Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Star Wars, cokoliv od Blizzardu nebo Tomb Raider.
Discord: discord . gg/DH8KWPg8jJ
Kniha 2. Kapitola 9. – Reputace a Sláva (2)
21. 9. 1991:
Po tom, co se Hadrian vrátil do Bradavic, hodlal se připravit na nadcházející schůzku, ale na svém pracovním stole našel vzkaz.
Hadriane,
Na ošetřovně leží několik otrávených studentů. Brumbál i McGonagallová se dožadují tvé přítomnosti hned, jak se objevíš. Podle toho, co jsem se dozvěděla, jsi prý viníkem a hodlají s tebou podle toho i jednat.
Již jsem informovala Lady Narcisu o tom, že může dojít k našemu zpoždění. Doufám, že se to rychle vyřeší, protože pochybuji, že bys skutečně stál za otravou svých přátel.
Amanda
To si ze mě děláš prdel, ne? Pomyslel si hned Hadrian a navázal telepatický hovor s Tamarou.
„Tamaro, co se děje? Právě jsem si přečetl vzkaz, že na ošetřovně je několik otrávených studentů?" zajímal se hned Hadrian.
„Jo, Fay mi říkala, že tam brzy ráno přemístili Deana se Seamusem z naší koleje. Neboť mi bylo celé ráno špatně, nemohla jsem se hnout od záchodu. Fay se Sam navštívily ošetřovnu, kde prý leží i Justin, Wayne Hopkins a Sally-Anne Perksová z Mrzimoru. Pak je tam i Michaelem se Sue Li a Stephenem Cornfootem z Havraspáru. Mě, Justinovi, Deanovi a Michaelovi přišla stejná čokoláda, zatímco já se nerozdělila, ostatní ano," vysvětlovala mu Tamara.
„Kdybys to byla pouze ty, nehledal bych v tom něco hlubšího. Ale pokud otrávená čokoláda přišla všem mým přátelům z ostatních kolejí, je to stoprocentně varování od některých Zmijozelských studentů," prohlásil Hadrian a měl hned několik podezřelých.
„Řekni jediné slovo a velice ráda ti pomůžu. Mé tělo je nyní zcela čisté od všech lektvarů, a to včetně těch, o kterých jsem ani netušila, že v sobě mám. Poslední týdny jsem měla docela problém se s tebou bavit bez toho, abych na tvou kolej nemyslela s odporem. Nejenže se mi v seznamu receptů objevily všechny tyto lektvary a jed, ale také lektvary a protijed na jejich eliminaci," vysvětlovala mu Tamara potěšeně.
„Hádám, že jeden z tvých rodinných darů?" optal se Hadrian.
„Jo, mám novou Perku. Tělo Stovky Jedů. Po pozření jakéhokoliv lektvaru, elixíru nebo jedu se můžu rozhodnout, jestli chci jejich účinky eliminovat nebo ne. Zároveň jsem schopná analyzovat složení těchto látek a vytvářet protijedy. Sice do této Perky nemůžu investovat žádné body, ale hádám, že jakmile pozřu a analyzuji jisté množství lektvarů, elixírů a jedů, level Perky se zvýší sám," vysvětlovala mu a bylo z jejího hlasu slyšet, že má celkem radost.
„Jak dlouho by ti zabralo připravit protijed na jed, kterým někdo otrávil naše přátele?" optal se Hadrian a vydal se ze svého apartmánu do společenské místnosti, kterou hodlal projít cestou na ošetřovnu.
„Je to celkem jednoduchý protijed. Dej mi patnáct minut a donesu dostatečné množství dávek na ošetřovnu," ujišťovala jej hned.
„Mnohokrát děkuji. Budu čekat na ošetřovně tedy," souhlasil Hadrian, než telepatický hovor ukončil.
„Hadriane, všichni tě hledají. Kde jsi celé ráno byl?" zajímal se hned Blaise, který jej spatřil jako první.
„Mám truhlici s pracovnou, kde jsem celé dopoledne pracoval na osobních projektech. Nicméně už vím, co se stalo a také to hodlám rychle vyřešit," odpověděl Hadrian a pokračoval v cestě ke dveřím, kdyby mu jí nezastoupil Malfoy.
„Jsi v pořádném průšvihu, Pottere. Doufám, že tě vyloučí a já konečně zaujmu své právoplatné místo v čele této koleje," vysmíval se mu Draco do očí a Hadrian spatřil i skupinku dalších studentů, se kterými Draco trávil docela dost času.
Každý z nich měl na tváři posměšný úšklebek nebo vítězoslavný úsměv od ucha k uchu. Nejspokojeněji se tvářil Harper, který si provokativně do úst vložil čtvereček čokolády. Hadrianovi hned došlo, že celou věc má na svědomí tahle skupinka pěti studentů.
Hadrianem projela vlna vzteku a podvědomě do svých očí nahromadil značné množství magie, čímž chtěl Malfoye na pěkně dlouho zastrašit. Nečekal ale, že tímto útokem pronikne do Malfoyovy mysli, kde rychlostí myšlenky sledoval několik vzpomínek, jak se Draco spojil s ostatními studenty k jeho zničení.
Malfoy poskytl dvě stě galeonů, zatímco Harper navrhl použití velice vzácného jedu, jehož účinky měly ve výsledku oslabit magické jádro otráveného. Starší studenti se postarali o koupi čokolády v Prasinkách a vyzvednutí onoho jedu, zatímco další z nich měl proniknout do jeho apartmánu, aby získali vzorek jeho písma. To se jim nepovedlo, proto použili jeden diktabrk k napsání všech vzkazů, než mu jej hodlali vložit do jeho vlastních potřeb.
Nebyl v Dracově mysli příliš dlouho, ostatně nebyl v Nitrozpytu příliš zkušený. Hned, jak se vrátil do reality, koutkem oka zahlédl nové oznámení o tom, že získal možnost používat Nitrozpyt.
Gratulace! Objevil jsi novou Magickou Dovednost – Nitrozpyt (Lvl. 1)!
Nitrozpyt
- Magická Dovednost -
Typ: Aktivní/Pasivní
Škola magie: Magie Mysli
Level: 1
Pasivní Nitrozpyt: Odhalení toho, jestli někdo lže a co právě cítí.
Aktivní Nitrozpyt: Schopnost provádět mentální útoky.
Info: Nitrozpyt je opakem Nitrobrany. Tato Magická Dovednost ti dovoluje nahlížet do myslí tvých cílů. Mimo vyhledávání různých vzpomínek a myšlenek, je tato dovednost schopná také do cizí mysli vložit nové vzpomínky a myšlenky. Je možné ovlivňovat i myšlenkové pochody a ti nejlepší Mistři dokáží přeprogramovat celou osobnost svého cíle. Čím vyšší level této dovednost, tím snáze také poznáš, jestli ti někdo lže a jaké emoce v tom okamžiku pociťuje.
„Uhni mi z cesty, Malfoyi," vyzval jej Hadrian ledovým hlasem, přičemž mu stále žhnuly oči magií.
„Kdo si myslíš…," začal Malfoy, ale velice rychle utichl, když k němu Hadrian zvedl pravou ruku a pomocí telekineze jej zvedl metr do výšky, než jej odhodil na blízkou pohovku.
Bez dalšího slova opustil Zmijozelskou společenskou místnost, kde to po jeho odchodu doslova vybouchlo, jak se všichni snažili přesvědčit, jestli viděli to, co skutečně viděli. Hadrian netušil, že tímto jediným vystoupením se v myslích svých spolužáků dostal na příčku těch nejsilnějších kouzelníků, které znali. Všichni z nich spojovali bezhůlkovou magii se jmény, jako byl Temný Lord Voldemort, Albus Brumbál a Gellert Grindelwald. Zároveň si většina z nich oddechla, protože se zatím nedopustili ničeho, čím by si Hadriana proti sobě poštvali. Někteří dokonce vyslali skupince pěti studentů posměšné nebo lítostné pohledy, protože těch pět se svým plánem na Hadrianovo zničení příliš netajili, a dokonce se mezi nimi pokusili získat další podporu.
Hadrian na ošetřovnu dorazil pět minut po ukončení telepatického hovoru s Tamarou. Hned spatřil dobrou polovinu Prefektů, mezi kterými nechyběla ani Amanda. U jedné z postelí byl i Snape, který se snažil izolovat dostatek jedu k tomu, aby mohl začít s přípravou protijedu, zatímco madame Pomfreyová průběžně kontrolovala stav každého ze svých pacientů.
McGonagallová stála mezi postelemi, kde leželi Dean se Seamusem a netvářila se vůbec potěšeně. Brumbál byl jen o postel dál, kde se snažil odhalit všechny následky jedu.
„Potter-Black!" vykřikl Percy Weasley, který si jej všimnul jako první a strhl tak na něj veškerou pozornost.
„Potter-Blacku, okamžitě nám řeknete jméno toho jedu, kterým jste otrávil své spolužáky!" vyjela na něj McGonagallová.
„Obávám se, že to nebude možné, paní profesorko, protože já své přátele neotrávil," zakroutil Hadrian hlavou.
„Vzkazy, které jsme našli u otrávené čokolády, říkají něco jiného," ozval se Brumbál hlasem, do kterého vložil značné množství zklamání.
„Pokud mě chcete z něčeho obvinit, tak to můžete udělat, ale jakmile dokážu svou nevinnu, budu chtít patřičné odškodné a veřejnou omluvu, řediteli Brumbále," varoval jej Hadrian chladně. „Navíc jen naprostý idiot by se pokusil někoho otrávit a přidal k tomu vzkaz se svým podpisem. Samozřejmě Tamara mi již ráno řekla, že dostala otrávenou čokoládu se vzkazem, pod kterým bylo mé jméno. Mohu vás ujistit, že to není moje písmo ani podpis. Jsem také ochoten složit magickou přísahu, že s tímto nemám nic společného, pokud byste se rozhodl, že vezmete zákon do vlastních rukou," řekl ještě Hadrian, než přistoupil k Deanovi a prohlédl si jej pomocí pozorování.
„Když jsi to nebyl ty, tak kdo?!" vyštěkl na něj Percy.
„Pane Weasley, jsem Dědic Potter-Black a nedal jsem vám svolení mi tykat. Také vám nepřísluší kohokoliv vyslýchat, od tohoto jsou zde Bystrozoři," odbyl jej Hadrian.
„Je mi líto, řediteli, ale nejsem schopen izolovat dostatek jedu k přípravě protijedu. Podle výsledků mých diagnostických kouzel se zdá, že veškerý jed se soustředí na magické jádro, ze kterého na svou obranu vysává množství magie," prohlásil Snape.
„Obávám se, že ani já nic nezmůžu," zavrtěl Brumbál hlavou zklamaně a Hadrian okamžitě věděl, že je to lež. Jeho nová pasivní vlastnost Nitrozpytu byla skutečně velkým přínosem.
„Navrhuji, abychom je uvedli do magické spánku a zpomalili jejich tělesné funkce ke zpomalení postupu jedu," navrhl Snape.
„To jim nijak nepomůže. Jed útočí na magické jádro, a nikoliv na tělo. Zpomalením metabolismu bychom zpomalili i obnovu magie v magickém jádře, a tak by hrozilo absolutní magické vyčerpání nebo i kolaps magického jádra," protestovala hned madame Pomfreyová.
„Souhlasím s Poppy," přikývnul Brumbál.
„S vaším dovolením, musím kontaktovat Svatého Munga, protože sama si nevím rady," otočila se madame Pomfreyová na Brumbála, který se zdráhal vydat povolení.
Ostatně tento problém hodlal udržet pod pokličkou, aby jej nemohl nikdo veřejně zpochybňovat.
„To nebude nutné, madame Pomfreyová. Každou chvíli by měla přijít Tamara s protijedem. Zdá se, že na té rodinné magii a rodových darech něco bude, když byla dnešního rána schopná identifikovat jed v čokoládě a poté intuitivně vědět, co je nutné k tvorbě protijedu," ozval se Hadrian a během toho, co se učitelé mezi sebou bavili, si otevřel mapu, kde sledoval, jak se Tamara blíží k ošetřovně.
„Ani náhodou! Žádný z mých pacientů nedostane neznámý lektvar bez mého svolení!" protestovala okamžitě madame Pomfreyová.
„Tohle jsou mí přátelé, madame a já odmítám sledovat, jak vaše kolektivní neschopnost a absurdní zabezpečení školy ohrožuje jejich magický růst a budoucnost," odmítl její námitky Hadrian.
„To by stačilo, Potter-Blacku. Stále je zde vaše zapojení do celého tohoto incidentu, za který vám hrozí vyloučení z Bradavic. Radil bych vám, abyste raději držel jazyk za zuby a nechal zkušené kouzelníky, aby vyřešili to, co jste způsobil," prohlásil Snape a zabodl do Hadriana svůj pohled.
„Profesore Snapee, myslel jsem, že jste Zmijozel, ale zdá se, že jste jen ředitelům pes, který kolem sebe velice rád štěká. Jak jsem již řekl, než mě z něčeho obviníte, zjistěte si veškerá fakta. Vy, ani ředitel Brumbál nejste Bystrozoři ani kvalifikovaní vyšetřovatelé. Mám pro vás ale jednu zajímavost. Proč se nezeptáte svého kmotřence, za co v posledních dvou dnech utratil dvě stě galeonů?" vrátil mu to Hadrian a mezi přítomnými prefekty to lehce zahučelo.
„Pane Potter-Blacku, tohle obvinění pro mé osobě i proti profesoru Snapeovi si vyprošuji. Všichni zde pracujeme s fakty, které máme k dispozici a zatím všechno ukazuje proti vám," snažil se Brumbál kontrolovat celou situaci.
„Říká se o vás, že jste největší kouzelník této doby, řediteli Brumbále. Co kdybych někomu poslal otrávenou lihovinu se vzkazem s vaším podpisem? Hned bude všem jasné, že jakmile u toho bude vaše jméno, musí to být skutečně vaše práce, že?" otočil to Hadrian proti němu a jasně ukázal na absurditu jejich argumentů.
„To by stačilo, pane Potter-Blacku. Viděl jsem vzkazy a mohu vás ujistit, že vám věřím, že jste je nepsal ani nepodepsal. Je jasně poznat, že jsou psány pomocí diktabrků. Navíc každý kompetentní profesor je schopen poznat psaný projev svých studentů a váš se od toho na vzkazech značně liší," vešel na ošetřovnu profesor Kratiknot v doprovodu Tamary, která nesla malou bedýnku s lahvičkami protijedu.
„Filiusi, zajistil jsi vzorky otrávené čokolády?" optal se hned Brumbál svého nejmenšího profesora.
„Obávám se, že někdo z mých starších studentů byl až příliš aktivní a veškeré zbytky nechal zmizet. Nicméně tady slečna Dagworth-Grangerová má prý protijedy," zakroutil Kratiknot hlavou.
„Na. Dlužíš mi sto galeonů. Potřebovala jsem nejen drcený roh Jednorožce, ale i tucet různých hadích tesáků a celou lahvičku dračí krve," oznámila mu Tamara.
„Díky," usmál se na ní Hadrian a bez váhání přistoupil k Deanovi, kterému pohotově otevřel ústa a obsah první lahvičky mu do nich vliv.
„Co to děláte?!" vykřikla madame Pomfreyová vyděšeně a s tasenou hůlkou se jej chystala zastavit. Do cesty se jí postavila Tamara, ačkoliv nebyla schopná zastavit všechny přítomné profesory a Snapeovo kouzlo letělo přímo na Hadriana nebo spíše na zbylé lektvary v jeho rukou, které hodlal zničit.
„Pamatujte na mé varování, profesore Snapee," řekl Hadrian a do cesty jeho kouzlu vystavěl ledovou stěnu. Aby někoho dalšího nenapadlo něco podobného, použil velice rychlé teleportace, aby se dostal ke všem otráveným studentům.
„Jestli se jim něco stane, Potter-Blacku, osobně zlomím vaši hůlku a odtáhnu vás do Azkabanu," okřikla jej profesorka McGonagallová.
„Proč se místo panikaření nepodíváte na stav těch, kterým Hadrian podal protijed?" vložila se do toho konečně i Amanda, která celou dobu vše pozorně sledovala. Dobře mohla vidět, jak se stav všech otrávených studentů velice rychle zlepšuje. Dokonce si všimnula, že tento protijed byl docela speciální v tom, že jed ohrožující magické jádro otráveného pohltil, a naopak přispěl k jeho uzdravení a menšímu rozšíření.
Neskutečné. Dagworth-Grangerová dokázala během jediného rána přijít s protijedem, který jim nejenže uzdraví magické jádro od následků jedu, ale také jim ho rozšíří a stabilizuje. Rozšíření odhaduji na deset procent jejich stávající velikosti. Její talent na Lektvary je nezměrný. Pomyslela si Amanda.
„Zdá se, že ať už to bylo cokoliv, tak se jejich stav razantně zlepšuje. Dokonce jsem zaznamenala i lehké rozšíření jejich magického jádra, které jeví známky pokročilé stabilizace po rychlém obnovení všech magických zásob," oznámila všem madame Pomfreyová.
„Zdá se, že máte dneska štěstí, Potter-Blacku," oddychla si profesorka McGonagallová.
„Štěstí v tom nehraje žádnou roli, paní profesorko. Pouze jsem odmítl nechat své přátele v problémech. Také bych rád poznamenal, že mám přátele i ve své koleji, ale jak můžete vidět, nikdo z nich tu neleží. Ti, kteří se mě tímto incidentem pokusili poškodit velice dobře věděli, že kdyby tu ležel jediný čistokrevný student, byla by tu jednotka Bystrozorů i s rodiči otrávených studentů. Je zajímavé, že jakmile jde o kohokoliv jiného, velice rychle děláte závěry a nevidím tu Bystrozory ani žádné rodiče mých přátel," rýpl si Hadrian.
„Mýlit se je lidské, pane Potter-Blacku a odpouštět je božské. Každý si zaslouží druhou šanci a nechcete, aby vás lidé viděli jako barbara, který se řídí pravidlem oko za oko a zub za zub," vložil se do toho Brumbál dříve, než by se to vymklo z rukou. „Budeme zde všichni souhlasit, že to byla nešťastná náhoda, a protože vše v pořádku dopadlo, nebude třeba ani nikoho trestat. Ostatně jak Filius řekl, vzkazy u čokolády nemohou být použity k prokázání viny z důvodu použití diktabrků," uzavřel to celé Brumbál. „Také doufám, že nic podobného se již opakovat nebude," dodal ještě a věnoval Hadrianovi zdlouhavý pohled.
„Madame Pomfreyová, za jak dlouho se asi probudí?" optal se Hadrian, který hodlal ignorovat Brumbálovy činy, které si protiřečily s jeho slovy. Navíc se odmítal hádat s někým, kdo byl přesvědčen o své absolutní autoritě.
„Ačkoliv se jejich stav zlepšil, stále byl jejich organismus vytaven jistému šoku a zátěži v boji s jedem. Dříve jak dneska večer se nikdo z nich neprobudí, nejpozději to bude zítra ráno," informovala jej, ačkoliv se na něj stále podezřívavě dívala.
„Děkuji. Pokud to bude všechno, rád bych se vrátil na svou kolej. Mám docela plný harmonogram," kývnul Hadrian hlavou.
„Ještě jsme tady neskončili, pane Potter-Blacku! Vaše chování bylo nepřípustné, a to nemluvím o vašem tónu a urážkách několika profesorů naší školy," namítala profesorka McGonagallová.
„Ředitel Brumbál všechno před okamžikem označil za uzavřené. Pokud někoho z vás má slova urazila, nebylo by od věci se zamyslet nad tím, proč jsem je řekl. Ostatně na každou akci navazuje nějaká reakce a byla jste to vy, paní profesorko, kdo mě tady obvinil z něčeho, co jsem nespáchal. Pokud i nadále budete chtít tvrdit cokoliv jiného, velice rád do celé záležitosti zapojím Bystrozory, kterým bez problému předám veškeré důkazy o pěti studentech, kteří za tímto stojí. Při představě, že by se tato čokoláda mohla dostat i k Susan Bonesové, se kterou se jistě Justin baví," zakroutil Hadrian hlavou, než se naposledy otočil na podpatku a opustil ošetřovnu. Tamara mu byla hned v patách.
„Kdo si myslí, že je?" nevěřila Minerva tomu, co právě slyšela.
„Všechno dobře dopadlo a není třeba se tím nadále zatěžovat," uklidňoval ji Brumbál, než se otočil na přítomné Prefekty. „Vy se prosím vraťte na své koleje, kde ujistíte své spolužáky, že tohle všechno byl jen nepovedený vtípek a nikomu již nic nehrozí ani nehrozilo. Byl bych velice nerad, kdyby se cokoliv z těchto událostí dostalo mezi širší okruh studentů," informoval je Brumbál a svůj hlas mírně nasytil magií, přes kterou každého z nich mírně omámil, aby se mu bez protestů podvolili.
„Můžete se na nás spolehnout, řediteli Brumbále!" dušoval se hned Percy.
„Já vím, že ano, pane Weasley," usmál se na něj Brumbál. „Severusi, připojíš se ke mně v mé pracovně, prosím?" požádal ještě svého Lektvarového Mistra, než všechny z ošetřovny poslal zpátky k jejich běžným aktivitám.
oooOOOooo
„Ještě jednou díky za tvou rychlou pomoc," poděkoval Hadrian Tamaře.
„Jak jsem řekla, dlužíš mi sto zlatých na ingrediencích. Také chci vysvětlení toho, proč jsi mě neupozornil na přítomnost těch lektvarů a elixírů v Bradavickém jídle!" dožadovala se Tamara odpovědí.
„Doufal jsem, že náš společný dar tě dostatečně ochrání před jejich účinky. Navíc jsi Dědička a tvůj prsten by tě měl na tohle všechno upozornit. Ochrana Dědiců je hlavní důvod, proč Dědické prsteny vznikly," konstatoval Hadrian, ačkoliv i on sám věděl, že to jsou jen výmluvy.
„Svůj prsten mám v kufru. Myslela jsem, že jej musím nosit jen na oficiální schůzky ohledně rodinných záležitostí," pousmála se Tamara omluvně.
„Žádný Dědic nebo Dědička by neměli sundat svůj Dědický prsten od chvíle, co si jej poprvé nasadí," ozvala se Amanda, která je neslyšně dohnala, což nebylo tak složité, když se oba dva zastavili u jednoho z oken s výhledem na školní jezero. „Hadrian již řekl, že naše Dědické prsteny nás chrání před různými nástrahami. Mezi ně patří nejrůznější jedy, ale také lektvary a Magie Mysli. Každý Dědic se s přijetím svého prstenu začíná učit o tajemstvích svého rodu a prsteny se starají o to, aby je nebylo možné z našich myslí dostat bez našeho vědomí," dodala ještě na vysvětlenou.
„Oh, to jsem netušila. Slibuji, že hned, jak se vrátím na kolej, si jej nasadím a už nikdy nesundám," ujišťovala je hned Tamara.
„Pokud byste měla jakékoliv otázky nebo si nevěděla rady, můžete se na mě obrátit, Dědičko Dagworth-Grangerová," usmála se Amanda na Tamaru, která byla její formální nabídkou docela zaskočená.
„Umm, děkuji, slečno Rosierová," řekla nejistě.
„Správně jsi měla odpovědět Dědičko Rosierová, ale aktuálně tě omlouvá jen to, že o kouzelnickém světě víš jen krátce a neměla jsi dostatek času na to si zjistit, kdo je kdo," rýpl si Hadrian pobaveně, načež na něj Tamara vyplázla jazyk.
„Dej mi s tím pokoj. Celé dopoledne jsem strávila na záchodcích, a ještě jsem dneska nic nejedla, tak mě nepokoušej," varovala jej. „A stále jsi mi nedal to zlato," dodala ještě.
„Pošlu ti jej po Artemis a dám ti jedenkrát tolik, když mi pošleš všechno o tom jedu i protijedu. Ne že bych jej hodlal na někoho použít, ale vědomosti jsou jistou výhodou," odpověděl Hadrian.
„Dobrá, jak mi přijde zlato, tak ti nazpět pošlu oba recepty. Nyní, když jsi před profesory ukázal jedno z našich tajemství, nevidím důvod, proč bych tě nemohla napodobit," vyplázla na něj Tamara opět jazyk, než zmizela ve víru rudozlatých plamínků.
„Vidím, že máš ještě více tajemství, než jsem si prvně myslela. Co by mě stálo, kdybych chtěla stejnou schopnost?" zajímala se hned Amanda.
„Je mi líto, ale nemáš speciální dar, který s Tamarou sdílíme," zavrtěl Hadrian hlavou.
Teleportaci jsem si chtěl nechat pro sebe jako užitečný trumf, ale nyní jej viděla většina Prefektů a několik profesorů. Uvidíme, jaká bude jejich další reakce, až si uvědomí, jak rychle jsem byl schopen aplikovat protijed všem otráveným. Budu doufat, že zcela zpochybní pravou podstatu této schopnosti, ostatně v Bradavicích má být nemožné se přemisťovat. Pomyslel si Hadrian.
„Hádám, že za celým incidentem je Malfoy s Harperem?" optala se Amanda, ostatně slyšela každé slovo, které Hadrian na ošetřovně prohlásil.
„Medlar, Talpin a Flint jim pomáhali. Každému z nich Malfoy aktuálně dluží nějakou službu nebo padesát galeonů mimo dvě stě galeonů, které zaplatil na pořízení čokolády a jedu s názvem Mozkomorův Dech," prozradil rozsah svých vědomostí.
„Jak tohle všechno víš? Vím zcela jistě, že ve svém apartmánu jsi nebyl celé ráno, aby tě o tom mohl někdo informovat," nechápala Amanda.
„Malfoy si myslel, že je machr, když se mi při cestě na ošetřovnu postavil do cesty, aby se mi vysmíval, že mě čeká jasné vyloučení z Bradavic a on se nemůže dočkat na to, až zaujme mé místo. Na to, že je Snape jeho kmotr, je Malfoyova mysl zcela nestřežená," odpověděl Hadrian, a ačkoliv to neřekl napřímo, Amanda rychle pochopila, co tím myslel.
„Nechápu, jak se mohl ten idiot dostat do Zmijozelu. Z našich hodnot má možná tak velké ambice, ale bez špetky mazanosti. Kdyby ti chtěl skutečně ublížit, nepřidával by k té čokoládě žádné vzkazy nebo by si zvolil jiný způsob doručení a aplikace jedu. Celé to bylo provedené zcela amatérsky a nechce se mi věřit, že to někteří profesoři odmítali vidět," zavrtěla zklamaně hlavou.
„A do jaké koleje bys ho zařadila? Na Nebelvír není dostatečně chrabrý ani odvážný. Jeho inteligence značně pokulhává, takže Havraspár je také mimo. Nakonec máme Mrzimor, kterým Malfoy opovrhuje, stejně jako se zvysoka dívá na tvrdou práci a loajalita mu absolutně nic neříká. Jeho jedinou vlastností jsou nereálné ambice," zhodnotil Hadrian Dracovo zařazení do jejich koleje.
„Jak na to hodláš odpovědět? Nechci znít pochybovačně, ale ve skutečnosti nemáš žádný legálně použitelný důkaz, kterým bys dokázal jejich vinu," optala se.
„Řekněme, že otec jistého blonďáka ještě dneska přijde o jistý vliv, zatímco zmíněný blonďák přijde o své postavení a veškeré dary z rodu své matky. Jsem docela zvědav, co se stane, když přijde o tuhle část svého dědictví," ušklíbl se Hadrian. „Co se týče zbytku jeho skupinky, nechám svého Správce Pokladů prověřit jejich rodinné finance a majetky. Třeba se mi něco z toho zalíbí a GrimClaw jistě bude souhlasit, že mé portfolio je nutné ještě o něco rozšířit."
„Krása. Zatímco tihle idioti hrají své hry uvnitř Bradavic a jsou na úrovni studentů, tvá odpověď je daleko ničivější a hraješ hru na úrovni Lordů. Také útok na jejich rodiny je pěkně silná zpráva pro všechny, kteří by je chtěli následovat nebo napodobit," souhlasila Amanda potěšeně.
„Kolik máme času, než budeme očekáváni?" optal se Hadrian.
„Posunula jsem schůzku o hodinu, takže času máme stále dost. Vyřešil jsi celou tu situaci rychleji, než jsem čekala," ujišťovala jej Amanda.
„Profesor Kratiknot svou přítomnosti pomohl víc než kdokoliv jiný. Brumbál také odmítl zapojit Bystrozory a udělat z toho oficiální vyšetřování, což hrálo v můj prospěch, ne že by jejich přítomnost poukázala na mé zapojení. Také si velice dobře uvědomil význam mé poznámky ke Snapeovi, jestli si je vědom toho, kolik a za co jeho drahý kmotřenec utratil tolik zlata," zhodnotil Hadrian události z ošetřovny.
„Co plánuješ nyní?"
„Hodlám se obléci do formálního oděvu, než se na skok zastavím u svého Správce Pokladů pro jisté dokumenty. Uvidíme, jak se bude zítra Draco tvářit," ušklíbl se Hadrian.
„Když mi dáš patnáct minut, velice ráda tě doprovodím," nabízela mu a on jen přikývnul.
oooOOOooo
Bylo to přesně dvacet minut, co Hadrian překvapil Amandu tím, když je oba teleportoval do jedné ze speciálních místností Gringottovic banky, která sloužila pro příchozí přenášedla VIP zákazníků. Zatímco ona sama šla navštívit Správce Pokladů své rodiny, on zamířil ke GrimClawovi.
„Hadriane, nečekal jsem, že se dneska ještě uvidíme?" vzhlédl GrimClaw od dokumentů na svém stole.
„Omlouvám se za tohle neohlášené přepadení, ale nastal menší problém," usmál se Hadrian a vysvětlil mu vše, co se od jeho návratu do Bradavic událo a proč přišel takhle neohlášen.
„Výborně! Hned připravím veškeré dokumenty, abychom mohli Lorda Malfoye zbavit veškeré zbývající kontroly nad vlivem rodu Blacků. Budeš muset někoho jmenovat svým mluvčím ve Starostolci i Školní Radě," upozorňoval jej GrimClaw.
„Hned, jak tu skončíme, mířím na schůzku s Lady Narcisou Malfoyovou. Z její poznámky ohledně manželské smlouvy mezi ní a Lordem Malfoyem jsem pochopil, že si bude jistě přát svobodu. Našel jsem hned tři body, které Malfoy porušil, a tudíž mám nejen důvod ke zrušení této smlouvy, ale budu si nárokovat i značné jmění jako kompenzaci," prozradil mu Hadrian.
„Nechám ti tyhle dokumenty nevyplněné, abys je mohl použít později při vhodné příležitosti. Tohle jsou oficiální dokumenty k vydědění Draconise Luciuse Malfoye z rodu Blacků, přičemž tímto krokem ztrácí veškerý nárok na majetek nebo postavení v rodě Blacků. Pokud jej nevydědíš po magické stránce, budou jeho potomci moci podat petici o uznání svého původu k rodu Blacků za sedm generací," vysvětloval mu GrimClaw a Hadrian si všechny dokumenty pečlivě přečetl, než je podepsal.
„Povolení tasit hůlku?" požádal Hadrian a GrimClaw se souhlasně zazubil.
„Já, Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black, Primární Dědic Starobylého a Vznešeného rodu Blacků tímto zbavuji Draconise Luciuse Malfoye veškeré krve, magie i darů, které při narození obdržel jako syn rodu Blacků! Nechť jsou mi všichni předci a Magie svědky! Draconis Lucius Malfoy nedbal varování a nadále jednal proti zájmům našeho rodu. Jak jsem řekl, nechť se stane!" prohlásil Hadrian formálně a jeho Dědický prsten pro rod Blacků se na malou chvíli rozzářil, než z něj pocítil jasný souhlas nad jeho žádostí o Dracovo vyloučení z rodu Blacků.
„Nechť se tak stane!" přitakal GrimClaw jako jediný svědek, načež se podíval na seznam živých členů rodu Blacků. Dracovo jméno na něm značně vybledlo a v závorce přibyla poznámka o tom, že byl magicky vyděděn bez možnosti návratu. To platilo pro něj i pro všechny jeho potomky, protože Draconis Lucius Malfoy nyní ve své krvi nenesl jedinou kapku krve nebo magie Blacků.
„Výborně. Magie tvou žádost vyslyšela a mladý Malfoy ztratil naprosto vše, co od rodu Blacků získal. Hned také z jeho Svěřeneckého Trezoru odeberu veškeré zlato, které jako syn Blacků během svého života získal. Začnu také s kalkulací zlata, které si Lord Malfoy zapůjčil. Budeš si přát tento dluh získat zpátky nebo si jej necháš v záloze?"
„Zatím si jej nechám v záloze. Počkáme si na chvíli, až budeme mít dostatečnou podporu k získání soudního procesu pro Siriuse. V tu chvíli zbavíme Malfoye maximálního množství majetku, aby nemohl nikoho podplatit a zmařit tak Siriusův soud."
„Rozumím. V pondělí pro tebe budu mít i dostatek informací o rodech těch čtyřech studentů, kteří se rozhodli si z tebe udělat nepřítele. Ačkoliv si nedělej příliš velké iluze o tom, že by nějaké jmění měli, všechno to jsou čistokrevné rody jen s několika generacemi. Jistý Roy Harper je čistokrevný první generace, jeho rodiče jsou oba poloviční krve," oznámil mu GrimClaw a Hadrian si všimnul, jak Harperovo jméno vyslovil s jistou nechutí.
„Nemáš Harpera a jeho rodiče v lásce?" vyzvídal.
„Ne, tři generace Harperů jsou plné rasistů. Roman Harper se podílel na únosu a vydírání několika vlivných goblinů. Samozřejmě spolupracoval s jistými kriminálními živly našeho národa, jinak by nikdy neuspěl. Ačkoliv jsme žádali Ministerstvo o jeho vydání k naší spravedlnosti, naši žádost zamítli. Ministerstvo Kouzel nemá mudlorozené v lásce, ale nás přímo nesnáší, tak bylo jasné, jak naše žádost dopadne," vysvětloval GrimClaw.
„Skutečně? A to jste jej nebyli schopní chytit sami?" divil se Hadrian.
„Roman Harper řídí část podsvětí ve spolupráci s několika mezinárodně hledanými gobliny. Těžko se hledá někdo, kdo se ukrývá jak krysa ve stokách lidské společnosti. Dokonce jsme se jej pokusili dostat i přes jeho syna, ale Roman se ukázal jen na tak dlouho, aby svého syna zabil, než se zase vypařil. Nyní, když je jeho vnuk čistokrevný, je pro nás téměř nemožné na něj šáhnout, pokud nechceme rozpoutat další válku mezi našimi národy. Vůdci klanů uznali Harpera za ztracený případ, ačkoliv se stále poohlížíme po jakékoliv příležitosti jej dostat," vysvětloval GrimClaw dál a Hadrian přikývnul, že chápe, v jaké situaci se národ goblinů ocitl.
„Nic neslibuji, ale když se naskytne příležitost, nebudu mít problém si ušpinit ruce," prohlásil Hadrian. „Jinak díky za tvé rychle služby," poděkoval ještě, než se rozloučili a on se vydal do Vstupní haly, kde ve stínech hodlal počkat na Amandu. Čekat ale nemusel, protože ji zahlédl jako první, jak stojí kousek od dveří do místnosti, do které je Hadrian teleportoval.
„Všechno vyřízeno?" optala se jej.
„Jo, Draco ztratil absolutně vše, co kdy od rodu Blacků získal," potvrdil Hadrian, než je opět teleportoval, tentokrát do Prasinek.
„Už jsem ti říkala, že tento tvůj způsob cestování je zcela úžasný? Přenášedla a přemisťování jsou celá tisíciletí za tvou schopností cestovat z místa na místo," lichotila mu Amanda a samozřejmě chtěla vědět, jestli něco takového bude možné i pro ni.
„Je mi líto, ale jak jsem již říkal, postrádáš jistý dar na to, abys byla schopná teleportace," pokrčil Hadrian rameny.
„Tvá výmluva o tom, že postrádám jisté dary mě začíná lehce unavovat a zároveň štvát. Co kdybych ti řekla, že znám jistý způsob, jak bys se mnou mohl tento svůj dar sdílet? Jsou s tím spojené jisté podmínky, ale jistě by sis to užil stejně jako já," ušklíbla se Amanda, když pomyslela na Rituál Sdílení Esence.
„Proč mám takový pocit, že myslíš na něco perverzního?" nadhodil Hadrian.
„Na sexu není nic perverzního, můj drahý. Jen je škoda, že tento specifický rituál můžeme provést až ve chvíli, kdy ti bude přesně třináct let," mrkla na něj a on upřímně netušil, jestli to myslí vážně nebo si z něj dělá srandu.
V rozhovoru nicméně nadále nepokračovali, protože se dostali ke Třem Košťatům. Incident s otrávenými studenty jim přinesl menší výhodu v tom, že všichni profesoři byli právě ve škole a snažili se napravit napáchané škody.
„Amando, drahoušku, vidím, že jste to nakonec stihli?" usmála se na ně madame Rosmerta zpoza pultu, o který se opírala tak, že ji bylo vidět docela hluboko do jejího působivého dekoltu.
„Pomalu jsem přestávala doufat, že to stihneme, ale zdá se, že Hadrian je efektivní v řešení problémů," pousmála se Amanda pobaveně.
„Hadrian Potter-Black. Velice ráda vás vidím na vlastní oči. Dobře si pamatuji na vašeho otce a jeho partu nezbedníků, jak se často vykrádali ze školy, aby si u mě nakoupili zásoby pití na ty své Nebelvírské oslavy," pozdravila Rosmerta Hadriana.
„Jednou mi o tom budete muset vyprávět. Velice málo lidí je ochotno o mých rodičích mluvit bez toho, aby nezmínili naši podobnost nebo to, jak to byli výjimeční lidé," řekl Hadrian a dobře věděl, že jeho otec byl velice daleko od dokonalého muže, jak jej všichni popisovali. Z toho, co se dočetl v matčiným deníku, nemohla jej mnoho let ani vystát, ačkoliv sama pro sebe uznala, že byl docela pohledný, jeho osobnost a chování měly velice daleko do toho, co si u svého budoucího přítele a manžela představovala.
„Možná někdy, až budeme mít oba dost času," mrkla na něj Rosmerta, než jim ukázala na dveře vedoucí do sklepa.
„Myslel jsem, že soukromé místnosti jsou v druhém patře?" optal se Hadrian, když sestupovali po schodišti dolů ke špatně osvětleným dveřím.
„Madame Rosmerta je bývalou studentkou Zmijozelu, stejně jako její matka a babička před nimi. Již celé generace Zmijozelských Královen, Králů, Princezen a Princů se schází zde ve speciální místnosti, aby byli v bezpečí před odposlechem v Bradavicích. Také je to místo, kde se mohou sejít se svými předchůdci a čerpat tak z jejich zkušeností," vysvětlila mu Amanda důvod proč tam byli.
„Amando, vítej a děkuji," ozvala se starší čarodějka s blond vlasy, ve kterých měla několik černých pramenů.
„Lady Narciso, není třeba děkovat. Dovol mi ti představit Dědice Potter-Blacka. Hadriane, tohle je Lady Narcisa Malfoyová, dcera rodu Blacků a pokud se nepletu, tak také tvá mírně vzdálená sestřenice," představila je Amanda.
„Velice rád vás poznávám osobně, Lady Malfoyová," prohlásil Hadrian a náznakem ji políbil ručku tak, jak se od něj dl protokolu žádalo.
„Potěšení je na mé straně," odpověděla a byla mírně překvapená tím, jak rychle se dokázal jejich světu přizpůsobit, a hlavně s jakou lehkostí mu sedla role čistokrevného Dědice dvou velice vlivných rodů.
„Prosím, posaďte se. Rosmerta pro nás připravila menší občerstvení a láhev kvalitního vína," pobídla je. „Také bych byla vděčná, kdybychom si mohli tykat. Jak již Amanda řekla, všichni jsme tu taková širší rodina," dodala ještě.
„Nevidím v tom příliš extrémní důvod," pousmál se Hadrian a pečlivě si starší ženu prohlížel.
„Pokud mohu, co vás tak zdrželo? Netušila jsem, že v Bradavicích jsou nějaké problém, které by omezili váš pohyb?" zajímala se Narcisa.
„Je to hlavně Hadrianův příběh nebo se spíše týká hlavně jej a jeho přál z ostatních kolejí," řekla Amanda a nechala Hadriana, aby celou situaci vysvětlil osobně, ostatně se to týkalo hlavně jeho.
„Některým našim spolužákům v zelených a stříbrných barvách se nezamlouval fakt, že mám přátele ve všech kolejích a odmítám se spokojit jen se čtvrtinou školní populace. Včerejšího večera jim tak přišla otrávená čokoláda se vzkazem, který nesl mé jméno. Několik z nich se o čokoládu samozřejmě podělilo, takže během dnešního rána bylo na Bradavickou ošetřovnu přesunuto osm trávených studentů. Někteří profesoři byli velice rychlý s vyšetřováním a uznali mě jako viníka tohoto incidentu," začal Hadrian.
„Skutečně? Který hlupák by někoho otrávil a poté po sobě zanechal i vzkaz dokazující jeho vinu? To jsou profesoři skutečně tak neschopní nebo nedokáží přemýšlet sami za sebe?" nechápala Narcisa.
„Profesor Kratiknot se postavil na mou stranu, ostatně nepřímo svým prohlášením urazil všechny své kolegy, když řekl něco podobného o tom, že každý schopný profesor je schopen poznat nejen písmo svých studentů, ale také jejich mluvený i psaný projev," ušklíbl se Hadrian.
„Ach, Kratiknot. Sice je to poloviční goblin, ale o jeho schopnostech nikdo pochybovat nemůže," přikývla Narcisa a rukou ukázala, aby Hadrian pokračoval.
„Mezi původně otrávenými byla i Dědička Dagworth-Grangerová, která díky rodinné magii dokázala jedu vzdorovat dostatečně dlouho na to, aby vytvořila dostatečné množství protijedu. Madame Pomfreyová i profesoři byli zcela neschopní, jakkoliv otráveným studentům pomoci, proto jsem požádal Tamaru, aby připravila protijed i pro všechny ostatní. Než jsme opustili ošetřovnu, všichni byli již na dobré cestě k plnému uzdravení."
„Hadrian zamlčel jeden důležitý detail. Onen jed útočil na jejich magická jádra a když jim Dagworth-Grangerová podala protijed, vedlejším účinkem bylo rozšíření kapacity jejich magického jádra až o deset procent, přičemž došlo i ke značné stabilizaci. Pokud budou tito studenti poctivě trénovat, mají potenciál značně převýšit většinu kouzelnického světa, co se magických zásob týče. Je jasně dokázáno, že čím dříve dojde ke stabilizaci magického jádra, tím dříve může dojít k první magické evoluci, přičemž se značně zvyšuje šance k podstoupení nejméně dalších dvou až tří evolucí magického jádra," prozradila Amanda.
„Skutečně? Mnoho lidí se neustále snaží přijít na to, jak zvýšit své magické zásoby bez nutnosti cokoliv obětovat. Pokud by tohle byl jeden z takových způsobů, mohli bychom částečně zastavit slábnutí některých pokrevních linií," uvažovala hned Narcisa nad výhodami takového procesu.
„Jed, kterým byli tito studenti otráveni se jmenuje Mozkomorův Dech a do dnešního rána na něj neexistoval účinný protijed. Navíc je tento jed téměř smrtelný pro každého, kdo si prošel první evolucí magického jádra, stejně tak jako pro slabší jedince," argumentoval Hadrian a Narcisa přimhouřila oči.
„Mozkomorův Dech je velice vzácný jed a není ani levný. Kdo má ve Zmijozelu dostatek kontaktů a zlata, aby něco takového použil na skupinku studentů?" zajímala se a Amanda zklamaně zakroutila hlavou.
„Marcus Flint, Brier Talpin, Reed Medlar, Roy Harper a jejich vůdce a sponzor Draconis Lucius Malfoy," odpověděl Hadrian a lehce se napil červeného vína ze své skleničky.
Nebyl nijak velkým znalcem vín, neměl zatím možnost přijít do styku s kdovíjakým množstvím značek, ale u tohoto okamžitě poznal, že obsahovalo jisté magické ingredience a nebylo vůbec chuťově špatné.
„Máš ke svému tvrzení nějaké důkazy? Ačkoliv je Draco syn více svého otce než můj, stále jsem jeho matka a je mou zodpovědností jej v takových situacích bránit," řekla neutrálně, ačkoliv bylo jasné, že kdyby jeho tvrzení byla lež, velice rychle by mu ukázala, proč kdysi bývala jednou ze třech obávaných Dcer rodů Blacků.
„Draco se mi do očí vysmíval tím, jak velký mám problém a jak se nemůže dočkat, až mě vyloučí, aby mohl zaujmout mé místo v Koncilu Sedmi. Dále o celém plánu jednali bez řádného soukromí ve společenské místnosti a snažili se na pomoc získat daleko větší množství studentů, kteří je ale odmítli nebo se rozhodli zůstat neutrální. A nakonec je tu fakt, že jsem naprosto všechno viděl v jeho nechráněné mysli, když jsem zcela náhodou objevil svou schopnost Nitrozpytu," odpověděl Hadrian zcela vyrovnaně a sledoval, jak Narcisa zklamaně sklopila hlavu.
„Jaká je tvá odpověď na to, co udělali?" chtěla vědět, ačkoliv v hloubi duše již tušila, co Hadrian udělal.
„Draco jasně ukázal, že veškerá varování a výhružky na něj neplatí. Vydědil jsem ho z rodu Blacků po absolutně všech stránkách. Dokonce jsem požádal o svolení rodovou magii našich předků, aby mě nikdo nemohl obvinit z eliminace možné konkurence na mojí pozici Primárního Dědice. Rodinná magie jej uznala vinným, a tak ztratil všechno, co z něj dělalo syna rodu Blacků," oznámil ji Hadrian.
„Když jsem o tuhle schůzku žádala, doufala jsem, že se Draco poučí a nebudeš nucen k tomuto kroku přistoupit. Již nyní mohu říci, že Lucius nebude vůbec potěšen. Na druhou stranu je zase dobře, že nyní ztratil i poslední zbytky kontroly nad našim rodem," řekla Narcisa po pár minutách.
„Než se dostaneme k hlavním bodům naší schůzky, rád bych vyřešil něco jiného. Mám zde dokumenty ke jmenování mého zástupce na pozice ve Školní Radě a Starostolci. Co si o těchto funkcích myslíš?" optal se ji Hadrian.
„Pokud bych si mohla vybrat, preferovala bych Školní Radu před Starostolcem. Ve Starostolci mě budou brát jen jako Luciusovu mluvčí. Zároveň by někteří jistě očekávali stejné sponzorské dary k jejich pokračující podpoře našich zájmů," odpověděla mu okamžitě.
„V tom případě uvítám podporu ze strany Školní Rady v zavádění jistých změn, které nám zlepší reputaci a zasadí Brumbálovi pár menších na první pohled nepodstatných ran. Když těchto nepodstatných ran bude ale dostatečné množství."
„Tak i ten nejmocnější člověk na světě padne pod jejich tíhou," doplnila za něj Amanda pohotově.
„Postupně nahlodávat jeho reputaci a rozsévat semínka pochybností v jeho osobu, cíle, přesvědčení i víru v sebe sama. Je s podivem, s jakým plánem dokáže přijít jedenáctiletý chlapec, když daleko starší a zkušenější lidé se o to pokoušeli a zatím neuspěli," pochopila hned Narcisa to, co Hadrian plánoval.
„Od starších a zkušenějších to Brumbál očekává na denním pořádku. Od někoho v mém věku to nikdy čekat nebude nebo si bude myslet, že mu jeho věk dává jasnou výhodu a nadhled. Jeho vlastní arogance a nadřazenost ve svém přesvědčení o pravdě bude slepý k tomu, čeho jsou lidi kolem něj schopní," řekl Hadrian.
„Domnívám se, že tohle je docela slušné vyobrazení toho, jak Brumbál smýšlí," potvrdila Narcisa.
„Když budu mít tebe ve Školní Radě jako svého zástupce, koho zvolím do Starostolce?" zajímal se Hadrian, který se chtěl pohnout o něco kupředu.
„Sirius je v Azkabanu, jeho bratr Regulus je mrtev, Bellatrix je také v Azkabanu a má druhá sestra Andromeda se k naší rodině otočila zády, když se provdala za mudlorozeného, za což ji také teta Walburga vydědila. Pokud někdo přežil ze starší generace, nemám s nimi žádné spojení, takže ti nemohu poradit."
„Podle seznamu členů naší rodiny, je stále naživu jistá Cassiopeia Blacková, starší sestra mé babičky Dorei," vyslovil Hadrian jméno, které na území Velké Británie docela dlouho nezaznělo.
„Cassiopeia byla jednou z Grindelwaldových generálek. Jen díky tomu, že Baron Black měl v té době mnoho vlivu, neskončila v Azkabanu. Místo toho byla ale vyslána do exilu na dlouhou dobu. Musela bych se ujistit, jestli její exil již skončil nebo stále trvá," vysvětlovala Narcisa, načež si Hadrian vytáhl potřebné dokumenty s informacemi o rodinných příslušnících, které zatím příliš nestudoval.
„Podle těchto dokumentů skončila lhůta jejího exilu před devíti měsíci," oznámil po chvilce.
„V tom případě máš vhodnou kandidátku na křeslo ve Starostolci. Nejtěžší pro tebe ale bude jí přesvědčit o tom, aby se vrátila do země a vstoupila do politiky. Co si z vyprávění pamatuji, byla prateta Cassiopeia spíše ženou akce než slov."
„Za pokus nic nedám," přikývnul Hadrian, než si všechny dokumenty opět schoval a na stole nechal ležet jediný pergamen, na kterém byla manželská smlouva mezi Narcisou a Luciusem.
Červený text v některých částech jasně ukazoval na porušení těchto podmínek jejich sňatku, stejně jako byly zvýrazněny možné sankce.
„Z tvého dopisu jsem pochopil, že tohle je hlavní důvod, proč jsme dneska tady," konstatoval a zadíval se Narcise do očí.
„Ano, kvůli tomuto jsem o tuhle schůzku požádala. Nebudu to prodlužovat a řeknu to narovinu. Přeji si svobodu," prohlásila zcela jasně a bez výmluv.
„Pokud mohu, proč? Z toho, co jsem pochopil, se rod Malfoyů těší jisté přízni Ministra Kouzel a hraje důležitou roli v určování směru naší společnosti," zajímal se Hadrian.
„Lucius svůj vliv vybudoval na úplatcích, zastrašování a vydírání. Také se celé roky spoléhal na to, že se Draco stane budoucím Lordem Blackem. Nevyjímaje fakt, že jsem se v mládí zamilovala do masky, kterou nosí na veřejnosti, a nikoliv do muže, kterým skutečně je. Když jsem jej konečně skutečně poznala, bylo příliš pozdě na to, abych svou volbu změnila. Doufala jsem i v to, že by se po narození našeho syna změnil, ale i zde má naděje velice rychle pohasla, když se s pomocí lektvarů postaral o to, aby náš syn nesl všechny prvky rodu Malfoyů. Jeho lektvary také zaručily, že nejsem schopná mít žádné další dítě, což jsem mu nikdy neodpustila a ani neodpustím," oznámila mu své důvody.
„Souhlasím s tím, že je tě pro toho idiota škoda. Nicméně hodlám zrušení vaší manželské smlouvy použít jako zbraň proti Luciusovi, ale ne zrovna nyní. Jak budeš reagovat, když ti prozradím, že můj magický a pokrevní kmotr, Sirius Black, nebyl Strážcem Tajemství mých rodičů a nikdy neobdržel soudní slyšení? Netuším, jestli zabil všechny ty mudly, když se pokusil dopadnou Pettigrewa, ale ze všeho ostatního je zcela nevinný a já potřebuji tvoji pomoc k tomu, abych jej dostal z Azkabanu a plně očistil jeho jméno," prohlásil Hadrian zcela vážně.
„Nemožné, odsoudit někoho do Azkabanu bez řádného rozsudku je přímé porušení všech našich zákonů! Sirius je navíc čistokrevným kouzelníkem z významného rodu, naše zákony ho měly chránit tak, jako nikoho jiného!" protestovala hned Narcisa, a dokonce vstala ze svého křesla, jak byla tímto zvratem šokovaná.
„Obávám se, že to není tak jednoduché, když si Brumbál ze zákonů naší společnosti dělá něco, co platí jen pro ostatní. Sirius jako můj kmotr je mým právoplatným opatrovníkem a tohle právo by ztratil až v případě, že by byl odsouzen na doživotí do Azkabanu. Ze starých novin jsem zjistil, že do Azkabanu zavřeli až třetího listopadu. Je velice zajímavé, když Brumbál nechal zapečetit poslední vůli mých rodičů již prvního listopadu. Ve stejný den se nechal prohlásit mým magickým opatrovníkem i přes fakt, že Sirius byl stále na svobodě další dva dny," vysvětloval Hadrian několik méně známých faktů.
„Ten starej bastard! Tohle je jasná krádež krevní linie, za což je Mozkomorův polibek nebo Oblouk Smrti!" zuřila Narcisa a Amanda nevypadala o nic lépe, jak kolem ní mírně sálala magická aura.
„Mohu to brát jako souhlas pomoci? I kdyby Sirius byl z čehokoliv vinen, chci to vědět s naprostou jistotou, abych věděl, jestli jej kompletně odsoudit nebo přivítat zpátky do rodiny. Pochopil jsem, že svou rodinu zradil a postavil se na Brumbálovu stranu v boji proti Voldemortovi, za což jej nijak neodsuzuji. Nicméně když se ukáže, že je zcela nevinný a že jej Brumbál nechal hnít v Azkabanu posledních deset let, jistě bude Sirius vděčný těm, kteří jej z toho pekla zachrání a tentokrát se otočí zády k Brumbálovi, aby podpořil své zachránce a rodinu," ptal se Hadrian.
„Ano, jistě že ti pomůžu. Nebude to jednoduché a nejspíše budu muset zmanipulovat Luciuse, aby to viděl stejně. Je pravdou, že si Sirius svým útěkem z domova udělal mnoho nepřátel mezi čistokrevnými rody, když se otočil zády k našim tradicím, ale nikdo nebude chtít dopustit, aby se něco podobného opakovalo. Pokud se čistokrevní něčeho hodně bojí, tak je to ztráta ochrany našich zákonů a svobody, kterou jim tyto zákony poskytují. Jakmile zjistí, že jeden z nich byl zavřen do Azkabanu bez řádného soudu, budou se bát toho, že by se to mohlo opakovat a ve stejné situaci by se mohli ocitnou oni sami," souhlasila okamžitě a začala přemýšlet nad tím, jak Luciuse přimět k tomu, aby ji mohl a raději se nepostaral o Siriusovu smrt.
„Ačkoliv jsem Draca vydědil po všech stránkách z rodu Blacků, právoplatný Lord Black může toto rozhodnutí změnit pro budoucí generaci a tím ho částečně vrátit do naší rodiny. Také je tu fakt, že Lucius je povinen Siriusovi pomoci všemi dostupnými prostředky. Samozřejmě tuhle podmínku vaší manželské smlouvy již porušil, ale to on zatím netuší. Penále za porušení této podmínky činí dvacet milionů galeonů. Vaši smlouvu porušil i tím, že přijal Znamení Zla a stal se tak otrokem pro jiného Lorda. Zde je penále jen pět milionů galeonů. Nakonec porušil svůj závazek ve zplození druhého potomka, který by zdědil jméno rodu Blacků pro případ, že by hlavní rodinná větev přišla o všechny vhodné kandidáty. To, že tuhle podmínku nesplnil, a ještě ti způsobil stav, ve kterém nejsi schopná znovu otěhotnět je nejméně dalších dvacet milionů plus trest smrti za krádež krevní linie, což mu můžeme snadno dokázat jedinou lékařskou prohlídkou tvého těla," nabízel ji několik možných argumentů, jak Luciuse získat na jejich stranu.
„Ano, tohle mohu použít proti němu. Lucius se chytne jakéhokoliv stébla, aby si udržel stabilitu a kontrolu nad svými spojenci a pokud si bude muset zavděčit Lorda Blacka, tak to velice rád udělá," souhlasil s jeho návrhy.
„Nerada se vkládám do vaší diskuse, ale Lucius Malfoy není znám jako někdo, kdo je schopen udržet své plány v tajnosti až do jejich dokončení, hlavně když jde o komplikované plány a ty, které míří proti Brumbálovi a jeho spojencům. Pokud má Hadrian pravdu a Brumbál hrál v uvěznění právoplatného Lorda Blacka důležitou roli, udělá všechno, aby tento pokus zmařil, a i nadále zůstal Hadrianovým magickým opatrovníkem, a tudíž i tím, kdo kontroluje volební hlasy rodu Potterů skrze jím zvoleného zástupce," připomněla jim Amanda.
„Je pravda, že v mnoha případech byl Brumbál zničit Luciusovy plány ještě dřív, než je mohl plně aplikovat. Morgana ví, jak často musím doma poslouchat jeho triády o tom, jak je Brumbál téměř vševědoucí," povzdechla si Narcisa.
„Možná by stačilo, aby s nic nedozvěděl Snape? Z jeho dosavadního chování a historie jsem pochopil, že je loajální pouze sobě a tomu, kdo je právě na vítězné straně. Nedivil bych se, kdyby jako špeh nehrál na obě strany a nevyužíval Voldemorta i Brumbála k eliminaci svých vlastních nepřátel, zatímco si užíval ochranné ruky od obou dvou," poznamenal Hadrian.
„Severus je Dracovým kmotrem a Lucius věří, že by jeho důvěru nikdy nezradil," namítala Narcisa.
„Stejně tak mu věří i Brumbál, který se za něj zaručil u Starostolce a zajistil mu svobodu po tom, co byl Snape jmenován Smrtijedem," namítl pro změnu Hadrian.
„Je pravda, že Snape se na Brumbálův příkaz nejednou pokusil o změnu toho, jak Koncil Sedmi vládne naší koleji. Když už nic jiného, je Snape na své vlastní straně a využívá informací ke svému vlastnímu užitku, což by se dalo považovat za dokonalou Zmijozelskou taktiku," vložila se do toho Amanda.
„Dám si na něj pozor. Hádám, že má svoboda závisí na tom, jestli se mi povede Siriuse osvobodit nebo ne, že?" optala se Narcisa Hadriana.
„Je to výsledek, který bych preferoval, ale tuhle smlouvu hodlám zrušit tak i tak, čekám pouze na vhodný okamžik, který by Luciusovi způsobil maximální škody," uklidňoval ji Hadrian a rozhodně nehodlal manipulovat s jejím životem a budoucností, pouze pro tento krok nebyla vhodná doba.
„Já to zcela chápu, a dokonce i s tímto krokem souhlasím. Dokázala jsem přežít celé ty roky, zvládnu to i několik dalších měsíců. Dá mi to také možnost zjistit, o co všechno do té chvíle budu moci Luciuse připravit. V jeho tajné sbírce se ukrývá jistá kořist, kterou získal ze svých Smrtijedských výprav a nikdy nebude moci veřejně přiznat, že mu to chybí, když to v první řadě ani neměl nikdy vlastnit," ušklíbla se Narcisa.
„Hlavně prosím neriskuj svůj život. Nejsme si nijak blízcí, ale pokud mám obnovit odkaz našich předků, rád bych, aby po mém boku stálo daleko více členů naší rodiny a nezůstal jsem na to sám," upozornil ji, čímž si vysloužil jeden velice vzácný úsměv.
„O mě se bát nemusíš, Hadriane. Znám Luciuse velice dobře a vím přesně, čeho je schopen. Mou výhodou je, že mě odjakživa podceňoval," ujišťovala jej.
„Budeme se muset brzy vrátit do Bradavic. Ačkoliv Brumbál prohlásil celý incident s otrávením studentů za uzavřený, bude lepší, když bude Hadrian více na očích, kdyby se někdo opět o něco pokusil," upozornila je Amanda.
„Amanda má pravdu. Nyní, když vím o celé situaci, mohu začít pomalu jednat z pozadí. Neslibuji okamžité výsledky, ale slibuji, že Sirius dostane své slyšení. Pokud se ukáže, že je zcela nevinný, pokud je to u něj vůbec možné, tak se postarám, aby všichni zúčastnění zaplatili vším, co vlastní," slibovala Narcisa Hadrianovi, který přikývnul.
„Pokud by to bylo možné, rád bych se opět někdy sešel? Tentokrát ale v méně formálním postavení. Je toho mnoho, co o svých rodičích i předcích stále nevím a rád bych se dozvěděl více," požádal Hadrian.
„Budu se velice těšit a ráda tě budu učit o tom, co to znamená být Black. Jen tak pro mou zajímavost, jaké tvé jméno splňuje podmínky k tomu, abys byl Primárním Dědicem? Je to jedna z magických tradic našeho rodu," zajímala se ještě Narcisa.
„Hyperion," odpověděl pouze Hadrian s menším úsměvem na tváři, než k Amandě natáhl ruku. Než mohla Narcisa cokoliv říci, oba dva zmizeli ve víru sněhových vloček.
Dar ovládat pokročilý živel! Dědic našeho rodu má dar, který nebyl v naší společnosti viděn celé generace. To, že jeho tělo je schopné pojmout i tak mocný dar poukazuje jasně na to, že jednoho dne z něj bude jeden z nejmocnějších mágů našeho světa. Pomyslela si hned Narcisa po tom, co poznala živlový způsob přepravy, o kterém jako malá četla v knize z rodinné knihovny Blacků.
oooOOOooo
22. 9. 1991:
Po tom všem, co se událo sobotního dne, Hadrian uvítal klid nedělního rána. Dokonce se těšil i na to, až vyhotoví další obraz pro Rainu. Pro změnu to pro něj byl celkem odpočinek, když se mohl soustředit pouze na své dílo.
Jak minulou neděli Raině řekl, hodlal vytvářet pouze jeden jediný obraz za jedno sezení, aby jej to na zbytek dne nevyčerpalo. Jeho aktuální klient byl o něco starší než předchozí manželský pár a bylo vidět, že nevěřil v to, že by na světě zůstával příliš dlouho. Z jeho poznámek Hadrian pochopil, že se upřímně těší, až se na druhé straně připojí ke své manželce, která jej před pár lety ve spánku opustila.
To, že měl ale šanci po sobě zanechat odkaz v podobě magického obrazu, pro něj bylo jistým uspokojením.
„Jak poznám, že proces přenosu mých vzpomínek skončil?" zajímal se Marek Rothschild po tom, co Hadrian dokončil svou práci krátce před nedělním obědem.
„Přirovnal bych to k šestému smyslu, kdy vás tento magický prsten informuje. Když na to pomyslíte, budete automaticky znát odpověď," vysvětloval Hadrian a stařec na chvíli zavřel oči, než se radostně usmál.
„Chápu, co tím myslíš, můj drahý chlapče. Doufám, že až přijde ten pravý čas, velice pečlivě zvážíš sňatek tady s Rainou. Na první pohled jsem poznal, že jste kompatibilní a společně byste to dotáhli velice daleko," prohlásil Marek a poplácal Hadriana po rameni.
„Strýčku, Hadrian má pouze jedenáct, na tohle má ještě mnoho času," kárala ho Raina pobaveně.
„Pět let je velice krátká doba, má drahá," protestoval Marek a Hadrian věděl, že v kouzelnické společnosti je tento věk v podstatě zákonem neomezen, ačkoliv bylo tradicí počkat do zletilosti obou manželů.
„Kdo ví, jestli budu pro Hadriana za pět let vhodnou partnerkou a tohle místo nezaujme nějaká kouzelná čarodějka," řekl Raina a spiklenecky na Hadriana mrkla.
„Máš pravdu. Ostatně tohle jsou záležitosti vás mladých a já vám do toho nemám již co mluvit," zasmál se Marek, než se s nimi rozloučil a opustil ateliér, aby se mohl vydat na cestu domů.
„Neber ho příliš vážně. Strýc Marek tohle zkouší úplně na všechny a pokládá se za největšího dohazovače v naší rodině, ačkoliv to ve skutečnosti byla jeho žena, která dohodla a uzavřela většinu manželských sňatků mladších generací," usmála se Raina na Hadriana a odvedla jej do své pracovny.
„Chtěl jsi se mnou ještě něco probrat?" optal se Hadrian po tom, co se posadil a sledoval, jak jim nová služka přivezla oběd na speciálním vozíčku.
„Udělala jsem si menší průzkum historie Lorda Richarda Crofta a jeho zesnulé ženy. Je zde menší záhada toho odkud pochází její předci. Jeho žena byla za svobodna Amélie de Monrayová. Našla jsem o této rodině zmínky sahající až do poloviny čtrnáctého století, ale jen aby koncem sedmnáctého století zmizeli z mapy. Ve spisech se objevili zase až koncem osmnáctého století, kdy se její děda přihlásil o svůj šlechtický titul," oznámila mu Raina, a ačkoliv Hadrian chápal, na co naráží, nechápal, proč by se ho tohle mělo týkat.
„Jaká je pointa této historické lekce, tedy kromě toho, že podle všeho je tohle jeden z kouzelnických rodů, který se vrátil do mudlovského světa, protože jediný přeživší syn byl motákem, tudíž někdo bez šance používat aktivní magii?" optal se Hadrian.
„Pointa je v tom, mladý Hadriane, že poslední dcera, která se v našem rodě narodila, se provdala za Tobiase de Monraye. Tobias nebyl moták od narození, pouze v jednom souboji byl postižen kletbou, která mu nedovolovala aktivně používat magii. Problém byl, že tahle kletba se šířila krví, takže její účinek zasáhl i jejich syna. Ten měl poté jednoho syna a dceru, přičemž ona dcera je zesnulá Lady Amélie Croftová. To z její dcery, Lady Lary dělá tvou vzdálenou sestřenici a možnou dědičku rodu Potterů, kdyby se ti cokoliv stalo," vysvětlil mu Antonio ze svého obrazu.
„Nechci znít necitelně, ale co čekáš, že udělám? Mám přijít k jejich dveřím a oznámit jim, že jsme vzdálenou rodinou?" zakroutil Hadrian hlavou.
„Nic takového od tebe nečekám. Pouze by bylo vhodné, abys prověřil, jak silná je u Lary tahle kletba. Někdy je možné podobné kletby zlomit po několik generacích. Nezapomínej, že jsi poslední Potter a Lara v sobě nese naši krev a možná i magii. Jednoduchý rituál by zajistil, aby se u ní probudil plný potenciál našeho rodu," oznamoval mu Antonio.
„Pokud by byla tahle Lara čarodějkou a přijala vaše jméno, neznamenalo by to, že by rod de Monray zanikl? A co odkaz Lorda Crofta?" zajímala se Raina.
„Náš rod během tisíciletí naší existence podobným způsobem pohltil vliv mnoha menších rodů a klanů. Někdy to byla jen náhoda, jindy cílená strategie, jak posílit naši pozici ve společnosti. Pokud něco po rodě de Monray zbylo, bude si to moci Lara přivlastnit s tím, že jeden z jejích budoucích synů může nést tohle jméno, ale jen v případě, že prvně zajistí pokračování našeho rodu," odpověděl Antonio a Hadrian s Rainou se mírně zamračili, protože to nebylo něco, s čím by jen tak souhlasili bez hlubšího zamyšlení. Ne vždy platilo, že účel světí prostředky.
„Nechám našeho Správce Pokladů, aby se na jejich situaci podíval. Pokud si vzpomínám, měl být Lord Croft vedoucím nějakých expedic?" optal se Hadrian spíše Rainy než svého malovaného předka.
„Ano, Lord Richard Croft je nebo byl jedním z uznávaných členů archeologické komunity. Od smrti Lady Amélie se ale obrátil na honbou za mýty o nesmrtelné duši a říká se, že se pokusil svou ženu dokonce oživit nějakým rituálem v tibetských horách," osvětlila mu situaci a Hadrian se mírně zamyslel.
„Měl jako archeolog nějaké úspěchy? Myslím před tím, než se začal honit za nesmrtelností," zajímal se Hadrian.
„Jistě, jinak by nebyl jedním z nejuznávanějších členů archeologické komunity. Byly to jeho úspěchy, které mu přinesly množství sponzorů z řad šlechtických rodů i bohatých filantropů. Jeho výzkum a expedice byly sponzorovány i ze strany několika muzeí v různých částech světa," chválila Raina jeho úspěchy.
„Hmm, možná pro jeho schopnosti archeologa budu mít jisté využití. Prvně si ale počkám na zprávu od GrimClawa, než je osobně navštívím. Jsem si vědom toho, že mnoho archeologů je v cizích zemích považováno jen za vykradače chrámů a hrobek," rozhodl se nakonec Hadrian pro tento postup.
„Rozhodnutí je ve výsledku pouze na tobě a já ti mohu jen radit," řekl Antonio, který svého velice vzdáleného vnuka částečně chápal.
„Příští neděli zde bude další zákazník o tvůj obraz. Budeš mít stále čas?" ujišťovala se Raina.
„Každé nedělní dopoledne budu mít čas na tak dlouho, jak bude třeba. Pokud se mi tedy něco nestane nebo nebude v tu chvíli daleko důležitější," přikývnul souhlasně.
„To jsem ráda," usmála se Raina. „Nechceš si udělat výlet po Londýně? Dneska je jeden z posledních pěkných dní v roce. Podle předpovědí počasí se Slunce na dlouhou dobu objeví jen velice zřídka a čeká nás období dešťů," nabízela mu Raina.
„Ve tři přesně musím být zpátky v Bradavicích, ale do té doby mám volno, takže uvítám trochu čerstvého vzduchu," souhlasil po chvilce přemýšlení.
„Výborně, půjdu se hned připravit a za deset minut můžeme vyrazit," vyskočila nadšeně na nohy.
„Nejsi zas tak ztracený případ," poznamenal Antonio.
„Večer se zastav u mě na svém obraze. Musím ti říci o událostech posledních dvou dní. Budu také rád za tvé případné rady," ignoroval Hadrian jeho narážky, než se zahleděl do složky s detaily o rodině Lary Croftové, kterou mu Raina nechala.
Hadrian věděl, že Lara neměla aktivní dar magie, protože nebyla ani vedena na seznamu živých členů jeho rodu. Kdyby na to přišlo a byla motákem, mohl její dar magie bez problému probudit i kdyby jí sužovala nějaký kletba z předchozích generací. Dar The Gamera pocházel přímo od Matky Země a jeho vliv byl daleko silnější než po tisíciletí děděný dar Magie.
oooOOOooo
Do Bradavic se Hadrian vrátil v dobré náladě a kupodivu i celkem odpočatý. Člověk občas potřeboval změnu prostředí k tomu, aby vypustil veškeré problémy a nabral novou energii.
Když se těsně před třetí hodinou dostavil do společenské místnosti, okamžitě si všimnul toho, že tam již na něj čekají všichni prvňáci. Zároveň si všimnul napjaté atmosféry, která tam panovala, přičemž nikdo nemluvil příliš nahlas, spíše všichni šeptali, jako by na sebe nechtěli přitáhnout příliš mnoho pozornosti.
„Hadriane, je to pravda?" prolomil Blaise ticho svou otázkou.
„Co má být pravda?" optal se pro změnu Hadrian.
„Prý jsi otrávil několik studentů z jiných kolejí a vyvázl jsi z toho bez jediného trestu," osvětlil Blaise to, na co se ptal.
„Obávám se, že ať už tohle rozhlásil kdokoliv, velice se zmýlil. Někteří naši spolužáci si myslí, že když k otrávené čokoládě přidají vzkaz s mým jménem, tak mě tak usvědčí ze svého vlastního zločinu. To, že ředitel Brumbál celou věc uzavřel po tom, co byli mý přátelé vyléčeni, neznamená, že viníky nepostihne zaručený trest," vysvětloval Hadrian, než se otočil na Draca.
„Proč svým spolužákům neřekneš, jak se od včerejšího odpoledne cítíš po magické stránce, Draco? Nebo si myslíš, že tímto útok na mé přátele i na mou reputaci něčeho dosáhneš a nebudeš potrestán, magicky vyděděný synu Starobylého a Vznešeného rodu Blacků?" prohlásil Hadrian dostatečně nahlas, aby jej mohl každý zcela zřetelně slyšet.
„Až se tohle dozví můj otec…," začal Draco s vyhrožováním, ale Hadrian ho pohotově zastavil.
„Věřím, že budeš doufat, aby se to nedozvěděl, ale na to je velice minimální šance, neboť jsem sestřenici Narcisu o svém kroku tě vydědit informoval hned necelou hodinku po tom, co jsem to s podporou rodové magie udělal. Tvůj otec včerejšího odpoledne ztratil veškerou kontrolu nad křeslem Blacků ve Starostolci i Školní Radě a je to pouze tvá vlastní vina. Zaútočil jsi na mé přátele a pokusil se zničit reputaci Primárního Dědice Starobylého a Vznešeného rodu. Tvé vydědění a ztráta všech darů rodu Blacků je ještě mírný trest, protože v mé moci bylo tě vyzvat na Souboj Smrti!" osvětlil mu Hadrian celou situaci, jak se právě měla a spokojeně sledoval, jak Draco extrémně zbledl, až by si někdo mohl myslet, že se z něj stal duch.
„Malfoy je mnoho věcí, ale ničeho takového by nebyl schopen provést sám. Víš, kdo mu pomáhal?" zajímala se hned Tracey, která byla nesmírně šťastná, když někdo Dracovi srazil hřebínek takovým způsobem, ze kterého se již nikdy nevzpamatuje.
„Znám identitu všech účastníků tohoto plánu, a i na ně přijde řada," přikývnul Hadrian, ale jejich jména neprozradil, aby si mysleli, že jen blafuje.
„Vsadím se, že Harper je jeden z nich, stejně jako zbytek jejich skupinky," řekl Blaise, který si vzpomněl na to, kolik času Draco trávil ve společnosti jistých studentů jejich koleje.
„Dost zbytečných řečí. Chci vidět vaše hotové úkoly na příští týden. Vincente, Gregory, proč nezačneme u vás? Jak dopadly vaše eseje z tohoto týdne?" usadil se Hadrian a začal těmi nejproblémovějšími spolužáky.
„Mohlo to být horší," řekl Vincent a podal mu stoh pergamenů, které si Hadrian se zaujetím prošel.
Mohl si všimnout, že většina profesorů kritizovala jejich téměř nečitelné písmo a množství chyb, ale to se dalo očekávat. Když si prohlédl jejich stávající eseje, mohl vidět další zlepšení v písmu a bylo mu jasné, že oba dva poctivě trénovali psaní s pomocí tréninkových sešitů, které jim dal.
„Když se oba budete snažit, a i nadále zlepšovat, nebudou si mít profesoři na co stěžovat. Pokud budete potřebovat pomoci, mé dveře jsou vám téměř kdykoliv otevřené," usmál se na oba dva chlapce, kteří souhlasně přikývnuli, přičemž si viditelně oddechli.
Postupně si prošel eseje i všech ostatních spolužáků, než se dostal k Dracovi, kterému jedna esej chyběla. Stejně na tom byla i Pansy, která se mu odmítala podívat do očí.
„Tvé kolejní vězení pokračuje, Draco. Hned se pustíš do dokončení eseje, která ti chybí. Aktuálně máš dostatek problémů na to, abys měl ještě problémy se školou, tak ti upřímně radím, aby ses konečně vzpamatoval a začal plnit to, co se po tobě chce," prohlásil Hadrian, načež chtěl blonďák začít protestovat.
Než toho byl ale schopen, Vincent s Gregorym jej popadli každý za jednu ruku a doslova jej odnesli do jejich společného pokoje.
„Pansy, proč nemáš všechno hotové, když všichni ostatní to zvládli?" optal se Hadrian mladé dívky s únavou v hlase.
„Draco mě k tomu přemluvil. Odmítal být jediný, kdo proti tvým pravidlům hodlá protestovat. Naši rodiče vyjednávají o manželské smlouvě a já nechci nést vinu za to, kdyby se jednání nezdařilo," odpověděla velice tiše a stále se na něj odmítala podívat.
Nezbývalo mu nic jiného než se zvednout, přejít k jejímu místu a poté před ní pokleknout, aby jí viděl do obličeje. Jeho počínání ji velice překvapilo a málem vyskočila ze svého místa, kdyby ji nechytil za ruku a nepřinutil zůstat na jejím místě.
„Chci, abys mi nyní odpovídala tak pravdivě, jak to jen půjde, ano?" požádal ji jemným hlasem a ona několikrát rychle přikývnula.
„Čím bys v budoucnosti chtěla skutečně být? Zapomeň nějaké manželské smlouvy a podobné věci. Co je tvým snem? Co je tvým oblíbeným předmětem?" zajímal se a viděl, jak horlivě přemýšlí nad jeho otázkami.
Ostatně pochyboval, že by se jí na něco takového někdy optal, od dcer tradičních čistokrevných rodů se očekávalo to, že se budou řídit pravidly svých otců nebo hlav rodiny a stanou se zbožím k provdání do jiných vlivných rodů k utvrzení různých spojenectví nebo obchodních spoluprací.
„Přeměňování, mám ráda Přeměňování," odpověděla tiše.
„Výborně," usmál se na ní povzbudivě. „Nyní mě prosím velice pozorně poslouchej," pokračoval a počkal, až ho bude plně vnímat.
„Přeměňování je velice obtížná škola magie, která vyžaduje soustředění, značnou představivost a nemalé znalosti. Pokud se chceš v tomto oboru vyrovnat velikánům, jako jsou ředitel Brumbál nebo profesorka McGonagallová, musíš do svého studia vložit naprosté maximum. Každý z nás má potenciál pro velké věci, ale záleží jen na nás, jak se k tomu postavíme. Víš, proč je naše kolej tou nejlepší k tomu, abychom dosáhli našich ambicí?" položil ji Hadrian otázku, nad kterou pouze zakroutila hlavou.
„Protože naše ambice jsou tím, co nás žene kupředu. Abychom jich dosáhli, musíme mít dostatečnou odvahu se na tuto cestu vydat, což znamená, že v tomto se vyrovnáme kdejakému Nebelvírovi. K dosažení našich ambicí potřebujeme mít dostatek vědomostí, které následně použijeme v praxi. To z nás dělá daleko lepší studenty, než jsou Havraspáři, protože ti do sebe hustí vědomosti bez toho, aby se je snažili pochopit nebo aktivně používat pro své cíle. Cesta k cíli našich ambicí je také velice těžká a nikdo jejího konce nedosáhne bez těžké dřiny, ke kterým občas patří i nějaké ty slzy a krev.
To znamená, že všichni studenti Zmijozelu mají předpoklady pro cnosti, kterých si cení i ostatní koleje. Naší výhodou nejsou jen ambice a mazanost, ale také odvaha se po této cestě vydat, vědomosti k realizaci našich ambicí a posléze tvrdá práce, bez které bychom k výsledku nikdy nedošli. Dalo by se říci, že Zmijozel je jedinou pravou kolejí této školy, ale jen když sami budeme chtít.
Nyní mi řekni. Chceš se řídit příkazy někoho, kdo myslí pouze na sebe a nebere ohledy na tvé sny, na tvé ambice? Nebo chceš celému světu ukázat, že i dívka jménem Pansy Parkinsonová je schopná dosáhnout toho, co jen několik jedinců před ní? Chceš, aby byly tvé ambice zašlapány a ty žila zbytek života bez jediného úspěchu, bez skutečného smyslu své existence? Nebo se chopíš této příležitosti, které se ti v Bradavicích dostalo? Nikdo z nás nemá Brumbála v lásce, ale nikdo nemůže popírat jeho schopnosti v Přeměňování. Nemusíš být jeho učenkyní, aby ses mohla učit jeho techniky," promlouval k ní Hadrian a jeho proslov nebyl mířen pouze na ní samotnou, ale i na všechny ostatní.
Pansy chvíli přemýšlela nad vším, co jí právě řekl, než se mu odhodlaně zadívala do očí. Její pohled mu řekl naprosto vše a nebylo třeba nic vysvětlovat. Již se chtěl spokojeně postavit, když se mu z nenadání vrhla do náruče. Než jej pustila, rychle jej políbila na tvář a rychlostí světla zmizela do svého pokoje.
„Zdá se, že to se slovy docela umíš," ušklíbl se na něj Blaise, který si užíval jeho šokovaného výrazu.
„To víš, někdo musí vynahrazovat tvé nedostatky," pokrčil Hadrian rameny a tentokrát to byl Blaise, který byl šokován.
„Hahahaha," rozesmála se na celé kolo Tracey a nebyla jediná, ačkoliv ostatní se dokázali daleko více kontrolovat ve své reakci.
„Dobře zahráno," uznal po chvilce Blaise svou pomyslnou prohru.
„Jen díky tomu, že jsi mi tak dobře nahrál, můj drahý příteli," ušklíbl se Hadrian a prohlédl si všechny své spolužáky.
Nebylo to tak dlouho, co z něj měli všichni respekt a někteří se jej i mírně báli. Nyní byl v jejich očích pět respekt, ale ne tak z jeho magické síly a toho, čeho byl schopen, ale z toho, co před malou chvílí řekl. Nejeden z nich pochyboval o svém zařazení do správné koleje, často si pokládali otázky o tom, jestli by jiná volba nebyla pro jejich budoucnost daleko lepší.
Svým proslovem k Pansy obnovil jejich víru ve Zmijozelskou kolej a zároveň jim ukázal možnou cestu, jak dojít k jejich ambicím. Jasně jim ukázal, že k dosažení cíle není třeba jen ambice a mazanosti, ale také jisté odvahy, vědomostí a moudrosti a tvrdé práce.
Někteří z nich se dokonce podívali na své známky u esejí a věděli, že to příště nebude stačit. Bradavice pro nich byli příležitostí, jak plně rozvinout svůj potenciál, ačkoliv od některých profesorů čekat pomoc bylo zcela zbytečné. Ale to je nyní nezastaví ani to nebude jejich výmluvou. Oni sami měli svůj osud ve svých rukách a pokud měli nějakého neschopného profesora? Bradavice disponovaly jednou z nejobsáhlejších knihoven v celé Evropě a bylo pouze na nich, kolik energie tomu všemu věnují.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black
Věk: 11
Třída: The Gamer (Tier 0)
1. Titul: Kouzelník
2. Titul: Koncil Sedmi (5. místo)
Level: 21 - Exp: 147 321/210 000
HP: 2 910
MP: 3 940 (+300 z Magického Drahokamu – zapůjčeno Tamaře v kapitole 2.7.)
Atributy:
STR: 44
VIT: 39 (Bonus: 20 % k HP; Regenerace HP/min: 1 %)
DEX: 48
INT: 100 (Bonus: 40 % k MP)
WIS: 58 (Bonus: -10 % Cena MP; Regenerace MP/min: 3 %)
LUK: 17 (Bonus: +5 % k šanci spadnutí předmětu)
Atribut Body: 20 (115)
Perk Body: 5 (12)
Kolejní body: Zisk: 215 (Cíl 500/1 000/1 500) – Ztráta: 0 (Cíl max. 100)
Finance:
- Libry (Banka): 447 328
- Galeony: 166 520
- Abyss dolary: 631
- Svěřenecký Trezor: 50 000 Galeonů
- Investiční Trezor: 49 115 Galeonů
Status:
Chlapec-který-přežil: Tvé jméno je známé v celé kouzelnické společnosti. I sláva má své výhody!
- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několika Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!
- Trvání: Dočasný
Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.
- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.
- Trvání: Trvalý
Matčina oběť: Pradávná rituální magie, kdy tvá matka obětovala svou magii a život.
- Bonus: +75 % k obraně proti Lordu Voldemortu, +50 % k obraně proti Smrtijedům, +25 % k obraně proti neoznačeným Smrtijedům.
- Trvání: Dočasný
Primární Dědic rodu Potterů: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Potterů.
- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle Runové Magie.
- Trvání: Dočasný
Primární Dědic rodu Blacků: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Blacků.
- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle magie v boji s magickými tvory.
- Trvání: Dočasný
Student Prvního ročníku: Jsi oficiálním studentem Bradavické školy Čar a Kouzel!
- Bonus: +2 k VIT nebo +1 k INT nebo +1 k WIS za každé navýšení levelu v Bradavicích.
- Trvání: Dočasný
Perky:
- Metamorfomág: 2/13
- Mistr Ledu: 9/13
- Mistr Vody: 3/13
- Mistr Vzduchu: 3/13
- Mistr Ohně: 1/13
- Mistr Duše: 1/13
Glacian
Druh: Yuki Kitsune (Žena)
Třída: Summon (1. úroveň)
Level: 10/39 – Exp: 15 795/25 000
HP: 500
MP: 1 000
Info: Yuki Kitsune je velice vzácný druh magické lišky, která ovládá led a sníh. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Na 1. úrovni může mít Yuki Kitsune maximálně tři ocasy. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a Esence Živlu Ledu.
Status:
- Ichibi (+10 % k síle a účinku Magie Živlu Ledu pro všechny členy Skupiny)
Artemis
Druh: Sněžná sova (Žena)
Třída: Mazlíček
Level: 10/30 – Exp: 420/25 000
HP: 500
Info: Artemis je Sněžná sova, která již při svém narození pocítila potenciál vašeho pouta. Když přišel čas tvého návratu do kouzelnického světa, nechala se chytit těmi správnými lovci, aby se ocitla v obchodě, kde jsi ji následně našel.
Info 2.: Po dosažení maximálního levelu, musíš pečlivě prozkoumat její kořeny a potenciál, abys připravil ten správný druh rituálu k její přeměně. Artemis ti bude podvědomě zanechávat náznaky toho, jakým směrem se její vývoj bude ubírat, tak tomu věnuj náležitou pozornost.
Slovo autora:
- cca 11 138 slov dlouhá kapitola.
- Omlouvám se, že jsme se v ději příliš daleko nepohnuli, ačkoliv by se dalo říci, že den a půl obsaženého děje byl docela nabytý. Jak jsem také již naznačil, rozhodl jsem se do své povídky zakomponovat prvky ze světa Tomb Raidera (Survivor), ačkoliv jsem celou časovou linii posunul do minulosti o cca deset let.
- V příští kapitole se opět posuneme o něco málo kupředu, kdy konečně dojde k očekávanému završení Hadrianova prvního projektu na zlepšení úrovně esejí a celkové organizace studijního materiálu. Pokud půjde všechno podle plánu, obdrží Hadrian další část sériového úkolu, podle kterého se jmenovala tato i předchozí kapitola a stejně tak pojmenuji i tu nadcházející.
- Také mám připravené docela velké věci pro Obchodní Komoru Ouroboros, takže se je stále na co těšit. Více se o všem můžeme rozepsat na Discordu, jehož odkaz je na začátku této kapitoly.
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T3): 92/225
- Recepty: 421
- Zahradník (T2): 125/150
- Truhlář (T2): 70/150
- Dřevař (T2): 30/150
- Lesník (T1): 40/75
- Malíř (T3): 65/225
- Lingvista (T3): 157/225
- Angličtina (T2): 149/150 (T1:25; T2:49)
- Francouzština (T2): 45/150 (T1:25; T2:15)
- Japonština (T2): 50/150 (T1:25; T2:16)
- Mandarínština (T2): 60/150 (T1:25; T2:20)
- Italština (T2): 21/150 (T1:25; T2:7)
- Ermesianština (T3): MAX (T1-T3:150)
- Muzikant (T1): 57/75
- Pianista (T2): 33/150 (T1:25; T2:11)
- Kytarista (T1): 63/75 (T1:21)
- Krejčí (T1): 10/75
- Bylinkář (T1): 6/75
- Lektvarista (T1): 2/75
Dovednosti:
- Isshin-Ryu Karate (E): 6/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl – Fialový pásek (lvl. 7-12))
- Umění Meče (E): 1/30 (6+4+2 DEX/WIS) (MAX lvl – dočasně)
- Lukostřelba (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl – dočasně)
- Umění Bitevní Hole (E): 8/30 (6+4+2 INT/WIS)
- Aura Bitevní Hole: 1/7 (Zvýšení DMG = 10*21*1)
- Tvorba Dungeonu: 105/900
- Odchod z Dungeonu: 107/900
- Šachy (P): 12/30 (5+1 WIS)
Magické Dovednosti:
- Meditace (M): 0/30 (Odemčení: Nitrobrana lvl. 30 + Mistr Duše 3/13)
- Bitevní Meditace: 55/90
- Telekineze: 50/90
- Magické Vidění: 33/60
- Magická Aura: 36/60
- Manipulace Ledu: 70/90
- Manipulace Vody: 16/90 (MAX lvl 60 pro Mistr Vody: 3/13)
- Manipulace Vzduchu: 15/90 (MAX lvl 60 pro Mistr Vzduchu: 3/13)
- Manipulace Ohně: 6/90 (MAX lvl 10 pro Mistr Ohně: 1/13)
- Nitrobrana: 3/90
- Tvorba Dimenze: 1/900
Kouzla:
- Stupefy: 15/30
- Bombarda: 13/30
- Expelliarmus: 11/30
- Protego: 15/30
- Lumos: 15/30
- Nox: 13/30
- Aqua Eructo: 10/30
- Inceptortia Demoiate: 3/30
- Geminio: 12/30
- Acufors: 14/30
- Incendio: 6/30
- Alexin: 8/30
- Scatebra: 8/30
- Duro: 5/30