Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Star Wars nebo cokoliv od Blizzardu.
Kniha 1. Kapitola 18. – Zelený pásek!
11. 12. 1989:
Vernon Dursley mohl s poklidem říci, že byl se svým životem celkem spokojen a všechno se pomalu rýsovalo k daleko nadějnější budoucnosti. Jediným problémem v jeho životě byl jistý Harry Potter, zrůda dvou dalších zrůd, o kterou se museli s Petúnií starat.
Prvních pár let mu byl schopen ukázat, kdo byl v jejich domě pánem, ale ta malá zrůda byla chytřejší, než si myslel. Nyní se na něj neodvážil vztáhnout ruku, dobře si pamatoval na tu bezmoc, kterou cítil, když se vznášel ve vzduchu.
Petúnie se jej snažila přesvědčit, že se mu to celé jen zdálo, ale on si vždy pamatoval důležité detaily, a to bez ohledu na to v jakém stavu byl. Věděl také, že od chvíle, co udeřil Petúnii, ztratil její úplnou podporu. Od té doby se ale několik věcí změnilo a jeho nadřízení měli plán, pro který byla Petúnie důležitá.
Kdyby tomu tak nebylo, dávno by vzal Dudleyho a odstěhoval se. Ostatně ke svým tělesným potřebám měl k dispozici speciálně trénovanou služku. Jedna z mála výhod členství v tajném Řádu.
„Jsou to skoro dva týdny, Dursley. Našel jsi naše peníze?" optal se jej Hector Reed, který byl jeho přímým nadřízeným.
„U nás doma nikde ukryté nejsou a nejsou ani v tom jeho tábořišti v lese, kam mě Dudley zavedl," zakroutil Vernon hlavou a vzteky zaťal ruce v pěst, protože tohle byl jeden z dalších problémů, který ta zrůda způsobila a od něj se čekalo, že jej vyřeší – nemožné.
„A ani je nikde jinde nenajde. Celý obnos peněz odešel přímo z účtu na jiný účet, a to sotva pár minut po vystavení šeku. Podle našich zdrojů Potter neopustil VIP salónek dříve jak po půl hodině od jeho vystavení a převedení peněz," ozval se Tristan, který jim otevřel dveře do kanceláře patřící dalšímu z vedoucích Anglické sekce Řádu Templářských Rytířů.
„Takže máme nové informace? Není možné, aby se více jak čtyři sta tisíc Liber vypařilo jen tak do vzduchu," zajímal se hned Hector.
„Možné to je, když se jistá Raina Ashlynn Rothschildová postarala o zametení veškerých stop. Zisk této informace nás stal jediné dva lidi, které jsme v jejich bance měli," oznámil jim Bors Redler, který měl na starosti finanční divizi Řádu.
„Nemožné! Věděl bych o tom, kdyby se ta zrůda někdy setkala s někým tak důležitým!" protestoval hned Vernon.
„Nějaké rodinné spojení? Nepatří do jejich klanu jakási Potterová, která žila v USA?" optal se Hector.
„Pokud mluvíš o baronce Pauline Fairfax-Potterové, tak spolu nemají nic společného. Pouhá shoda jmen," zamítl Tristan tuhle teorii.
„Proč by pak měl někdo z klanu Rothschildů důvod krýt naprosto cizího člověka?" nechápal Hector.
„Netuším a ani se to nedozvíme. Nejnovější nařízení z vrchu zní tak, že tento případ je naše prohra a máme od toho dát ruce pryč. Klan Rothschildů není tím, čím se zdají být a není dobré si s nimi zahrávat," uzavřel to celé Tristan.
„Takže to necháme jen tak a ta zrůda si bude užívat takový obnos peněz?!" protestoval hned Vernon.
„Dursley, máš své rozkazy a tohle byla pouze šance na zisk peněz, které nám legálně nepatří. Pokus to byl dobrý, naše výhra byla zmařena pouze nedostatečným plánováním a neúplnými informacemi. Utržili jsme drobné ztráty, ale ty jsou zcela zanedbatelné. Nyní se soustřeďme na to, co je skutečně důležité. Za necelý měsíc získáme plnou kontrolu nad Grunnings a můžeme konečně zahájit další fázi jednoho z mnoha plánů," uzemnil ho Hector a kývnul na své dva kolegy, než odvedl Vernona sebou.
oooOOOooo
16. 12. 1989:
Sobotním ránem Hadrianovi i všem ostatním žákům začali prázdniny. Pozitivní stránkou bylo, že měl nyní dost času se soustředit na levelování svých dovedností. Mezi pozitivní zprávy bral i to, že Vernon byl ještě celý následující týden v práci a ten další týden s tetou Petúnií a Dudleym měli odjet za Vernonovou sestrou Marge.
Vernon se netvářil nijak potěšeně, že by měl Hadrian zůstat v jejich domě sám. Teta Petúnie jej přiměla ustoupit, ostatně Hadrian byl vzorné dítě a byl schopen se o sebe postarat i bez jejich dozoru.
Hadrian je také ujistil, že se optá pana Grangera, jestli by nemohl část prázdnin strávit u nich, aspoň jeden nebo dva dny. Po tomto návrhu dostal okamžité povolení k tomu, aby u Grangerových zůstal klidně i po zbytek prázdnin a vrátil se až den před zahájením školy.
Jak měl Hadrian poslední dny ve zvyku, teleportoval se do Salamandrovy jeskyně, jak ji začal říkat a pousmál se, když se louče na stěnách okamžitě rozhořely.
Hned po jejím objevení zjistil, že bez Hadí Dýky není možné projít vchodem zvenčí, ale naopak to není žádný problém a on tohoto plně využíval.
Podél stěn měl umístěno několik pevných polic, do kterých umístil bedýnky s Kameny Duší a dalšími předměty. Také se tam nacházely všechny nefunkční i jediná funkční Kultivační komora. Na pracovním stole měl dokonce umístěno hned několik desítek papírů a otevřených sešitů, do kterých si dělal poznámky. Mimo trénink se totiž snažil přijít i na způsob, jak opravit a zprovoznit všechny nefunkční Kultivační komory.
Ta jediná, kterou měl k dispozici, byla zázrakem magické technologie, ale nebyla pro jeho budoucí potřeby dostačující. Byla to jen ukázka potenciálu a špička ledovce toho, co si dokázal představit.
Kultivační komora
Vzácnost: Epická (5*)
Typ: Magická technologie
Požadavky:
1. Běžné rostliny a keře – Zahradník (Tier 2)
2. Magické rostliny a keře – Bylinkář (Tier 2)
3. Běžné i magické stromy – Dřevař (Tier 2) a Lesník (Tier 1)
Cena použití: 4 800 MP/den (200 MP/h)
Info: Kultivační komora je jedním z pilířů magické technologie Ermesianů. Tato komora využívá Magii Času a Prostoru k urychlení a maximalizování růstu rostlin, keřů a stromů. Uvnitř komory se může vždy nacházet jen jediný exemplář, jehož růst je urychlen o jeden rok za každý den provozu kultivační komory.
Info 2.: Kultivační komora má v sobě zabudovanou i kapesní dimenzi, která slouží jako úložiště plodů, semen a dalších surovin získaných z kultivované rostliny, keře nebo stromu.
Info 3.: Kultivační komora se skládá ze tří důležitých komponentů. Žulový podstavec s vyhloubenou mísou pro umístění hlíny a rostliny, keře nebo stromu. Krystalické jádro sloužící ke stabilizaci kapesní dimenze. A nakonec Arcanitový záklop.
Hadrian původně netušil, co je Arcanit zač, ale usmálo se na něj štěstí a po dotknutí se neznámého názvu, se mu objevila další informační cedulka.
Arcanit
Vzácnost: Epická (5*)
Typ: Magický kov
Forma: Sklo
Info: Arcanit je jedním z nejdůležitějších magických kovů, který Ermesiané používali ve svých magických technologiích. Jeho předností není jen to, že velice výborně vede a ukládá magickou energii, ale také to, že dokáže přijmout charakteristiky i jiných materiálů. V tomto případě si Arcanit zachoval téměř všechny vlastnosti magického kovu, ale má podobu průhledného skla.
Původně si myslel, že si najde nějakou sklárnu a požádá je o výrobu kopulovitých záklopů i ke zbytku zničených komor, ale tahle informace mu jasně ukázala, že jejich oprava nebude tak jednoduchá.
Někdo by si mohl myslet, že nejtěžší a největší překážkou budou speciální magické znaky, kterými Ermesiané svoji magickou technologii ovládali, ale opak byl pravdou. Těmto znakům oficiálně říkali Pečetě (Sigils) a jejich tvorba byla uložena v jeho mysli.
Vše, co k tomu potřeboval, byl tenký plát magicky vodivého kovu, do kterého by následně vyryl souvětí specifického Kosmického Zákona. Následně stačilo jen dostatečné množství magie a celý plát se zformuje do jediného znaku – Pečetě. Její použití bylo také snadné, stačilo Pečeť přiložit k místu, kde ji chtěl člověk použít a po aplikaci menšího množství magie se Pečeť vpije do povrchu materiálu, a tak se stane i jeho součástí.
Ermesiané sice Kosmické Zákony pojmenovali tak, jak je pojmenovali, ale Hadrian věděl, že to nebyly skutečné zákony kosmu. Byly to jen zlomky toho, co Ermesiané odhalili a pochopili, ale i to jim stačilo, aby se z nich stala Galaktická civilizace – to je civilizace, která byla schopná opustit domovskou galaxii a úspěšně založit kolonii v jiné galaxii.
Samozřejmě těch kritérií pro tento titul bylo více, ale tahle podmínka byla jednou z těch nejdůležitějších.
Hadrian, který měl devět a půl roku, neměl příliš velké znalosti o tom, co leží za hranicemi jejich sluneční soustavy. Vědomosti, které získal ve spojitosti s jazykem Ermesianů, byly velice rozsáhlé a nepochyboval o tom, že by mnoho informací šokovalo celý jeho svět. Od té chvíle, co tyto znalosti získal, si připadal, že celý svůj předešlý život žil v naprosté ignoranci, jako žába na dně studny, která je schopná vidět jen velice malý zlomek oblohy.
S každým slovem, které se z jazyka Ermesianů naučil, znal i jeho význam a kontext použití v reálném životě. Tohle mu také dovolovalo nahlédnout i do tajů a vývoje jejich civilizace a otevřely se mu tak dveře nesčetných možností.
Jak byl takhle zamyšlený, bez okolků prošel skalní stěnou do tábořiště, jen aby se zarazil na místě. Dva metry před ním stála totiž Tamara a s otevřenou pusou hleděla, jak vyšel ze skalní stěny. Již si zvykla na to, že se dokáže teleportovat, ale tohle bylo rozhodně zcela něco nového.
„Jak?" nechápala a Hadrian se poškrábal na zátylku.
„Uvěříš mi, když ti řeknu, že je to nový způsob teleportace?" optal se Hadrian a viděl, jak se Tamara zamračila.
„Tak to ani náhodou!" zvolala. „Jasně jsem viděla, jak se ta skála za tebou začala mírně vlnit a ty jsi jí prošel z nějaké místnosti uvnitř!" dodala rychle a Hadrian věděl, že stojí před jistou volbou.
Buď Tamaře řekne jen částečnou pravdu a odhalí jí skrytou jeskynní místnost i se vším, co se nacházelo uvnitř. Nebo odhalí podstatu svého daru The Gamera. Chvíli nad celou situací přemýšlel a na malý okamžik aktivoval i Bitevní Meditaci, aby nahlédl do blízké budoucnosti.
Díky celkem velkému levelu této magické dovednosti, byl schopen kontrolovat tok informací a podívat se tak hned na několik variant podle toho, jak by se on sám rozhodl. Z těchto reakcí byl pak schopen určit tu, která byla pro něj i jeho okolí tou nejlepší.
Viděl, že když Tamaře bude lhát, rychle to pozná a on tak ztratí její důvěru. Nemusel být věštec, aby pochopil, že to nebyla zrovna cesta, po které by se chtěl vydat.
Další hlavní časovou linií byla částečná pravda, ale ani z této možnosti neměl příliš dobrý pocit. Něco mu říkalo, že nyní stojí na rozcestí a bylo důležité zvolit jinou možnost.
Třetí možností bylo prozrazení svého daru, ale ani tahle možnost nebyla dostatečně uspokojující, a nakonec tak došel k poslední a podle jeho pocitů i nejlepší možnosti, kterou před sebou měl.
„Pozvání do Skupiny – Tamara Ceridwen Grangerová!" prohlásil Hadrian a pobaveně sledoval, jak Tamara o krok ustoupila, když se pře ní objevila průhledná cedulka s oznámením o tom, že ji pozval do skupiny.
Netrvalo to ale dlouho a Tamara se vzpamatovala, načež pozvání přijala.
„Co je tohle za kouzla?" divila se a on se pobaveně zasmál.
„Vítej v mém světě, který se stal hrou po tom, co jsem probudil Dar The Gamera," prohlásil a dal se do vysvětlování naprosto všeho, co bylo s jeho darem spojeno.
Protože Tamara vlastnila jeden z novějších počítačových systémů a měla i přístup ke sbírce her, dokázala se do nové reality aklimatizovat velice rychle.
Jméno: Tamara Ceridwen Grangerová
Věk: 9
Třída: Dočasný Gamer
Titul: Moták
Level: 10 - Exp: 0/45 000
HP: 1 200
MP: 570 (Dočasně přístupné)
Atributy:
STR: 13
VIT: 10 (Bonus: 10% k HP)
DEX: 14
INT: 7
WIS: 7
LUK: 3
Atribut Body: 50 (50)
Perk Body: 3 (3) (Dočasně nepřístupné)
„Nejsou mé atributy až příliš nízké?" divila se Tamara, když si konečně byla schopná zobrazit svůj profil.
„Byly by daleko nižší, kdybys mezi dovednostmi neměla Isshin-Ryu Karate, Umění Dýky a Šachy na úrovni začátečníka," vysvětlil a Tamara se dozvěděla i to, že jako Moták má svůj magický potenciál uzamčený a jen díky tomu, že ji Hadrian pozval do Skupiny a udělal z ní Dočasnou Gamerku, měla k tomuto daru přístup.
„V Magických dovednostech mám pouze Meditaci. Seznam Kouzel je úplně prázdný a mám jen jednu dočasnou Perku – Mistr Vzduchu," lamentovala.
„Nemusíš se bát, než se naděješ, budeš mít dovednosti jako jsou například Mytí Nádobí nebo Plížení. Pak je tu větší množství profesí. Zatím jsem objevil Kuchaře, Zahradníka, Bylinkáře, Truhláře, Krejčího, Dřevaře a Lesníka, Malíře, Muzikanta a Lingvistu. Je pouze škoda to, že jsem přišel o přístup do dvou Dungeonů, kde zabíjením monster získáváš nejrůznější věci. Možná u vás doma nebo v okolí najdeš pár Úkolů, ale s tím, jak je tvoje schopnost Gamera omezená, netuším, co ti bude a nebude přístupné," pokrčil Hadrian rameny a pobaveně sledoval, jak Tamara začala mávat rukou ke skalní stěně a volala jména nejrůznějších útoků, ne že by se něco stalo.
Po dvaceti minutách se rozhodl, že jí trochu pomůže a během pěti minut byla schopná získat novou dovednost – Manipulace Vzduchu. On sám se této dovednosti příliš nevěnoval, jeho prioritou byl spíše Led než Vzduch nebo Voda. I tak se ale nechal inspirovat a společně přišli hned na několik možných využití tohoto živlu.
25. 12. 1989:
Uběhl více jak týden od toho, co Hadrian pozval Tamaru do Skupiny a ta toho plně využívala. Nejenže se věnovala Meditaci, kdy se velice rychle blížila k maximálnímu levelu na úrovni začátečníka, dokázala se také dostat na úroveň experta v Isshin-Ryu Karate. Profese si odemknula podobně jako on, ale jen v omezeném množství, protože se nevěnovala tolika kroužkům. Kuchař, Malíř a Lingvista, přičemž u poslední profese měla jen dva jazyky – Angličtinu a Španělštinu.
Hadrian se vzbudil celkem brzy a chystal se jít umýt do koupelny, když do jeho pokoje vtrhla Tamara, která si ani nevšimnula, že je již na nohou.
„Harry! Vstávej, jsou Vánoce!" vykřikla v domnění, že jej vzbudí a než mohla skandovat o tom, jak na ně čekají dárky pod Vánočním stromkem, zarazila se nad prázdnou postelí, než jej konečně spatřila na půli cesty ke dveřím do koupelny.
„Ty jsi už vzhůru?" nechápala a byla tím celkem překvapená.
„Jistě, pokud mě omluvíš, půjdu se nejdříve umýt," odvětil a zmizel za dveřmi koupelny dříve, než by jej byla schopná odtáhnout do přízemí i bez toho, aby se opláchl.
„Máš pět minut! Pokud nebudeš dole včas, všechny tvé dárky si vezmu pro sebe a žádný nedostaneš!" vyhrožovala mu.
„Jo, jo, hned tam budu," zavolal nazpět a rychle se opláchl, než se protáhl a převlékl do slušnějšího domácího oblečení.
„Hadriane. Dobré Vánoční ráno," usmál se na něj Paul, který mezi dlaněmi držel teplý hrnek černé kávy.
„Dobré ráno, pane Grangere," stihnul jej pozdravit, než před sebe natáhl ruce, aby chytil balík, který po něm Tamara hodila.
„Jsi nejmladší, takže rozbaluješ dárky jako první," prohlásila Tamara a Hadrian několikrát rychle zamrkal, aby se ujistil, že na balíčku je skutečně jeho jméno.
„Tamara má pravdu. Je u nás tradicí, že nejmladší člověk u Vánočního stromku rozbaluje svůj dárek jako první," ujišťoval jej pan Granger a Hadrian se posadil do pohodlného křesla, než precizně odstranil stužku kolem balíku, který následně zbavil balícího papíru bez toho, aby jej poškodil.
Jeho prvním dárkem byl Vánoční svetr, který doslova hrál červenou, zelenou, bílou a zlatou barvou.
„Mnohokrát děkuji," poděkoval panu Grangerovi, protože mohl tušit, kdo mu tento dárek koupil.
„Nemáš za co, Hadriane. Je to skutečně maličkost a věřím, že na tebe čekají ještě další dva nebo tři dárky," odpověděl a oba se pobaveně podívali na Tamaru, která se pustila do rozbalování těch svých, a to takovým způsobem, že kousky balícího papíru doslova létaly všude kolem ní.
„Hmm, další svetr, kniha od Hermiony, školní potřeby, zubní pasta s kartáčkem a dárkový poukaz od strýčka Dana a tety Paulíny. Oh, nové, a hlavně značkové tenisky do tělocviku!" zaradovala se nadšeně nad posledním dárkem, který zatím stačila rozbalit.
„Co je tohle?" vytáhla větší, a také nejtěžší balíček ze všech.
„Na mě se nedívej, já nejsem Otec Vánoc, který se stará o dárky pod stromkem," prohlásil Paul pobaveně.
Když Tamara rozbalila i tento dárek, našla v něm hned několik knih. Na úplném vrcholu se nacházel Hobit, zatímco pod ním byla trojice knih spadajících do série Pána Prstenů, a nakonec nesměl chybět ani Silmarillion.
„Viděl jsem, že má Tamara půjčeného Hobita z knihovny, tak jsem se poohlédl po celé sérii," vysvětlil Hadrian po tom, co se na něj oba dva zadívali.
„Vím, že to byl dárek hlavně pro Tamaru, ale i já si rád přečtu tuhle klasiku," kývnul děkovně Paul.
„Hej, tohle je pro tebe," řekla Tamara a podala mu dva další balíčky.
V jednom z nich se nacházela sada vodových i temperových barev, několik štětců i celá sada barevných tužek. Byl to ale hlavně druhý balíček, nebo spíše jeho obsah, který Hadriana překvapil.
Bajky Barda Beedleho
„Chvíli mi trvalo, než jsem se probral věcmi, které mám po svých předcích. Mezi knihami jsem našel i tuhle sbírku bajek, o kterých nám praděda Thomas tvrdil, že pochází z kouzelnického světa. Prý to byl dárek jeho otci Jerodovi od jistého Richarda Williama Pottera, ostatně takto je podepsán pod věnováním na úvodní stránce. Můj bratr těmto nadpřirozeným věcem nikdy příliš nevěřil, a to i přes fakt, že oba dokážeme svým způsobem vycítit přítomnost magie v lidech okolo nás," vysvětloval Paul a Hadrian byl značně překvapen.
Paul mluvil pravdu, věnování bylo skutečně podepsáno jistým Richardem Williamem Potterem a ačkoliv existovalo mnoho lidí se shodným příjmením, jeho dar The Gamera mu v popisu tenké knížečky jasně oznámil, že byla věnována jedním z jeho předků, přesněji jeho pra-pradědou.
„Nevím, co na to říci," hlesl a opět se cítil o něco blíže ke svým předkům, o kterých stále mnoho nevěděl.
Znal jména svých rodičů, znal jména rodu, ze kterého pocházela jeho matka a nyní znal i jedno další jméno z otcova rodu. Netušil, jestli někdy odhalí plnou pravdu o svém původu, ale každý střípek vědomostí jej naplňoval vnitřním teplem.
Ještě toho odpoledne byl sice Hadrian hostem u Tamary a jejího otce, ale protože se k nim do domu sjeli i další příbuzní, připadal si trochu odstrčený. Protože se nechtěl plést mezi Tamaru, její poloviční sestru Lucii a sestřenici Hermionu, ukryl se v křesle v potemnělém koutě, kde si pročítal bajky z knížečky, kterou mu pan Granger toho rána daroval.
U bajky o Třech Bratrech našel i několik jmen – Antioch Peverell, Cadmus Peverell a Ignotus Peverell. Od Ignotusova jména pak vedla čára k dalším jménům – Xavier Peverell a Iolanthe (Peverellová) Potterová.
Další jména mých předků. Zaradoval se, ale byl mírně zklamán, že jich tam nenašel více, ale i to mu zatím stačilo.
Hermiona se jej pokusila několikrát vtáhnout do nějaké debaty, hlavně se mu snažila nadhodit to, že letos vyhrála matematickou celostátní soutěž, zatímco on se nedostal ani do finálového kola. Velice rád ji vyvedl z omylu, když jí oznámil, že se této soutěže ani neúčastnil, protože se soustředil na opětovné vítězství ve výtvarné soutěži.
Paul naštěstí pokaždé přispěchal k jeho záchraně a odvedl Hermionu zpátky k ostatním, kde ji na nějakou dobu zabavil nebo vtáhl do diskuse. Tamara se nejednou zamyslela nad tím, koho vlastně její otec zachraňuje. Jestli Hadriana nebo spíše Hermionu. Dříve si nebyla vědoma toho, co všechno Hadrian dokáže a myslela si, že má jen pár omezených dovedností, ale opak byl pravdou.
Když se první hosté vydali na zpáteční cestu domů, byl již čas večeře. Tu do sebe Hadrian hodil vcelku rychle, a zatímco se zbytek domu Grangerů odebral k televizi, kde vysílali nejrůznější sváteční pořady a pohádky, on zamířil do pokoje pro hosty.
V Inventáři měl totiž ještě nějaké další dárky, které mu Mistryně Akira předala s tím, že si je má rozbalit až dnešního dne. A protože po celý den neměl příležitost k jejich rozbalení, rozhodl si na to udělat čas nyní před tím, než se odebere ke spánku.
Jako první mu do rukou padly dva zapečetěné svitky. Oba byly psané v Japonštině, ale i tak byl schopen rozluštit jejich názvy. Léčba Živlem Vody a Vodní Pramen.
Držíš svitek Magické Dovednosti. Chceš se naučit Léčbu Živlem Vody?
ANO – NE
Držíš svitek Magické Dovednosti. Vodní Pramen se nemůžeš naučit, nesplňuješ jeden nebo více požadavků!
Nutné splnit: Mistr Vody – 5/13 (Aktuálně: 1/13)!
První ze dvou svitků mohl použít a záhy se rozplynul v záři modrých světýlek. Druhý svitek si jen krátce pročetl, jen aby jej následně vrátil do Inventáře. Vodní Pramen byla dovednost nejednoho využití. Prvně mu dovolovala detekovat podzemní zdroje vody a následně vytvořit nový pramen, takže by se nikdy nemusel bát o zdroj vody. Druhé použití této dovednosti spočívalo v tom, že by pod nohama svého nepřítele vytvořit silný vodní gejzír.
Za dovednost Léčba Živlem Vody byl i celkem vděčný. On tuhle techniku sice nepotřeboval, měl Hráčovo Tělo, které mu dovolovalo se uzdravit téměř z čehokoliv. Ale ostatní to štěstí neměli, takže byl rád za způsob, jak svými schopnostmi i léčit a nejen zabíjet.
Síla této dovednosti se samozřejmě odvíjela od toho, jak vysoká byla jeho úroveň Perky Mistr Vody, ale i na té nejnižší úrovni v tom viděl něco užitečného. Kdyby tuhle schopnost měl již před nějakou dobou, jeho teta by nikdy nemusela skrývat modřinu na své tváři.
Dalším dárkem, který rozbalil, byla jednoduchá obálka. Z ní překvapeně vytáhl letenku s jednoduchým vzkazem. Byla to letenka z Londýna do Pekingu a zpátky. Odlétat podle všeho měli druhého července a zpáteční let byl naplánován až na třicátého července.
Na vzkazu bylo pouze napsáno, že si musí zařídit platný pas, ale o všechno ostatní bude patřičně postaráno.
Když mu Mistr Feng slíbil, že jej vezme se podívat na skutečný aukční dům, Hadrian netušil, že to bude myslet doslovně a nevěřil ani tomu, že jej chtěl vzít do Číny na téměř celý měsíc. Věděl, že tyto letenky nemohly být nijak levné a hodlal se později s Mistrem Fengem vyrovnat, ačkoliv již nyní pochyboval o tom, jestli se mu to povede.
Od Mistryně Akiry dostal zcela nové společenské kimono černé barvy s vyšíváním v podobě smaragdově zlatého čínského draka. Dostal i další běžné čistě bílé kimono, dva páry tréninkových rukavic a sady na údržbu svého meče, luku a bitevní hole.
Hadrian nebyl stále zvyklý na to, že od někoho dostával dárky a toho večera usínal s velice příjemným pocitem. Připadal si, že ačkoliv již nemá své rodiče, má kolem sebe dost lidí na to, aby si z nich udělal svou vlastní rodinu.
1. 7. 1990:
Od Vánoc uběhlo hodně času a Hadrian první červencový den trávil tím, že si balil věci do jediného kufru, který si sebou oficiálně hodlal do Číny vzít. Ve svém Inventáři měl naprosto všechno ostatní, ale nechtěl budit podezření tím, že by tam letěl na měsíc, a to bez jediného zavazadla.
Jak předpokládal, Mistr Feng odmítl peněžní vyrovnání za letenky a pouze mu oznámil, že samotný pobyt a strava bude už jeho záležitostí.
„Máš všechno, co budeš potřebovat?" optala se jej teta Petúnie, která jej menší chvíli sledovala skrze pootevřené dveře.
„Mám to nejnutnější, protože budeme hodně cestovat, nesmím toho mít sebou příliš," odpověděl Hadrian již nacvičenou lež.
Krycí verzí pro jeho cestu do Číny byl jeho talent v karate i boji s mečem. Mistr Feng jeho rodině oznámil, že si Hadriana přeje vzít do Číny, kde jej chtěl provést několika místy, kde by se mohl v bojových uměních zdokonalit, protože právě tam se nacházeli experti, kteří mu byli schopni pomoci se dostat na novou úroveň.
Vernona důvod jeho cesty do zahraničí příliš nezajímal, hlavní pro něj bylo, že se Hadriana zbavil na jeden celý měsíc a litovat, že to není daleko delší výlet. Tiše si také přál, aby se letadlo s nimi na palubě zřítilo někde nad nedostupnou krajinou a on tak nemusel trpět přítomnost té malé zrůdy a asijského přistěhovalce.
„Měsíc je dlouhá doba. Potřebuješ nějaké peníze? Něco málo jsem našetřila a odložila bokem," nabízela mu a opět Hadriana překvapila.
Nikdy dříve by mu peníze jen tak zdarma nenabídla, vždy to bylo výměnou za nějakou práci.
„Nemusíš se bát, tetičko. Peněz mám víc než dost," ujišťoval ji hned a věděl, že má dost peněz na to, aby spokojeně žil na vysoké úrovni hned několik dalších let.
„To jsem ráda. Když už nic jiného, jsi schopen soběstačnosti, ne jak všechny ty ostatní děti a Dudleyho kamarádi. Někdy si myslím, že jsi daleko starší, než vypadáš, ale Lily byla úplně stejná. Chytřejší a daleko vyspělejší než všichni její vrstevníci a mnohdy dokázala předčít i dospělé," prozradila mu a v něm se zvedla lehká vlna pýchy nad touto pochvalou.
„Děkuji," odpověděl a na chvilku k ní přiskočil, aby ji vděčně objal, než se opět pustil do balení svého zavazadla.
3. 7. 1990:
Let z Londýna do Pekingu jim trval něco málo přes dvanáct hodin, a ačkoliv vzlétli již druhého července, v Pekingu přistáli až třetího.
První část Hadrian strávil tím, že se koukal z okénka dolů na zem, ostatně měl to štěstí, že jeho sedadlo bylo hned vedle trupu letadla. Netušil, čím by se na tak dlouho zabavil, kdyby seděl v uličce nebo někde jinde.
Nějakou dobu si četl nebo se věnoval Meditaci, po zbytek letu se ale prospal, takže po přistání byl plný energie, navzdory tomu, že se nacházel v jiné časové zóně.
Když se nakonec dostali i přes finální letištní kontrolu, mohl Hadrian spatřit hlavní město Čínské lidové republiky.
„Za posledních šedesát až sedmdesát let si země prošla několika převraty a mnoha reformami. Aktuálně sice platí politika otevřených hranic, ale značná část obyvatel se na cizince dívá z vrchu. My naštěstí nebudeme zůstávat v této části země," oznámil mu Mistr Feng a zamířil k nejbližšímu taxíku.
Hadrian strávil celou cestu autem sledováním budov i lidí ve městě. Bylo zajímavé sledovat, jak se historické budovy a části města mísily s modernějšími stavbami. Na mnoha místech se i stavělo a on mohl vidět, jak stovky dělníků pracují s jedním cílem.
„Mnoho západních zemí o nás může tvrdit, že jsou naši lidí ovládáni doktrínou po tom, co jim od malička vymýváme mozky. Problém je v tom, že více méně to dělá každá země na světě a jediným rozdílem je pouze to, v co daní lidé věří a k čemu mají přístup. Ve výsledku je svoboda jen iluze a všichni jsme otroky nějakého systému," vysvětloval mu Lin a Hadrian to moc nechápal, ale i tak si tahle slova hodlal zapamatovat.
„Jsme tady," oznámil jim taxikář a Mistr Feng mu zaplatil, načež oba s Hadrianem vystoupili.
„Kde to jsme?" optal se Hadrian, protože podle jejich okolí se nacházeli asi v jedné z nejstarších částí města.
„Dalo by se říci, že na přestupné stanici. Jakmile vejdeme do tohoto obchodu, najdeš sošku Císaře Yu Velkého, před kterou bude kamenná miska. Do ní vložíš tři zlaté mince a projdeš dveřmi po pravé straně," předal mu Mistr Feng instrukce a Hadrian sice nechápal, proč to má udělat, ale nehodlal neuposlechnout.
Obchod, do kterého Hadrian vstoupil, byl plný nejrůznějších starožitností, nebo to tak aspoň vypadalo. Nemusel být expert a poznal, že některé vystavené věci byly z plastu, který měl imitovat dřevo nebo vzácnější kovy.
„Všechno to jsou jen levné padělky a napodobeniny," potvrdil mu jeho myšlenku Mistr a oba zamířili hlouběji do obchodu, dokud nespatřili větší sochu jednoho z bájných císařů starověké Číny.
Lin Feng byl jako první, kdo do kamenné misky položil tři zlaté mince a prošel dveřmi napravo. Když se Hadrian podíval do misky, překvapeně zamrkal, protože zlaté mince byly pryč. Rozhlédl se kolem sebe, aby se ujistil, že je tam skutečně sám. Mohl se rozhlížet, jak chtěl, nikoho nespatřil a tak mu nezbylo nic jiného, než svého Mistra napodobit a vložil do misky tři zlaté Galeony.
Jakmile do ní položil i poslední zlaťák, instinktivně věděl, že nyní může bezpečně projít dveřmi, které by se mu normálně neotevřely. Na nic proto nečekal a rychle jimi prošel, ostatně začínal mít i divný pocit z toho, že v tak velkém obchodě byl zcela sám.
„Co ti trvalo tak dlouho?" zaznělo hned z úst Mistra Fenga, který na něj čekal za dveřmi.
Hadrian nebyl tak překvapen jeho otázkou, jako tím, že se nacházel úplně v jiném prostředí, než ze kterého právě přišel. Hned se otočil, aby se podíval na dveře, kterými prošel, jen aby spatřil malý obchůdek.
„Jak?" nechápal Hadrian.
„Po celém světě existuje mnoho průchodů. Někteří se sice dokážou dostat z místa na místo za pomoci svých vlastní schopností, ale těchto lidí je velice málo. Síť průchodů po celé Číně existuje již více jak čtyři tisíciletí," odpověděl mu Mistr Feng a Hadrian byl uchvácen tímto způsobem přepravy.
„Pojď, připojíme se k této skupince turistů. Pod horou Wen jsou veřejnosti přístupné jeskyně. Naše cesta je z velké části shodná s turisty, my se jen ve dvou třetinách cesty oddělíme a vydáme se k našemu cíli cesty," řekl mu a Hadrian přikývnul, že chápe.
Ačkoliv se skupinkou turistů nešli až na konec prohlídky, Hadrian stejně poslouchal vše, co jim průvodce vykládal. Bylo zajímavé poslouchat nejrůznější příběhy a legendy, které byli podle průvodce jen smyšlené příběhy k přilákání pozornosti hloupých cizinců.
Mistr Feng mu nicméně šeptem prozradil, že většina těchto příběhů byla značně pozměněna, ale mnoho faktů v nich bylo pravdou.
Když ale všichni dorazili na jedno z mnoha rozcestí, Mistr Feng jej zastavil a ve stínu sledovali, jak se turisté pomalu vzdalují.
„Pojďme," vyzval jej a jistým krokem vykročil do jeskynní chodby, která byla označena jako smrtelně nebezpečná.
Následná cesta jim netrvala nijak dlouho, a ačkoliv je vedla i po úbočí temné propasti, nakonec se dostali do místa, které Hadriana značně překvapilo. Stanuli ve větší jeskynní místnosti s řádným osvětlením. To, co nejvíce přitáhlo jeho pozornost, byla velká brána vykládaná zlatem i nesčetnými drahokamy. Celá brána byla také pokryta rytinami světa, který nepředstavoval nic, co by se normálně na Zemi mohlo nacházet.
„Stát! Tohle místo není civilistům přístupné!" ozval se muž oděný ve zbroji a ze skrytých otvorů ve stěnách jich vyšlo ještě několik.
„Já a můj student žádáme o možnost projít do říše Císaře Yu Velkého," odpověděl Mistr Feng a z rukávu vytáhl nefritovou destičku se zlatými okraji. Hadrian sice neviděl, co je na destičce napsáno, ale vůdce strážců se jim hluboce poklonil, načež mávnul rukou a dva jeho podřízení okamžitě přispěchali ke skrytému mechanismu brány.
„Průchod je vám otevřen, Lorde Fengu," prohlásil vůdce strážců a Hadrian sledoval, jak se dvě křídla zlaté brány otevřely dokořán.
Za bránou nebylo nic vidět, protože celý prostor byl vyplněn bělostnou září. Hadrian mohl pouze následovat svého Mistra s přimhouřenýma očima.
Vstoupil jsi do portálu vedoucího do speciální dimenze! Přeješ si do ní vstoupit?
ANO - NE
Hadrian na nic nečekal a hned souhlasil. Na malou chvíli musel oči zavřít úplně, ale když je nakonec otevřel, zůstal stát na místě. Před ním se rozléhalo něco, o čem se mu nezdálo ani v tom nejdivočejším snu.
Kam dohlédl, tam mohl spatřit rozléhající se město. Na obrázcích v učebnicích a encyklopediích mohl vidět jen pozůstatky starověkých měst, ale to, co nyní viděl, bylo něco nádherného. Obrázky a domněnky rádoby vědců se ani zdaleka neshodovaly se skutečností.
„Tisíce let zdokonalování řemesla a umění. Tohle je obrázek toho, jak by mohl svět vypadat bez válek a vnějších vlivů. Na druhou stranu ti bude připadat tento svět barbarský, protože zde platí zákony ustanovené těmi s největší mocí. Této skryté říši vládnou vůdci čtyřiceti osmi Vrcholů," ozval se Mistr Feng a až tehdy dokázal Hadrian odtrhnout oči od toho, co se před ním nacházelo.
„Vrcholů?" nechápal Hadrian a Lin ukázal směrem k jedné z mnoha vysokých hor.
Až po tom, co mu Mistr Feng ukázal první horu, si Hadrian všimnul mnoha dalších hor, jejichž výška sahala až nad občasné mráčky bělostné barvy. Když se na jednu z nich zaměřil pozorněji, uvědomil si, že se na jejím vrcholku nachází nějaké stavby.
„Čtyřicet osm Vrcholů poukazuje na počet vládnoucích klanů a sekt. Odsud se ti může zdát, že je tato říše mírumilovná a poklidná. Opak je pravdou. Všechny klany a sekty mezi sebou soupeří o lepší postavení na pomyslném žebříčku moci. Každý rok mezi sebou pořádají nejrůznější turnaje, ve kterých se utkávají mladší generace nejen o hodnotné odměny, ale také prestiž pro svůj klan nebo sektu. Pokud možno, vyhni se konfliktu s kýmkoliv, kdo má u pasu zavěšenou nefritovou destičku s jakýmkoliv okrajem. Lidé bez nefritové destičky jsou tou nejnižší kastou na úrovni otroků, ačkoliv je o ně postaráno daleko lépe než o otroky. Lidé s běžnou nefritovou destičkou jsou běžní obyvatelé říše," vysvětloval mu Mistr Feng a Hadrian hltal každé jeho slovo.
„Takže nefritová destička slouží jako identifikace a ukázka toho, do jaké třídy, kdo patří?" ujišťoval se Hadrian.
„Ano. Nyní mě následuj a dokud ti nezařídíme vlastní nefritovou destičku, tak se ani nevzdaluj. Je zde mnoho takových, kteří by zneužili situace a označili si tě za nového otroka," upozornil jej Mistr Feng a následně se oba vydali dolů po velice dlouhém schodišti.
Hadrian se krátce otočil, aby se podíval na zlatou bránu, která byla shodná s tou v jeskyni pod horou Wen. Jen tady byla obklopena obrovskými sochami dvou bojovníků, kteří byli vytesáni přímo do hory vedle brány.
„Pojď," zvolal Lin, když si všimnul, že jej Hadrian nenásleduje.
„Už běžím," odvětil.
oooOOOooo
Získání nefritové destičky, která představovala jeho identitu, ho stálo celých tisíc Galeonů. Navíc ve spojení s přítomností Mistra Fenga, dostal destičku se stříbrným okrajem, což sice nebylo nejvyšší postavení v říši Císaře Wu, ale nebylo ani nejnižší. Z toho, co pochopil, byli nad ním jen tři další úrovně lidí a ti se většinou nacházeli jen na jednom z Vrcholů nebo to byli majitelé velkých podniků.
Tahle nová informace také poukázala na to, že Mistr Feng nebyl jen tak obyčejný a Hadriana zajímal jeho původ. Nebylo to ale tak důležité na to, aby se jej Hadrian zeptal nebo po jeho původu pátral na vlastní pěst.
„Po celou délku našeho pobytu zůstaneme zde v Lotosové Vile. Nájem za jeden den a noc se třemi jídly dělá padesát zlatých, přičemž každý z nás zaplatí polovinu. Veškeré další služby si budeš muset připlatit," oznámil mu Mistr Feng po tom, co se ubytovali a setkali se v jídelním salónku.
„Jak je možné, že Galeony jsou platnou měnou i v této říši?" optal se Hadrian na něco, co jej trápilo, protože si myslel, že je to měna pouze kouzelnického světa.
„Myslíš si, že by tahle skrytá říše přežila bez kontaktu s vnějším světem? Brána, kterou jsme přišli, je jen jedna z mála, které zde existují. Ačkoliv je jediná, která spojuje tuto říši a běžný svět. Zbylé brány spojují tuto říši s dalšími říšemi. Galeony kouzelnického světa jsou zde přijatelnou měnou díky smlouvě mezi čtyřiceti osmi klany a národem Goblinů. Ačkoliv Goblini zde nemají bankovní monopol jako v kouzelnickém světě, jejich bankovní síla je dostatečná na to, aby konkurovali i těm nejbohatším klanům mnoha podobných říší, jako je tahle," vysvětloval mu Mistr Feng.
„Kolik existuje podobných říší?" zajímal se dál.
„Netuším, protože některé mají velice krátkou životnost a jiné jsou ztracené nebo zničené. Tato říše má rozlohu menšího státu, jiné dosahují velikosti sotva menších měst a další mají rozlohu o velikosti celé Číny. Záleží na mnoha faktorech," dostalo se mu odpovědi a on Mistrovi položil ještě mnoho dalších otázek. Na některé dostal určitou odpověď, ale na některé nedostal třeba žádnou, protože mu ji Mistr Feng odmítl sdělit nebo ji sám neznal.
oooOOOooo
5. 7. 1990:
Hadrian strávil celý předchozí den tím, že prozkoumával město v okolí Lotosové Vily. Mistr Feng se brzy ráno vydal někam do neznáma a nechal Hadriana samotného s tím, že aukční síň navštíví až další den.
To byl také jejich cíl a Hadrian hleděl vysoko nad sebe, kde se tyčila rozlehlá budova s pagodou ve svém středu.
Aukční Palác Nefritového Draka
To byl název, který se vyjímal nad vstupní bránou do budovy, kam jej Mistr Feng přivedl.
„Aukční síně tohoto typu jsou spojením moderních nákupních center, zastaváren a aukční síně. Všechny vystavené předměty jsou ověřené a nenajdeš zde jediný padělek. Máme navíc štěstí, že jsme dorazili tak brzy, v sobotu se bude pořádat aukce, takže budeš mít příležitost nahlédnout i do aukční síně," řekl Mistr Feng a společně vešli dovnitř.
Hadrian se ocitl v rozlehlé hale, kde se nacházelo mnoho vyvýšených pódií, na kterých pak bylo umístěno nesčetné množství skleněných vitrín s nejrůznějšími předměty uvnitř. Před každou vitrínou byla umístěna cedulka se jménem předmětu, jeho typem, vlastnostmi a jeho cenou.
Byl to skutečně úplně jiný svět, a ačkoliv Hadrian jen zabrouzdal do asijských příběhů, připadal si, že se právě nacházel v jednom z nich.
„Dobrý den vám přeji, mohu vám nějak pomoci?" optala se jich mladší žena s přívětivým úsměvem na tváři.
Hadrian si také hned všimnul, že většina zaměstnanců v podobném oblečení jsou mladé ženy s pěknou tváří a hřejivým úsměvem, což byla jedna ze strategií majitele Aukčního Paláce. Příjemná společnost, hřejivé úsměvy a lehká slova průvodkyň byla strategie toho, jak každého návštěvníka přimět utratit maximální množství svého bohatství.
„Můj student je začínajícím malířem. Rád bych mu ukázal díla Mistrů, aby viděl, jak dlouhá cesta jej stále čeká," odpověděl pohotově Mistr Feng.
„Naše umělecká sekce se nachází ve třetím poschodí. Pokud mě budete následovat," vyzvala je a oba ji hned následovali po točitém schodišti do vyšších pater, která nebyla o nic menší než to přízemní.
Jakmile se dostali do sekce, kde bylo umístěno velké množství obrazů, Hadrian hltal každý jejich detail. Rychle poznal běžné obrazy od těch, které malovali skuteční Mistři. Některé hrály pestrou škálou barev, jiné byly vytvořené pouhým inkoustem, ale to nijak neměnilo jejich hodnotu.
„Naše sbírka čítá přes tři tisíce maleb, z toho nejčastějšími jsou ty na úrovni Probuzení (4. úroveň) a Aury Života (3. úroveň). Malby na nižší úrovni Iluze Života (2. úroveň) přijímáme jen zřídka a musí být velice velké kvality. Co se týče maleb na úrovni Formování Duše (5. úroveň) a vyšších, je jich zde také velice málo. V celé sbírce máme jen dva obrazy na úrovni Zhmotnění Duše (6. úroveň). Náš Lord se snažil získat i malbu na úrovni Zrození (7. úroveň – nejvyšší), ale jediná známá malba byla ztracena i s miniaturní říší, která sloužila jako skutečná hrobka Žlutého Císaře," vysvětlovala jim průvodkyně.
„Jaká je v Galeonech průměrná cena malby s Aurou Života?" optal se Hadrian, protože u většiny obrazů nebyla uvedena žádná cena, a když už tam byla, byla v měně, kterou Hadrian zatím neznal, protože všude platil zlatými mincemi.
„Záleží na mnoha faktorech, ale nejlevnější malba této úrovně se pohybuje někde kolem padesáti tisíc zlatých mincí, ty nejdražší se mohou v aukci vyšplhat i na půl milionu," dostalo se mu okamžité odpovědi a on se mírně otřásl, protože si myslel, že má docela dost zlata, ale jak se zdálo, měl ho velice málo.
„Vlastním malbu s Aurou Života. Kdybych ji chtěl prodat, co bych pro to musel udělat?" optal se a Mistr Feng si jej překvapeně přeměřil.
„Netušil jsem, že jsi pokročil tak daleko. Všechny tvé malby, které jsi zatím namaloval, byly buď zcela normální nebo na úrovni Iluze Života," řekl a dobře si pamatoval na jeden z mnoha rozhovorů, které společně vedli.
Hadrian se tam přiznal, že malby s Aurou Života, které vydražil v aukci, byly původně na úrovni Iluze Života. Na úroveň Aury Života se dostaly až po jejich umístění do kruhu, kde došlo k jejich evoluci.
Jejich průvodkyně využila jejich krátkého rozhovoru k tomu, aby se vzpamatovala z šoku, který právě zažila. Znala několik umělců i nadaných malířů, kteří občas vložili svou malbu do aukce jejich Paláce, ale do této chvíle neviděla nikoho tak mladého, kdo by byl schopen vytvořit malbu na úrovni Aury Života.
„Prvním krokem je registrace a ověření malby u našich Znalců. Ti určí cenu a doporučí další kroky. Pokud bude malba něco, co se našemu Lordu zalíbí, jsme schopní ji odkoupit hned na místě. Pokud bude mít i dostatečnou kvalitu, jde zde možnost ji zařadit do následující aukce," prozradila jim.
„Pokud to bude možné, můžeme se setkat s těmito Znalci? Jsem zvědav, jestli má malba je skutečně hodná být součástí místní aukce nebo ne," zajímal se Hadrian a jejich průvodkyně souhlasně přikývnula, načež mávla rukou, aby ji následovali.
Cestou k jejich cíli prošli kolem mnoha maleb i jiných uměleckých děl, ať už to byly sošky, sochy nebo rytiny. Překvapilo jej, když spatřil bonsai čistě ze zlata a drobná práce na každém lístečku byla skutečně dechberoucí.
„Pojď, nechceš, aby na tebe Znalci zbytečně dlouho čekali," vyzval jej Mistr Feng.
„Co tím myslíte? Nemůžou vědět, že nějaké hledáme, nebo ano?" nechápal Hadrian.
„Jistě znáš pojem telepatie?" optal se Lin a když Hadrian přikývnul, pokračoval ve svém vysvětlení. „Všichni zaměstnanci Paláce mají u sebe artefakt, který jim dovoluje telepaticky komunikovat s těmi, kteří mají stejný artefakt. Naše průvodkyně by nás za Znalci nevedla, kdyby je nejdříve neinformovala a nedostala k tomu svolení."
Hadrian se podíval na jejich průvodkyni, která sice nic neřekla, ale souhlasně přikývnula k potvrzení toho, co Mistr Feng řekl.
„Jsme tady. Jakmile zde skončíte, budu zde na vás čekat já osobně nebo někdo z mých kolegů. Kdybychom se již neviděli, přeji vám příjemný zbytek dne a úspěšný obchod," oznámila jim a ukázala jim na otevřené dveře do menší místnosti.
Jakmile vešli dovnitř, dveře za nimi zavřela, takže v místnosti zůstali jen oni dva.
„Na nic nešahej, nikdy nevíš, jakou co má hodnotu," upozornil jej Mistr Feng a usadil se ke stolečku kousek od dveří, kde bylo přichystáno lehké občerstvení.
„Lord Feng, je to již mnoho let, co jsme se viděli naposledy," prohlásila nově příchozí dáma, která sice vypadala mladě, ale její pohled poukazoval na desítky let zkušeností.
„Lady Song, je mi ctí být opět ve vaší přítomnosti," odpověděl Mistr Feng s poklonou.
„Když jsem byla informována o tom, kdo si žádá Znalce, musela jsem si udělat čas. Nestává se každý den, že by se jeden z nápadníků mé zesnulé sestry vrátil do naší říše," dopověděla Jian (křestní jméno) Song (příjmení).
„To je již mnoho let a Znalce nehledám já, jako spíše můj student," odvětil Lin a rychle změnil téma.
„Mnohokrát jsi navštívil naši říši, ale tohle je poprvé, co jsi sebou přivedl studenta. Vždy to byli jen tví kolegové. Znalci Kang (příjmení) He (křestní jméno) a Du (příjmení) Qiu (křestní jméno) jsou již na cestě. Proč zatím tento mladý muž nevytáhne svou malbu, abychom neztráceli čas?" vybídla je Jian Song a ukázala Hadrianovi na volný stojan.
Ten na nic nečekal a z Inventáře vytáhl celkem velkou malbu, kterou nazval Dračí Koncil. Byla to malba, kterou vytvořil po tom, co spatřil účinek dvanácti dračích maleb umístěných do kruhu. Styl a živly draků zachoval, pouze pro každého z nich vytvořil specifický pilíř, který umocňoval jejich identitu a živel, který měli daní draci představovat.
Sotva malbu umístil na stojan, celá místnost byla naplněná slabou dračí aurou, což vyvolalo překvapivé nádechy dvou nově příchozích osob.
„Bezpochyby úroveň Aury Života!" zareagovala Jian Song jako první a pečlivě si malbu začala prohlížet.
„Jaká škoda, že na tuto malbu byly použity zcela obyčejné barvy. Jediná kapka dračí krve by jej dokázala dostat na úroveň Probuzení a zdesetinásobit jeho cenu," lamentoval jeden ze dvou mužů.
„Qui Du má pravdu, ale je pozoruhodné, že malba dosáhla takové úrovně za použití právě zcela běžných barev a neurčité techniky. Už jen tyto dva aspekty dělají tuto malbu celkem cennou," hodnotil He Kang.
„Lin Fengu, jak je možné, že tvůj student nemá speciálního mentora k rozvoji jeho talentu?" optala se Jian Song Hadrianova Mistra a tehdy si ho všimnuli i zbylí Znalci.
„Malířství není jeho hlavním zaměřením a jakýkoliv obraz s úrovní nad Iluzi Života by v normálním světě přinesl jen negativní pozornost. Normálních lidí je na Zemi přes pět miliard, prozrazení nadpřirozeného by mělo katastrofické následky," argumentoval Lin Feng.
„Lorde Fengu, přijměte moji omluvu za to, že jsem si vás nevšimnul a nepřivítal, jak mi náleží," klaněl se mu hned He Kang.
„Netušil jsem, že zbabělec Feng má odvahu se ještě někdy vrátit do naší říše!" prohlásil Qiu Du a atmosféra uvnitř místnosti se velice rychle změnila z přátelské k napjaté.
„Qiu Du, dávej si pozor na jazyk nebo ti jej dám vyříznout!" varovala jej hned Jian Song.
„Yaling Song je mrtvá kvůli němu a jeho neschopnosti! Kdyby ho v té době neochránil Černý Drak, osobně bych jej zabil!" vypálil Qiu Du a byl připraven tasit zbraň, když se celá místnost změnila v ledovou krajinu a k tomu kolem Hadriana plápolala jeho smaragdová Magická Aura.
„Možná nejsem na vaší úrovni, ale útok na mého Mistra je útokem i na mě," prohlásil Hadrian a koutkem oka sledoval, jak mu pomalu ubývají zásoby magie, ačkoliv to nebylo tolik, jako když tuhle dovednost prvně objevil.
„Hadriane, to by stačilo. Své bitvy dokážu vybojovat sám a Qiu Du je zde, aby zhodnotil tvoji malbu, nic víc, nic míň," zarazil to Mistr Feng dřív, než by někdo udělal něco, čeho by pak všichni litovali.
„Odmítám vyhodnotit tuto malbu a aktuálně tu není nikdo další, kdo by se toho ujal. Hodně štěstí v jejím prodeji," řekl Qiu Du a posměšně si odfrkl, než rychlým krokem opustil místnost.
„Qiu Du má pravdu, že k prodeji malby jsou potřeba posudky tří Znalců. Ale k tomu, aby byl zařazen do nejbližší aukce, stačí posudek jen dvou Znalců. Co si myslíš ty, He?" optala se Jian Song svého kolegy z branže a snažila se tak zakrýt bolest, kterou zmínka její sestry vyvolala.
„Západní vyobrazení draků a dvanácti různých živlů je pro naše končiny raritou. Malířská technika je sice téměř neexistující a materiály jsou zcela běžné, ale malba je jako celek hodná pozornosti. Pochybuji sice, že dosáhne nejvyšších nabídek, ale mohla by se vydražit za dvě stě tisíc zlatých mincí," zhodnotil He Kang svůj názor.
„Souhlasím. Fengu, proč nevezmeš svého studenta do několika obchodů a nepomůžeš mu s pořízením řádných štětců a dalších potřeb? Také nezapomeň navštívit knihkupectví, jen mu prospěje, když mu otevřeš oči novým možnostem a technikám," rozhodla Jian Song, a ještě, než je poslala pryč, vystavila Hadrianovi potvrzení o převzetí jeho malby k zařazení do sobotní aukce.
„Mnohokrát děkuji, Znalkyně Song, Znalče Kangu," poklonil se jim Hadrian a následoval svého Mistra Fenga pryč z Aukčního Paláce.
oooOOOooo
Ještě toho dne ho Mistr Feng odvedl do třech různých obchodů a dvou knihkupectví, kde Hadrian utratil další dva tisíce Galeonů nejen za dvě sady speciálních štětců, které mu přidávaly několik levelů k profesi Malíř vždy, když s nimi maloval. Z knihkupectví si odnesl i několik knih a svitků, které pojednávaly o nejrůznějších technikách malování.
Gratulace! Tvé vědomosti a chápání malířství se prohloubilo.
Získáváš +10 levelů k Profesi: Malíř!
Gratulace! Tvá Profese: Malíř byla povýšena na úroveň Tier 3!
Získáváš 3 000 EXP!
Těchto pár oznámení mu před spánkem zvedlo náladu, protože i pocítil, jak se jeho chápání skutečně prohloubilo a věděl, že kdyby nyní chtěl cokoliv namalovat, neměl by problém dosáhnout úrovně Aury Života.
Čím vyšší úroveň jeho profese měla, tím větší úrovně maleb byl schopen vědomě dosáhnout a nemusel se tak spoléhat na speciální stav transu, který prvně nedokázal plně ovládat. Malování sice nebylo něco, čemu se chtěl věnovat po zbytek svého života, ale jako hoby a na rekreaci to bylo něco, co potřeboval.
oooOOOooo
7. 7. 1990:
Protože se jeho malba stala součástí aukce, měl k dispozici jeden menší salónek. Když mu průvodkyně Aukčního Paláce řekly o menším salónku, pomyslel na místnost o pár metrech čtverečních. Vůbec netušil, že menším salónkem myslí místnost o dvě stě padesáti metrech čtverečních, kde nechybělo občerstvení ani obsluha v podobě lehce oděných dívek, které byly trénovány k uspokojení velké škály požadavků ze stran hostů.
„Tohle je zde normální?" optal se Hadrian svého Mistra a kývnul ke starším dívkám.
Sice měl jen devět let, ale i on musel uznat, že jejich krása přesahovala to, co mohl běžně vidět a nebyl příliš daleko od divočejších představ. Přirozeně na to zatím nemyslel, ale nedokázal si pomoci a vzpomněl si na daleko starší kluky, kteří naháněli pěkné holky a snažili se jich dotýkat na intimních místech.
Ze svých studií bojových umění studoval i stavbu lidského těla, mužského i ženského a znal mezi nimi rozdíly i to, k čemu pohlavní orgány sloužily.
„Tohle není žádný bordel, takže je přirozené se dívat, ale je zde zakázáno se dotýkat. Některé dívky samozřejmě dovolí pár letmých doteků za menší nebo větší odměnu, ale všichni hosté ví, co se smí a nesmí," vysvětlil mu Mistr Feng a Hadrian přikývnul.
Také chápal, co před mnoha měsíci myslel tím, že mu ukáže skutečnou aukční síň. Manželé Queenovi se nemohli ani zdaleka rovnat rozloze nebo zdobení velké haly, která se před ním rozléhala. Salónek, ve kterém se s Mistrem Fengem nacházeli, byl umístěn v prvním patře, pod nimi bylo několik desítek soukromých kójí a stovky židlí a stolů. Nad nimi pak byly další čtyři patra luxusnějších salónků, přičemž ty nejvyšší zdobily erby čtyřiceti osmi klanů a sekt.
Také počet návštěvníků a předmětů v aukci přesahoval cokoliv, čeho byli Queenovi schopni.
„Tvá malba bude vydražena ve druhé hodině aukce. První hodina je věnována běžným předmětům, přičemž nakonec jsou draženy ty nejvzácnější položky na seznamu," řekl Lin a s přikývnutím přijal šálek čaje od dívky, která následně s tácem přešla i k Hadrianovi.
Ten svůj šálek také přijal a věnoval ji jeden ze svých hřejivých úsměvů. Lin pobaveně zakroutil hlavou nad tím, jak se mladá dívka lehce začervenala a věděl, že v budoucnosti bude Hadrian jedním z těch, kteří budou lámat mladá a nevinná srdce.
V aukci se objevilo mnoho zajímavých předmětů, některé Hadrian přešel bez druhého pohledu, jiné by si rád koupil, ale jeho kapitál byl velice omezený a jen velice málo z nich začínalo pod hranicí deseti tisíc zlatých mincí.
Když konečně přišel čas na dražbu jeho malby, zatajil na chvíli dech a byl překvapen, když bylo plátno s jeho malbou umístěno do bělostného rámu, na kterém se nacházely rytiny dračích šupin a plamenů.
„Tento obraz nese název Dračí Koncil a je na úrovni Aury Života. Jeho tvůrcem je velice mladý a nadějný malíř. Specialitou tohoto obrazu je fakt, že je vytvořen za použití zcela běžných pomůcek a barev, což jen poukazuje na talent tohoto začínajícího malíře, kterému letos bude teprve deset let," oznámila žena na pódiu a rozpoutala v publiku značnou debatu.
Než se Hadrian nadál, vyvolávací cena padesáti tisíc galeonů se velice rychle vyhoupla přes sto tisíc a pokračovala stále výš a výš, než překonala hranici dvou set tisíc. Překvapeně sledoval, jak tato částka vyšplhala na dvě stě šedesát tisíc galeonů, což ve výsledku bylo daleko víc, než co si vydělal z dražby dvanácti různých maleb.
„Takhle se vydělávají peníze. Jediný obraz ti vydělal více jak dvě stě tisíc galeonů, přičemž Aukční Palác si vezme jen patnáct procent z výdělku, což je cena za Znalecké ohodnocení a zasazení do tematického rámu," usmál se na něj Mistr Feng a Hadrian nyní chápal všechny jeho poznámky a zkušenosti z této aukce byly skutečně nesrovnatelné s těmi, které získal v Aukční Síni Queenů.
oooOOOooo
29. 7. 1990:
Hadrianův pobyt v říši Císaře Yu Velkého se blížil ke konci a věděl, že jakmile se mu naskytne příležitost, velice rád se tam opět vrátí.
Po tom, co vydělal menší jmění v aukci, se dostal do nákupní horečky. Během následujících dní navštívil mnoho obchodů se zbraněmi, kde si pořídil množství levných Běžných a Nevšedních zbraní k nakrmení svého meče a zvýšení tak jeho vzácnosti.
Tesák ? Lorda
Vzácnost: Vzácná (4*) (Lze vylepšit)
Typ: Jednoruční zbraň – meč
Tvůrce: ?
Majitel: Hadrian J. R. H. Potter-B.
Požadavky:
- 1. Min. lvl. 20!
- 2. Umění Meče – Pokročilý (Lvl. 30)!
- 3. Odemčený dar Magie!
Poškození: Level * (20 – 25) + Level Umění Meče (60) * Vzácnost (4) = 640 - 740 DMG
Magické Poškození: ?
1. Očarování: Hlad – speciální schopnost, která dovoluje zbrani pohltit jiné zbraně a zvýšit si tak svoji Vzácnost.
- Pohlť 15 zbraní Běžné (2*) Vzácnosti: 0/15
- Pohlť 10 zbraní Nevšední (3*) Vzácnosti: 0/10
- Pohlť 5 zbraní Vzácné (4*) Vzácnosti: 0/5
2. Očarování: Žízeň – speciální schopnost, která dovoluje zbrani pohltit krev padlých nepřátel a obnovit tak svoji Životnost.
- Pomocí Tesáku ? Lorda zabij 2 monstra k obnovení 1 Bodu Životnosti!
3. Očarování: Aura Predátora – speciální schopnost, která ti dovoluje zhmotnit auru predátora a paralyzovat tak nepřátele na menším levelu a oslabit monstra na stejném levelu, jako máš ty.
- Cena: 150 MP/30s
- Pole působnosti: Okruh 50 metrů
Životnost: 500/500
Info: ...
Měl štěstí, že jeho Umění Meče dosáhlo požadovaného levelu. Sice se již dostal na úroveň Experta, ale ať dělal cokoliv, nebyl schopen se posunout dál, stejně jako tomu bylo u Lukostřelby a Umění Bitevní Hole.
Když se na to zeptal Mistra Fenga, ten mu řekl, že aby dosáhl vyšších úrovní, musel pochopit podstatu dané zbraně a jít specifickou cestou. Neboť měl dar Magie, jeho cesta byla jiná než u těch, kteří měli dar Qi. Šermíři museli normálně objevit Srdce Meče, které mělo představovat filozofii jejich vlastního stylu.
Pro každého to bylo jiné a Hadrian z toho pochopil, že buď tohle jednoho dne pochopí a bude se moci posunout dál nebo navždy zůstane tam, kde právě byl.
Nebylo to ani tak, že by celý čas strávil nakupováním. Velkou část času strávil i v tréninkových arénách, kde se účastnil soubojů v boji beze zbraně, ale i se zbraní – hlavně s mečem a bitevní holí.
Zúčastnil se i menšího turnaje v Lukostřelbě, ale velice rychle zjistil, že se tam nacházelo mnoho zkušenějších lidí. Úctu od většiny z účastníků i diváků si vysloužil hlavně kvůli svému mladému věku, ve kterém se dotkl úrovně Experta.
„Ostatní se obávali, že za dva měsíce nebudeš schopen složit zkoušky na zelený pásek, ale po tom, co jsi v ringu předvedl, bych se o to osobně nebál," poznamenal Mistr Feng, když se blížil konec jejich pobytu a byla před nimi poslední noc.
„Tato říše má speciální atmosféru, plnou energie a života, každý den je zde naplněn něčím, co tam venku chybí. Možná je to tím, že se zde každý věnuje skutečně jen tomu, co jej baví a nemusí se bát o to, čím zaplatí nejrůznější splátky, jídlo a mnoho dalšího. Ne, že by to zde neexistovalo, jsem si dobře vědom toho, že když jsou zde bohatí, musí zde být i chudí, ale nikdo tu skutečně nežije na ulici a nehrozí mu, že by byl bez jídla," řekl Hadrian a dokázal si představit, že by v takové komunitě žil.
„Vášeň je to, co běžným lidem chybí. Další věc, která světu venku chybí, je rovnováha, jak vnitřní, tak celé společnosti. Lidé jako celek se postupně ženou za vyššími zisky, a to bez ohledu na své okolí, každý bojuje jen sám za sebe a zapomínají na sílu, která pramení z jejich počtu. Individuální síla je také potřeba, ale síla celku je vždy daleko víc než síla jedince. Tato říše může fungovat v rovnováze jen kvůli tomu, že všichni tady mají společný cíl i přes fakt, že každý má i svůj individuální cíl," odpověděl Lin Feng a Hadrian přikývnul na znamení toho, že pochopil.
oooOOOooo
1. 8. 1990:
Byl to den po jeho desátých narozeninách i den po tom, co se vrátil do země z Číny. Hned po tom, co se vrátil domů, si vyzkoušel, že je schopen Teleportace z Anglie do Číny a zpět, čehož skutečně schopen byl, a protože měl v držení nefritovou destičku, kdykoliv se mohl do říše Císaře Yu Velkého vrátit.
V doju středečního rána hned zaplatil školné na další tři měsíce, než svým Mistrům ukázal, že na svůj trénink nezanevřel. Na narozeniny od nich nic neočekával, ostatně dostal dost dárků již na Vánoce. I tak mu ale všichni popřáli a darovali mu nějaké knihy nebo svitky, jejichž obsah byl zaměřen na to, co v doju trénoval.
Ani odpoledne si neoddechl, protože jej Tamara přiměla navštívit jejich dům, kde ji musel odvyprávět vše, co v Číně zažil. S panem Grangerem mu uspořádali malou oslavu narozenin s návštěvou místní restaurace s bowlingem.
Ani Tamara s panem Grangerem nezůstali neobdarováni a Hadrian jim dal několik turistických upomínek na Čínu, které k těmto účelům zakoupil.
Nakonec si od Tamary vyslechl, jak během jeho nepřítomnosti převzala kontrolu nad jejich územím v Kvikálkovském lese a kolik si zatím dokázala vydělat prodejem lesního ovoce. Tohle pro ni bylo daleko jednodušší, když měla přístup k Inventáři, do kterého si mohla uschovat mnoho věcí.
oooOOOooo
8. 9. 1990:
Zbytek prázdnin uběhl jako voda a opět začal další školní rok. Hadrian věděl, že to byl také poslední školní rok, který trávil na normální škole. Očekával totiž, že během dalších letních prázdnin obdrží dopis z Bradavic.
Druhou zářijovou sobotu trávil ale v Doju Východního Draka, kde společně s dalšími kandidáty skládal postupové zkoušky. Celý rok čekal na tuhle příležitost, protože zelený pásek bylo to jediné, co mu bránilo v postupu z Pokročilé úrovně Isshin-Ryu Karate na úroveň Experta.
Celý turnaj zvládl projít bez toho, aby použil Bitevní Meditaci. Mnohé zkušenosti ze soubojů v Číně, mu pomohly daleko více, než si původně myslel. Nakonec tak nezískal jen zelený pásek a další úroveň Isshin-Ryu Karate, splnil další úkol a obdržel celkem přes třicet tisíc expů.
Protože byla Tamara Dočasným Gamerem, dokázala získávat levely ke svým dovednostem stejně rychle, jako Hadrian, dosáhla dostatečné úrovně Meditace na to, aby se na dost dlouho dokázala soustředit, a nakonec zelený pásek získala i ona sama.
„Dobrá práce, Hadriane. O tvém postupu nebylo pochyb," poblahopřál mu Mistr Feng, se kterým se Hadrian docela dost sblížil během jejich měsíčního výletu.
„Mnohokrát děkuji, Mistře Fengu," poděkoval s poklonou.
oooOOOooo
22. 9. 1990:
Čtvrtou zářijovou sobotu byl Hadrian opět pozván ke Grangerům. Hned, jak se tam po snídani objevil, zjistil, že nebyl sám, kdo byl k Tamaře domů pozván. Nacházela se tam i Hermiona a její rodiče a on tak trochu nechápal, proč je tam i on sám.
„Dobré ráno, Hadriane. Pojď dovnitř," vyzval jej Paul a Hadrian pozdravil všechny přítomné, než se zastavil u Hermiony.
Hermiona Jane Grangerová
Věk: 11
Titul: Kouzelnice
Level: 12
HP: 1 200
MP: 1 200
„Hermiona konečně dostala dopis z Bradavic a ví, že je kouzelnice!" prohlásila vítězoslavně Tamara.
„Tamaro Ceridwen, víš že tohle je tajemství, které se normální lidé nesmí dozvědět!" vykřikla hned paní Grangerová s Hermionou.
„Normální lidé?" odfrkl si Hadrian, protože si všimnul, jak se na něj Hermiona dívá s povýšeneckým výrazem ve tváři a pozdvihnutím ruky nechal na malý okamžik ve vzduchu levitovat naprosto vše, co se v obývacím pokoji nacházelo.
Jakmile všechno zase vrátil zpátky na své místo, zavládlo tam naprosté ticho, které se záhy změnilo v hotové pandemonium, jak se Hermiona dožadovala odpovědí a nebyla sama, protože otázky jeho směrem létaly i od jejích rodičů.
„Mám lepší věci na práci, pokud mě omluvíte," byla jeho jediná reakce, než opustil jejich dům a teleportoval se do tábořiště, aby získal nějaký klid.
Pravdou bylo, že od svého návratu z Číny spíše vyhledával klidnější prostředí, kde se mohl věnovat meditaci i přes fakt, že mu to nedávalo žádné další zkušenosti pro level této dovednosti. Naučil se tuhle disciplínu milovat hlavně kvůli tomu, že mu přinášela vnitřní klid a rovnováhu.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Potter
Věk: 10
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul: Kouzelník
Level: 20 - Exp: 92 478/190 000 +3000+31250
HP: 2 770
MP: 3 800
Atributy:
STR: 43
VIT: 38 (Bonus: 20% k HP; Regenerace HP/min: 1%)
DEX: 48
INT: 100 (Bonus: 40% k MP)
WIS: 56 (Bonus: -10% Cena MP; Regenerace MP/min: 3%)
LUK: 16 (Bonus: +5% k šanci spadnutí předmětu)
Atribut Body: 10 (100)
Perk Body: 9 (9)
Finance:
- Libry: 429 238
- Galeony: 215 702
- Abyss Dolary: 555
Status:
Žák základní školy: Jsi studentem základní školy.
- Bonus: +15 % k rychlosti nárůstu INT a WIS na území školy a školní knihovny!
- Trvání: Dočasný (Pouze během školního roku)
?: ?.
- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několika Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!
- Trvání: Dočasný
Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.
- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.
- Trvání: Trvalý
Perky:
- Metamorfomág: 1/13
- Mistr Ledu: 3/13
- Mistr Vody: 1/13
- Mistr Vzduchu: 1/13
Slovo autora:
- 9 640 slov dlouhá kapitola
- Prvně bych se rád omluvil za zpoždění, které při vydání této kapitoly nastalo, a tak jsem se snažil přidat co nejvíce obsahu v době, kterou jsem měl. Udržet si přehled o nejrůznějších statech a přiměřeně přidávat Hadrianovy levely k různým dovednostem po časových skocích není nijak jednoduché, protože člověk musí počítat i s budoucím vývojem a návazností na další dovednosti atd...
- Konec této kapitoly jsem upřímně uspěchal, za což se opět omlouvám, ale doufám, že předešlé části kapitoly vám to vynahradily. SPOILER! Mohu prozradit, že v další kapitole se opět posuneme o něco dál, Hadrian začne kultivovat Magické stromy, Tamara se stane Kouzelnicí i Gamerkou a dorazí i dopisy z Bradavic.
- Nakonec bych rád opět upozornil na to, že tato povídka má své fórum, jehož odkaz naleznete na mém profilu. Aktuální témata jsou hlavně „párování" a „jméno guildy".
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T3): 45/225
- Recepty: 421
- Zahradník (T2): 95/150
- Truhlář (T2): 30/150
- Dřevař (T1): 74/75
- Malíř (T3): 10/225
- Lingvista (T3): 102/225
- Angličtina (T2): 122/150 (T1:25; T2:40)
- Francouzština (T2): 3/150 (T1:25; T2:1)
- Japonština (T2): 20/150 (T1:25; T2:6)
- Mandarínština (T2): 32/150 (T1:25; T2:10)
- Italština (T1): 62/75 (T1:20)
- Ermesianština (T3): MAX (T1-T3:150)
- Muzikant (T1): 30/75
- Pianista (T2): 11/150 (T1:25)
- Kytarista (T1): 17/75 (T1:5)
- Krejčí (T1): 1/75
Dovednosti:
- Shinobi: MAX
- Isshin-Ryu Karate (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX 6. lvl - Zelený pásek)
- Umění Meče (E): 1/30 (6+4+2 DEX/WIS) (MAX lvl - dočasně)
- Lukostřelba (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl - dočasně)
- Umění Bitevní Hole (E): 1/30 (6+4+2 INT/WIS) (MAX lvl – dočasně)
- Tělesná Odolnost: MAX
- Tvorba Dungeonu: 100/900
- Odchod z Dungeonu: 105/900
- Šachy (Z): 24/30 (+4 WIS)
Magické Dovednosti:
- Pozorování: MAX
- Meditace (P): MAX
- Bitevní Meditace: 47/90
- Telekineze: 42/90
- Magické Cítění: MAX - Magické Vidění: 3/60
- Magická Aura: 21/60
- Teleportace: MAX
- Manipulace Ledu: 60/90 (MAX lvl pro Mistr Ledu: 3/13)
- Manipulace Vody: 10/90 (MAX lvl pro Mistr Vody: 1/13)
- Manipulace Vzduchu: 10/90 (MAX lvl pro Mistr Vzduchu: 1/13)
- Ledové Ostří: MAX
- Ledové Pole: MAX
- Léčba Živlem Vody: MAX
Kouzla:
- Diffindo: MAX