Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Star Wars nebo cokoliv od Blizzardu.
Kniha 1. Kapitola 21. – Dědic Potter-Black!
1. 8. 1991:
Byla to půlka prázdnin, a hlavně čtvrteční ráno, kdy si pan Granger udělal volno na celý den. Ačkoliv se svou dcerou i Hadrianem prozkoumali značnou část Příčné ulice i několika vedlejších ulic, doufal, že jim návštěva z Bradavic ukáže daleko více.
„Dobré ráno, Hadriane. Nebyl jsem si jistý, jestli budeš chtít být přítomen nebo ne," pozdravil Paul mladíka a pečlivě si jej prohlédl.
Hadrian míval běžně krátké vlasy, delší kraťase a do poloviny hrudi rozepnutou košili. Dneska na sobě nicméně měl černé slavnostní kimono s velkým znakem Jing a Jang na zádech, kolem kterého se obtáčel čínský drak stříbrné barvy. Nechal si narůst i vlasy, které měl až po pás, přičemž si je sepnul jedinou sponou.
Kdyby měl Hadrian jiný odstín pleti a trochu užší oči, neměl by problém jej pokládat za jednoho z východních aristokratů. Jako jeden z nich se toho rána i nesl.
„Dobré ráno i vám, pane Grangere," odpověděl Hadrian a snažil se chovat dle svého postavení.
Když včerejšího dne obdržel kufr své matky, nalezl tam více jak jednu užitečnou knihu a mezi nimi byla i příručka toho, jak by se měl každý Dědic chovat na veřejnosti.
„Hej, to není fér! Proč jsi oblečen tak slavnostně a já mám jen tyhle kalhoty a tričko?" protestovala Tamara hned, jak jej spatřila.
„Máš stále půl hodiny na to, abys to napravila," ušklíbl se Hadrian.
„Hm," byla její jediná reakce, než se vytočila na patě a zamířila zpátky do svého pokoje.
„Máme stále rozehranou partii šachu," ukázal Paul na stůl, kde byla šachovnice, kterou nedávno Tamaře daroval k narozeninám.
„Abychom to tedy napravili," řekl zcela vážně, načež se jeho tónu oba zasmáli.
Tamara se do obývacího pokoje vrátila přesně o dvacet pět minut později. Sotva se posadila na židličku, aby mohla sledovat vyrovnanou hru mezi Hadrianem a jejím otcem, domem se ozval zvonek.
„Jen seďte," vyzval je oba pan Granger a osobně šel otevřít jejich hostu.
Netrvalo to dlouho a opět se do místnosti vrátil, přičemž jej následoval Bradavický profesor velice malého vzrůstu.
„Tamaro, Hadriane, tohle je profesor Kratiknot z Bradavic. Profesore, má dcera Tamara a rodinný přítel Hadrian Potter," představil je Paul.
„H-Harry Potter?!" vykřikl málem Kratiknot a vypadalo to, že samým šokem i omdlí.
„Velice mě těší, profesore. Doufám, že má přítomnost není problém. Mám totiž několik důležitých otázek," postavil se Hadrian a lehce se profesorovi poklonil, zároveň na něj použil svou dovednost Pozorování.
Jméno: Filius Kratiknot
Věk: ?
Třída: Poloviční Goblin (+50% k DEX, -25% k STR)
1. Titul: Čaroděj
2. Titul: Mistr Kouzelných formulí
3. Titul: Mezinárodní šampion v Soubojích
Level: ?
HP: ?
MP: ?
Příliš toho nezjistil, ale i tak toho bylo dost, aby věděl, s kým má tu čest. Byl celkem rychlý čtenář a v matčiným kufru byly deníky i z jejich školních let. Filius Kratiknot byl jeden z jejích nejoblíbenějších profesorů. Kratiknot ji na začátku sedmého ročníku nabídl, aby pod ním studovala jako Učeň Kouzelných formulí a získala tak po pár letech i titul Mistryně.
„Vůbec jsem nečekal, že se setkáme takto brzy, a ještě u rodiny mudlorozené studentky," poznamenal Kratiknot a vytáhl z kapsy kapesník, aby si s ním otřel mírně orosené čelo.
„Jsem Dědička Tamara Dagworth-Grangerová a podle goblinů poloviční krve. Takže můžu být klasifikována maximálně jako mudly vychovaná," upřesnila Tamara svůj původ.
„Skutečně? Všichni měli za to, že rod Dagworth-Grangerů vymřel před mnoha lety. Minerva se zmínila, že mezi novými studenty se nachází i slečna Hermiona Grangerová, nějaké rodinné spojení?" zajímal se hned Kratiknot.
„Moje neteř, která ale odmítla podstoupit dědičný test u Gringottů. Zmínila něco o barbarských rituálech s použitím krve," pokrčil Paul rameny.
Všichni tři sledovali, jak profesor Kratiknot na malý okamžik ztuhl, než si zhluboka povzdychl.
„To bude problém. Vždy se najde někdo, kdo odsuzuje zvyky našeho světa a snaží se magii vysvětlit pomocí vědy a nemagických principů. Takoví lidé nejsou v naší společnosti příliš vítáni a jejich přístup pouze přilévá oheň do diskriminace vůči mudlorozeným," poznamenal.
Hadrian něco takového čekal, jeho matka se setkala se stejným přístupem. Na rozdíl od Hermiony, jeho matka si ale sehnala dostatek literatury na to, aby pochopila zcela nový svět a dokázala se začlenit mezi ty, kteří tam žili celý svůj život. Samozřejmě nesouhlasila s řadou věcí, nikdy to ale nevykřikovala nahlas a pouze vedla diskuse s těmi, kterým věřila.
„Trochu jsme odbočili, pane profesore. Než se vydáme na Příčnou ulici, rád bych věděl, proč se můj dopis liší od toho, který Tamara obdržela," vstoupil Hadrian do diskuse a položil na stůl svůj dopis, sice již otevřený, ale v obálce bylo vše, co tam on sám našel.
Profesor Kratiknot si obálku převzal a pečlivě si prohlédl její obsah, přičemž se zamračil. S vytaženou hůlkou navíc provedl několik kouzel, než zakroutil hlavou.
„Než vysvětlím to, co jsem zjistil, mohu se optat, kde jste vyrůstal, pane Pottere? Podle adresy je mi jasné, že je to mudlovský svět, a nikoliv rodinné sídlo bezejmenné čistokrevné rodiny, jak nám ředitel Brumbál tvrdil?" optal se Kratiknot.
„Po smrti svých rodičů jsem byl panem Brumbálem pohozen na práh vstupních dveří domu mé tety Petúnie. U mé osoby se nacházel pouze stručný dopis o tom, kdo jsem a že mí rodiče byli zavražděni. Můj strýc, který odmítá existenci čehokoliv abnormálního, dopis spálil, ale teta mi byla schopná prozradit, co se v něm nacházelo," odpověděl Hadrian na vysvětlení.
„To by potvrzovalo to, co jsem zjistil," přikývnul Kratiknot. „Tento dopis se původně nelišil od toho, který obdržela slečna Dagworth-Grangerová. Všechny dopisy pro potencionální studenty jsou generovány automaticky a profesorka McGonagallová k nim pouze přidává svůj podpis. Jejich doručení je pak na školních sovách, kterým dopisy odnášejí domácí skřítci. Váš dopis, pane Pottere, byl dodatečně očarován tak, aby neobsahoval několik důležitých informací. Ostatně náš magický systém je schopen určit, v jaké domácnosti naši studenti žijí a jestli je tak nutné je navštívit nebo nikoliv. Na pečeti dopisu se také nacházelo další očarování. Člověk bez magie by byl doslova donucen tento dopis vzít a okamžitě jej zničit. Mohu vás ujistit, že tohle očarování není něco, co by se na Bradavickém dopise mělo nacházet. Absolutně nechápu, na co si to ředitel Brumbál hraje," oznámil jim profesor Kratiknot a nikdo z přítomných nevypadal nijak potěšeně.
Hadrian, který byl The Gamer s vysokými staty INT a WIS, hned přišel na několik teorií, ačkoliv mu stále chybělo mnoho informací na to, aby si udělal kompletní obrázek toho, co s ním a jeho rodinou Brumbál zamýšlel.
„Profesore, řekl jste nám, co Brumbál tvrdil o mém bydlišti a výchově. Pokud bych obdržel dopis určený pro mudlorozené a návštěvu z Bradavic, nevyvrátilo by to jeho tvrzení a neukázalo na něj, jako na lháře? Kdybych nyní chtěl tvrdit, že jsem vyrůstal v mudlovském světě a neměl o magii ani ponětí až do svých jedenáctých narozenin, nemohl by mě označit za lháře a dokázat to obsahem mého Bradavického dopisu, který se přeci nikdy v historii nespletl?" prohlásil Hadrian a profesor překvapeně zamrkal.
„Předpokládám, že tohle je jedno možné vysvětlení. Nicméně to stále nevysvětluje jeho motiv."
„Hadrian je Chlapec-který-přežil. Jistě má mnoho nepřátel i těch, kteří budou chtít jeho slávy a ikony využít. Nemohl by se tento Brumbál bát ztráty svého vlivu?" optal se Paul, který měl s podobnou taktikou zkušenosti, naštěstí ne osobní, ale denní tisk a zprávy byly plné podobných věcí.
„Nevidím řediteli do hlavy a nejsem seznámen ani s jeho plány. Obávám se, že proti němu nemohu ani otevřeně vystoupit, jsem napůl člověk a napůl goblin. Mé možnosti jsou tak v kouzelnickém světě značně omezené. Mnoho skupin lidí by mě rádo vidělo pryč z Bradavic, kde mám aspoň nějaký pozitivní vliv," usmál se na ně omluvně Kratiknot.
„K čemu slouží tento lístek a je problém, když jej Hadrian nedostal?" optala se Tamara a ukázala na pozlacený lístek do Bradavického Expressu.
„Tento lístek naši studenti obdrží jen při nástupu do Bradavic. Jeho úlohou je umožnit všem studentům najít nástupiště 9 a 3/4 a nastoupit do Bradavického Expressu. Je to klíč ke speciálním bariérám a clonám, které nástupiště chrání. Pokud by v Bradavickém Expressu seděl někdo, kdo tento lístek nikdy nevlastnil, byl by při rozjezdu vlaku automaticky přemístěn mimo vlak," vysvětloval jim profesor s jistým zapálením.
„Takže Brumbál nechce, aby se Hadrian dostal do Bradavic?" nechápal Paul.
„Nikoliv. Kdybych do Bradavic nedorazil, bylo by z toho jistě obrovské pozdvižení. Ne, jistě plánuje poslat někoho, kdo by mě zachránil a do Bradavic dopravil předčasně, což by následně vysvětloval jako privilegium Chlapce-který-přežil. Tím by efektivně vzbudil závist v mnoha studentech a vyčlenil mě tak od davu, abych neměl možnost získat případné spojence nebo navázat přátelství s přáteli mých rodičů a jejich potomky. Nehledě na to, že bych mu byl jistě zavázán, kdyby mě takto zachránil ze situace, ve které bych netušil, co si počít," vysvětloval Hadrian.
„Ředitel Brumbál je mocný muž, pane Pottere. Stát proti němu nebo jej z něčeho obvinit, je pro jeho stoupence a příznivce tabu," kroutil Kratiknot hlavou a všichni tři poznali, že ačkoliv s Brumbálem a jeho praktikami nesouhlasí, není schopen proti nim ani nic udělat ze strachu osobní ztráty svého postavení.
„Kde získám lístek na Bradavický Express, aby mě nikdo nemusel zachraňovat?" optal se Hadrian a muž menšího vzrůstu okamžitě sáhl do jiné kapsy svého obleku, ze které jeden pozlacený lístek vytáhnul.
„Každý z nás jich nosí několik u sebe. Někdy se stane, že mudlorození pokládají Bradavický dopis za žert a kompletně jej zničí, tak sebou nosíme náhradní lístky," vysvětloval hned a Hadrian si lístek na vlak převzal, než si jej vložil do rukávu svého kimona.
Ve skutečnosti si jej vložil do Inventáře, který se za ty roky naučil používat tak skrytě, jak jen to šlo.
„Máte nějaké další otázky nebo se můžeme vydat na Příčnou ulici? Pochopil jsem to tak, že jste tam již byli, ale mohu vám ukázat důležitá místa a také přidat nějaké to varování o kvalitě produktů v jistých podnicích," optal se jich, protože mu došlo, že je nemusí přesvědčovat, jak tomu u ostatních mudlorozených normálně bylo.
„Co by se stalo, kdybych odmítl svou dceru do Bradavic poslat? Jaké jsou mé další možnosti? Nelíbí se mi, že je tam ředitelem někdo, kdo si hraje s životy dětí," zajímal se Paul.
„Pokud by šlo o mudlorozené? Všem by byly vymazány vzpomínky na magii a magické jádro dítěte by bylo zapečetěné. Zapečetit magické jádro je asi to stejné, jako kdyby člověk přišel o čich nebo cit. Neboť je slečna Dagworth-Grangerová dědičkou čistokrevného rodu, otevírá se jí možnost pronájmu Ministerstvem schválených tutorů, přičemž by musela později skládat zkoušky NKÚ a OVCE na Ministerstvu kouzel. Poslední možnost je požádat o vstup do jedné ze zahraničních škol, přičemž nejbližší je ve Francii. Zahraniční školy nicméně nevyučují v angličtině, takže je tu jistá jazyková bariéra," odpovídal Kratiknot.
„Kolik stojí takový tutor?" optal se pro změnu Hadrian a profesor Kratiknot málem spadl ze židličky.
Upřímně si nedokázal představit situaci, kdy by Harry Potter nenastoupil do Bradavic a místo toho si zvolil tuto možnost vzdělání. Nejenže by tím Bradavice ztratily nějakou tu reputaci, nedokázal si představit, jak by na to reagoval ředitel Brumbál.
„Tutoři jsou velice drahá záležitost. Většinou se nechávají platit na měsíc dopředu. Může to být třeba sto galeonů, ale může to být až tisíc galeonů. Záleží na jejich kvalifikaci a frekvenci lekcí," odpověděl Kratiknot a sledoval, jak si všichni tři přepočítali zlato na mudlovskou měnu.
Příčná ulice:
Všichni čtyři dorazili na Příčnou ulici o půl hodinky později. Profesor Kratiknot jim ukázal ty nejlepší obchody a doporučil mnoho věcí, problém byl, že nikdo z nich si zatím nic nekoupil a brali to jen jako prohlídku.
Když se o hodinku později posadili ve zmrzlinářství k jednomu ze stolečků, přišla další řada otázek.
„Něco málo mám nakoupeno již z předešlých návštěv a zbytek si dokoupím do konce prázdnin. Otázkou je, proč bych měl nastoupit do Bradavic? Viděl jsem seznam předmětů, tedy spíše učebnice a pomůcky do předmětů, které v Bradavicích nabízíte a upřímně jsem očekával daleko více. Zdůrazním fakt, že mimo Angličtiny, ovládám i Francouzštinu, Japonštinu, Mandarínštinu a Italštinu," optal se Hadrian a opět malinkatého profesora šokoval.
„Musíte mít veliké nadání na jazyky, když jich v tak malém věku ovládáte tolik. Co vám jinak chybí mezi předměty, které nabízíme? Z magické stránky pokrýváme většinu dostupných disciplín a další volitelné předměty si budete moci vybrat od třetího a poté pátého ročníku," optal se Kratiknot.
„Chybí mi zde tělesná výchova, jazyky, matematika, výtvarná a hudební výchova, biologie, zeměpis a mohl bych pokračovat dál," řekl Hadrian.
