Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Star Wars nebo cokoliv od Blizzardu.
12. 5. 2022: Upraveno několik dějových faktů, aby odpovídaly faktům v kapitole 2.5. a 2.6.
Kniha 2. Kapitola 1. – Bradavice
1. 8. 1980:
Lilian Alexandra Evansová-Potterová znaveně odpočívala v nemocniční posteli, a ačkoliv byla stále unavená z dlouhého porodu, nebyla schopná usnout. Její plnou pozornost měl její novorozený syn, který byl tím nejkrásnějším, co kdy spatřila. Byla pyšná hlavně na jeho oči, které doslova zářily jako dva smaragdy.
Také věděla, že její syn bude po magické stránce velice mocný, již během posledních měsíců cítila jeho přítomnost a nejednou to byla právě jeho magie, která ji zachránila před nebezpečnými kouzly Smrtijedů a jejich Temného Lorda.
„Dobré ráno, doufám, že neruším?" ozval se tvrdý hlas starého muže a Lily vzhlédla ke dveřím, kde spatřila někoho, koho tam upřímně nečekala.
„Barone Blacku," posadila se na posteli a uctivě poklonila hlavou, navíc se ani nezmohla.
„V pořádku, Lady Lilian, jste po porodu, není třeba se přetěžovat," uklidnil ji, aby se nesnažila následovat protokol, na kterém běžně trval.
„Jak vám mohu pomoci, Barone Blacku?" optala se jej, protože nechápala, proč tam je.
„Přišel jsem se podívat na svého nejnovějšího prasynovce. Také jsem se chtěl ujistit, že to, co jsem slyšel, není pravda," odpověděl Arcturus Black, starší bratr Dorei Blackové-Potterové.
„Co by mělo nebo nemělo být pravdou?" nechápala a pečlivě starého muže sledovala, jak si prohlíží jejího syna.
„Váš muž veřejně prohlásil narození svého syna, Harryho Jamese Pottera. Doufal jsem, že tohle jméno bude falešné, jinak si nedovedu představit, proč by takhle veřejně plival na památku svých rodičů, a hlavně mé sestry!" řekl Arcturus chladně a Lily věděla, že si James opět šel vlastní cestou.
„Je mi to velice líto, Barone Blacku. Když Baron Potter a Lady Potterová odmítli jméno Harry, protože zní příliš obyčejně a nebylo vhodné pro někoho jeho budoucího postavení, byla jsem mírně zklamaná, ale souhlasila jsem s kompromisem. Byl jste u toho, když jsme se shodli na jméně Hadrian a Harry mělo být jen jeho zdrobnělé jméno, nic jiného. James tohle rozhodnutí probral se svými přáteli i profesorem Brumbálem. Po tom, co Baron Potter a Lady Potterová zemřeli, odmítá s jejich rozhodnutími mít cokoliv společného, hlavně když ho Baron Potter odmítl ve své závěti jmenovat Lordem Potterem," vysvětlovala Lily a sama nebyla spokojená s tím, jak se James poslední měsíce choval.
„Charlus s Doreou se musejí obracet v hrobě, ale díky Merlinovi i Morganě, že není Lord Potter. Netuším, kolik toho víte o aktivitách svého manžela, Lady Lilian, ale během posledních dvou měsíců prodal téměř všechny nemovitosti rodu Potterů a každý týden se na trhu objeví nějaký podíl v podnicích, které rod Potterů vlastnil. Mé kontakty mi jasně řekly, kam všechno získané zlato teče. Charlus by mého synovce jistě vydědil a prohlásil za krvezrádce, kdyby stále žil," oznámil jí Arcturus a sledoval její šokovaný výraz, což mu jasně ukázalo, že o tom neměla nejmenší ponětí.
„S tím, jak váš manžel okrádá vlastní rod o zlato a způsoby příjmu, vám pomoci nemůžu. Nicméně v mé moci je něco jiného. Mohu změnit jméno vašeho syna. Kdo jsou mimochodem jeho kmotr a kmotra?" nabídl se Arcturus a opět se zadíval na spící novorozeně.
Nedal na sobě nic znát, ale málem překvapeně uskočil o krok dozadu. Na vlastní oči totiž spatřil, jak se na malý okamžik černá barva několika vlásků změnila na rudou, poté na stříbrnou, a nakonec zpátky na černou. Jeho prasynovec byl Metamorfomág.
„Sirius je kmotrem a Alice Longbottomová zase jeho kmotrou. Sirius již složil magickou pokrevní přísahu, Alice ji složí až sama bude moci, její syn Neville se narodil před dvěma dny," odpověděla Lily.
„To mi celou tu situaci ještě zjednodušuje. Chcete mu dát ještě nějaké další jméno, nebo Hadrian James stačí?" ujistil se Arcturus.
„Věříte v Bohy, Barone Blacku?" optala se Lily a on nechápal, proč se jej ptala zrovna na tohle, když se měli bavit o Hadrianově jméně.
„Dle tradic uznávám několik Bohů, ale věřím hlavně v Magii. Proč se ptáte, Lady Lilian?"
„Má babička z otcovi strany, pocházela z Japonska. Když jsem byla malá, vyprávěla mi o tradicích v jejich vesnici a o Bozích, ve které věřili. Vyprávěla mi, že v okamžiku, kdy se narodil její bratr, proťal oblohu jediný blesk. To bylo prý znamení a zároveň požehnání Boha Raijina, po kterém ho také pojmenovali. Během života pak její bratr měl několikrát přežít přímý zásah bleskem. Když se včerejšího večera Hadrian narodil, stalo se to stejné a James mi tvrdil, že se mi to muselo jen zdát, protože obloha byla zcela čistá. Vím, že to zní bláznivě, ale v magickém světě je toho tolik skrytého a zapomenutého, že jsem si nemohla pomoci a vzpomněla si hned na vše, co mi babička vyprávěla. Ráda bych, aby nesl i jméno Raiden, jak v babiččině vesnici nazývali Boha Raijina," vysvětlovala Lily a Arcturus se musel pousmát.
Velice rád se povyšoval nad mudlovské šmejdy, kteří odmítali přijmout jejich tradice a pošlapávali jejich hodnoty. Původně si to stejné myslel i o ženě na lůžku, ale svůj názor musel již před nějakou dobou přehodnotit. Když se mu Dorea svěřila, že si James hodlá vzít mudlorozenou kouzelnici, vynaložil docela dost zlata na to, aby o ní zjistil naprosto vše, co se dalo. Velice dobře věděl o jejím skrytém původu, stejně jako to věděli Charlus s Doreou. Jenom kvůli tomu dostala šanci se prokázat, že je hodná nést jméno jednoho z nejstarších rodů v Evropě.
„Nejsou Bohové jako Bohové a jejich existence je závislá na tom, kolik skutečných věřících v ně věří. Pokud věříte, že blesk na čistém nebi je znamení Japonského Boha, pak mi nenáleží, abych vám to, jakkoliv vyvracel," ujistil ji a špičkou hůlky si na levém ukazováčku udělal malou ranku.
Nechal Hadrianovi na čelo spadnout jedinou kapku své krve, do které soustředil většinu své magie.
„Z moci mě svěřené s titulem Barona, já, Lord Arcturus Black III, tě tímto jmenuji synem Starobylého a Vznešeného rodu Blacků. Nechť se od tohoto okamžiku jmenuješ Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black. Jak jsem rozhodl, ať Magie zpečetí!" prohlásil Arcturus oficiálně a sledoval, jak se kapka jeho krve i magie vpila do Hadrianova čelíčka, na kterém se na malinkatý okamžik objevil bělostný znak připomínající blesk, ale také runu Sowilo.
„Mnohokrát děkuji, Barone Blacku," poděkovala mu vděčně Lily a byla ráda, že tímto způsobem byla schopná uctít památku Jamesových rodičů i části svých Japonských předků.
„Budu v kontaktu, Lady Lilian. Pokud to ale bude možné, nechte si naše setkání i budoucí komunikaci pro sebe," požádal Arcturus a v hlavně se mu rodil jistý plán, k tomu ale musel zamířit ke Gringottům.
oooOOOooo
1. 9. 1991:
Bylo nedělní ráno a Hadrian si naposledy zkontroloval vše, co si sebou vezl do Bradavic, což bylo téměř všechno, co vlastnil. Kdyby navíc potřeboval cokoliv z toho, co nechával doma u tety nebo v tábořišti, kdykoliv se pro to mohl teleportovat.
Od událostí na Příčné ulici, kdy byl nucen zabít dva muže, uplynul již týden. Dva dny z toho strávil v Doju pod dohledem Mistra Kurokyuua a Mistra Fenga. Každý z nich měl svůj vlastní proslov a odmítli jej pustit ze svého dozoru, než si byli oba jistí, že se u něj neprojeví žádné nežádoucí následky tohoto činu. Když se to vzalo kolem a kolem, byla to prostá sebeobrana. Někdo by mohl namítat, že byla nepřiměřená, ale všichni Mistři v Doju se shodli na jediné věci. Pokud na něj někdo zaútočí s úmyslem jej připravit o život, měl od nich doporučeno odpovědět rychlým, a hlavně smrtícím aktem.
Dokonce se zdálo, že i Gaia s nimi souhlasila, ostatně mu za jejich eliminaci pogratulovala a odměnila jej. Aby toho nebylo málo, rod Potterů byl nyní oficiálně ve válce s Temným Lordem Voldemortem, jeho Smrtijedy a dalšími stoupenci. Dobře si pamatoval na obě oznámení.
Gratulace! Eliminoval jsi dva Řadové Smrtijedy (Nepřátelé 4. úrovně)!
Odměna: 2x 10 000 EXP!
Důležité upozornění!
Eliminoval jsi dva Smrtijedy a odpověděl tak na útok Temného Lorda Voldemorta proti tvému rodu. Byla zahájená Krevní Msta!
Od tohoto okamžiku jsi ve Válce s Temným Lordem Voldemortem a jeho stoupenci!
Válka (Krevní Msta)
Info: Když Temný Lord Voldemort zavraždil tvé prarodiče, rodiče a další rodinné členy, vyhlásil tímto aktem magickou válku mezi svou organizací a tvým rodem. Jakmile jsi prolil krev jednoho z jeho stoupenců, přijal jsi tuhle deklaraci a vstoupil do magické války, která je v kouzelnické společnosti známá jako Krevní Msta.
Podmínky k ukončení krevní msty (nutné splnit aspoň jednu):
1. Kompletní anihilace jedné ze dvou stran!
2. Obě strany musejí přijmout ukončení Války a přijmout Příměří!
3. Zabitím vůdců jedné nebo druhé strany (Hadrian J. H. R. Potter-Black nebo Lord Voldemort)!
Nepřátelé:
1. úroveň: Sponzoři – neoznačení členové komunity, kteří souhlasí s cíly Temného Lorda Voldemorta!
- Odměna za eliminaci nebo získání na svou stranu: 5 000 EXP!
2. úroveň: Pěšáci – nedobrovolní lidé pod vlivem zakázané magie nebo lektvarů!
- Odměna za osvobození: 5 000 EXP!
3. úroveň: Rekruti – neoznačení Smrtijedi, kteří musí dokončit speciální misi a rituál k přijetí Znamení Zla!
- Odměna za eliminaci: 5 000 EXP!
- Odměna za získání na svou stranu: 5 000 EXP! (pouze pokud je Rekrut nevinný ze zločinů vůči nevinným)
4. úroveň: Řadový Smrtijedi – stoupenci, kteří úspěšně přijali Znamení Zla!
- Odměna za eliminaci: 10 000 EXP!
5. úroveň: Elitní Smrtijedi – speciálně trénovaní Smrtijedi k boji proti Bystrozorům!
- Odměna za eliminaci: 25 000 EXP!
6. úroveň: Smrtijedi Vnitřního kruhu – nejlepší z nejlepších, plní funkci generálů!
- Odměna za eliminaci: 50 000 EXP!
7. úroveň: Temný Lord Voldemort
- Odměna za eliminaci: 1 000 000 EXP!
Spojenci:
- Aktuálně nemáš žádné oficiální spojence, kteří musí složit speciální magický slib, aby se mohli účastnit tohoto válečného aktu!
Nikomu o tom neřekl, tušil totiž, že by se k němu Tamara okamžitě přidala v domnění, že je to celé jen hra. Bylo to sice ironií, když chtěl argumentovat, že válka není žádná hra, když on sám byl Hráč.
Když po dvou dnech opustil Dojo a vrátil se domů, bylo to také s vědomím toho, že ho ze strany Ministerstva Kouzel nečeká žádné vyšetřování. Mistr Takeshi podle všeho infiltroval Příčnou ulici, kde vyslechl jediné tři svědkyně. Ty jej ujistily, že se Hadrian nemusí ničeho bát a všechny tři mu dluží svůj život. Ichigo infiltroval i samotné Ministerstvo Kouzel, kde získal informace přímo z Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů. To, že Hadrian zabil dva Smrtijedy, nebylo nikomu zatím známo, protože údajně zmizeli ze zadržovacích cel.
Podle všeho se vyšetřováním jejich zmizení zabýval Alastor Moody, který vyslechl několik lidí na Bronzové ulici, ale nikdo mu neřekl nic, co by ukázalo prstem na Hadriana nebo Tamaru a jejího otce.
„Hadriane, máš všechno? Je čas, abychom vyjeli," optala se jej teta Petúnie, která nakoukla k němu do pokoje.
„Jen poslední úprava a můžeme jít," odpověděl pohotově a podíval se do zrcadla u šatní skříně.
Hadrian byl na svůj věk docela vysoký a jeho vypracovanou postavu by mu mohl závidět i kdejaký starší kluk. Běžně míval černé kratší vlasy, ale nyní měl jistou roli, kterou musel hrát, proto nyní dosahovaly až do poloviny jeho zad. Také do nich přidal tři pruhy rudé barvy, aby tak uctil památku své matky.
Jizvu ve tvaru blesku také přesunul ze svého čela na levé rameno, aby ji měl dost často na očích a připomínala mu to, co všechno ztratil. Jejím přesunem se hodlal distancovat od veřejné představy o jeho podobě a všech smyšlených příběhů o Harry Potterovi.
On byl Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black, Dědic Starobylých a Vznešených rodů Potterů a Blacků. Jeho postavení sebou neslo mnoho výhod, ale také mnoho zodpovědnosti, které se odmítal vyhnout. Bylo to něco, co mu zanechali jeho předci, byl to jejich odkaz a on v něm hodlal pokračovat dle svých nejlepších schopností.
„Lily by na tebe byla pyšná," přiznala mu teta Petúnie a z kapsy vytáhla smaragdovou stužku, kterou mu stáhla vlasy do jediného ohonu.
„Děkuji," odvětil Hadrian.
„Nezapomeň si sebou vzít ten obraz, co ti tvá sova přinesla. Nerada bych se jednoho dne vrátila z nákupu a zjistila, že jej Dudley nebo Vernon zničili," připomněla mu ještě teta Petúnie a Hadrian vzhlédl ke stěně, kde visel jeden z dárků od Fleur.
Na obraze, který měl sotva půl metru na šířku a třicet centimetrů na výšku, byla jeho postavička na hřbetě děsivě vypadajícího draka. V jedné ruce hrdinsky držel meč a v druhé zase malé děvčátko, přesněji Gabrielu, Fleuřinu sestru.
Fleur tento obraz namalovala jen z žertu, ale bylo na něm i věnování s podpisy její sestry a rodičů, tak si jej rozhodl pověsit na stěnu. Jak ho sundával ze stěny a vložil do své truhlice, pomyslel na zbytek dárků a dopis, který od ní obdržel jen pár dní po tom, co si koupil Artemis.
S obrazem v balíčku přišla i kniha o tom, jak se v kouzelnické společnosti vytvářejí magické obrazy a portréty. Podle toho, co mu Fleur sdělila, byly tyhle knihy velice chráněné, aby se na trh nedostal někdo schopnější a nepřipravil tak pár čistokrevných rodin o živobytí.
Prý živobytí, spíše monopol, když už nic jiného. Jediná výhoda kouzelnického světa, neexistují zde žádné zákony proti monopolu. Pomyslel si a měl několik nápadů na to, jak toho využít ve svůj prospěch.
Od Fleuřiných rodičů dostal sadu očarovaných štětců a knihu, jak si z běžně dostupných ingrediencí připravit vlastní barvy, což byl prý základ pro všechny začínající malíře.
Drahý Hadriane,
ze svého dlouhého podpisu si nedělej žádné starosti. Můj otec má podobný problém a vyrůstala jsem obklopená těmito věcmi, takže je to pro mě běžná záležitost. Byla jsem nicméně velice překvapená, že nejsi pouze Dědic Potter, ale i Dědic Black. Každý zná tvůj příběh i to, jak jsi přišel o své rodiče. Můj otec má několik teorií o tom, jak jsi se mohl stát Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Blacků, ale mě odmítl své teorie sdělit a zakázal mi, abych se tě na to ptala – je to velice osobní věc, takže se ptát nebudu. ;)
Měl bys také vědět, že je nevhodné se ptát dívky nebo ženy na její věk, ale pokud bych ti neprozradila své narozeniny, nikdy bys mi nemohl poslat přání ani dárek. Narodila jsem se třináctého března roku 1977. Pro tvou zajímavost, má sestra se narodila patnáctého června roku 1984.
Také děkujeme za upozornění na ilegální tvorbu knih o tvé osobě. Gabriela se rozhodla, že si nechá jen jedinou z nich, zbytek se matka rozhodla vrátit zpátky do obchodu. Je až zarážející, co si někteří lidé dovolí a kam až zajdou, aby vydělali nějaké zlato na nevědomosti veřejnosti. Jinak můžeš hádat, kterou knihu si sestra nechala, naprosto vůbec to nemá ani nejmenší spojitost s obrazem, který je přiložený k tomuto dopisu.
Vím, že do konce prázdnin nezbývá mnoho času a musíš se připravit na nástup do Bradavic. Jsem zklamaná, že je tohle tvá finální volba, ale jak jsi psal, máš své důvody a snad mi je jednoho dne prozradíš. Doufám nicméně, že ti studium v Bradavicích nezabrání se účastnit dalších výtvarných soutěží, abych ti mohla příště ukázat, kdo z nás je lepší – samozřejmě tím myslím sebe. :)
Ještě jednou ti všichni přejeme všechno nejlepší k tvým jedenáctým narozeninám.
Tvá,
Fleur I. Delacour
oooOOOooo
Nástupiště Kings Cross bylo nedělního rána docela zaplněné i přes fakt, že byl víkend. Možná právě proto, že to byla neděle, se všichni chystali odjet na internátní školy nebo se vraceli z návštěv u příbuzných. Ačkoliv auta byla celkem rozšířenou komoditou, ne každý si je mohl stále dovolit a autobusová a vlaková doprava byla stále přijatelnou alternativou.
„Nečekala jsem zde tolik lidí," otřásla se mírně teta Petúnie, která byla zvyklá na daleko menší počty lidí, ostatně celý život žila v rodinném domě svých rodičů nebo v čísle 4. Oba domy se nacházely v okrajových částech menších měst, takže počty lidí, se kterými přišla do styku, nebyly tak obrovské.
„Je deset dvacet, za pět až patnáct minut odjíždí asi tři vlaky, takže se to tu celkem vylidní," uklidňoval svou tetu Hadrian.
„Nejsem tak slabá, abych nepřekonala svůj strach z tolika lidí. Pouze nesnáším, když se musím někam tlačit," odvětila, ale i tak mu věnovala jeden ze svých vzácných úsměvů.
Nějakou chvíli šli mlčky a pozorovali dění kolem sebe. Hadrian, který byl daleko pozornější než jeho teta, spatřil nejméně tři další studenty, kteří měli vozík s klecí, ve které byla sova nebo kočka. Nebylo to ani pět minut po tom, co vstoupili na nástupiště, když konečně dorazili na místo. Na začátku nástupiště č. 10 je čekala Tamara i se svým otcem.
„Hadriane, paní Dursleyová," přivítal je Paul.
„Paule, Tamaro, čekáte dlouho?" optal se hned Hadrian.
„Chviličku. Prohodili jsme jen pár slov s bratrem a jeho rodinou," odpověděl Paul pohotově a Hadrianovi hned došlo, proč se Tamara tvářila doslova všelijak.
„Petúnie Dursleyová, velice mě těší," představila se oficiálně Petúnie.
„Paul Granger. Tohle je má dcera Tamara," potřásl si s ní Paul pravačkou.
„Můžeme vyrazit? Ráda bych si našla volné kupé, které bude od Hermiony tak daleko, jak jen to bude možné," optala se Tamara nedočkavě.
„Tohle je moje konečná. Neberte si to prosím osobně, ale nechci vidět svět, který mi vzal mou milovanou sestru," omluvila se Petúnie rodině Grangerů, než krátce objala Hadriana.
„Opatruj se, nenech si naprosto nic líbit a všem ukaž, čeho jsi schopen. Lily čelila diskriminaci od prvního dne, proto zůstaň silný a nenech se zlomit," popřála mu tiše.
„Děkuji ti, tetičko. Znám ji jen z tvého vyprávění a toho, co jsem vyčetl z jejího deníku, ale jistě by na tebe byla pyšná. Naše začátky nebyly nijak zázračné, ale nyní můžu říci, že jsem hrdý na to, že jsme rodina. To stejné nemůžu říci o Dudleym nebo Vernonovi, ale ty jsi má poslední rodina a nic se na tom už nezmění," odpověděl na rozloučenou a společně s Tamarou se vydali k průchodu na magickou část vlakového nádraží.
„Každý rok je to tu stejné, všude plno MUDLŮ!" ozval se vysoký ženský hlas jen malou chvíli před tím, než Tamara se svým otcem prošli přepážkou na nástupiště devět a tři čtvrtě. Hadrian se stihnul otočit, aby mohl spatřit početnou rodinu zrzků, jejichž matka na celé kolo vykřikovala o mudlech a nástupišti, do kterého právě vstupoval.
„Mladý muži, neblokuj prosím průchod, aby další příchozí měl volný prostor k projití," vyzval jej muž v tmavě rudém hábitu s oficiálně vypadajícím odznakem na hrudi. Hned podle toho poznal, že je to jeden z Bystrozorů.
„Omlouvám se," popošel několik kroků, aby uvolnil průchod. „Jinak na mudlovské straně nějaká zrzatá žena vykřikuje o nástupišti plném mudlů a průchodu na tohle nástupiště. A to docela hlasitě," oznámil strážníkovi, který okamžitě zvážněl.
„Děkuji za oznámení, hned se o to postaráme," odpověděl Bystrozor a záhy se k průchodu vydala hned pětice kouzelníků.
„Hej, co tě tak zdrželo?" ptala se hned Tamara, která na něj mávala ze dveří vagónu.
Hadrian rychle vysvětlil situaci, které byl svědkem, než se rozhlédl kolem sebe. Nedaleko průchodu na nástupiště zahlédl docela známou postavu drobné výšky.
„Hned budu zpátky," oznámil jí.
„Hadriane, jsem rád, že jsi mě zahlédl," pousmál se GrimClaw.
„GrimClawe, nechť se tvé trezory plní zlatem a tví nepřátelé umírají při pohledu na své rozdrcené srdce," pozdravil Hadrian.
„Hahaha, to je dobré, velice dobré. Nechť se tvé zlato jen množí a magie je stále na tvé straně," vrátil mu GrimClaw pozdrav, než z vnitřní kapsy hábitu vytáhl malou truhličku.
„Uvnitř najdeš menší dar od ředitele Ragnoka pro sebe i Dědičku Dagworth-Grangerovou. Připravil jsem pro tebe i speciální manuál a ceník jistých předmětů, které pro tebe národ Goblinů bude ochoten prodávat speciálním kupcům. U ceníku máš i naše ceny za tyto služby, pokud bys chtěl smlouvat, je to samozřejmě možné," oznámil mu GrimClaw.
„Je mi ctí přijmout tyto dary a jednoho dne vám předám dary ve stejném duchu, v jakém jsem obdržel tyto," převzal si Hadrian truhličku, kterou si bez povšimnutí ostatních strčil do Inventáře.
„Ředitel Ragnok také souhlasil s prodejem dalších věcí z tvých aktivit, některé prodáme dál, jiné koupí národ Goblinů za prémiovou cenu," oznámil mu GrimClaw a Hadrian si vzpomněl na nedávnou schůzku s ředitelem Gringottovic banky.
Nejenže se bavili o jeho daru od Gaii, Ragnok mu byl schopen o Abyssu prozradit spoustu dalších informací. Dozvěděl se i to, že mezi kouzelníky nebylo mnoho těch, kteří by měli s Abyssem nějaké spojení. Upozornil jej, že Lord Voldemort patřil do této menšiny a přislíbil mu neoficiální pomoc v Krevní Mstě proti Temnému Lordu a jeho Smrtijedům.
To, že nějaká existovala, bylo Goblinům známo a mělo to být známo i Ministerstvu Kouzel. Jediný důvod, proč to nebylo na titulcích všech novin po celém kouzelnickém světě bylo to, že Oddělení, které se o tyhle věci staralo, dávno zaniklo z nedostatku financí na provoz. Tak se stalo, že kniha, ve které se Krevní Msty, Dluhy Života a podobné magické smlouvy objevovaly, byla uložená někde hluboko v archívu bez toho, aby si byl někdo vědom její existence.
Ragnok nadhodil, že se stále diví tomu, proč mnoho zaměstnanců Ministerstva Kouzel již dávno nepřišlo o svou magii za porušení nejrůznějších magických slibů a smluv, které museli složit a podepsat, když nastoupili na svou funkci.
Hadrian na to reagoval slovy, že pokud nejsou finance na provoz důležitých Oddělení, proč by měly být finance na magické smlouvy a na mrhání času s magickými sliby? Ragnok i GrimClaw na něj chvíli překvapeně hleděli, než spustili o tom, jak jsou lidé neschopní dodržet i ty nejzákladnější bezpečnostní praktiky, a už se nemohou divit korupci, která Ministerstvo Kouzel doslova prolézala od základů po tu nejvyšší část hierarchie.
„Pane Potter-Blacku, slečno Dagworth-Grangerová, mám zde vaše hůlky. Nacházím se kousek od krbů!" ozvalo se Hadrianovi v hlavě a on hned poznal Alucardův hlas.
„GrimClawe, Alucard právě dorazil s mojí hůlkou. Hned, jak dojdu k závěru ohledně naší spolupráce, dám ti vědět skrze Poštovní Box nebo přes Artemis," oznámil Hadrian.
„Jsem na tvou hůlku velice zvědav, Hadriane. Pojďme, nenechme toho násosku příliš dlouho čekat," ušklíbl se GrimClaw.
„Alucarde," pozdravil Hadrian čistokrevného upíra v rudém kabátě s obrovským rudým kloboukem, který přitahoval nejvíce pozornosti.
„Konečně budu mít hůlku, která mi padne," prohlásila Tamara potěšeně, protože její otec našel jednu hůlku po svých předcích, a ačkoliv s ní mohla Tamara kouzlit, jasně cítila, že ona hůlka není kompatibilní s její magií.
„Neboť vlak brzy odjíždí, nebudeme to dlouze protahovat. Slečna Dagworth-Grangerová, cesmínová hůlka s vyztužením ze zlata, jedenáct palců dlouhá a jako jádro zde máme ocasní pero a krystalizované slzy ohnivého fénixe," představil Alucard první ze dvou hůlek, kterou Tamaře podal v úzké krabičce.
Tamara se na ní vrhla jako hladový vlk a sotva svou novou hůlku uchopila, celým nástupištěm se prohnala neviditelná vlna tepla. Samotná Tamara se na malý okamžik rozzářila magickou aurou, jak došlo k synchronizaci mezi hůlkou a její magií.
„Očekávaná reakce," usmál se Alucard a Hadrianovi podal druhou krabičku.
„Pan Potter-Black. Třináct palců dlouhá hůlka z jasanového dřeva s vyztužením z orichalca. Jako jádro jsou zde tesák a zkrystalizovaná krev Kriagra," představil i druhou hůlku.
Zatímco se kolem Tamary objevila rudá aura ohně, kolem Hadriana se objevila jeho specifická smaragdová aura a celé nástupiště bylo následně zaplaveno chladem. Nebyl nikdo, kdo by se na malou chvíli neotřásl a většinu přítomných napadlo, že podzim letos přichází velice brzy a zima ještě dříve.
„Velice fascinující, jak některé věci dokážou pozměnit magickou auru. Je zcela běžné, nebo aspoň v minulosti to tak bylo, že všichni s nadáním pro nějaký živel, měli barvu aury shodnou s daným živlem. Vaše aura, pane Potter-Blacku, má naprosto shodný odstín s barvou Kletby Smrti, kterou jste jako patnácti měsíční dítě přežil," poukázal Alucard na menší zajímavost a GrimClaw si odkašlal.
„Národ Goblinů bude zajímat, kde jste získal Orichalcum a kolik jej můžete prodat, pokud ještě nějaké vlastníte," řekl Hadrianův Správce Pokladů, na kterého se Alucard zazubil.
„O tom vůbec nepochybuji, můj drobný válečníku. Můj zdroj je nicméně nenávratně ztracen v nicotě, kam se celá dimenze Středověké Atlantidy propadla," odpověděl Alucard.
„Takže i třetí a poslední ze třech magických center stejného jména je nenávratně ztraceno," povzdechl si GrimClaw.
„Omlouvám se, ale chcete tím říci, že existovaly tři Atlantidy?" optal se Paul překvapeně.
„Prvotní Atlantida byla prvním magickým městem, které bylo celosvětovým centrem všech magických ras. Tohle město bylo ztraceno v incidentu, o kterém se nemluví. Druhá Atlantida byla celosvětovým obchodním centrem. Ta byla zničena přírodními silami, ostatně byla vybudována nad třemi aktivními podmořskými sopkami, ze kterých obyvatelé města čerpali energii k provozu celého města, což se jim nakonec stalo osudným. Třetí a poslední Atlantida byla pokusem o obnovení druhé Atlantidy, tentokrát s ochranou speciální dimenze. Podle dochovaných výpovědí víme, že tento speciální prostor byl destabilizován a celé město doslova zmizelo z povrchu Země," vysvětloval všem GrimClaw.
„Fascinující. Takže všechny mýty a legendy o Atlantidě pocházejí z posledního města?" položil Paul další otázku.
„Ano, a protože jednoznačné důkazy existovaly až do středověku, říká se jí Středověká Atlantida. V magickém světě samozřejmě důkazy existují i nadále, ale během svého rozmachu se církev postarala o to, aby veškeré učení a cokoliv spojeného s magií, bylo zničeno. Docela ironické, když samotný Ježíš byl čaroděj," zasmál se Alucard a vlakovým nástupištěm se rozezněl pískot píšťalky, který oznamoval brzký odjezd vlaku.
„Alucarde, děkujeme za tyhle hůlky. Jsem si jistý, že lepší bychom nikde jinde nezískali," poděkoval Hadrian výrobci hůlek.
„Byla to pro mě čest, pane Potter-Blacku. Je to již nějaká doba, co jsem vyráběl takhle unikátní hůlky. Jen tak mimochodem se zmíním, že všechny hůlky musejí být očarovány monitorovacím kouzlem, které Ministerstvu Kouzel řekne, pokud byste čarovali mimo školní rok a v okolí normálních lidí. Neboť jsem je dokončil teprve dneska ráno, neměl jsem čas tohle očarování na hůlky přidat," mrkl na ně Alucard, než se všem poklonil a doslova se propadl do svého vlastního stínu.
„Tohle je znamení i pro mě. Hadriane, gratuluji k získání tak mocné a unikátní hůlky. Kdybys cokoliv potřeboval, víš, jak mě bezpečně kontaktovat. Dědičko Dagworth-Grangerová, váš Správce Pokladů Aggrot byl seznámen s vaším speciálním Darem a aktuálně pro vás vyjednává možnost obchodování na Aukci skrze naši banku v roli prostředníka. Můžete od něj tedy v brzké době očekávat dopis," s těmito slovy se rozloučil i GrimClaw, který se na malou chvíli modře rozzářil, než také zmizel.
„Rychle si nastupte nebo vám ten vlak ujede," upozornil je Paul, když si všimnul, jak se k nim blíží jeho bratr s ženou.
„Budu ti pravidelně psát," slíbila hned Tamara svému otci, než jej krátce objala a rychle naskočila na schody do vlaku.
„Rád bych řekl, že dám na Tamaru pozor, aby se nedostala do problémů, ale můžu se o to jen pokusit a nic neslibuji," rozloučil se i Hadrian a Paul jej pobaveně poplácal po rameni.
„Šťastnou cenu a úspěšný školní rok," popřál mu ještě Paul, načež se Hadrian přidal k Tamaře.
Matka nelhala. Bradavický Express je skutečně rudé barvy i přes fakt, že v jejím vydání Bradavické Historie se píše, že byl převážně bronzové barvy s modrými vagóny. Zdá se, že každý ředitel si může změnit barevné schéma vlaku podle toho, v jaké koleji studoval. Kdyby byl Bradavický ředitel skutečně nestranný, byl by celý vlak v kombinaci barev všech kolejí, a nikoliv jen jedné z nich. Pomyslel si Hadrian, když se s Tamarou usadili v prázdném kupé.
„Hej, co ti GrimClaw chtěl?" optala se Tamara hned, jak se pohodlně usadili na červené sedačky.
„Později, nyní mi dej minutku, abych si pořádně prohlédl svou hůlku," řekl Hadrian a nechal si zobrazit informace o své hůlce.
Kouzelnická Hůlka
Vzácnost: Unikátní
Typ: Jednoruční zbraň/Pomůcka
Tvůrce: Alucard
Majitel: Hadrian J. H. R. Potter-Black
Požadavky:
- 1. Titul Kouzelník nebo vyšší!
Magické Poškození: Síla kouzla + 20%
Bonus: -50 % k ceně Kouzel!
Životnost: 636/636
Info: Hůlka z jasanového dřeva. Její délka má úctyhodných 13 palců. Jako jádro má tesák a zkrystalizovanou krev Kriagra (magický Arktický Tygr). Orichalcum je nakonec použito na zpevnění a zvýšení vodivosti hůlky.
1. Očarování: Spoutání Krve (Pasivní) – Hůlka je spoutána s krví svého majitele a nebude tak sloužit nikomu jinému.
Pětinový bonus k síle kouzel a jen poloviční cena všech kouzel? Diffindo na maximálním levelu stojí šedesát jednotek magie, mě to stojí jen padesát jedna jednotek. Ale když použiju hůlku, bude mě to stát jen dvacet jedna jednotek, což jsou ve výsledku tři kouzla za téměř stejnou cenu jediného kouzla bez jakýchkoliv bonusů. Vyhodnotil Hadrian výhodu, kterou mu ona hůlka nabízela.
Hadí Dýka má sice větší bonus k síle kouzel, ale snížení ceny kouzel je rozhodně neocenitelnou alternativou. Pomyslel si ještě a byl se svou hůlkou náležitě spokojen.
Protože jej Tamara napodobila, použil Pozorování i na její hůlku, aby zjistil, jak moc si jsou podobné.
Kouzelnická Hůlka
Vzácnost: Unikátní
Typ: Jednoruční zbraň/Pomůcka
Tvůrce: Alucard
Majitel: Tamara C. Dagworth-Grangerová
Požadavky:
- 1. Titul Kouzelnice nebo vyšší!
Magické Poškození: Síla kouzla + 20%
Bonus: -30 % k ceně Kouzel!
Životnost: 449/449
Info: Hůlka z cesmínového dřeva. Její délka má 11 palců. Jako jádro má ocasní pero a krystalizované slzy ohnivého fénixe. Zlato je nakonec použito na zpevnění a zvýšení vodivosti hůlky.
1. Očarování: Spoutání Krve (Pasivní) – Hůlka je spoutána s krví svého majitele a nebude tak sloužit nikomu jinému.
Bonus k síle kouzel je stejný, ale cena kouzel je nižší jen o třicet procent. Zdá se, že je to rozdíl mezi zlatem a orichalcem. Čím vyšší vodivost, tím menší cena kouzel. Porovnal rozdíly a všimnul si, že i životnost každé hůlky byla jiná.
oooOOOooo
O půl hodiny dříve:
Po tom, co Hadrian nahlásil porušení Zákona o Utajení, se Bystrozoři vydali do mudlovské části nástupiště. Prvně si mysleli, že bude těžké najít zdroj tohoto nezákonného jednání, ale jejich práce byla velice snadná. Stačil jim jediný pohled na rodinku zrzků a jejich matku, která se nadechovala k dalšímu proslovu. Než stihla dokončit slovo mudla, jeden z Bystrozorů ji nenápadně umlčel.
„Madame Weasleyová, jste zatčena kvůli podezření o porušení Zákona o Utajení našeho světa. Nechápu, proč jste na této straně nástupiště, když jste všechny předešlé roky používali letaxovou síť a ani mě to nezajímá, to je úloha těch, kteří vás budou vyslýchat. Nyní mi prosím odevzdejte svou hůlku," oznámil jí vedoucí skupinky Bystrozorů a zrušil kouzlo, které ji umlčelo.
„Neudělala jsem naprosto nic špatného. Měla jsem jasné instrukce od profesora Brumbála, tak mi nyní nestůjte v cestě, musím najít Harryho Pottera, abych mu pomohla na nástupiště a vlak do Bradavic!" vyjela okamžitě na Bystrozora, který se netvářil vůbec potěšeně.
„Vaše důvody mě absolutně nezajímají. Vy ani Albus Brumbál nejste nad zákonem, a to ještě tím nejdůležitějším, který zajišťuje naši bezpečnost před odhalením. Nyní vás vyzvu ještě jednou a naposledy. Odevzdejte mi svou hůlku nebo to budeme brát jako bránění v zatčení a budeme vás nuceni zpacifikovat pomocí síly," upozornil ji Bystrozor, přičemž jeho kolega jí špičku své hůlky přitiskl k zádům.
„Vaši hůlku, Weasleyová nebo vaše děti uvidí, co se stane s jejich matkou, když se rozhodne odporovat pěti Bystrozorům," varoval jí další z nich tiše a všichni sledovali, jak celá zrudla.
„Hej, tohle nemůžete!" vykřikl nejmladší z Weasleyovic synů, když se konečně vzpamatoval.
„Vy dva, odveďte všechny na nástupiště a posaďte je do vlaku," rozkázal velitel jednotky.
„Ne, Ginny ne, ještě neměla jedenáct a nastupuje až příští rok," protestovala hned Molly Weasleyová.
„Dobrá, půjde s námi na Ministerstvo kde ji předáme do péče jejího otce. Vy půjdete rovnou do zadržovací cely," oznámil velitel a poté to netrvalo příliš dlouho.
Objevila se tam i jednotka vymazávačů paměti, kteří na všechny svědky seslali hned několik kouzel, aby se ujistili, že řeči Molly Weasleyové budou brát jen jako bláboly šílené ženy, kterou zadrželo několik policistů a zdravotníků. Tahle hromadná úprava a zmatení faktů bylo daleko účinnější než samotné vymazání vzpomínky na celou událost. Ostatně během té doby už mnoho lidí odjelo anebo opustilo budovu, takže bylo nemožné to celé utajit.
Ministerstvo Kouzel – Oddělení pro Dodržování kouzelnického práva:
Artur Weasley nebyl vůbec špatný muž, a ačkoliv je všichni považovali za podivína, věděli, že čest a rodina jsou pro něj všechno. Když jej v jeho kanceláři vyhledal jeden z Bystrozorů, že museli zadržet jeho ženu a mají tam i jeho jedinou dceru, byl nejdříve šokován. Posléze jej zalil pocit studu a hanby, když poslouchal, co jeho žena provedla.
„Tatíííí!" vykřikla Ginny hned, jak spatřila svého otce a s tváří od slz se mu vrhla do náruče.
„Šššš, všechno bude v pořádku," uklidňoval ji s láskou v hlase.
„Arture, nevypadá to vůbec dobře," přistoupila k němu madame Bonesová, která celé oddělení vedla.
„Madame Bonesová, máte už nějaké výsledky?" optal se Artur a netušil, jak se má právě cítit.
„Pouze předběžnou zprávu o tom, co mi sdělili Bystrozoři z místa činu. Tvá žena na popud od Albuse Brumbála vzala vaše děti na mudlovskou stranu nástupiště, kde začala vykřikovat o tom, jak je to tam plné mudlů a kde se nachází průchod k Bradavickému Expressu. Dle jejích slov hledala Harryho Pottera, který prý netuší, jak se na nástupiště dostat," vysvětlovala Amélie situaci tak, jak se aktuálně měla.
„Já to nechápu, každý rok jsme používali letaxovou síť, ještě včera jsem nakoupil dostatek letaxu, aby se tam mohli všichni dostat včas," zakroutil Artur hlavou.
„Po tom, co jsi odešel, se u nás objevil profesor Brumbál. O něčem se s mamkou bavili, ale neslyšela jsem je pořádně. Říkal ji něco o tom, že je důležité, aby Harry Potter byl v přítomnosti těch správných lidí a nepadl pod vliv nežádoucích rodin," prozradila Ginny tichým hláskem.
„Ginny, proč jsi vůbec šla s matkou a svými bratry? Každý rok jsi zůstávala doma," nechápal Artur.
„Mamka řekla, že je to příležitost, abych se seznámila s Chlapcem-který-přežil," začervenala se při pomyšlení na svého hrdinu.
„Arture, uvědomuješ si doufám, jak to celé vypadá? Pokud opomenu fakt, že rod Weasleyů byl cílem Krevní Msty ze strany rodu Potterů a Malfoyů, tvá žena byla za svobodna Prewettová. Nemusím ti doufám vysvětlovat následující historii mezi rody Weasleyů, Prewettů a Potterů, že?" ujišťovala se Amélie a poukázala na fakt, že pokud by se v tom celém začal někdo šťourat podrobněji, vytáhl by tuhle dávnou historii a využil by to k jeho úplné diskreditaci a zničení toho, co z jejich rodin zbylo.
Jediné štěstí pro něj i jeho rodinu zatím bylo, že celý incident byl klasifikován jako přestupek, a nikoliv úplné porušení Zákona o Utajování.
„Mohu si s ní promluvit?" optal se Artur, který si byl velice dobře vědom situace, ve které se ocitl.
„Ne. Musím se držet předpisů a pustím tě k ní až po jejím výslechu. Vezmi si dneska volno, vrať se s dcerou domů a doufej v zázrak. Jak znám Brumbála, dá od celé situace ruce pryč, pokud pro tvou ženu nebude mít další využití," odpověděla Amélie a poslala Artura pryč.
Všichni mě pokládají za bezpáteřního milovníka mudlů a nemáme mnoho spojenců, spíše téměř žádné. Musím se hlavně postarat o svou rodinu a zjistit, jestli všechny mé děti dorazili do Bradavic v pořádku. Rozhodl se Artur a přemýšlel, jak celou situaci zachránit. Prvně vzal ale Ginny domů, kde jí dal slabou dávku Bezesného spánku. Už tak byla unavená a on potřeboval čas na vyřízení nějakých věcí, během kterých se o ní nemohl plně starat.
oooOOOooo
Zpátky v Bradavickém Expressu:
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Bradavice
Typ: Osudový
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Úspěšně jsi našel Nástupiště 9 a 3/4. Také jsi včas nastoupil na vlak směr Londýn – Prasinky. Aby ses stal plnohodnotným studentem Bradavické školy Čar a Kouzel, musíš být ještě zařazen do jedné ze čtyř kolejí – Havraspár, Mrzimor, Nebelvír a Zmijozel.
- Osudový úkol je přijat automaticky a nelze jej odmítnout!
Hlavní cíle:
1. Nech se zařadit do jedné ze čtyř kolejí!
2. Nastup na Bradavický Express! (Dokončeno)
3. Najdi Nástupiště 9 a 3/4! (Dokončeno)
Vedlejší cíle:
1. Během jízdy vlakem se vyhni tvorbě nepřátel!
2. Během jízdy vlakem si najdi jednoho nebo více možných přátel!
Skryté cíle:
1. Oznam Bystrozorům porušení Zákona o Utajení na nádraží Kings Cross! (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 4 500 - ? EXP!
2. Status: Student Prvního ročníku!
Postih za nesplnění úkolu:
1. Vyloučení z Bradavic!
Tento úkol se Hadrianovi objevil hned, jak se celý vlak rozjel. Netušil, proč se mu neobjevil již toho rána, ale příliš dlouho se nad tím nepozastavoval. Spíše jej překvapilo, že u úkolu se nyní objevila i položka Skryté cíle. Hned jej napadlo, jestli to existovalo i u všech předchozích úkolů a on tak přišel o další možné výhody.
„Taky jsi dostal osudový úkol?" ujišťovala se Tamara.
„Jo, dostal. Dokonce jsem už splnil i jeden ze skrytých cílů, ale netuším, jestli je jich více nebo ne," odpověděl.
„Skrytý cíl? Nic takového tu nemám," podivila se hned jeho kamarádka.
„Gaia se mě asi rozhodla odměnit za to, že jsem nahlásil tu rodinku zrzků, jak porušují Zákon o Utajení," odpověděl pohotově.
„Hmm, jak dlouho budeme v kupé? Podle tohoto si máme najít jednoho nebo více přátel. Zároveň se máme vyhnout tvorbě nepřátel," četla Tamara body úkolu a Hadrian přikyvoval, že tam má to stejné.
„Hej, máte tu volno? Všude jinde je plno," vstoupil do jejich kupé jeden ze zrzků, které Hadrian viděl na mudlovské straně nástupiště.
„To neumíš zaklepat?" vyjela na něj hned Tamara, kterou svým rozražením dveří mírně vylekal. Zrzek ji nicméně ignoroval a měl v úmyslu si do přihrádky nad sedačkami dát svůj kufr, ale Tamara mu vstoupila do cesty.
„Nejenže neumíš zaklepat, ale nejsi ani schopný odpovědět, když se tě někdo na něco zeptá. Nikdo z nás ti také nedovolil si k nám přisednout, tak se otoč a najdi si jiné kupé, tohle je naše!" prohlásila zapáleně a oba sledovali, jak zrzkovi zrudly uši.
„Fajn! Jen počkejte, až najdu Harryho Pottera, budu s ním nejlepší přítel a pak vám mudlovským šmejdům ukážeme, kdo je tu pánem!" odsekl zrzek, načež se vrátil na chodbu a práskl za sebou dveřmi.
„Heh, tady nám zmizela odměna z úkolu s nepřáteli," zasmál se Hadrian a ověřil si stav úkolu, kde se jeden z vedlejších cílů skutečně označil za nesplněný.
„Ups?" zatvářila se Tamara omluvně, ale on nad tím pouze mávnul rukou.
„Nic si z toho nedělej. Sám bych jej požádal, aby odešel, protože lhal o tom, že všude jinde je plno. Kupé před námi je stále prázdné," řekl Hadrian, protože Magické Cítění mu dovolovalo cítit magii i všech kouzelníků a kouzelnic v jeho okolí.
„Raději vytáhni dary od goblinů dřív, než sem opět někdo vleze a už k tomu nebude další šance," vyzvala jej po pár minutách, co pohyb na chodbě téměř ustal.
„Dobrá," souhlasil a z Inventáře vytáhl truhličku, kterou následně otevřel.
Hned na vrcholku se nacházel dopis a stočený pergamen se seznamem předmětů, které Goblini budou ochotni prodávat na Abyss Aukci. Hadrian tam spatřil názvy věcí, které mu zatím nic neříkaly, ale to se jistě změní. Následně se tam nacházely dvě knížečky stejného názvu, jednu proto předal Tamaře.
V ruce držíš speciální Manuál (Dungeon: Hřbitov Nemrtvých)!
Přeješ si jej naučit?
ANO - NE
Ano! Souhlasil hned Hadrian a knížečka se mu rozplynula v ruce.
Hřbitov Nemrtvých
Level: 1
Typ: Umělý
Druh: Dočasný
Doporučený level: 10+
Limit návštěv za den: 1x za 7 dní
Monstra:
- (Normální)Inferi (Zombie) – Nekonečná horda!
- (Elitní)Nemrtvý Golem – 1x po zabití 25 Inferi!
- (Boss)Inferi Legion – 1x po zabití 100 Inferi!
Info:
- Dungeon s nekonečnou hordou Inferi. Vyšší levely Dungeonu se odemknout po každém zabití Bosse na aktuálně nejvyšším levelu. Při vytváření Dungeonu si Hráč může zvolit jeho level.
Hadrian si k tomu ještě přečetl krátký seznam předmětů, které od něj Goblini chtěli k prodeji na Abyss Aukci.
Seznam předmětů k obchodování na Abyss Aukci:
(Následující předměty je možné získat ze Hřbitova Nemrtvých)
- Kámen Duší – cena: 200 AD – množství: neomezené
- Krystal Duší – cena: 1 500 AD – množství: neomezené
- Žebro z Inferi – cena: 20 AD – množství: neomezené
- Špičák z Inferi – cena: 15 AD – množství: neomezené
Gringottovic banka si účtuje poplatek 10 % výdělku z celkového prodeje.
(O podílu z prodeje lze smlouvat)
„Paráda, takže máme přístup k Dungeonu s nekonečným počtem nepřátel, a tudíž i nekonečný přísun expů a peněz," zajásala Tamara a Hadrian jí musel hned uklidňovat, protože to nebylo tak jednoduché.
„Nezapomínej na limit pro vstup do Dungeonu. Můžeš jej navštívit pouze jedenkrát za týden," připomněl jí a Tamara si pozorněji přečetla informace o Dungeonu, než si zklamaně povzdechla.
„Měla jsem tušit, že je to až příliš dobré. Můžeme jen doufat, že s vyššími levely Dungeonu se zvýší i počet možných návštěv," řekla. „Myslíš si ale, že jedna návštěva je na tak dlouho, dokud Dungeon neopustíš nebo jen do zabití Bosse?" optala se ještě.
„Netuším. Z mých dosavadních zkušeností je to tak, že po zabití Bosse musíš Dungeon na nějakou dobu opustit, aby se zvýšil jeho level," vysvětloval.
„Škoda, ale i tak nám to pomůže. Máš tam ještě něco?" optala se jej Tamara a Hadrian z truhličky vytáhl poslední dva předměty, přesněji dvě velká vejce, která měla na výšku dobrých dvacet jedna centimetrů.
„Páni, co to je?" zajímala se hned Tamara a natáhla se pro bílé vejce s plameny různých barev. Hadrianovi tak v dlani zůstalo bílé vejce se vzorem ledových krystalků.
Vejce Živlového tvora (Led)
Vzácnost: Epická (5*) + Unikátní
Typ: Vejce
Majitel: Hadrian J. H. R. Potter-Black
Požadavky: Mistr Ledu (3/13)
Požadavky k vylíhnutí: 1 000 MP/Level Mistra Ledu
Postup: 0 MP (3 000 MP)
Info: Toto vejce pochází z neznámého zdroje a není přesně jasné, co se z něj vylíhne. K jeho vylíhnutí do něj musíš soustředit potřebné množství magie a zároveň ji filtrovat přes svůj živelný dar. Čím vyšší je level tvého živelného daru, tím větší bude mít vylíhnutý tvor potenciál.
Info 2.: Po vylíhnutí se ti v Inventáři otevře nový magický prostor, ve kterém bude živlový tvor trávit svůj volný čas. Tento prostor je imitací nejideálnějšího prostředí pro jeho život, odpočinek a regeneraci.
„Hehe, jsem zvědavá, co se z tohoto vejce vylíhne. Jen je škoda, že nemám další volné body, jinak bych do Mistra Ohně investovala vše, co mám," řekla Tamara a Hadrian věděl, že do této Perky investovala všechny tři body, které zatím získala.
Mám jedenáct volných Perk bodů. Co kdybych jich také pár investoval do svých živlů? Optal se sám sebe a otevřel si svůj profil. Když zvýšil Mistra Ledu na 6/13, všimnul si, že Mistr Vzduchu a Mistr Vody se zvýšili na 2/13, což potvrdilo jednu z jeho starších teorií o tom, jak byl kombinovaný živel propojen se základními živly. Nakonec Mistra Ledu zvýšil až na 9/13, aby mu zůstalo 5 Perk bodů.
S tímto se požadavek k vylíhnutí vejce zvýšil až na 9 000 MP, což bylo mimo jeho aktuální zásoby. To ale nebyl problém, mohl do vejce vysílat magii postupně a nebylo nutné to zvládnout během jediného sezení.
„Uf, tohle není vůbec jednoduché," postěžovala si Tamara, která vejce držela v dlaních a zároveň je měla v plamenech. Hadrian mohl vidět, jak veškerý oheň, který vytvářela, byl postupně pohlcován vejcem.
„Tisíc bodů magie v čudu," řekla po chvilce a vejce si vložila do Inventáře, ze kterého pro změnu vytáhla tabulku čokolády. Zjistila totiž, že jídlo s vysokým obsahem cukru dočasně pomáhalo s regenerací magie.
„Já si to nechám až do soukromí," řekl Hadrian a otočil se ke dveřím, které se během několika vteřin otevřely.
„Hledám Harryho Pottera, neviděli jste jej?" optal se jich blonďák s doprovodem dvou objemnějších poskoků.
„Nemůžu říci, že bych jej viděl, ale kdo ví. Jen na ostrovech jich žije něco kolem dvaceti, a to ještě v nejrůznějších věkových skupinách," odpověděl Hadrian zcela vážně.
„Budeš mudlovský šmejd, když netušíš, o jakém Harrym Potterovi mluvím. Doufám, že špínu jako vás dva z Bradavic velice rychle vykopnou, nikdo vás tu nechce," vyprskl na ně jistý Draco Malfoy a byl toho dne druhý, kdo za sebou práskl dveřmi od kupé.
„Hahahaha, viděl jsi jeho výraz, když jsi řekl, že v Anglii žije tolik Harry Potterů?" smála se Tamara na celé kolo.
„Slyšela jsem celý váš rozhovor! Proč jsi se nepředstavil, když víš, že tě ten kluk hledal?!" objevila se ve dveřích kupé Hermiona a začala ho hned napadat.
„Slečno Grangerová, mé oficiální jméno je Hadrian Potter-Black, nikoliv Harry Potter, jak někdo rád na veřejnosti prohlašuje. Vždy si nejdříve ověřte fakta, než se pustíte do něčího poučování," odpověděl Hadrian chladně a zabodl do ní svůj pohled, kterým ji vyzíval, aby jej zkusila ještě nějak opravit.
„Hmp, takhle si mnoho přátel neuděláš a tvá sláva taky nebude věčná. Osobně se postarám o to, aby každý věděl, jak velký jsi podvodník!" prohlásila panovačně a byla třetí osobou, která jejich dveřmi práskla.
„Myslíš, že bychom měli také jít prozkoumat ostatní kupé a zjistit, jestli nepotkáme někoho, koho známe?" navrhla Tamara.
„Pokud se nepletu, ve vlaku by měl být ještě jeden člověk, kterého známe. Schválně, jestli jej najdeme," ušklíbl se Hadrian a oba dva se zvedli ze svých míst, aby se vydali do hledání toho, koho měl Hadrian na mysli.
Ačkoliv neotevírali dveře do každého kupé, kde se někdo nacházel, Hadrian přes okýnko u dveří vždy nahlédl a rychle si prohlédl jména všech přítomných. Cestou také narazili nejméně na tucet prázdných kupé, ale Ronald Weasley jim na oči zatím nepřišel. Asi tolik k tomu, že všude jinde bylo plno.
Byli tak v polovině vlaku, když Hadrian konečně spatřil svůj cíl. V kupé seděli celkem čtyři osoby, všechno kluci v jeho věku.
„Dobré odpoledne. Hledám jistého Thomase, Deana Thomase, rádoby malíře," prohlásil Hadrian hned, jak po zaklepání otevřel dveře.
„Hadriane?" optal se překvapeně Dean a Hadrian se mírně rozesmál.
„Neříkal jsem ti, že se uvidíme dříve, než si myslíš?" nadhodil a přijal jeho pravačku.
„Hele, já jsem tu taky," připomněla se Tamara a přivítala se s Deanem, ačkoliv se spolu neznali tak dlouho, jako s Hadrianem.
„Hadriane, Tamaro, tohle jsou Seamus Finnigan, Justin Finch-Fetchley a Michael Corner. Kluci, tohle je Hadrian Potter, můj malířský rival a Tamara Grangerová," představil je Dean.
„Velice mě těší, jen menší oprava. Mé celé příjmení je Potter-Black a Tamara je Dagworth-Grangerová, ale to je jen detail," usmál se na ně Hadrian a se všemi si potřásl pravačkou, jen u Justina se zdržel o chviličku déle.
Ačkoliv nebyl vidět ani cítit, věděl o přítomnosti skrytého prstenu, který Justin měl. Kdyby chtěl, aby někdo o jeho postavení věděl, jistě by svůj dědický prsten neskrýval.
„Hej, našel tě ten blonďák?" zajímal se hned Dean a všem bylo jasné, koho měl na mysli.
„Myslíš toho, co hledal Harryho Pottera, kterých je na území ostrovů asi dvacet?" ušklíbl se Hadrian.
„Nemůžu se dočkat, až jej někde potkám sama. Nikdo mi nebude nadávat do mudlovských šmejdů, hlavně když jsem Dědička Vznešeného rodu Dagworth-Grangerů, který stál u zrodu Nejmimořádnějšího Společenství Lektvaristů," prohlásila Tamara s hranou důležitostí při zmínce svého titulu.
Všichni se na ní chvíli dívali a nikdo z nich nevydal jedinou hlásku, než se najednou rozesmáli na celé kolo. Její imitace aristokratického tónu byla neskutečně srandovní a nikdo neudržel svůj smích na uzdě.
„Deane, pokud budeš chtít pokračovat v malování i v Bradavicích, mám od McGonagallové slíbený přístup do umělecké učebny, ale s podmínkou, že se tam postarám o úklid a podobně. Také se pokusím najít prostory, kde bychom mohli mít tělocvik. S Tamarou trénujeme karate, a ačkoliv mě zima a sníh nevadí, ostatní nemají moji odolnost vůči chladu," nabízel mu po pár minutách Hadrian.
„Hej, to budu vděčný. Ptal jsem se na to a prý mám možnost malovat jen v ložnici nebo ve společenské místnosti. Když jsou Bradavice velkým hradem, nechápu, proč mám tak málo předmětů a neexistují tam speciální učebny a herny. Kde se mají třeba scházet kámoši z jiných kolejí?" přijal okamžitě jeho nabídku, protože k malování potřeboval i relativní klid a pochyboval, že ve společenské místnosti s tucty dalších studentů by ho získal.
„Hudební místnost tam asi neexistuje, že?" optal se Justin.
„Existuje a měl bych do ní mít také přístup, ostatně hraju na piáno i kytaru a nechci vyjít ze cviku," odpověděl mu Hadrian.
„Pokud by to bylo možné, rád bych cvičil také na piáno. Matka po mě chce nejméně pět hodin hraní týdně. Hudba na oslavách narozenin je vždy moje práce," přiznal a Hadrian byl upřímně rád, že našel někoho, s kým mohl sdílet své záliby.
„Žádný problém. Dám ti vědět hned, jak se dozvím přesnější informace od McGonagallové," potvrdil mu Hadrian.
„Um, můžeme se bavit o něčem jiném? Umění ani hudba mi nic neříkají, tedy pokud to nejsou metalové skupiny," ozval se Seamus.
„Jo, chtěl jsem se optat. Jak je možné, že je Tamara dědičkou nějakého starého rodu, když má normální rodiče?" optal se Dean.
„Můj otec není doslova kouzelník, ale celý život byl schopen kolem sebe cítit přítomnost magie. Můj prapraděda byl moták, to je, když se magické rodině narodí nemagické dítě. Já jsem tedy první po pěti generacích, kdo má v rodině aktivní magické jádro. U Gringottů jsem musela podstoupit dědický test, který odhalí vaše magické předky a majetek, který u nich máte," vysvětlovala Tamara.
„Pokud se o svátcích budete vracet domů, možná by nebylo od věci navštívit banku a nechat si udělat dědický test. Kdo ví, třeba budete mít podobnou zkušenost, jako měla Tamara. Z deníků mé matky jsem se dozvěděl, že mudlorození mají v kouzelnickém světě obrovskou nevýhodu kvůli diskriminaci a neznalosti tradic a zvyků. Problém je, že tyhle věci vás nikdo nebude chtít učit a zároveň se na vás budou dívat jako na podřadné tvory, protože je neznáte," řekl jim Hadrian.
„A ty je znáš? Myslím ty tradice a zvyky tohoto světa," optal se Michael.
„Velice málo. Něco jsem vyčetl z matčiných deníků, něco z rodinné kroniky, kterou pro mě v trezoru našel můj Správce Pokladů. Vím, že existují knihy, které o tomto pojednávají, ale jejich distribuce je na Ministerstvu Kouzel a ti je prodávají pouze čistokrevným rodinám k výuce dětí," odpověděl jim.
„Není to až moc nefér? Chtějí, abychom se nějak chovali a dodržovali jejich zvyky a tradice, ale nikdo nám o nich nic neřekne ani nás nic nenaučí?" nechápal Justin absurditu celé situace.
„Velká část studentů na to nebude brát ohled, ale všichni, kteří jsou dědici důležitých rodin, se budou chovat s jistou nadřazeností, protože reprezentují jméno a postavení své rodiny. Neočekávejte, že si mezi těmito lidmi uděláte příliš mnoho přátel, spíše vás budou brát jako užitečné spojence pro případ nouze. Neříkám ale, že se tak budou chovat všichni," vysvětloval.
„Heh, žádný problém, prostě s nimi budu jednat stejně, jako otec s matkou jednají s většinou našich hostů," ušklíbl se Justin, a ačkoliv jej podobné chování a vystupování unavovalo, pokud ale bude moci těmto čistokrevným idiotům ukázat, jak se skutečný aristokrat chová, velice rád si to užije.
„Jak se tedy naučíme jejich zvyky a tradice? Chápu to tak, že kouzelnická společnost je něco jako jiná země a kultura, takže nemůžu očekávat, že to, co platí v normální světě, platí i v tomto, že?" zajímal se Michael a byl jeden z mála mudlorozených, který chápal podstatný rozdíl mezi těmito dvěma světy.
„Napíšu svému Správci Pokladů, aby nám tyhle knihy sehnal a nechám ho přidat i knihy o jednání a zvycích národa Goblinů. Nechcete si udělat nepřátele z někoho, kdo spravuje veškeré zlato této společnosti," mrkl na ně Hadrian, načež si vytáhl menší poznámkový bloček, kam si to zapsal.
Společně se bavili další dvě hodiny, než se u jejich dveří objevila paní s vozíčkem plným sladkostí. Ostatní neměli příliš mnoho peněž jen tak po kapsách, proto Hadrian vytáhl deset galeonů a koupil pro všechny v kupé asi tak čtvrtinu celého vozíčku.
Hadrian pobaveně sledoval, jak se čokoládová žabka snaží utéct z kupé a vyhýbala se snaze o chycení, když se otevřely dveře.
„Ahoj, neviděli jste ropuchu? Pomáhám Nevillovi, kterému se ztratila," optala se jich Hermiona přátelsky a chvíli se tak i tvářila, ale jen do chvíle, než spatřila Tamaru s Hadrianem.
„Ropuchy a žáby mají rády tmavá a vlhká místa. Zkusil bych záchodky nebo požádal někoho ze starších studentů, jestli nemají nějaké kouzlo, jak tohoto uprchlíka najít nebo si jej přivolat k sobě," pokrčil Hadrian rameny.
„Hmp," byla její jediná reakce a dveře opět rychle zavřela.
„Kdo to byl?" optal se Justin a nebyl jediný, kdo byl překvapen jejím chováním.
„Hermiona Jane Grangerová, moje o rok starší sestřenice, která je v našem ročníku. Nikdy jsme spolu příliš nevycházeli, má totiž potřebu všechno znát a být ve všem nejlepší. Také neuznává vlastní chyby a všechno v knihách je vždy kosmická pravda, nic jiného pro ni neexistuje. Jako Primární Dědička jsem jí nabídla svěřenecký trezor a přijetí zpátky do rodiny, ale povýšenecky mě odmítla, tak má smůlu," řekla jim Tamara.
„Zapomněla jsi zmínit, že má patologickou tendenci stavět dospělé s autoritou na pozici těch nejvyšších bytostí a nemá problém vyzradit veškerá tvá tajemství, pokud si myslí, že tím někomu pomůže nebo ti zabrání být lepší, než je ona sama," dodal ještě Hadrian.
„Je mi tě líto, Tamaro. Mám několik mladších sester a kdyby se, byť jedna takhle chovala, netuším, jak dlouho bych to doma vydržel," řekl hned Dean a mírně se při té představě otřásl.
„Již jsem se s takovými lidmi setkal. Nejlepší je se na ně usmát a představit si je jako otravnou mouchu, která po pár minutách sama odletí pryč. Jediná nevýhoda je, že mouchu odeženeš, tyhle lidi musíš snášet několik minut v kuse," poradil jim hned Justin.
oooOOOooo
Bradavický Express dorazil do Prasinek až během toho, co byla za okny poměrně velká tma. Většina studentů měla již docela hlad, ostatně místo oběda měli jen lehkou svačinku a poté pár sladkostí.
Hadrian s Tamarou tento problém neměli, ostatně se naučili mít ve svém Inventáři vždy několik porcí různých obědů pro případ, jako byl tento.
„První ročníky! První ročníky ke mně!" zaburácel hlas přes celé nástupiště, jehož zdrojem byl mohutný muž, který převyšoval všechny přítomné a byl téměř stejně vysoký, jako vagóny, ve kterých studenti do Bradavic dorazili.
„První ročníky ke mně!" zaburácel polo-obr znovu a všichni prvňáčci se postupně prodrali davem starších studentů.
„Mé jméno je Hagrid. Jsem Šafář a Klíčník Bradavic. Pokud jsme tu všichni, tak mě následujte. Za chvíli uvidíte Bradavice v té největší kráse," představil se jim Hagrid a rychle si spočítal všechny studenty, aby se ujistil, že nikdo nechybí.
Cesta, kterou je Hagrid vedl, nebyla příliš bezpečná a Hadrian musel chytit Justina pod rukou, aby neupadl, když mu podklouzla noha.
„Díky," kývnul hlavou.
„V pohodě. Jen to tu mohli osvětlit, ale když žiješ ve středověké společnosti, je to asi problém i s magií na dosah ruky," rýpl si Hadrian.
„Divím se, že nikdo ještě nepovstal a neuspořádal nějaké povstání nebo revoluci," zakroutil Justin hlavou.
„Pokud chceš být označen jako Temný Lord a skončit na doživotí ve vězení, které stráží démoni, co se živí tvými emocemi, můžeš to zkusit," odvětil Hadrian a byla to další věc, kterou se dozvěděl z matčiných deníků.
Bylo zajímavé kolik toho zjistila o Voldemortovi a jeho začátcích, ačkoliv to nebylo vůbec jednoduché. Podle všeho se Voldemort jmenoval Tom Marvolo Riddle a ve svých patnácti letech se pokusil získat dědictví po svých předcích, ale magie jej neuznala vhodným dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Gauntů, který samozřejmě o celý svůj titul přišel. Podle dostupných informací nezískal ani dědický titul rodu Zmijozelů, ke kterému se hlásil.
Prvně se pokoušel získat politické spojence a získat tak místo ve Starostolci, kam podle svého mínění jistě patřil mezi ty nejvýše postavené členy, ale i tohle mu bylo odepřeno. Celá jeho politická kampaň byla potlačena a nejenže jej odmítli přijmout na jakoukoliv pozici na Ministerstvu Kouzel, i v Bradavicích byl odmítnut, když se ucházel o místo v profesorském sboru.
Nebylo ani divu, že když jeho ambice byly takhle pošlapány, rozhodl se vydat na cestu absolutní moci, kde by tohle znovu nezažil. Tom měl podle všeho obrovský potenciál a tahle společnost, která odmítala téměř jakoukoliv změnu, se jej rozhodla zničit. V čele celého tohoto tažení byl Albus Brumbál. Jeho matka tomu nechtěl prvně věřit, ale poté dodala, že pokud mohl být milencem Temného Lorda Grindelwalda a celé roky odmítat žádosti o pomoc v boji proti jeho tažení napříč Evropou, tak se již ničemu divit nemůže.
„Pouze čtyři na jednu loďku! Opatrně, ať nespadnete do vody!" vyzval je Hagrid po tom, co dorazili na okraj rozlehlého jezera.
Jakmile byli všichni usazeni, Hagrid zavelel k jejich pohybu. Hadrian seděl v loďce s Tamarou, která se cestou k jezeru dala do řeči se dvěma spolužačkami. Nad jejich hlavami se vyjímaly jména Samantha Krejová a Fay Dunbarová. Bylo s podivem, že Fay měla jen desátý level, zatímco Samantha měla dvanáctý level.
Během cesty vlakem se díval jen na jména a levelům nevěnoval příliš pozornosti, proto si nyní rychle prohlédl své spolužáky. Nejvyšší level, který zahlédl, byl třináctý u dívky, kterou již potkal na Příčné ulici. Další dívka se stejným levelem měla jméno Susan Bonesová a mezi chlapci byl jen jediný, ten se jmenoval Blaise Zabini.
Nejmenší levely měli pro změnu Vincent Crabbe a Gregory Goyle, přesněji měli jen osmý level. Jen o level výše se pak umístil Ronald Weasley. Zbytek levelů se pohyboval na hranici mezi desátým až dvanáctým levelem.
„Dávejte pozor, za chvíli poprvé spatříte Bradavický hrad!" upozornil je Hagrid a sotva vypluly ze zátoky, naskytl se jim pohled na majestátní hrad. Ten byl osvětlen Měsíčním světlem a světlem, které vycházelo z oken nejrůznějších velikostí po celém hradě.
„Páni." „Úžasné!" „Neskutečné." nebo prosté „Wow." To byly reakce většiny nových studentů, kteří spatřili Bradavice v celé jejich kráse.
„Je to rozhodně impozantní stavba," souhlasil Hadrian, který nebyl ohromen samotnou stavbou, ale magií, která hradem doslova pulzovala jako tlukot srdce. Okamžitě jej napadlo, že celý hrad musí být živý.
„Všichni se skloňte, ať se neudeříte do hlavy!" upozornil je Hagrid, když se přiblížili k hradnímu přístavišti.
„Čí je tento žabák?" optal se Hagrid po tom, co vystoupil ze své loďky.
„Trevor!" vykřikl Neville a rychle si svého mazlíčka převzal.
„Pojďme, všichni na nás již čekají," vyzval je opět Hagrid a všichni se vydali po širokém schodišti do Vstupní síně, kde na ně již čekala profesorka McGonagallová.
„Vítejte v Bradavicích," řekl ještě Hagrid, než je předal profesorce a rychle se vydal k bočním dveřím, které vedly do Velké síně.
„Vítejte v Bradavicích," napodobila Minerva svého kolegu. „Za malou chvíli začne Zařazovací ceremoniál, kde budete rozděleni do čtyř kolejí. Jejich jména jsou Nebelvír, Havraspár, Mrzimor a Zmijozel. Vaše kolej bude jako vaše rodina. Za každý úspěch budete odměněni kolejními body a za každý přestupek vám budou tyto body odebrány. Kolej, která na konci roku získá nejvíce kolejních bodů, vyhraje Školní pohár," přednesla jim svou běžnou řeč.
„Nyní se upravte a já se podívám, jestli jsou na nás již připraveni," poručila jim ještě a na minutku se vytratila.
„To bylo na tebe Weasley. To jste tak chudí, že si nemáš ani kde umýt obličej?" posmíval se Draco Malfoy jednomu ze svých spolužáků.
„Malfoy! Co ty tu děláš, ty Smrtijedská špíno? Nevěřím tomu, že Brumbál dovolil vstup do Bradavic černokněžníkům jako jste vy hadi!" vykřikoval hned Ronald.
„Můj otec byl zproštěn veškerých obvinění a je nyní jedním z nejbližších poradců Ministra Kouzel!" vyjel Draco na obranu své rodiny.
Než mohl Ronald odpovědět, ze stěny kousek od nich se vynořila skupinka průhledných duchů. Jejich náhlé zjevení vyděsilo několik jejich spolužáků.
„Oh, copak tu děláte?" optal se jeden z duchů.
„Čekáme na zařazení," odpověděl mu někdo.
„To už je opět čas nového roku? Nevadí, doufám, že se uvidíme v mé Mrzimorské koleji," usmál se na ně duch a něco by řekli i ostatní, ale to se již vrátila profesorka McGonagallová, která je odehnala.
„Seřaďte se do dvojic a následujte mě," vyzvala je a během okamžiku je provedla zdobenými vraty do Velké síně. Ta byla skutečně dechberoucí, jak byla vyzdobená levitujícími svícemi a nesměl chybět ani očarovaný strop, který ukazoval noční oblohu.
McGonagallová je dovedla až před vyvýšené pódium, kde se nacházel profesorský stůl. Ukázala jim, aby se zastavili a sama se postavila vedle stoličky s hnědým obnošeným kloboukem.
„Ehm, ehm," probudil se klobouk k životu, což všechny nové studenty překvapilo.
Zdá se vám, že jsem ošklivý -
myslete si, co chcete,
chytřejší klobouk, než jsem já,
na světě nenajdete.
Nechte si svoje buřinky
i své klobouky z plsti –
jsem moudrý klobouk z Bradavic,
jenž vám nic neodpustí.
Každému vidím do duše,
vím, z jakého je těsta –
nasaď si mě a řeknu ti,
kam povede tvá cesta.
Možná tě čeká Nebelvír,
kde mají chrabré srdce;
odvaha, klid a rytířskost
jdou u nich ruku v ruce.
Nebo tě čeká Mrzimor:
máš jejich mravní sílu,
jsou čestní a vždy ochotní
přiložit ruku k dílu;
či moudrý starý Havraspár,
pokud máš bystrou hlavu,
tam důvtipní a chápaví
vždy najdou čest a slávu.
Nebo to bude Zmijozel,
kde nastane tvá chvíle –
ti ničeho se neštítí,
by došli svého cíle.
Nasaď si mě a neboj se,
jen vlastní strach tě leká!
Já, moudrý klobouk z Bradavic,
ti řeknu, co tě čeká!
(Harry Potter a Kámen mudrců, str. 112)
„Jakmile přečtu vaše jméno, předstoupíte a nasadíte si Moudrý klobouk, který vás zařadí do vaší koleje. Bez dalšího zdržování, Abbottová Hannah," prohlásila McGonagallová a drobná dívka vyšla ke stoličce jako první.
„MRZIMOR!" ozval se výkřik od klobouku a Mrzimorská kolej se roztleskala.
„Bonesová Susan," zavolala druhé jméno na svém seznamu.
„MRZIMOR!" rozhodl Moudrý klobouk už podruhé pro stejnou kolej.
Hadrian další jména vypustil ze své pozornosti a spíše se zaměřil na profesorský sbor, který si postupně prohlížel. Jeho pozornost k zařazování přilákalo až jedno známé jméno.
„Corner Michael."
„HAVRASPÁR!"
„Dagworth-Grangerová Tamara," řekla McGonagallová a mezi profesory i některými studenty to lehce zahučelo, ostatně její rod nebyl v kouzelnickém světě vidět několik generací.
„Hmm, copak to tu máme? Je to mnoho let, co jsem pod sebou měl dítě s darem od samotné Matky Země. Ale tvůj dar není přímo od ní, že ne? Na tom ale nezáleží, podíváme se, kam tě zařadíme.
Není to tak jednoduché, jsi loajální svým přátelům, ale bez pádného důvodu bys jen tak někomu nevěřila, takže Mrzimor to nebude. Jsi inteligentní děvče, ale vědomosti tě příliš nelákají, když je nepotřebuješ, takže i Havraspár je mimo hru.
Těžké, těžké, ale ani Zmijozel by pro tebe nebyl. Bude lepší, když to bude NEBELVÍR!" vykřikl Moudrý klobouk poslední slovo na celou Velkou síň. Nebelvírští samozřejmě tleskali a přidal se k nim i Hadrian.
Jak zařazování pokračovalo, Hadrian slyšel další známá jména svých nových přátel.
„Dunbarová Fay."
„NEBELVÍR!"
„Entwhistle Kevin."
„HAVRASPÁR!
„Finch-Fetchley Justin."
„MRZIMOR!"
„Finnigan Seamus."
„NEBELVÍR!"
Po Seamusovi následovala další dvě jména, než přišla na řadu Hermiona.
„Grangerová Hermiona."
„HAVRASPÁR!" rozhodl se Moudrý klobouk po nějaké chvíli, ale Hermiona nevypadala nijak spokojená.
„Krejová Samantha."
„NEBELVÍR!"
„Longbottom Neville."
„MRZIMOR!"
Hadrian si musel ještě počkat a počítal každé jméno, které se nacházelo před tím jeho. Bylo zařazeno celkem devět dalších studentů, než na něj konečně přišla řada.
„Potter Harry," řekla McGonagallová a Hadrian se chtěl rozejít, ale rychle se zastavil.
Jeho oficiální jméno bylo magicky změněno na všech listinách, takže bylo nemožné, aby tam bylo uvedeno jinak. Když se odmítl pohnout, celou síní to začalo hučet.
„Potter Harry," vyzvala jej McGonagallová znovu a zadívala se přímo na Hadriana, který ji pohled vrátil v plné síle, přičemž se mu očima prohnala trochu magie, takže to vypadalo, jak kdyby se na malý okamžik rozzářily.
„Pane Pottere, po třetí vás vyzývat nebudu," upozornila jej profesorka McGonagallová a několik nezařazených studentů od něj poodstoupilo.
„Žádný Harry Potter tu není, madam. Proč se raději nepodíváte na ten svůj seznam, než začnete komolit jména i ostatních studentů?" odsekl Hadrian a sledoval, jak se McGonagallová okamžitě otočila na Brumbála. Ten pouze bez jediného slova přikývnul.
„Dobrá. Hadrian Potter-Black," přečetla jeho jméno a on teprve v ten okamžik mohl vystoupit ke stoličce.
„To byl asi extrémní problém, že?" neodpustil si tiché rýpnutí a veškerý respekt, který pro profesorku McGonagallovou měl, byl téměř pryč.
„Ach, mladý Potter-Black. Konečně se setkáváme. Nejenže jsi přežil Kletbu Smrti, ale také jsi obdržel dar od samotné Matky Země. Vidím ve tvém daru veliký potenciál, daleko větší, než jaký měl Tom Riddle, když tu před padesáti pěti lety seděl osobně. Kam tě ale zařadíme?"
„Nemám nic ani proti jedné z kolejí. Pokud je to možné, nechci do koleje, ve které má šanci skončit Weasley, a ve které mě chce mít Brumbál. Měla by to být také kolej, kde najdu spojence a přátele, kteří mě jen tak nezradí kvůli vlastním cílům. Také bych rád dosáhl svého potenciálu, aby se mnou nikdo nemohl manipulovat," odpověděl Hadrian ve své mysli.
„Ano, ano, tady to všechno vidím. Máš kuráž a nebojíš se riskovat svůj život pro své přátele, ale Nebelvír jsi zamítnul. Již dávno vzniklo jisté pořekadlo, že Nebelvír je schopen pro své přátele položit vlastní život. Nevěříš v autority, ačkoliv ses za poslední roky změnil a loajální jsi jen těm, kterým věříš, a to není mnoho lidí, takže Mrzimor pro tebe také není.
Tvá inteligence by se Roweně zalíbila, ale mám takové tušení, že by ses s mnoha studenty její koleje nepohodl. Ale vidím, že máš i jiný talent, který se ti bude hodit ve tvé nové koleji. Jak jsem říkal, že Nebelvír je schopný obětovat vlastní život? Tak Zmijozel je schopný pro ochranu svých přátel vzít život svým nepřátelům. Nechť je to tedy ZMIJOZEL!" vykřikl Moudrý klobouk po několika minutách čekání a téměř nikdo nebyl schopen tleskat.
Pouze Tamara, Dean a několik dalších lidí, které znal osobně, mu zatleskali k zařazení do nové koleje, ostatní na něj buď nevěřícně hleděli nebo mu začali nadávat do temných lordů ve výcviku.
Hadrian prvně nechtěl ukázat rozsah svých schopností, ale nadávky rozhodně strpět nehodlal. Aktivoval proto Magickou Auru a vyslal magickou vlnu po celé Velké Síni, až hrozilo, že některé svíce zhasnou.
„Ještě někdo z vás mě křivě z něčeho obviní, vyvodím z toho důsledky jako Primární Dědic Starobylých a Vznešených rodů Potterů a Blacků! Váš hrdina, kterého si Albus Brumbál vymyslel, neexistuje, takže bude lepší, když si to velice rychle uvědomíte. Nebo snad vypadám jako blázen z těch vašich smyšlených, a hlavně ilegálních knih?" optal se celé Velké Síně a bez dalšího slova se usadil ke Zmijozelskému stolu.
„Pokračujme v zařazování, prosím," pobídl Brumbál svou kolegyni s klidem, ale vypadal tak jen navenek, uvnitř zuřil kvůli tomu, že tak dlouho připravované plány byly právě v ohrožení.
Nejenže Potter neskončil v Nebelvíru, jak plánoval, donutil je oficiálně uznat jeho skutečné jméno. Nyní ho každý profesor v Bradavicích musel oslovovat celým jeho příjmením Potter-Black. Již věky se vědělo, že jména mají moc a on hodlal tu jeho omezit tím, že pozměnil jeho jméno z Hadriana na Harryho, ostatně Harry Potterů bylo mnoho a víra kouzelnické společnosti by tak byla značně oslabena.
Také jej nepotěšil fakt, že byla jeho figurka dostatečně mocná na to, aby kolem sebe zviditelnila magickou auru. Iluze magické aury byla jedna z jeho specialit, jak přimět masy lidí k tomu, aby se chovali tak, jak chtěl on sám.
To, že byl Hadrian ve Zmijozelu, znamenalo pozměnění mnoha jeho plánů. Naštěstí měl náhradního Vyvoleného, kterého hodlal využít na jeho místě.
Jak zařazování pokračovalo, ke Zmijozelskému stolu se přidali další dva kluci v podobě Notta a Zabiniho, zatímco do Nebelvíru zamířil Weasley, Dean a Smith. Nakonec poslední studentku získal ještě Havraspár v podobě Lisy Turpinové.
Když byli všichni zařazeni a McGonagallová odnesla Moudrý klobouk, ředitel Brumbál se postavil do své plné výše.
„Vítejte," prohlásil. „Vítejte v novém školním roce v Bradavicích. Než se pustíme do výtečné hostiny, na kterou již určitě netrpělivě čekáte, dovolte mi pronést ještě pár slov, a to: Vrták! Brekot! Veteš! Cuk! Děkuji vám!" ukončil to a tlesknutím dlaní o sebe se všude objevily doslova hromady jídla. Hadrian se rozhlédl kolem sebe, a ačkoliv jídlo miloval, tahle uvítací hostina mu příliš na chuti nepřidávala. Hlavně když jen kousek od něho seděli Crabbe s Goylem, kteří se do jídla pustili po vzoru prasat.
Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)
Název: Bradavice
Typ: Osudový
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Splnil jsi všechny Hlavní cíle, jeden Vedlejší cíl a dva Skryté cíle. Ačkoliv sis udělal několik nepřátel, vedl sis velice dobře. Zde to ale nekončí, nyní tě čeká další zkouška, která určí tvé postavení ve tvé nové koleji!
Hlavní cíle:
1. Nech se zařadit do jedné ze čtyř kolejí! (Dokončeno - Zmijozel)
2. Nastup na Bradavický Express! (Dokončeno)
3. Najdi Nástupiště 9 a 3/4! (Dokončeno)
Vedlejší cíle:
1. Během jízdy vlakem se vyhni tvorbě nepřátel! (Nesplněno)
2. Během jízdy vlakem si najdi jednoho nebo více možných přátel! (Dokončeno – 2x)
Skryté cíle:
1. Oznam Bystrozorům porušení Zákona o Utajení na nádraží Kings Cross! (Dokončeno)
2. Zabraň rozšíření tvého falešného jména! (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 9 000 exp + 25 % = 11 250 EXP!
2. Status: Student Prvního ročníku!
3. Osudový úkol: Bradavice – Zmijozel!
Student Prvního ročníku: Jsi oficiálním studentem Bradavické školy Čar a Kouzel!
- Bonus: +2 k VIT nebo +1 k INT nebo +1 k WIS za každé navýšení levelu v Bradavicích.
- Trvání: Dočasný
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Bradavice - Zmijozel
Typ: Osudový
Zadavatel: Gaia
Popis:
- Úspěšně jsi podstoupil ceremoniál zařazení. Tvá nová kolej je Zmijozel. Ve Zmijozelu platí vnitřní psané i nepsané zákony, kterým se můžeš a nemusíš podrobit. Abys měl ale svobodu od většiny pravidel, musíš zaujmout místo jednoho ze sedmi vůdců.
Hlavní cíle:
1. Získej pozici v Koncilu Sedmi!
2. Vyhraj svůj první turnaj v Soubojích!
Vedlejší cíle:
1. Poraz všechny své soupeře v turnaji bez ztráty jediného bodu Života!
2. Neudělej si žádné další nepřátele!
Odměna za splnění úkolu:
1. 10 000 EXP!
2. Titul: Koncil Sedmi
Postih za nesplnění úkolu:
1. Bezvýznamné postavení v koleji s nulovým vlivem na rozhodování o chodu Zmijozelu!
Zdá se, že se mám na co těšit. Pomyslel si po přečtení nových informací, než se konečně rozhodl pustit do jídla.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black
Věk: 11
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul: Kouzelník
Level: 21 - Exp: 50 666/210 000
HP: 2 910
MP: 3 940
Atributy:
STR: 44
VIT: 39 (Bonus: 20 % k HP; Regenerace HP/min: 1 %)
DEX: 48
INT: 100 (Bonus: 40 % k MP)
WIS: 58 (Bonus: -10% Cena MP; Regenerace MP/min: 3 %)
LUK: 17 (Bonus: +5 % k šanci spadnutí předmětu)
Atribut Body: 20 (115)
Perk Body: 5 (12)
Finance:
- Libry (Banka): 432 350
- Galeony: 211 490
- Abyss Dolary: 555
- Svěřenecký Trezor: 50 000 Galeonů
- Investiční Trezor: 209 175 Galeonů
Status:
Chlapec-který-přežil: Tvé jméno je známé v celé kouzelnické společnosti. I sláva má své výhody!
- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několika Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!
- Trvání: Dočasný
Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.
- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.
- Trvání: Trvalý
Matčina oběť: Pradávná rituální magie, kdy tvá matka obětovala svou magii a život.
- Bonus: +75 % k obraně proti Lordu Voldemortu, +50 % k obraně proti Smrtijedům, +25 % k obraně proti neoznačeným Smrtijedům.
- Trvání: Dočasný
Primární Dědic rodu Potterů: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Potterů.
- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle Runové Magie.
- Trvání: Dočasný
Primární Dědic rodu Blacků: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Blacků.
- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle magie v boji s magickými tvory.
- Trvání: Dočasný
Student Prvního ročníku: Jsi oficiálním studentem Bradavické školy Čar a Kouzel!
- Bonus: +2 k VIT nebo +1 k INT nebo +1 k WIS za každé navýšení levelu v Bradavicích.
- Trvání: Dočasný
Perky:
- Metamorfomág: 2/13
- Mistr Ledu: 9/13
- Mistr Vody: 3/13
- Mistr Vzduchu: 3/13
- Mistr Ohně: 1/13
- Mistr Duše: 1/13
Slovo autora:
- cca 11 433 slov dlouhá kapitola. Co k ní dodat, kromě toho, že dlouhé čekání je u konce a Hadrian je konečně v Bradavicích?
- Je to bezmála rok, co jsem se pustil do přepisování celé povídky a doufal jsem, že to půjde rychleji, ale kdo měl tušit, že se to tak nafoukne?
- Rád bych ještě předem oznámil, že některé projekty budou odloženy na pozdější roky, u jiných se naopak dostaneme do větší hloubky. Ostatně nynější Hadrian má daleko více zájmů a jeho čas je zatím značně omezen. Také doufám, že se vám líbí pohled do minulosti na to, jak Hadrian získal celé své jméno. Pokud bude dostatečný ohlas, mohl bych v dalších kapitolách přidat více podobných pohledů do minulosti.
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T3): 90/225
- Recepty: 421
- Zahradník (T2): 125/150
- Truhlář (T2): 70/150
- Dřevař (T2): 30/150
- Lesník (T1): 40/75
- Malíř (T3): 55/225
- Lingvista (T3): 157/225
- Angličtina (T2): 148/150 (T1:25; T2:49)
- Francouzština (T2): 45/150 (T1:25; T2:15)
- Japonština (T2): 50/150 (T1:25; T2:16)
- Mandarínština (T2): 60/150 (T1:25; T2:20)
- Italština (T2): 21/150 (T1:25; T2:7)
- Ermesianština (T3): MAX (T1-T3:150)
- Muzikant (T1): 57/75
- Pianista (T2): 33/150 (T1:25; T2:11)
- Kytarista (T1): 63/75 (T1:21)
- Krejčí (T1): 10/75
Dovednosti:
- Isshin-Ryu Karate (E): 6/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl - Fialový pásek (lvl. 7-12))
- Umění Meče (E): 1/30 (6+4+2 DEX/WIS) (MAX lvl - dočasně)
- Lukostřelba (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl - dočasně)
- Umění Bitevní Hole (E): 1/30 (6+4+2 INT/WIS)
- Tvorba Dungeonu: 100/900
- Odchod z Dungeonu: 105/900
- Šachy (P): 10/30 (5+1 WIS)
Magické Dovednosti:
- Meditace (M): 0/30 (Neodemčeno)
- Bitevní Meditace: 50/90
- Telekineze: 45/90
- Magické Vidění: 20/60
- Magická Aura: 30/60
- Manipulace Ledu: 60/90
- Manipulace Vody: 10/90 (MAX lvl 60 pro Mistr Vody: 3/13)
- Manipulace Vzduchu: 10/90 (MAX lvl 60 pro Mistr Vzduchu: 3/13)
- Manipulace Ohně: 1/90 (MAX lvl 10 pro Mistr Ohně: 1/13)
Kouzla: