
Oba muži na sobě měli pláště s kapucemi, pod které nebylo možné vidět a on se jim odmítal odhalit. Jediný problém byl, že v inventáři neměl jedinou mikinu s kapucí nebo něčím podobným, a tak byl nucen spolehnout se na jednu ze svých schopností. Pomocí Metamorfomagie si tak nechal narůst vlasy až po kolena a nejenže si s nimi skryl většinu obličeje, změnil i jejich barvu na sněhově bílou.
„Nepřicházíme s úmyslem někomu ublížit. Jsem zde pouze kvůli vyhodnocení situace, do které se jeden z mých Učňů dostal," prohlásil Mistr a Hadrian s hlubokým nádechem vystoupil ze stínu stromu.
„Tento les je mé území, a to včetně obou Dimenzí, které váš Učeň zničil!" oznámil chladně a do svého okolí seslal Ledové Pole, kterým své okolí ještě o něco málo ochladil.
„Obou? Byla tu jen jedna Dimenze plná vlků," zachraptěl Učeň.
„Druhá byla ukryta pod tou první, plná Akromantulí. Obě Dimenze byly mé farmy!" odvětil Hadrian.
„Je mi velice líto činů mého Učně, příteli. Věř, že bude patřičně potrestán za své ilegální zničení cizích Dimenzí. Tohle je můj Token, pokud budeš někdy v budoucnu potřebovat pomoc, stačí do něj vložit trochu magie a já se dostavím na tvoji pozici tak rychle, jak jen to bude možné," poklonil se mírně Mistr a na dlani se mu zhmotnil drobný odznak s magickou holí a černým stromem v pozadí.
Hadrian zůstal stát na místě a pouze pozvedl dlaň, do které si Token pomocí telekineze přivolal.
„Mistře, co mé roky života?!" protestoval hned Učeň.
„Můžeš být rád, že stále žiješ, ty hlupáku. Nejdříve jsi ukradl sazenici našeho nejcennějšího nástroje, poté zničil dvě Dimenze, a nakonec po sobě zanechal stopy. Stále si myslíš, že si zasloužíš nějakou kompenzaci?" vyjel Mistr na mladšího muže a v ruce si zhmotnil magickou hůl, kterou namířil na pařez Parazitického Stromu Prostoru.
Hadrian pouze zaslechl, jak Temný Druid něco tiše zamumlal a pařez se začal okamžitě měnit. Netrvalo to ani pár vteřin a pařez se transformoval na malou sazeničku stromu a perlu světle zelené barvy.
„Nechť je ti tohle lekcí. Použil jsi Krevní Pakt na sazenici, kterou jsi následně ponechal na místě svého činu. Ztráta stromu tě stála dvacet let života a máš štěstí, že z pařezu a kořenů se mi jich podařilo získat pět nazpátek," oznámil mu Mistr a mladší muž okamžitě světle zelenou perlu spolknul.
„Mnohokrát děkuji, Mistře," poděkoval Učeň a jeho hlas zněl již o dost zdravěji.
„Hmm," vydal ze sebe Hadrian a oběma mužům před očima zmizel ve víru sněhových vloček.
„Pojďme, než se ta osoba rozhodne vrátit a vzít si i naše životy," prohlásil Mistr a oba prošli pod obloukem z kořenů, které se po jejich odchodu vrátily zpátky do země, jako kdyby tam ani nikdy nebyly.
oooOOOooo
Hadrianovo tábořiště bylo skutečně kouzelné. V méně zalesněných částech Kvikálkovského lesa bylo několik čísel sněhu, ale v propasti s jezírkem se nenacházela jediná sněhová vločka. Dokonce i vzduch neodpovídal zimnímu období a Hadrian si tak mohl sundat teplé oblečení.
Než dorazil do tábora, ověřil si i zničení Pavoučího Dungeonu, čehož litoval daleko více než ztráty Lesa Vlků. I přes fakt, že jeho ztráta byla značná, snažil se najít spíše tu pozitivní stránku věci. Nakonec došel k názoru, že nyní měl aspoň dostatek času s minimální zodpovědností, a tak se rozhodl postupně trénovat všechny své dovednosti a získat nad nimi maximální kontrolu, než by se pustil do objevování nebo vymýšlení nových dovedností.
Stále také měl nevyužité Perks Body, ale ty nechtěl používat bez řádného plánu k rozvoji svých speciálních schopností, jako byla například Metamorfomagie. Dnešní ráno mu jasně ukázalo, že skrytá identita je někdy důležitější než moc, kterou vládl.
Tohle všechno ale byly plány do budoucna, nyní se chtěl soustředit spíše na Expedice. Minule si přečetl jen základní informace bez podrobnějšího zkoumání. Již jednou zjistil, že v prvotním oznámení se vždy nevyskytují naprosto všechny informace.
Expedice: ...
Pravidla:
- Expedici je nutné aktivovat vždy na odpovídajícím levelu, jinak je daná expedice ztracena ve prospěch úrovně nadcházející expedice.
- The Gamer (Tier 0) má možnost získat expedici každých deset levelů (od 20. levelu).
- Obtížnost expedice lze zvýšit zakoupením vyšší obtížnosti nebo obětováním aktuální expedice tak, že The Gamer dosáhne dalšího levelu (21. level).
- Destinace expedicí jsou zcela náhodné a je velice malá pravděpodobnost, že by se The Gamer někdy vrátil do míst, kam ho již jednou expedice poslala. (Možný návrat jen v případě, když The Gamer najde existující spojení mezi Zemí a místem expedice).
- Zvýšením obtížnosti expedice se zvýší i doporučený level, a to o tři levely. (Zvýšení na obtížnost přesahující level The Gamera může vést k neúspěchu při plnění úkolů v rámci expedice, popřípadě může dojít i k jeho smrti).
- Zvýšením obtížnosti se také zvýší délka trvání expedice.
- Pokud bude mít The Gamer nějaké spojence zařazené do Skupiny, může se expedice zúčastnit celá skupina. (Vyšší obtížnosti přesahující level The Gamera tuto možnost doporučují).
Obtížnosti Expedice:
F: Cena – 0 G; Délka – 12 hodin; Level – 15+.
E: Cena – 10 000 G; Délka – 1 den; Level – 18+.
D: Cena – 25 000 G; Délka – 2 dny; Level – 21+; Skupina – 2 účastníci.
C: Cena – 100 000 G + 100 AD; Délka – 4 dny; Level – 24+; Skupina – 2 účastníci.
B: Cena – 500 000 G + 1 000 AD; Délka – 8 dní; Level – 27+; Skupina – 3 účastníci.
A: Cena – 1 000 000 G + 10 000 AD; Délka – 16 dní; Level – 30+; Skupina – 4 účastníci.
S: Cena – 10 000 000 G + 100 000 AD; Délka – 32 dní; Level – 33+; Skupina – 5 účastníků.
Jak jsem si myslel, prvotní oznámení neobsahovalo všechny informace, jen stručný přehled. Pokýval Hadrian hlavou a byl rád, že se k tomu vrátil, protože by tak přišel o cenné informace. Jednou z nich například bylo, že expedice mohl plnit i v rámci Skupiny. Zatím sice netušil, jaké schopnosti získají ti, které do Skupiny pozve, ale již nad tím pomalu přemýšlel.
Bylo pravdou, že dokud byl jediný se schopností The Gamera, mohl si připadat jedinečný a výjimečný, protože pouze on měl k tomuto Daru přístup. Na druhou stranu si občas připadal sám a věřil, že kdyby měl po boku nějaké spojence, skupinku několika dobrých přátel, všechny překážky by společně zvládli daleko snáze a rychleji. Otázkou ale bylo, jestli se chtěl dělit nebo ne.
Sice mám na zvýšení obtížnosti expedice, ale chci to udělat? Ptal se sám sebe, protože nyní, když přišel o oba Dungeony, neměl žádný stabilní přísun Galeonů a netušil, kdy jej opět získá. Na druhou stranu zase věřil, že s vyšší obtížností jej čekají i větší odměny.
Risk je zisk. Rozhodl se nakonec a jedinou dostupnou expedici zvýšil z Obtížnosti F na E.
Naštěstí byl víkend a pokud se večer neukáže doma, nikdo jej nebude vehementně hledat a Vernon s Dudleym si budou akorát myslet, že se jim vyhýbá. A ačkoliv jeho vztah s tetou Petúnií byl na dobré cestě k uzdravení se do podoby, kterou mohl vidět u normálních rodin, i ona měla ráda v domácnosti klid, takže jeho nepřítomnost nebude nijak komentovat.
Dostupná Expedice:
- Lvl. 20 – Kolonie Ermesianů (E)
- Doporučený level: 18+
- Délka trvání Expedice: 1 den
- Stav: Nezahájeno
- Zahájit: Ano - Ne
Hadrian si ještě překontroloval věci v Inventáři, než se rozhodl, že expedici do Kolonie Ermesianů zahájí.
Všechno kolem něj se rozplynulo v bílou zář a musel zavřít oči, jak se bál, že z oné záře oslepne. Jakmile silné světlo ustoupilo a on mohl opět otevřít oči, objevil se na zcela novém místě na hranici lesa s mimozemskými stromy, které se svojí stavbou podobaly těm pozemským, ale nikdy neviděl stromy s modrými listy.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Průzkum Kolonie Ermesianů!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Objevil jsi svět, který se kdysi pokusila kolonizovat Galaktická civilizace Ermesianů. Kolonie, ve které se aktuálně nacházíš, byla zničena a označena za neúspěšnou. Po Ermesianech tu ale zůstalo několik cenných informací, předmětů a možná i technologií. Prozkoumej vyznačenou oblast a získej vše, co by tobě a Zemi mohlo do budoucna pomoci.
Hlavní cíle:
1. Průzkum Kolonie a jejího okolí! (0/100%)
2. Získej klíčové informace o Kolonii a jejím osudu! (0/1)
3. Získej nejméně jeden funkční exemplář technologie Ermesianů! (0/1)
4. Získej nejméně tři důležité předměty! (0/3)
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – 32 500 exp (+25%)
2. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Ztráta možného zisku magických technologií Galaktické civilizace Ermesianů.
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
„Nemohlo to chvilku počkat, než bych si prohlédl své okolí?" povzdechl si Hadrian a úkol samozřejmě přijal, jen jeho obdivování mimozemské krajiny bylo narušeno a již sebou neneslo ono kouzlo něčeho zcela nového.
Opět ale mohl žasnout, když pohlédl směrem ke zdroji světla na obloze, kde se nenacházelo žluté Slunce, ale malá modrá hvězda.
„Ha, astronomové z celého světa by jistě obětovali naprosto všechno, aby tohle mohli vidět na vlastní oči," prohlásil pobaveně a pár minut modrou hvězdu studoval, než se rozhodl, že by to stačilo.
Ostatně měl pouze den na průzkum celého okolí a netušil, jak velkou plochu musí prozkoumat. Kromě stromů s modrým listím, měl pod nohama i trávu světle červené barvy a zahlédl nejednu květinu s pestrými barvami.
„Pokud budu mít čas, musím si krajiny v okolí prohlédnout pozorněji. Nikdo mi neuvěří, že jsem byl na mimozemském světě, ale když se mi podaří vše správně vystihnout v několika malbách," zamyslel se a než se pustil do průzkumu okolí, vytáhl si z Inventáře Wukongovu Hůl, kterou mohl konečně plně používat. Pravdou sice bylo, že Tesák způsoboval daleko větší poškození, Wukongovu Hůl mohl ale přeměnit v jednoruční zbraň nebo dlouhou tyč.
Prvně Hadrian zamířil mezi stromy, věřil totiž, že se objevil kousek od kraje kolonie a on chtěl prvně zmapovat celou hranici, než by se vydal ke středu kolonie. Ještě, než vešel mezi stromy, si všimnul, že se jejich linie mírně stáčí a věřil, že kolonie má podobu kruhu.
Netrvalo mu to ani pět minut, co dorazil k hranici vymezeného prostoru expedice. Nejenže cestou narazil na další dva druhy stromů, zjistil, že vnější řady stromů do svého okolí vypouští značné množství tepla. Důvod k tomu ležel právě před ním. Za hranicí, která byla vytvořena lehce průhlednou mlhou, se rozprostírala ledová pustina a kolonie byla jakousi zelenou nebo spíše červenou oázou na bílém pozadí.
Bez dlouhého meškání se rychle rozběhl podél hranice a na zmenšené mapě sledoval, jak černé pozadí postupně mizí a na jeho místě se objevuje přesná podoba toho, co viděl kolem sebe.
Ačkoliv měl na průzkum celý den, zdálo se mu to celkem málo, a tak se příliš nezdržoval u ničeho mimozemsky vypadajícího. Několikrát se chtěl zastavit a pečlivě si prohlédnout nějakou květinu nebo keř s různobarevnými plody, ale netušil, jestli jsou pro něj nebezpečné nebo ne, tak si držel odstup.
Jakmile se vrátil do míst, odkud prvně začal mapovat hranice kolonie, vydal se o něco hlouběji ke středu a opět udělal další kolečko. Tímto způsobem hodlal prozkoumat většinu okolí, a to do chvíle, než se dostane do centra kolonie, kde podle něj muselo být i nějaké obydlí Ermesianů.
Velice rychle se dostal k dalšímu a tentokrát i menšímu pásu stromů. Hned, jak tímto pásem prošel hlouběji, pochopil, že prostor, který zatím prozkoumal, byl určen k budoucí expanzi. Vnitřní kruh, který se mu rozléhal před očima, obsahoval několik zničených polí a trosek dávno rozpadlých budov. Rozhodl se, že opustí svůj styl průzkumu a rovnou se vydal do centra kolonie.
Trosky budov byly velice zvláštní. Věděl, že všechno na Zemi bylo postaveno vždy z nějakých stavebních bloků, ať už to byly různě velké cihly, bloky nebo dřevěné trámy, tyhle budovy se zdály být vytvořeny z jediného kusu šedivě-bílého kamene. Jejich poškození bylo způsobené vždy vnějším vlivem.
V jedné lépe zachovalé budově nalezl na podlaze i dvojici koster, které by stavbou mohl přirovnat k té lidské. Jediný rozdíl byl v tom, že tyhle kostry patřili někomu, kdo na výšku měřil nejméně tři metry a měl protáhlou lebku. Hned si vybavil zvyky některých pozemských kmenů, kteří si do stejné podoby své lebky deformovaly, nebo to aspoň vědci v naučných dokumentech tvrdili.
Z popisu expedic věděl, že se mohl dostat jen na mimozemské světy, které měly spojení se Zemí. Co když několik Ermesianů uniklo na Zemi a nezanechali po sobě odkaz v podobě DNA nebo právě v původu těchto zvláštních zvyků?
Protože v budově kromě koster nic nenašel, pustil se zpátky do průzkumu okolí. Nedaleko domu narazil na další kostru, ale ta nepatřila ničemu, co by znal nebo mohl něčemu přirovnat.
Podle obrovské lebky s ústy plnými ostrých zubů a ostny vyčnívajícími po celé délce páteře usoudil, že tahle několik metrů dlouhá kostra patřila nějakému monstru. Vrchní končetiny mohl přirovnat k těm od kudlanky, ale zbytek těla byl spíše hadovitého vzhledu, tedy až na trup a hlavu.
„Když vezmu v potaz, že by potřeboval pevný základ těla, aby se mohl plazit vzpřímeně, musí mít na výšku více jak tři a půl metru," zhodnotil nakonec a lehce do kostry klepl koncem své hole. Místo dotyku okamžitě začalo praskat a než se nadál, celá kostra se rozpadla na daleko menší úlomky.
„Tato kolonie musí být opuštěná pěkně dlouho, pokud se kostra takto snadno rozpadne," řekl Hadrian, než svou pozornost zaměřil na třetí pás stromů, nad jejichž korunami se tyčila jakási věž, ze které jako by někdo vrchní část ukousnul.
Scéna zničeného městečka jej překvapila i přes to, že to mohl očekávat, všechno tomu nasvědčovalo z toho, co doposud zatím našel. Nenašel jen zničené budovy, ale i nesčetné množství koster dospělých obyvatel kolonie, ale i dětí. Nechybělo ani velké množství koster od monster. Většina byla stejná, jako ta, kterou našel v předchozím kruhu.
Byly tam ale i dvě, které byly doslova obrovské a cítil se před nimi skutečně malý. Každá z nich měla na výšku dobrých deset metrů a na délku neměla méně jak třicet pět metrů. Tento kolos se podle všeho pohyboval po čtyřech a k tomu měl ještě další čtyři končetiny se zahnutými klepety. Jediný problém byl, že na rozdíl od kostí, byly tahle klepeta z jakéhosi kovu.
„Nechtěl bych proti této potvoře bojovat," vydechl Hadrian a zamířil do centrální věže, kde doufal, že najde aspoň něco užitečného.
Průzkum poničené věže nebyl jednoduchý, když se musel prodírat přes nejrůznější trosky. Nakonec ale dorazil do jedné neponičené místnosti. Tam se na stěně nacházela malba mimozemské rodiny a on měl konečně představu o tom, jak Ermesiani skutečně vypadali. Rodinka čtyř Ermesianů měla doslova zářivě modré oči, protáhlé lebky bez vlasů a světle modrou nebo fialovou barvu kůže. Dospělý muž měl na tváři jakési tetování, zatímco tváře jeho ženy a dvou dcer byly čisté, jen nad čelem měly různě zdobené korunky.
Musel uznat, že jejich vzhled nebyl až tak mimozemský a přišel mu spíše exotický než divný. Ale kvůli vzhledu Ermesianů tam nebyl, musel dokončit úkol s průzkumem této kolonie, a tak se dal do prohledávání polic i jediného pracovního stolu, které přežily zkázu celé kolonie.
„Hmm, co je tohle?" podivil se, když se mu do ruky dostala pootevřená krabička.
Po jejím otevření se mu naskytl pohled na rudý krystal, ve kterém se v neviditelném proudu vlnilo několik stříbrných vláken.
Krystal Vědomostí
Vzácnost: Epická (5*)
Typ: Předmět na jedno použití
Tvůrce: ?
Životnost: 1/1
Info: Krystal Vědomostí je speciální krystalické médium, do kterého Ermesiané ukládali cenné vědomosti pro pozdější generace. Krystaly Vědomostí mohou například obsahovat kompletní historii nějakého rodu, desítky let výzkumu, ale také i pouze zprávu na rozloučenou. Bez použití Krystalu Vědomostí není možné určit, co se uvnitř nachází.
Použití: Obsah tohoto Krystalu je značně obsáhlí. Pokud chceš jeho obsah získat, soustřeď do něj 2 500 MP k aktivaci přenosu informací z Krystalu Vědomostí do tvé mysli.
Nevidím žádné upozornění, že by mi to mohlo usmažit mozek, tak se snad nestane nic špatného. Pomyslel si a poslal do Krystalu Vědomostí dostatečné množství magie.
Sotva dosáhl požadované hranice, krystal se v jeho ruce rozzářil stříbrnou barvou, než se zformoval do paprsku, který se mu rychlostí blesku vpil do středu čela.
Gratulace! Získal jsi kompletní znalost jazyka Ermesianů!
Ermesianština dosáhla Tieru 3, získáváš 3 000 EXP!
Tvá profese Lingvista dosáhla Tieru 3, získáváš 3 000 EXP!
Získal jsi první ze tří důležitých předmětů! (1/3)
„Grr," zavrčel Hadrian skrze zaťaté zuby, protože jej zasáhla bodavá bolest v obou spáncích a měl pocit, že s jediným pohybem ztratí kontrolu a vyzvrací veškerý obsah svého žaludku. Nikdy dříve nic takového nezažil a doufal, že ani znovu nezažije.
Ono se nebylo ani čemu divit, kompletní znalost jazyka Galaktické civilizace nebyla malá a dala by se srovnat s celkovými znalostmi nejméně deseti pozemských jazyků a všech odvozených nářečí.
Jak ale postupně nevolnost a bolest ustupovala, byl si vědom nově nabytých vědomostí o jazyce kolonizátorů tohoto světa. Také si uvědomil, že tetování na mužově tváři poukazovalo na jeho postavení vůdce magického klanu i celé kolonie.
„Mozek mi to neusmažilo, ale pocit to nebyl nijak příjemný," řekl a zhluboka se nadechl, aby zahnal dozvuky pocitu, který naznačoval nutkání zvracet.
V pracovně nenašel již nic důležitého, a tak se dal i do průzkumu zbytku věže. K jeho smůle se tam nenacházelo nic důležitého, jen různé typy nábytku, pár maleb, prázdné květináče nebo pozůstatky něčeho, co kdysi mohlo být nejspíše jídlo.
Když se vrátil do přízemí věže a chtěl ji opustit, všimnul si znaků, které mu původně nedávaly smysl. Nyní v nich viděl mapu celé kolonie a několik zvýrazněných budov. Ve středu kolonie byla věž, v té se právě nacházel. Podle popisku se tam měl nacházet portál vedoucí na jejich domovskou planetu, ale v místech portálu se nacházel jen menší kráter.
Další důležité budovy byly evakuační kryt, sklad surovin a skleník. Sklad se skleníkem byli poblíž, zatímco kryt byl na druhé straně městečka od směru, kterým přišel. Proto prvně zamířil do skladu, ačkoliv nevěřil, že by tam našel něco použitelného.
Jak předpokládal, ve skladišti nic nenašel a nebylo to z důvodu toho, že by všemu vypršela expirační doba. Hlavním důvodem byla spíše obrovská kostra monstra, která se ve středu skladiště nacházela. Pod ní mohl vidět tunel vedoucí někam do hlubin a nepříjemně se otřásl, když si představil, že tak obrovské monstrum bylo schopné cestovat pod zemí.
Jeho druhou zastávkou byl skleník, ten si vedl podstatně lépe než sklad. Původně tam Ermesiané pěstovali sazenice stromů potřebných k rozvoji kolonie, ale katastrofu jich přežilo jen pár a ty se pak rozrostly a zabraly pro sebe i zbytek úrodné půdy ve svém okolí.
Tentokrát se na něj ale usmálo štěstí, protože v zachovaném skladišti našel tři neporušené nádoby. V každé z nich se nacházela jedna sazenice stromů, ze kterých byly tvořeny tři zalesněné kruhy kolonie.
Arcabor (Ve stázi)
Typ: Magický strom
Věk: 1 rok (sazenice)
Vlastnosti: Mění hvězdný svit na volnou magickou energii.
Produkce: 100 MP/den za každý rok života.
Požadavky: 8 h/den hvězdného svitu
Požadavky k zasazení: Nemáš dostatečný level patřičné profese k úspěšnému zasazení!
Info: Arcabor je speciálně vyšlechtěná odrůda magického stromu, který Galaktická civilizace Ermesianů používala ke kolonizaci nových světů. Arcabor je schopný přežít v jakýchkoliv podmínkách tak dlouho, dokud má přístup ke světelné energii pocházející z hvězd. Nyní je sazenice uzavřena ve stázové nádobě, takže nestárne ani neprodukuje magickou energii. Jakmile stázovou nádobu otevřeš, musíš sazenici stromu zasadit během následujících deseti minut.
Oxybor (Ve stázi)
Typ: Magický strom
Věk: 1 rok (sazenice)
Vlastnosti: Mění magickou energii na dýchatelný kyslík.
Produkce: Generuje dýchatelnou atmosféru v okolí 10 metrů za každý rok života.
Požadavky: 50 MP/den za každý rok života.
Požadavky k zasazení: Nemáš dostatečný level patřičné profese k úspěšnému zasazení!
Info: Oxybor je další speciálně vyšlechtěná odrůda magického stromu, který Galaktická civilizace Ermesianů používala ke kolonizaci nových světů. Oxybor je jedním z nejdůležitějších magických stromů, nejenže generuje dýchatelnou atmosféru výměnou za magii, ke svému růstu konzumuje i veškeré škodliviny ve vzduchu. Ermesiané těchto stromů využívali k vyčištění mnoha světů se zamořenou atmosférou. Jakmile stázovou nádobu otevřeš, musíš sazenici stromu zasadit během následujících deseti minut.