„Máme školní turnaj ve famfrpálu, kdy každá kolej má svůj vlastní tým. V rámci jazyků existují jistá kouzla a lektvary, takže nikdo nevidí důvod se je zdlouhavě učit. Navíc Starodávné Runy jsou zařazeny pod studium jazyků. Numerologie využívá matematických principů pro magické účely. Máme výtvarný kroužek a sbor. Biologie se dá rozdělit do studia Bylinkářství, Lektvarů, Péče o kouzelní tvory a Léčitelství. Zeměpis je okrajově zahrnut do hodin Astronomie," vyjmenovával profesor Kratiknot a upřímně netušil, proč z toho Hadrian dělá takový problém.
„Kolik studentů je v těchto famfrpálových týmech?" optal se hned Paul.
„Sedm hráčů z každé ze čtyř kolejí," odpověděl pohotově Kratiknot.
„Kolik mají Bradavice v průměru studentů?" pokračoval Paul, aby si udělal obrázek o velikosti školy.
„Tento ročník je jeden z nejmenších, kdy předpokládáme něco kolem čtyřiceti studentů. Aktuálně Bradavice navštěvuje něco kolem tří set studentů," vysvětloval Kratiknot.
„Takže v Bradavicích studuje tři sta studentů a jen dvacet osm z nich má přístup k tomu vašemu sportu, a tudíž aspoň základní tělesné výchově. Nezdá se vám to trochu divné? Nemůžete mi tvrdit, že kouzelníci nepotřebují zdravá těla k tomu, aby plně nerozvíjeli svůj magický dar," nechápal Paul, protože tělesná výchova byla povinná snad pro všechny typy vzdělávacích institucí.
„Naše vlastní magie nás udržuje ve zdraví," namítal profesor.
„Absolutní nesmysl. Kdyby tohle slyšeli naši Mistři z Doja, čekala by vás velice dlouhá a možná i bolestivá lekce o tom, proč je tahle teorie absolutně nesmyslná," odfrkl si Hadrian.
„Neexistuje žádná studie o tom, že by tělesná výchova měla vliv na magické nadání našich studentů," protestoval nahlas profesor Kratiknot a přilákal tím pozornost jejich okolí.
„Profesore, na chvíli se prosím zamyslete. Každý kouzelník nebo kouzelnice mají magické jádro, které jim v daný okamžik poskytne jistý objem magické energie, to označíme za magické zásoby. Pokud je člověk zcela zdravý, má k dispozici sto procent těchto magických zásob. Pokud se ale spoléháte na to, že vás magie udržuje zdravé a v přijatelné tělesné kondici, hranice použitelných magických zásob se jistě sníží. Pokud by totiž daný kouzelník využil i magii, která jej udržuje zdravého, jistě by to sebou přineslo vedlejší následky v delší době uzdravování se a mnoho dalšího. Proč bychom se měli spoléhat na magii, když se ve zdraví a dobré tělesné kondici můžeme udržovat i bez ní? A než tuhle teorii odbudete jako nesmysl, nemám to ze své hlavy. Tohle je učení mých Mistrů, kteří ovládají dary Chakry a Qi," argumentoval Hadrian nazpátek.
„Nebudu tvrdit, že je vaše teorie nesmysl a není založena na logice. Problém je, pane Pottere, že logika a magie jsou často neslučitelné elementy," odvětil Kratiknot argumentem, který se v kouzelnickém světě používal k ukončení veškerých diskusí na to, čeho byla magie schopná a čeho nikoliv.
„Je mi líto, že máte takový přístup, pane profesore. Obávám se, že své vzdělání budu raději hledat někde jinde. Bradavice mi nabízejí zcela neadekvátní vzdělání a věřím, že jiné zahraniční školy budou mít úplnější přístup ke vzdělávání svých studentů," prohlásil Hadrian.
„A co já? To mě necháš jít do Bradavic samotnou?" vyskočila Tamara na nohy a ukázala na něj prstem.
„Stejně jako Hermiona, i ty ses učila Francouzštině. Nejsem plně seznámen s osnovami Krásnohůlek, ale věřím, že nebudou takhle neúplné, jako ty Bradavické," odpověděl Hadrian zcela klidně a vyrovnaně.
„Pokud je tohle vaše rozhodnutí, pane Pottere, tak vás do ničeho nemohu nutit. Problém nicméně je, že finální rozhodnutí závisí na vašem magickém opatrovníkovi. Já mohu jen podotknout, že vaši rodiče by pro vás chtěli jen to nejlepší, a tím Bradavice jistě jsou," zvedl se ze židličky i profesor Kratiknot.
„Dokud na vlastní oči neuvidím porovnání všech magických škol a toho, co nabízejí, tak nemůžeme tvrdit, jaká volba je ta nejlepší, že?" oponoval mu Hadrian.
„Vidím, že váš názor nezměním. Pokud mě omluvíte, musím se vrátit do Bradavic. Pokud nicméně změníte názor, svůj souhlas s nástupem můžete poslat až do konce tohoto měsíce. Vlak z Nástupiště 9 a 3/4 odjíždí prvního září, ostatně to máte na lístku na vlak. Velice mě těšilo a příjemný zbytek dne," rozloučil se s nimi Kratiknot, který rychlým krokem odpochodoval směrem k Děravému kotli.
„Proč?" dožadovala se Tamara a Hadrian na chvíli zvedl ruku, aby se rozhlédl kolem dokola.
„Pokud budeme chtít pokračovat v tréninku, musíme k tomu mít patřičné prostory a vybavení. Z toho, co nám Kratiknot řekl, je tělesný trénink pod jejich úroveň, a tudíž se v Bradavicích nic takového nacházet nebude. Kdybys pozorně pozorovala naše okolí, všimnula by sis jisté reportérky pro Denní Věštec, která nás celou dobu sledovala a odposlouchávala každé naše slovo," vysvětlil Hadrian, protože v davu jistou Ritu Holoubkovou již nezahlédl.
„Hodláš využít své slávy a veřejného pobouření k tomu, abys v Bradavicích získal specializované prostory pro vaše potřeby," došlo okamžitě Paulovi.
„To je plán. Pokud to ovšem nevyjde, nemám problém nastoupit na jinou školu nebo si pronajmout tutory. Několik na zakázku namalovaných obrazů bude bohatě stačit k jejich zaplacení na tak dlouho, jak to bude třeba. To se nebavíme o našem dalším Daru a dědictví, které leží u Gringottů," potvrdil.
„Když už jsme u těch Gringottů, kdy je hodláš navštívit?" optal se Paul.
„Prvně bych si rád pořídil hůlku," odpověděl Hadrian, a tak všichni tři zamířili k Ollivanderovi.
Sotva za sebou Paul zavřel dveře, ztuhnul, protože jeho vlastní dcera držela plameny v dlaních. Hadrian pro změnu držel meč, který vyzařoval magickou auru, a mířil jím šedivému starci na krk.
„Omlouvám se, pokud jsem vás vylekal," řekl tiše stařec a o půl kroku ustoupil, aby se dostal z bezprostřední blízkosti velice ostrého a také mocného meče.
„Také se omlouváme, pane Ollivandere. Měl byste ale vědět, že není bezpečné se ze stínů přikrádat k neznámým lidem," odvětil Hadrian pohotově a nechal svůj meč opět zmizet v Inventáři, ačkoliv to vypadalo, jako by si jej zasunul do levé dlaně.
I Tamara nechala pohasnout plameny ve svých dlaních a lehce si je otřela o své oblečení, přičemž z prodejce hůlek nespustila oči.
„Pravda, pane Pottere, pravda," přikývnul Ollivander. „Je to téměř jako včera, co si vaši rodiče přišli pro své první hůlky. Váš otec preferoval jedenáct palců dlouhou hůlku z mahagonového dřeva s ocasní žíní velice arogantního jednorožce. Vaše matka si vybrala deset a čtvrt palce dlouhou hůlku z vrbového dřeva s blánou z dračího srdce. Když říkám, že si své hůlky vybrali, myslím to zcela naopak. Je to totiž hůlka, která si svého majitele volí," rozpovídal se Ollivander.
„Věřím, že dívky mají přednost. Tohle je moje kamarádka, Tamara Dagworth-Grangerová," řekl Hadrian a Ollivander se zadíval na Tamaru.
„Ano, ano, je to již dlouho, co do mého obchodu vstoupil někdo z tohoto rodu. Pozoruhodné," řekl pouze a bez dalšího slova zmizel v uličkách mezi regály.
„Nic proti, ale ten člověk je hodně podivný," zašeptal Paul.
„Tady, habrové dřevo, ocasní žíně jednorožce, deset palců dlouhá," oznámil Ollivander a podal Tamaře hůlku, která si ji sice převzala, ale nechápala, co s ní má dělat.
„Stačí mávnout," pobídl ji stařík a sotva do dořekl, květiny na jeho pultu vzplanuly zlatými plameny.
„Ne, tahle to nebude," řekl pouze a opět zmizel mezi regály.
Tamara během následující půl hodiny vyzkoušela snad dvacet až třicet dalších hůlek, než se Ollivander zamyslel.
„Mám tu ještě jednu hůlku. Cesmínové dřevo, ocasní pero ohnivého fénixe, jedenáct palců dlouhá," oznámil Ollivander a Tamara se pro hůlku již natahovala, když překvapeně málem nadskočila, po Hadrianově výkřiku „Nesahej na ni!".
Hadrian, který se během jejího výběru hůlky celkem nudil, měl aktivní Magické Vidění a sledoval reakce hůlek na zcela jiné úrovni než všichni přítomní. Když ale Ollivander vytáhl poslední hůlku, kterou hodlal Tamaře nabídnout, spatřil na ní velice povědomou magii. Nebyl schopen přesně identifikovat specifické informace o cizí magii, ale její podstatu odhalit dokázal.
„Proč chcete Tamaře prodat hůlku, která je doslova prolezlá cizí magií? Nechci ani vědět, co by se stalo, kdyby Tamara všechny ty pasti aktivovala," zabodl Hadrian svůj pohled do Ollivandera, který vypadal, že s něčím velice silně bojuje.
Neboť měl stále aktivní Magické Vidění, mohl vidět, že i samotný Ollivander je pod vlivem nějaké magie, která jej spojovala s onou hůlkou. Věděl, že musí něco udělat, a tak na nabízenou hůlku vyslal jediné kouzlo, které znal.
Diffindo rozpůlilo hůlku na dvě části a obchodem se rozezněl zpěv fénixe. Jeden by čekal, že zničením jeho daru, bude teto zpěv útočný, nepřátelský nebo zklamaný, ale zněl spíše šťastně, jako by si někdo po dlouhých letech vězení mohl konečně užít svobody.
„Je mi to extrémně líto, pane Pottere. V našem světě se nachází několik mocných osob a někteří z nás se občas ocitnout v situaci, která nemá žádné správné východisko. Tato hůlka, pane Pottere, byla určena pro vás. Jsem stále vázán mnoha sliby, takže nemohu prozradit žádné detaily," omlouval se Ollivander, který obě půlky hůlky vzal a hodil je do krbu, ve kterém plápolal slabý ohýnek.
„Jak můžeme věřit, že ať už na té hůlce bylo cokoliv, nebude i na dalších, které se nám dneska pokusíte prodat?" optal se Paul s docela nepřátelským tónem v hlase.
„Doufal jsem, že jsem ve svém umění postoupil dostatečně daleko na to, abych byl schopen najít hůlky i pro ty, kteří mají dar ovládat jeden z mnoha živlů. Pravda je taková, že tato hůlka by byla pro slečnu Dagworth-Grangerovou skutečně dobrým partnerem. Nicméně mé umění výroby hůlek je značně omezené zákony Ministerstva Kouzel, takže vám nebudu schopen žádnou hůlku vyrobit ani prodat. Je tu ale někdo, kdo na zákony příliš nedá, ostatně je starší než samotné Ministerstvo. Když zamíříte na Obrtlou ulici a budete se držet hlavní ulice, narazíte na malý obchůdek, který má nad dveřmi nápis v neznámých znacích. Tyto znaky budou krvavě rudé barvy, takže jej jistě neminete. Tam vám s vaším problémem pomohou," oznámil jim Ollivander a po tom, co se na ně omluvně usmál, se vydal do hlubin svého obchodu.
„Pojďme," řekl jim pan Granger.
Najít obchod, který jim Ollivander doporučil, nebylo zas tak snadné. Po celou dobu na Obrtlé, si museli dávat pozor na kapsy a nejednou musel Hadrian využít své telekineze, aby z cesty odsunul nežádoucí individua. Když jej ale konečně našli, Hadrian mohl říci, že se Ollivander nepletl.
Sotva vešli dovnitř, Hadrian s Tamarou se na sebe překvapeně podívali. K dokončení úkolu na průzkum Příčné ulice, jim chybělo najít poslední z dvaceti pěti důležitých obchodů nebo podniků. Všechny vedlejší ulice již prozkoumali, a to i přes fakt, že je do některých částí nechtěl nikdo pustit. Na to jim ale stačila skrytá teleportace a nějaké to opatrné plížení se.
Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)
Název: Průzkum Příčné ulice!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Neobjevil jsi úplně všechno, co je zde k objevení, ale i tak jsi odvedl dobrou práci.
Hlavní cíle:
1. Prozkoumej hlavní třídu Příčné ulice! (1/1) Dokončeno
2. Prozkoumej vedlejší ulice! (5/5) Dokončeno
3. Objev informace o důležitých obchodech a podnicích! (25/25) Dokončeno
Vedlejší cíle:
1. Odhal jedno nebo více tajemství kouzelnického nákupního centra! (1/?)
Odměna za splnění úkolu:
1. 10 750 exp + 25% = 13 438 EXP!
2. Detailní mapa celé Příčné ulice!
3. Přístup k Investičnímu rozšíření tvého Daru!
- Nutná návštěva Gringottovic banky – otevření Investičního trezoru!
Gratulace! Dosáhl jsi 21. levelu!
Konečně! Zaradoval se Hadrian v duchu, ale rychle se zase soustředil na své okolí. Nebyl v místech, kde by pro něj bylo zrovna bezpečno a každé rozptýlení jej mohlo stát život.
„Není to tak často, abych měl tolik návštěvníků," ozval se hlas ze stínu obchodu, jehož majitele mohli spatřit záhy.
Majitel obchodu byl docela vysoký muž, dlouhé černé vlasy svázané do ohonu, téměř bílá pokožka a tmavě rudé oči. Pokud si prvně myslel, že je to člověk, velice rychle byl přesvědčen o opaku.
Jméno: Alucard
Věk: ?
Třída: Čistokrevný Upír (+100% k DEX, +50% k STR)
1. Titul: Výrobce Hůlek
2. Titul: ?
3. Titul: ?
Level: ?
HP: ?
MP: ?
„Omlouvám se, pokud vyrušujeme v nesprávnou denní dobu. Ollivander nás nasměroval vaším směrem, když došel k závěru, že pro nás nebude schopen najít vhodné hůlky," oznámil Hadrian.
„Výroba hůlek je má specialita, nebo spíše jedna z nich. Velice rád vám pomohu. Jinak Alucard, jméno mé," představil se upír.
„Hadrian Potter, tohle je Tamara Dagworth-Grangerová a její otec Paul Granger," představil je Hadrian.
„Alucard? Není to jen otočené jméno Drákula?" optala se Tamara ze zvědavosti.
„Obávám se, že je to pouhá shoda náhod a Drákulou skutečně nejsem," odpověděl Alucard pobaveně a mávnul na ně rukou, aby jej následovali k pultu.
Během toho, co k pultu přicházeli a prohlíželi si obchod, Alucard na něj položil jakousi nádobu z neznámého kovu. Nádoba byla pokrytá nesčetným množství run barvy krve.
„Co to je? Ollivander nic takového nepotřeboval?" optal se Paul podezřívavě, protože ona nádoba v něm nevzbuzovala příliš dobré pocity.
„Tohle je speciální artefakt, který jsem zdokonaloval dlouhá desetiletí s pomocí mé ženy. Tyhle znaky jsou Upírské Runy, které se také nazývají Runy Krve. Anglické Ministerstvo Kouzel je prohlásilo za černou magii, což je hloupost. Magie je magie a záleží pouze na vůli a účelu jejího použití," vysvětlil Alucard.
„Takže neexistuje nic jako černá nebo bílá magie?" nechápala Tamara.
„Magická teorie, kterou se vy lidé učíte, je plná hypotéz a domněnek. Ano, existuje Bílá a Černá magie, je to ale spíše rozdělení na různé školy nebo třídy. Kdybych to měl přirovnat k něčemu, čemu byste rozuměli?" zamyslel se Alucard a promnul si bradu.
„Magie jako celek je univerzita, zatímco třeba Bílá magie je na úrovni fakulty? Hádám, že pak menší celky spadající do Bílé magie, jsou následně katedry nebo předměty?" navrhl Hadrian.
„To je celkem rozumné přirovnání. Ve výsledku ale záleží vždy na Vůli a Účelu. Každé kouzlo nebo lektvar lze použít k takzvanému dobru i ke zlu, k budování nebo ničení. Všechno na světě má svůj protiklad, každá mince má dvě strany. Tohle je jeden z nejzákladnějších zákonů našeho světa. My tu ale nejsme od filozofického pojednávání o podstatě magie," řekl Alucard a ukázal na kovovou nádobu.
„Abych vám mohl vyrobit dokonale padnoucí hůlky, budu od každého z vás potřebovat dvě malé lahvičky krve. Jednu z nich použiji k očarování hůlky, aby ji nemohl použít nikdo jiný než vy sami. Druhou použiji na tento artefakt, který mi přesně řekne vše, co o vašich hůlkách musím vědět," vysvětloval jim Alucard a podal jim celkem čtyři lahvičky s runou na zátce.
„Když přiložíte palec k runě, automaticky naplníte lahvičku vaší krví," dodal ještě a Tamara bez rozmyslu naplnila obě lahvičky.
Hadrian si Alucarda nějakou chvíli prohlížel, než se rozhodl, že mu bude věřit a napodobil svou kamarádku.
„Výborně. Nyní se podívejme na to, co tu máme," usmál se Alucard a jednu ze dvou Tamařiných lahviček vložil do speciálního otvoru unikátního artefaktu.
Všichni sledovali, jak se na ploše rozzářilo množství neznámých run, ve kterých dokázal číst pouze Alucard.
„Zajímavé. Cesmínové dřevo vyztužené zlatem, jedenáct palců na délku. Jako jádro zde máme ocasní pero a krystalizované slzy fénixe," oznámil jim Alucard první výsledek a všichni tři překvapeně zamrkali.
„To je skoro stejná hůlka, kterou mi chtěl prodat Ollivander. Hadrian ji zničil, protože na ní byla nějaká cizí magie. Ollivander pak prohlásil, že byla ve skutečnosti určená pro Hadriana," vydechla Tamara okamžitě a Hadrian se mírně zašklebil, jak snadno vyzrazovala důležité informace.
„Ollivander není schopen své hůlky vyztužit magicky vodivým kovem a používá vždy jen jednu ingredienci pro jádro hůlky. Ohnivých fénixů je velice málo a pouze jeden žije v lidské přítomnosti. Hádám, že Brumbálova magie na hůlce, by pro pana Pottera nebyla příliš prospěšná," vydedukoval okamžitě Alucard.
„Speciální monitorovací magie, potlačování potenciálu kouzel, potlačení specifické magie, vyvolávání pocitů nenávisti a loajality," vyjmenoval Hadrian.
„To by sedělo na muže, který posledních padesát let omezuje úroveň vzdělání a pokroku, zatímco oficiálně hájí práva utlačovaných," okomentoval to Alucard a do artefaktu vložil Hadrianovu lahvičku s krví. Tentokrát se tam rozzářilo o něco více run.
„Jsem překvapen. Jasanové dřevo, délka je třináct palců. Na vyztužení budu muset použít orichalcum. Jádro bude nakonec složeno z tesáku a krystalizované krve Kriagra," oznámil Alucard.
„Orichalcum? Není to jen výmysl některých lidí? Nikdo zatím neobjevil, že by tento kov skutečně existoval," namítal hned pan Granger.
„Je to jeden z kovů Starověké Atlantidy, takže se o něm dochovalo velice málo. Nejstarší magické rody mají jeden nebo dva artefakty z tohoto kovu, zbytek vlastní národ Goblinů a Mistři Alchymie. Já osobně nevlastním ani gram tohoto kovu, ale vím, kde jej najít dostatečné množství," odpověděl Alucard.
„Co je Kriagr?" optal se Hadrian na jméno neznámého tvora.
„Magický Arktický tygr, který žije v ledových a sněhových bouřích."
„Jak dlouho bude trvat vyrobit naše hůlky a jaká bude cena?" optala se Tamara, protože se nemohla dočkat, až bude mít svou vlastní hůlku.
„Nemám všechny potřebné ingredience, proto je nejdříve budu muset získat. Hůlky vám předám osobně na nástupišti 9 a 3/4 před vašim odjezdem do Bradavic. Pokud jde o cenu, můžete mi zaplatit buď lahvičkou krve, kterou před vámi vypiju, abych vás ujistil, že ji nepoužiju proti vám. Také přijímám různé materiály a zlato," odpověděl Alucard a doufal, že si zvolí první možnost.
„Proč byste měl pít jejich krev?" nechápal Paul.
„Protože Alucard je čistokrevný upír," odpověděl Hadrian jako první.
„Skutečně?" vykřikla Tamara nadšeně a hned byla u Alucarda, kterého si se zájmem prohlížela od hlavy až k patě.
„Tamaro!" okřikl ji hned Paul, když viděl její neslušné chování.
„Hahaha, jsem zvyklý na to, že lidé přede mnou utíkají," zasmál se Alucard její reakci.
„Upíři jsou super! Tedy až na to, že nemohou na Slunce a tu věc se svěcenou vodou a česnekem," prohlašovala Tamara.
„Pro čistokrevné upíry to není takový problém. Slunce nás irituje, ale není pro nás smrtelné. Česnek nám vadí jen kvůli výraznému pachu, jinak nám také neubližuje. A svěcená voda je věc minulosti, církev ztratila možnost její tvorby po tom, co rozpoutala lov na všechny tvory a lidi s darem magie," vysvětloval Alucard a Tamara hltala každé jeho slovo.
„Zaplatím zlatem, za nás oba," rozhodl Hadrian.
„Hadriane, to ti nedovolím. Já za svou hůlku zaplatím krví," rozhodla se Tamara a natáhla k Alucardovi svou dlaň, do které ji pohotově vložil další prázdnou lahvičku.
Než mohl Paul svou dceru zastavit, Alucard se Tamaře hluboce poklonil a její krev na místě vypil, tak jak slíbil.
„Oh, taková síla a potenciál. Dlouho jsem neochutnal takto čerstvou a lahodnou krev, která pulzuje magií," otřásl se mírně Alucard.
„Cena mé hůlky?" optal se Hadrian po tom, co se upír vzpamatoval.
„Sedm set galeonů," dostalo se mu odpovědi a Hadrian mu na pult vyskládal přesný počet zlatých mincí, o které si Alucard řekl.
„Výborně, tímto je náš obchod uzavřen. Uvidíme se v den vašeho odjezdu do Bradavic," usmál se na ně majitel obchodu a s rozloučením za nimi svůj obchod uzamknul, aby se mohl sbalit a vydat na cestu k získání všech potřebných ingrediencí na výrobu obou hůlek.
„Kam teďka?" optal se Paul po tom, co se vrátili na Příčnou ulici a Obrtlou nechali za sebou.
„Nyní musím do banky," oznámil Hadrian.
„Já taky, právě jsme splnili úkol, který nám otevřel možnost investovat zlato do podniků, ale musím mít u Gringottů Investiční trezor," prozradila Tamara.
„Dobrá, tak tedy ke Gringottům," rozhodl Paul.
Vstup, cizinče, leč pamatuj:
poklad, jenž nikdy nebyl tvůj,
hledáš-li v našich sklepeních,
životem odpykáš svůj hřích.
Koho by...
Hadrian si přečetl část textu na konci schodů vedoucích do Gringottovic banky a včas odvrátil zrak, protože cítil, jak jej ovlivňuje cizí magie. Rychle zjistil její účel a byl překvapen, když spatřil aktivní spojení mezi Tamarou, Paulem a jakousi clonou, která obklopovala celou budovu banky.
„Dobré dopoledne. Rád bych se setkal se Správcem Pokladů mého rodu," oznámil Hadrian po tom, co goblin za přepážkou dopočítal mince na stole a konečně k němu vzhlédl.
„Jméno," vyzval jej nejmenovaný goblin.
„Hadrian James Potter," odpověděl Hadrian a sledoval, jak se goblin zadíval na křišťálovou kouli.
„Griphooku, odveď pana Pottera k jeho Správci Pokladů!" ukázal goblin na Griphooka a ten se neodvažoval neuposlechnout.
„Děkuji, nechť zlato přitéká do vašich trezorů," rozloučil se Hadrian s goblinem za přepážkou a vydal se za Griphookem.
Cesta do útrob banky netrvala příliš dlouho. Na stěnách chodeb mohl Hadrian vidět malby z historie národa Goblinů, které vypovídaly o nejedné válce.
„Jsme tady. Chvíli počkejte, abych vás ohlásil!" poručil Griphook a nemusel čekat příliš dlouho.
„Nechť se vaše zlato kupí a naše spolupráce přinese zisk nám oběma, Mistře GrimClawe," pozdravil Hadrian hned, jak vstoupil do kanceláře Správce Pokladů svého rodu.
„Byl jsem informován o vašem příchodu, pane Pottere. Neboť jste ke své identifikaci nepředložil svůj klíč nebo hůlku a vyhnul jste se aktivaci naší monitorovací magie, musíte podstoupit test krve, abychom se ujistili, že jste ten, za koho se vydáváte. Ostatně zde bylo již několik pokusů o získání majetku Starobylého a Vznešeného rodu Potterů," oznámil GrimClaw.
„Mou první žádostí je úplný dědický test. Také klíč od svého trezoru nemám a nikdy jsem jej ani neměl. Od vraždy svých rodičů jsem vyrůstal v nemagickém světě, ačkoliv jistý Albus Brumbál tvrdí opak a podstoupil kroky k tomu, aby mi ani nikdo nevěřil," prohlásil Hadrian a položil na stůl svůj dopis z Bradavic, který si GrimClaw prohlédl a seslal na něj i svou vlastní magii, aby identifikoval vše, co potřeboval vědět.
„To by souhlasilo s tím, čeho jsem se obával. Albus Brumbál zapečetil poslední vůle vašich rodičů a ustanovil se vašim magickým opatrovníkem. Ale magie nikdy nelže a hned zjistíme pravdu. Dědický test si vyžaduje vaši krev, pane Pottere. Sedm kapek do tohoto kalichu," řekl GrimClaw a Hadrian jej poslechl.
GrimClaw vytáhl ze stolu lahvičku s oranžovým lektvarem, který do kalichu nalil, zamíchal a následně obsah kalichu slil zpátky do lahvičky. Tu následně vložil do kruhovitého otvoru v jedné části stolu, načež zlatý brk kousek od otvoru ožil a začal na prázdný pergamen vypisovat všechny potřebné informace.
Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black
Otec: James Charles Potter (mrtev)
- Titul: Lord Potter, Syn rodu Blacků
Matka: Lilian Alexandra Evans-Potterová (mrtvá)
- Titul: Lady Potterová, Dcera rodu Zmijozelů
Kmotr: Sirius Orion Black (nezákonně uvězněn) – magický opatrovník
- Titul: Lord Black, Syn rodu Potterů
Kmotra: Alice Longbottomová (zdravotně nezpůsobilá)
- Titul: Lady Longbottomová
Narozen: 31. 7. 1980
Krevní status: Čistokrevný
Právoplatné tituly:
- Primární Dědic Starobylého a Vznešeného rodu Potterů (od 11. let)
- Lord Potter (po dovršení plnoletosti)
- Primární Dědic Starobylého a Vznešeného rodu Blacků (od 11. let)
- Lord Black (po smrti aktuálního Lorda Blacka a dovršení plnoletosti)
Potencionální tituly:
- Primární Dědic Starobylého a Vznešeného rodu Peverellů (podmínky nesplněny)
- Lord Peverell (podmínky nesplněny)
- Primární Dědic Ctěného rodu Zmijozelů (podmínky nesplněny)
- Lord Zmijozel (podmínky nesplněny)
Trezory:
- Svěřenecký trezor (Potter): 25 000 Galeonů
- Svěřenecký trezor (Black): 25 000 Galeonů
- Rodinný trezor (Potter): Přístup po dovršení plnoletosti
- Rodinný trezor (Black): Přístup po dovršení plnoletosti
- Darovaný trezor (Darkholme): 50 000 Galeonů
- Darovaný trezor (Eldarwood): 175 350 Galeonů
- Darovaný trezor (Isler): 2 500 Galeonů
- Darovaný trezor (Lynnwood): 30 000 Galeonů
- Darovaný trezor (Ravenshaw): 49 000 Galeonů
- Darovaný trezor (Swinburne): 1 350 Galeonů
- Darovaný trezor (Worrell): 800 Galeonů
„Očekával jsem mnoho, ale tohle nikoliv. Máme před sebou mnoho práce, pane Potter-Blacku," prohlásil GrimClaw a dlouhým nehtem se dotkl několika run na svém stole. Ve slabém záblesku se tam po chvilce objevily dvě krabičky, každá nesla jiný erb.
„Tohle jsou prsteny, které představují váš status Primárního Dědice pro rod Potterů a Blacků," vysvětlil mu jeho Správce Pokladů a ukázal mu, na jaký prst si je nasadit.
K jeho potěšení se oba prsteny spojily v jeden a on si mohl vybrat, jestli se na jednom prstenu objeví oba dva erby nebo pouze jeden z nich, také si mohl zvolit, aby byl prsten zcela neviditelný a viděl jej jen ten, u koho si to přál.
Zároveň získal dva nové statusy. Primární Dědic rodu Potterů mu přidával bonus k síle Černé a Runové Magie. Primární Dědic rodu Blacků mu zase dával bonus k síle Černé Magie a v boji proti magickým tvorům.
„Tohle prosím podepište. Je to žádost o zničení klíčů ke všem vašim trezorům. Další formulář je k vytvoření nových klíčů," řekl GrimClaw a než Hadrian podepsal i druhý formulář, podíval se na celkem dlouhý seznam trezorů.
„Šlo by nejdříve spojit některé trezory? Hádám, že darované trezory jsou po těch, kteří mezi námi již nejsou a není nikdo jiný, kdo by je mohl zdědit, že?" ujišťoval se Hadrian.
„Hádáte správě, pane Potter-Blacku. Pokud si přejete spojit trezory, nevidím v tom problém, aspoň méně práce pro mě," pousmál se GrimClaw a byl rád, že nejmladší Potter je rozumný člověk.
„Výborně! Rád bych spojil oba Svěřenecké trezory v jeden trezor. Všechno zlato z Darovaných trezorů bych pak rád převedl do nově vytvořeného Investičního trezoru, zatímco všechno ostatní by přišlo do Svěřeneckého trezoru. Rád bych, aby všechny předměty byly rozděleny a popsány, abych znal jejich původ," požádal Hadrian a musel následně podepsat tucet dalších formulářů, než byla tahle situace vyřízena.
Sotva podepsal i poslední formulář, do GrimClawovi kanceláře vstoupil neznámý goblin s dřevěnou krabičkou. Uvnitř byly dva zlaté klíčky, na které musel Hadrian použít po kapce své krve, než si je převzal.
Gratulace! Získal jsi klíčové předměty, kterými lze rozšířit tvůj Inventář!
Vlož klíčky od Svěřeneckého a Investičního trezoru do speciálních slotů v inventáři a budeš je moci spravovat na dálku!
Gratulace! Založil jsi Investiční trezor a odemknul tak nové rozšíření svého Daru The Gamera. Rozšíření nalezneš v Menu pod položkou Správa Majetku!
„To by bylo. Nyní k dalším náležitostem. Na tomto pergamenu je vaše celé magické jméno. Je důležité, abyste jej uchoval v tajnosti. Někteří lidé se vás budou snažit přesvědčit, že jste vázán magickými smlouvami, když použijí vaše veřejně známé jméno. Opak je pravdou a aby jakákoliv smlouva byla magicky platná, musíte použít celé své jméno. Když použijete své celé magické jméno, všichni ostatní uvidí jen iniciály, takže se nemusíte bát jeho vyzrazení," vysvětloval mu GrimClaw jednu z nejdůležitějších věcí.
„Takže pokud jistý Brumbál použil mé veřejné jméno k tomu, aby jednal mým jménem, jsou výsledky těchto jednání ilegální a neplatné?" zajímal se Hadrian a viděl, jak se GrimClaw zazubil od ucha k uchu.
„Zásah do úplného středu, pane Potter-Blacku. Albus Brumbál se na našem území vydával za vašeho magického opatrovníka, na což neměl právo a zákony Starostolce mohou říkat cokoliv, magie se nikdy neplete! Neboť je váš magický opatrovník aktuálně nedostupný, můžete si zvolit nového nebo této situace využít ve svůj prospěch. Vaše práva jsou sice omezená, ale protože jste byl přijat jako Primární Dědic hned dvou rodů, máte zase více svobody, než by někteří chtěli," vysvětloval mu GrimClaw a začal s výkladem svého plánu na to, jak této situace naplno využít.
Hadrian během toho podepsal ještě pár formulářů, než se konečně dostali na konec všeho, co bylo třeba zařídit. Během toho Hadrian prohlásil, že mu může GrimClaw tykat a goblin mu nabídl to stejné.
„GrimClawe, mám jistý Dar, který mi dovoluje navštěvovat speciální dimenze a z poražených monster získávat jisté odměny. Mezi to patří i zlato a chtěl jsem se ujistit, že jeho používáním neporuším žádné zákony nebo úmluvy," prozradil Hadrian nakonec a z inventáře vytáhl jednu zlatou minci.
GrimClaw si ji nějakou dobu prohlížel, hlavně se zaměřil na identifikační číslo raziče mince a málem spadl ze židle, když si uvědomil, kdo tuhle minci vytvořil.
„Musíš mít v budoucnu důležitou roli, když tě naše matka Gaia obdarovala jedním ze svých Darů. Již máš Magii a tento Dar navíc je něco, co se v kouzelnické společnosti nevidí," okomentoval to GrimClaw.
„Můžu svůj Dar předávat i na ostatní pomocí speciálně upraveného Rituálu Probuzení. Jediný rozdíl je, že zároveň s ním se u nás odemyká možnost ovládat jeden nebo více živlů. Můj hlavní živel je Led a Tamara, která byla doposud moták, má živel Ohně," prozradil Hadrian a GrimClaw se hned začal vyptávat na vše, čeho je schopen.
Protože byl GrimClaw vázán magickými zákony, bez Hadrianova souhlasu nebyl schopen prozradit jeho schopnosti, tak Hadrianova tajemství byla zcela v bezpečí. Seděli tam spolu další půl hodiny, než Hadrian skončil s vysvětlováním všeho, co zažil a na konci viděl, jak GrimClaw nadšením téměř poskakuje na židličce.
„Objevování nových i ztracených světů v rámci tvých Expedic je něco, co má obrovský potenciál. Jakmile se ti podaří najít cestu a zabezpečit průchod, můžeme se pustit do kolonizace. Bohatství celého neosídleného světa je ti téměř na dosah ruky. Ty a tví potomci se stanete nejbohatšími lidmi našeho světa!" prohlašoval GrimClaw nadšeně.
„Prvně musím najít místo průchodu. Také je tu šance, nás na druhé straně čeká invaze Zagarianů hned, jak tam založíme kolonii. Ale je pravda, že bych rád více času na plné odhalení všech pozůstatků po Ermesianech. K opravě všech zbylých Kultivačních komor potřebuji přijít na to, jak produkovat Arcanit," souhlasil Hadrian.
„Pokud bys souhlasil, národ Goblinů se může podívat na vzorek tohoto kovu a zjistit, jestli jej nebudeme moci vytvořit. Kdybys také měl nějaké sazenice magických stromů navíc, odkoupili bychom je za značný obnos zlata, drahých kamenů nebo služeb," pokračoval GrimClaw.
„Aktuálně mám od Gaii jistou misi, takže má produkce je zaměřena tímto směrem. Pokud jde o vzorek, klidně vám kousek zanechám," souhlasil Hadrian a vytáhl z inventáře kousek průhledného kovu, který připomínal spíše sklo.
„Můj cit mi říká, že je to magicky vodivý kov, ale mé oči vidí průhledný materiál připomínající sklo. Skutečně pozoruhodný materiál. Škoda, že nemáš vzorek jeho základní formy," hodnotil GrimClaw a po chvilce onen kousek vložil do dřevěné krabičky k dalšímu přenosu.
„Jsem rád, že ses mi svěřil, Hadriane. Mohu tě tak varovat, abys osobně nevyužíval Abyss Aukce. Jakmile by ses k této funkci aktivně připojil, našli by si tě jejich agenti a nebylo by nic, co by o tobě nebyli schopni zjistit. A věř mi, že všechny tvé osobní informace by pak byly k prodeji za tu správnou cenu a v Abyssu se nachází desítky ne-li stovky individuí, kteří by chtěli tvůj Dar pro sebe. Když mi dáš svolení, proberu s ředitelem Ragnokem tvou situaci a přijdeme se způsobem, jak tě ochránit. Do ochrany samozřejmě začleníme i všechny ostatní, u kterých bys tento Dar probudil. Pokud budeš na Abyss Aukci něco chtít, budu schopen jednat jako tvůj prostředník," nabízel se hned GrimClaw a Hadrian bral jeho varování zcela vážně.
„Děkuji ti, GrimClawe. Nyní, když jsme probrali mé Dary, musíme probrat i způsob, jak mě zbavit tohoto parazita," ukázal Hadrian na jizvu ve tvaru blesku, a hlavně na to, co se nacházelo uvnitř.
„Neúplný viteál. Náš národ má za úkol očištění všech podobných předmětů a zničení částeček Duší, které se v nich nacházejí. Máme specifický rituál, který tě toho parazita může zbavit, ale cítím, že to není tvůj cíl?" nabízel mu GrimClaw.
„Můj Dar mi dovoluje získat tyhle předměty a doufal jsem, že stejně budu moci naložit i s částečkou Voldemortovy Duše," odpověděl Hadrian a na stůl položil jeden Kámen Duší i jeden Krystal Duší.
„Tohle je na Abyss Aukci velice žádané zboží. Když Gaia vytvořila Zrcadlový Svět, aby ochránila normální lidi a tvory bez Darů, začala se v něm hromadit mentální energie všeho živého. Emoce, myšlenky, sny a noční můry, to všechno vytváří mentální energii, která se v Zrcadlovém Světě shlukuje a z ní se pak rodí nejrůznější monstra. Cílem těchto monster je získání dostatečné síly tím, že požírají ostatní monstra. Jakmile dosáhnout jisté úrovně, dokážou uniknout ze Zrcadlového Světa do toho našeho a ohrozit tak běžné obyvatele Země. Každý obyvatel Abyssu je povinen tyto monstra lovit a ničit, aby k této situaci nedošlo. Tyto Kameny a Krystaly Duší vznikají při zničení mocnějších monster, ale jen když Obdarovaný má speciální Dar nebo Artefakt. Těchto Obdarovaných je velice malé množství a všechny Artefakty jsou velice dobře střeženy. Cena jediného Kamene Duší se pohybuje kolem dvou set Abyss Dolarů, zatímco Krystal Duší je možné prodat za patnáct tisíc Abyss Dolarů. Aktuální kurz jednoho Abyss Dolaru je pět Galeonů. Pokud chceš tyto předměty plně využít, budeš si muset pořídit Kovárnu Duší. Náš národ jednu kdysi vlastnil, ale to je již asi dvě stě let. Neznám její cenu, ale během pár dní to mohu zjistit. Právě Kovárna Duší ti umožní extrahovat částečku parazitující Duše ze tvé jizvy," vysvětloval mu GrimClaw a Hadrian byl rád, že něco takového existovalo.
„Jakmile zjistíš cenu této budovy, dej mi prosím vědět. Podle její ceny se pak přizpůsobím a využiji tvých služeb k obchodování na Abyss Aukci. Nyní tě nadále nebudu zdržovat od práce a vydám se na Příčnou prozkoumat nové možnosti mého Daru. Neboť je můj inventář propojen s mými trezory, od kterých mám klíč, nemám důvod se k nim ani vydávat," rozhodl se Hadrian a GrimClaw souhlasně přikývnul.
„Griphook na tebe čeká za dveřmi a odvede tě zpátky do loby. Nechť tě Magie provází, mladý Hadriane," rozloučil se GrimClaw.
„A nechť se na tebe Gaia usměje a tvé nepřátele prokleje k věčnému utrpení, GrimClawe," rozloučil se Hadrian, který netušil, že si tím u GrimClawa získal ještě větší respekt a následně i u ředitele banky a vůdce národa Goblinů.
Když se Hadrian vrátil na Příčnou, nikde neviděl Tamaru ani Paula, ale stačilo mu nahlédnout na mapu a viděl, že se Tamara nachází v nedaleké restauraci. Místo toho, aby zamířil jejich směrem, posadil se na nejbližší lavičku a otevřel si nové rozhraní, které se mu v Menu objevilo.
Sekce byla rozdělená do dvou nabídek, první obsahovala seznam všeho, co aktuálně vlastnil. Přesněji vlastněné podíly v nejrůznějších podnicích a firmách. Druhá nabídka mu pak ukázala možné investice již navštívených podniků a firem. Nacházely se tam i potencionální investice bez bližších informací, aby je získal, musel daný podnik navštívit osobně. Podle toho, co viděl, toto rozšíření bylo schopné vytvořit magickou kupní smlouvu, která byla zcela legální.
Po tomto průzkumu se vrátil do první sekce, aby se podíval, co všechno již vlastní.
Nimbus Racing Company
Podíl: 23% (Potter)
Aktuální Hodnota 1%: 13 513 Galeonů
Sleva: Žádná
Roční výdělek: 33 782 Galeonů
Info: Velice známá firma na trhu sportovních košťat. Letos bylo do prodeje vypuštěno koště Nimbus 2000, které je hodnoceno jako to nejlepší a nejrychlejší na domácím trhu. Ve vedení společnosti nicméně došlo ke změně a příští rok mají trhu představit novější model Nimbus 2001. Novější model je sice o zlomek rychlejší, ale hůře se ovládá.
1. Doporučení: Prodat celý podíl dva měsíce před vypuštěním nového modelu na trh. Cena jednoho procenta podílu vzroste na přibližných 15 000 Galeonů, později se již jen propadne pod aktuální cenu.
2. Doporučení: Pokud si přeješ zachovat investice na trhu košťat, sleduj začínající společnost Firebolt Racing Brooms.
Slug & Jiggers Apothecary
Podíl: 9% (Potter)
Aktuální Hodnota 1%: 2 413 Galeonů
Sleva: Žádná
Roční výdělek: 6 032 Galeonů
Info: Majitelé si jsou jistí svým dominantním postavením na trhu, ačkoliv jejich sortiment postrádá kvalitu, kterou lze najít u konkurence. Majitel se již nějakou dobu snaží získat zpátky všechny podíly svého podniku.
1. Doporučení: Prodat! Majitelé jsou ochotni zaplatit více, než je skutečná cena podílu.
2. Doporučení: Pokud si přeješ zachovat investice na trhu s lektvary a lektvarovými ingrediencemi, věnuj svou pozornost slibnému podniku s názvem Svět Lektvarů.
Hadrian na nic nečekal a celý podíl na doporučení prodal zpátky majitelům obchodu a záhy mohl sledovat, jak mu v Investičním trezoru přibylo 32 000 Galeonů.
Gambol & Japes – Šprýmy a kratochvíle
Podíl: 15% (Potter)
Aktuální Hodnota 1%: 3 242 Galeonů
Sleva: 5%
Roční výdělek: 8 105 Galeonů
Info: Majitelé obchodu se spoléhají na osvědčený sortiment a již pár let nevymysleli nic nového, co by přilákalo větší počty nových zákazníků. Společnost má stálý příjem bez velkých změn.
1. Doporučení: Ponechat si podíl do doby, než se na trhu objeví schopná konkurence. Poté zvážit, jestli podíl prodat a podpořit novou společnost nebo ne.
Denní Věštec
Podíl: 30% (10% Potter, 20% Black)
Aktuální Hodnota 1%: 16 335 Galeonů
Sleva: Žádná
Roční výdělek: 40 837 Galeonů
Info: Denní Věštec jsou nejčtenější noviny na území magické Anglie, Skotska a Irska. Denní Věštec je součástí velkého novinového a časopisového vydavatelství. Jedinou konkurencí je Jinotaj, ten ale nemá příliš dobrou pověst. Momentálně Denní Věštec ovládá Ministerstvo Kouzel – přesněji Ministr Kouzel, který svůj vliv zneužívá k propagaci své politiky a diskreditaci svých nepřátel.
1. Doporučení: Získat kontrolní podíl (51%) nebo prodat.
2. Doporučení: Pokud si přeješ zajistit svobodu tisku, musíš získat 100% podíl nebo založit své vlastní noviny – to by znamenalo další výdaje.
Budu muset napsat GrimClawovi dříve, než jsem si myslel. Viděl jsem všechny ty knihy a našel i pár článků, které mě nezobrazují v tom nejlepším světle. Ministerstvo Kouzel není mým spojencem, hlavně po tom, co tolik Smrtijedů chodí stále po svobodě, takže budu muset získat kontrolní podíl, možná i úplnou nadvládu nad novinami. Pomyslel si Hadrian.
Black Ink
Podíl: 20% (Black)
Aktuální Hodnota 1%: 5 000 Galeonů
Sleva: 15%
Roční výdělek: 12 500 Galeonů
Info: Společnost produkující většinu inkoustu na trhu. V rámci produkce inkoustu společnost vlastní speciální farmu se Squipiany (magická chobotnice), ze kterých získávají hlavní přísadu do inkoustu.
1. Doporučení: Podíl si ponechat, popřípadě koupit další podíl.
2. Doporučení: Na trhu se nachází jisté společnosti, které by jistě uvítaly speciální obchodní smlouvu, která by využívala tvé patnácti procentní slevy na nákup inkoustu. Více se dozvíš v informacích o Nakladatelství Istari.
Mnoho investic po předcích mi nezbylo. Jde vidět, že Brumbál se skrze mého otce docela činil a jistý Lucius Malfoy také. Pomyslel si Hadrian po tom, co si přečetl všechny dostupné informace a zároveň si vzpomněl na to, co mu GrimClaw vysvětlil.
Po tom, co zemřel jeho děda, Lord Charlus Potter, jeho otec postupně prodával všechny podíly v nejrůznějších podnicích a místo toho, aby získané peníze nadále investoval, všechny je daroval Brumbálovi a jistému Fénixovu Řádu, který Brumbál vedl.
Z dědictví Blacků těžil hlavně Lucius Malfoy, který využíval rodinného spojení skrze svou ženu a syna, aby postupně převedl všechny výdělečné investice rodu Blacků pod rod Malfoyů. Kdyby Hadrian nepřevzal kontrolu právě nyní, Malfoy by do půl roku získal i 20% podíl v Denním Věštci a do roka pak i celý podíl v Black Ink. Rod Blacků by tak skončil bez aktivních příjmů.
Hadrian měl smůlu a nic s tímto udělat již nemohl, tedy kromě toho, že Správce Pokladů pro Starobylý a Vznešený rod Blacků ztratil své místo i postavení a kontrola přešla pod GrimClawa.
Příchozí telepatický hovor od: Tamara C. Dagworth-Grangerová
Přijmout - Odmítnout
Protože již neměl nic lepšího na práci, hovor se rozhodl přijmout.
„Hadriane, slyšíš mě?" zaznělo mu v hlavě a on se pousmál.
„Slyším," odpověděl v duchu a doufal.
„Vydej se na Bronzovou ulici, kde po pravé straně spatříš Restauraci Kamelot. Čekáme tě tady, abychom se najedli a poté rozhodli, kam se vydáme dál," oznámila mu Tamara.
„Dobrá, budu tam za pět minut," souhlasil a následně telepatický hovor ukončil.
Najít Restauraci Kamelot nebylo nijak obtížné, hlavně když měl k dispozici kompletní mapu. Byl si také vědom toho, že to byl jeden z podniků, ve kterém měl možnost si koupit jistý podíl.
„Konečně jsi tady! Co ti u těch goblinů trvalo tak dlouho?" dožadovala se Tamara odpovědí.
„Tucty formulářů a jiných dokumentů," odpověděl jednoduše a nespecifikoval nic jiného.
„Hádám, že obsah tvého dědictví byl daleko větší než to, co získala Tamara?" nadhodil Paul.
„Nemohu soudit, ale musel jsem se vypořádat s tím, že si někteří lidé dopomohli k mému právoplatnému majetku. GrimClaw je také vázán magickými zákony, takže jsem mu byl schopen vysvětlit plný rozsah mého Daru a poté jsme jednali o tom, jak toho využít v náš prospěch," odpověděl panu Grangerovi, než se otočil na Tamaru.
„Byl jsem také upozorněn, abych se aktivně nikdy nezapojoval do Abyss Aukce, pak by totiž naše osobní informace byly na prodej a v Abyssu existuje mnoho silných individuí, kteří by chtěli náš Dar pro sebe a nezastavilo by je naprosto nic, aby se k němu dostali. Pokud tam budeš chtít něco koupit nebo prodat, dělej to pouze přes svého Správce Pokladů," upozorňoval ji a Paul se hned přidal a Tamaru zapřísahal, aby tohle varování brala zcela vážně.
„Dobrý den, budete si přát něco k pití a na jídlo?" přistoupla k nim mladá dívka.
Jméno: Klára Kurdová
Věk: 21
1. Titul: Kuchařka/Číšnice
2. Titul: Spolumajitelka Restaurace Kamelot
Level: 23
HP: 2 300
MP: 2 300
„Dám si Coca-Colu, kuřecí rarášky, hranolky a tatarku, děkuji," oznámil Hadrian a Klára si všechno pohotově zapsala. Netrvalo to ani pět minut a byla zpět i s jeho celou objednávkou.
„Docela rychlý servis," konstatoval Hadrian a Paul přikývnul, on sám si pochutnával na středně propečeném steaku. Tamara do sebe zase ládovala grilovaný hermelín s hromadou hranolek a kečupem.
„Uvažovala jsem, že si koupím část podílu. Dva tisíce galeonů není málo, ale dělá to patnáct procent podniku. Pokud by hodnota byla stejná i následujících sedm let, moje investice by se mi v té době vrátila. Náš Dar si myslí, že cena podílu a výdělky časem pouze stoupnou, takže by se mi to zlato mohlo vrátit již do tří let," prohlašovala Tamara tiše a Hadrian si nechal zobrazit informace o restauraci.
Restaurace Kamelot
Majitel:
1. Filip Kent
2. Klára Kurdová
Info: Filip a Klára jsou zasnoubení a šetří peníze na svatbu, proto nemají příliš financí na investování do dalšího rozšíření podniku. Jediným dalším zaměstnancem Restaurace Kamelot je Filipův děda a bývalý šéfkuchař, John Kent (Kuchař – Tier 7). Restaurace postrádá potřebný personál a dluží 500 Galeonů na doplacení poslední splátky za budovu, ve které se Restaurace Kamelot nachází.
Podíl na prodej: 30%
Cena 1%: 135 Galeonů
Roční výdělek: 337 Galeonů (při vlastnictví nejméně 10%)
Doporučení: Restaurace Kamelot je začínající podnik s velkým potencionálem, hlavně díky svému umístění na Bronzové ulici, kam byli vyhnáni téměř všichni mudlorození majitelé obchodů. Pokud investuješ i do dalších podniků v okolí a podpoříš tak růst místního trhu, Restaurace Kamelot se tak stane centrem místního stravování a obchodních schůzek.
„Pokud chceš investovat do tohoto podniku, tak to udělej a já koupím zbývající podíl," rozhodl se hned Hadrian.
„Skutečně?" optali se Paul s Tamarou zároveň.
„Jistě. Bronzová ulice má velký potenciál, hlavně když podpořím i další místní podniky. Má sláva má své využití a jména mých rodů jistě pomohou," vysvětloval hned.
„Bylo mi oznámeno, že Svěřenecké trezory slouží pro mladé Dědice tak, aby se naučili nakládat s penězi v kontrolované míře. Takto rodina a Správci Pokladů prý zjistí, jestli mají Dědici nadání na investice nebo ne. Podle toho se pak prý rozhoduje i o tom, jak velké mají Dědicové slovo v investicích, až dostanou plný přístup k rodinnému majetku," řekl Paul, a ačkoliv chtěl Tamaře zabránit v rozhazování rodinného majetku, věděl, že tohle byla jistá tradice a životní lekce.
„Hmm, mám v Investičním trezoru k dispozici jen deset tisíc zlatých, tak bych mohla začít opatrně?" ozvala se Tamara a sledovala, jestli s jejím rozhodnutím bude otec souhlasit nebo ne.
„To mi přijde docela rozumné," souhlasil Paul a Tamara se rozzářila, načež si nechala Darem vypracovat kupní smlouvu.
Hadrian ji napodobil, a zatímco ona hodlala odkoupit deset procent, o sám hodlal koupit deset procent pro rod Potterů a deset pro rod Blacků. Musel aktuálně myslet na oba dva rody, pokud se tedy nerozhodne a nespojí je v jeden.
Oběd jim netrval dlouho a všichni si pochutnali. Jakmile došlo na čas placení, nechal si Hadrian zavolat všechny majitele podniku i kuchaře. Klára si prvně myslela, že mají s jídlem nějaký problém nebo chtějí dělat problémy, ale velice se pletla.
„Děje se něco? Bylo s mým jídlem snad něco špatně, že jsem byl povolán z kuchyně?" zajímal se hned John Kent, který byl na své umění náležitě pyšný.
„Velice mě těší, šéfkuchaři Kente. Jmenuji se Hadrian James Potter-Black a mohu vás ujistit, že s vaším jídlem nebyl jediný problém. Tohle jsou mí společníci, Tamara Dagworth-Grangerová a její otec, Paul Granger. O vaši přítomnost jsme požádali z jiného důvodu. Od nejmenovaného zdroje jsme se dozvěděli, že potřebujete finance na doplacení budovy a koupi dalšího personálu. S Tamarou jsme ochotní tyto finance poskytnout výměnou za jistý podíl," odpověděl Hadrian pohotově, aby zabránil nedorozumění.
„Hadrian Potter, jako ten Chlapec-který-přežil?" ujišťoval se hned John, a když Hadrian přikývnul, John mu hned třásl pravačkou a klekl by si i na kolena, kdyby mu v tom nezabránil.
„Je mi nesmírnou ctí vás poznat, pane Pottere! Ani nevíte, jak jsem vám vděčný za to, jak jste zničil Temného Lorda Voldemorta. Byli to jeho Smrtijedi, kteří zavraždili mou ženu a Filipovu matku," děkoval mu John a Filip se k němu přidal.
„Není třeba mi děkovat ani se klanět, prosím," žádal je.
Hned, jak tyhle formality byly za nimi, dal se Hadrian do vysvětlování toho, co pro ně znamenal prodej podílu jejich restaurace. Ačkoliv pro Hadriana a Tamaru to nebyl zatím příliš velký zisk, Restaurace Kamelot získá právo vyvěsit rodové erby svých spolumajitelů, což bylo ve smlouvách jasně uvedeno. Erby k vyvěšení obdrž hned, jak podepsané smlouvy doručí do Gringottovic banky a jejich Správci Pokladů je schválí za magicky závazné.
Nikdo z nich nemusel Kláru, Filipa nebo Johna dlouze přesvědčovat, a tak se Tamara s Hadrianem stali hrdými spolumajiteli Restaurace Kamelot. Po úspěšném obchodu a zaplacení útraty za jídlo, se trojice vydala na další nákupy.
Nejblíže k nim se nacházelo Knihkupectví u Gandalfa Modrého a Svět Lektvarů. Tušil, že názvu prvního obchodu se pan Granger velice rád zasměje a nemusel čekat dlouho, aby se mu jeho tušení vyplnilo.
„Kam prvně?" optala se Tamara a Hadrian ukázal na lektvarový obchod.
„Vítejte ve Světě Lektvarů. Jak vám mohu pomoci?" optala se hned mladá žena za pultem.
Hadrian si celý obchod pozorně prohlédl a zhluboka se nadechl, aby věděl, že je na tom správném místě. Rozdíl mezi Světem Lektvarů a obchodem na hlavní třídě Příčné ulice, byl neskutečný a mohl vidět, že i pan Granger souhlasně přikyvuje na to, co viděl.
„Dobrý den, jednu sadu přísad a pomůcek do Lektvarů pro první ročník," pozdravila Tamara, čehož Hadrian využil k získání informací o Erice Weirové a celém podniku.
Hned zjistil, že se potýkala s finančními problémy kvůli diskriminaci ze strany čistokrevných, ačkoliv kvalita jejích Lektvarů a ingrediencí byla daleko vyšší než u konkurence. Měl možnost si koupit hned dvacet pět procent obchodu, ale hodlal něco nechat i Tamaře, ostatně cena jednoho procenta nebyla tak velká.
„A pro vás, mladý pane?" optala se jej Erika po tom, co připravila Tamařinu objednávku.
„Dvě sady přísad pro první ročník, jednu sadu přísad pro druhý ročník a všechny potřebné pomůcky, děkuji, slečno Weirová," odpověděl Hadrian a lehce ji překvapil, když ji oslovil její příjmením bez toho, aby se jim představila.
„Hned to bude, chviličku vydržte," požádala a vydala se vyplnit jeho požadavek.
„Tamaro, jak velkou část obchodu budeš chtít?" optal se hned Hadrian.
„Deset procent mi stačí. Až budu mít přístup k nějakému Dungeonu a zlatu, nebudu se bát daleko větších investic," odpověděla mu a Hadrian si nechal připravit smlouvy pro zbývajících patnáct procent, které rozdělil na deset procent pro rod Potterů a pět procent pro rod Blacků. Patnáct procent jej vyjde na tisíc sto dvacet pět Galeonů, což pro něj nebylo moc.
„Objednávka pro slečnu bude dvanáct galeonů, pro mladého pána to je čtyřicet galeonů," oznámila jim Erika po chvilce.
„Děkujeme," poděkovala Tamara a zaplatila svou část, než počkala na Hadriana. Po zaplacení oba vytáhly kupní smlouvy a položili je na pult.
Hadrian opět zopakoval to, jak mají informace z nejmenovaného zdroje a přejí si její obchod finančně podpořit výměnou za jistý podíl. Chvíli museli Eriku přesvědčovat, že to myslí vážně a nedělají si z ní srandu, než jejich nabídky nakonec přijala.
Nikdo z nich netušil, že tento krok v budoucnu povede k nečekaným událostem a výhodám pro všechny zúčastněné.
Erika jim nakonec vděčně poděkovala a přiznala, že kdyby se nerozhodli investovat do jejího obchodu, do dvou měsíců by jistě zbankrotovala. Zlato, které právě získala, ji bez problému vydrží na další rok a věřila, že s jejich erby na své výloze, přiláká i mnoho dalších zákazníků.
„Ještě jednou vám mnohokrát děkuji, pane Potter-Blacku, slečno Dagworth-Grangerová," poklonila se jim Erika vděčně.
„Není třeba nám děkovat. Naše investice nám do budoucna zajistí příjem, takže bychom měli děkovat spíše my," mávnul nad tím Hadrian rukou. „Nevíte náhodou, kdo se v okolí nachází v podobné situaci a přijal by naši nabídku? Obávám se, že poslední dvě desetiletí nebyly pro naše rody příliš prospěšné," zajímal se Hadrian.
„Gandalf McFedrox a jeho přátele jistě pomoc uvítají, ačkoliv si jejich Nakladatelství Istari a Knihkupectví u Gandalfa Modrého nevedou špatně. Pak vím o obchodu Oblečení Zítřka, který vlastní tři starší dívky. Prodávají oblečení z nejkvalitnějších látek a v tom nejnovějším stylu, ale protože čistokrevní nakupují v Oblečení a Látky Twilight nebo u Madame Malkinové, nemají dostatečné výdělky, aby se na trhu udrželi o moc déle. Všechny ostatní obchody v této části Příčné ulice již zbankrotovaly a domy slouží jako útočiště pro desítky mudlorozených," odpověděla mu Erika pohotově.
„Mnohokrát děkuji za informace," poděkoval Hadrian a všichni tři se vydali do Knihkupectví přes ulici.
„Vítejte v obchodě čaroděje z řádu Istari, smrtelníci. Jmenuji se Gandalf McFedrox, ale jsem spíše znám jako Gandalf Modrý," přivítal je osmnáctiletý mladík s tmavě modrými vlasy hned, jak prošli vstupními dveřmi.
„Je nám ctí se setkat s nástupcem velkého čaroděje Gandalfa Bílého, Hadrian James Potter-Black, jméno mé," představil se Hadrian.
„Tamara Dagworth-Grangerová, jméno mé," přidala se hned Tamara a na chvíli bylo ticho, než se všichni rozesmáli.
„Po dlouhé době někdo, kdo je schopen ocenit můj humor. Pojďte, co pro vás mohu udělat?" vybízel je Gandalf.
„Učebnice pro první ročník v Bradavicích a všechny knihy z balíčku pro mudlorozené nebo mudly vychované," oznámila mu Tamara.
„Pouze učebnice pro první ročník a doplňkové čtení k těmto předmětům," řekl Hadrian.
„Nemám zde úplně vše, co potřebujete, takže si něco budete muset dokoupit v Krucáncích a Kaňourech. S přáteli jsme to tady otevřeli teprve nedávno a náš sortiment se nevyrovná konkurenci. Nicméně věřím, že za rok nebo dva se to jistě změní," ujišťoval je Gandalf a dal se do shánění všeho, co potřebovali.
Hadrian se mezitím vydal do uliček obchodu a prohlížel si názvy knih, které tam byly. Netrvalo dlouho a narazil na sérii třinácti knih s názvem Světové dějiny Kouzelnického i Normální světa, kterou si hodlal okamžitě pořídit.
Další knihou, kterou shledal užitečnou, nesla název Lektvary a Chemie – umění nebo věda?. Kniha byla zaměřena hlavně na teorii a několik pokusů, kdy autor aplikovat postupy používané v chemii k tomu, aby upravil recept lektvaru podle kvality potřebných ingrediencí a dosáhl tak vždy požadovaného výsledku. Byla to rozhodně zajímavá kniha, kterou musel mít, ačkoliv věřil, že jeho Dar mu v tomto ohledu hodně pomůže.
Zákony, Pravidla a Zvyky pro neinformované byla další nově vydaná kniha, která byla důležitá pro všechny, kteří vyrůstali mimo čistokrevné rody.
Nakonec narazil na objemnou knihu Kompletní příručka Kouzelných formulí pro 1. až 7. ročníky!, kterou si hned přidal na seznam toho, co si hodlal koupit. Chvíli se díval, jestli nenajde podobné příručky, ale našel pouze letáček s oznámením, že další předměty budou postupně následovat.
„Vidím, že jsi našel pár knih, které jsem hodlal doporučit," řekl Gandalf po tom, co mu Hadrian vyjmenoval jména těch, které jej zaujaly.
„Bude to 24 galeonů a 7 srpců," oznámil mu Gandalf po tom, co zabalil jeho objednávku do textilní tašky, která byla uvnitř větší, než se navenek zdálo.
„Drobné si můžeš nechat," řekl Hadrian po tom, co na pult vyskládal pětadvacet zlatých mincí. K tomu přidal i čtyři kupní smlouvy, dvě pro rod Potterů a dvě pro rod Blacků. Hodlal koupit celkem patnáct procent z Knihkupectví za 750 Galeonů a 20% z Nakladatelství za 1 000 Galeonů.
„Tohle myslíš vážně? Žádný vtip?" ujišťoval se Gandalf po přečtení všech smluv.
„Myslím to zcela vážně. Již jsem podobné smlouvy nabídl Erice ze Světa Lektvarů a Filipovi s Klárou z Restaurace Kamelot. Kdyby se mi nelíbilo to, co se tu snažíte vybudovat, tak bych ti tuhle pomoc nenabízel," ujišťoval jej Hadrian.
„Musím se nejdříve poradit s přáteli a ostatními spolumajiteli. Ale jistě neodmítnou, slavný Harry Potter jako náš Sponzor? Všichni ti čistokrevní rasisti budou ještě prosit, aby u nás mohli vydávat své knihy!" prohlásil Gandalf a plně si to představoval, jak se svrchu dívá na ty, kteří jej celé ty roky odsuzovali za mudlovské rodiče.
„Bylo mi potěšením, Gandalfe. Doufám, že od svého Správce Pokladů brzy uslyším dobré zprávy," rozloučil se Hadrian a vydal se k východu, kde na něj již čekal Paul s Tamarou.
„Na viděnou, můj mladý příteli," zavolal za nimi Gandalf.
„Kam teďka? Obchod s oblečením?" optal se Paul.
„Knihy a ingredience do Lektvarů se nám budou hodit, oblečení může počkat, až si budeme stoprocentně jistí, že do Bradavic nastoupíme. Vím, že Tamara si již svůj kufr koupila, ale chci se podívat na jejich nabídku, abych nemusel používat ten matčin. Také bych si rád koupil nějakého mazlíčka, podle dopisu si můžeme do Bradavic vzít jen kočku, sovu nebo žábu," navrhl Hadrian.
„Na oblečení budeme potřebovat celý den, to bys měl již vědět, tati," přidala se Tamara a Paul si povzdechl.
Tamara sice neměla ve zvyku nakupovat hromady oblečení, jako jeho bývalá žena a první dcera, ale stále to byla žena a byla schopná v obchodě s oblečením strávit klidně i celý den. Tak dlouho ji trvalo, než skutečně našla to, co se jí skutečně líbilo.
Hadrian otevřel dveře od obchodu se zavazadly a byl celkem překvapen, kolik druhů kufrů, truhlic, batohů, tašek i kabelek tam spatřil. Jediná věc, kterou neviděl, byly cenovky a informace o produktu.
„Dobrý den, jak vám mohu pomoci, mladý muži?" optal se postarší pán, který vyšel z dalších dveří za pultem.
„Dobrý den. Chtěl jsem se podívat na kufry nebo truhlice o několika sekcích? Máte nějaký katalog s nabídkou, ze které bych si mohl vybrat?" pozdravil Hadrian a prodejce mu ukázal na katalog na pultě.
Hadrian k němu hned přišel a začal v něm listovat, aby se podíval na vše, co tam nabízeli.
„Jak to funguje? Myslím tím, že kdybych si vybral třeba vestavěný šatník, jak se do něj dostanu, když budu mít běžný kufr?" zajímal se Hadrian a sledoval, jak si muž odfrkl.
„Proč si nekoupíš běžný Bradavický kufr, jako zbytek tvé mudlovské špíny? Pochybuji, že máš zlato na to, aby sis dovolil mé služby," prohlásil prodejce zhnuseně a díval se na Hadriana, jako kdyby byl lejno na podrážce jeho boty.
„Hmm, zdá se, že tohle je obchod pouze pro Smrtijedy a ty, kteří Voldemortovi lízali špínu z botou," usmál se Hadrian a nechal si na ruce zviditelnit prsten Dědice rodu Potterů.
Prodavač sebou prvně nepříjemně cukl, když zaslechl Voldemortovo jméno a poté nepřirozeně zbledl. Velice dobře si uvědomoval, koho právě urazil a věděl, že pokud se tohle mezi ostatními prodejci roznese, nikdo u něj již nikdy nenakoupí.
„V-velice se omlouvám, Dědici Pottere. Prosím...," začal muž, ale Hadrian jej neposlouchal a silně za sebou bouchnul vstupními dveřmi.
„Nakoupeno?" optal se Paul.
„Nikoliv, prodavač mě označil za mudlovskou špínu, tak jsem ho označil za Smrtijeda, ukázal mu svůj prsten a odešel," vysvětlil. „Pokud si pamatuji, na Hedvábné ulici by měl být cestovatelský obchod, který nabízí podobný sortiment," dodal ještě a zamířil ke konkurenci.
Netušil, že jeho odpověď slyšelo několik kolemjdoucích a ti rychle poznali jeho identitu, hlavně když byl jeho prsten Dědice rodu Potterů stále viditelný.
Obchod s cestovatelskými potřebami byl daleko větší, a to stejné se dalo říci i o vystaveném sortimentu.
„Dobrý den, budete si přát?" optal se jej muž, který byl ve stejném věku, jako majitel předchozího obchodu.
„Dobrý den. Přál bych si kufr nebo truhlici s několika sekcemi. V Zavazadlech všeho druhu mi majitel nebyl schopen vysvětlit jejich fungování a začal mě urážet, tak jsem se rozhodl jít ke konkurenci. Doufám, že vy mi pomůžete," usmál se Hadrian na prodejce.
„Nejste první a hádám, že ani poslední, pane Pottere. Pojďte, ukážu vám naši nabídku a vysvětlím vše, co musíte vědět," usmál se prodejce nazpátek.
Hadrian se tak dozvěděl, že kufry s více sekcemi se ke správnému použití staví ke stěně na výšku, aby se přeměnily na dveře a on tak mohl vejít do specifických místností. Truhlice na druhou stranu fungovaly trochu jinak. Člověk do nich musel sestoupit po žebříku, aby se dostal do kruhovité místnosti se dveřmi vedoucími do rozdílných sekcí.
Obě možnosti měly něco do sebe, ale nakonec se rozhodl, že si pořídí truhlici.
„Dobrá volba, taková truhlice vám vydrží mnoho generací a je možné ji i nadále modifikovat. Kdysi to bylo jakýmsi zvykem, že studenti magických škol obdrželi truhlici v základní konfiguraci a v rámci svého studia k ní přidávali svá vlastní vylepšení. Když pak měli potomky, truhlice se dědili na ně," chválil prodavač jeho volbu a zavedl jej ke stěně, kde byly fotografie s informacemi o tom, na co se dívají.
Každá fotografie představovala rozdílnou sekci, kterou byl majitel obchodu schopen do truhlice zakomponovat.
„Jistě budu chtít pracovnu s knihovnou, šatník, kuchyň, koupelnu, lektvarovou laboratoř, tuhle řemeslnou dílnu a největší skladiště, které jste schopen vytvořit. Škoda, že nenabízíte i posilovnu, ale těchto sedm sekcí mi bude muset stačit," rozhodl se Hadrian.
„Velice zvláštní výběr, ale také mi to o vás docela dost prozradilo, pane Pottere. Chcete mít klid a komfort pro práci, jste schopen se o sebe postarat a nebojíte se ani řemeslné práce, což se o zbytku vaší generace říci nedá," přikývnul muž a vydal se k pultu, kde mu to všechno naúčtoval.
„Nebude to levná záležitost, pane Pottere, ale mohu vám slíbit, že během svého života již další potřebovat nebudete," ujišťoval jej prodejce.
„Zlato není problém," oznámil Hadrian.
„Dobrá, bude to tisíc sedm set dvacet pět Galeonů. Truhlici si můžete vyzvednout za hodinku. Nějaké specifické označení nebo zabezpečení?" optal se ještě a Hadrian si nechal na ruce zviditelnit oba své prsteny.
„Rád bych na truhlici měl oba tyto erby s iniciály H. J. H. R. P-B. Zabezpečení pomocí krve a tak, aby dovnitř mohl vstoupit jen ten, komu to povolím," oznámil Hadrian a začal na pult skládat všechno potřebné zlato.
„Rozumím, pane Pottere," přikývnul prodejce. „Pro příště prosím požádejte svého Správce Pokladů, aby vám dal šekovou knížku. Většina kouzelníků s trezory platí částky větší jak dvě stě Galeonů tímto způsobem," upozornil jej ještě prodavač.
„Děkuji, za hodinu se tedy zastavím pro truhlici," poklonil se mu mírně Hadrian, než konečně vyšel z obchodu.
„Tentokrát žádný problém?"
„Ne, za hodinu budu mít to, co jsem chtěl. Kde je Tamara?" optal se Hadrian.
„Nechtělo se jí čekat, proto zamířila do obchodu se zvířaty," odpověděl Paul a oba se vydali stejným směrem.
Hned, jak vstoupil do obchodu se zvířaty, zasáhl jej hluk spojený ze zvuků mnoha z nich. Spatřil klece plné koček, psů, terária a sklenice s žábami, terária s hady a dalšími plazy, akvária s nesčetnými druhy rybiček i jiných tvorů. U stropu v klecích a na bidýlkách sedělo množství sov, ale i jiných ptáků, jako byli třeba orlové nebo havrani.
„Rozhlédněte se kolem, pokud si budete něco přát, vraťte se ke kase a já pošlu někoho pro váš nákup," oznámila jim žena, než se rozběhla k jedné z klecí, ze které právě utekl zrzavý kocour s tím nejchlupatějším ocasem, který kdy u koček Hadrian viděl.
„Chaos," konstatoval Paul situaci, kterou kolem sebe viděl.
Hadrian se chystal něco říci, ale ucítil, jak jeho magie reaguje na něco, co se v tomto obchodě nachází. Chvíli se na toto nové spojení soustředil, než se vydal k jeho cíli. Paul jej tiše následoval a zároveň se rozhlížel, jestli v tom blázinci nespatří svou dceru.
Když dorazili téměř ke konci spojení, které Hadrian cítil, naskytl se mu pohled na tu nejnádhernější sovu, kterou kdy spatřil. Ne že by jich za svůj život viděl tolik, ale v obchodě jich několik desítek bylo. Sněžná sova, která doslova vyčnívala z davu všech ostatních sov, si jej prohlížela a on se neodvažoval svým pohledem uhnout.
Hleděli na sebe dobrou minutu, než se jeho oči rozzářily smaragdovou barvou a oči sněžné sovy zase zlatou barvou. Sotva tato záře pohasla, sova se snesla ze svého místa a usadila se mu na rameni, načež jej lehce klovla do ucha a pozřela kapku jeho krve. V tom okamžiku se mezi nimi vytvořilo trvalé magické pouto.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Jméno pro sovu!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Našel jsi mazlíčka, který rezonuje s tvojí osobností a magií. Sněžná sova se rozhodla s tebou vytvořit magické pouto, které vás bude provázet po zbytek vašich životů. Nyní pro ni musíš najít to pravé jméno.
Hlavní cíle:
1. Objev její pravé jméno na tři a méně pokusů!
2. Objev její pravé jméno na maximálně pět pokusů!
3. Objev její pravé jméno na šest a více pokusů!
Odměna za splnění úkolu:
1. 500 – 5 000 EXP + 25%
2. +1. level pro tvou sovu
Postih za nesplnění úkolu:
1. Čím více pokusů ti to bude trvat, tím déle na tebe bude tvá sova naštvaná, a to nechceš!
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
Hadrian samozřejmě úkol okamžitě přijal a začal přemýšlet, jak sněžnou sovu pojmenovat.
„To vám příliš dlouho netrvalo," konstatovala žena u kasy a pečlivě si prohlédla sněžnou sovu i Hadriana, než souhlasně přikývnula.
„Tahle ta tu byla již několik měsíců a odmítla k sobě kohokoliv pustit. Dva z mých zaměstnanců museli k Sv. Mungovi se zraněními, které jim způsobila," řekla žena a sova hrdě zahoukala.
„Budete k ní chtít i její klec?" optala se jej prodavačka a Hadrian zakroutil hlavou.
„Ne, klec ne. Rád bych pro ní ale nějaké bidýlko a pamlsky na celý rok dopředu," řekl po tom, co si prohlédl nabídku za pultem.
Hned pocítil pocit souhlasu skrze nové magické pouto, které mezi nimi bylo. Sova se také vznesla z jeho ramena a po chvilce kroužení, usedla na bidýlko, které si vybrala.
„Tohle bidýlko není zrovna to nejlevnější, co máme. Je vytvořené z kombinace oceli a bílého zlata s diamantovým škrabátkem na ostření drápů a zobáku. Jeho cena je tři sta padesát Galeonů, sova bude stát pět Galeonů a roční balení pamlsků jsou dva Galeony," naúčtovala mu to všechno a Hadrian velice rád zaplatil.
Sotva zaplatil za vše, co si koupil, vrátili se k pokladně i Paul s Tamarou. Ta byla celkem zklamaná, že nenašla nic, co by jí zaujalo, ačkoliv s otevřenou pusou žasla nad krásou sovy, kterou si koupil.
„Páni, ta je nádherná! Jak se jmenuje? Je to ona nebo on?" vypálila na něj hned řadu otázek.
„Ona a jméno ještě nemá, na to musím přijít," odpověděl Hadrian a všichni tři se vrátili na ulici, kde byl větší klid než v obchodě se zvířaty.
„Už tě napadla nějaká jména? Něco spojené se sněhem nebo ledem? Jako třeba Vločka?" navrhla mu Tamara cestou k obchodu se zmrzlinou, kde hodlali počkat, až bude Hadrianova truhlice hotová k vyzvednutí.
„Nic tak triviálního, prosím," odfrkl si Hadrian nad jejím smyslem pro jména a hřbetem prstu pohladil sovu po hrudi.
„Helena, podle Heleny Trojské? Byla to prý nádherná žena, kvůli které šli muži i do války," optal se Hadrian sovy, ale ta zakroutila hlavou.
„Hmm, Athéna? Bohyně moudrosti, války a umění?" zkusil podruhé a sova přemýšlela daleko déle než u prvního jména, ale i to nakonec odmítla. Z jejich pouta Hadrian pochopil, že byla poctěna, že jí chtěl dát jméno nějaké Bohyně, ale tohle se jí příliš nelíbilo.
„Co takhle jiná Bohyně? Artemis, Bohyně lovu a Měsíce. Myslím, že je to přesně to, co se k tobě hodí," řekl a hned věděl, že se tentokrát trefil přesně do černého.
Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)
Název: Jméno pro sovu!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Našel jsi pravé jméno své sovy a mazlíčka na třetí pokus!
Hlavní cíle:
1. Objev její pravé jméno na tři a méně pokusů! (Dokončeno)
2. Objev její pravé jméno na maximálně pět pokusů!
3. Objev její pravé jméno na šest a více pokusů!
Odměna za splnění úkolu:
1. 5 000 EXP + 25% = 6 250
2. +1. level pro tvou sovu
Gratulace! Dokončil jsi proces formování magického pouta mezi tebou a Sněžnou sovou Artemis!
Artemis má svůj vlastní level a po dosažení na jeho maximum, je zde šance, že dojde k její přeměně na Magického Mazlíčka. Artemis je schopná získat zkušenosti za lov a doručování pošty. Zkušenosti získává také skrze vaše pouto, přesněji ekvivalent deseti procent toho, co obdržíš ty sám.
Artemis
Druh: Sněžná sova
Třída: Mazlíček
Level: 7/30 (0/10 000)
HP: 350
Info: Artemis je Sněžná sova, která již při svém narození pocítila potenciál vašeho pouta. Když přišel čas tvého návratu do kouzelnického světa, nechala se chytit těmi správnými lovci, aby se ocitla v obchodě, kde jsi ji následně našel.
Info 2.: Po dosažení maximálního levelu, musíš pečlivě prozkoumat její kořeny a potenciál, abys připravil ten správný druh rituálu k její přeměně. Artemis ti bude podvědomě zanechávat náznaky toho, jakým směrem se její vývoj bude ubírat, tak tomu věnuj náležitou pozornost.
„Hej, to není fér, že jsi našel mazlíčka, a ještě k tomu získal úkol, co ti dal další expy. Proč nemám takové štěstí, jako ty?" protestovala Tamara, ale bylo vidět, že to skutečně nemyslí vážně a protestuje jen kvůli tomu, že mohla.
„Jsem si jistý, že si taky nějakého najdeš. Ten zvěřinec jistě není jediné místo, kde prodávají zvířata," ujišťoval ji Paul.
Po tom, co si v klidu vychutnali zmrzlinu, si Hadrian zašel pro svou novou truhlici, než si našli tiché místo, odkud je Hadrian teleportoval zpátky domů. Ačkoliv u Grangerů doma netrávil tolik času, byl to jeho druhý domov. Ostatně Tamara a Paul Granger jej přijali do své rodiny daleko dříve a snáze než jeho teta Petúnie, ačkoliv i o ní mohl nyní říci, že byla jeho rodinou.
oooOOOooo
2. 8. 1991:
Harry Potter alias Chlapec-který-přežil, odmítl Bradavice!
Napsala Rita Holoubková
Ano, je to tak, jak hlásá nadpisek tohoto článku. Ale to není všechno, mí drazí čtenáři a čtenářky!
Když jsem včerejšího dne sledovala dění na Příčné ulici, kde jako každý rok panuje nákupní horečka rodin s dětmi v Bradavickém věku, spatřila jsem i speciální čtveřici.
Filius Kratiknot na Příčnou doprovázel dvě děti a jednoho dospělého muže. Na tom by nebylo nic podivného, ostatně naši ctění profesoři často plní role průvodců pro ty, kteří neměli to štěstí se narodit v naší společnosti.
Musela jsem chvíli pátrat, abych zjistila totožnosti všech osob, ale nakonec se mi to povedlo. Dospělý muž a podle všeho i moták, Paul Granger, doprovázel na Příčnou ulici svou dceru, Tamaru Dagworth-Grangerovou, Primární Dědičku Vznešeného rodu Dagworth-Grangerů, který měli všichni za zaniklý.
Ačkoliv je tato zpráva senzační a naše společnost může mezi námi opět přivítat jeden z důležitých rodů, byla to třetí osoba z této skupinky, která upoutala mojí pozornost. Mezi nimi se nenacházel nikdo jiný, než Harry James Potter alias Chlapec-který-přežil.
Přišlo mi velice divné, že náš zachránce a nejmladší pokořitel Temného Lorda, se nacházel ve společnosti někoho, kdo zjevně vyrůstal mimo naši společnost. Nebylo obtížné zjistit, že nejmladší z rodu Potterů nevyrůstal v paláci ani u nejmenované čistokrevné rodiny, jak nám Albus Brumbál celé ty roky tvrdil. Pan Potter totiž vyrůstal v mudlovském světě.
Jak tohle mohu vědět? Je to velice jednoduché!
Byla jsem svědkem jeho vášnivé debaty s profesorem Kratiknotem o tom, jak vzdělání v Bradavicích neodpovídá jeho představám. Nebyla jsem schopná zjistit, jaké jsou jeho představy o našem vzdělání, takže se můžeme jen domnívat, co Chlapci-který-přežil vadí.
Jedno z jejich diskuse bylo ale jasné. Harry Potter odmítá nastoupit do Bradavic za stávajících podmínek a je připraven nastoupit na jinou magickou školu v zahraničí nebo si najmout soukromé tutory. Nejednou zdůraznil, že ovládá několik cizích jazyků, takže nebude mít problém se v zahraničí domluvit.
Další věc, která v jejich rozhovoru zazněla je, že pan Potter studuje pod několika Mistry Bojových umění, což je něco, čímž si mudlové kompenzují neschopnost používat magii. Proč by se pan Potter učil něčemu tak podřadnému, kdyby vyrůstal u správné čistokrevné rodiny? Proč by odmítal nastoupit na naší prestižní školu, kde vyučují skuteční Mistři svých oborů, kdyby vyrůstal v našem světě a byl si vědom našich zvyků?
Nejsem schopná vám na tyto otázky odpovědět, ale nemusíte se bát. Nedám si chvilku odpočinku, dokud na tyto odpovědi nepřijdu. Bohužel Albus Brumbál je v zahraničí, takže jsem jej nemohla vyzpovídat. Bydliště Harryho Pottera je také veřejnosti neznámé, takže ani on mi nemohl odpovědět na otázky, které pro něj mám připravené. Kdyby to bylo možné, uchýlila bych se k Soví poště, ale jak je všem známo, pan Potter nikdy na žádný dopis neodpověděl a vyvstává otázka, bylo to, protože na ně odmítal odpovídat? Nebo proto, že byl ukryt v mudlovském světě, kde se k němu Soví pošta nikdy nedostala?
Vaše speciální dopisovatelka,
Rita Holoubková
Více o historii Harry Pottera alias Chlapce-který-přežil na stranách č. 4-5!
Více o historii Vznešeného rodu Dagworth-Grangerů na straně č. 6!
Více o historii Albuse Brumbála a všech jeho prohlášeních o Harry Potterovy na stranách č. 7 – 10!
Tohle byl článek, který se rozprostíral na přední stránce Denního Věštce. V kouzelnickém světě nezůstala domácnost, která by tento článek nečetla a všichni se zařadili do jednoho z několika táborů.
Mnoho lidí se dožadovalo dalších odpovědí, hlavně od Brumbála. Nedokázali si představit, že by jejich národní hrdina odmítl nastoupit do Bradavic a zahanbil tak památku svých předků.
Další skupině to bylo celkem jedno, protože jich osobně se to netýkalo a neměli potřebu do něčeho takového zasahovat.
Poslední skupina nakonec přemýšlela, jak toho využít ve svůj prospěch a zabránit, aby se Harry Potter vůbec dostal k magickému vzdělání. Ostatně mu kladli za vinu pád Temného Lorda a doby, kdy byly svobodní v praktikování všeho, co se jim zachtělo. Mnoho z nich s potěšením vzpomínalo na to, jak lovili mudly a mudlovskou špínu, jak čistili jejich svět od té podřadné havěti a budovali cestu ke zlaté budoucnosti, kde by čistokrevní vládli celému světu.
Podobné reakce se našli i mezi profesory v Bradavicích, což bylo celkem smutné, když se od nich očekávala absolutní profesionalita bez ohledu na původ studentů v učebnách.
„Potter! Arogantní grázl, který si nemůže pomoci a musí být na přední straně Denního Věštce. Stejně nafoukaný jako ten jeho zasraný otec," vybouchnul Severus Snape u snídaně ve Velké síni.
PLES - PRÁSK!
Ozvalo se celou síní a Snape se ocitl na zemi, jak se skácel ze své židle. Šokovaně hleděl na stůl, u kterého před malou chvílí seděl, a spatřil svého kolegu profesora Kouzelných formulí.
„Varoval jsem tě, Severusi! Možná jsme nyní kolegové, ale byl jsem tvým profesorem celých sedm let! Vím moc dobře, co jsi zač a nezapomněl jsem na to, jak jsi nazval Lily, když tě chránila před jistou čtveřicí Nebelvírů! Ještě jednou v mé přítomnost takto urazíš jejího syna a budeš na jeho hlavu házet špínu, která tam nepatří, vyzvu tě na Duel Cti, i když ty žádnou nemáš," varoval jej Filius, který neměl daleko k tomu, aby mladého muže před sebou neproklel až do dalšího měsíce.
„Filiusi, prosím, tohle není profesionální chování jednoho z profesorů Bradavic. Máš jediné štěstí, že zde nejsou přítomni žádní studenti," vložila se do toho Minerva McGonagallová, která si promnula spánky.
„Takže mě napomeneš, ale tohle přerostlé dítě necháš jen tak?" vyzval Filius svou kolegyni.
„Ne, nenechám," odpověděla řediteli Havraspárské koleje a zaměřila svůj pohled na ředitele Zmijozelské koleje. „Tohle je naposledy, co jsi něco takového vypustil z úst, Severusi! Pokud se mi do rukou dostane jediný důkaz o tvé šikaně studentů, zařídím, abys obdržel oficiální varování s podmínkou! Albus tvé chování přehlíží a ignoruje stížnosti více jak poloviny našich studentů, ale letos do Bradavic nastupuje mnoho potomků vlivných rodů. Nemusím říkat, že tvé absolutně nulové schopnosti učení ti neudělaly příliš přátel a spojenců. Tví nepřátele spíše čekají na jedinou tvojí chybu, na první kapičku krve, aby se na tebe vrhli jako horda hladových Akromantulí. Albus tě nebude schopen chránit věčně, hlavně když na světlo vyšlo mnoho jeho lží a polo-pravd," prohlásila a nemusela ukazovat na novinový článek, aby všem přítomným došlo, na co naráží.
„Nyní si zajdi na ošetřovnu, aby se ti Poppy podívala na tu ránu na tváři. Nechceš, aby to zanechalo jizvu," dodala ještě a poslala jednoho ze svých kolegů pryč.
„Snapeova reakce bokem, co budeme dělat s tímto?" optala se Pomona Prýtová, profesorka Bylinkářství a ředitelka Mrzimorské koleje.
„Filiusi, jaký měl pan Potter problém s našimi předměty?" optala se Minerva, která musela tento problém vyřešit dřív, než se vrátí Albus.
„Zdálo se mu, že nabízíme velice málo. Chybí mu mnoho nemagických předmětů. Z jeho tónu a slov jsem vyčetl, že jeho hlavním problémem je chybějící přítomnost cizích jazyků, hodiny umění, hudby a tělesná výchova. Jak se v článku píše, je studentem Bojových umění, což jsem okamžitě poznal z jeho chůze a pohybů. I slečna Dagworth-Grangerová je studentkou Bojových umění, což je nejspíše místo, odkud se znají," vysvětloval Filius a nezapomněl zmínit, jak ředitel Brumbál upravil Hadrianův dopis a odebral z něj několik důležitých věcí.
„Albus a ty jeho plány pro Vyšší Dobro," povzdechla si Minerva unaveně, a to bylo teprve sedm hodin ráno.
„Již dávno jsem říkala, že hodiny tělesné výchovy by studentům jen prospěly. Není nad trochu zdravého pohybu," souhlasila hned Rolanda Hoochová s Hadrianovým názorem na zdravé tělo.
„Je mi líto, jakým stylem jsem vedl onen rozhovor. Nebyl jsem zrovna v nejlepším rozpoložení po tom, co jsem odhalil Albusovy intriky. Další kritika na naši školu mě jen vytočila a já je na Příčné opustil dřív, než jsem se mohl ujistit, že mají skutečně vše, co budou potřebovat," řekl Filius se skloněnou hlavou.
„Nikdo ti to nedává za vinu, Filiusi. Já osobně bych se asi nezachovala o nic lépe, hlavně když nám Školní Rada opět snížila rozpočet. I kdybychom chtěli otevřít nové předměty a učebny, nemáme finance na vybavení ani na další zaměstnance. Letos se opět můžeme rozloučit s prémiemi nebo navýšením platu," oznámila svým kolegům, kteří se na to netvářili zrovna potěšeně.
„Banda nenažraných příživníků!" vyplivl Filius nadávku.
„Pomono, myslíš, že bys letos mohla opět vyčlenit několik pomocníků z řad studentů? Prodej ingrediencí ze tvého skleníků nám minulý rok značně pomohl. Požádám také Hagrida, aby se v lese podíval po všem, co by se dalo prodat," požádala Minerva a Pomona souhlasně přikývnula.
„Kdo se vydá na návštěvu k panu Potterovi? Vím, že kdyby odmítl kdokoliv jiný, nebyl by to takový problém. Ale on je považován za národní ikonu, když odmítne on, ostatní si budou myslet, že je to zcela přijatelné a ztratíme více potencionálních studentů," optal se Filius.
„Dobré ráno, jsem rád, že jsem vás tady takto zastihl," ozval se nově příchozí muž.
Všichni přítomní profesoři vzhlédli a spatřili člena Školní Rady, který se netvářil o nic lépe než oni sami. Ten nám tu chyběl. Pomysleli si absolutně všichni.
„Jak vám mohu pomoci, pane Antworku?" optala se jej Minerva s nuceným úsměvem na tváři.
„Je to Lord Antwork. Starostolec konečně uznal mou petici o zařazení mezi Vznešené rody, a to se vším všudy," prohlásil Leonard Antwork povýšenecky.
„Jsem si jistá, že zlato na provoz školy tomu velice dopomohlo. Co tu chceš, Leonarde?" pronesla Minerva absolutně stejným tónem, ostatně toho idiota musela snášet sedm let během svých školních let.
„Pozor na ten tón. Školní rada je velice znepokojena článkem v dnešních novinách. Rozhodli jsme se, že pokud pan Potter nenastoupí do Bradavic, budeme se muset pečlivě podívat na rozpočet a ujistit se, že se někde zbytečně nemrhá zlatem. Údržba skleníků nebo famfrpálového hřiště není levná záležitost," oznámil jim svou výhružku a Pomona chytila Filiuse za rameno, aby nezopakoval své vystoupení se Severusem.
„Jsem si jistá, že až se Albus vrátí ze své práce u Mezinárodního Sdružení Kouzelníků, velice rád se vyjádří k revizi školního rozpočtu," pousmála se Minerva, protože ačkoliv byl Albus manipulativní starý kozel, měl dostatek moci a vlivu na to, aby stále vzbuzoval strach v těch, kteří na sebe přivolali jeho pozornost.
„Naše varování jste dostali. Potter musí nastoupit, a to je finální!" vyštěkl Leonard než se vytočil na patě a odkráčel z Velké síně.
oooOOOooo
Hadrian si užíval volné ráno. První víkend druhého prázdninového měsíce byl určený k drobným opravám Doja a okolních pozemků. Sice byl pátek a víkend ještě nezačal, letos se Mistr Takumi rozhodl Dojo zavřít na cel tři dny. I Mistři prý potřebovali krátkou dovolenou.
V klidu si tak mohl připravit snídani. Na tetinu žádost ji pomohl i s jídlem pro Dudleyho a Vernona, ale odmítal odejít z kuchyně na tak dlouho, dokud byli u jídelního stolu. Nechtěl se s nimi vidět a nechtěl ani používat své schopnosti, aby se odtamtud dostal.
„Máš dneska něco v plánu?" optala se jej teta po tom, co Vernon odjel do práce a vzal Dudleyho sebou.
„Očekávám návštěvu z Bradavic, tedy pokud se rozhodnou vyjednávat o mém nástupu. Pokud přijali mé rozhodnutí nenastoupit, budu si muset najít jinou školu nebo najmout tutory," odpověděl a sotva to dořekl, rozezněl se zvonek u hlavních dveří.
„Umyj nádobí a já se podívám, kdo to je," odpověděla Petúnie a pohotově zamířila do chodby, aby otevřela dveře.
„Budete si přát?" zaslechl ji i na takovou dálku.
„Ah, Hadrian říkal, že někoho očekává, pojďte dál," zaslechl ji odpovědět na něco, co neslyšel.
„Hadriane, tohle jsou profesorky McGonagallová a Hoochová z Bradavic," představila je Petúnie a on si do utěrky utřel mokré ruce.
„Dobré ráno a velice mě těší, Hadrian Potter-Black," představil se a zviditelnil oba erby na svém prstenu, aby velice dobře věděly, s kým mají tu čest.
„B-Black?" nechápala Rolanda a Minerva na tom nebyla o nic lépe.
„Omlouvám se, ale jak je to možné?" optala se Minerva.
„Dorea Blacková a Sirius Black," odpověděl pouze Hadrian a odmítal to dál rozvádět.
„Ach, málem bych zapomněla, že Dorea byla za svobodna Blacková," usmála se omluvně Minerva a Siriuse úplně vytěsnila z mysli.
„Prosím, posaďte se. Dáte si něco na občerstvení? Vodu, čaj, kávu?" nabízela jim teta Petúnie.
„Pouze vodu, právě jsme dosnídaly, děkujeme," odpověděl pohotově Rolanda a svým zrakem si pečlivě prohlížela Hadrianovu postavu.
Filius měl pravdu. Jeho pohyby jsou ladné a koordinované, připravené na okamžitou akci, ale zároveň zcela uvolněné, aby to nezatěžovalo jeho tělo. Co by za jeho tělo dali i daleko starší sportovci. Za pár let si nejedna starší čarodějka bude přát, aby byla v jeho letech. Pomyslela si Rolanda s téměř neslyšným povzdechem.
„Pane Potter-Blacku, dovolte, abych se prvně omluvila za svého kolegu, který vás včerejšího dne opustil na Příčné ulici. Jeho emoce ho ovlivnily daleko více, než je u něj běžné a dnešního rána vyjádřil svou lítost. Velice se na vás těšil, ostatně vaše matka byla jeho hvězdnou studentkou a doufal, že jednoho dne ji předá své místo profesora Kouzelných formulí. Ztráta vašich rodičů byla skutečnou tragédií nejen pro vás a vaši rodinu, ale pro celou naši společnost," začala Minerva a Hadrian děkovně přikývnul.
„Byla jsem informována o vaší nespokojenosti se školní výukou a malým počtem nabízených předmětů. Nejste první a mnoho mudlorozených je do jisté míry zklamáno tím, že musí opustit vše, co znají a vejít do úplně nového světa. Mohla bych vědět, co je třeba k tomu, abyste zvážil nástup do Bradavic?" optala se jej Minerva.
Hadrian nějakou chvíli zvažoval svá slova a prohlížel si obě profesorky. Na malý okamžik využil svých schopností k zjištění potřebných informací a lehce nahlédl i do potencionálních budoucností, pokud se následujícím pěti minutám dá říci budoucnost. Mohl ale vidět jejich reakce na několik scénářů, a to mu stačilo. Bitevní Meditace byla stále schopností, jejíž potenciál do dnešního dne plně neprozkoumal.
„Studium jazyků. Místo, kde budu moci cvičit hru na piáno a kytaru. Nakonec místo, kde budu moci trénovat Bojová umění. Neboť jsem si pořídil speciální truhlici i s řemeslnou dílnou, místo ke své malířské práci nepotřebuji," vyložil na stůl své podmínky.
„Za přívětivého počasí se dá trénovat venku na pozemcích školy, horší to bude během zimních měsíců, ačkoliv famfrpálové hřiště je od přírodních vlivů částečně chráněno," zareagovala hned Rolanda.
„Lily se v dopisech zmiňovala, že Bradavice nenabízí běžné předměty, ale pokud si pamatuji, docházela na hodiny Latiny a hudební výchovy. Jasně si pamatuji, že zkoušela i výtvarnou výchovu, ale nebylo to něco, na co by měla velké nadání, tak to vzdala. Jak je možné, že se toho tolik změnilo od doby, co byla v Bradavicích?" divila se teta Petúnie, která se rozhodla podpořit svého synovce.
„Během války, která skončila se smrtí Vy-víte-koho, byly Bradavice zasaženy malým počtem studentů, tudíž i menším příjmem financí na provoz školy. Nepomáhá tomu ani Školní Rada, která si z našich příjmů každým rokem bere čím dál tím větší podíl a my se musíme spokojit s tím, co nám zbude. Následkem bylo zrušení nejednoho méně důležitého předmětu a propouštění nadbytečného personálu. Bradavice aktuálně nabízejí osm předmětů pro první a druhé ročníky, přičemž Létání je pouze po dobu prvního ročníku. Pro třetí ročníky pak nabízíme dalších pět volitelných předmětů. Ještě před pár lety jsme pro šesté a sedmé ročníky nabízeli celkem čtyři speciální předměty, nyní je to jen jeden předmět a několik lekcí Přemisťování, o které se stará Ministerstvo kouzel," vysvětlovala profesorka McGonagallová situaci, ve které se Bradavice nacházely.
„Není ten váš ředitel Brumbál velice známou osobností a politicky mocným mužem?" nechápala teta Petúnie a Hadrian si skrytě odfrkl.
Brumbál bude na sto procent jedním z problémů, proč jsou Bradavice v takových sračkách. Budu dříve věřit Alucardovi a jeho názoru na toho bastarda než komukoliv jinému. Nicméně pokud Brumbál odmítá napravit chyby a upadající stav školy, které vládne, nabízí se jistá příležitost, jak toho využít. Pomyslel si Hadrian.
„To je sice pravda, ale jeho politická opozice se mu vyrovná, takže toho není moc, co můžeme dělat," odpověděla Minerva jeho tetě, než se otočila zpátky na Hadriana.
„Pane Potter-Blacku, Bradavice disponují učebnami umění i hudby, jen jejich provoz není zahrnut do našeho rozpočtu. V každém ročníku se najde pár studentů, kteří tyto učebny využívají, ale pod podmínkou, že se budou starat o jejich údržbu a funkčnost. Co se týče cizích jazyků, nemáme kvalifikované instruktory, kteří by vám pomohli. Jedinou možností je, kdybyste našel některého z hradních duchů a zajistil si jejich pomoc. Nejstarší duchové jsou Šedá Dáma a Krvavý Baron, kteří žili v dobách Bradavických zakladatelů. Co se týče místa na trénink Bojových umění, nejsem tomu příliš nakloněna, ale mohu pro vás otevřít bývalou soubojovou místnost. Opět ale za stejných podmínek, jako je užívání učeben umění a hudby," oznámila Hadrianovi a doufala, že je to rozumný mladík a přijme její nabídku, opak znamenal více problémů, než se kterými se chtěla pouštět do boje.
„Není to tak, že bych byl přesvědčen, ale souhlasím s nástupem do Bradavic. Kdybych se rozhodl nastoupit do Krásnohůlek, Tamara by mi nedala pokoj a v Krásnohůlkách znám jen Fleur Delacour. V Bradavicích bude Tamara a nemůžu se dočkat, až uvidím obličej Deana Thomase, až mu dojde, že jsem taky kouzelník," odpověděl Hadrian a na konci svého krátkého proslovu se šibalsky usmíval.
„Odkud se znáte s panem Thomasem, pokud mohu vědět?" optala se překvapená Minerva, protože ani jeden z nich nebydlel příliš blízko toho druhého, aby na sebe jen tak narazili.
„Z finálových kol celostátní výtvarné soutěže, které jsem také poslední tři roky vyhrál," odpověděl Hadrian.
„To není všechno. Letos Hadrian reprezentoval i Velkou Británii ve Francii, kde se účastnil mezinárodní výtvarné soutěže a podělil se o první místo s nějakou starší dívkou," vychvalovala ho teta Petúnie.
„Fleur Delacour. Je spodivem, kolik kouzelníků a kouzelnic člověk potká na podobných akcích," řekl Hadrian a obě profesorky si vyměnily pohled.
„Jsem ráda, že jste se rozhodl pro nástup do Bradavic, pane Potter-Blacku. Sice pro všechny bude šok, jak se jmenujete, ale jistě se s tím nějak poperou. Máte nějaké další otázky nebo něco, s čím bychom vám mohly pomoci?" ptala se jej Minerva.
„Profesor Kratiknot mi dal lístek na vlak, takže mi chybí již jen oblečení, které jsem nechtěl kupovat dříve, než jsem si byl jistý, že do Bradavic skutečně nastoupím," odpověděl na její otázku.
„Výborně. Pokud byste cokoliv potřeboval, stačí mi napsat dopis a poslat jej po sově," řekla a postavila se připravená k odchodu.
„Děkujeme za vaši návštěvu," rozloučila se s nimi teta Petúnie, načež je vyprovodila na chodbu, odkud se obě přemístily pryč.
„Myslela jsem, že budeš smlouvat o více," prohlásila Petúnie, která poznala, že Hadrian s tímto výsledkem nebyl vůbec spokojen.
„Brumbál je náš nepřítel a já mu hodlám vzít to, čeho si cení nejvíce. Jeho postavení, jeho moc a jeho školu. Bude litovat toho, že se rozhodl postavit proti mně a mé rodině, protože až s ním skončím, bude z něj jen žebrající troska," prohlásil Hadrian a myslel to zcela vážně.
„Netuším, co by ti na to řekla Lily, ale vím, co ti na to řeknu já sama. Buď opatrný a nedělej nic, co by se mohlo obrátit proti tobě. Ten parchant mě stál několik dětí a jejich krev je čistě na jeho rukou," podpořila jej.
„Slibuji, tetičko," věnoval ji jeden ze svých upřímných úsměvů a hřejivé objetí.
„Nyní utíkej do pokoje si roztřídit matčiny věci. Pokud najdeš něco dívčího, klidně to dej bokem a já se toho zbavím," řekla mu, a protože neměl nic jiného na práci, vydal se udělat to, co mu navrhla.
Až skončí s přenášením obsahu kufru po matce do nové truhlice, usadí se ve své nové pracovně a začne s plány na zbytek prázdnin. Čekaly ho nejméně dvě další návštěvy Příčné ulice, než bude muset usednout do Bradavického expresu.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black
Věk: 11
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul: Kouzelník
Level: 21 - Exp: 13 166/210 000 +6 250
HP: 2 910
MP: 3 940
Atributy:
STR: 44
VIT: 39 (Bonus: 20% k HP; Regenerace HP/min: 1%)
DEX: 48
INT: 100 (Bonus: 40% k MP)
WIS: 57 (Bonus: -10% Cena MP; Regenerace MP/min: 3%)
LUK: 17 (Bonus: +5% k šanci spadnutí předmětu)
Atribut Body: 20 (115)
Perk Body: 11 (12)
Finance:
- Libry: 432 350
- Galeony: 212 760
- Abyss Dolary: 555
- Svěřenecký Trezor: 50 000 Galeonů
- Investiční Trezor: 335 425 Galeonů
Status:
Chlapec-který-přežil: Tvé jméno je známé v celé kouzelnické společnosti. I sláva má své výhody!
- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několika Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!
- Trvání: Dočasný
Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.
- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.
- Trvání: Trvalý
Matčina oběť: Pradávná rituální magie, kdy tvá matka obětovala svou magii a život.
- Bonus: +75% k obraně proti Lordu Voldemortu, +50% k obraně proti Smrtijedům, +25% k obraně proti neoznačeným Smrtijedům.
- Trvání: Dočasný
Primární Dědic rodu Potterů: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Potterů.
- Bonus: +15% k síle Černé Magie, +15% k síle Runové Magie.
- Trvání: Dočasný
Primární Dědic rodu Blacků: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Blacků.
- Bonus: +15% k síle Černé Magie, +15% k síle magie v boji s magickými tvory.
- Trvání: Dočasný
Perky:
- Metamorfomág: 2/13
- Mistr Ledu: 3/13
- Mistr Vody: 1/13
- Mistr Vzduchu: 1/13
- Mistr Ohně: 1/13
- Mistr Duše: 1/13
Slovo autora:
- Tato kapitola má cca 16 044 slov, což z ní dělá zatím tu nejdelší v této sérii. Ačkoliv jsem se do ní snažil vložit vše, co se událo v minulé verzi, některé věci se tam nevešli, ale nezoufejte, protože jsem se rozhodl přidat i bonusovou kapitolu. Ta nebude vyčnívat svou délkou, pouze doplní chybějící děj a pár dalších věcí, co v dřívější verzi nebylo popsáno.
- Všem také děkuji za loajalitu a trpělivost. Je to asi deset měsíců, co jsem vydal první kapitolu této nové verze, a ačkoliv nemám tolik čtenářů, jako kdysi, jsem s touto verzí příběhu daleko spokojenější a doufám, že je to tak i u vás.
- Něco ke komentářům. Pokud je to od zahraničních čtenářů, docela dobře rozumím anglickému jazyku a věřím, že překlady z jiných jazyků do angličtiny jsou přesnější, než do češtiny ;). Některé další komentáře postrádají jakousi strukturu a poté i smysl, takže někdy netuším, co tím autor (Snakemen) zamýšlel :D.
- Celkově ale děkuji všem, kteří se mnou na této pouti vydrželi a vyjádřili mi podporu.
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T3): 85/225
- Recepty: 421
- Zahradník (T2): 120/150
- Truhlář (T2): 65/150
- Dřevař (T2): 25/150
- Lesník (T1): 34/75
- Malíř (T3): 50/225
- Lingvista (T3): 157/225
- Angličtina (T2): 148/150 (T1:25; T2:49)
- Francouzština (T2): 45/150 (T1:25; T2:15)
- Japonština (T2): 50/150 (T1:25; T2:16)
- Mandarínština (T2): 60/150 (T1:25; T2:20)
- Italština (T2): 21/150 (T1:25;T2:7)
- Ermesianština (T3): MAX (T1-T3:150)
- Muzikant (T1): 55/75
- Pianista (T2): 30/150 (T1:25; T2:10)
- Kytarista (T1): 60/75 (T1:20)
- Krejčí (T1): 6/75
Dovednosti:
- Isshin-Ryu Karate (E): 6/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl - Fialový pásek (lvl. 7-12))
- Umění Meče (E): 1/30 (6+4+2 DEX/WIS) (MAX lvl - dočasně)
- Lukostřelba (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl - dočasně)
- Umění Bitevní Hole (E): 1/30 (6+4+2 INT/WIS) (MAX lvl – dočasně)
- Tvorba Dungeonu: 100/900
- Odchod z Dungeonu: 105/900
- Šachy (P): 2/30 (+5+0 WIS)
Magické Dovednosti:
- Meditace (M): 0/30 (Neodemčeno)
- Bitevní Meditace: 50/90
- Telekineze: 45/90
- Magické Vidění: 20/60
- Magická Aura: 30/60
- Manipulace Ledu: 60/90 (MAX lvl pro Mistr Ledu: 3/13)
- Manipulace Vody: 10/90 (MAX lvl pro Mistr Vody: 1/13)
- Manipulace Vzduchu: 10/90 (MAX lvl pro Mistr Vzduchu: 1/13)
- Manipulace Ohně: 1/90
Kouzla: