Harry Potter - The Gamer Chronicles Remastered

by Karlos Morgan Black

Harry Potter/The Gamer crossover. Přepracování mé původní povídky stejného názvu. Rating: M

28. Kniha 2 - Kapitola 6

Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Star Wars nebo cokoliv od Blizzardu.

Discord: discord . gg/DH8KWPg8jJ

---

Kniha 2. Kapitola 6. – Oficiální zahájení vyučování

8. 9. 1991:

Nebylo to ani čtvrt hodiny od chvíle, co Snape odnesl svého kmotřence na ošetřovnu. Právě nyní nasupeně rozrazil dveře do ředitelovy kanceláře, čímž pobouřil obrazy bývalých ředitelů. Nebyli to jen oni, kdo mu věnoval nepřátelský pohled, i ohnivý fénix Fawkes vydal varovný tón, ostatně ho muž s mastnými vlasy vyrušil z nádherného snu, kde se připravoval na rituál dvoření se, aby udělal dojem na jednu z několika možných družek k páření se.

„Severusi, co tě ke mně přivádí takhle k večeru?" optal se jej Brumbál s lehkým úsměvem na tváři.

„Potter-Black!" vyprskl Severus jméno svého studenta s děsem i zhnusením ve hlase. „Přísahal jste, že se o mém Dluhu Života nikdy nedozví! Nejenže si je vědom jeho existence, dokonce mi s ním vyhrožoval!" vyjel na svého zaměstnavatele a ve výsledku i někoho, kdo jej zachránil před jistým doživotím v Azkabanu.

„Severusi! Dávej si pozor na tón, se kterým se mnou mluvíš. Nejsem tvůj vrstevník ani student!" varoval jej okamžitě Albus a úsměv z tváře mu dávno zmizel, přičemž mírně upustil uzdu své vlastní magii, takže vzduch v celé kanceláři značně zhoustnul a mírně to i zapraskalo statickou elektřinou.

Snape, který na nějakou chvíli ztratil kontrolu nad svými emocemi, se velice rychle vzpamatoval. Jediné varování mu stačilo k tomu, aby si uvědomil, kde se skutečně nachází a co je Brumbál zač.

„Výborně," kývnul Albus hlavou, když se jeho loutka konečně uklidnila. „Nyní mi vysvětli, z čeho mě tu obviňuješ. Co se stalo, že jsi se sem přiřítil jako velká voda," zajímal se Albus.

Severus se dal okamžitě do vysvětlování situace, a dokonce řediteli poskytl celou vzpomínku na dnešní večer ve Zmijozelské Aréně.

„Musím se přiznat, že jsem tvým chováním zcela zklamán. Pokládal jsem tě za někoho, kdo je schopen využívat předností, kterých si Zmijozel cenil nejvíce. Místo toho jsem právě sledoval vystoupení někoho, kdo zapomněl na své postavení a věk. Když jsem chtěl, abys zničil Hadrianovo postavení a reputaci, netušil jsem, že zároveň spácháš společenskou sebevraždu," okomentoval Albus vystoupení mladšího muže, a dokonce si sundal i své půlměsícovité brýle, aby si promnul unavené oči.

„To nemění nic na tom, že ví o Dluhu Života! Ujišťoval jste mě, že se o něm nikdy nedozví!" namítal Lektvarový Mistr.

„Slíbil jsem ti, že se o něj nedozví z mé strany. Kdyby ses na chvíli pozastavil a zamyslel se nad tím, co všechno o mladém Hadrianovi víš, pochopil bys, že i tahle informace musí pocházet od jeho Správce Pokladů. To, že blízce spolupracuje s Gringottovic gobliny, lze poznal jen z toho, že Hadrian nese Dědické prsteny dvou Starobylých a Vznešených rodů. Pokud by se svým Správcem Pokladů neměl dobré vztahy, nikdy by mu tuhle možnost nenabídli a nechali si jeho unikátní situaci pro sebe. Ostatně to, že osiřelý Dědic má právo na tyhle prsteny o dva roky dříve, je téměř zapomenutá věc," vysvětloval Brumbál tónem, jakým by se bavil s jedním ze svých pomalejších studentů.

„Co mám teďka dělat? Jeho výhružka zněla zcela jasně, ale to jde proti vašemu plánu, že?"

„Tohle je pouze malá komplikace, která můj celkový plán nijak nenaruší. Možná nám to i ve výsledku pomůže," zamyslel si Albus a začal ve své mysli dedukovat nejrůznější scénáře a následky každého z nich. Ve stejné pozici setrval několik minut, než se mírně pousmál.

„Ano, ano, tuhle situaci můžeme obrátit v náš prospěch," přikývnul nakonec, než svůj pohled zabodl do svého profesora Lektvarů.

„Začneš se chovat jako vzorný profesor Lektvarů a perfektní ředitel Zmijozelské koleje. Ne okamžitě, ale postupně, a hlavně na veřejnosti. Nejenže tím splníš to, co po tobě Hadrian vyžadoval, ale Minerva mě aspoň přestane neustále bombardovat se stížnostmi na tvé chování, vystupování a vyučovací praktiky. Tvé vzorné chování mi následně dovolí požádat o zvýšení tvého platu nebo navýšení limitu vzácnějších lektvarových ingrediencí," vysvětloval mu Albus a Snape nevěřil vlastním uším.

„Můj styl učení a vystupování byl od začátku vaším plánem, jak získat kontrolu nad dětmi Smrtijedů a zároveň to byl způsob, jak mi udržet postavení mezi Smrtijedy pro případ, až Temný Lord opět povstane," protestoval hned Snape, který se obával, že se změnou ve svém chování si tito lidi znepřátelí a velice rychle mu půjde o život.

„Svobodní Smrtijedi nejsou žádný problém. Lucius je má pod kontrolou, tedy aspoň ty, na kterých záleží. Přes něj necháš rozšířit informaci o tom, že tvá změna k férovému chování byla vynucená přes Dluh Života, který tímto způsobem hodláš splatit, aby ses vymanil ze spáru Chlapce-který-přežil. Také jim můžeš sdělit, že má ochrana na Hadriana se bude vztahovat jen na jeho status studenta Bradavic, mimo ně je to zcela na něm samotném.

Zároveň potřebuji, abys svou podporu více zaměřil na mladého Longbottoma, nad kterým uvažuji jako o svém nástupci. Bylo by dobré, kdyby se tahle informace dostala ke Quirrellovi během následujících týdnů," plánoval Brumbál a mimo tyhle základní kroky začal Severusovi vysvětloval i daleko jemnější detaily, na které bylo nutné si dávat pozor.

9. 9. 1991:

Když se pondělního rána Amélie Bonesová vzbudila ze snu se vzpomínkou na své dětství, melancholicky se podívala na noční stolek, kde měla fotografii celé své již zesnulé rodiny.

„Moody a jeho vyšetřování. Kdyby se tu včera večer neukázal, tak by se mi o tom ani nezdálo," povzdechla si a stačilo jí jen párkrát mávnout hůlkou, aby byla zcela připravená na nový pracovní týden.

Navíc není problém mezi rody Potterů a Weasleyů i přes fakt, že do toho byli zapleteni až po uši. Problémem je rod Prewettů, který byl vazalem rodu Potterů. Když je poslední přeživší žena rodu Weasleyů požádala o pomoc, souhlasila s tím, že opustí své tři syny a Dědici Prewettovi porodí další tři syny. Když svou část dohody splnila, rod Prewettů oznámil rodu Potterů, že mají v držení poslední dceru rodu Weasleyů a vydají ji, když je rod Potterů zprostí vazalské přísahy a dají jim svobodu.

Nikdo z rodu Potterů netušil, že to byla past. Sotva byl rod Prewettů zbaven vazalských přísah, zmasakrovali všechny, kteří si pro dceru rodu Weasleyů přišli. Aby toho nebylo málo, rod Prewettů následně prozradil všechna rodinná tajemství Potterů, ke kterým měli přístup a společně s dalšími rody vyrabovaly i poslední tajné domy a úkryty.

Pokud byla válka mezi rody Potterů, Weasleyů a Malfoyů krvavá, válka mezi rody Potterů a Prewettů byla brutální. Každá žena, dívka nebo holčička, kterou Prewettové chytili, byla brutálně znásilněna, vyvržena jako nějaké zvíře a poté pověšená na bránu hlavního sídla rodu Potterů.

Vybavila si Amélie další detaily celého konfliktu. Dříve netušila, proč je rod Prewettů tak nenáviděn nebo se o něm příliš nemluví, ale když se tohle dozvěděla, byla velice zděšená toho, čeho byli v té době schopní. Ona sama chodila do Bradavic s několika Prewetty a rychle pochopila, proč se jim téměř všichni straní a téměř nikdy se jich nikdo nezastal.

Budu muset upozornit Susan, aby byla daleko pozornější na to, co se v Bradavicích děje, hlavně kolem mladého Pottera. Je poslední z rodu Potterů, a ačkoliv Krevní Msta není aktuálně aktivní, stačí jediné špatné slovo a budu mít na rukou další krveprolití. Weasleyů je značné množství, zatímco mladý Potter je sám. Kdo ví, jestli by spojenci rodu Potterů přišli na pomoc, kdyby o to požádal, hlavně s tím, co James Potter s Aliancí udělal pod Brumbálovým vlivem. Pomyslela si ještě a věděl, že nadcházející den bude extrémně dlouhý.

oooOOOooo

Zatímco se Amélie chystala do práce na Anglickém Ministerstvu Kouzel, Hadrian byl již plně probuzený.

Ačkoliv se během prvního týden v Bradavicích nevěnoval přílišnému tréninku, rozhodl se opět začít poctivě trénovat. Proto byl již vzhůru krátce po páté hodině ranní, aby se v klidu probudil a připravil na trénink, který si naplánoval od pěti třiceti do sedmé hodiny ranní.

Pak měl půl hodiny na to, aby se umyl a připravil na nadcházející den, přičemž musel stihnout ještě i snídani od půl osmé do osmi. Jídla měl sice dost i vlastního, ale jako člen Koncilu Sedmi byl nucen jít příkladem.

Aby svým tréninkem nepřitahoval nechtěnou pozornost, musel jej provádět v Zrcadlovém Světě, přesněji na ploše famfrpálového hřiště. Byla to také jediná travnatá plocha, kterou někdo pravidelně udržoval. Ne, že by zbytek Bradavických pozemků nebyl udržován, ale v trávě pár centimetrů nad kotníky se netrénovalo zrovna nejlépe.

Pondělí a pátek si Hadrian vyčlenil čistě na karate, v úterý plánoval trénink boj s mečem, ve středu zase lukostřelbu a ve čtvrtek se hodlal věnovat boji s bitevní holí.

Na sobotní ráno si naplánoval Meditaci a hodlal začít i studium Nitrobrany. Po snídani ho nakonec čekal Hřbitov Nemrtvých. Zatím netušil, co jej ještě dalšího čeká, proto si zbytek soboty nechal volný, stejně jako celou neděli.

„Dobré ráno. Vidím, že jsi připravený vyrazit na snídani," usmála se na něj Amanda, která seděla v jeho křesle u čajového stolku.

„Jak dlouho jsi tady?" optal se Hadrian překvapeně.

„Jen pár minut. Chtěla jsem se ujistit, že ještě nespíš, ale když jsem slyšela sprchu, rozhodla jsem se na tebe počkat a doprovodit tě na snídani," odpověděla mu hned.

„Budu si muset zabezpečit dveře, aby mi sem nechodil kde kdo," nadhodil pobaveně.

„Já nejsem jen tak kde kdo," varovala jej se stejným pobavením.

„Raději pojďme nebo si od některých ovcí vyslechnu, jak nestihnou snídani," řekl Hadrian a oba rychle sestoupili do společenské místnosti, kde všichni z prvního ročníku jejich koleje již čekali na to, až je odvede do Velké Síně.

Tedy nebyli tam všichni, Draco Malfoy chyběl a podle všeho bude chybět ještě celý den. Madame Pomfreyová jej byla schopná vyléčit během chviličky. Draco se chtěl nicméně Hadrianovi pomstít, proto simuloval strašlivé bolesti. Celá situace se ale otočila proti němu, když jej madame Pomfreyová odmítala pustit z ošetřovny a nalila do něj ty nejodpornější lektvary, které měla k dispozici. Nepomohl si ani tím, když ji nazval podřadnou služkou a dožadoval se, aby jej nakrmila jako malé dítě.

„Dobré ráno všem," popřál jim Hadrian, a ačkoliv mu všichni odpověděli, bylo na nich znát, že včerejší ukázka v aréně jim otevřela oči v tom, čeho je Hadrian schopen.

„Můžeme vyrazit?" optal se jich ještě, načež se mu dostalo několik souhlasných přikývnutí.

„Dej tomu čas. Včera jsi jim ukázal, že nejsi někdo, koho je radno podceňovat. Vsadím se, že na konci tohoto dne se k tobě budou zase hlásit s větším nadšením," ujišťovala jej Amanda.

„Uvidíme," odpověděl pouze Hadrian, než konečně dorazili do Velké Síně na snídani.

Snídaně probíhala v poměrně klidném stylu, aspoň pro Zmijozelskou kolej. U jiných kolejí to vřelo očekáváním z nadcházejícího týdne, hlavně mezi prvňáky, kteří se nemohli dočkat své první oficiální hodiny.

„Přeměňování s McGonagallovou a Nebelvíry hned první dvě hodiny v pondělí. To nám udělal někdo naschvál? Navíc když pak máme hodinu volno a následně dvě hodiny Binnse," postěžoval si Blaise unaveně.

„Pokud jsou řeči starších studentů pravda, budeš se moci u Binnse v hodině prospat," poplácala jej po zádech Tracey, ačkoliv ona sama se na hodiny Historie velice těšila.

„Doufám, že všichni již znáte cestu do učebny Přeměňování?" ujišťoval se Hadrian svých spolužáků.

„Jo, všichni máme mapku hradu a vyznačené učebny. Nechápu, kde jsi na to vzal dostatek času," zakroutil Blaise hlavou a ukázal na větší pergamen, který jim Hadrian během volného času připravil.

Bylo na něm několik různých nákresů cest, jak se dostat do každé vyučovací učebny. Nebyl to pro něj samozřejmě žádný problém, když měl svou vlastní mapu na pomoc. Navíc získání všech dalších kopií nebylo vůbec těžké. Amanda mu pomohla, když jej naučila speciální kouzlo Geminio. Tohle kouzlo spadalo pod školu Kouzelných formulí, ale zároveň i pod školu Černé magie ve svém použití jako kletby. Samozřejmě druhá klasifikace byla zavedena Ministerstvem kouzel, takže se mu tato informace objevila jen v informacích o kouzle, zatímco oficiální klasifikace školy magie zůstávala beze změny.

oooOOOooo

První dvě hodiny pondělního rána je čekalo Přeměňování přesně tak, jak si Blaise u snídaně stěžoval. Nechybělo příliš do začátku hodiny a téměř všichni již čekali u dveří do učebny. Ty se samy od sebe otevřely přesně dvě minuty před zahájením hodiny a všichni se tak nahrnuli dovnitř, aby si našli místa k sezení.

Hadrian si všimnul, že Tamara, Fay a Samantha se usadily do první lavice prostřední řady, proto jen pokrčil rameny a posadil se za ně.

„Dobré ráno. Jak se těšíte na první oficiální vyučovací hodinu?" optal se jich Hadrian.

„Jsem připravená tě ve všem porazit," prohlásila Tamara se zápalem a on tušil, že měla stejný úkol k získání Školního poháru, jako on.

„Hadriane, můžu si přisednout?" optal se jej Dean a nejistě se díval směrem k ostatním studentům ze Zmijozelu.

„Deane, dobré ráno. Jistě, koušu jen na žádost," mrkl na něj hned Hadrian, čemuž se Dean rozesmál a pohodlně se usadil na židličku vedle něj.

„Víš, že nás všichni starší studenti varovali, abychom se s vámi vůbec nebavili, protože jste jen mladí Smrtijedi ve výcviku?" odfrkl si Dean.

„Deane, nemůžeš tvrdit, že na to není něco pravdy. Dobrá polovina z nich má rodiče nebo rodinné příslušníky, kteří jsou v Azkabanu nebo je za pochybných praktik osvobodili od toho, co ve službách Ty-víš-koho provedli," nechal se slyšet Seamus, který se posadil do lavice za nimi.

„Seamusi, takhle to brát nemůžeš. To je stejné, jako kdybych chtěl tvrdit, že tady Dean nebude nikdy víc než jen otrok, protože tak kdysi bylo se všemi lidmi jiné pleti zacházeno. Navíc hříchy našich otců nejsou našimi hříchy," argumentoval hned Hadrian.

„Hej, to byla podpásovka, ale vím, co tím myslíš. Na základní škole jsem si zažil svoje jen kvůli tomu, že jsem byl jediný míšenec mezi bílými," řekl Dean.

„Uh, možná máš pravdu, ale i tak. Během minulého týdne nám to Malfoy nicméně dával docela dost sežrat a většinu z nás označil za podřadné členy této společnosti, kteří nemají v Bradavicích, co dělat. Deana a děvčata dokonce nazval mudlovskými šmejdy," obhajoval se Seamus a poslední slova sotva slyšitelně zašeptal.

„Až ho propustí z ošetřovny, budu s ním mít menší proslov. Pokud budete mít s někým z mé koleje problém, stačí se ozval a já se o to postarám," ujišťoval je Hadrian.

„Jak se o to chceš postarat?" optala se Fay, pro kterou bylo všechno stále úplně nové.

„Zmijozel má speciální Koncil, ve kterém sedí vždy jeden zástupce z každého ročníku. Koncil v naší koleji určuje pravidla a stará se o řešení nejrůznějších problémů. Neboť jsem si své místo v Koncilu vybojoval, jsem jedním ze sedmi nejdůležitějších studentů v koleji. Když něco nařídíme, tak se tím musí řídit všichni bez jediné výjimky," vysvětloval Hadrian.

„Naše kolej měla Radu Chrabrých, ale prý je to zastaralá minulost," řekla Tamara.

„Všechny ostatní koleje mají své studentské vůdce, pouze Nebelvír o tuhle část tradic přišel, protože se to nezamlouvalo jedinému muži, který prahnul po absolutní moci. Díky Gaiie, že ačkoliv je nyní ředitelem, není schopen změnit strukturu toho, jak funguje vnitřní hierarchie zbylých kolejí," řekl Hadrian.

„Umm, nebudete mít problémy za to, že sedíte spolu?" optala se Samantha a poukázala na to, že oba jsou z jiné koleje.

„Proč? Neexistuje snad něco, co by nás nutilo ignorovat své kámoše z jiných kolejí, ne?" nechápal Dean.

„Školní pravidla hovoří jasně. Profesoři jsou dokonce povinni k tomu, aby své studenty párovaly se studenty z jiných kolejí a dali jim šanci rozvíjet své další přednosti. Mnoho z nás jistě mohlo skončit ve více jak jedné koleji a je nesmysl, abychom se soustředili jen na to, pro co je naše kolej slavná. Každý z nás má nějaké ambice a sny, ale bez chytrosti, vynalézavosti, tvrdé práce a jisté špetky odvahy jich nikdy nedosáhneme. Kolej určuje pouze vaši nejsilnější přednost, nikoliv nedostatek zbylých předností," vysvětloval hned Hadrian a krátce se zamyslel nad tím, jestli kolejní systém skutečně plní to, k čemu byl původně zaveden.

Než mohl někdo další na jeho vysvětlení zareagovat, ozvalo se zvonění k zahájení vyučovací hodiny. Jediný problém byl v tom, že jejich profesorka tam stále nebyla a Nebelvíru chyběli dva studenti.

„Kde je profesorka McGonagallová? Nabyl jsem dojmu, že je to přísná dáma, která si potrpí na dochvilnosti a pečlivosti pro každý detail," optal se šeptem Dean, ačkoliv jej mohla slyšet celá učebna.

„Jsme v hodině Přeměňování. Proč si myslíš, že tu již dávno není," ušklíbl se Hadrian a krátce pohledem zabloudil k mourovaté kočce na katedře.

„Co tím myslíš?" nechápal Seamus.

„Myslí tím to, že profesorka McGonagallová je tady od samého začátku a pečlivě nás pozoruje," odpověděla místo něj Tamara, a i ona se vědomě usmála, protože Hadrian nebyl jediný, kdo viděl profesorčino jméno nad hlavou mourovaté kočky.

Tímto způsobem se bavili dalších deset minut, než se dveře do učebny rozlétly do kořán. Všichni se otočili, aby mohli vidět Weasleyho se Smithem, jak se uříceně rozhlížejí kolem do kola.

„Díky Merlinovi, že tu ta stará rašple ještě není. Dokážeš si představit, co by nám asi udělala, kdyby věděla, že jsme přišli pozdě na její první hodinu?" prohlásil Weasley nadšeně, přičemž sebevědomě zamířil uličkou mezi lavicemi, aby si našel místo k sezení.

Jeho zorničky se komicky zúžily, když spatřil Deane a Hadriana v jediné lavici, jak se přátelsky baví. Již se do nich chtěl pustit, ale mourovatá kočka na katedře se konečně pohnula a jediným ladným skokem dolů se proměnila v jejich profesorku Přeměňování.

„Mínus deset bodů za pozdní příchod do hodiny, pane Weasley. Pro každého z vás," zpražila je pohledem. „Nyní se poklidně posaďte do volných lavic, než vám tahle stará rašple udělí školní trest, pane Weasley," prohlásila profesorka a Ronald pouze přikývnul, než se rychle usadil vedle Zachariase.

„Vítejte na své první oficiální hodině Přeměňování. Pro ty, kteří se zúčastnili seznamovací hodiny, bude několik věcí již jasné. Pro ty, kteří se rozhodli se svým časem naložit jinak, to budu muset zopakovat," zahájila profesorka McGonagallová svou první pondělní dvouhodinovku a každý okamžitě poznal, že je to dáma, se kterou si není radno jen tak zahrávat.

„Hej, Pottere," sykl Weasley na Hadriana z vedlejší lavice, ale ten jej zcela ignoroval a věnoval se zápisu toho, co jim profesorka McGonagallová diktovala.

„Hej, slyšíš mě!" zasyčel již trochu hlasitěji a Hadrian si všimnul, jak se všichni na Weasleyho varovně podívali, než se rychle vrátili ke svým zápisům.

„Pottere, to jsi hluchý nebo tak blbý, že nedokážeš odpovědět, když se s tebou chce někdo bavit?!" zkusil to Weasley i potřetí, opět bez reakce z Hadrianovy strany.

„Mínus deset bodů, pane Weasley. Sbalte si věci a posaďte se do poslední lavice, kde nebudete mít potřebu rušit své spolužáky, kteří se sem přišli něco naučit. Ještě jednou vás budu nucena dneska napomenout a během dalšího týdne si užijete přítomnost našeho školníka pana Filche," varovala jej McGonagallová a veškeré jeho protesty zastavila jediným přísným pohledem.

„Pět bodů pro Zmijozel, pane Potter-Blacku. Velice málo studentů má trpělivost ignorovat podobné provokace," pousmála se krátce profesorka.

„Děkuji, ale netuším, jestli si je zasloužím, paní profesorko. Weasley ostatně volal na nějakého Pottera. Nevím, jak je to v kouzelnickém světě, ale vidět nebo se bavit s fiktivní osobou není zrovna známkou zdravé mysli," odpověděl Hadrian s ne příliš skrytou urážkou, která několik jeho spolužáků zcela minula.

„Zpátky k mému výkladu," ukončila to McGonagallová. „Kouzlo Acufors je jedno z nejzákladnějších kouzel, která se tento rok budete učit. V přeměňování nestačí pouze provést gesto hůlkou a vyslovit kouzlo, musíte do celého procesu připojit i svou představivost. Musíte přesně vědět, co chcete změnit, ať už je to počáteční nebo cílový materiál," vysvětlovala a uvedla jim i několik příkladů, než svůj výklad ukončila.

„Zbývá nám dvacet minut čistého času. Normálně by nám zbývalo půl hodinky, ale to se nedá nic dělat. Každému nyní rozdám zápalku, kterou se budete snažit po zbytek hodiny přeměnit na jehlu," oznámila jim a mávnutím hůlky každému z nich poslala jednu zápalku, aby se mohli pustit do procvičování.

„K čemu nám to je?" nechápal Dean, když viděl, jak se k nim McGonagallová otočila zády.

„Magické zásoby jedenáctiletých dětí nejsou tak velké, jak u dospělých kouzelníků. Těžko se budeš hned ze začátku učit, jak změnit kámen na pořádný oštěp nebo něco podobného," rýpl si Hadrian pobaveně.

„Myslíš, že to tak je?" ujišťoval se Dean.

„Dobře jsi slyšel ty příklady. Když vezmeš v potaz zákon o zachování hmoty nebo energie, odkud si myslíš, že se dodatečná hmota bere při přeměně malého kamene na velkého golema? Měníš svou magickou energii na chybějící hmotu. Rozdíl mezi zápalkou a jehlou není zas tak velký, takže náročnost na velikost magie nebude taková, jako kdyby ses pokoušel zápalku přeměnit na kopí," vysvětloval mu Hadrian.

„Ach, takhle jsem nad tím nepřemýšlel," poškrábal se Dean na hlavě a dal se do procvičování nového kouzla.

Z toho, co McGonagallová řekla, je vizualizace to nejdůležitější na přeměňování. Musím si být vědom toho, co přeměňuji na co. V tomto případě je to dřevo na kov. Hranatá zápalka se zvětšenou hlavičkou na zakulacenou jehlu se špičkou na jednom konci a zvětšenou hlavičkou s dírkou na druhém. Pomyslel si Hadrian a chvíli se v mysli soustředil na celý proces, než byl připraven provést tohle jednoduché kouzlo.

„Acufors!" řekl zcela zřetelně a vyslal skrze svou hůlku dostatek magie.

K jeho potěšení se dřevěná sirka zavlnila, než se postupně změnila na kovovou jehlu, identickou té, kterou si představoval ve své mysli.

„Jak jsi to dokázal na první pokus?" nechápal Dean nahlas.

„Věnoval jsi se již meditacím, že? Uklidni svou mysl, vyprázdni ji od všeho zbytečného a soustřeďte se na to, jak vypadá sirka, představ si, jak se postupně mění na jehlu. Pamatuj na rozdíly mezi dřevem a kovem, pamatuj na rozdíl mezi jejich tvarem. Jakmile na to budeš plně soustředěn, použit magii k zformování své představy do kouzla a následně reality," dával mu instrukce Hadrian.

Dean na chvilku zavřel oči, přičemž nebyl jediný, kdo poslouchal Hadrianovu radu.

„Acufors!" začalo se ozývat z různých částí třídy, přičemž Tamara byla jedna z prvních, které se to povedlo a místo sirky, se dívala na kovovou jehlu.

„Deset bodů pro Zmijozel, pane Potter-Blacku. Za vaši úspěšnou přeměnu a následnou pomoc vašim spolužákům," odměnila jej profesorka McGonagallová a několika body odměnila i všechny ostatní, kterým se povedla úplná přeměna.

Byla velice spokojená s tím, kolik studentů dokázalo provést úplnou přeměnu, i částečná přeměna byla úspěchem pro první hodinu. Nikdy dříve jich během první hodiny neměla takové množství. Samozřejmě se našli tací, kteří se absolutně nesnažili a bylo to zcela zřetelně poznat.

„Neboť se pomalu blíží konec naší hodiny, zadám vám domácí úkol, který mi odevzdáte příští týden. Normálně bych jej vyžadovala do příští hodiny, ale tu již tento týden nemáte společnou, jak tomu bývalo dříve. Vypracujete mi esej o kouzle Acufors. Pokud netušíte, jak takovou esej vypracovat, vyhledejte pomoc u svých starších spolužáků nebo v knihovně, kde je dostatek publikací. Pergamen s esejí bude mít minimální délku deseti palců, přičemž patnáct palců je maximum," oznámila jim profesorka McGonagallová. „Pane Weasley, vy zde po skončení hodiny počkáte. Mám s vámi ještě jisté jednání," dodala těsně před zazvoněním.

Jak se všichni sbalili a vydali se ke dveřím z učebny, zamířil si to Weasley přímo proti nim. Jeho cíl byl jasný a několik kroků od Hadriana ještě zrychlil, aby do něj mohl ramenem pořádně narazit. Když ale přišlo na provedení tohoto útoku, Hadrian mu ladně uhnul, přičemž se Weasley o něj nezastavil, a tak nekontrolovatelně pokračoval dál v jisté otočce, až zakopl o vlastní nohu a zřítil se k zemi.

Aby toho nebylo málo, během svého pádu se chtěl chytit Tamařina hábitu, ten ale minul a rukou zajel pod něj k její košili, kterou se mu již podařilo chytit. Problém byl, že košile neměla pevnost hábitu a jak tak padal, značná část knoflíků povolila a za trhavého zvuku se zřítil k zemi.

„Ty perverzní prase!" vykřikla okamžitě Tamara, která přišla o značnou část košile a pohotově Ronalda kopla do rozkroku, aby ji okamžitě pustil.

„Aaaaaaa," rozkřičel se Weasley na celé kolo bolestí.

Tamara nebyla daleko od toho, aby si v dlaních zhmotnila ohnivé koule, ale Hadrian ji pohotově zastavil.

„Promiň, netušil jsem, že jsi tak blízko za mnou, když jsem mu uhnul z cesty," řekl Hadrian a hbitě ji pozapínal několik knoflíků u hábitu, aby pod ním nebyla vidět její zničená košile, která odhalovala naprosto vše.

„Díky," poděkovala mu vděčně a krátce jej objala.

„Týdenní školní trest, pane Weasley!" zuřila profesorka McGonagallová, která viděla celou situaci od samotného začátku.

„Slečno Dagworth-Grangerová, požádejte jednu ze starších dívek nebo Prefektek, jistě vám pomohou s opravou zničené košile," pousmála se na ní profesorka, než svůj pohled upřela na sténajícího zrzka.

„Jsi v pořádku?" ujišťoval se Hadrian, když se konečně dostali z učebny na chodbu.

„Jo, jen jsem se neskutečně lekla, když mi rukou zajel pod hábit na hruď," odpovídala mu a založila si obě ruce na hruď. Hadrianovi také rychle došlo, co tím myslela a jak blízko byl Weasley ke své vlastní smrti.

„Co má vůbec za problém?" zajímal se Hadrian.

„Tebe," ozval se Dean.

„Mě?" nechápal Hadrian.

„Jo. Tvé zařazení do Zmijozelu mu udělalo obrovskou čáru přes rozpočet. Smith nám prozradil, že Weasley při cestě vlakem rozhlašoval, že je tvým nejlepším přítelem a ať se k tobě nikdo neopovažuje přibližovat, protože jsou pod tvoji úroveň. Když jsi skončil ve Zmijozelu, bylo všem jasné, že je to lhář a všechno si vymyslel. To ale nestačilo a hned ten večer po hostině začal celou kolej přesvědčovat o tom, že jsi jen další Temný Lord a jeho úkolem je tě zastavit za každou cenu," vysvětloval mu Dean.

„To jsi mě nemohl varovat dříve?" kroutil Hadrian hlavou.

„Mysleli jsme si, že jen kecá a není ničeho schopen. Zdá se, že má proti tobě nějakou vendetu," bránil Seamus svého spolubydlícího.

„A nyní, když ví, že jsme kamarádi, půjde i po vás?" optal se Hadrian.

„To si může zkusit. Upálím toho blbečka zaživa," prohlašovala hned Tamara.

„Se Seamusem jsme to s ním a se Smithem už vzdali. Smith námi pohrdá, protože nejsme čistokrevní. Celý minulý týden jsme Weasleyho museli budit, aby vůbec stihnul snídani a odmítal navštívit seznamovací hodiny. Raději se ve společenské místnosti cpal sladkostmi a hrál se Smithem kouzelnické šachy," vysvětloval Dean.

„Třikrát mě poslal pryč a nejednou mě nazval něčím vulgárním, když jsem se jej pokoušel probudit na dnešní hodinu. Má tolerance je velice nízká," přiznal se Seamus a Hadrian byl rád, že má vlastní pokoj. Taková toxická atmosféra v ložnici by mu vůbec nevyhovovala.

„Vůbec vám to nezávidím," zakroutil Hadrian hlavou. „Jinak si dejte raději pozor. Nemůžeme tušit, jestli není Weasley zákeřná krysa, která vás raději bodne do zad, než aby se vám postavil čelem jako chlap," varoval je Hadrian.

„Nemusíš se bát. Přežil jsem své sestry, přežiju i jednoho idiota v ložnici," ujišťoval jej Dean.

„Hadriane, uvidíme se na hodinách Dějin, musím se jít převléct," rozloučila se Tamara, když zazvonilo na třetí hodinu, kterou měli volnou, než je pak čekaly dvě hodiny Dějin čar a kouzel. Navíc to bylo tak špatně naplánované, že celou dvouhodinovku měli rozdělenou obědovou přestávkou.

„Co teď? Máme necelou hodinu volna a mě se nechce vracet do naší společenské místnosti," optal se Seamus a mírně se otřásl při představě výstupu takového množství schodů.

„Můžeme zamířit do knihovny. Chci se podívat na to, jak mají vypadat eseje. Jestli jsou stejné jako ty, které jsem se učil nebo je na nich něco jiného," navrhl Dean.

„Souhlasím. Návštěva knihovny je dobrý nápad. Upřesníme si potřebné informace na vypracování eseje a možná s ní i začneme. Čím dříve všechny úkoly vypracujeme, tím více budeme mít později času na jiné aktivity," přikývl Hadrian a zamířil do knihovny.

„Ehm, Hadriane, co my?" ozval se Blaise, který to celé pozoroval a za ním stálo i několik dalších Zmijozelských, kteří si nebyli jistí, jestli se mají vrátit na kolej nebo počkat na Hadriana, aby následovali jeho vedení.

„Pokud chcete, můžete jít s námi do knihovny a začít pracovat na eseji do Přeměňování. Pokud ale budete šťastnější s návratem na kolej, tak můžete. Nejsem tu od toho, abych řídil celý váš den a říkal vám, co přesně máte dělat," odpověděl Hadrian.

„Připojím se k tobě v knihovně," rozhodl se hned Blaise a skupinka kluků se vydala do knihovny, zatímco většina studentů se vrátila na své koleje.

„Dafné?" podívala se Tracey na svou nejlepší kamarádku, která stála na svém místě i po tom, co je všichni ostatní opustili.

„Hmm?" otočila se Dafné na Tracey s otázkou v očích.

„Vracíme se na kolej nebo je budeme sledovat do knihovny?"

„Jdeme do knihovny. Chci sledovat interakci mezi Hadrianem a jeho přáteli z Nebelvírské koleje," rozhodla se Dafné, která byla vývojem celé situace celkem překvapená.

„Hadrian byl docela přátelský s většinou Nebelvírů, co myslíš?" nadhodila Tracey.

„Ano, neviděla jsem u něj jediný odpor kvůli tomu, že by byli z jiné koleje. Choval se, jako kdyby na klejích vůbec nezáleželo," zhodnotila Dafné prvotní situaci.

„A záleží na nich vůbec? Neříkám, že bychom neměli podporovat vlastní kolej a rozdrtit ostatní ve famfrpálu nebo školním poháru, ale až opustíme Bradavice, nebudou tady žádné další koleje nebo jo?" prohlašovala Tracey a Dafné se hluboce zamyslela.

„Máš pravdu. Mimo Bradavice na kolejích absolutně nezáleží, pouze na schopnostech a hodnotě, kterou jsi schopná přinést do společnosti," přikývnula Dafné, která se v tu chvíli zbavila omezení, která by ji bránila navázat kontakty i mimo vlastní kolej.

Dvě hodiny Dějin čar a kouzel byly skutečnou ztrátou času. Nejenže Binns viditelně netušil, kdo do jeho třídy patří nebo kdo chybí, bez jediného zastavení jim monotónním hlasem předčítal slovo od slova z jejich učebnice, která byla celá jen o válkách mezi kouzelníky a gobliny, obry, trolly, upíry a jinými magickými rasami.

Nejpočetnější konflikty byly nicméně mezi kouzelníky a gobliny, proto se na ně Binns soustředil nejvíce.

Aby toho nebylo málo, jeho monotónní hlas všechny uspával a pět minut od zahájení hodiny nebylo mnoho těch, kteří by zůstávali při vědomí. Zbytek tří pospával a Weasley dokonce chrápal na celé kolo, ne že by to Binnse nějak rušilo.

Hadrian toho času využil k tomu, aby dokončil svou esej do Přeměňování, než si ji pečlivě zkontroloval. Našel tam pár chyb a některé věty se mu příliš nezdály, proto celou esej ještě jednou přepsal do finální podoby, zatímco první verzi spálil na popel.

Jediný, kdo v hodině Dějin nespal, byla jen Tamara a Tracey. Tamara si něco kreslila do svého deníčku, zatímco Tracey nadšeně hltala každé Binnsovo slovo.

Absolutní ztráta času. Nechápu, proč s tím někdo už dávno něco neudělal. Pomyslel si Hadrian, než zakroutil hlavou nad vlastní naivitou. Proč by s tím taky někdo něco dělal, že? Čím méně studentů bude znát pravou historii, tím více budou věřit v jiné zdroje. Pokud tím zdrojem bude Brumbál alias moderní Merlin, tím pro něj lépe, ne? Taky pochybuji, že by Binns potřeboval zlato ze svého platu, takže tím škola značně ušetří. Jistě není možné, aby mu někdo papírově vyplácel plat, ale ve výsledku si jej nechal pro sebe. Zamyslel se a chtěl nad tím opět mávnout rukou, ale něco mu říkalo, že to není tak jednoduché.

oooOOOooo

První den oficiálního zahájení vyučování nebyl tak strašný, jak by si někdo mohl myslet. Binns jim do Dějin čar a kouzel nezadal jediný úkol, takže po tom, co Hadrian během zmíněné hodiny dopsal esej do Přeměňování, měl po zbytek dne volno.

K večeru se na kolej vrátil i Draco s Royem, kteří se připojili ke svým přátelům. Neboť to bylo v času večeře, kdy se všichni vraceli na kolej, oba dva věnovali Hadrianovi nenávistné pohledy, ačkoliv v Dracových očích mohl jasně vidět i náznaky strachu. Byl to ale pohled v Harperových očích, který se mu vůbec nelíbil.

Během volného odpoledne trávil trochu času se svými spolužáky. S Theodorem si dal jednu partičku kouzelnických šachů, zatímco se jej Blaise snažil vyzpovídat o tom, jak dlouho se s Tamarou zná a co vlastně během svého života před Bradavicemi dělal.

Partie šachu skončila nakonec patem, do kterého to Theo zahrál, aby se vyhnul porážce. I tohle vyžadovalo značné umění a Hadrian hned souhlasil, že si brzy udělá čas na další partii. Ostatně k dovednosti šachů za celou partii obdržel hned dva další levely.

Po tom, co se s nimi pro ten den rozloučil, zamířil do své pracovny, kde si přečetl několik dalších dopisů. Netušil, jak rychle se jimi probere, ale nehodlal je nechat jen tak bez povšimnutí. Zrovna toho večera se dostal k dopisům od jisté Hannah Abbottové, která byla shodou okolností ve stejném ročníku, jen v jiné koleji.

Možná bych mohl dát přednost dopisům od všech mých spolužáků a doručit jim mé odpovědi zároveň? Zamyslel se Hadrian a po sepsání odpovědi se dal do hledání dopisů se jmény všech svých spolužáků a dalších studentů, které aktuálně znal.

oooOOOooo

10. 9. 1991:

Úterního rána byl Hadrian plný energie, hlavně řádném tréninku a následné osvěžující sprše. To, že na něj Amanda opět čekala v jednom z jeho křesel, přešel bez viditelné reakce. Již si zvykl na daleko podivnější věci a byl schopen se rychle přizpůsobit nové situaci.

„Dneska žádné dobré ráno nebo otázka, proč tu na tebe čekám?" rýpla si Amanda s hranou bolestí u srdce.

„Dobré ráno, slečno Rosierová. Jak vám mohu pomoci?" zahrál si hned na služebníka i s poklonou a vším kolem toho.

„Pff," vyprskla hned Amanda, protože takovou reakci absolutně nečekala.

„Kde ses naučil imitaci služebnictva? Málem jsem si myslela, že ke mně mluví někdo jiný," zajímala se a zároveň jej pobaveně kárala za tohle nečekané překvapení.

„Kouzelník neprozrazuje všechny své triky," odpověděl pouze Hadrian, než se oba vydali dolů do společenské místnosti a následně na snídani v doprovodu dalších studentů.

Toho rána byla skupinka prvňáků o dost menší. Podle toho, co mu hned Blaise prozradil, Vincent, Gregory a Pansy se připojili k Dracovi, který jim přikázal jej následovat do Velké Síně.

„Malfoy ví, že tě neporazí po magické stránce. Několikrát jsem zaslechl jméno jeho otce, tak se domnívám, že hodlá využít jeho vlivu ke koupení si nových spojenců nebo zastrašení lidí kolem tebe," varoval jej Blaise.

„Spojenec, kterého si můžeš koupit, je někdo, kdo tě prodá hned, jakmile dostane lepší nabídku nebo když přestaneš platit," pokrčil Hadrian rameny a nedělal si s tím příliš starostí.

Zrovna Malfoy byl někdo, komu mohl zadělat na značné problémy. Ostatně Lucius Malfoy byl jeden z budoucích cílů. Nejenže to byl Smrtijed, jménem své ženy, a hlavně syna vytuneloval podniky, které rod Blacků vlastnil.

„Hadriane, měl by sis dávat pozor i na Weasleyho. Nahlas ti sliboval pomstu za ten školní trest. Včera večer ručně drhl záchodky na třetím poschodí a po celou dobu prý nepřestal nadávat. V Nebelvíru má další tři starší bratry a dva z nich jsou TA dvojčata," ozvala se Tracey, která při svém vlastním průzkumu hradu narazila na Filche, jak dohlíží na Weasleyho trest.

„Počkej, chceš říci, že ti dva rudí ďáblové, ze kterých mají všichni strach, jsou Weasleyho starší bratři? Jak může někdo s geniální myslí mít za bratra takového tupce?" nechápal Blaise.

„Oh, copak to slyším? Někdo tady obdivuje dvojici zrzků?" rýpla si Amanda pobaveně.

„Hej, ať si kdokoliv říká, co chce, ale jejich vtípky musí být brutálně promyšlené. Těch několik starších studentů se zvířecíma ušima? Geniální. Nejenže museli najít způsob, jak toho dosáhnout, museli zároveň najít bezpečný způsob, jak nastražit celou past a poté se zbavit veškerých důkazů o svém zapojení. Kdyby všichni nevěděli, že to jsou vtipálkové, bez problému by mohli někoho oddělat a dotyčný by netušil, co se vůbec stalo. Nechápu, jak mohli skončit v Nebelvíru," prohlašoval Blaise zapáleně.

„Uvidíme, jak je budeš obdivovat, až se během nějakého jídla staneš terčem jejich vtípku ty sám," ušklíbla se Amanda.

„Pokud to nebude nic strašného a naskytne se mi příležitost jim to vrátit," pokrčil rameny, přičemž téměř všichni se od něj vzdálili aspoň o jednu nebo dvě stopy.

„Jak jsem říkal, profesor Snape je velice dobrým přítelem mého otce a naší rodiny, Lektvary jsou pro mě naprostou hračkou," zaslechli Malfoye, který se vychloubal na celé kolo tak, aby jej zaslechlo co nejvíce studentů i z ostatních kolejí.

„Ty se divíš, jak mazaná dvojčata mohla skončit v Nebelvíru? Já se zase divím, jak Malfoy mohl skončit ve Zmijozelu s tím svým vychloubáním se," poznamenal Hadrian.

„Zmijozel byla jeho jediná šance. Kdyby to byl Nebelvír nebo Mrzimor, Lord Malfoy by jej téměř jistě vydědil. O Havraspáru se v jeho případě nemusíme ani bavit," poukázala Dafné na to, že jiná možnost pro mladého Malfoye ani neexistovala.

„Má matka by se v takovém skandálu vyžívala celé měsíce," zareagoval hned Blaise.

„Jak se Lady Zabini daří? Vím, že máš ještě starší sestru, která měla dokončit studium na nějaké prestižní škole v Itálii?" optala se hned Dafné, která si na Lady Zabini pamatovala z jedné oslavy, která se u nich konala.

„Matka se má dobře, aktuálně plánuje další svatbu. Už jsou to dva roky, co tragicky zemřel její poslední manžel. Bianca se zapojila do rodinného podniku," prozradil Blaise neutrálně.

„Oh, takže Černá Vdova je opět na lovu?" zajímala se hned Tracey, než si rychle zakryla ústa rukou, protože řekla něco, o čem se na veřejnosti nemluvilo.

„Všichni její manželé zemřeli z důvodů, které se matky nikdy netýkaly. Můj vlastní otec byl zavražděn Smrtijedy, když chránil matku při jejich útoku na veřejnost. Její poslední manžel byl idiot, který se v hospodě vsadil, že se dokáže přemístit rychleji než mudlovský vlak. Moc toho z něj nezbylo," oznámil jim Blaise oficiální verze toho, co se stalo.

To, co neřekl bylo, že se jeho poslední otčím pokusil znásilnit Biancu a jeho tragická smrt nebyla žádná náhoda. Ostatně lektvar Tekutého Štěstí je k nerozeznání od Tekutého Neštěstí. Blaisovi stačilo jen pár kapek tohoto lektvaru, aby se toho hajzla zbavil.

Bianca byla sice jen jeho poloviční sestra, ale stále tam pro něj byla od samotného začátku jeho dětství a chránila jej před všemi muži, které si jejich matka vodila domů.

Snídaně následně proběhla bez komplikací, pokud tedy nepočítali Malfoye a jeho neustále řeči o tom, jak se nemůže dočkat, až Snape sebere stovky kolejních bodů Nebelvíru při jejich první vyučovací hodině.

„Malfoyi, dnešní vyučovací hodiny máme napůl s Mrzimorem, čeho by sis všimnul, kdyby sis svůj rozvrh pečlivě přečetl. Nyní zavři zobák, někteří z nás by se rádi v klidu najedli," zastavil ho Hadrian po pár minutách a Malfoy se nadechoval k nějaké odpovědi, kterou raději záhy polkl, když viděl, jak se Hadrianovy na chvíli smaragdově rozzářily oči.

oooOOOooo

Severus stanul před svými studenty a do jednoho si je přeměřil. Neměl vůbec dobrou náladu, hlavně když se musel řídit novými instrukcemi a chovat se ke všem stejně. Navíc se k němu doneslo vše, co jeho kmotřenec celé ráno prohlašoval a v duchu si nadával do těch největších idiotů za to, že souhlasil s tím být kmotr toho rozmazleného fakana.

Ačkoliv si to mnozí mysleli, on nebyl slepý k realitě kolem sebe. Pouze nebyl schopen se chovat tak, jak by si skutečně přál. Věděl, že pokud se vzepře svému nynějšímu pánu, čeká jej jistý Azkaban. Pokud by se zase vzepřel vůli Temného Lorda, smrt byla tou nejlepší volbou, kterou by si jako trest mohl přát. Dobře viděl, co zbylo z Longbottomovích.

„Dobré ráno, studenti. Své hůlky můžete nechat schované, v mých hodinách žádné pošetilé mávání potřebovat nebudete. Během dnešní hodiny začneme s přípravou lektvaru na léčbu vředů. Všichni si tak vytáhněte psací potřeby a pergamen. Na tabuli naleznete body postupu, které si opíšete. Pod každým bodem si necháte dva palce volného místa, kam si během následující hodiny zapíšete podrobnější poznámky a vysvětlivky," zahájil svou hodinu a v duchu se bavil tím, jak byla většina jeho studentů překvapená.

Dobře věděl, co se o něm mezi studenty říkalo. Věděl také, jak starší studenti varovali všechny prvňáky před tím, aby si na něj dávali pozor a co všechno od něj mohou očekávat.

Nicméně jeho studenti nebyli jediní, kdo byl překvapen. I on sám mírně pozdvihnul obočí nad tím, kde Potter-Black seděl. Místo toho, aby se přidal k němu ze své koleje nebo se posadil do prázdné lavice, přidal se k Finch-Fetchleymu. Nebylo to tak často, aby někdo z jeho Zmijozelů vyhledával společnost studentů jiných kolejí.

Možná Minerva nevařila jen z čisté vody, když se včera zmínila, že je Potter-Black přátelský i ke studentům z jiných kolejí. Pokud bych měl věřit jistým řečem, vychází nejméně s polovinou prvňáků z Nebelvíru. Pomyslel si, než se vrátil ke své lekci.

Jakmile měli všichni opsané všechny body postupu z tabule, začal s přednáškou o každém z nich, kde je upozornil na přesný postup, patřičnou přípravu potřebných ingrediencí a nevynechal ani to, na co si musejí dávat pozor.

Jejich první oficiální hodina Lektvarů byla rozhodně jiná, než všichni čekali. Hadrian, který o Snapeovi slyšel mnoho špatné, byl mezi těmi, kteří byli z této nadšení. Jeho rodinná magie mu sice nepřidávala žádný bonus k Lektvarům, ale z deníku své matky se dočetl, že společně s Kouzelnými formulemi to byl jeden z jejích nejoblíbenějších předmětů. Pokud hodlal Snape vyučovat i nadále stejným způsobem, on sám v tom neviděl jediný problém, a dokonce se na další hodiny i těšil.

„Očekávám, že při našem dalším setkání budete připraveni na aktuální přípravu lektvaru. Pokud máte v těch svých dutých hlavách aspoň trochu rozumu, nebude mezi vámi nikdo, po kom bych musel seškrabávat kotlík ze stropu, jak je to u některých neandrtálců běžné," upozornil je ještě Snape před zazvoněním na konec hodiny, přičemž svůj pohled zabodl do Longbottoma.

„Tak tohle bylo něco jiného," promluvil konečně Justin po tom, co opustili učebnu Lektvarů.

„To mi říkej. Celou dobu jsem čekala, kdy ho někdo něčím vytočí a začne nám všem odebírat stovky kolejních bodů," oddychla si Sally-Anne, která byla jediná mudlorozená dívka Mrzimoru v jejich ročníku.

„Nebyla jsi sama. Podle toho, co nám všichni starší studenti tvrdili, je Snape jeden z nejděsivějších profesorů, který je schopen odebírat body i za hlasité dýchání nebo špatný pohled," přikývnul Justin.

„Myslíte, že si z nás dělali srandu?" ozval se Wayne Hopkins.

„To není možné. Má teta Amélie si na Snapea a jeho vyučovací metody nejednou stěžovala. Všechny nové kandidáty na Bystrozory musejí každým rokem doučovat všechno o Lektvarech, protože téměř nikdo z nich nesplňuje potřebné požadavky. Každý, kdo jej zažil jako svého profesora, ti řekne to stejné," kroutila Susan Bonesová hlavou.

„Třeba jej dohnalo svědomí a rozhodl se, že konečně začne učit? Nebo jej již nebavilo seškrabávat kotlíky ze stropu," zavtipkoval Hadrian.

„To by mě asi taky nebavilo," zasmál se Justin při představě, jak Snape ze žebříku páčí zdeformovaný kotlík z kamenného stropu.

„Jinak ti chci ještě jednou poděkovat za ty knihy. Některé věci jsem již znal, ale nyní jsem schopen se vyhnout tomu, abych někoho neurazil. Zatím jsem v polovině té knihy o zvycích goblinů. Je to docela fascinující a hodlám obě knihy poslat domů otci. Již předběžně souhlasil s tím, že během Vánoc opět navštívíme Gringottovic banku," děkoval mu Justin.

„Goblini jsou hrdým národem, který respektuje ty, kteří se k nim chovají se stejným respektem. Nesmí to nicméně být až příliš nebo podlézání a falešné lichotky," řekl Hadrian.

„Také děkuji. Justin mi ty knihy ukázal a již mi jednu z nich půjčil," poděkovala Sally-Anne Hadrianovi, který nad tím jen mávnul rukou.

„Je nesmyslné od někoho požadovat znalost zvyků a tradic bez toho, aby jim poskytl šanci se o nich něco dozvědět. Některé věci vám jistě přijdou zastaralé, ale nahlížejte na to tak, že ačkoliv jsme stále na ostrovech, nacházíme se v jiném státě s jinými zvyky. Taky by vás ani nenapadlo navštívit Indii nebo Japonsko a tvrdit o jejich víře nebo zvycích, že jsou zastaralé," řekl Hadrian.

„Došel jsem ke stejnému závěru," přikyvoval hned Justin.

„Dneska se již mnoho zvyků a tradic nepraktikuje," upozorňovala je Susan.

„To neznamená, že se o nich nemůžeme něco naučit. Vím, že v běžném světě není problém s používáním křestního jména bez povolení druhé osoby, ale v kouzelnické společnosti je to docela slušná urážka, pokud jsem to dobře pochopil," namítal Justin.

„Záleží na postavení toho, s kým se bavíš," řekla hned Susan.

„Absolutní nesmysl. Základní pravidla slušného chování by měla platit bez ohledu na společenské postavení nebo rasu osoby, kterou hodláš oslovit. Jak by se vám slečno Bonesová asi líbilo, kdyby k vám přistoupil starší kluk a nejenže bez povolení začal používat vaše křestní jméno, ale dokonce vám tykal, jako kdyby vás znal celý svůj život?" nesouhlasil hned Hadrian.

„Já…," začala Susan, ale pak se zarazila a přikývnula.

Hned si uvědomila, jaký to byl rozdíl, když s ní Hadrian mluvil uctivě podle pravidel, než když musela odpovídat na otázky některých starších studentů, kteří si mysleli, že ji mohou tykat bez jejího svolení. Hadrian byl také jeden z velice mála, kdo ji oslovil jako slečnu.

„Omlouvám se za své předešlé chování, Dědici Potter-Blacku. Má teta mě vychovala ve jménu našich tradic, ale je moje chyba, že jsem se je rozhodla ignorovat se svým nástupem do Bradavic," omluvila se pár metrů před dveřmi do učebny Kouzelných formulí.

„Omluvy není třeba, slečno Bonesová, ale cením si vaší snahy," kývnul Hadrian hlavou. „Pro příště jsem pro vás ale Hadrian," dodal ještě.

„A já jsem Susan. Velice mě těší," dala mu svolení k použití svého jména formální cestou, přičemž se Hadrian sehnul a naznačil lehký polibek na klouby její pravé ruky.

„Potěšení je na mé straně," usmál se Hadrian zářivě, načež se Susan začervenala.

„Budu mít několik otázek, můžeme sedět společně?" optal se Justin.

„Žádný problém," odvětil Hadrian a zaslechl rýpavé poznámky z posledních řad studentů, kde se mu Malfoy posmíval za jeho společnost.

Myslím, že ještě jedno varování a poté se uvidí, jak dlouho se bude Malfoy povyšovat nad ostatní. Pomyslel si ještě před vstupem do učebny.

„Pojďte, pojďte, za malý okamžik bude zvonit, tak si každý najděte nějaké místo k sezení," vyzval je hned profesor Kratiknot ze svého místa na stohu větších knih, na kterých stál, aby viděl na celou učebnu a oni zase na něj.

„Jak je možné, že jsi Dědic již tak brzy? Četl jsem, že nejdříve je možné tohle postavení získat až ve třinácti?" optal se Justin šeptem, když se usadil vedle Hadriana, zatímco Susan s Hannah se posadily z jeho druhé strany. Učebna Kouzelných formulí byla tvořená jinak, než jiné učebny a oni tak seděly v několika dlouhých řadách podél bočních stěn, takže střed učebny byl zcela volný pro demonstraci probíraných kouzel.

„To je běžná praxe, ale existují jisté výjimky. Já své postavení mohl přijmout již nyní, protože jsem posledním žijícím členem rodu Potterů. To mi také dovolilo přijmout stejné postavení i pro rod Blacků i přes fakt, že je naživu i několik dalších kandidátů. Dřívější přijetí tohoto titulu mě má zároveň chránit před těmi, kteří by chtěli zneužít nepřítomnost zbytku mé rodiny," vysvětloval hned Hadrian.

„Z krátkého vysvětlení jsem pochopil, že nejsi jediný, kdo během předchozí války přišel o téměř všechny členy rodiny. Proč vás tedy není více?" optal se Justin opatrně.

„To, že tu ta možnost existuje, neznamená, že je nutné ji využít. Mé postavení není jen o ochraně, ale také o jisté zodpovědnosti. Ostatní mají stále jednoho nebo více příbuzných, kteří je bez problému ochrání a oni si tak mohou užít další dva roky relativně klidného dětství. Zatímco jejich starosti se točí jen kolem školy a kamarádů, já se již musím starat o obnovu toho, co mi po předcích zbylo," odpověděl mu a více toho nestihl, protože zazvonilo na začátek vyučovací hodiny.

„Vítejte na hodině Kouzelných formulí," přivítal je všechny profesor Kratiknot s úsměvem na tváři a začal s jejich docházkou.

„Výborně. Dneska začneme jedním z nejlehčích kouzel, které musí znát naprosto všichni. Minulý týden jsem jej již předváděl během otevřených hodin. Tuší někdo, o jakém kouzle se budeme dneska bavit?" optal se Kratiknot svých studentů a více jak polovina se jich přihlásila.

„Ano, slečno Davisová?" vyvolal Kratiknot Tracey.

„Kouzlo Lumos?" optala se a Kratiknot radostně zatleskal.

„Ano, ano, dneska se budeme bavit o kouzle Lumos a všichni si jej ještě dneska vyzkoušíte. Dva body pro vaši kolej, slečno Davisová," prohlašoval nadšeně.

„Kouzlo Lumos má jediný úkol, rozzářit špičku vaší hůlky jasně bílým světlem. Někteří z vás si jistě všimnou, že ačkoliv je tohle kouzlo zařazeno pod kouzelné formule, jeho použití je uvedeno i ve vaší učebnici Obrany proti černé magii. Tak jako mnoho dalších kouzel, i tohle je možné použít v mnoha situacích s různými účinky. V jednom případě vám může pomoci najít zatoulaný brk v temném koutě pokoje, v jiném zase na malý okamžik dokáže dočasně oslepit vašeho protivníka v kouzelnickém souboji. Někteří noční tvorové nemají rádi ostré světlo, takže je možné jej použít i k jejich zastrašení nebo zahnání," vysvětloval jim profesor a výklad pokračoval historií kouzla.

První polovina dvouhodinovky uběhla velice rychle a nikomu to ani nepřišlo. Druhá polovina pak spočívala v tom, že se všichni pokoušeli o úspěšné rozzáření konce své hůlky.

„Nezapomeňte na to, čeho chcete kouzlem dosáhnout, poté ve vzduchu opište špičkou hůlky smyčku a jasně vyslovte Lumos!" připomínal jim profesor Kratiknot.
„Lumos!" řekl Hadrian zcela zřetelně a cítil, jak jeho magie teče skrze hůlku do její špičky, kde se nahromadil do lehce zářící koule, která jeho hůlku opustila jen z malé části.

„Výborně, výborně! Podívejte, pan Potter-Black to dokázal!" zaradoval se Kratiknot a následně ho obdaroval pěti body pro Zmijozel.

„Sakra, tak rychle a na první pokus?" podíval se na něj Justin překvapeně.

„Pane Potter-Blacku, svou hůlku zhasnete, když si to budete přát a vyslovením kouzla Nox," předal mu profesor další instrukce a Hadrian svou hůlku záhy zhasnul.

„Výborně. Je jasné, že jste své nadání zdědil po své matce, ta byla velice výborná čarodějka s nadáním pro můj předmět," vychvaloval jej profesor a Hadrian se na něj vděčně usmál.

„Všichni, pokračujte a nevzdávejte se, když se vám to na první pokus nepodařilo," pobízel je dál.

„Co dělám špatně?" nechápal Justin, když se mu nepovedlo vyčarovat světlo ani na pátý pokus.

„Co si představuješ před použitím kouzla?" optal se jej Hadrian.

„Nic? Prostě chci, aby se mi rozsvítil konec hůlky," odpověděl Justin.

„To nestačí. Chceš, aby bylo světlo silné nebo slabé? Aby mělo bílou, žlutou nebo jinou barvu? Vydává tvé světlo nějaké teplo nebo je to jen světlo?" položil mu Hadrian několik otázek, nad kterými se musel Justin na chvíli zamyslet, než mu došlo, kam tím Hadrian míří.

„Lumos!" prohlásil Justin a konec jeho hůlky se rozzářil slabým světle žlutým světlem.

„Vidíš, že to jde," poplácal ho Hadrian po rameni.

„Myslel jsem, že bude daleko silnější," poznamenal hned, jak se vzpamatoval z překvapení svého úspěchu.

„Světlo bude silné v závislosti na tom, kolik do něj vyšleš své magie," řekl Hadrian a sledoval, jak se Susan rychle otočila ke své vlastní hůlce, kterou během chviličky rozsvítila i ona sama.

„Výborně!" zajásal profesor. „Vidím, že většině se to již povedlo. Do konce hodiny můžete procvičovat sílu nebo barvu svého světla. Příští týden od vás všech budu chtít esej o tomto kouzle, jeho použití a variacích. Minimální délka eseje je deset palců, ale víc jak patnáct. Až zazvoní, můžete se vydat na další hodinu," oznámil všem malinkatý profesor Kouzelných formulí a během zbývajícího času se vydal na pomoc těm, kterým se stále nedařilo.

„Musím říct, že jsem si tuto hodinu užil daleko více než ty, které jsme měli včera s Havraspárem," prozradil Justin během toho, co zkoušel změnit barvy svého světla.

„Nějaký problém s kolejí inteligentních?" rýpl si Hadrian pobaveně.

„S celou kolejí? Nikoliv," odpověděl hned Justin.

„Grangerová je děsná a bez špetky respektu k ostatním spolužákům," ozvala se Hannah a bylo to poprvé, co jí Hadrian slyšel toho dne promluvit, pokud nepočítal její pokusy o čarování.

„To mě příliš nepřekvapuje. Čím si dokonalá Hermiona Grangerová vysloužila tuhle nepřízeň tentokrát?" zajímal se Hadrian.

„Neustálé poskakování na židličce, aby na sebe připoutala pozornost a mohla tak odpovídat na všechny otázky, které nám profesorka McGonagallová položila? Každá její odpověď navíc zněla jako kdyby jí četla z nějaké učebnice," řekla Hannah trpce.

„Grangerová i bez vyvolání doplňovala odpovědi ostatních, aby jim dokázala, že je lepší než oni. Když se jí pak povedlo změnit zápalku na jehlu, začala hned všechny poučovat o správném postupu i přes fakt, že několik z nás to dokázalo dříve než ona," přidala se Susan.

„Michael mi říkal, že ji u nich v koleji nikdo příliš nemusí, protože se s každým baví jako s malými dětmi, dokonce i se staršími studenty jedná stejně. Dokonce si prý musel jít stěžovat Prefektům, když mu z ruky vytrhla knihu o zvycích goblinů a odmítla mu ji vrátit dřív, než si ji ona sama přečte, aby se ujistila, že tam není nic, co by měla nahlásit profesorům," zavrtěl Justin hlavou a Hadrian si pobaveně odfrkl.

„Jo, to zní jako ona. Tamara jí nemůže vystát, a to jsou sestřenice. Když jsem jí jeden rok porazil v celostátní matematické soutěži, nedokázala to unést a obvinila mě z podvádění. Když jsem se další rok neúčastnil, protože jsem měl jiné zájmy, vmetla mi do tváře, jak to tentokrát bez mého podvádění vyhrála ona a měla by zpětně vyhrát i tu předchozí soutěž," prozradil jim své zkušenosti.

„Omlouvám se, že nad tím vůbec uvažuji, ale někteří radikálnější čistokrevní mají pro její druh osoby jisté jméno, které se neodvažuji vyslovit," řekla Susan.

„Rodiče by mi za trest vymyli pusu mýdlovou vodou, ale já to řeknu. Grangerová je mudlovská šmejdka, jiný výraz pro ni není, a to nemá nic společného s tím, kdo jsou její rodiče," řekla Hannah rázně, přičemž se v další chvíli rozhlížela kolem sebe, jestli jí neslyšel i někdo jiný a tvářila se, jako kdyby měl každým okamžikem přijít již zmíněný trest.

„Budu dělat, že jsem tu nadávku neslyšel z důvodu, že nebyla mířená na mudlorozené obecně," povzdechl si Hadrian, přičemž se na něj Hannah omluvně pousmála.

„Žádná z nás tak o mudlorozených nesmýšlí, jen v tomto případě asi není vhodnější nadávky, než kterou Hannah použila," omlouvala se Susan. „Je to docela smůla, moje teta se snaží tyhle radikální praktiky co nejvíce omezit a prosazovat řádné tresty, ale pak se objeví někdo, jako je Grangerová a veškerá naše snaha na pomoc mudlorozeným přijde vniveč a jen dá další munici lidem jako je Lucius Malfoy a jeho spojencům," dodala ještě.

„Až dočtu i knihu o zvycích a tradicích národa goblinů, můžeme si sednout a probrat politické rozdělení kouzelnické společnosti? Otec i děda mě vždy učili, že než se k něčemu rozhodnu, musím si zjistit dostatek informací k formulaci objektivní podoby celé situace," požádal Justin obě dívky.

„Umm, můžu ti něco vysvětlit, ale jsou zde i věci, o kterých mimo rodinu a naše spojence nemohu mluvit," souhlasila Susan.

„Díky," řekl Justin a lehce sebou cukl, když se ozvalo zazvonění na konec hodiny.

„Susan, rád jsem tě poznal. Slečno Abbottová. Justine," rozloučil se s nimi Hadrian.

„Hej, míříš do knihovny?" optal se rychle Justin.

„Jo, chci začít s touhle esejí a dokončit ji před obědem," přikývnul Hadrian.

„Půjdu s tebou, abych měl celé odpoledne klid na čtení, než budeme mít ty dvě hodiny Astronomie," přidal se k němu Justin.

Než dorazili do knihovny, přidal se k nim i Blaise s Tracey a Dafné. Netrvalo to dlouho a do knihovny postupně přišli i další jejich spolužáci, ale oni seděli u stolu pro pět lidí, takže se jich tam více nevlezlo.

Hadrian hodlal celé poledne před večeří strávit dalším průzkumem hradu. Dlouho při tom ale nezůstal, protože jej po ho po dvou hodinách dopadl Filch s tím, že nemá šmejdit v nepoužívaných částech hradu. I tak se mu za tu dobu povedlo najít hned tři již objevené tajné místnosti.

Sotva jej Filch doprovodil zpátky do vstupní síně, ještě jednou jej varoval, že má oči všude a vytratil se směrem ke své pracovně.

První týden to nikomu nevadilo a nyní to je problém? Jak mě navíc mohl najít v nepoužívané části hradu, kde mu nikdo nemohl nic říci? Divil se Hadrian a přemýšlel kde udělal chybu. Zcela náhodou si všimnul, jak se mezi sebou baví postavy na dvou zcela různých obrazech a okamžitě mu to došlo.

Obrazy fungují jako informační síť. Celý hrad až na sklepení je jich plný, takže je nemožné někoho bez problému vystopovat. Uvidíme, jestli mi proti nim pomohou některé mé schopnosti. Ušklíbl se a opět se pustil do průzkumu hradu, tentokrát ale s použitím dovednosti Shinobi.

Průzkum tímto způsobem byl o dost pomalejší, ale Filch jej znovu nenašel, ne že by se o to nepokoušel. Během celé večeře jej probodával svým pohledem, přičemž si šel celý uřícený postěžovat Brumbálovi.

„Co má za problém?" nechápal Blaise, když si všimnul, jak se Filch na Hadriana dívá.

„Někomu se nelíbilo, že jsem prozkoumával i nepoužívané části hradu. Jednou mě Filch vyvedl zpátky do vstupní síně, znovu tu šanci už nedostal," ušklíbl se Hadrian.

„Ha, dobře mu tak! V pravidlech nic takového není, takže si to vymyslel a zneužil tak svou pravomoc," poplácal jej Blaise po rameni.

„Budeš se muset nějak zbavit té jeho kočky. Nedivila bych se, kdyby tě s ní nezačal sledovat na každém kroku," ukázala Tracey na paní Norrisovou, která jej upřeně sledovala i přes zaplněnou Velkou Síň.

Glacian sice zatím není tak velká, ale s kočkou si hravě poradí. Pomyslel si Hadrian a věnoval paní Norrisové velice ledový pohled, před kterým velice rychle uhnula. Možná ani Glacian nakonec potřebovat nebudu.

Dvě vyučovací hodiny Astronomie od desáté večerní. To je toho dne ještě čekalo a nebylo mnoho prvňáků, kteří by byli plně při vědomí. Někteří čilejší si po večeři ještě na jednu nebo dvě hodinky zdřímnuli, aby nabrali energii.

Profesorka Aurora Sinistrová měla pro svůj předmět zvláštní nadšení a vůbec na ní nebylo poznat, že by bylo tak pozdě v noci. Svým vystupováním také velice rychle probudila i ty nejvíce ospalé studenty. Celou hodinu začala podobně, jako ostatní profesoři, když si zkontrolovala jejich docházku. Poté následovala inspekce správně zakoupených a nastavených dalekohledů.

„Tohle není dalekohled zakoupený na Příčné ulici," byl její první komentář, když se dostala až k Hadrianovi, který stál vedle nejnovějšího modelu dalekohledu bez elektroniky.

„Ne, není, paní profesorko. Kvalita jejich výběru byla upřímně mizivá," zdůvodnil svůj nákup Hadrian.

„Hmm, máte na něm potřebné očarování k tomu, aby s jeho pomocí bylo možné vidět i přes mraky a jiné rušivé elementy naší atmosféry?" zajímala se a uvnitř tiše žasla nad čistotou a ostrostí toho, co v kukátku viděla.

„Ano, můj Správce Pokladů se postaral, abych měl všechny školní pomůcky v tom nejlepší stavu," potvrdil Hadrian.

„Cha, jako kdyby se nějaký mudlovský krám vyrovnal poctivé kouzelnické práci," nechal se hned slyšet Malfoy, který stál vedle svého dalekohledu s erbem rodu Malfoyů a dalším zdobením v podobě několika drahých kovů a drahokamů.

„Nemusíte se bát, pane Malfoyi, velice brzy se k vám dostanu a uvidíme, jak kvalitní je váš dalekohled," ujišťovala jej hned profesorka Sinistrová.

„Pane Potter-Blacku, pokud to bude možné, nechal byste mi zde svůj dalekohled, abych si jej mohla prostudovat, co se na něm liší od těch běžných? Slibuji, že vám jej na příští hodině vrátím zcela v pořádku bez jediného poškození," zajímala se.

„Pokud vám to pomůže, nevidím v tom žádný problém, paní profesorko," souhlasil hned Hadrian.

„Děkuji, pane Potter-Blacku. Patnáct bodů pro Zmijozel," poděkovala mu a body mu přidělila šeptem, aby ostatní příliš nezáviděli.

Když se po pár minutách dostala k Malfoyovi, během chviličky jej začala kárat za to, že si do školy vzal neočarovaný dalekohled bez skutečného praktického využití. Nejenže mu sebrala deset bodů, oznámila mu, že to oznámí i jeho řediteli koleje a napíše domů jeho rodičům, aby okamžitě zařídili nápravu.

oooOOOooo

11. 9. 1991:

Středečního rána se Hadrian věnoval lukostřelbě. Ačkoliv zatím dosáhl maximálního levelu a nebyl schopen se dostat dál, stále byl pro něj trénink důležitý. Kvůli tomu, jak pozdě šli včerejšího večera spát, měli první vyučovací hodinu volno a dvouhodinovka Bylinkářství začínala až po deváté hodině.

Středu měli společně s Nebelvírem, ale během těchto dvou hodin se připojil k Dafné a Tracey. Blaise se na chvíli díval s hraným raněním, protože u pracovního stolu zůstal sám s Theodorem.

Profesorka Prýtová nebyla příliš impozantní, aspoň co se týkalo magické síly, kterou u ní mohl vidět. Podle její aury také mohl usoudil, že byla jen Kouzelnicí, zatímco Snape, Kratiknot i McGonagallová byli Čarodějové a Čarodějka.

„Není to zrovna můj nejoblíbenější předmět, ale díky Dafné se v rostlinách docela vyznám," řekla Tracey, když dokončila přesazování své části květináčů.

Gratulace! Odemknul jsi novou Profesi: Bylinkář!

Bylinkář

- Profese –

Typ: Aktivní

Úroveň: Tier 1

Level: 1 / 75

Info: Tato profese ti dovoluje úspěšné sběr, pěstování a zpracování normálních i magických bylinek.

Zpracování:

1. Kultivace semen pro další pěstování.

2. Příprava do podoby ingrediencí pro Lektvary a Vaření.

Nová Profese po tak dlouhé době? Super. Zaradoval se hned Hadrian. Pohledem zabloudil i k Tamaře, která dobrou minutu hleděla zdánlivě do prázdna a věděl, že nebyl jediný s novou profesí.

„Měli byste pomalu dokončovat přesazení všech bylinek. Díky novému složení půdy a větším květináčům budou mít více místa k růstu. Během následujících týdnů se o ně budete i nadále starat, než za měsíc dorostou do své plné podoby a bude možné je dále zpracovat," tleskla profesorka a rychle obešla všechny pracovní stoly, aby se ujistila, že někde není nějaký problém, které by v pozdějších fázích znamenal jasný neúspěch.

„Úplně zbytečný předmět, dobrý jen pro sluhy a spodinu," odfrkl si Malfoy, když opustili skleníky a vraceli se zpátky do školy.

Profesorka Prýtová jim naštěstí nedala žádný úkol, takže měli volno až do oběda, po kterém je čekaly dvě hodiny Obrany proti černé magii s profesorem Quirrellem. Na ty se Hadrian absolutně netěšil.

„Kdyby kolem sebe neměl ty dvě gorily a nestál za tím Lord Malfoy, tak mu vyrazím zuby," řekl Tracey docela tiše a nikdo z nich neměl problémy si domyslet, koho měla na mysli.

„Když si budeš věřit, kdykoliv je tu Aréna, kde mu můžeš udělit řádnou lekci," navrhl hned Hadrian.

„Ach, raději ne. Souboje nejsou mojí parketou a Malfoy je schopen všeho," přibrzdila hned Tracey.

„Nemusíš se bát, čekám na jediný důvod a sama Malfoye vyzvu. S tím, jak se naparuje a otevírá si na všechny svá ústa, nebude to dlouho trvat," ujišťovala ji hned Dafné.

Tak mě napadá, že mám v zásobě docela dost kouzel a mohl bych se pustit do jejich tréninku. Po tom, co jsem dostal Diffindo na maximální level, jej můžu používat i bez hůlky nebo jiného média. Měl bych pomalu zdokonalit všechna svá kouzla, abych k jejich použití nepotřeboval hůlku. Zamyslel se Hadrian a cestou do hradu se omluvil. Hodlal volnou hodinu využít právě k tomuto účelu.

Pokud je v Bradavicích nějaká zbytečná hodina, je to aktuálně Obrana proti černé magii. Pomyslel si, když o pár hodin později opouštěl učebnu, kterou prostupoval zápach česneku. Aby Quirrellovo koktání nebylo málo, během dvouhodinovky zaznamenal hned dva útoky na svou mysl, které přicházely skrze jeho jizvu na čele. V kombinaci s tím zápachem, jej velice rychle začala bolet hlava a on si musel ke konci hodiny masírovat spánky, aby si aspoň trochu ulevil.

Myslel jsem, že když mám Hráčovo Tělo, tak se mi tohle dít nemůže. Byla jeho další myšlenka, když bolest začala pomalu ustupovat, a nakonec zmizela dřív, než vůbec došel do Zmijozelské společenské místnosti.

„Jsi v pořádku? Vypadáš dost pobledle," optala se jej Gemma, kterou potkal na schodech do jejich části Zmijozelské koleje.

„Quirrellovo koktání a ten silný zápach česneku mi vyvolal migrénu, kterou jsem musel snášet celé dvě hodiny. Pokud mě omluvíš, jdu se osprchovat a tyhle věci vyhodit dřív, než tím smradem načichne i něco jiného," odpověděl Hadrian s ne příliš dobrou náladou.

„Již jsem na jeho hodinách byla, takže věřím, že to pro někoho nemusí být snadné. Zjisti, jestli i někdo další z tvého ročníku nemá stejné problémy a v pátek na schůzi to můžeme probrat," zaúkolovala jej a nechala jej bez dalších řečí projít do jeho pokoje.

oooOOOooo

12. 9. 1991:

Čtvrteční ráno se Hadrian věnoval Umění Bitevní hole, kde prolomil jistou neviditelnou zábranu, a tak si tréninkem vysloužil i jeden další level k této dovednosti. Čím vyšší level dovednost měla, tím bylo těžší získat další, ale pokud měl něčeho Hadrian dostatek, byla to trpělivost a vytrvalost v tréninku.

Co se týkalo vyučovacích hodin, měli je spojené s Havraspárem, kde se Hadrian hned dal do řeči s Michaelem, který mu podobě jako Justin znovu poděkoval za darované knihy.

Jejich první společnou hodinou byla až druhá hodina v rozvrhu, kdy měli Přeměňování. Tam měli i nadále procvičovat kouzlo Acufors. Michael s tím měl menší problémy, ale jediná rada od Hadriana stačila k tomu, aby jej úspěšně dokončil. Oba se pak snažili o to, aby jejich výsledná přeměna měla co nejvíce detailů, jako byla třeba zvětšená hlavička, různé zdobení a tak dále.

Hermiona si jejich počínání všimnula a okamžitě je nahlásila za neplnění úkolu, který jim profesorka McGonagallová zadala. K její smůle oba dostali pochvalu za kreativitu a po deseti bodech pro své koleje, což způsobilo, že je po zbytek dne Hermiona bombardovala svými vražednými pohledy.

„Jestli bude i nadále takhle pokračovat, nikdo se s ní nebude chtít bavit. Měl jsi vidět, jak se včera ujala Longbottoma z Mrzimoru a začala jej řídit jako nějaká dirigentka orchestru," prozradil mu tiše Michael při cestě z hodiny Přeměňování do učebny Kouzelných formulí.

„Justin, Susan a Hannah mi již říkali, že ji během hodin nemůžou vystát. Kdybych byl pomstychtivá svině, tak ji za to vystoupení v Přeměňování něco udělám, ale odmítám na ni plýtvat, byť jen kapičku energie," zakroutil Hadrian hlavou a věděl, že s takovým člověkem bylo zcela marné se přít.

„Jo, to chápu. Kvůli jejich počtu dostaly holky dvě ložnice, kde jsou po třech. V pátek večer šly za profesorem Kratiknotem, jestli by se nemohly odstěhovat do jediného pokoje, aby s ní nemusely být v jedné ložnici. Kratiknot původně protestoval, že by to nebylo příliš vhodné, ale Morag požádala starší holky, které je bez problému přestěhovaly. Nechci znít blbě, ale i já se od ní musel distancovat, abych nebyl cílem nadávek kvůli svému původu," prozradil mu Michael podrobnosti o situaci v jejich věži.

„Pokud bude pokračovat, někteří starší studenti jistě sáhnou po silnějších zbraních, aby ji donutili přestat se takhle zviditelňovat," řekl Hadrian a tušil, jak to asi bude celé pokračovat.

„Jak se sakra jmenovala? Něco na E," přemýšlel nahlas Michael, než si vzápětí vzpomněl. „Jo, už vím. Edgecombeová Marietta, holka z druhého ročníku si již Grangerovou podala. Já u toho nebyl, ale prý ji nechala zmizet všechno spodní prádlo z kufru. Moc ji to ale nevyšlo, protože se do toho zapojil i profesor Kratiknot a Marietta ztratila docela dost bodů a vysloužila si za šikanu školní trest. Pokud jsem její pohled pochopil dobře, není to konec jejich boje," vykládal mu Michael to, jak se konflikt v jejich koleji začínal pomalu vařit a on pouze čekal na jeho plné vypuknutí.

„A ty jsi v pohodě? Nikdo ti nedělá žádné problémy?" ujišťoval se Hadrian.

„Ze začátku jsem chtěl Grangerové pomoci a vysvětlit, že takto si kamarády neudělá, ale mé rady vůbec nebrala v potaz, načež jsem si od ní vysloužil přednášku o tom, jak je tento svět tisíce let za moderním světem mudlů, jak jsou tady všichni barbaři a mnoho dalšího. Chvíli se na mě ostatní dívali stejně jako na ní, ale rychle jsem ustoupil a jsem v pohodě. Docela dobře vycházím i s Lisou, Padmou i Sue. Morag je trochu pyšná, ale nejvíce arogantní je Anthony Goldstein, kterého nemusím, ale ostatní jsou v pohodě," hlásil Michael své zkušenosti.

„Zdá se, že každá kolej má mezi sebou nějaký rušivý element," konstatoval Hadrian a pohodlně se usadil na místo, odkud na celou učebnu Kouzelných formulí viděl nejlépe.

„Hej, podařilo se ti minule vyčarovat světlo? Mě sice jo, ale nebylo nijak silné a nedaří se mi ho zesílit," optal se jej Michael po tom, co je profesor Kratiknot přivítal na další hodině a vyzval je k procvičování kouzla Lumos.

Hadrian se na malý okamžik podíval Michaelovi nad hlavu, aby se ujistil, že viděl správně. Na rozdíl od většiny ostatních jedenáctiletých dětí, měl Michael o jeden level méně, a to se pravděpodobně odráželo i na síle použitých kouzel.

„Jsem si jistý, že to dokážeš. Všimnul jsem si, že někteří mají problémy s magií. Nechci nikoho urazit, ale tělocvik a příliš pohybu nemáš zrovna v lásce, že?" hádal Hadrian.

„Tak fotbal si klidně zahraju, ale celkově? Příliš ne, raději karetní nebo počítačové hry," přikývnul Michael.

„Silná magie si vyžaduje silné a zdravé tělo a čistou mysl. Je to daleké přirovnání, ale magické jádro a magie ve tvém těle je něco jako další sval. Pokud jej nebude trénovat, nemůžeš od něj čekat výsledky, stejně jako kdyby ses chtěl vyrovnat světovým špičkám ve sprintu. Bez tréninku a tvrdé práce to prostě nejde," vysvětloval mu a Michael to velice rychle pochopil.

„Takže musím svou magii trénovat, abych postupně dohnal ostatní a následně byl lepší jako oni," přikývnul a bez dalších řečí se pustil do opětovného sesílání kouzla k rozsvícení konce své hůlky.

Ani Hadrian nezahálel a první půlku hodiny Kouzelných formulí trávil tím, že měnil intenzitu světla, přičemž druhou polovinu se snažil změnit jeho barvu. Na konci hodiny neměl problém k vytvoření světla v jednotlivých barvách duhy, přičemž jeho finálním cílem bylo vyvolat světlo v podobě kompletní duhy.

Profesor Kratiknot jej nadšeně odměnil hned dvaceti body a prohlásil, že pokud se mu během příští hodiny povede skutečně vyčarovat světlo v podobě duhy, dá mu dalších dvacet bodů jako bonus.

„Grangerová tě musí právě absolutně nesnášet. Nikdo si nesmí dovolit v hodině získat více kolejních bodů než ona sama," oznámila mu Padma Patilová.

„Hadrian Potter-Black. Velice mě těší, slečno Patilová," poklonil se ji Hadrian a viděl, jak se během vteřinky začala červenat.

„Omlouvám se, Dědici Potter-Blacku. Je tady mezi ostatními lehké zapomenout na způsoby," řekla a Hadrian obratně přizvedl její ručku ke svým rtům.

„Není třeba se omlouvat, slečno Patilová. Jistě nejste první ani poslední, kdo měl tento krátkodobý výpadek paměti," zavtipkoval.

„Můžete mi říkat Padmo, Dědici Potter-Blacku," dala mu oficiální povolení k používání jejího křestního jména, jak se slušelo a patřilo.

„Je mou ctí být hoden tvého jména, Padmo. Pro své přátele jsem Hadrian," ukončil jejich malý ceremoniál.

„Když jsem o tomto četl, nemyslel jsem si, že to uvidím tak brzy na vlastní oči," zakroutil Michael hlavou.

„Jsou různé způsoby, jak se představit a vyžádat si tak svolení k používání křestního jména. Když na to přijde, mohl bych bez problému oslovit i celou skupinku lidí a oficiálně jim oznámit, že mi nevadí, když mě v soukromí budou oslovovat křestním jménem. Stejným způsobem jim to můžeš dovolit i pro styk na veřejnosti. Osobně se nechci vyzdvihovat nad ostatní, ale jsou situace, kdy hodlám svého nadřazeného postavení plně využít a srazit některé arogantní jedince k zemi, kde je pak budu moci rozšlápnout jak otravný hmyz," vysvětloval Hadrian.

„Až dojde na šlapání hmyzu, dám ti vědět, abych si nemusel špinit podrážky bot, protože nebyly vůbec levné," souhlasil Michael s naprostou vážností v hlase, než se oba záhy rozesmáli.

„Pojďme, ať mám tu další hodinu rychle za sebou a já nemusím trpět migrénou déle, než je nutné," vykročil Hadrian směrem k učebně Obrany proti černé magii, kde se měla odehrávat poslední vyučovací hodina onoho dne.

oooOOOooo

13. 9. 1991:

Pátek třináctého, kdyby byl Hadrian pověrčivý, považoval by tento den za špatné znamení. Ne všichni považovali toto datum za negativní znamení, pro některé to bylo dokonce velice šťastné číslo.

Stejně jako všechny předešlé dny, i tento začal Hadrian tréninkem. Stejné jako v pondělí, i v pátek se věnoval karate, akorát do svých cviků zapojil několik patřičných zbraní, aby se s nimi seznámil. Bitevní hůl ovládal lépe než cokoliv jiného, ale neměl problémy ani s dýkami.

Po sprše a snídani společně s ostatními zamířil na první hodinu Bylinkářství, kterou měl opět s Nebelvírem. Hned na začátku hodiny zkontrolovali růst svých bylinek, než se věnovali přesazování jiných o něco starších rostlinek.

Aby to stihnuli na dvouhodinovku Lektvarů, profesorka Prýtová je pustila o něco dříve. Ostatně se museli ještě umýt a někteří méně šikovnější studenti i převléci ze špinavého oblečení do čistého, aby zabránili kontaminaci svého lektvaru.

Snape je ve své hodině přivítal svým obvyklým ne příliš přátelským pohledem, než jim opět ukázal instrukce na tabuli k lektvaru na léčbu vředů.

„Minulou hodinu jsem vám jasně vysvětlil celý postup a vše, na co si máte dávat pozor. Pokud jste udělali i jen to minimum, že jste si mé instrukce zapsali, úspěšně projdete dnešní hodinou," řekl Snape, než se podíval na některé studenty. „Aspoň v to tedy doufám, když jsou někteří neschopní na mou hodinu přijít řádně upravení. Weasley, vypadněte si umýt ty zasrané ruce od hnoje, kterými se tak slastně rýpete ve svém nose. Doufám, že vám ten sopel chutnal, protože mě je upřímně na zvracení. Dvacet bodů z Nebelvíru. Pokud nebudete do pěti minut zpátky, bude to dalších padesát, rozumíme si?!" vybíjel si Snape svou špatnou náladu na Ronaldovi, který byl rudý až za ušima, ale neodvažoval se protestovat a vylétl z učebny tak rychle, jako kdyby mu v zadnici hořela supersonická raketa.

„Všichni si postupně zajdete do skříně s přísadami a vezmete si odtamtud jen to, co potřebujete, nic víc, nic míň!" poručil a ukázal na nejbližší stůl.

„Masakr," špitla Tamara, a ačkoliv byla ze Snapea mírně vyděšená s jakou razancí se do Weasleyho pustil, tajně jej za to i obdivovala.

„Tak si hlavně dávej pozor, aby se nezaměřil na nás," pousmál se mírně Hadrian.

„Já? Nevím, kdo tu má bonus k účinnosti Lektvarů. Vsadím se, že ten můj bude lepší než ten tvůj," rýpla si Tamara a oba se vydali pro své porce ingrediencí.

„Máte do konce této dvouhodinovky, abyste mi na stůl přinesli vzorek hotového lektvaru. Vaše známka bude odpovídat tomu, jak kvalitní tento vzorek bude," oznámil jim a sledoval, jak se někteří již pustili do vaření.

„Hmm, musíme rozdrtit šest hadích tesáků na jemný prášek," přečetla si Tamara první bod a začala si připravovat první potřebnou ingredienci, tedy až po tom, co si naplnila kotlík vodou a postavila jej na oheň, aby se začala pomalu ohřívat.

Hadrian se kotlíkem vůbec nezdržoval a pečlivě rozdrtil šestici tesáků na velice jemný prášek. Tady mu jeho nadlidská síla značně pomohla, stejně tak jako Tamaře. Když měl tuhle ingredienci připravenou, odsypal si její přesné množství do samostatné mističky, než dal zbytek bokem. Další na seznamu byla Smrdutá Cibule, která po rozřezání vydávala skutečně nepříjemný štiplavý zápach.

Hadrian tu svoji pečlivě očistil, než si navlékl tenké gumové rukavice. Šťáva z těchto cibulí byla velice kyselá a při styku s holou pokožkou byla schopná ji i do značné části poleptat. Proto s ochranou na rukách začal Smrdutou Cibuli porcovat na stejně tenké plátky. Ty po naporcování vložil do své vlastní mističky, než se zbavil potřísněných rukavic.

„Neměl bys už začít s vařením?" zajímala se Tamara.

„Prvně si připrav všechny potřebné ingredience, seřaď si je do půlkruhu podle toho, jak mají jít za sebou a až pak se můžeš pustit do vaření bez toho, aby ses rozptylovala čímkoliv jiným," odpověděl Hadrian a řídil se postupem, který mu zanechala a zdokonalila jeho matka. Neplatilo to sice pro všechny lektvary, ale devadesát pět procent těch, které probírali v hodinách Lektvarů, se takto dala bezpečně připravit.

„Chápu, jen doufám, že nás za to Snape nesežere," řekla tiše a hned se dala do jeho napodobování.

Další ingrediencí na zpracování byla sušená máta. U ní bylo velice těžké odhadnout, kolik přesně jí mělo přijít do lektvaru, proto si připravil potřebný počet listů, zatímco si vedle nich dal i několik malých lístečků na doladění barvy lektvaru.

K zahuštění lektvaru si pak připravil lahvičku se slizem z magického slimáka, který byl ke svému slizu speciálně chován. Následně najemno nastrouhal přesně osmnáct gramů kořenu zázvoru.

Vedle toho přišla mistička s naloženými ostny ze Shraky, což byl magický druh mořské ryby, která se měla podoba tresce, tedy až na obrovské množství magických ostnů, kterými bez problému zničila mudlovské lovecké sítě. Ostatně s tímto účelem ji také jistí kouzelníci vytvořili, když se jim jejich nemagičtí protějšci smáli kvůli malému úlovku.

Předposlední ingrediencí byly čtyři hlemýždi rohatí. Nakonec si Hadrian připravil i dva dikobrazí ostny, které musel do lektvaru přidat až po tom, co celý kotlík sundá z přímého ohně.

Celá příprava mu nezabrala nijak dlouho a on se tak mohl konečně pustit do samotného vaření. Rychle se ještě rozhlédnul kolem sebe, aby viděl, jak někteří velice těžce zápasí s přípravou ingrediencí a hlídáním vařícího se lektvaru.

„Znovu pane Weasley! Váš první pokus bych přirovnal k tomu, co z vás vyjde řitním otvorem po vydatném obědě, a to jste použil jen tři téměř neškodné ingredience!" prohlásil Snape a nechal jeho obsah kotlíku zmizet jediným mávnutím hůlky.

Chvíli to vypadalo, že si na něj Ronald otevře pusu, ale se zatnutými pěstmi zamířil ke skříni s ingrediencemi, aby si vzal novou várku toho, co mu chybělo.

„Slečno Brownová, méně žvanění, více vaření. Přidejte další dva listy sušené kopřivy, váš odstín je příliš světlý. Pět bodů z Nebelvíru, abych nezapomněl," pokračoval Snape ve své obchůzce mezi studenty.

„Lze jasně vidět, kdo má na Lektvary talent a kdo v nich v životě nevynikne. Jsem rád, že mezi svými studenty mám pár jedinců, kteří si zaslouží aspoň trochu mé pozornosti," ohodnotil postup, který viděl u několika Zmijozelských studentů, než přidal kritiku na adresu pánů Crabbeho a Goyla. Nebyli jediní, které zkritizoval.

Podobným stylem to pokračovalo i několik dalších minut, než se konečně dostal k pracovišti, kde pracoval Hadrian s Tamarou. Již se nadechoval, aby se pustil do předem připravené kritiky, když si všimnul stavu na pracovišti a mírně se zasekl.

Chvíli nechápavě sledoval, jak oba dva pracují na svých lektvarech, u kterých nemohl najít téměř žádnou chybu. Dokonce málem o krok ustoupil, když sledoval Potter-Blacka, jak po troškách přidává kousky sušené kopřivy, aby dosáhl kýženého odstínu.

Díky tomu, že oba měli již všechno předem připravené, mohli se v klidu plně věnovat vaření lektvaru a včas reagovat na veškeré jeho proměny a reakce. Byl to způsob, který on sám naučil Lily, když se poprvé vydali do Bradavic. Byl to ten stejný způsob, který nyní viděl u syna svého úhlavního nepřítele.

„Potter-Black, Dagworth-Grangerová," vyslovil jejich jména tiše a oba k němu vzhlédli.

„Pokračujte, očekávám od vás naprostou dokonalost," řekl jim, než se otočil na patě a zamířil zpátky ke katedře, aby si přebral myšlenky.

Dokončení lektvaru nebylo tak složité, jak se zdálo. Tedy aspoň pro Hadriana s Tamarou. Ani Dafné s Millicent a Theodorem neměli příliš velké potíže. Bylo poznat, že všichni tři již nějaké zkušenosti mají. Malfoy, který se jako vždy vychvaloval, jak jsou lektvary velice jednoduché a je schopen je připravovat od svých pět let, stále bojoval s dosažením potřebné textury, aby mohl kotlík konečně sundat a přidat do něj dikobrazí ostny. Několikrát se prosebně díval na svého kmotra, ten jej ale ignoroval, a tak se s tím musel poprat sám.

„Patnáct minut do konce hodiny. Měli byste pomalu dokončovat svůj lektvar," oznámil jim Snape, který se po dlouhé době rozhodl vydat na další kolečko po učebně.

Gratulace! Dokončil jsi svůj první Lektvar na léčbu vředů!

Lektvar na léčbu vředů

Hodnocení: 93/100

Kvalita: K lékařskému použití

Aktivace automatické tvorby:

- 1/10 lektvarů s hodnocením nad 90 bodů.

nebo

- 0/5 lektvarů s hodnocením 100 bodů.

Gratulace! Odemknul jsi novou Profesi: Lektvarista!

Lektvarista

- Profese –

Typ: Aktivní

Úroveň: Tier 1

Level: 1 / 75

Info 1.: Tato profese ti dovoluje z nejrůznějších ingrediencí připravovat Lektvary, Jedy a Protijedy. Pokud ti to v budoucnu nepůjde s hůlkou, profese Lektvaristy je celkem lukrativní záležitostí.

Info 2.: Otevřena nová podsekce Menu v sekci 8. Registr – Magické Lektvary.

Info 3.: Po dosažení maximálního levelu Tieru 7, můžeš podstoupit zkoušky k získání titulu Lektvarový Mistr.

„Super!" zajásala Tamara tiše nad ziskem nové profese.

„Jaké máš hodnocení?" vyzvídala okamžitě.

„Devadesát tři ze sta," odpověděl Hadrian, načež se Tamara usmála od ucha k uchu.

„Jsem lepší! Devadesát pět ze sta," prohlásila vítězoslavně a Hadrian se ji mírně poklonil.

„Vaše vzorky," objevil se jim Snape za zády bez toho, aby si jej všimnuli a Tamara leknutím poskočila, ani Hadrian se neubránil lehkému cuknutí.

Hadrian hbitě označil svou lahvičku, než ji podal Snapeovi do natažené dlaně. Ten si ještě počkal na Tamařin vzorek, než je začal pečlivě zkoumat. Dokonce na ně seslal i jediné diagnostické kouzlo, které mu mělo říci, jestli s lektvary bylo něco v nepořádku.

„Lékařská kvalita. Z dnešní hodiny si odnášíte Vynikající. Nechte své kotlíky na místě, postarám se o jejich přepravu na ošetřovnu, kde si je madame Pomfreyová již přelije do svých vlastních lahviček na budoucí použití," oznámil jim Snape neutrálně.

Jediné další Vynikající hodnocení si vysloužila Dafné, všichni ostatní obdrželi buď Nad očekávání nebo Přijatelné. Crabbe s Goylem se sotva vlezli do tohoto hodnocení, zatímco Weasleyho vzorek byl ohodnocen jako Hrozné, jen malý kousek od Trolla, za což mu Snape sebral další kolejní body.

„Do příští hodiny si nastudujete alternativní postupy ze svých učebnic. Příští týden si tento pokus zopakujeme a očekávám, že každý z vás dosáhne minimálně Přijatelné úrovně," varoval je Snape, než je propustil z učebny na další hodinu.

„Příště dosáhnu celých sto bodů, jen sleduj a div se," prohlašovala nadšeně Tamara, kterou Lektvary skutečně bavily.

„Pokud tohoto hodnocení dosáhneš, tak gratuluji. Jde vidět, že to máš v krvi," odpověděl Hadrian s klidným hlasem, ale i on byl rád, že svou matku nezklamal a dokázal dosáhnout tak dobrého výsledku.

„Bylo to úplně super. Sice jsem tě musela na začátku sledovat, abych se ujistila, že dělám přípravu správně, ale pak mi to šlo úplně samo od ruky. Kdyby Snape nesebral Nebelvíru tolik bodů, byla by to dokonalá hodina," radovala se dál.

„Hold, tvoji kolej bude brzdit Weasley a mou zase Malfoy. Z toho, jak jsou zase v sobě, bude těžké něco zachraňovat ve snaze vyhrát školní pohár," ukázal Hadrian a Weasleyho se Smithem, kteří se pustili do hádky s Malfoyem, kterému za zády stáli Vincent s Gregorym.

„Asi bychom je měli zastavit dřív, než jim Snape sebere další body," řekla Tamara po chvilce s povzdechem.

„Hmm, je dobrou strategií nechat Nebelvír ztrácet další body, ale Malfoy dělá scénu a kazí jméno naší koleje," vyhodnotil Hadrian situaci a oba dva se tak rozhodli zasáhnout.

„Vincente, Gregory, proč nedoprovodíte Malfoye zpátky na kolej, aby se v soukromí svého pokoje uklidnil a přestal veřejně ničit jméno naší hrdé koleje?" vyzval Hadrian dva statnější kluky.

„Ani se o to nepokoušejte!" vyjel na ně hned Malfoy, ale Hadrian se na ně jen dravě usmál, aby věděli, koho mají poslechnout a koho ignorovat. Než se Malfoy nadál, oba jej drželi pod rameny a velice rychle jej vláčeli pryč od dveří do učebny Lektvarů.

„Weasley, dneska jsi naší koleji ztratil již dost bodů na to, aby sis uvědomil, že by to stačilo. Pokud ti to ale stále nedochází, jsem si jistá, že tvůj bratr Percy ti to velice rád vysvětlí," řekla Tamara.

„Vůbec tě nemusím poslouchat, ty mudlovská šmejdko, co se pachtuje ze slizkými hady! Jsi zrádkyní Nebelvírské koleje, když stojíš na straně tady toho budoucího Temného Lorda!" vyjel na Tamaru Ronald a v další chvíli toho velice litoval, když jej kolenem velice silně zasáhla do jeho mužské chlouby.

„Pro tebe Weasley, jsem Dědička Dagworth-Grangerová! Příště tě vyzvu na oficiální Souboj Cti, tak si tuhle lekci zapamatuj," varovala jej. „Jdeme," řekla ještě, když popadla Hadriana za ruku a doslova jej odtáhla pryč ze sklepení.

„Jste idiot, pane Weasley. Týden školního trestu za rasistické nadávky a padesát bodů z Nebelvíru. Mám na skladě velké množství kotlíků, které je třeba vyčistit. Smithe, odveďte ho na ošetřovnu, já si musím promluvit s vaší ředitelkou koleje," okomentoval to pouze Snape s úšklebkem na tváři.

„Zasraný netopýr! Zastará mudlovská šmejdka!" zasyčel Ronald bolestně.

„Dva týdny školního trestu, Weasley. Váš otec velice rád uslyší, jak své spolužáky častujete," zvolal Snape potěšeně bez jediného ohlédnutí.

„Raději drž hubu a pojď, než dostaneš trest až do konce školního roku," varoval jej Zacharias.

Pátečního odpoledne všechny studenty prvního ročníku čekal ještě jeden předmět, který měl trvat jen jedno pololetí.

Létání.

Byla to hodina, na kterou se devadesát procent studentů nemohla ani dočkat. Kvalita školních košťat byla sice mizerná, ale na létání bylo něco, co většinu kouzelnického obyvatelstva v mladých letech přitahovalo.

Weasley, který se z ošetřovny chtěl vydat rovnou do Velké síně na oběd, byl odchycen jedním z Nebelvírských Prefektů, který jej musel doslova odtáhnout do kanceláře jejich ředitelky koleje.

Tam na něj čekal již Artur Weasley a netvářil se vůbec potěšeně. Ani profesorka McGonagallová nevypadala šťastně. Nikdo přesně netušil, co se za zavřenými dveřmi její pracovny událo, ale kdy odtamtud Ronald odcházel, byl bledý jako stěna a u oběda nebyl schopen ani na chvilku posedět, jak sebou neustále šil. Z toho všem přihlížejícím došlo, že mu někdo řádně nařezal.

Aby toho nebylo málo, profesorka McGonagallová jeho školní trest rozšířila na celý měsíc, aby prý neměl čas na vymýšlení nesmyslů.

Malfoy také dostal lekci, ačkoliv na něj ruku nikdo nevztáhl. Snape si ho před obědem zavolal k sobě do pracovny, kde mu dal jasné kázání o tom, jaké chování se od něj očekává a informoval jej, že již odeslal sovu jeho otci s hlášením o tom, jak se za poslední dva týdny choval.

Díky tomu, že oba největší výtržníci byli zpacifikováni a umlčeni, proběhla hodina létání téměř bez nehody. Jedno z košťat, na kterém seděl Longbottom, již nevydrželo a zlomilo se v půlce, takže se zřítil z třímetrové výšky dolů na zadek. Při dopadu si rozsedl Pamatováček, který mu jeho babička poslala, a protože si několik kusů skla zabodl i do zadnice, musela ho madame Hoochová odvést na ošetřovnu.

Malfoy se již nadechoval k nějaké poznámce na jeho adresu, ale Hadrian jej umlčel jediným pohledem.

Malfoy je skutečně problém. Není chvíle, co by se nesnažil někoho urážet nebo vyvolávat problémy. Upřímně netuším, jak jej donutit ke slušnému chování. Výhružky ani bolest nepomohly, ačkoliv se mě stále bojí z výprasku, který při našem souboji utržil. Přemýšlel Hadrian nad tím, jakým způsobem blonďáka kontrolovat, aby přestal dělat potíže.

Hadrian byl upřímně rád, když se mohl konečně vrátit na kolej a odpočinout si v soukromí svého malého apartmánu. Věděl, že klidu si užije jen dočasně, ještě jej večer čekalo zasedání Koncilu Sedmi.

Pokračování příště!

---

Profil:

Jméno: Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black

Věk: 11

Třída: The Gamer (Tier 0)

1. Titul: Kouzelník

2. Titul: Koncil Sedmi (7. místo)

Level: 21 - Exp: 82 891/210 000

HP: 2 910

MP: 3 940 (+300 z Magických Drahokamů)

Atributy:

STR: 44

VIT: 39 (Bonus: 20 % k HP; Regenerace HP/min: 1 %)

DEX: 48

INT: 100 (Bonus: 40 % k MP)

WIS: 58 (Bonus: -10 % Cena MP; Regenerace MP/min: 3 %)

LUK: 17 (Bonus: +5 % k šanci spadnutí předmětu)

Atribut Body: 20 (115)

Perk Body: 5 (12)

Kolejní body: Zisk: 110 (Cíl 500/1 000/1 500) – Ztráta: 0 (Cíl max. 100)

---

Finance:

- Libry (Banka): 432 350

- Galeony: 161 650

- Abyss dolary: 562

- Svěřenecký Trezor: 50 000 Galeonů

- Investiční Trezor: 49 115 Galeonů

---

Status:

Chlapec-který-přežil: Tvé jméno je známé v celé kouzelnické společnosti. I sláva má své výhody!

- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!

- Trvání: Dočasný

Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několika Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.

- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!

- Trvání: Dočasný

Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.

- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.

- Trvání: Trvalý

Matčina oběť: Pradávná rituální magie, kdy tvá matka obětovala svou magii a život.

- Bonus: +75 % k obraně proti Lordu Voldemortu, +50 % k obraně proti Smrtijedům, +25 % k obraně proti neoznačeným Smrtijedům.

- Trvání: Dočasný

Primární Dědic rodu Potterů: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Potterů.

- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle Runové Magie.

- Trvání: Dočasný

Primární Dědic rodu Blacků: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Blacků.

- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle magie v boji s magickými tvory.

- Trvání: Dočasný

Student Prvního ročníku: Jsi oficiálním studentem Bradavické školy Čar a Kouzel!

- Bonus: +2 k VIT nebo +1 k INT nebo +1 k WIS za každé navýšení levelu v Bradavicích.

- Trvání: Dočasný

---

Perky:

- Metamorfomág: 2/13

- Mistr Ledu: 9/13

- Mistr Vody: 3/13

- Mistr Vzduchu: 3/13

- Mistr Ohně: 1/13

- Mistr Duše: 1/13

---

Glacian

Druh: Yuki Kitsune (Žena)

Třída: Summon (1. úroveň)

Level: 2/39 – Exp: 6 275/10 000

HP: 100

MP: 200

Info: Yuki Kitsune je velice vzácný druh magické lišky, která ovládá led a sníh. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Na 1. úrovni může mít Yuki Kitsune maximálně tři ocasy. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a Esence Živlu Ledu.

Status:

- Ichibi (+10 % k síle a účinku Magie Živlu Ledu pro všechny členy Skupiny)

---

Artemis

Druh: Sněžná sova (Žena)

Třída: Mazlíček

Level: 9/30 – Exp: 4 900/10 000

HP: 400

Info: Artemis je Sněžná sova, která již při svém narození pocítila potenciál vašeho pouta. Když přišel čas tvého návratu do kouzelnického světa, nechala se chytit těmi správnými lovci, aby se ocitla v obchodě, kde jsi ji následně našel.

Info 2.: Po dosažení maximálního levelu, musíš pečlivě prozkoumat její kořeny a potenciál, abys připravil ten správný druh rituálu k její přeměně. Artemis ti bude podvědomě zanechávat náznaky toho, jakým směrem se její vývoj bude ubírat, tak tomu věnuj náležitou pozornost.

---

Slovo autora:

- cca 14 140 slov dlouhá kapitola, která mě značně vyčerpala, a to v ní chybí polovina toho, co jsem chtěl původně napsat. Aspoň vím, čím mám v té další začít. :D

- Aktuálně vůbec netuším, co bych k tomu měl dalšího napsat, proto nebudu déle zdržovat a jdu vám to nahodit na net. Veškeré otázky směřujte na discord, kde se velice rád zapojím do diskuse a budu rád za vaši účast ve tvorbě tohoto příběhu.

- Ještě se dodatečně omlouvám za případné chyby a překlepy, po cca 8 až 10 hodinách psaní této kapitoly jsem toho nejspíše docela dost přehlédl.

---

Stručný přehled:

Profese:

- Kuchař (T3): 90/225

- Recepty: 421

- Zahradník (T2): 125/150

- Truhlář (T2): 70/150

- Dřevař (T2): 30/150

- Lesník (T1): 40/75

- Malíř (T3): 55/225

- Lingvista (T3): 157/225

- Angličtina (T2): 148/150 (T1:25; T2:49)

- Francouzština (T2): 45/150 (T1:25; T2:15)

- Japonština (T2): 50/150 (T1:25; T2:16)

- Mandarínština (T2): 60/150 (T1:25; T2:20)

- Italština (T2): 21/150 (T1:25; T2:7)

- Ermesianština (T3): MAX (T1-T3:150)

- Muzikant (T1): 57/75

- Pianista (T2): 33/150 (T1:25; T2:11)

- Kytarista (T1): 63/75 (T1:21)

- Krejčí (T1): 10/75

- Bylinkář (T1): 3/75

- Lektvarista (T1): 1/75

Dovednosti:

- Isshin-Ryu Karate (E): 6/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl – Fialový pásek (lvl. 7-12))

- Umění Meče (E): 1/30 (6+4+2 DEX/WIS) (MAX lvl – dočasně)

- Lukostřelba (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl – dočasně)

- Umění Bitevní Hole (E): 4/30 (6+4+2 INT/WIS)

- Tvorba Dungeonu: 100/900

- Odchod z Dungeonu: 105/900

- Šachy (P): 12/30 (5+1 WIS)

Magické Dovednosti:

- Meditace (M): 0/30 (Odemčení: Nitrobrana lvl. 30 + Mistr Duše 3/13)

- Bitevní Meditace: 50/90

- Telekineze: 45/90

- Magické Vidění: 25/60

- Magická Aura: 33/60

- Manipulace Ledu: 62/90

- Manipulace Vody: 10/90 (MAX lvl 60 pro Mistr Vody: 3/13)

- Manipulace Vzduchu: 10/90 (MAX lvl 60 pro Mistr Vzduchu: 3/13)

- Manipulace Ohně: 1/90 (MAX lvl 10 pro Mistr Ohně: 1/13)

- Nitrobrana: 1/90

- Tvorba Dimenze: 1/900

Kouzla:

- Stupefy: 7/30

- Bombarda: 6/30

- Expelliarmus: 6/30

- Protego: 5/30

- Lumos: 10/30

- Nox: 9/30

- Aqua Eructo: 7/30

- Inceptortia Demoiate: 1/30

- Geminio: 8/30

- Acufors: 6/30