Palabor (Ve stázi)
Typ: Magický strom
Věk: 1 rok (sazenice)
Vlastnosti: Reguluje teplotu podnebí v okolí 10 metrů za každý rok života.
Produkce: Otepluje/Ochlazuje okolí na 23°C
Požadavky: 50 MP/den za každý rok života
Požadavky k zasazení: Nemáš dostatečný level patřičné profese k úspěšnému zasazení!
Info: Palabor je speciálně vyšlechtěná odrůda magického stromu, který Galaktická civilizace Ermesianů používala ke kolonizaci nových světů. Palabor patří do trojice nejdůležitějších stromů, které Ermesiani používali při kolonizaci. Ne všechny světy měly vhodné podnebí pro život a regulace teploty je jedním z nejzákladnějších požadavků pro úspěšné založení jakékoliv kolonie na nehostinném světě. Jakmile stázovou nádobu otevřeš, musíš sazenici stromu zasadit během následujících deseti minut.
Získal jsi další ze tří důležitých předmětů! (4/3)
Získal jsi více jak tři důležité předměty a získáš tak bonus navíc!
„Sakra, ani si nedokážu představit, jaký vliv by tyhle stromy měli na Zemi i celou společnost. Jen netuším, jak získat více sazenic pouze z těchto třech kusů," poškrábal se Hadrian na zátylku hlavy a přemýšlel, co potřeboval za profesi, aby je mohl, popřípadě zasadit.
Všechny tři stázové nádoby si uložil do Inventáře a chtěl menší sklad opustit, když na zemi spatřil převrácený stojan s nápisem, který by dříve nebyl schopen přečíst.
Kultivační komora s kapesní dimenzí! Zajásal v duchu hned, jak si přečetl informační štítek upevněný na žulovém podstavci. Hned se začal zbavovat spadaných věcí, které zasypaly Kultivační komoru, ale ve výsledku nebyl vůbec potěšen tím, co objevil. Žulový podstavec sice přežil, ale vrchní prosklená komora s kapesní dimenzí byla zničená. Ve výsledku si do Inventáře vložil jen podstavec a mohl doufat, že jednoho dne přijde na to, jak tuhle magickou technologii opravit.
Pozorně se díval, jestli tam nenajde ještě jinou komoru, ale štěstí mu příliš nepřálo. Nezbývalo mu tak nic jiného, než zamířit do krytu a doufat, že při evakuaci před monstry sebou Ermesiani vzali i něco užitečného.
Najít bezpečnou cestu do krytu a zároveň prozkoumat rozpadlé budovy, mu zabralo více jak dvě hodiny. Během svého hledání našel několik dalších poničených Kultivačních komor, ale ani jedna nebyla funkční nebo kompletní, což podle něj byla škoda, protože by tak vyřešil svůj problém se získáváním sazenic stromů.
Když konečně dorazil do krytu, jeho veškeré naděje pohasly. Mohutné dveře byly otevřeny dokořán a jediný pohled dovnitř mu stačil na to, aby si všimnul hned několika temných tunelů vedoucích někam pod zem.
Chtěl to vzdát a pustit se do průzkumu zbytku kolonie, když koutkem oka zahlédl jakýsi pohyb. Hned tím směrem pozorněji zahleděl na zcela funkční Kultivační komoru. Uvnitř prosklené kopule mohl sledovat, jak jakýsi ovocný strom postupně mění barvu svého listí a na zem pod něj padají jeho plody.
Věděl, že jeden den reálného času znamená jeden rok uvnitř Kultivační komory. Kapesní dimenze uvnitř neposkytovala jen prostor k neomezenému růstu stromů, ale také úložný prostor pro zralé plody, semena a dřeva, když strom došel do své finální fáze života a byl pokácen, aby na jeho místě vyrostl opět nový.
Nejenže tyto Kultivační komory byly schopné každý den vyprodukovat jednu sazenici jakéhokoliv stromu, během několika dní byly schopné denně produkovat celoroční produkci svých plodů. Sto dní plné produkce uvnitř této komory znamenalo produkci jediného stromu za dobu jednoho století. Pro extrémně početné civilizace to bylo něco, co je zásobovalo dostatečným množství potravin bez potřeby kultivovat obrovská pole.
Hadrian na nic nečekal a opatrně došel až k jedinému funkčnímu kusu magické technologie, na který za celou tu dobu narazil. Aby mohl tento kus technologie umístit do svého Inventáře, musel Kultivační komoru nejdříve deaktivovat a vyjmout z kapesní dimenze naprosto vše, co se tam nacházelo.
Upřímně podcenil množství dřeva, semen a plodů, které se uvnitř úložného prostoru nacházely a ocitl se tak tím vším obklopen. Mnoho z toho se propadlo do temných tunelů a na chvíli to zpustilo laviny, než se tunely ucpaly přebytkem a pohyb všeho kolem něj se zastavil.
„To nebylo zrovna to nejchytřejší, co jsem mohl udělat," zasmál se lehce a okamžitě si do Inventáře začal vkládat i dřevo a nějaká semena, aby se mohl prohrabat ven z krytu.
Získal jsi jeden funkční exemplář technologie Ermesianů! (1/1)
Tohle hlášení by jej celkem potěšilo, kdyby ve stejný okamžik ticho mrtvé kolonie nepřerušil syčivý vřískot. Uvědomil si, že monstra, která vyhladila Ermesiany, byla stále přítomná a on je probudil.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Eliminace Zagarianů!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Při průzkumu kolonie Ermesianů jsi narazil na pozůstatky nepřátelské rasy Zagarianů, kteří ale nejsou tak mrtví, jak sis mohl myslet. Tato Mezihvězdná civilizace se žene za genetickou dokonalostí a všechno živé je pro ně pouze potrava k dosažení vyšší evoluce. Ermesiané jsou jednou z několika civilizací, která se stala obětí jejich honby za tímto cílem. Pomsti padlé Ermesiany a eliminuj poslední zbytky Zagarianů, kteří uvízli na tomto světě bez možnosti komunikace a návratu domů.
Hlavní cíle:
1. Eliminuj všechny Zagariany! (0/?)
2. Znič srdce Zagarianského Úlu! (0/1)
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – ? exp (+25%)
2. Přibližné souřadnice průchodu mezi Zemí a Kolonií Ermesianů!
Postih za nesplnění úkolu:
1. Kompletní zničení a ztráta kolonie Ermesianů!
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
„A já si říkal, že ten průzkum je až příliš snadný," zamumlal si sám pro sebe a vykašlal se na prodírání se ven z krytu, místo toho se teleportoval rovnou do pracovny ve věži, kde našel Krystal Vědomostí.
Z vyvýšeného místa tak mohl sledovat, jak se z různých domů do ulic vyhrnul hned tucet monster, která vypadala daleko děsivěji, než si představoval. Pozorování!
Hydralisk
Stáří: ?
Druh: Zagarian (Xenomorf)
Vzácnost: Normální
Level: 18
HP: 180
MP: 0
Obrana: 300
Info:
- Hydraliskové mají jen základní brnění, které je jejich hlavní obranou, jinak jsou snadno zničitelní. Jejich hlavním stylem útoků jsou útoky na dálku, ačkoliv jsou schopni bojovat i zblízka. Jejich největší silou jsou jejich počty.
Loot:
- EXP: 180 – 10% = 162 exp
- Peníze: 3 AD
Nejsou příliš silní, pouze jejich obrana je problematická, jinak bych si s nimi poradil na jednu ránu. Doufejme, že zima jim vadí. Pomyslel si Hadrian a teleportoval se na balkon polorozpadlé budovy, která byla blíže jeho nepřátelům.
Ulicí, kde stál onen dům, se plazil pouze jeden Hydralisk, takže si na něm mohl otestovat jejich odolnost a styl útoku. Než si ho mohl Hydralisk všimnout, Hadrian kolem něj vytvořil ledové stěny, do kterých jej uvěznil. Následně vnitřní hladké stěny změnil na několik ledových ostnů.
Jasně mohl vidět, že útok zepředu nebyl tak úspěšný, brnění na hrudi a na hlavě bylo dostatečně silné na to, aby zabránilo průniku ledových ostnů. Boky, záda a spodní strana, po které se xenomorf plazil jako had, takovou obranu neměly.
Tohle všechno ale stačilo k tomu, aby se monstrum s vřískotem skácelo k zemi a umřelo v kaluži krve. Na rozdíl od Dungeonů, kde se zabitá monstra rozpadla v milion modrých světýlek, tady Hydralisk zůstal na zemi ležet tak, jak jej Hadrian zabil.
Křik padlého monstra přivolal pozornost všech ostatních a on se rozhodl v tomto boji plně využít Manipulace Ledu a bojovat tak z dálky.
Dařilo se mu je zabíjet celkem snadno, hlavně když se k jeho místu všichni hrnuli z jediného místa a on si bojiště upravil tak, aby do jeho pasti padl vždy pouze jeden z nich. Jakmile eliminoval jednoho, přesunul se na dalšího, a tak boj proti tomuto tuctu monster netrval více jak deset minut.
Již chtěl slavit úspěch, když zcela instinktivně poklekl a vytvořil kolem sebe telekinetickou bariéru. Jen pět centimetrů od obličeje zastavil kostěný projektil, zatímco tři další prolétly skrz kamennou stěnu za jeho zády.
Jak byl zabrán do boje na jedné straně ulice, nevšimnul si jediného Hydraliska, který se mu dostal do zad. Hned s ním naložil stejně, jako s jeho bratry, ale i tak to pro něj byl budíček a připomínka toho, že je na nepřátelském území.
Také si již myslel, že je to konec boje a bude se muset vydat do podzemí, ale celé jeho okolí se začalo třást. Sotva se stihnul chytit zábradlí, aby získal dodatečnou stabilitu, ze země se na povrch vyhrabalo dalších dvacet Hydralisků a všichni do jednoho na něj vypálili kostěné projektily.
Dobře viděl, co takový projektil udělal se stěnou za jeho zády, proto se bez meškání teleportoval do bezpečí a začal s lovem monster z jiného místa. Během toho si všimnul, že při zabití jednoho z nich nemusel xenomorf vydat jediný zvuk a stejně všichni ostatní okamžitě znali jeho pozici. Ještě párkrát se nechal zahlédnout, aby se ujistil ve své teorii, než se dostal z jejich dohledu úplně.
Mají mezi sebou telepatické spojení. Stačí, aby mě viděl jediný z nich a během chvilky se na mojí pozici objeví zbytek. Také milují překvapivé útoky ze zálohy. Zhodnotil situaci a byl rád, že tyhle příšery jako z hororu nemohou používat magii.
Postupně se mu podařilo eliminovat i tuhle dvacítku Hydralisků, než se ocitl na okraji tunelu ve skleníku. Vůbec se mu tam nechtělo, ale úkol byl úkol, a tak se opatrně vydal do temnoty pod zemí.
V tunelech nenarazil na jediné monstrum, občas se musel vyhnout kostrám Ermesianů i Zagarianů, ale nebylo tam nic živého. Po půl hodině bloudění narazil na větší rozcestí a vůbec netušil, jakým směrem se vydat.
Nakonec se rozhodl pro chodbu vpravo, když po dvou krocích stoupnul do nějaké tekutiny. Lehce k ní přičichl a nemohl si nevybavit odporně zapáchající krev Hydralisků, kterých na povrchu zabil na tři desítky.
Kdo ví, kolik je to let, co tady uvízli a přišli o veškeré zdroje jídla. Pokud má aspoň jeden z nich vůli přežít, začal jistě požírat své druhy a neodváží se plýtvat mrtvolami svých padlých druhů. Uvědomil si Hadrian a chvíli krvavé stopy sledoval, aby zjistil, jakým směrem se má vydat hlouběji do úlu.
Cesta vyznačená krvavými šmouhami mu trvala pět minut. Na jejím konci se dostal k obrovské podzemní místnosti, která byla osvětlena jakýmisi krystaly rudé barvy. Ve středu místnosti na hoře vytvořené z kostí, se nacházel černý kokon.
Pět Hydralisků do místnosti tahalo své padlé druhy a páraly je na menší kousky, které následně házely na hromadu kolem kokonu. Něco málo z padlých pozřeli oni sami, ale zbytek se měnil v potravu toho, co bylo uvnitř kokonu.
Hadrian fascinovaně sledoval, jak se zakrvácené části roztrhaných těl monster měnily na pouhé kosti, jak z nich mizela krev, maso i všechno ostatní. Pozorování!
Srdce Úlu (Kokon)
Druh: Zagarian (Xenomorf)
Vzácnost: Normální
Level: 1
HP: 250
Info: Srdce Úlu je schopné přeměnit potravu v energii k vytvoření nového druhu života. Uvnitř kokonu se aktuálně nachází genetický materiál dvou stovek Ermesianů a po tom, co Srdce Úlu absorbuje i dostatečné množství energie ze zbývajících Zagarianů, vylíhne se nová Královna se schopností používat magii.
Upozornění! Znič Srdce Úlu dříve, než se z něj vylíhne Královna!
Chtěl jsem to celé pozorovat, ale zdá se, že nemám na výběr. Pomyslel si a vyslal k Srdci jediné Diffindo. To stačilo na to, aby jej zničil. Zároveň uvěznil všech pět Hydralisků uvnitř ledového vězení a následně je prošpikoval ledovými ostny.
Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)
Název: Eliminace Zagarianů!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Eliminoval jsi poslední přeživší zbytky Zagarianů a pomstil tak padlé Ermesiany. Zároveň jsi zabránil zrodu Zagarianské Královny s darem magie.
Hlavní cíle:
1. Eliminuj všechny Zagariany! (37/37)
2. Znič srdce Zagarianského Úlu! (1/1)
Odměna za splnění úkolu:
1. 3 700 + 10 000 = 13 700 + 25% = 17 125 exp!
2. Přibližné souřadnice průchodu: Území Peru!
„Aspoň nějaké expy navíc. Nemít schopnosti, které mám, tak bych to asi nepřežil. Také tu byly jenom Hydraliskové, takže to nebylo tak složité. Nyní abych prozkoumal i zbytek území a našel něco, co by mi pomohlo splnit i první úkol," řekl Hadrian a teleportoval se na povrch, odkud se dal do průzkumu zbývajícího území, které ještě neprozkoumal.
V jednom z lépe zachovaných domů našel i sklep s pracovnou. Na stole našel ležet mléčný krystal, který se aktivoval hned, jak se k němu přiblížil.
Den 1.: Průchod do nového světa nebyl nijak snadný. Naše průzkumné drony nám oznámili, že je tento svět vhodný pro kolonizaci, nikdo z nás ale nečekal, že se tu objevíme uprostřed sněžné bouře. Hned v první hodině jsme ztratili patnáct průzkumníků a třetinu našich zásob. Jedinou útěchou je, že tento svět nemá žádnou formu vyššího života, která by nám byla hrozbou.
Den 3.: Základy a první tři patra centrální věže jsou dokončeny. Podle našich měření to zabere nejméně rok, než se stabilizuje spojení s naší domovskou planetou, takže jsme prozatím na vše sami. Sněhová bouře také ustala a dobrovolníci se vydali odstraňovat vrstvy čerstvého i starého sněhu, abychom mohli zasadit první trojici stromů k produkci kosmické energie, kyslíku a tepla.
Den 47.: První kruh stromů je zasazen a lze pozorovat, jak se podnebí kolem nás velice rychle mění. Sníh postupně ustupuje a po tom, co naši Arcanové použijí časovou dilataci na celý pás stromů, budeme moci expandovat o něco dál a začít se sadbou dalšího kruhu. Hned po dokončení centrální věže, jsme se pustili do stavby podzemního krytu, skleníku a skladiště. Arcanistické kruhy jsou velice příhodné ke stavbě budov, a ačkoliv je to základ naší civilizace, stále žasnu nad tím, jak snadno jsme schopni budovat i ty nejsložitější monumenty s použitím znaků k usměrnění kosmické energie.
Den 92.: Dnešní den je den oslav. Je to poprvé, co se v naší komunitě narodilo nové dítě, a to rovnou dvojčata. Tohle požehnání a dar od Stvořitele je znamením toho, že tento svět není mrtev a je schopen nového života. Předešlého dne byla také dokončena poslední budova centrálního kruhu kolonie. Od zítřka zahájíme stavbu farem v druhém kruhu, který je nyní stabilizován. Třetí kruh bude muset počkat až do doby než se stabilizuje průchod, naše zásoby stavebního materiálu jsou téměř na dně.
Den 391.: Průchod do našeho domovského světa byl konečně stabilizován a my obdrželi posily v podobě dalších kolonistů. Ti sebou přinesli dostatek stavebního materiálu, takže můžeme pokračovat k expanzi do třetího kruhu.
Den 416.: Náš domovský svět byl napaden a je pod útokem xenomorfní rasy. Během cestování na nové světy jsme narazili na několik dalších civilizací, ale žádná z nich nebyla tak krvelačná, jako tato. Veškeré vyjednávání selhalo a všichni Arcanisté se vrátili, aby pomohli v ochraně vlasti.
Den 423.: Zprávy z našeho domova jsou jen útržkovité. Nepřátelská rasa, která si říká Zagariani, nezná slitování a obsadili již více jak polovinu našeho světa. Průchodem do kolonie přišlo mnoho starců i dětí, aby se zde ukryly. Bylo nám řečeno, že naše domovská planeta čelí absolutnímu zániku, a tak se co největší počet našich druhů vydal skrze průchody do všech kolonií ve dvou galaxiích, které jsou nám známé. Mnoho kolonizačních týmů bylo vysláno i do neznámých světů v naději, že to povede k jejich přežití.
Den 431.: Dnešní den je den smutku. Průchodem se k nám dostal jediný Arcanista, který kolem něj vytvořil bariéru. Bylo to právě včas, protože průchod ztratil stabilitu a explodoval. Kdyby Arcanista Xeiron neobětoval svůj život, exploze by vyhladila celou kolonii, a to by byl náš konec. Před svou smrtí nám zanechal poslední zprávu z našeho domovského světa. Nejvyšší Rada se rozhodla destabilizovat arcanistický okruh, kterým naše civilizace kontrolovala jádro našeho světa. Exploze průchodu znamenala, že se jim to povedlo a náš svět přestal existovat. Snad tahle oběť stála za to.
Den 498.: Nad centrální věží se objevil temný průchod, ze kterého do naší kolonie dorazili Zagariani. Jejich zrůdný zjev bylo velice snadné poznat. Nikdo z nás nečekal, že dva měsíce po pádu naší domoviny, padneme i my. Bojím se, že tohle bude můj poslední zápis, protože každý z nás musí chránit náš domov vším, co máme.
Den 501.: Prvně jsme vzdorovali celkem úspěšně, útočná síla Zagarianů nebyla tak velká, jak jsme se obávali. Nikdo z nás ale nepočítal, že se dokážou množit takovou rychlostí a naše obrana se velice rychle zhroutila, hlavně když se ty příšery dokážou pohybovat pod zemí a objevit se kdekoliv se jim zachce.
Den 502.: Vůdce naší kolonie shromáždil poslední přeživší a společně hodláme uprchnout k hranici kolonie. Zagarianům trvá se přizpůsobit chladu mimo naši kolonii. Vůdce nám prozradil, že má způsob, jak otevřít průchod do nového světa. Tohle je tedy poslední zápis, který zde zanechám pro ty, kteří by někdy v budoucnu našli naši kolonii. Doufám, že ten, kdo tohle čte, je dostatečně silný na to, aby vyhladil všechny Zagariany a pomstil všechny, kteří zde zemřeli.
Hadrian se postupně dostal až na konec záznamu a byl velice šokován tím, že monstra, která tady pozabíjel, stála za zničením celé civilizace a donutila je dokonce nechat zničit jejich domovský svět, aby nepadl do rukou jejich nepřátel.
Nedokázal si představit utrpení, beznaděj a bezmoc tváří v tvář proti takovému nepříteli. Zároveň doufal, že Zemi nikdy nic takového nepotká.
Objevil jsi klíčové informace o Kolonii a jejím osudu!
Oznámení o tom, že splnil další část úkolu, jej nijak nepotěšilo. Ne po tom, co se dozvěděl o osudu celé civilizace. Jedinou světlou nadějí mu bylo, že přeživší kolonisté unikli na Zemi a podle všeho by se měli nacházet na území Peru. Nakonec ani je asi nečekal nijak dobrý konec, kdyby na Zemi existovala mimozemská rasa, všichni by se o tom učili a jejich společnost by se nepřela o to, jestli je ve vesmíru inteligentní život nebo ne.
Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)
Název: Průzkum Kolonie Ermesianů!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Gaia je velice spokojená s tvými objevy. Nyní si je také plně vědoma toho, čeho jsou Zagariané schopni a může úspěšně zabránit tomu, aby někdy v budoucnu pronikli na Zemi. Získání nových druhů magických stromů i magické technologie je klíčové k nápravě škod, které lidé Zemi způsobili. Buď ale opatrný, protože ne všichni mají dobré úmysly a nepřejí si, aby Gaia někdy dosáhla svého plného potenciálu.
Hlavní cíle:
1. Průzkum Kolonie a jejího okolí! (100%)
2. Získej klíčové informace o Kolonii a jejím osudu! (1/1)
3. Získej nejméně jeden funkční exemplář technologie Ermesianů! (1/1)
4. Získej nejméně tři důležité předměty! (4/3)
Odměna za splnění úkolu:
1. 32 500 + 5 000 = 37 500 + 25% = 46 875 exp
2. Nápověda: K odemčení možnosti zasazení sazenic magických stromů je nutné dosáhnout Tieru 2 u profese Dřevař, čímž dojde k odemčení profese Lesník.
Gratulace! Splnil jsi průzkum Kolonie Ermesianů.
Přeješ si expedici ukončit dříve?
ANO – Ne
Hadrian věděl, že má ještě několik hodin, než vyprší časový limit, ale byl mentálně unavený. Rozhodl se tedy, že expedici opustí dříve. Nyní navíc věděl, že někde v Peru existuje průchod do tohoto světa, takže kdyby se chtěl v budoucnu vrátit, jistě tu možnost bude mít.
oooOOOooo
9. 12. 1989:
Bylo to týden od chvíle, co se mohl opět vrátit do Kvikálkovského lesa. Za poslední týden bez možnosti navštěvovat Dungeony se věnoval převážně některým svým dovednostem. U profese Dřevař se mu podařilo získat dalších dvacet levelů a v Inventáři měl nyní celkem dost dřeva, ale musel být opatrný.
Na rozdíl od stromů v Dungeonech, které se tam opět objevily, v realitě po stromech zůstaly jen pařezy. Musel proto pečlivě vybírat, jaké stromy může pokácet a jaké ne. Naštěstí mu Pozorování bylo schopné prozradit, který strom je nemocný, takže z Kvikálkovského lesa postupně odstraňoval nemocné a napadené stromy, které by v budoucnu musely jít stejně k zemi.
Doufal taky, že jakmile konečně dosáhne Tieru 2 a odemkne profesi Lesník, bude schopen na místo starých stromů vysadit nové. Mimo jiné se mu také podařilo dosáhnout maximálního levelu u Ledového Pole. Další důležitá dovednost, na kterou se hodlal zaměřit, byla Teleportace, která mu již nejednou zachránila život.
Nyní ale stál ve svém tábořišti a hleděl na skalní stěnu před sebou. Dříve si toho nevšimnul, ale nyní z těch míst cítil slabou přítomnost magie. Pozorování mu nic neprozradilo, tedy až na to, že se za onou skalní stěnou něco nachází, ale to bylo tak všechno.
Nějakou chvíli mu trvalo, než pocítil podivnou podobnost magie ve skále s magií, kterou již znal. Celou tu dobu hledal ve svých vzpomínkách, kde něco takového již cítil, když mu konečně svitlo a on z Inventáře vytáhl Hadí Dýku.
Jakmile se s dýkou přiblížil ke stěně, magie uvnitř začala reagovat a nashromáždila se do jediného místa. Krátce na šedém kamenitém povrchu svitla rytina hada a pod ní se objevila úzká štěrbina. Bez váhání pozvedl Hadí Dýku a zasunul ji do štěrbiny tak hluboko, jak jen to bylo možné.
K jeho překvapení pocítil, jak se magie ve stěně před ním doslova probrala k životu a sledoval, jak se zářivá rytina daleko většího hada pomalu plazila od země do výšky dvou metrů, kde se v oblouku otočila a doplazila se zpátky k zemi. Po zářivém hadu zbyla jen pár centimetrů hluboká drážka.
Netušil proč, ale k vymezené ploše natáhl prsty a sledoval, jak se kamenná plocha začala pomalu vlnit, jako kdyby se dotkl klidné vodní plochy. Vlnění povrchu bylo čím dál tím intenzivnější, když se stěna začala pomalu rozplývat a on tak mohl postupně vidět místnost vytesanou do skály.
Nakonec se stěna rozplynula úplně a on byl schopen projít dovnitř. Po stranách se rozhořely celkem čtyři louče, což jej mírně šokovalo a byl překvapen, když z hořících loučí nevycházelo žádné teplo ani kouř.
Jeho pozornost ale upoutala kamenná postel, na které ležel deník vázaný v tmavě zelené kůži.
Deník Salamandra Zmijozela
Vzácnost: Běžná (2*)
Typ: Kniha
Tvůrce: Salamandr Zmijozel
Info: Tento deník je jediným pozůstatkem Salamandra Zmijozela a důkazem o jeho existenci. Všechny ostatní zmínky o jeho existenci byly již dávno zapomenuty nebo úmyslně zničeny. Když si prostuduješ obsah tohoto deníku, dozvíš se více o rodové linii své matky. Veškerý obsah deníku je psán v Hadím jazyce, aby se jeho obsah nestal zbraní v rukou nepřátel Zmijozelova rodu.
Hadrianovi se ani nechtělo věřit tomu, co si nyní přečetl. Salamandr Zmijozel byl tvůrcem Hadí Dýky a on přemýšlel, jestli to nebyl jeho vzdálený předek. Proto na nic nečekal a otevřel deník hned na první stránce.
3. 4. 1062
Jmenuji se Salamandr Zmijozel a jsem aktuálně nejmladším synem Lorda Salazara Zmijozela, jednoho ze čtyř Zakladatelů Bradavické školy čar a kouzel. Můj nejstarší bratr je Dědic Salazar Salathiel. Mám také starší sestru Selenu Emryl, se kterou mám společnou i matku, zatímco s bratrem máme společného pouze otce Lorda Salazara.
Všichni pocházíme ze Vznešeného rodu Zmijozelů, jehož historie je spojena s národem Nagů, od kterých máme také Hadí Jazyk.
To by jako představení se stačilo. Tento deník jsem začal psát z jediného důvodu. Lady Rowena měla další věšteckou epizodu, ve které mi prozradila, že můj život nebude dlouhý ani s dobrým koncem. Z toho, co jsem dokázal rozluštit, jsem došel k závěru, že svůj život položím v záchraně jediného potomka mé starší sestry. Již nyní mohu říci, že ačkoliv mě nečeká dlouhá a šťastná budoucnost, udělám cokoliv, abych ochránil svoji sestru i její potomky.
23. 12. 1068
Je to dva dny, co jsme se Selenou pochovali našeho otce Lorda Salazara. Od chvíle, co se Salazar Salathiel spojil s rodinou Gauntů, byl s otcem neustále na ostří nože kvůli magickým dětem první generace. Podle nich by bylo nejlepší, kdyby všichni první generace byli zavražděni a mudlové násilně ovládáni.
Ačkoliv s jeho názory nesouhlasím, viděl jsem, co mudlové dělají vlastním dětem s darem magie. Křesťanská víra tomu také nepomáhá a upalování nevinných žen a dětí je na týdenním pořádku. Nejednou jsem byl svědkem výslechů takzvaných čarodějnic a jen při pomyšlení na to, čeho jsou tihle fanatici schopní, je mi na zvracení.
Já jsem osobně souhlasil s otcem, měli bychom najít všechny s našim darem magie a od té špíny je zachránit. Několik klanů podobné praktiky již zavedlo a s rituálem pokrevní adopce je zcela možné změnit vzhled dítěte i posílit jeho magii o rodinné dary. Jedině tímto způsobem můžeme prosperovat a navýšit naše počty. Často se u dětí první generace po adopci objevily nové speciální dary, což je pouze další důvod, proč se k tomuto kroku uchýlit.
Nicméně nevím, jak dlouho budu ještě žít. Náš bratr zaujal místo Lorda Zmijozela a s tímto titulem i postavení, které náš otec v Bradavicích zastával. Není to ani pár hodin a Selena mi oznámila, že se dostal do křížku s Lordem Nebelvírem i Lady Rowenou. Bojím se, že jeho radikální názory zničí veškerou dobrou reputaci, kterou náš otec během svého života získal.
8. 7. 1069
Je to tak, jak jsem se obával. Salazar byl vyzván na Souboj Smrti po tom, co jej Lord Nebelvír přistihl při znásilňování, mučení a vraždění hned několika studentů první generace. Nebyl sám, kdo se těchto zrůdností účastnil a Zakladatelé vydali magický edikt, který zakazoval rodu Gauntů vkročit na území Bradavic. Obávám se ale, že síla tohoto ediktu nebude příliš velká, můj bratr použil magii našeho rodu k jeho potlačení a podle všeho si hodlá za ženu vzít dceru rodu Gauntů. Pokud se jeho potomci budou chtít vrátit do Bradavic, tento edikt je nebude schopen zastavit.
10. 7. 1069
Jméno Vznešeného rodu Zmijozelů je navždy pošpiněno. Nejenže Salazar Salathiel zavraždil Lorda Nebelvíra dřív, než mohl být jejich souboj zahájen, před očima všech studentů Bradavic znásilnil a zavraždil adoptovanou dceru Lady Helgy z Mrzimoru. Následně byl z Bradavic vyhnán, ale s ním musela hrad opustit i má sestra a není nikdo, kdo by ji přivítal s otevřenou náručí.
14. 11. 1070
Lady Rowena zemřela dnešního rána, když k ní dorazila zpráva, že její dcera Lady Helena je po smrti. Ještě před svou smrtí vyslovila svou poslední věštbu, která se týká mě i mé sestry. Naštěstí mám v Bradavicích pár spojenců, ostatně to byli všechno ti, které jsem během svých cest zachránil od té mudlovské špíny, které se je chystala zavraždit.
Má sestra je v nebezpečí, a tak snad do jejího domu dorazím včas. Každým dnem také měla porodit svého prvního potomka, ačkoliv nikomu neprozradila, kdo je otcem.
17. 11. 1070
Poslední proroctví Lady Roweny se naplnilo a já dorazil pozdě na to, abych zachránil svoji jedinou sestru.
Když jsem dorazil do jejího domu, našel jsem našeho bratra, jak se šíleně směje na celé kolo, zatímco Ares Gaunt znásilňoval Selenu a zároveň do jejího těla dýkou vyřezával neznámé runy. Chtěl jsem ji zachránit, ale Salazar mi v tom zabránil a během našeho souboje Ares dokončil své dílo, než to celé ukončil podřezáním jejího krku.
Přiznám se, že jsem ztratil kontrolu a do svého těla nasál primální magii a posílen udělal vše, abych je oba zavraždil a pomstil tak svoji sestru. Problém byl, že rodinná magie mi nedovolila Salazarovi udělit smrtící ránu, takže mi oba unikli.
Po souboji jsem byl značně vysílen a omdlel jsem vedle mrtvého a zohyzděného těla mé sestry. Když jsem se probral, byl jsem v péči domácí skřítky a vedle mé postele se nacházela i menší postýlka. Bylo mi hned řečeno, že Selena porodila syn. Než poslala svou skřítku i s jejím synem do bezpečí, dala mu jméno Samuel Ashethi Zmijozel.
Jakmile jsem zaslechl celé jméno mého synovce, hned mi došlo, co byl jeho otec zač. Věděl jsem, že jeho magie bude mocná, hlavně ve spojení s magií Nag.
3. 2. 1071
Chtěl jsem Samuela vychovávat sám a v bezpečí, ale zdá se, že mi to nebylo přáno. Salazar a Ares nějakým způsobem přišli na to, že Samuel žije a v žilách mu koluje magie Nag. Oba chtěli tuhle moc pro sebe a poslední týdny mě neúprosně loví a já mohu jen utíkat z jednoho místa na druhé. Nikde nemohu zůstat déle jak dva nebo tři dny.
Salazar má také soukromou armádu fanatiků a všude, kde se jen na chvíli ukryju, povraždí všechny živé, ať už to jsou starci, ženy, muži, děti, kouzelníci nebo mudlové. Nemají před životem jediný respekt, a budu se taj muset uchýlit k něčemu, co jde proti mým zásadám, ale přísahal jsem, že Samuel přežije a s ním i naše linie a také své přísahy dostojím.
13. 7. 1071
Tohle je můj poslední zápis. Cítím, jak mě magie pomalu opouští a s ní i zbytky mého života.
Uspěl jsem v pomstě a Salazar i Ares jsou po smrti. Zaslechl jsem, že Salazar s Aresovou sestrou zplodil syna, který má Hadí jazyk, ale nemám již čas si tohle ověřit. Osobně bych tomu příliš nevěřil, Ares dar Hadího jazyka ukořistil při temném rituálu od mé sestry Seleny, takže je zcela možné, že je to jeho vlastní syn.
Rod Gauntů je velice nestabilní a je u nich běžné, že se páří mezi sebou. Ares a jeho nejstarší sestra jsou zároveň matka a syn. On sám měl mít dceru s mladší sestrou a nyní jeho dcera očekává jeho syna. Nechápu, jak jim tohle Magie může trpět.
Otec i sestra mohou odpočívat v pokoji. Ačkoliv tato slova píši na smrtelné posteli, Samuel je v bezpečí. Byl jsem nucen zapečetit jeho magický dar a tato pečeť se přesune i na jeho potomky. Pečeť se sama odemkne ve třinácté generaci rodové linie, přičemž Samuel je první generací. Zanechal jsem jej u slušné mudlovské rodiny, sice je to špína a nečeká jej lehký život, jsou to ale obchodníci a pěstitelé, takže by se měl mít lépe než jiní.
Netušil jsem, co mám s tímto deníkem dělat a hodlal jsem jej poslat do Bradavic, aby byl ukryt v knihovně mezi ostatními deníky profesorů i studentů, ale byl jsem navštíven duchem Lady Heleny. Ta mi předala skleněnou kouli, ve které byla uložena vidina budoucnosti.
Pokud se tato vidina naplnila, jmenuješ se Hadrian James Potter a jsi synem třinácté generace rodu mého synovce Samuela Ashetha Zmijozela. Netuším, co se stalo tvým rodičům, vím pouze to, že jsi posledním mužským potomkem této rodové linie. Mohu jen doufat, že se ti jednoho dne povede najít Dědický prsten našeho rodu a posléze se staneš i nejnovějším Lordem Zmijozelem. Moje jediné přání je, abys našemu rodu navrátil dobré jméno a čest, kterou jsme ztratili.
Mimochodem by tě mohlo zajímat, že tvá barva očí je velice speciální a v našem rodě se objevila jen u velice malého počtu lidí. Má sestra i synovec měly úplně stejně smaragdové oči jako ty.
Buď zdráv a nechť tě Magie provází na tvé dlouhé pouti životem, mladý Hadria...
Hadrian si musel sednout na kamennou postel, protože informace v posledních několika zápiscích byly více jak šokující. Nejenže se dozvěděl o tom, že mezi jeho předky patří jeden ze Zakladatelů Bradavické školy čar a kouzel, dozvěděl se i to, že jeho pradávný strýc věděl o jeho existenci a svoji zbraň i deník mu zanechal právě tady na tom místě, kde je mohl najít.
Aby toho nebylo málo, v žilách mu kolovala i magie Nag, ať už to byl kdokoliv. Věděl, že tohle jméno již někde zaslechl nebo viděl, ale nemohl si vzpomenout kde.
Protože v rychlosti přeskočil velké množství stránek, vrátil se na začátek deníku a začal si jej pročítat stránku po stránce a neodvažoval se vynechat jediné slovo. Tohle byl totiž důkaz o existenci jeho předků, o jeho dědictví a hodnotách, které jeho předci zastávali.
Chtěl znát svou rodinou historii a buď se z ní ponaučit nebo brát sílu čelit své vlastní neznámé budoucnosti.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Potter
Věk: 9
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul: Kouzelník
Level: 20 - Exp: 78 978/190 000
HP: 2 770
MP: 3 550
Atributy:
STR: 38
VIT: 38 (Bonus: 20 % k HP; Regenerace HP/min: 1 %)
DEX: 41
INT: 95 (Bonus: 30 % k MP)
WIS: 46 (Bonus: -10 % Cena MP; Regenerace MP/min: 2 %)
LUK: 16 (Bonus: +5 % k šanci spadnutí předmětu)
Atribut Body: 10 (100)
Perk Body: 9 (9)
Finance:
- Libry: 430 438
- Galeony: 11 405
- Abyss Dolary: 555
Status:
Žák základní školy: Jsi studentem základní školy.
- Bonus: +15 % k rychlosti nárůstu INT a WIS na území školy a školní knihovny!
- Trvání: Dočasný (Pouze během školního roku)
?: ?.
- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několika Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!
- Trvání: Dočasný
Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.
- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.
- Trvání: Trvalý
Perky:
- Metamorfomág: 1/13
- Mistr Ledu: 3/13
- Mistr Vody: 1/13
- Mistr Vzduchu: 1/13
Slovo autora:
- cca 9 750 slov dlouhá kapitola
- Opět jsem do příběhu představil zcela něco nového a zároveň část toho, co jste mohli již znát z předchozí verze, ačkoliv v trochu jiném a bohatším formátu.
- Příští kapitola bude obsahovat několik větších časových skoků, abychom se rychle dostali dál. Ostatně nyní Hadrian nemá žádné Dungeony ani dostupné úkoly, pomocí kterých by získával expy, takže v levelu se nijak neposune a pouze bude moci zlepšovat všechny své dovednosti.
- Také bych rád řekl, že na profilu je odkaz na Fórum povídky, kde jsou aktuálně dvě důležitá témata. Jedno je Pairing/Párování v reakci na otázku jednoho z vás, co plánuji pro Hadrianův milostný život. Druhým tématem je jméno guildy. Minule to bylo příliš uspěchané a jsem zvědav, jestli společně nebudeme schopni přijít s daleko lepšími návrhy toho, jak by se Guilda několik Gamerů mohla jmenovat.
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T2): 140/150
- Recepty: 315
- Zahradník (T2): 17/150
- Truhlář (T1): 37/75
- Dřevař (T1): 40/75
- Malíř (T2): 77/150
- Lingvista (T3): 24/225
- Angličtina (T2): 63/150 (T1:25; T2:21)
- Francouzština (T1): 58/75 (T1:19)
- Japonština (T1): 47/75 (T1:15)
- Mandarínština (T1): 42/75 (T1:14)
- Italština (T1): 15/75 (T1:5)
- Ermesianština (T3): MAX (T1-T3:150)
- Muzikant (T1): 18/75
- Pianista (T1): 56/75 (T1:18)
- Krejčí (T1): 1/75
Dovednosti:
- Shinobi: MAX
- Isshin-Ryu Karate (P): MAX (6+4 STR/DEX)
- Umění Meče (P): MAX (6+4 DEX/WIS)
- Lukostřelba (P): 24/30 (6+3 STR/DEX)
- Umění Bitevní Hole (P): 2/30 (6+1 INT/WIS)
- Tělesná Odolnost: 41/60
- Tvorba Dungeonu: 70/900
- Odchod z Dungeonu: 75/900
- Šachy (Z): 5/30 (+1 WIS)
Magické Dovednosti:
- Pozorování: 56/60
- Meditace (P): MAX
- Bitevní Meditace: 32/90
- Telekineze: 35/90
- Magické Cítění: 23/30
- Magická Aura: 13/60
- Teleportace: 23/30
- Manipulace Ledu: 27/90
- Manipulace Vody: 2/90
- Manipulace Vzduchu: 2/90
- Ledové Ostří: 20/30
- Ledové Pole: MAX
Kouzla:
- Diffindo: MAX