Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Star Wars nebo cokoliv od Blizzardu.
Kniha 1. Kapitola 19. – Poslední (normální) školní rok!
22. 9. 1990:
„Hermiona konečně dostala dopis z Bradavic a ví, že je kouzelnice!" prohlásila vítězoslavně Tamara.
„Tamaro Ceridwen, víš že tohle je tajemství, které se normální lidé nesmí dozvědět!" vykřikla hned paní Grangerová s Hermionou.
„Normální lidé?" odfrkl si Hadrian, protože si všimnul, jak se na něj Hermiona dívá s povýšeneckým výrazem ve tváři a pozdvihnutím ruky nechal na malý okamžik ve vzduchu levitovat naprosto vše, co se v obývacím pokoji nacházelo.
Jakmile všechno zase vrátil zpátky na své místo, zavládlo tam naprosté ticho, které se záhy změnilo v hotové pandemonium, jak se Hermiona dožadovala odpovědí a nebyla sama, protože otázky jeho směrem létaly i od jejích rodičů.
„Mám lepší věci na práci, pokud mě omluvíte," byla jeho jediná reakce, než opustil jejich dům a teleportoval se do tábořiště, aby získal nějaký klid.
„Co to mělo znamenat?!" křičela Hermiona asi nejvíce ze všech přítomných, protože si myslela, že je opět v něčem nejlepší.
„Hadrian je kouzelník, co jiného by to mělo znamenat? Odmalička se kolem tebe děly podivné věci, ale ty jsi odmítala věřit v magii a ve všem hledala vědecké vysvětlení. Můj otec i strejda Dan jsou schopni pouhým dotekem odhalit velikost magie uvnitř člověka. Je to jeden z mála pozůstatků po našich předcích," pustila se hned Tamara do vysvětlování.
„Co myslíš těmi předky?" optala se hned teta Paulína.
„Paule, nechceš mi tvrdit, že stále věříš na ty pohádky, které nám praděda vyprávěl?" nechápal Dan a Paul nevěřícně zakroutil hlavou.
„Pohádky? Tvá dcera je kouzelnice a od příštího září bude studovat na magické škole. Stále si myslíš, že to byly jen pohádky? Také jsem jasně viděl tvůj překvapený výraz, když jsi objal Tamaru. Netuším, jak to Hadrian udělal, ale probudil u ní dar magie," ujišťoval Paul svého bratra.
„Počkat, takže mezi vašimi předky byli kouzelníci a čarodějky? A jak je možné u někoho probudit dar magie?" nechápala Paulína.
„Pokud bych měl věřit všemu, co nám praděda vyprávěl, tak ano, mezi našimi předky byli mnozí s darem magie," přikývnul Dan a stále byl přesvědčen o tom, že je to zcela zbytečný dar, který Hermiona nepotřebuje.
Již od svého mládí měl ve zvyku všechno plánovat dopředu a z velké části se tohoto plánu vždy i držel. Hermionina budoucnost byla také něco, co měl již několik let naplánované a po tom, co do tohoto scénáře vložil tolik úsilí, se mu nelíbilo, že by se měla Hermiona vydat jiným směrem.
Během své služby u armády se také setkal s tím, čeho je magie schopná a odmítal, aby toho byla jeho dcera součástí. Problém byl, že jeho žena byla proti jeho plánům držet Hermionu mimo kouzelnický svět a pouze to viděla jako příležitost, kde by mohla být konečně mezi dětmi, které ji budou konečně chápat. On to tak pozitivně neviděl.
„Cože? Ty jsi taky čarodějka?!" vyjela hned Hermiona na Tamaru.
„Kdo ví," pokrčila Tamara rameny, ale na tváři měla úsměv od ucha k uchu, když všem ukázala rotující kouli vzduchu nad svou nataženou dlaní.
„Hadrian mě naučil pár triků," dodala ještě.
„Nemožné! Kouzlení nezletilých mimo Bradavice je proti kouzelnickým zákonům!" protestovala hned Hermiona.
„A jak přijdou na to, že kouzlím mimo školu, hmm?" ušklíbla se Tamara.
„Profesorka McGonagallová říkala, že Ministerstvo Kouzel monitoruje kouzlení hůlkou v celém mudlovském světě!" dostalo se jí hned odpovědi.
„Ha, vidíš snad, že bych ke kouzlení potřebovala hůlku? Magie je dar a nevidím jediný důvod, proč bych k jeho použití potřebovala nějakou hůlku," odbyla Tamara svoji sestřenici, a ačkoliv ze začátku to byla celkem sranda, nyní ji celá situace tak trochu unavovala.
„Všichni kouzelníci a čarodějky potřebují ke kouzlení magickou hůlku, dokonce je povinná i v Bradavicích pro každého studenta! Vsadím se, že s Potterem předvádíte jen nějaké triky a ve skutečnosti magii nemáte, jen mi ji závidíte!" rozhodla se Hermiona a odmítala vidět pravdu kolem sebe, věřila jen své vlastní podobě reality a zbytek vehementně odmítala.
„Myslím, že by to stačilo. Jestli mají magii nebo ne, se ukáže v den Tamařiných a Hadrianových jedenáctých narozenin," ukončil Paul celou debatu a absolutně netušil, proč k tomu všemu vůbec došlo a už vůbec netušil, proč jeho neteř měla potřebu být ve všem nejlepší a nedokázala ocenit úspěchy ostatních dětí kolem sebe.
Hadrian:
„Mám lepší věci na práci, pokud mě omluvíte," byla jeho jediná reakce, než opustil jejich dům a teleportoval se do tábořiště, aby získal nějaký klid.
Pravdou bylo, že od svého návratu z Číny spíše vyhledával klidnější prostředí, kde se mohl věnovat meditaci i přes fakt, že mu to nedávalo žádné další zkušenosti pro level této dovednosti. Naučil se tuhle disciplínu milovat hlavně kvůli tomu, že mu přinášela vnitřní klid a rovnováhu.
Po tom, co opět našel vnitřní klid a rovnováhu, ukončil Meditaci. Velká část jeho Dovedností i Magických Dovedností byla na maximálním levelu. Těm, které této úrovně zatím nedosahovaly, zvyšoval level velice těžko a pomalu. Třeba k takové Telekinezi za poslední dva týdny nedostal jediný level, podobně na tom byl s Bitevní Meditací.
„Není třeba se znepokojovat zpomaleným postupem kupředu. Všechno jednou přijde v tu pravou chvíli. Je lepší se soustředit na to, kde můžu udělat pokrok právě nyní," řekl si sám pro sebe a z tábořiště se vydal do širšího lesa.
Během toho, co se procházel Kvikálkovským lesem, si pečlivě prohlížel každý strom. Již značnou část nemocných stromů pokácel a on hledal posledních pár kousků, aby se konečně přehoupnul na vyšší úroveň jedné ze svých Profesí.
Měl docela štěstí, když během následujících minut narazil hned na tři nemocné stromy. Než je pokácel, ujistil se, že v jeho okolí se nikdo nenachází a stačil mu jediný pohyb zápěstím, aby mu z ukazováčku vylétl paprsek sekacího kouzla Diffindo.
Než mohly poražené stromy dopadnout k zemi, zachytil je pomocí Telekineze, načež si je všechny vložil do Inventáře.
Gratulace! Tvá Profese: Dřevař byla povýšena z Tieru 1 na Tier 2!
Získáváš odměnu 1 500 EXP!
Gratulace! Odemknul jsi novou Profesi: Lesník (T1)!
Lesník
- Profese –
Typ: Aktivní
Úroveň: Tier 1
Level: 1 / 75
Info: Tato profese ti dává šanci získat sazenice stromů a dalších dřevin, které pokácíš. Zároveň ti dovoluje tuto sazenici zasadit na tebou určené místo bez potřeby jakýchkoliv příprav. Zasazená sazenice má stoprocentní šanci na uchycení se. Její růst je poté ovlivněn levelem a úrovní této profese.
Šance: 1 – 2 sazenice za každý pokácený strom.
Růst: Nárůst dřeva zvýšen o 1 procento.
„Konečně!" zaradoval se, protože nyní mohl využívat Kultivační komory. Bylo sice pravdou, že jej to bude stát značné množství magie, ale s tím již nic nenadělal.
Hned se tak vrátil do tábořiště, kde si z Inventáře vytáhl sazenici Arcaboru a vložil ji do jediné funkční Kultivační komory, kterou vlastnil.
Ping! Aktivace kultivační komory zahájena!
Ping! Aktivace kompletní!
Ping! Detekována sazenice – Arcabor (Stáří: 1 rok)!
Ping! Uživatel kultivační komory splňuje všechny podmínky k zahájení kultivace!
Ping! Uživatel musí zvolit délku kultivačního cyklu a naplnit energetické zásobníky k zahájení kultivace!
Podobně jako mu jeho schopnost The Gamera zobrazovala průhledné tabulky s nejrůznějšími informacemi, nad kultivační komorou se pro něj objevilo holografické rozhraní.
Jakmile byla sazenice Arcaboru vložena do Kultivační komory, měl před sebou další informace, které o tomto stromě dříve nevěděl. Například dříve nevěděl, že magické stromy mají nějaký potenciál, který omezoval růst jejich schopnosti produkce magického efektu.
Třeba Arcabor podle nových informací sice produkoval sto bodů magie denně za každý rok svého života, ale tento růst se zastavil ve chvíli, kdy strom dosáhl deseti let. To znamenalo, že jeho potenciál končil na denní produkci jednoho tisíce bodů magie a nezáleželo na tom, jestli má strom deset nebo sto let.
Hadrian hádal, že Oxybor a Palabor na tom budou úplně stejně, ostatně tyto tři stromy tvořily vyváženou trojici, kdy jeden z nich produkoval magii potřebnou k zásobování zbylých dvou stromů.
Ping! Uživatel si zvolil cyklus 10 let!
Ping! Každých 10 dní bude vyprodukována 1 – 2 sazenice (Arcabor), 1 kmen stromu, 5 kg kompostu z listí a větví!
Ping! Uživatel si zvolil opakování cyklu na dobu neurčitou!
Ping! Zásoby Energie jsou nulové, k zahájení kultivace je nutné je doplnit!
Objevilo se mu potvrzení toho, co si navolil, a nakonec přiložil dlaň na specifické místo, aby do Kultivační komory vložil potřebné množství magie.
Nebyl sice schopen vložit dostatek magie na celý den v jediný okamžik, k tomu mu scházelo nejméně tisíc bodů magie, ale neměl problém s použitím většiny svých zásob, které si následně doplnil, jen aby část opět vložil do Kultivační komory.
Chvíli pozoroval, jak se komora aktivovala a po několika minutách mohl vidět, jak se u roční sazenice objevují nové větvičky i listy, což bylo skutečně magické. Kdyby pozorováním strávil celý den, mohl by vidět růst, kterým si strom prošel za jeden celý rok. Na to ale neměl čas.
oooOOOooo
24. 9. 1990:
Pondělní den školy utekl jako voda a Hadrian se chystal jít na oběd, po kterém měl opět hudební kroužek. Jeho rozvrh se od toho z minulého roku příliš nezměnil, aspoň co se týkalo hodinové dotace a odpoledních kroužků.
„Pane Pottere, váš třídní učitel mě požádal, abych vás odvedla k němu do kabinetu. Nemusíte se bát, ujišťoval mě, že nejste v maléru, pouze pro vás má nějaké důležité informace," oznámila mu učitelka Historie.
Hadrian byl celkem překvapen, protože nemohl přijít na nic, proč by s ním chtěl pan Johnson mluvit.
„Patriku, vedu ti pana Pottera," oznámila učitelka svému kolegovi, ke kterému došli během minutky, protože kabinety učitelů nebyly od tříd nijak daleko.
„Děkuji, Margaret. Hadriane, zatím se posaď, ještě musíme počkat na Melanii," vyzval jej třídní učitel a ukázal mu na volnou židličku.
„Můžu vědět, proč tu jsem, pane učiteli?" zajímalo Hadriana.
„Vše se včas dozvíš, zatím buď prosím trpělivý," uklidňoval jej Patrik a nemuseli čekat příliš dlouho, protože s dalším otevřením dveří se tam objevila i jeho učitelka výtvarné výchovy.
„Chtěl jsi mě vidět?" optala se Melanie svého kolegy a věnovala Hadrianovi vřelý úsměv.
„Dneska dopoledne mi přišel dopis z Ministerstva, přesněji z oddělení, které se stará o celostátní soutěže mezi žáky. Podle toho, co se zde píše, má Hadrian možnost automaticky postoupit do finálového kola výtvarné soutěže, pokud si to tedy bude přát. Pokud by tuto nabídku přijal, naše škola by poté měla šanci do vyšších kol soutěže poslat dalšího soutěžícího. Aby toho nebylo málo, letos mají organizátoři připravené nějaké překvapení, které od finalistů vyžaduje vlastnictví cestovního pasu," vysvětloval jim Patrik a Melinda si od něj dopis vzala, aby si jej také přečetla.
„Na rozhodnutí máme čas do konce tohoto týdne. Pokud se také Hadrian neumístí na jednom z prvních třech míst, znovu mu tato šance nebude nabídnuta a bude automaticky vyloučen z celkového pořadí všech finalistů, jako kdyby se finálového kola vůbec nezúčastnil," shrnula to Melanie a věděla, že je to menší risk.
„Co si o tom myslíš, Hadriane? Chceš si projít celým kolečkem nebo postoupit rovnou do finále? Obě varianty mají své pro i proti," optala se Melanie svého nejnadanějšího žáka.
„Přijmu jejich nabídku postupu do finále, všem nám to ušetří čas a jak řekl pan Johnson, někdo další z naší školy tak dostane šanci postoupit do finálového kola," rozhodl se Hadrian.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Výtvarná soutěž (3)!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Patrik Johnson
Popis:
- Pořadatelé celostátní výtvarné soutěže se rozhodli ti dát šanci postupu přímo do finálového kola. Dokaž, že tato protekce má své opodstatnění a umísti se mezi třemi nejlepšími finalisty. Letos výherce čeká nejedno překvapení.
Hlavní cíle:
1. Staň se vítězem finálového kola i potřetí v řadě!
Vedlejší cíle:
1. Zařaď se mezi tři nejlepší soutěžící finálového kola!
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – 6 000 exp
2. ?
3. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Vyloučení z finálového kola soutěže!
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
Hadrian nehleděl darovanému koni na zuby a úkol okamžitě přijal. Ostatně každý zkušenostní bod se mu hodil, hlavně od chvíle, co přišel o přístup do dungeonů.
„Dobrá, ještě dneska odepíšu organizátorům a dám jim vědět o tvém rozhodnutí. Nějaká další soutěž, do které by ses chtěl přihlásit? Pokud si dobře pamatuji, umění není jediná věc, ve které vynikáš," pousmál se učitel Johnson.
„Moje prvotní účast byla účelová. Navíc by to nebylo příliš fér vůči ostatním. Minulý rok jsem dokončil vzdělání pro šestý až sedmý ročník a letos bych měl dokončit vzdělání pro devátý ročník," namítal Hadrian a oba přítomní učitelé věděli, že má pravdu.
„Dobrá. Tohle bylo vše, co jsem potřeboval. Nyní můžeš jít, abych tě nezdržoval od oběda," propustil jej Patrik a Hadrian se s nimi rozloučil.
„Škoda, že se odmítá zúčastnit dalších soutěží. Od té doby, co jich několik vyhrál, se naše škola neumisťuje příliš dobře, tedy až na výtvarnou soutěž," povzdechl si Patrik.
„Je to tak, jak Hadrian řekl. Jeho účast byla účelová a nyní mu stačí si udržovat jistou pověst, aby na něj jeho strýc nemohl. Říkala jsem ti, že dvanáct jeho obrazů bylo na Vánoce vydraženo za velké peníze? Kdyby chtěl, mohl by se tím bez problému živit," odvětila Melanie.
„Dursley je nepříjemný člověk a obávám se, že jeho syn kráčí ve stejných šlépějích. Naštěstí se zdá, že paní Dursleyová postupem času zaujala jiné postavení vůči svému synovci, takže jeho domácí život již není životu nebezpečný," vyhodnotil Patrik a Melanie se zašklebila při pomyšlení na mohutného muže, který svým vzhledem připomínal spíše mrože než člověka.
oooOOOooo
Po tom, co Hadrian opustil kabinet svého třídního učitele, vydal se rychle na oběd. Během zbylého času, než mu začal hudební kroužek, zamířil do Kvikálkovského lesa, kde musel denně vkládat magii do Kultivační komory, aby fungovala i nadále.
Do svého tábořiště se toho dne vrátil ještě jednou, a to před tréninkem v Doju Východního Draka, aby do komory vložil i zbytek potřebné magie k provozu na dalších dvacet čtyři hodin.
Když prvně začal s kultivací magického stromu, byl nadšený, ale nyní tohle nadšení mírně opadlo. Magické požadavky na provoz Kultivační komory nebyly nijak malé a on začal přemýšlet nad tím, kde by získal jiný, a hlavně stálý zdroj magie.
Jeho jedinou nadějí byly stromy Arcabor, jediný problém byl v tom, že listy tohoto stromu byly v různých odstínech modré barvy a on si nebyl vůbec jistý, jestli na Zemi existovaly stromy s takovou barvou listů.
oooOOOooo
26. 9. 1990:
Středečního odpoledne měl trochu času na to, aby se teleportoval do Londýna, kde zamířil do nejbližší knihovny. V té školní nenašel dostatek materiálu, ze kterého by zjistil, jaké všechny stromy na Zemi existují.
Knihovnice se na něj chvíli dívala s podezřením v očích, než jej nasměrovala do sekce, kde se nacházely knihy hlavně o stromech a dalších dřevinách. Chvilku mu trvalo, než našel obsáhlou encyklopedii všech druhů stromů.
Knihou listoval celkem rychle a díval se hlavně na obrázky. Než se dostal na konec encyklopedie, narazil na listy zelených, žlutých a červených barev a jejich odstínů, ale ani u jednoho stromu nenarazil na modrou barvu.
To znamená, že Arcabory nemůžu vysadit jen tak ve volné přírodě. Bylo by mi položeno mnoho nepříjemných otázek. Pomyslel si Hadrian, načež encyklopedii vrátil na místo, odkud si ji půjčil.
oooOOOooo
1. 10. 1990:
Uplynulo devět dní od chvíle, co aktivoval Kultivační komoru a odpočítával poslední vteřiny, kdy se měl dokončit proces kultivace zatím jediné sazenice Arcaboru, kterou vlastnil.
Jakmile strom v komoře dosáhl svého potenciálu, tedy deseti let svého růstu, mohl Hadrian sledovat, jak se jeho miniaturní podoba skácela k zemi, než všechno zmizelo a na místě vyrostlého stromu se objevila malinkatá sazenice.
Ping! První cyklus dokončen!
Ping! V kapesní dimenzi uloženo: 2x sazenice Arcaboru, 5 kg kompostu, 1 kmen stromu!
Ping! K zahájení dalšího cyklu použito: 1x sazenice, 1 kg kompostu!
Ping! Délka cyklu: 9 dní - 23 hodin – 59 minut – 15 sekund!
Gratulace! Dokončil jsi první kultivační cyklus magického stromu Arcabor!
Získáváš +1 level k Profesi: Dřevař!
Získáváš +1 level k Profesi: Lesník!
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Magický les!
Typ: Sériový (1/?)
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Zahájil jsi kultivaci magických stromů a získal první sazenice. Gaia je s tvým počínáním spokojená a rozhodla se, že ti podá pomocnou ruku.
Hlavní cíle:
1. Vysaď ve středu Kvikálkovského lesa kruh sedmi Arcaborů (věk: 10 let)! (0/7)
2. Vysaď ve středu Kvikálkovského lesa kruh pěti Oxyborů (věk: 10 let)! (0/5)
Vedlejší cíle:
1. Automatizuj kultivaci magických stromů!
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – 17 000 exp + 25%
2. Změna Kvikálkovského lesa na soukromý Magický les!
Postih za nesplnění úkolu:
1. Ztráta možnosti získat další úkoly z této úkolové série!
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
Tohle mění celou situaci. Škoda, že budu muset počkat tak dlouho, jen si nejsem jistý, jak mám zasadit celé stromy? Pomyslel si Hadrian a vytáhl druhou sazenici z kapesní dimenze Kultivační komory.
Hned, jak ji měl ve svém inventáři, objevilo se mu zcela nové rozhraní, které mu nabízelo možnost zasadit sazenici na zeleně vyznačená místa v jeho okolí. Hned pochopil, že podobně to bude i s dospělými stromy, stačilo mu pouze upravit konfiguraci Kultivační komory tak, aby na konci cyklu dospělý strom zachovala k jeho přesazení.
Prozatím nastavení nechal tak, jak bylo a sazenici z inventáře vrátil do Kultivační komory. Jakmile v kapesní dimenzi komory bude osm sazenic, změní nastavení, aby na konci každého cyklu získal dospělý strom. Poté celý proces zopakuje pro Oxybory.
Pokud také dobře počítal, celý proces by měl dokončit v polovině května příštího roku. Sice netušil, proč Gaia chtěla, aby změnil Kvikálkovský les na Magický les, hlavně když od Září bude navštěvovat Bradavice, ale kdo ví, jaké s ním Gaia měla plány.
oooOOOooo
14. 12. 1990:
Bylo páteční ráno a Hadrian se opět nacházel v Londýně a to v doprovodu Melanie Lawsonové. I letos se finálové kolo celostátní výtvarné soutěže pořádalo na stejném místě a Hadrian mohl vidět hned několik známých tváří.
„Pottere," pozdravil jej Dean Thomas hned, jak jej zahlédl.
„Thomasi," usmál se Hadrian na mladého kouzelníka.
„Díky za tu radu. Meditace byla sice velká otrava a musel jsem si najít instruktora, aby mi vysvětlil některé věci, ale stálo to za to. Můj učitel výtvarné výchovy je rozhodně spokojen a prohlásil, že pokud se i v dalších letech umístím mezi nejlepšími účastníky této soutěže, jistě obdržím stipendium na nějakou uměleckou školu," prohlašoval Dean nadšeně a Hadrian mu nechtěl kazit náladu.
Věděl moc dobře, že jakmile Dean oslaví své jedenácté narozeniny, přijde mu dopis z Bradavic a jeho vzdělání se bude nejspíš ubírat jiným směrem.
„Jsem rád, že jsi řekl mezi nejlepšími, a ne jako nejlepší," rýpl si Hadrian.
„Ha, letos tě porazím. Slyšel jsem, že pro nás mají nějaké další překvapení a po tomto kole bude následovat další?" nadhodil otázku, na kterou znalo odpověď jen velice málo lidí.
„Všichni zaslechli to stejné, ale podrobnosti jsou stále tajemstvím," odpověděl a společně si našli pracovní místa s jejich jmény.
Podobně jako minulý rok, i tento seděli kousek od sebe, takže se mohli v klidu bavit dál o tom, co je zajímalo.
„Hej, Hadriane, překvapen?" ozval se velice povědomí hlas a on se otočil na Tamaru, kterou tam vůbec nečekal.
„Tamaro, co tu děláš?" nechápal.
„Vyhrála jsem školní i mezi školní kolo, tak jsem tady, abych tě porazila!" oznámila mu a jemu hned došlo, že jako dočasná Gamerka měla přístup ke stejným úkolům, které měl kdysi i on sám.
Celkem se mu líbil systém úkolů, které dostával. Ačkoliv byl ve skupině s Tamarou, veškeré jeho úkoly byly zcela soukromé, tedy pokud se je nerozhodl sdílet se členy skupiny. Viděl, že této funkce nevyužíval jen on sám, protože by jinak nebyl překvapen její přítomností.
„Tohle je?" optal se Dean a byl překvapen energií, kterou Tamara vyzařovala.
„Deane, tohle je Tamara Grangerová, moje kamarádka a žákyně Doja Východního Draka, kde oba trénujeme Isshin-Ryu Karate. Tamaro, tohle je Dean Thomas, nadaný umělec a menší rival v této soutěži," představil je Hadrian.
„Rival? Na tom nezáleží, letos jsem tu já a oba dva budete na pořadí až za mnou," prohlásila Tamara plná odhodlání.
„Nechť naše výtvarné dílo mluví za nás," prohlásil Dean a odmítal se vzdát.
„Všichni se prosím usaďte na svá pracoviště a věnujte mi pozornost!" zazněl hlasitý mužský hlas a všichni účastníci finálového kola výtvarné soutěže okamžitě uposlechli.
„Děkuji. Jmenuji se Spencer McCarthy a mám na starosti organizaci letošního ročníku výtvarné soutěže. Velká část z vás je již seznámena s pravidly finálového kola, ale pro nováčky je nyní zopakuji," představil se muž a začal všem vysvětlovat průběh finálového kola.
„Letos pro vás máme hned dvě novinky," dodal nakonec a podíval se po všech přítomných, jestli dávají pozor.
„Ministerstvo Školství ve spolupráci s Ministerstvem Zahraničí letos realizovalo plán, pro rozšíření našich celostátních soutěží. Soutěžící, kteří se umístí na prvních třech pozicích, budou přizváni do výběrového kola mezi žáky od devíti do šestnácti let. Tři nejlepší z výběrového kola poté dostanou šanci reprezentovat Velkou Británii na mezinárodní výtvarné soutěži ve Francii. Neboť je to teprve první ročník mezinárodní spolupráce, zúčastní se jej pouze patnáct států," oznámil jim a Hadrian viděl, jak se u většiny jeho soupeřů objevila touha a vůle bojovat za tuhle šanci.
„Druhé překvapení čeká jak na vítěze, tak i možná na někoho dalšího z vás. Letos bych zde rád přivítal slečnu Rainu Rothschildovou z klanu Rothschildů, která se rozhodla sponzorovat ceny pro vítěze i ty, kteří se umístí v první desítce. Aby toho nebylo málo, hledá někoho, kdo by vytvořil její portrét ve stylu, který se ji bude líbit. Vaše snaha bude samozřejmě odměněna v náležitém finančním obnosu," dokončil svou dlouhou řeč a Hadrian se podíval směrem k mladé ženě.
Sotva se na ni podíval, jejich pohledy se setkaly a Hadrian v jejích očích zahlédl něco zvláštního, jako kdyby v hlavě kalkulovala jeho hodnotu pro plány, o kterých nemohl nic vědět.
Během toho, co si navzájem hleděli do očí, porotci všem rozdali zadání a Spencer McCarthy spustil časový limit pro finální kolo. To byl pro Hadriana jasný pokyn, že má začít pracovat, proto otevřel obálku a vytáhl z ní kartičku se zadáním.
Namaluj svou představu o tom, jak by mělo vypadat město budoucnosti.
Město budoucnosti? Nejenže musí mít člověk značně velkou představivost, musí znát i něco málo o technologiích a jejich možném vývoji. Pomyslel si Hadrian a byl tak trochu ztracen, protože jeho představy o ideálním městě se spíše ubíraly jiným směrem.
V jednom měl ale jisto, ať už bude jeho město vypadat jakkoliv, bude obsahovat hodně zeleně a absolutně žádná auta. V mysli si začal dělat další důležité body, co by mělo jeho město budoucnosti splňovat. To mu netrvalo příliš dlouho a chvíli si v mysli budoval mentální představu, než otevřel oči a bleskovou rychlostí se pustil do práce.
oooOOOooo
Časový limit se velice rychle blížil ke konci a mnoho soutěžících se na poslední chvíli snažilo dodělat nejrůznější detaily nebo doplnit prázdná místa na plátně před nimi.
Hadrian toho času využil k tomu, aby se přesvědčil, že na jeho malbě nic nechybí a zároveň úroveň malby nepřesahuje Iluzi Života.
Jeho malba obsahovala množství výškových budov s ladnými tvary, přičemž kovové části byly ve stříbrných barvách, zatímco prosklené plochy byly v odstínech modré. Velká část povrchu všech budov byla pokryta i drobnou zelení.
Všechny budovy byly obklopeny širokými chodníky, jejichž součástí bylo nesčetné množství okrasných keřů i stromů. Nechyběly ani fontány, lavičky a mnoho parků k rekreaci i sportu.
Protože eliminoval automobilovou dopravu, nezapomněl přidat vchody do podzemí, které představovaly využívání podzemní dopravy v podobě metra.
Na ulicích nesměli samozřejmě chybět lidé, ani jejich mazlíčci a protože to mělo být město budoucnosti, přidal i svou představu o tom, jakou úlohu by měli zastávat roboti, kteří byli vidět, jak přenáší těžké krabice do menšího obchůdku.
Ačkoliv byl se svou malbou spokojen, věděl, že kdyby měl daleko více času, a hlavně prostoru k plánování, vytvořil by něco daleko lepšího. Na druhou stranu nechtěl zase tolik vyčnívat.
„Všichni odložte své pomůcky, váš časový limit právě vypršel!" přikázal jim pan McCarthy a nebyl nikdo, kdo by neuposlechl.
„Nyní mezi vámi budou chodit porotci, kteří vaši malbu vyhodnotí podle svého nejlepšího uvážení. Vaše finální umístění bude záviset na součtu celkového skóre, které od porotců obdržíte," oznámil jim Spencer a sám se vydal mezi soutěžící, aby se podíval na jejich výtvory.
Stejně jako on a porotci, i Raina se vydala mezi soutěžící, aby oficiálně našla soutěžícího se stylem kresby, který by se jí líbil. Ve skutečnosti této příležitosti využila hlavně k tomu, aby sledovala jistého Hadriana Pottera a určila jeho hodnotu pro své plány.
„Vaše pojetí budoucnosti je jiné než to vašich spoluúčastníků," prohlásila Raina po tom, co si prošla celou místnost a nakonec se zastavila i u Hadriana.
„A to je dobře nebo špatně, slečno Rothschildová?" optal se Hadrian.
„To záleží na úhlu pohledu každého z nás. Ostatní děti se nechaly unést a jejich výtvory jsou něčím, co by se v žánru sci-fi skutečně neztratilo. Vaše malba, pane Pottere, mi říká, že ačkoliv uznáváte technologický pokrok, kladete důraz hlavně na ekologii a harmonické soužití s přírodou. Je velice málo těch, kteří jsou schopni vidět potřebu rovnováhy," odpověděla.
„Ach, pan Potter, vítěz dvou předchozích ročníků, pokud se nepletu," přišel k nim i McCarthy a pečlivě si prohlížel Hadrianův obraz.
„Co si myslíš, Spencere? V jakém městě budoucnosti bys chtěl bydlet?" optala se Raina staršího muže, který byl důvodem, proč tam toho dne mohla být.
„Vyrůstal jsem na statku a jsem milovník přírody. Mohu říci, že našemu vzdělávacímu systému něco chybí, když tolik umělecky nadaných dětí není schopno vidět realitu a krásy toho, co nám příroda nabízí," zavrtěl Spencer hlavou a poklepal Hadriana po rameni na znamení dobře odvedené práce.
Raina Ashlynn Rothschildová ti na tvůj účet v Inventáři poslala 1 000 Liber!
Vzkaz: Je nás více se speciálním Darem a je lepší být spojenci než nepřáteli.
Hadrian tohle absolutně nečekal a vůbec netušil, jak to bylo možné. O jeho daru The Gamera věděla jen Tamara, pár dalších lidí znalo částečný rozsah jeho schopností, ale nikoliv celou pravdu.
„Co potřebujete, slečno Rothschildová?" optal se Hadrian po tom, co se vzpamatoval.
„Jak pan McCarthy řekl, přišla jsem najít někoho, kdo by mi vyhotovil portrét. Pokud byste souhlasil, zítra ráno by vás doma vyzvedl můj řidič. Byla bych ráda, kdybyste byl ochoten zůstat až do neděle," odpověděla mu a Hadrian sice nevěděl, co je skutečně jejím plánem, ale aktuálně neviděl možnost, jak z jejího pozvání couvnout.
„Není třeba nikoho posílat tak daleko. Zítra ráno v osm hodin budu čekat u nádraží Kings Cross," řekl a Raina se na něj zářivě usmála.
„Výborně," prohlásila nadšeně a vydala se zpátky do přední části místnosti.
Hadrian následně zavřel oči a snažil se v mysli přehrát vše, co se právě stalo a plně celou situaci analyzovat. Problém byl, že měl velice málo informací na to, aby si udělal úplný obrázek a odhadl, co bylo jejím skutečným záměrem.
oooOOOooo
„Pokud se utišíte, máme zde výsledný seznam všech účastníku finálového kola. Než se dostaneme k vítězům, slečna Rothschildová si již zvolila jedince pro tvorbu svého portrétu. Pane Hadriane Pottere, souhlasíte s žádostí slečny Rothschildové?" optal se Spencer a nebyl touto volbou překvapen.
„Bude mi ctí," odpověděl Hadrian s mírnou poklonou.
„Výborně. Nyní vyhlásím jména třech nejlepších účastníků, přičemž celkový seznam bude vyvěšen na tabuli. Pokud své jméno naleznete v první desítce, máte právo na finanční odměnu, která vám bude vyplacena hned na místě," oznámil Spencer a kývnul na svého kolegu, aby ze stolu vzal bronzový pohárek, diplom, obálku a dárkovou sadu potřeb na kreslení.
„Třetí místo letos obsadila slečna Tamara Grangerová!" zvolal a halou se ozval potlesk.
Hadrian jen pobaveně zakroutil hlavou, když viděl, jak Tamara téměř dotančila před porotu, kde si převzala všechny odměny.
„Gratulujeme. Na druhém místě se umístil pan Dean Thomas, který obhájil své postavení z minulého roku!" řekl Spencer a Dean mírně zasténal, protože doufal, že letos to vyhraje.
I tak si ale zašel pro odměny a postavil se vedle Tamary, která mu pogratulovala, ale zároveň jej varovala, že příště bude lepší.
„Stejně jako dva předchozí ročníky, i letos se na prvním místě udržel pan Hadrian Potter!" prozradil Spencer poslední vítězné jméno, a ačkoliv se halou rozezněl potlesk, mnoho jeho spoluúčastníku soutěže se na něj dívalo se závistí v očích.
„Dobrá práce, pane Pottere," potřásl mu Spencer pravačkou a předal mu všechny ceny.
Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)
Název: Výtvarná soutěž (3)!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Patrik Johnson
Popis:
- Obhájil jsi své postavení a potřetí vyhrál první místo, ačkoliv to bylo jen o jeden jediný bod.
Hlavní cíle:
1. Staň se vítězem finálového kola i potřetí v řadě! Dokončeno!
Vedlejší cíle:
1. Zařaď se mezi tři nejlepší soutěžící finálového kola! Dokončeno!
Odměna za splnění úkolu:
1. 6 000 exp + 25% = 7 500 exp
2. Účast ve výběrovém kole do mezinárodní výtvarné soutěže ve věku 9 – 16 let!
3. Nabídka k tvorbě obrazu Rainy Ashlynn Rothschildové!
4. Pohár, diplom, 500 Liber, sada profesionálních štětců a barev!
5. Profese: Malíř +5 levelů
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Mezinárodní výtvarná soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Spencer McCarthy
Popis:
- Výhrou v celostátní výtvarné soutěži sis zasloužil účast ve výběrovém kole mezinárodní výtvarné soutěže. Tato soutěž je určená pro žáky od 9 do 16 let, takže konkurence bude veliká.
Hlavní cíle:
1. Staň mezi třemi nejlepšími v mezinárodním kole soutěže!
2. Kvalifikuj se do mezinárodního kola soutěže!
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – 20 000 exp
2. ?
3. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Není třeba se zmiňovat o tom, co se stane, když neprojdeš kvalifikací!
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
Hadrian byl za další úkol vděčný a věděl, že Tamara obdržela úplně stejný úkol.
„Již se těším, až se zítra opět uvidíme, pane Pottere," pogratulovala mu Raina a většina zúčastněných žáků se začala postupně trousit k tabuli, aby zjistili, jestli jsou v první desítce nebo ne.
„Ve výběrovém kole vás oba roznesu na kopytech!" prohlásila Tamara bojovně a Hadrian si pobaveně prohlížel její nohy.
„Žádná kopyta nemáš, takže bych se toho příliš nebál," rýpl si a Dean se tomu hned zasmál.
„To bylo dobré, musím si to zapamatovat, až mi jedna z mých sester řekne něco podobného," smál se Dean a jeho smích byl docela nakažlivý.
„Hádám, že se opět brzy uvidíme, tak se hlavně opatruj," řekl Hadrian Deanovi na rozloučenou po tom, co se dosmál.
oooOOOooo
15. 12. 1990:
Jak Hadrian slíbil, na druhý den čekal před nádražím Kings Cross, kde si rychle všimnul řidiče černého sedanu s cedulí, na které se vyjímalo jeho jméno. Po rychlém představení následovala jízda Londýnem, než se dostali k menšímu sídlu, kde Raina Rothschildová bydlela.
„Slečna Raina vás již očekává ve své pracovně, pane Pottere," oznámil mu další muž, který byl podle všeho jejím asistentem.
„Budete si přát něco k snídani nebo pití, pane Pottere?" optal se jej ještě před tím, než mu otevřel dveře do pracovny.
„Již jsem snídal, takže pouze něco k pití, děkuji," odpověděl Hadrian.
„Dobré ráno, pane Pottere, prosím, posaďte se," řekla Raina formálně.
„Dobré ráno i vám, slečno Rothschildová," odvětil a posadil se do křesla u čajového stolku.
Raina seděla naproti němu a ani jeden z nich několik minut nepromluvil, rozhodně ne dříve, než její asistent přinesl lehké občerstvení a zanechal je opět o samotě.
„Když jsme takhle o samotě, bude lepší, když si budeme tykat. Pokud vám to tedy nevadí, pane Pottere?" optala se jej Raina a Hadrian přikývnul na to, že s tím nemá příliš velký problém.
„Výborně," usmála se, než pokračovala. „Tvůj profil skutečně nelhal a na rozdíl od dětí tvého věku, se vyznačuješ trpělivostí a značnou sebekontrolou. Pochopila jsem, že podobná mentalita je očekávána od všech, kteří si prošli podobným dětstvím, jako ty," řekla Raina a Hadrian se mírně zachmuřil.
„Můj profil?" optal se, protože pro něj tohle slovní spojení znamenalo něco jiného.
„Ano, tvůj profil, který jsem nechala zhotovit po tom, co v mé bance došlo k převodu peněz z jednoho účtu na účet, který v žádné jiné bance na světě neexistuje. Za běžných okolností by to proběhlo bez povšimnutí nebo by to vyvolalo značnou paniku. Neboť s tímto mám již osobní zkušenosti, byla jsem schopná zamést veškeré stopy, dokonce jsem díky tomu byla schopná chytit dva špehy, kteří z mé banky vynášeli informace našim konkurentům," oznámila mu Raina a Hadrian si hned uvědomil, že naráží na to, jak si nechal vyplatit šek přímo do svého Inventáře.
„Co z toho plyne pro mě?" optal se Hadrian a nechtěl být v nejistotě.
„Klan Rothschildů je řízen Radou, která se skládá ze zástupců jednotlivých generací. Během léta za dva roky budou vyhodnoceny výsledky našeho snažení a nejlepší z kandidátů bude následně přizván do Rady klanu. Abych tenhle závod vyhrála, nemohu se spoléhat pouze na své vlastní schopnosti, ale také na různorodé spektrum spojenců," vysvětlovala.
„Proč já?"
„Není to jasné? Mám speciální Dar a v této místnosti nejsem jediná. Netuším, jaký je tvůj Dar, ale jeho součástí je virtuální účet k ukládání peněz. Původně jsem si myslela, že mi nebudete schopen nabídnout nic, co by mi v závodě o místo v Radě pomohlo, ale není to tak dlouho, co mí lidé odhalili jisté informace o vašem původu. Jste Hadrian James Potter, budoucí Lord Starobylého a Vznešeného rodu Potterů z kouzelnické společnosti," oznámila mu Raina a prozradila mu něco, co zatím jen tušil, ale neměl to ověřené.
„Byl jsem informován o tom, že naše světy jsou rozděleny a utajení toho kouzelnického spadá pod nejpřísnější magické zákony," řekl Hadrian a nepotvrdil naprosto nic z toho, s čím na něj vyrukovala.
„Kouzelnický svět je utajován před běžnými lidmi. O jeho existenci je schopný se dozvědět naprosto každý, kdo má dostatek kontaktů na vysokých místech. Vaše postavení je navíc velice speciální, podle všeho jste Chlapec-který-přežil a přemožitel Temného Lorda, který v těch letech terorizoval nejen kouzelnický, ale i normální svět a byl velice blízko k tomu, aby kouzelnický svět odhalil celému světu," oznámila mu a než mohl jakkoliv zareagovat, objevilo se mu nové oznámení o změně jednoho z jeho statusů.
Chlape-který-přežil: Tvé jméno je známé v celé kouzelnické společnosti. I sláva má své výhody!
- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
„Pochybuji, že mé postavení je na tak dostatečné úrovni, abych vám v tomto závodě jakkoliv pomohl, slečno Rothschildová," odpověděl Hadrian.
„To jsem si také prvně myslela, ale váš rod držel titul ještě dříve, než se naše dva světy rozdělily. Dle zákonů kouzelnického světa můžete ve svých jedenácti letech přijmout pozici Dědice rodu a s tímto titulem i náležité dokumenty. S jejich pomocí pak můžete navštívit Sněmovnu Lordů a oznámit tak svůj záměr o uznání svého právoplatného titulu, který by vám byl přiznán ve věku dvaceti jedna let, na rozdíl od sedmnácti, jak je zvykem v kouzelnické společnosti. Jako budoucí Lord Potter jste velice žádaný spojenec," vysvětlovala mu pečlivě a doufala, že se jí podaří jej přesvědčit.
„Řekněme, že vám budu věřit. Co mi tohle spojenectví může nabídnout a za jakou cenu?" položil tu nejdůležitější otázku.
„Klan Rothschildů kontroluje největší finanční impérium normálního světa a s tím je spojeno mnoho moci, kterou můžeme kdykoliv využít na pomoc našim spojencům," prohlásila okamžitě.
„Ale pouze za předpokladu, že vyhrajete tento závod a usednete v Radě klanu. Pokud se tak nestane, jeden z vašich soupeřů může tuhle moc použít proti mně," namítal Hadrian a viděl, jak tím Rainu dost zaskočil.
„Jsem si toho rizika vědoma, ale možný zisk ho dalece převyšuje. Já osobně si nemohu dovolit selhat, takže udělám vše, abych svého cíle dosáhla a usedla v Radě," řekla po chvilce a jasně viděl její odhodlání v pohledu, který mu věnovala.
„Nemohu nic slíbit, zatím nejsem oficiálním Dědicem jakéhokoliv rodu. Nicméně můžeme začít tím, že namaluju váš portrét dle svých nejlepších schopností a slíbím, že existenci o tom, že máte speciální Dar si nechám pouze pro sebe," nabídl Hadrian.
„Čekala jsem rozhodně více, ale značně jsem vás podcenila, pane Pottere. Doufejme, že naše budoucí spolupráce bude prospěšná pro nás oba," souhlasila Raina a odvedla jej do zimní zahrady, kde se nacházelo mnoho jejich oblíbených rostlin.
„Ráda bych, aby můj portrét byl speciální a já byla obklopena těmito rostlinami," vyslovila svůj požadavek.
„Můžeme se pustit do práce nebo máte ještě něco na práci?" optal se Hadrian.
„Celý víkend mám volno speciálně kvůli tvorbě mého portrétu. Hned nechám donést všechno, co budete potřebovat," odpověděla mu, ale Hadrian ji zastavil a odhalil část svého Daru, jak tomu říkala.
Z Inventáře si vytáhl veškeré své potřeby k malování a během patnácti minut se pustil do práce.
oooOOOooo
1. 2. 1991:
Bylo to měsíc a půl, co naposledy viděl Deana a nyní se setkali opět během pátečního rána.
„Není tu tolik účastníků, ale všichni starší žáci mají daleko více zkušeností," řekl Dean a vypadal dost nervózně.
„Nezapomeň na praktické využití meditace, najdi svou rovnováhu a plně se zaměř na svůj úkol, všechno ostatní je zcela nepodstatné," řekl mu Hadrian a Dean nebyl jediný, kdo to potřeboval slyšet.
„Díky," usmál se na něj mladík tmavší pleti.
„Co jsi tím myslel, skrčku? Nechtěl jsi snad říci, že jsme nepodstatní, že?" ozval se patnáctiletý kluk, který měl kolem sebe další dva kluky ve stejném věku.
Podle drahého oblečení i povýšeneckého vystupování byl z bohatší rodiny a pýcha mu dávno stoupla do hlavy.
„Poslouchat cizí rozhovory je neslušné a zcela zbytečné vyvolávání konfliktu je zase velice nerozumné," odpověděl Hadrian a odmítal jim nadále věnovat svou pozornost, když mu na rameni přistála ruka jednoho ze tří mladíků.
„Okamžitě se omluv a poté odsud zmizni, než s tebou i tvými kamarádíčky vymeteme podlahu," prohlásil onen kluk.
„Pokud o tu ruku nechceš přijít, tak ji okamžitě stáhneš a odplazíš se ke svému páníčkovi," varoval jej Hadrian a celá místnost byla naplněna chladivým vzduchem, což upoutalo pozornost všech přítomných.
„Tak malý fracek si nebude dovolovat mi říkat, co mám nebo nemám dělat!" zavrčel kluk a plnou silou zatlačil tak, aby Hadriana donutil klesnout do kolen.
Hadrian se nad jeho snažením pouze lehce pousmál, než mu ruku chytil a jediným pohybem mu ji zkroutil tak, že kluk mrknutím oka klečel na podlaze před ním a onu ruku měl za svými zády.
„Au, au, au, au," naříkal hned.
„Měl bys vědět, že mám i zelený pásek v karate a celou svou bytostí opovrhuji násilníky, jako jsi ty," oznámil mu Hadrian, než ho pustil a hodlal se od celé situace vzdálit.
„Děje se tady něco?" přistoupil k nim hned mladý muž po dvacítce.
„Ten zmetek nás začal urážet a když jsem chtěl, aby se omluvil, tak mě hned napadl," začal si vymýšlet starší kluk.
„Skutečně? Po celou dobu jsem stála jen kousek od vás a vypadalo to, že to byla vaše skupinka, která se rozhodla vyvolat konflikt tam, kde neexistoval," ozval se nový hlas a Hadrian hned poznal, komu patří.
„Slečno Rothschildová, nečekali jsme, že se tu dnes objevíte?" poznal ji okamžitě mladý muž a nechápal, proč se tam nacházel někdo z tak mocného klanu.
„Proč bych tu nemohla být? Ostatně celou tuhle soutěž letos z poloviny sponzoruji a chci se ujistit, že má investice je použita přesně tak, jak bylo dohodnuto," nadhodila Raina a muž mírně zrudl.
„Pokud chcete naznačit, že někdo z nás použil peníze jinak, než bylo zamýšleno, budete muset předložit jasné důkazy," vyjel na ni a Raina se tomu je lehce zasmála.
„Nic jsem tím naznačit nechtěla. Jsem pouze zásadová žena a řídím se pravidlem – důvěřuj, ale prověřuj. Veškeré mé činy se odrážejí na jméně klanu Rothschildů a každý z nás si své postavení velice pečlivě hlídá," prohlásila a věnovala trojici starších kluků pohled, který jim sliboval odplatu, pokud se nezačnou chovat slušně.
„Musím vám poděkovat, pane Pottere. Portrét, který jste mi vytvořil, se stal terčem závisti mnoha členů mé rodiny. Někteří projevili zájem o vaše služby, ale v tomto ohledu jsem zcela sobecká, a tak doufám, že budu jediná z našeho klanu, kdo se bude těšit vašich služeb," oznámila Raina Hadrianovi.
„Jsem rád, že jste s mým dílem náležitě spokojená," odpověděl a krátce pomyslel na obraz, který vyzařoval Auru Života. Pochyboval, že někdo další z jejího klanu měl osobní portrét v hodnotě stovek tisíc Liber.
„Více než spokojená. Všem třem přeji hodně štěstí," popřála jim a ladným krokem se vydala k ostatním pořadatelům a porotcům.
oooOOOooo
Úkolové upozornění! (Aktualizace úkolu)
Název: Mezinárodní výtvarná soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Spencer McCarthy
Popis:
- Výhrou v celostátní výtvarné soutěži sis zasloužil účast ve výběrovém kole mezinárodní výtvarné soutěže. Tato soutěž je určená pro žáky od 9 do 16 let, takže konkurence bude veliká.
Hlavní cíle:
1. Staň mezi třemi nejlepšími v mezinárodním kole soutěže!
2. Kvalifikuj se do mezinárodního kola soutěže! (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 5 000 – 20 000 exp
2. ?
3. ?
Postih za nesplnění úkolu:
1. Není třeba se zmiňovat o tom, co se stane, když neprojdeš kvalifikací!
Hadrian byl se svým postupem do mezinárodního kola velice spokojen. To, že se umístil na prvním místě, nebylo zas tak podstatné. Do Francie navíc necestoval sám, Dean se umístil na třetím místě.
„Opovažte se nevyhrát i v dalším kole!" varovala je Tamara, která skončila až na sedmém místě.
„U mě to nehrozí, ale Hadrian všem dneska ukázal, že nemá konkurenci ani mezi staršími žáky," zvedl Dean ruce v gestu, že se může pouze vzdát.
„Proč by to u tebe nemělo hrozit? Máš jasný talent a umístil jsi se na třetím místě. Jen ta Austinová byla lepší než ty, a to je jí šestnáct let. Co si asi musí všichni ostatní říkat, když je kromě ní porazili i dva desetiletí kluci?" nechápala Tamara.
„Mám pět mladších sester a nemáme příliš peněz. Všechny peníze z výher jsem rozdělil na dvě poloviny. Jednu na mé budoucí studium a druhou jsem dal rodičům na pomoc do domácnosti," pokrčil Dean rameny.
„O peníze se neboj, pouze si nech zhotovit pas, aby tě do Francie vůbec pustili," odmítl Hadrian poslouchat jeho poraženecký postoj a kdyby došlo na to nejhorší, celou jeho cestu byl schopen zaplatit z vlastních peněz.
„Nechci se nikomu zadlužit," namítal Dean.
„Nikomu se nezadlužíš. Slyšel si Rainu, polovinu této soutěže financuje ona a polovinu Ministerstvo Školství. Také pochybuji, že by tvá škola nic nepřispěla, ostatně nereprezentuješ jen naši zemi, ale i svou školu. Kdo navíc v našem věku může říci, že reprezentuje svou zemi v zahraničí?" uklidňoval jej Hadrian a následně se musel s Deanem rozloučit, protože si pro něj přišel jeho učitel výtvarné výchovy.
„Uvidíme se v Doju, tak se zatím měj," rozloučila se s ním i Tamara a Hadrian šel najít Melanii, aby se vydali zpátky do Kvikálkova.
oooOOOooo
8. 2. 1991:
Bylo to o týden později, co Hadrian mohl slavit první velký úspěch v kultivaci magických stromů. Právě toho odpoledne mu v Inventáři přibyl sedmý Arcabor v požadovaném věku a on tak mohl začít kultivovat Oxybory. Těch naštěstí potřeboval jen pět, takže přibližně za dva a půl měsíce bude mít splněný další úkol, který získal a Kvikálkovský les se stane jeho soukromým lesem.
Zatím netušil, jak to chtěla Gaia zařídit, ale když mu byla schopná dát schopnost The Gamera a dalším vyvoleným jiné schopnosti, tak byla jistě schopná i tohoto.
oooOOOooo
29. 3. 1991:
Celá delegace mířící do Francie, se sešla v Londýně, kde na ně již čekal připravený minibus. Kromě Hadriana, Deana a Stelly Austinové, kteří reprezentovali Velkou Británii, jeli v autobuse i zástupci z jejich škol, překladatel a zástupci Ministerstev Školství a Zahraničí.
Z Londýna prvně mířili do Doveru, odkud se měli trajektem dostat na druhou stranu Lamanšského průlivu, přesněji do Calais. Odtamtud je nakonec čekala cesta do Paříže, nebo spíše do Montreuil, což bylo jedno z několika měst metropolitní oblasti Paříže, do centra zmíněného města to pak bylo přibližně sedm kilometrů.
„Jsem rád, že jsi nakonec s cestou do Francie souhlasil," řekl Hadrian Deanovi, oba seděli vedle sebe, ostatně si věkově byli nejbližší ze všech přítomných lidí.
„Málem jsem nejel, ale matka mě přesvědčila, že taková příležitost se mi nemusí znovu naskytnout. Navíc všechno platí pořadatelé, jen suvenýry a služby navíc si platíme ze svého, ne že bych uměl Francouzsky, abych si něco navíc objednal," odpověděl Dean.
„Pokud budeš něco chtít, stačí se ozvat, Francouzština je jedním z jazyků, který celkem slušně ovládám," nabídl se Hadrian.
„Díky. Je to poprvé, co cestuju za hranice, tak jsem dost nervózní," prozradil Dean.
„Já jsem minulý rok strávil měsíc v Číně, takže cesta do Francie je pro mě celkem krátká," odvětil Hadrian.
„Tys byl v Číně? Nemají pro cizince zavřené hranice a těm, které tam pustí, nevěří?" ozvala se Stella, která seděla na sedadle před nimi.
„Hranice jsou pro návštěvníky normálně otevřeny. Pokud jde o to, jestli návštěvníkům věří nebo ne, to je těžké posoudit. Když se ohlédneme do minulosti na styl, jakým evropské země rabovali památky po celé Asii, Africe i Americe, je spodivem, že proti nám nestojí celý svět. Já byl naštěstí v doprovodu svého Mistra bojových umění, který z Číny pochází, takže jsem se s nijak velkou diskriminací nesetkal," odpovídal Hadrian a odpovídal i na mnoho dalších otázek, přičemž si musel některá fakta poupravit, těžko by jim vysvětloval, že existují i skryté světy, kde stále existují tradice a hodnoty staré tisíce let.
oooOOOooo
Neboť z Londýna vyrazili časně ráno, byli schopní se do Paříže dostat tak akorát na trochu pozdní oběd. To ale nikomu nevadilo a po tom, co se všichni ubytovali, měli naplánovanou návštěvu Louvru. Učitelé výtvarné výchovy se shodli, že návštěva nejslavnějšího Francouzského muzea může jejich žákům jenom pomoci v získání nějaké další inspiraci.
oooOOOooo
30. 3. 1991:
Hadrian seděl na místě svého přiděleného pracoviště a překvapeně se díval na kartičku se zadáním toho, co měl namalovat.
Pokud by existoval mimozemský život, jak by asi vypadal? Vytvoř malbu, která bude reprezentovat tvoji představu o mimozemském životě.
Pozn.: Inspirace ze sci-fi filmů jako je Star Wars nebo seriálu Star Trek není doporučena.
Kdo by řekl, že v mezinárodní soutěži dostanu téma, se kterým mám velmi blízké zkušenosti. Pomyslel si Hadrian a živě si vzpomněl na to, co viděl v Kolonii Ermesianů, pouze si ji představoval zcela neponičenou a plnou života.
S jasnou představou toho, co zamýšlel namalovat, se pustil do práce. Na rozdíl od ostatních si nemusel nic vymýšlet a celé své dílo založil na skutečnosti, ne že by si toho někdo byl vědom.
oooOOOooo
Délka trvání mezinárodního kola byla stanovena na celých osm hodin s tím, že po čtyřech hodinách mají všichni právo na půlhodinovou přestávku na oběd. Všichni soutěžící byli rozsazeni v patřičných vzdálenostech, aby se mezi sebou nemohli bavit.
I Hadrian této přestávky využil, ne že by nebyl zvyklý na dlouhé časové úseky bez jídla, ale do zdravého životního stylu patřil i pravidelný přísun jídla.
Po jídle se opět vrátil na své pracoviště a pustil se opět do malování mimozemské civilizace na plátno, které mělo metr na výšku a dva metry na šířku. Na začátku si mohli všichni vybrat plátna různých rozměrů a on si vybral jedno z těch největších, větší pak bylo jen to, co mělo metr a půl na výšku a dva metry na šířku.
Během toho, co se všichni soustředili na své malby, mezi nimi chodili porotci vybraní ze všech zúčastněných zemí. Aby se zajistila jistá nestrannost při hodnocení účastníků z jejich vlastní země, byli porotci rozřazeni do pěti skupinek po třech.
Výsledné hodnocení pak bylo kompromisem mezi těmito třemi porotci a vítězem se měl stát ten, kdo získá největší skóre. Což nebylo nijak rozdílné od toho, co již Hadrian znal z celostátní soutěže.
„Máte posledních patnáct minut," bylo jim všem oznámeno hned v několika jazycích, ne všichni mluvili Anglicky nebo Francouzsky.
Mimo Velkou Británii a Francii, se mezinárodní soutěže účastnili i zástupci Itálie, Španělska, Portugalska, Islandu, Norska, Dánska, Belgie, Nizozemí, Švédska, Finska, Rakouska, Řecka a Kanady.
„Máte poslední pět minut," zaznělo druhé oznámení o blížícím se konci soutěžního kola a Hadrian konečně odložil štětec i tenkou plastovou desku, na které si míchal barvy.
Se svým dílem byl plně spokojen a ačkoliv nevěřil, že dokázal zrekonstruovat plnou krásu Ermesianské architektury, nebyl od ní příliš daleko. Dokonce u vrchního okraje plátna v Ermesianštině zanechal název obrazu, za kterým v závorce byl malým písmem doplněn překlad.
„Odložte vše, co máte v rukou a odstupte od svých pracovišť!" zazněl další rozkaz a Hadrian si nejednou pomyslel, že vedoucí pořadatel tohoto soutěžního kola je velice chladný člověk, který tam byl jen z pracovní povinnosti, nikoli ze své vlastní vůle.
„Tak co, jak si myslíš, že jsi dopadl?" optal se Dean, když viděl, jak se mezi sebou baví i ostatní soutěžící.
„Se svou prací jsem spokojen, nyní je na porotě, jestli mají cit pro umění nebo ne," odpověděl Hadrian a zaslechl, jak se reprezentant Francie naparuje před starší dívkou s téměř stříbrnými vlasy.
Prvně si Hadrian svých soupeřů nevšímal, ale nyní, když ji spatřil, si všimnul nevšední aury, kterou kolem sebe ona dívka měla.
Pozorování. Použil jednu ze svých nejdůležitějších schopností.
Jméno: Fleur Isabelle Delacour
Věk: 14 (13. 3. 1977)
Třída: Víla (+50 MP/lvl na souši a ve vzduchu; -50 MP/lvl pod vodou)
Titul: Kouzelnice
Level: 16
HP: 1 600
MP: 2 400
Víla? Pomyslel si Hadrian a přemýšlel, jestli tohle byl důvod, proč kolem sebe měla specifickou auru. Aktivoval i Magické Vidění, aby se ujistil, co ona aura dělá a byl překvapen jejím účinkem.
Fleur se držela velice zkrátka a většina její aury byla obrácena dovnitř, jen velice malý zlomek její moci unikal mimo její tělo a ovlivňoval muže slabé mysli kolem ní.
„Vidím, že sis všimnul nejkrásnější holky v místnosti. Co bych dal za to, kdyby se na mě jen podívala," řekl Dean zasněně a Hadrian mohl vidět, jak tenký proud Fleuřiny aury ovlivňuje Deanovo myšlení.
Krátce soustředil svou vlastní Magickou Auru do své dlaně a krátce s ní prosekl na první pohled prázdný prostor. On ale viděl, jak přerušil spojení mezi Deanem a Fleur. Dean jeho počínání nijak nevnímal, ale Fleur jeho auru okamžitě pocítila a podívala se jeho směrem.
Hadrian netušil, že když měl aktivní Magické Vidění, jeho oči jemně zářily a barva jeho Magické Aury se jimi lehce převalovala jako vlnky na vodní hladině za jemného vánku.
„Porotci dospěli k rozhodnutí!" ozvalo se a Hadrian deaktivoval Magické Vidění, aby se mohl plně soustředit na pořadatele soutěže.
„Neboť je tohle první ročník mezinárodní výtvarné soutěže, rád bych poděkoval vám všem za vaši účast. Protože letošní téma nebylo příliš specifické, stanula před námi velice těžká práce, a ještě těžší rozhodnutí. Nakonec jsme ale dospěli k překvapivému závěru. Bez dalšího protahování se tedy pusťme do vyhlášení vítězné trojice," prohlásil hlavní pořadatel a počkal, až překladatelé přeloží jeho řeč pro ty, kteří mu nerozuměli.
„Na třetím místě se umístila slečna Azelia La Neve reprezentující Itálii!" oznámil všem a hned se také spustil náležitý potlesk, hlavně od Italů, kteří byli nadmíru pyšní.
„Druhé místo patří panu Urmasovi Laaksovi, který reprezentuje Finsko!" zaznělo jméno i druhého finalisty a patnáctiletý kluk si převzal ocenění od asistenta poroty.
„Na prvním místě máme hned dva finalisty se stejným počtem bodů. Prvním z nich je slečna Fleur Delacour zastupující Francii, druhým je pak pan Hadrian Potter z Velké Británie," oznámil a Hadrian byl překvapen, že se o první místo s někým dělil.
Ale to mu nezabránilo v tom, aby za bouřlivého potlesku nedošel před porotu, kde si převzal svá ocenění. Po tom, co si převzal cenu a přijal gratulace všech porotců, následoval cirkus s fotografováním a otázkami z řad přizvaných novinářů.
Nejenže byl Hadrian finalistou, když zazněly otázky od novinářů z Francie a Itálie, odpověděl jim v jejich rodném jazyce dřív, než mohl jeden z překladatelů zareagovat. Tím si okamžitě vysloužil jen další obdiv, jen málo lidí v tak mladém věku ovládalo tři jazyky. Některým přítomným téměř vyrazil dech, když prozradil, že mimo Francouzštiny a Italštiny, ovládá i Japonštinu a Mandarínštinu.
„Slečno Delacour, pane Pottere, nečekali jsme, že se mezi finalisty bude někdo dělit o stejné místo. Jak můžete vidět, máme pouze jeden pohár pro každé místo a bude chvíli trvat, než necháme vyrobit dodatečný pohár pro jednoho z vás. Máte nějaké návrhy?" optal se jich zástupce Francouzského Ministerstva Školství.
„Vždy mě učili, že dámy mají přednost, takže nevidím problém v čekání," odpověděl Hadrian.
„Nesouhlasím. Pan Potter je z Anglie a přeprava na takovou dálku by mohla jeho pohár poškodit. Můj otec pracuje zde v Paříži, takže může moji trofej kdykoliv vyzvednout osobně," namítla hned Fleur.
„Jste si jistá, slečno Delacour?" ujišťoval se zástupce a Fleur přikývla, že si je jistá a dle jejího výrazu ve tváři bylo vidět, že názor jen tak snadno nezmění.
„Jak si přejete. Ještě jednou vám oběma gratuluji," pogratuloval jim a Hadrian se tak stal držitelem i mezinárodního poháru výtvarné soutěže.
„Pane Pottere, mohu mít zvláštní otázku? Není vaše celé jméno náhodou ´Arry James Potter?" optala se Fleur a Hadrian tušil, že díky jeho statusu Chlapce-který-přežil jej bude znát každý, kdo se aspoň na chvíli v kouzelnické společnosti pohyboval.
„Harry je pouze zkrácenina a neoficiální jméno, celým jménem jsem Hadrian James Potter. Velice rád vás poznávám, slečno Delacour a gratuluji k našemu společnému vítězství," odpověděl.
„Potěšení je na mé straně. Má sestra mi nikdy neuvěří, že jsem potkala legendárního Chlapce-který-přežil. Pokud mohu další otázku, pokud žijete u kouzelnické rodiny, jak celému světu Albus Brumbál tvrdí, proč jste nikdy neodpověděl na naše dopisy a přání?" optala se jej a Hadrian si povzdechl.
„Odmalička žiju v mudlovském světě u svých příbuzných z matčiny strany. O kouzelnickém světě mi teta řekla až nedávno. Pokud jde o dopisy a jinou poštu, nikdy jsem nic neobdržel a mám silné podezření, že ten, kdo mě umístil k mým příbuzným, na mě uvalil i jistou magii, která mě dělá neviditelným pro určitý druh komunikace," vysvětlil a sledoval, jak si překvapením zakryla ústa.
„Můj otec se o tomto dozví hned, jak se vrátím domů! Budoucí Lord jednoho z nejvýznamnějších rodů v našem světě vychován mudly a ještě odříznut od veškeré magické komunikace. Brumbál se má z čeho zodpovídat," zuřila tiše Fleur a Hadrian její změnu nálady příliš nechápal, ale připsal to k nedostatku informací o svém právoplatném postavení v kouzelnickém světě.
„Tohle je moje adresa, mudlovská pošta mě jistě najde," podal ji menší útržek papíru s adresou domu svých příbuzných.
„Děkuji. Slibuji, že se ozvu hned, jak jen to bude možné. Ráda jsem vás poznala, pane Pottere," rozloučila se a letmo jej políbila na obě tváře.
Další dílky do velkého puzzle mého života. Pomyslel si a vrátil se k výpravě, ke které patřil.
Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)
Název: Mezinárodní výtvarná soutěž!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Spencer McCarthy
Popis:
- Ukázal jsi, že nejsi nejlepší jen na území své rodné země, ale patříš i mezi špičky na mezinárodní úrovni v kategorii do 16 let.
Hlavní cíle:
1. Staň mezi třemi nejlepšími v mezinárodním kole soutěže! (Dokončeno)
2. Kvalifikuj se do mezinárodního kola soutěže! (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 20 000 exp + 25% = 25 000 exp
2. 2 500 Liber
3. Pohár (1. místo)
4. Profese: Malíř +10 levelů
Super, do dalšího levelu mi chybí už jen třicet tisíc expů. Něco získám z dalšího úkolu a snad získám ještě nějaký, abych získal i poslední zbytky expů. Zaradoval se Hadrian v soukromí svého hotelového pokoje.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Potter
Věk: 10
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul: Kouzelník
Level: 20 - Exp: 162 228/190 000
HP: 2 770
MP: 3 800
Atributy:
STR: 43
VIT: 38 (Bonus: 20% k HP; Regenerace HP/min: 1%)
DEX: 48
INT: 100 (Bonus: 40% k MP)
WIS: 56 (Bonus: -10% Cena MP; Regenerace MP/min: 3%)
LUK: 16 (Bonus: +5% k šanci spadnutí předmětu)
Atribut Body: 10 (100)
Perk Body: 9 (9)
Finance:
- Libry: 433 122
- Galeony: 215 702
- Abyss Dolary: 555
Status:
Žák základní školy: Jsi studentem základní školy.
- Bonus: +15 % k rychlosti nárůstu INT a WIS na území školy a školní knihovny!
- Trvání: Dočasný (Pouze během školního roku)
Chlape-který-přežil: Tvé jméno je známé v celé kouzelnické společnosti. I sláva má své výhody!
- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několik Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!
- Trvání: Dočasný
Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.
- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.
- Trvání: Trvalý
Perky:
- Metamorfomág: 1/13
- Mistr Ledu: 3/13
- Mistr Vody: 1/13
- Mistr Vzduchu: 1/13
Slovo autora:
- cca 9 008 slov dlouhá kapitola.
- Prvně bych se chtěl omluvit za dlouhou dobu čekání na tuhle kapitolu. První zdržení nastalo, když jsem se rozhodl přehodnotit svůj původní plán a přidal jednu kapitolu do první knihy. Druhé zdržení bylo, když mi 18. 9. zemřela poslední prababička ve věku 94 let, přesně týden před mými 30 narozeninami, takže poslední týdny byly v duchu všemožných emocí. Třetím zdržením je jako vždy práce a nedostatek pracovníků s navyšováním výroby na takovou úroveň, kdy člověk z práce odchází unavený a doma se sotva umyje, nají, něco přečte a jde spát.
- V této kapitola jsem odhalil několik dalších střípků Hadrianova života, přidal pár známých postav a nastínil možná budoucí spojenectví.
- Také jsem se ze stručného přehledu rozhodl vymazat položky, kde je Lvl. MAX.
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T3): 70/225
- Recepty: 421
- Zahradník (T2): 110/150
- Truhlář (T2): 30/150
- Dřevař (T2): 9/150
- Lesník (T1): 9/75
- Malíř (T3): 35/225
- Lingvista (T3): 128/225
- Angličtina (T2): 137/150 (T1:25; T2:45)
- Francouzština (T2): 23/150 (T1:25; T2:7)
- Japonština (T2): 35/150 (T1:25; T2:11)
- Mandarínština (T2): 47/150 (T1:25; T2:15)
- Italština (T2): 2/150 (T1:25;T2:0)
- Ermesianština (T3): MAX (T1-T3:150)
- Muzikant (T1): 43/75
- Pianista (T2): 15/150 (T1:25; T2:5)
- Kytarista (T1): 40/75 (T1:13)
- Krejčí (T1): 1/75
Dovednosti:
- Isshin-Ryu Karate (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX 6. lvl - Zelený pásek)
- Umění Meče (E): 1/30 (6+4+2 DEX/WIS) (MAX lvl - dočasně)
- Lukostřelba (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl - dočasně)
- Umění Bitevní Hole (E): 1/30 (6+4+2 INT/WIS) (MAX lvl – dočasně)
- Tvorba Dungeonu: 100/900
- Odchod z Dungeonu: 105/900
- Šachy (Z): 26/30 (+4 WIS)
Magické Dovednosti:
- Meditace (M): 0/30 (neodemčeno)
- Bitevní Meditace: 47/90
- Telekineze: 42/90
- Magické Vidění: 12/60
- Magická Aura: 27/60
- Manipulace Ledu: 60/90 (MAX lvl pro Mistr Ledu: 3/13)
- Manipulace Vody: 10/90 (MAX lvl pro Mistr Vody: 1/13)
- Manipulace Vzduchu: 10/90 (MAX lvl pro Mistr Vzduchu: 1/13)
Kouzla: