Harry Potter - The Gamer Chronicles Remastered

by Karlos Morgan Black

Harry Potter/The Gamer crossover. Přepracování mé původní povídky stejného názvu. Rating: M

33. Kniha 2 - Kapitola 11

Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Star Wars, cokoliv od Blizzardu nebo Tomb Raider.

Discord: discord . gg/DH8KWPg8jJ

---

Kniha 2. Kapitola 11. – Zapovězený a Magický les

28. 9. 1991:

„Dobré ráno," popřála Tamara Hadrianovi hned, jak se objevil na jejich smluveném místě. Hadrian byl její brzkou přítomností docela překvapen, vždy na ní musel buď čekat nebo nepřišla vůbec, ačkoliv ke své nepřítomnosti měla vždy docela pádný důvod.

„Dobré ráno i tobě. Jsem docela překvapen, že jsi tu tak brzy," odpověděl.

„Máš poslední dva dny na to, abys mi odpověděl na to, jestli můžu Fay se Sam pozvat do své vlastní skupiny," upozornila jej na to, co skutečně chtěla.

„Skutečně je to něco, co si přeješ? Jakmile se jednou stanou součástí Abyssu, již nikdy nebudou mít šanci odejít a dělat, že Abyss neexistuje," upozorňoval ji Hadrian.

„Jsem si naprosto jistá. Dokonce jsem je požádala o slib mlčenlivosti, abych jim vysvětlila nebezpečí toho, co jim nabízím. Moudrý Klobouk je do Nebelvíru zařadil z jasného důvodu a ani jedna se nebojí čelit nebezpečí. Spíše to vidí jako něco, co jim dá šanci na budoucnost v tomto světě, protože i přes lži, které jejich rodičům profesorka McGonagallová řekla, obě vědí, že žádné prominentní povolání s jejich mudlovským původem je nečeká," oznámila mu a než mohl Hadrian odpovědět, v dálce zaslechli lámání se dřeva s tlumeným zaduněním, načež následoval mírný otřes půdy pod jejich nohama.

„Co to sakra bylo?" podivila se Tamara a oba svůj zrak upřeli k Zapovězenému Lesu, nad který se vzneslo obrovské množství nejrůznějších druhů ptactva.

„Něco se tam děje," konstatoval Hadrian.

„Půjdeme to prozkoumat?" optala se Tamara a záhy se bez čekání na jeho odpověď teleportovala k hranici lesa, do kterého sprintem zmizela.

„Nebelvíři a jejich zbrklé jednání bez chvilky přemýšlení," povzdechl si Hadrian, než ji napodobil a vydal se mezi stromy po jejích stopách.

Tamaru dohnal během chviličky a poté do útrob lesa postupovali společně. Dlouhou dobu nenarazili na nic živého, ale po patnácti minutách lehkého poklusu se les kolem nich začal postupně měnit.

Na první pohled bylo vidět, jak zdravá zeleň pomalu ustupuje a celková vitalita jejich okolí pomalu mizela. Zároveň si Hadrian všimnul narůstající přítomnosti pavoučích sítí, které až příliš dobře poznával.

„Tamaro, dávej si pozor. Tyhle sítě pochází od Akromantulí, které dorůstají až velikosti autobusu, ty menší jsou velké asi jako osobní auta, a i ty nejmenší z nich by si poradily s jakýmkoliv psem," varoval ji a donutil ji trochu zpomalit.

„Dívej, někdo tu je," ukázala na mužské tělo, které viděli jen z části.

Když se ale přiblížili, mohli spatřit, že to nebylo člověk, ale kentaur. S tím, jak se nehýbal a chyběla mu značná část těla, byl již nějakou chvíli po smrti. Jen kousek od něj se nacházela skupinka pěti mrtvých Akromantulí, přičemž tři další pavouci se přibližovali k obklíčenému mláděti kentaura.

„Kurva!" zanadával si Hadrian spíše sám pro sebe, než se teleportoval mezi zraněné mládě tři akromantule. V levé ruce držel svůj meč Tesák ? Lorda, přičemž v pravé měl zase Hadí Dýku. Bez zaváhání s nimi několikrát švihnul, aby proti arachnidům vyslal několik sekacích kleteb Diffindo.

Jeho přítomnost všechny tři přerostlé pavouky překvapila, takže neměli jedinou šanci se jeho útokům bránit nebo vyhnout. Udělali maximálně jeden nebo dva kroky, než se skáceli k zemi na několik částí a bez pochyb mrtví.

„Dobrá práce!" pochválila jej hned Tamara, která k němu přiběhla s hůlkou v ruce.

„Hlídej okolí, já vyléčím jeho zranění!" rozkázal ji Hadrian a pohotově se otočil k mláděti kentaura, který krvácel z několika ran na nohách.

„N-N-Nechtě mě být! Nepřibližujte se!" panikařil vyděšený kentaur a Hadrian pozvedl obě ruce, aby mu jasně ukázal, že mu nechce ublížit.

„Prosím, uklidni se. Nechceme ti ublížit a pokud mi dáš šanci, tak se tě i pokusím vyléčit," promlouval k němu Hadrian klidným hlasem a pomalu se k němu přibližoval.

„J-já…," začal kentaur, ale Hadrian jej zastavil.

„Ššš, všechno bude v pořádku, uvidíš," uklidňoval jej dál, a nakonec k němu i poklekl.

„Léčba Živlem Vody!" prohlásil a kolem rukou se mu objevila lehce zářící bubliny z vody, které přiložil k ranám na kentaurově těle.

Oba dva pozorovali, jak se z ran pomalu extrahuje všechen jed, než se viditelně začaly hojit. Hadrian se plně soustředil na jeho hojení, že si nevšimnul nově příchozích kentaurů, kteří je obklíčili. To, že je něco špatně, si uvědomil až ve chvíli, kdy jej Tamara poklepala na rameno a on zvedl zrak.

„Odstup od toho mláděte a slibuji, že se ti dostane spravedlivého soudu!" vyzval jej vůdce lovecké skupiny.

„Až skončím s jeho léčbou. Nezachránil jsem jeho život, abych jej posléze nechal zemřít pod účinky jedu těch pavoučích monster," odpověděl Hadrian a zcela ignoroval půl tuctu natažených luků a šípů, které na něj mířily.

„Náš vůdce ti dal jasný příkaz, člověče! Odstup nebo tě k tomu donutím! Jste vetřelci na našem území a nemáte zde co pohledávat!" vyjel na něj jiný kentaur a vypadal, že nebyl daleko od vypuštění svého šípu, když tam přiklusal statný kentaur, který převyšoval všechny své druhy. Stačil mu jediný pohled na celou situaci a vlepil menšímu kentaurovi pohlavek.

„Skloňte zbraně a zajistěte okolí! Ten chlapec mluví pravdu nebo si myslíte, že naše šípy dokáží ty zpropadené akromantule rozpůlit? Navíc tento les patří všem jeho obyvatelům, na to nezapomínejte!" prohlásil kentaur mocným hlasem.

„Uf, už jsem si myslela, že ze mě bude cedník," oddechla si Tamara, když všichni sklonili své luky.

„Není se čeho bát, dítě. Naše kmeny by nikdy dětem neublížily, ať už jste lidé nebo ne," uklidňoval ji kentaur, než se přiblížil k Hadrianovi, aby si pečlivě prohlédl jeho práci.

„Je to již velice mnoho let, co jsem naposledy viděl člověka s Darem od Bohyně Živlů. Co vás ale přivádí do lesa, kam mají obyvatelé hradu zakázáno vstupovat, hlavně studenti, jako jste vy?" zajímal se.

„Umm, to bude moje vina. Každé ráno trénujeme před snídaní a dneska jsme zaslechli padání stromu a mírné otřesy až u Bradavic, tak jsem se vydala do lesa, abych zjistila, co se tu děje, Hadrian mě následoval," vysvětlovala Tamara.

„Zvědavost se nachází u mláďat každého druhu, ale musíte být i opatrní, abyste se nedostali do situací, které by vás mohli stát život. Jak můžete vidět, naše kmeny jsou ve válce s kolonií Akromantulí, které se pomalu rozšiřují do celého lesa a vysávají z něj veškerý život. Dneska těsně před rozbřeskem zaútočili na jeden z našich táborů. Dokonce se naučily, jak vyrábět nástrahy a ten hluk byl způsoben pádem mohutného stromu, pod jehož váhou zahynulo několik mých bojovníků," vysvětloval kentaur a Hadrian shodou okolností skočil i s léčbou.

„Vidíš? Ani to nebolelo a všechny rány jsou zcela vyléčené," usmál se Hadrian na svého pacienta, který se hbitě postavil na všechny čtyři, aby si jeho slova ověřil.

„J-já, děkuji. Kdybyste nezasáhli, jistě bych se stal jejich potravou stejně jako strýc Ramon," promluvil kentauří chlapec.

„Rowane, Aildran tě doprovodí zpátky do hlavního tábora našeho klanu. To, co se zde událo, si nech pro sebe, než se vrátím a všechno řádně vysvětlím Starším," požádal statný kentaur jedno z mláďat svého klanu.

„Jak si přejete, náčelníku Melzeku," sklonil Rowan hlavu, než odklusal vedle jednoho z bojovníků, se kterým následně zmizel mezi stromy.

„Pojďte, oba vás doprovodím na hranice lesa do bezpečí," vyzval Melzek Hadriana s Tamarou.

„Je to nutné? Oba dva můžeme pomoci," namítala Tamara a jeden nebo dva bojovníci si posměšně odfrkli.

„Co by taková mláďata jako vy zvládla?" rýpl si další, načež mu před obličejem prolétla malá ohnivá koule.

„Nechtěl bys to zopakovat?" usmála se na něj Tamara a natáhla před sebe levou dlaň, ve které ji plápolaly rudé plameny.

„Tamaro, nehraj si prosím v lese s ohněm, nerad bych komukoliv vysvětloval, proč lehl popelem," napomenul ji hned Hadrian.

„Ups, promiň," odvětila a nechala plameny zmizet, stejně jako uhasila hořící kůru stromu, který zasáhla při demonstraci svého umění ovládat živel ohně.

„Jste stále mláďata a bojiště není vaše místo," zakroutil Melzek hlavou.

Hadrian celkem chápal, proč bojiště nebylo jejich místem a byl ochoten se podvolit jeho vůli, kdyby se mu před očima neobjevilo nové úkolové oznámení. Z toho, jak Tamara míhala svým pohledem v pomyslné prázdnotě, nebyl jediný, kdo jej obdržel.

Úkolové upozornění! (Nový úkol)

Název: Klany Kentaurů

Typ: Osudový

Zadavatel: Gaia

Popis:

- Připletl jsi se do války mezi parazitující kolonií Akromantulí a klany Kentaurů ze Zapovězeného lesa. Přesvědč náčelníka Melzeka, že tvá pomoc v následujícím boji bude důležitá k jejich přežití.

Hlavní cíle:

1. Přesvědč náčelníka Melzeka, aby ti dovolil se účastnit bojů!

2. Eliminuj 50 Akromantulí! (0/50)

Vedlejší cíle:

1. Eliminuj 100 Akromantulí! (0/100)

2. Zachraň životy Kentaurů ve smrtelném nebezpečí!

3. Zachraň život náčelníkovi Melzekovi!

Skryté cíle:

1. ?

Odměna za splnění úkolu:

1. 0 – 23 000 exp

2. Sjednocení klanů Kentaurů pod silným a spravedlivým vůdcem!

3. Přátelství Kentaurů ze Zapovězeného lesa!

Postih za nesplnění úkolu:

1. Smrt náčelníka Melzeka, jeho rodiny a spojenců!

2. Možná smrt všech lidí, kteří v budoucnu vstoupí na území Kentaurů ze Zapovězeného lesa!

Osudový úkol byl automaticky přijat!

„Náčelníku Melzeku, rád bych se podvolil vašemu rozhodnutí, ale obávám se, že to nebude možné. Náš Dar od Gaii nespočívá jen ve schopnosti ovládat živly. Občas od ní obdržíme i jisté úkoly, mise, které musíme splnit, pokud nechceme, aby se přihodilo něco špatného. Chápu, že naše přítomnost na bojišti je nejspíše proti vašim tradicím a zvykům, ale oba máme Dar, se kterým se pojí i jistá zodpovědnost jednat ve prospěch nevinných. Akromantule jsou zde invazivním a parazitujícím druhem, který do Zapovězeného lesa nepatří. Dovolte nám pomoci v následujícím boji. Sám jste viděl, že jsem schopen efektivně léčit rány zasažené jejich jedem. Když nám dovolíte vám pomoci, jistě budou mít všichni daleko větší šanci na přežití," prohlásil Hadrian a celou tu dobu se díval statnému kentaurovi do očí.

Než mohl Melzek odpovědět, vyrušil jej dusot kopit a během chviličky se tam objevil další kentaur, který se netvářil příliš radostně.

„Náčelníku Melzeku, stovky Akromantulí útočí na všechny obydlí klanu Stargazerů. Náčelník mě poslal s žádostí o vaši pomoc, zatímco všichni naši bojovníci brání ústup našich žen, starců a mláďat," hlásil kentaur.

„Nemáme čas. Firenzi, budeš mi ručit za bezpečí této dívky. Chlapec jde se mnou. Vůle Matky Živlů je přivedla k nám a já se nebudu stavět proti jejich osudu," oznámil Melzek a nabídl Hadrianovi, aby si nasedl na jeho hřbet, což jednoho nebo dva kentaury pobouřilo.

„Vaší pocty nejsem hoden, náčelníku. Pokud dovolíte, mám vlastní způsob přepravy," poklonil se mu Hadrian a vedle něj se zhmotnila Glacian ve své plné výšce.

Glacian měla schopnost měnit svou velikost, a ačkoliv většinu času trávila ve velikosti kočky, její plná výška mu nyní dosahovala výše hrudníku, což bohatě stačilo k tomu, aby jí mohl vyskočit na hřbet. Neboť spolu měli navíc speciální spojení, Glacian věděla přesně, co od ní Hadrian vyžadoval.

„Pojďme. Athete, vyhledej všechny naše bojovníky a pošli je do tábořiště klanu Stargazerů. Také se vydej za Banem z klanu Oakhoofů, aby poslal své bojovníky na pomoc!" rozkázal Melzek během sprintu mezi stromy.

„Hadriane, jak je možné, že Glacian vyrostla do takové výšky? Flameonova velikost je srovnatelná pouze s huskym," zajímala se Tamara.

„Netuším, ale možná to je jejich magickým potenciálem? Podle legend jsou Kitsune schopné vyrůst do velikostí menších hor a máchnutím jejich ocasy je možné vyvolat tsunami, zemětřesení, tornáda a zničující požáry. Sice netuším, co všechno je z toho pravda, ale na každé legendě je něco pravdivého," odpovídal Hadrian.

„Máš pravdu, mládě. Magické lišky z dálného východu jsou mocnými magickými tvory a ochránci rovnováhy. Je pro mě nesmírnou ctí spatřit Kitsune na vlastní oči. Podle barvy srsti soudím, že tahle ovládá živly vody, vzduchu a ledu?" otázal se Firenze.

„Glacian je Yuki Kitsune a zatím ovládá hlavně živel ledu. Až o něco vyroste, jistě bude schopná ovládat i základní živly, ze kterých je Led tvořen," poopravil jej Hadrian a na jednom ze stromů zahlédl osamělou Akromantuli, která se snažila být co nejméně nápadná.

Diffindo! Použil Hadrian sekací kletbu a zabil ji dříve, než se mohl jednou ze svých noh dotknout téměř neviditelného vlákna pavučiny.

„Výborný postřeh! Akromantule mají po lese mnoho zvědů, kteří pomocí svých sítí a pavučin posílají informace o našem pohybu a počtech," kývnul Melzek Hadrianovým směrem.

Čím hlouběji se dostávali do Zapovězeného lesa, tím více se k jejich skupince přidávalo dalších Kentaurů. Po pěti minutách se k nim přidalo hned téměř třicet Kentaurů.

„To je dost, že ses k nám přidal Bane. Boje s Akromantulemi probíhají již pár hodin a tohle je poprvé, co vidím někoho z tvého klanu," pokáral jej Melzek.

„Zodpovídám se pouze svému klanu a jejich bezpečí. Pokud mě nikdo nepožádá o pomoc, nehodlám se do jejich bojů plést," odfrkl si Bane povýšeně, načež pohledem spočinul na Firenzovi a Tamaře na jeho hřbetu.
„Vidím, že pod tvým vedením porušujeme další z našich tradic. Jak daleko to zajde? Vyjdeme z lesa k hradu, kde budeme těm podřadným lidem dělat jezdecké muly?" řekl zhnuseně.

„Možná by ti tento podřadný člověk mohl ukázat, jaké to je mít zadnici v plamenech," ušklíbla se Tamara, která se odmítla nechat urážet a v pravé ruce si zhmotnila ohnivou kouli.

„Šetři energií na boj proti Akromantulím, mládě. Pokud bys měla upálit každou arogantní bytost, nedělala bys do konce svých dní nic jiného," uklidňoval ji Firenze. „Navíc bych nerad, aby mi při tvé neopatrnosti chytla hříva," dodal ještě.

„Promiň," omluvila se hned Tamara.

„Pokud mohu vědět, kolik vašich klanů je v Zapovězeném lese?" optal se Hadrian.

„Naše vědomosti ti nepatří, človíčku, tak si své otázky nech pro sebe!" odsekl hned Bane.

„Vyvolení Matky Živlů nejsou naši nepřátelé, Bane, tak kroť svá slova!" varoval jej záhy Melzek.

„Zapovězený les byl domovem mnoha klanů, ale naše počty již mnoho let upadají. Některé klany se spojily v jeden, jiné se vydaly hledat nový domov. Pak jsou tady ty, které zanikly v naší válce s Akromantulemi. Nyní zbývají jen tři klany," odpověděl Melzek Hadrianovi.

„Za měsíc budeme všichni už jen jeden klan," prohlásil Bane sebejistě.

„Má dcera tě odmítla a má odpověď se nemění, Bane. My jsme bojovníci, kteří chrání naše klany. Naše družky jsou pak ty, které vládnou našim domovům, to si dobře pamatuj," zamítl Melzek Baneovo tvrzení a Hadrian nabyl pocitu, že i mezi samotnými klany Kentaurů panuje jistá rivalita a možná i nepřátelství.

Bane se rozhodně zdál jako velice cílevědomý kentaur, který byl ochoten udělat cokoliv, aby dosáhl svého cíle. Nebyl to zrovna někdo, s kým by se Hadrian rád přátelil, aby si nemusel neustále hlídat záda před zrádnou dýkou.

„Připravte se, za okamžik budeme na místě!" upozornil je Melzek a mimo dusot kopit mohl Hadrian zaslechnout vzdálené zvuky boje.

Netrvalo to dlouho a všichni dorazili na bojiště, které se z bariér okolo tábora přesunulo téměř do jeho centra. Jejich skupina dorazila ze strany boje, kdy se kentauři s bojovými výkřiky vrhli do řad útočících Akromantulí.

„Musíme jim zabránit v postupu!" křikl Melzek a ukázal na akromantule, které se snažili dostat obráncům do zad a napadnout tak prchající ženy, starce a děti.

„To nechtě na mě!" vykřikl Hadrian, a i s Glacian zmizeli ve víru sněhových vloček.

„Je čas ukázat, čeho jsem schopná!" vykřikla i Tamara a seskočila Firenzovi ze hřbetu, než zmizela ve víru ohně, načež se objevila ve vzduchu nad skupinkou akromantulí.

„HA!" vykřikla z plných plic a při dopadu mezi přerostlé arachnidy kolem sebe vyslala ohnivou vlnu.

Hadrian se objevil mezi civilisty a dvěma tucty pavouků o velikosti osobních automobilů.

„Prvně obrana, poté útok," rozhodl se a pozvedl obě ruce do vzduchu nad svou hlavu. Půda kolem něj se mírně otřásla, načež za jeho zády začala ze země růst deset metrů vysoká ledová stěna, kterou obehnal všechny civilisty. Dovnitř vedla jediná cesta, kterou nechal volnou pro raněné bojovníky z obranné linie.

„Ledové pole!" použil jednu ze svých magických dovedností, kterou hodlal použít na celé bojiště. Aktuálně mu to limit dovednosti nedovoloval, ale on to ignorovat a k jejímu aktivování použil dvojnásobek požadované magie.

Gratulace! Magická dovednost Ledové Pole byla vylepšena na Ledový Věk (Lvl. 1)!

Ledový Věk

- Magická Dovednost -

Typ: Aktivní/Pasivní

Škola magie: Magie živlů: Led

Level: 1

Cena: 250 MP/30 minut (-10 % za WIS, -45 % za Mistr Ledu, -9 % za Magické Cítění/Vidění = 90 MP/30 minut)

Pasivní Bonus: +10 % k poškození při použití Živlu Ledu, Vody a Vzduchu.

Aktivní Bonus:

- Status: Zpomalení – rychlost pohybu tvých nepřátel snížena o 10 %!

- Status: Omrzliny – nepřítel ztrácí 1 HP/s do doby, než opustí dosah dovednosti!

Dosah: 150 metrů v okruhu kolem tvé osoby.

Info 1.: Ledový Věk je plošná dovednost, která již není seslána na specifické místo, jak tomu bylo u Ledového Pole. Pole působnosti je pohyblivé s tebou ve svém středu. Výměnou za pohyblivé pole působnosti jej nelze použít vícekrát a není možné rozšířit ani jeho dosah.

Info 2.: Tato dovednost je schopná dalšího vývoje. Je nutné dosáhnout levelu MAX a úroveň Perky: Mistr Ledu (13/13)!

Super, nová dovednost! Zaradoval se Hadrian. „Ledový Věk!" vykřikl a okamžitě ji aktivoval. Sice litoval toho, že ztratil možnost vytvářet Ledové Pole, ale tahle dovednost byla o dost lepší i přes fakt, že ji nemohl použít vícekrát, aby získal daleko větší bonusy.

Na druhou stranu mohl sledovat, jak se na všech akromantulích objevily menší krystalky ledu a s každou sekundou přicházely o jeden bod života. Sice to nebylo mnoho, ale ve výsledku se každé poškození hodilo.

„Hadriane, všechny je chytej do pasti a já je upálím!" křikla na něj Tamara a Hadrian hned věděl, co po něm chtěla.

Kolem nejbližší skupinky pavoukovitých monster vytvořil ledovou kopuli s malým otvorem, do kterého Tamara strčila své ruce a následně uvnitř rozpoutala hotové peklo.

„Dobrá práce, pokračujeme!" prohlásila nadšeně, které ji ale následně opustilo.

„Jak je to možné?! Za jejich zabití nemám jediný bod zkušeností!" nechápala.

„Nejsme uvnitř dungeonů, ale ve skutečném boji, tak se soustřeď!" okřikl ji Hadrian a pomocí telekineze vrhl ledový oštěp do středu jednoho oka akromantule, která se Tamaře plížila do zad.

„Těchto pár akromantulí zvládneme. Jděte pomoci do první linie," objevil se vedle nich Firenze se skupinkou kentaurů, kteří se bez řečí vrhli na zbývající akromantule.

„Hned tam budeme," přikývnul Hadrian a v dálce mezi hordou akromantulí do vzduchu vztyčil dva ledové pilíře.

„Uvidíme se nahoře," řekl ještě k Tamaře, než se teleportoval na jeden z pilířů. Tamara jej záhy napodobila.

Oba s mírným pobavením sledovali, jak se pavouci snažili vylézt po pilířích nahoru, ale do se jim vůbec nedařilo. Po tomto pokusu hodlali oba pilíře zničit, jak se proti nim vrhali, ale Hadrian jim to nehodlal dovolit. V okolí dvaceti metrů kolem obou pilířů ze země vyjelo obrovské množství ledových ostnů. Křik a nářek monster zaplnil celé bojiště.

Tamara se nechtěla nechat zahanbit a nad hlavou mezi dlaněmi začala vytvářet jednu obrovskou ohnivou kouli, do které soustředila většinu svých magických zásob, než kouli začala zhušťovat. Chvíli ji celý proces trval, ale když měla ohnivá kouzel průměr půl metru, s mocným výkřikem ji mrštila do největšího uskupení arachnidů.

BOOOM!

Hadrian byl nucen si rukou zakrýt oči, jak jej zasáhla tlaková vlna plná prachu a horkého vzduchu. Na chvíli také pocítil, že jej tahle vlna má sílu shodit z pilíře, proto před sebou zcela instinktivně vytvořil ledovou stěnu. Stačil mu jediný pohled na Tamaru, aby věděl, že použila téměř veškeré své magické zásoby a vyčerpaně klečela na svém pilíři za stěnou, kterou vytvořil i pro ni.

Její útok měl ale neuvěřitelný úspěch, protože v hordě Akromantulí nebyla jediná, která by nejméně nepanikařila z toho, jak nějaká část jejich těla byla v plamenech.

Nevýhodou bylo zase to, že oheň se velice rychle šířil a hrozilo, že vzplane i zbytek Zapovězeného lesa.

Tohle mě bude stát docela dost magie. Pomyslel si Hadrian a soustředil se spíše na Živel Vody, než Ledu a nad bojištěm začal shromažďovat dešťové mraky. Jakmile byl s jejich hustotou spokojen, máchl rukou směrem k zemi a z černých mraků se spustily provazce vody, které úspěšně ničily veškerý oheň v jejich okolí.

Hadrian tímto sice zachránil i hořící Akromantule, ale ty se dlouho radovat nemohly. Jakmile se jich totiž dotkla voda, Hadrian ji nechal zmrazit a postaral se, aby z živých akromantulí byly jen ledové sochy, které jediným lusknutím roztříštil. Uprchnout se podařilo jen několika z nich, ale tento boj byl prakticky u konce.

„Teďka ta těžší část," povzdechl si Hadrian a postupně snižoval výšku obou ledových pilířů, než je nechal zmizet úplně.

To nebylo ale to, o čem mluvil, protože jeho cílem bylo místo, kde byli shromážděni všichni ranění kentauři.

„Co tu chceš? Naši šamani nemají na lidská mláďata čas!" vyjel na něj Bane, který mu zastoupil cestu, aby se ke zraněným nemohl dostat.

„Na tohle není čas," zakroutil Hadrian hlavou a teleportoval se vedle kentaura s nejhorším zraněním, načež k němu poklekl a s použitím Léčby Živlem Vody jej začal léčit.

„Co si myslíš, že děláš, ty malý spratku?!" vykřikl Bane naštvaně, když si všimnul, kam Hadrian zmizel.

„Snažím se zachránit život jednomu z vás, tak byste mohl držet hubu, abych se mohl soustředit!" odsekl Hadrian a Bane se na něj hodlal vrhnout, kdyby mu Melzek nezastoupil cestu.

„Několik Akromantulí uniklo z boje. Vezmi své muže a jdi zajistit okolí, Bane! Tvé potupné chování a odpor vůči Vyvoleným Matky Živlů budu hlásit Starším, kteří s tebou již naloží podle svého nejlepšího uvážení," rozkázal mu Melzek a zdálo se, že mu Bane bude odporovat, ale nakonec krátce přikývnul.

Bane i všichni jeho muži se rychle vydali mezi stromy, aby eliminovali i poslední zbytky prchajících Akromantulí. Nikdo ale zatím netušil, že tohle všechno bylo v jeho plánem.

„Tahle dívka je po magické stránce velice vyčerpaná, náčelníku. Žádám proto o povolení použít náš nápoj k akceleraci magické regenerace," přinesl Firenze Tamaru ve své náruči.

„Povolení uděleno a dejte napít i chlapci. Bude potřebovat mnoho magie k léčení všech raněných," souhlasil hned Melzek.

Napil jsi se Bylinného Elixíru a získáváš Dočasný Status: Zvýšená Regenerace Magie!

Zvýšená Regenerace Magie: Dočasný status, který jsi získal po pozření Bylinného Elixíru!

- Bonus: Regenerace MP*30 = 2,2 MP/s*30 = 66 MP/s (3 960 MP/min)

- Trvání: Dočasný (30 min)

Tak tohle je skutečně síla. Elixír, který je schopný mi obnovit veškeré magické zásoby během jediné minuty a jeho trvání je celá půl hodina? Rozhodně toho musím plně využít! Pomyslel si překvapeně a léčivá voda kolem jeho dlaní se mnohonásobně zvětšila tak, aby si stále užíval zvýšené regenerace magie i přes fakt, že ji většinu používal k léčení zraněných kentaurů.

Byl v polovině léčení, když k Melzekovi přiklusal jeden z bojovníků s nepěkným zraněním.

„Náčelníku Melzeku, Akromantule zaútočili a unesli vaši dceru. Náčelník Bane je pronásleduje, ale žádá vaši pomoc ve stopování. Další velký útok je veden na vaše tábořiště!" oznámil mu kentaur a Melzek byl touhle zprávou naprosto šokován.

„Danu, vezmi všechny schopné bojovníky a vydej se na pomoc do našeho tábořiště! Já sám se vydám zachránit svou dceru!" rozhodl se Melzek hned, jak se vzpamatoval a podíval se na kentaura, co mu donesl tuhle zprávu, aby mu ukázal směr, kterým se má vydat.

„Hej, kam všichni běží?" zajímala se Tamara, která pomáhala s úklidem bojiště.

„Akromantule prý útočí i na další tábořiště a unesli dceru náčelníka Melzeka, tak se ji vydal najít a osvobodit," vysvětlil Hadrian a viděl, jak se Tamara rozhoduje, jestli je následovat nebo ne. „Zůstaň. Aktuálně mám plné ruce práce zraněných a potřebuji, aby nás někdo schopný chránil před dalším možným útokem," dodal ještě a Tamara hned souhlasila.

Nebylo to ani pět minut, co se z lesa vynořila skupinka nových kentaurů v čele s kentaurkou v látkové zbroji, která kryla pouze její ňadra.

„Firenzi, přivedla jsem na podporu všechny šamany, které můžeme postrádat. Kde je můj otec?" optala se vůdkyně skupinky, což vytrhlo Firenze z šoku.

„Jak je to možné? Jeden z našich běžců informoval náčelníka Melzeka, že jsi byla unesena Akromantulemi a váš tábor je pod dalším útokem," nechápal Firenze, ale Hadrian si velice rychle vzpomněl na jeden z bodů úkolu, který s Tamarou dostali.

„Je to past! Náčelník Melzek byl vylákán do pasti a hrozí mu smrtelné nebezpečí," prohlásil okamžitě Hadrian a podíval se na zbytek zraněných, kteří nebyli ve smrtelném nebezpečí.

„V tom případě mu musíme rychle vyrazit na pomoc. Šamani se postarají o zbytek raněných!" rozhodl okamžitě Firenze.

„Tamaro, zůstaň tady a chraň tohle tábořiště a dceru náčelníka Melzeka. Nemůžeme vědět, kdo všechno se na téhle zradě podílí!" rozhodl hned Hadrian, který si přivolal Glacian.

Než mohl někdo namítat, s Firenzem se extrémní rychlostí vydali mezi stromy do míst, kde před několika minutami zmizel i náčelník Melzek.

Hadrian upřímně netušil, jak má náčelníka Moonrunner klanu najít, ale zdálo se, že Firenzovi stačil jediný pohled na polozataženou oblohu, aby věděl přesně, jakým směrem se vydat.

„Není třeba odpovídat, pokud je to tajemství vašeho národa, ale jak se můžete orientovat pomocí oblohy i za dne? V noci to chápu, protože máme mít schopnost číst ve hvězdách, ale během dne je není možné vidět. Pak by mě ještě zajímalo, jak se můžete spoléhat na hvězdy, které mohou každým okamžikem zmizte, protože jejich zdroj světla může být již miliardy let pryč," řekl Hadrian.

„Není to příliš střežené tajemství, ale nepamatuji si na dobu, kdyby se nás na to někdo optal. Stejně jako mnoho jiných ras a živočichů, náš zrak se liší od toho lidského. Každá hvězda má svou vlastní magii a náš zrak nám dovoluje tuhle magii pozorovat kdykoliv během dne, ačkoliv v noci je náš zrak daleko ostřejší než za dne," vysvětloval Firenze.

„Hmm, když chci, jsem schopen pozorovat magii a pomalu začínám rozpoznávat i mnohé barvy, ale upřímně jsem se nezkoušel dívat do Slunce nebo na ostatní hvězdy," zamyslel se Hadrian a přemýšlel, jestli jeho budoucí pokus přinese nějaké ovoce.

„Buď velice opatrný a nedívej se do naší hvězdy příliš rychle nebo v celém zorném poli, pokud nechceš přijít o zrak. Spíše začni se vzdálenými hvězdami, nauč se je rozeznávat a izolovat od všech ostatních. Tvé oči musí získat potřebnou odolnost," varoval jej Firenze, než si přiložil prst k ústům a ukázal mu, aby zpomalil.

„Tahle zrada ti nevyjde, Bane. Jediný pohled na mé tělo všem ukáže, že jsem nezemřel ve spárech Akromantulí," zaslechli oba hlas náčelníka Melzeka a během chviličky jej mohli i vidět, jak klečí na zemi, kde byl spoután řetězy.

Mimo Melzeka a Banea tam bylo dalších šest kentaurů, kteří drželi řetězy, které poutaly vždy jednu ze šesti jeho končetin.

„Nemusíš se bát, Melzeku. Aragog mi slíbil, že jeho děti se velice rády nají z tvého těla hned, jak tě zabiju. Jakmile se vrátím do tábora s tragickou zprávou o tvém úmrtí, zaujmu tvé místo a tvá dcera mi bude družkou. Firenze je slaboch, který se vedení svého klanu nikdy neujme a jeho otec Faorze je na smrtelné posteli. Šamani by jej možná dokázali vyléčit, ale trocha jedu navíc v léčivém roztoku a jeho osud byl sečten," vychloubal se Bane svým pláne.

Když Firenze zaslechl, že Bane mohl za blížící se smrt jeho otce, zaplavila jej vlna vzteků a jediným mocným skokem překonal vzdálenost mezi nimi. Bane byl dost překvapen jeho příchodem, a tak nestihl zareagovat na ránu pěstí do obličeje a musel ustoupit o několik kroků, jak jej zasáhla bolest od útoku. Dokonce byl nucen vyplivnout sliny s krví a několika zuby.

„Za tuhle zradu našich klanů zaplatíš vlastním životem, Bane!" zuřil Firenze.

„Chopte se toho bastarda, připojí se k Melzekovi jako potrava pro naše pavoučí spojence," rozkázal Bane, ale to se na mýtince objevil i Hadrian a všechny nepřátelské kentaury uvěznil v ledových pilířích.

„Co kdybys někdy bojoval své vlastní bitvy, ty zrádná špíno?" prohlásil Hadrian a několikrát mávnul rukou k vyslání sekacích kleteb na řetězy, aby osvobodil náčelníka Melzeka.

„Myslíš si človíčku, že dva neozbrojení kentauři něco zmůžou proti mně, který má zbraň?!" vysmíval se mu Bane, načež Hadrian náčelníkovi hodil svůj meč a z inventáře vytáhl i tréninkový luk s šípy, který zase poslal Firenzovi.

„Bez velké námahy jsem tě mohl eliminovat stejně, jako tvé pomocníky, ale tahle čest patří někomu jinému. Náčelníku Melzeku, vaše dcera je jinak v bezpečí a dorazila na bojiště i se skupinkou šamanů, aby pomohla s léčením zraněných," osvětlil ještě Hadrian situaci toho, jak se dozvěděli o této pasti.

„Máš můj vděk, Vyvolený Matky Živlů. Až dokončíme tuhle nepříjemnou situaci se zrádci, jmenuji tebe i tvou společnici za Přátele Kentaurů!" rozhodl statný Kentaur, než se s bojovým výkřikem vrhl na Banea.

Ten se snažil útoku vyhnout, ale nebyl příliš úspěšný, protože Firenze využil situace a vypustil jeho směrem hned několik šípů. Bane nebyl schopen se bránit několika útokům zároveň a sotva jej zasáhl jeden z šípů do hrudi, bolestí na chvíli zavřel oči. Kvůli tomu nebyl schopen se včas bránit útoku ze strany Melzeka, který ho jediným seknutím připravil o hlavu.

Bane dokázal jen pootevřít oči, ale všichni mohli vidět, jak se z nich rychle vytrácel život, ale pohled šoku a překvapení v nich zůstával až do chvíle, než setnutá hlava obloukem dopadla na zem. Netrvalo to dlouho a kentauří tělo bez hlavy záhy následovalo ve spršce krve.

„Tihle jsou mrtví nebo stále žijí?" optal se Melzek Hadriana a ukázal na uvězněné kentaury.

„Stále žijí, ale stačí jediné lusknutí a bude o ně postaráno," odpověděl Hadrian pravdivě.

„Propusť je. Jejich náčelník je mrtev a naše zvyky a tradice jsou jednoznačné. Buď se podvolí mému vedení nebo budou vyhoštěni," požádal jej Melzek.

„Jak si přejete, náčelníku Melzeku," vyhověl mu Hadrian, ačkoliv se mu nelíbilo pomyšlení na to, že by nechal žít někoho, kdo by jej takhle zradil a stál u plánu na jeho smrt.

To, že bylo po všem, se mu ukázalo v podobě úkolového upozornění, které si pečlivě přečetl, protože doufal v řádnou odměnu v podobě zkušeností, které ho měly podle jeho odhadů posunout na další level.

Úkolové upozornění! (Dokončení úkolu)

Název: Klany Kentaurů

Typ: Osudový

Zadavatel: Gaia

Popis:

- Podařilo se ti zachránit životy mnoha kentaurů i jejich náčelníka Melzeka. Také jsi pomohl v odhalení a eliminaci zrádného náčelníka Banea, který se hodlal zmocnit vlády nad všemi klany Kentaurů v Zapovězeném Lese.

Hlavní cíle:

1. Přesvědč náčelníka Melzeka, aby ti dovolil se účastnit bojů! Dokončeno!

2. Eliminuj 50 Akromantulí! (50/50) Dokončeno!

Vedlejší cíle:

1. Eliminuj 100 Akromantulí! (100/100) Dokončeno!

2. Zachraň životy Kentaurů ve smrtelném nebezpečí! (19) Dokončeno!

3. Zachraň život náčelníkovi Melzekovi! Dokončeno!

Skryté cíle:

1. Odhal zrádce mezi náčelníky klanů Kentaurů! Dokončeno!

2. Eliminuj více jak 100 Akromantulí! (359) Dokončeno!

Odměna za splnění úkolu:

1. 66 900 exp + 25 % = 83 625 EXP!

2. Náčelník Melzek bude zvolen za náčelníka všech tří klanů Zapovězeného lesa!

3. Získal jsi nové tituly. Titul: Přítel Kentaurů! Titul: Nepřítel Akromantulí!

Přítel Kentaurů

- Titul –

Bonus: Volnost pohybu na území Kentaurů a přístup k Bylinnému Elixíru.

Info 1.: Tento speciální titul ti byl udělen za zásluhy v bojích mezi Kentaury a Akromantulemi. Tak dlouho, dokud neuděláš něco, čím by sis Kentaury ze Zapovězeného lesa znepřátelil, si budeš moci užívat jejich pohostinství. Tento titul ti zároveň zajišťuje přátelštější uvítání i mezi všemi klany Kentaurů na Zemi.

Info 2.: Abys mohl získat Bylinný Elixír, musí být tento titul Aktivní ve tvém Profilu!

Nepřítel Akromantulí

- Titul –

Bonus: Jsi schopen detekovat přítomnost Akromantulí ve své blízkosti.

Info 1.: Svými činy ve válce mezi Kentaury a Akromantulemi ses stal nepřítelem Aragogovy kolonie. On i jeho potomci udělají všechno, aby se ti pomstili a neexistuje šance, že by mezi vámi došlo ke smíru. Od této chvíle jste nepřátelé na život a na smrt.

Info 2.: Abys měl možnost detekovat Akromantule, musí být tento titul Aktivní ve tvém Profilu!

Gratulace! Dosáhl jsi 22. levelu!

Hadrian nebyl sám, kdo získal další level. Tamara rychle postoupila z dvanáctého na třináctý, kam se dostala i Glacian.

Během toho, co si Hadrian četl nová oznámení, se Melzek postaral o šestici kentaurů, kteří se podíleli na jeho eliminaci. Čtyři z nich si zvolili okamžitou smrt než možné vyhoštění, přičemž zbývající dva se podvolili. Podle všeho jim Bane pohrozil smrtí jejich rodin, když s ním nebudou spolupracovat.

Cesta zpátky do tábora proběhla v klidném tempu a bez komplikací, pouze Firenze se netvářil vůbec spokojeně.

„Firenzi, nic ti nemohu slíbit, ale můžeme se podívat, jestli pro tvého otce něco nezmůžu," nabízel mu Hadrian.

„Obávám se, že je již pozdě, ale tvé nabídky si i tak cením. Když zemře Kentaur se společnou krví, cítíme to v naší magii. Můj otec zemřel jen před několika málo okamžiky," odpověděl Firenze.

„To je mi líto. Neznám vaše zvyky a snad tě neurazím, ale upřímnou soustrast," sklonil Hadrian hlavu.

„Děkuji," odpověděl Firenze a zbytek cesty nikdo z nich již nepromluvil.

Návrat na bojiště provázelo hřejivé přivítání od všech přítomných, asi nejradostnější ze všech byla Shirsen, Melzekova dcera, která se mu s výkřikem vrhla kolem krku. Melzek ji musel chvíli uklidňovat, než jej pustila ze svého sevření.

Hadrian to celé pozorovat s pobaveným zaujetím, ale jen do chvíle, než si před něj Shirsen klekla a objala jej do svého drtivého sevření.

„Děkuji ti, zachránil jsi život mého otce a já udělám všechno, abych tento dluh splatila," prohlásila a aby toho nebylo málo, chytila jeho tvář mezi své dlaně a krátce jej políbila.

„Ehm, Shirsen, kroť se prosím. Na tohle je ještě mladý," káral Melzek svou dceru, ačkoliv se díval opačným směrem a snažil se dělat, že nic neviděl.

„Vyvolený a tvůj zachránce si nezaslouží nic jiného, otče. Polibek je to nejmenší gesto mých díků. Kdybys zemřel, nechci ani pomyslet na to, k čemu by mě Bane nutil," bránila se hned Shirsen.

„Vidím, že starší ženy se na tebe jen lepí. Nejdříve ta Rothschildová z výtvarné soutěže, pak je tu Rosierová ze Zmijozelu a nyní náčelníkova dcera. Kdyby byla z klanu, který by začínal písmenem R, myslela bych si, že je to nějaké spiknutí," rýpla si do něj Tamara, která se nedokázala přestat usmívat a on věděl, že to není poprvé, co od ní o tomhle uslyší.

„Hlavně se o dnešních událostech nezmiňuj v Bradavicích. Nepotřebuji, aby si nás Brumbál zavolal na kobereček kvůli naší návštěvě Zapovězeného lesa a boji proti Hagridovým Akromantulím. Jak mohl někdo dovolit existenci kolonie lidožravých pavouků v blízkosti školy, to nepochopím," zakroutil Hadrian hlavou.

„Bude lepší, když svého kamaráda poslechneš, Vyvolená. Již před padesáti lety jsme varovali bývalého ředitele Bradavic, že Akromantule jsou pro náš les nebezpečné. Nejenže bylo naše varování ignorováno, Hagrid Aragogovi pořídil i družku, aby se mohl rozmnožovat. Albus Brumbál naše varování odbyl se slovy, že Zapovězenému lesu prospěje diverzita obyvatel. A než řekneš, že je tu i Ministerstvo Kouzel, tak to je marný boj, neboť to nás pokládá za zvířata s téměř lidskou inteligencí," odplivnul si Melzek.

„Pokud budete chtít pomoci s bojem proti těm potvorám, jsem všemi pro! Sice nehodlám zopakovat svůj poslední útok s mega velkou ohnivou koulí, ale ráda svět zbavím dalších monster," prohlašovala Tamara zapáleně.

„Náš konflikt se na nějaký čas umlčí. Obě strany utržily jisté ztráty a všechny naše klany byly zasaženy. Nejdříve musíme zajistit bezpečný úkryt pro naše rodiny, poté můžeme začít jednat o útoku na Aragogovu kolonii," odpověděl Melzek, ale jejich pomoc přímo neodmítl.

„Náčelníku Melzeku, žádám o povolení se vrátit ke svému klanu, abych začal s přípravami na poslední rozloučení s otcem. Sám jsem si také vědom toho, že nejsem hoden vést klan Stargazerů, proto Starší požádám o povolení naše klany spojit pod vaše vedení," požádal Firenze.

„Jdi, Firenzi. Až se zde všechno ustálí, osobně dorazím vzdát hold tvému otci, který byl velice moudrým náčelníkem a mým dobrým rádcem," řekl Melzek a provedl gesto, kterým mu vzdal hold.

„Vám dvěma jsme všichni velice vděční za pomoc, ale není dobré, abyste v lese zůstávali déle, než je nutné. Zvuky boje jistě dolehly až do hradu a Hagrid nebo samotný Brumbál jsou již na cestě, aby se ujistili, že Bradavicím nic nehrozí. Až přijde vhodná doba, pošlu pro vás, abychom provedli oficiální ceremoniál vašeho jmenování Přátel Kentaurů," řekl Melzek k Hadrianovi s Tamarou.

„My také mnohokrát děkujeme za šanci, kterou jste nám dal, náčelníku Melzeku. Nechť vám hvězdy svítí na cestu života," poklonil se Hadrian a Tamara jej napodobila, než k ní natáhl ruku a oba dva teleportoval do jiné části Zapovězeného lesa.

„Kde to jsme? Myslela jsem, že se vracíme do hradu?" zajímala se hned Tamara a Hadrian pouze ukázal na několik spadaných stromů. Na první pohled bylo poznat, že nespadly z přirozených důvodů, protože zlomová část byla zčernalá, otrávená.

„Akromantule se naučily, jak používat svůj jed k otrávení stromů, aby tak na Kentaury připravily pasti. Pokud budeme chtít pomoci v eliminaci této hrozby pro obyvatele Zapovězeného lesa i Bradavic, musíme si o nich zjistit naprosto vše, co je možné. Já s nimi mám již trochu zkušeností z Kvikálkovského lesa, kde jsem měl Dungeon s těmito monstry," vysvětloval Hadrian a jeho pozornost na sebe upoutal nepatrný pohyb na kmeni jednoho stromu.

„Strašilky?" optala se překvapeně Tamara, která si myslela, že vidí něco, čím se někteří sběratelé velice rádi vychloubali.

„Ne, Kůrolezové. Rovnou celá rodinka," identifikoval Hadrian drobné magické tvory, kteří byli známí pro svou ochranu stromů vhodných pro hůlkové dřevo.

„Takže ti pavouci nezaútočili jen na Kentaury, ale ničí domovy i všem ostatním?" ujišťovala se Tamara a Hadrian jen přikývnul, než se mírně zohnul nad pětičlennou rodinkou Kůrolezů.

Největší z nich, jejich otec, se postavil do obranné pozice a výhružně na něj zvedl své přední nohy, což Hadrianovi na tváři vykouzlilo lehký úsměv.

„Omlouvám se, pokud jsme vás vystrašili, ale nechci vám nijak ublížit. Je mi líto, že jste přišli o svůj domov, ale pokud budete chtít, mohu vás vzít do Magického lesa, kde budete v bezpečí," nabízel jim a pomalu natáhl ke kmeni ruku dlaní vzhůru.

Otec Kůrolez si jej nějakou chvíli prohlížel a rozhodoval se, jestli mu bude věřit nebo ne, když se jeho nejmladší potomek vydal z bezpečí za jeho zády a během několika okamžiků již běžel po Hadrianově natažené ruce až na jeho rameno, kde mu něco velice vysokým hláskem řekl do ucha.

„Ano, můj les je bezpečný a bez chlupatých pavoučích nestvůr," řekl a během chviličky nejmladšího Kůroleza napodobil i zbytek rodinky.

„Tamaro, chceš jít se mnou nebo tady na pár minut počkáš?" optal se Hadrian své kamarádky.

„Vracím se na kolej. Ačkoliv je má magie plně obnovená, jsem stále unavená. Nezapomeň na to, že hodlám Fay se Sam pozvat do své vlastní skupiny, takže si svůj vstup na Hřbitov Nemrtvých nechám pro naše potřeby," oznámila mu ještě, než se teleportovala zpátky do bezpečí hradu.

Hadrian jen zakroutil hlavou a následně zmizel ve víru sněhových vloček, jen aby se objevil ve středu Magického lesa, který mu díky Gaie patřil. Hned jej zasáhla vůně a čistota vzduchu, který se zároveň pomalu plnil volnou magií. Nejmladší z Kůrolezů něco radostně zapištěl a pohotově ukázal na jeden ze stromů, který byl součásti kruhu.

„Vítejte v mém Magickém lese. Kromě normálních stromů zde naleznete i tři speciální stromy, které se jinde na Zemi nenachází," oznámil jim a vydal se ke stromu, na který nejodvážnější z pětice Kůrolezů ukazoval.

Sotva ke stromu natáhl ruku a položil na něj dlaň, rodinka magických tvorů opustila jeho rameno a energeticky se pustili do průzkumu svého nového domova. Sotva se poslední Kůrolez dotkl Arcaboru, objevilo se mu oznámení o postupu jednoho ze svých starších úkolů, přesněji sériového úkolu, ve kterém měl do Magického lesa přemístit dva prospěšné druhy magické fauny a pět druhů magických keřů.

Proč se nerozhlédnu po Zapovězeném lese a nesplním vedlejší cíle? Potřebný počet sazenic Arcaboru budu mít až na konci ledna, ale to neznamená, že na zbytek úkolu musím čekat stejně dlouho. Pomyslel si a bez dalšího rozmýšlení se teleportoval zpátky do Zapovězeného lesa.

V Zapovězeném lese Hadrian strávil další hodinku a půl, během které našel tři druhy magických keřů. Dva z nich produkovaly listy, které se daly použít při výrobě léčivých čajů, zatímco ten třetí měl jedovaté květy, které se zase používaly asi v tuctu protijedů.

Neboť nechtěl Hadrian v lese strávit celý den, rozhodl se vrátit zpátky do hradu, ale těsně před tím, než se hodlal teleportovat, na něj z nedalekého keře vyběhla menší Akromantule s nějakým drobným stvořením v kusadlech.

To, že tento odvážný arachnid nepřežil jedinou sekací kletbu, se není třeba ani zmiňovat. Hadrian se spíše sehnul k mrtvole, aby si prohlédl, co to onen magický pavouk ulovil. K jeho překvapení, se drobná bytost vymanila ze sevření mrtvého monstra a vrávoravě se zamáváním křidélek vzlétla do vzduchu.

„Keřová Víla? Neskutečné," žasl Hadrian nad tím, co spatřil a hned, jak promluvil, se víla otočila jeho směrem.

Chvíli na sebe jen tak oba hleděli, než mu přátelsky zamávala a ukázala, aby ji následoval. Sice se chystal Zapovězený les opustit, ale odmítal nechat Keřovou Vílu bez pomoci, proto ji bez problému následoval.

Jejich cesta netrvala dlouho a Hadrian stanul před skupinkou keřů, až na jeden byly všechny zničené a on mohl vidět i několik mrtvých bytůstek. Keřová Víla, kterou zachránil před stejným osudem, se rychle vydala ke svým padlým druhům, aby se ujistila, jestli někdo z nich nežije, ale Hadrian nepotřeboval vidět křišťálově se třpytící slzy, aby zjistil pravdu o jejich osudu.

Překvapilo jej ale to, že jakmile jediná křišťálová slza dopadla na tělo mrtvé Keřové Víly, se tělo změnilo na hromádku zlatavého prachu, který si poslední přeživší Keřová Víla schovala do miniaturního bezedného váčku.

Keře, pod kterými ležely, jsou také zcela bez života. Jediný keř, který stále žije, je z poloviny otráven jedem a nebude to trvat dlouho, a i on s poslední Keřovou Vílou zemřou. Zhodnotil situaci Hadrian, než aktivoval Léčení Živlem Vody. Doufal, že když je schopen léčit živé tvory a odstranit Akromantulý jed, dokáže stejným způsobem vyléčit i tento keř. Problém byl, že ačkoliv se mu podařilo zastavit šíření jedu do zdravých částí keře, nebyl schopen uzdravit tu část, která již byla zasažena.

Své snažení zastavil ve chvíli, kdy Keřová Víla přilétla před jeho obličej a dlaní se jej dotkla na čelo v místech, kde se dle některých nacházelo třetí oko. Než se nadál, v mysli se mu objevilo mnoho nových pocitů a vědomostí. Keřová Víla nebyla schopná běžné komunikace, ale dokázala k němu promlouvat skrze pocity a vědomosti.

Jakmile se od něj vzdálila, Hadrian chápavě přikývnul a přestal s léčbou keře, který začal pomocí sekací kletby osekávat od otrávených či mrtvých částí. Celý proces mu trval několik minut, protože si dával velký pozor na to, aby keř neochudil o zdravé části. Nakonec celý keř i s okolní půdou vyzvedl do vzduchu a společně s Keřovou Vílou je teleportoval do Magického lesa.

Ačkoliv Keřová Víla přišla o necelou polovinu svého keře, a tudíž životní energie, magie přítomná v jeho Magickém lese se postarala o velice rychlou regeneraci toho, co bylo ztraceno. Hadrian z nově získaných vědomostí věděl, že jakmile její keř plně dospěje, začne Keřová Víla s rozséváním speciálních semínek, ze kterých se jednoho dne zrodí další keře a Keřové Víly. Jediná věc, která k tomuto byla třeba, byla silná a neposkvrněná magie a té bylo v Magickém lese dostatek.

Hadrian po zasazení keře pobaveně sledoval, jak se rodinka Kůrolezů přišla podívat na nového obyvatele lesa a nejmladší z nich dokonce přispěchal Keřovou Vílu přivítat. V té chvíli byl Hadrian také svědkem pozoruhodné magie, kterou od Kůrolezů nečekal.

Z těla nejmladšího Kůroleza se ke keři rozlétl světle zelený mlhavý obláček, který po spojení s keřem, zajistil jeho extrémní růst. Před očima se mu keř rozrostl do maximální velikosti a nejenže se na něm urodilo množství bobulí, které se používali k výrobě Skřítkovského vína, ale i rozkvetly i tři speciální květy v jejichž středu mohl spatřit křišťálová semínka.

Keřová Víla sáhla do svého bezedného váčku a na každé z nich vysypala hrst zlatavého prachu. Jakmile semínko pohltilo zlatavý prach, odpojilo se od svého květu a v neviditelném vánku odlétlo na vhodné místo k zakořenění, které netrvalo nijak dlouho a Hadrian žasl nad tím, jak v okolí velkého keře vyrostly tři menší keříky. Ty se k jeho úžasu zformovaly do tvaru malého vejce, které začalo slabě pulzovat magií.

Keřová Víla se jej opět dotkla ve středu čela, aby mu předala své pocity štěstí a naděje, než mu předala vědomosti o tom, že další Keřové Víly se zrodí během dalšího měsíce. Když se od něj vzdálila, hluboce se mu poklonila, než odlétla ke Kůrolezovi, kterého posypala velice malým množstvím zlatavého prachu. Tento prach se mu shluknul na hlavičce, kde vytvořil drobný znak zlatavého krystalu, což z něj dělalo strážce keřů Keřových Víl.

Hadrian se po této podívané vrátil do Zapovězeného lesa s novou energií a odhodláním. Ke splnění jednoho ze dvou vedlejších cílů sériového úkolu mu chybělo získat už jen pouze jediný magický keř. Naštěstí nemusel hledat příliš dlouho a kousek od místa, kde zachránil Keřovou Vílu, našel speciální keř, jehož listy zachytávaly vlhkost ze vzduchu a měnily jí na kapičky vody, které visely na spodní straně listů. Tento keř byl jedním z nejdůležitějších zdrojů vodu pro Keřové Víly a Hadrian neváhal s jeho transportací do svého Magického lesa.

oooOOOooo

Po návratu ze Zapovězeného lesa do Bradavic, se Hadrian vrátil na svou kolej. Původně chtěl navštívit Hřbitov Nemrtvých, ale tuhle část plánů nakonec zamítl. Blížil se konec měsíce a on musel vytvořit prostory k tomu, aby měl kde trénovat hru na piano a kytaru. Také ostatním slíbil, že jim zařídí prostory k jejich výtvarné tvorbě.

Proto po sprše a lehké snídani zasedl za pracovní stůl a dal se do práce. Již nějakou dobu přemýšlel nad tím, jak by taková místnost mohla vypadat, a to včetně vstupu. Neboť jeho dovednost Tvorba Dimenze byla stále na malém levelu a prostor byl omezený, rozhodl se vytvořit hned několik samostatných dungeonů, které hodlal propojit skrze jediný dungeon, kde se měly nacházet portály do těchto speciálních dungeonů.

Prvně se pustil do portálového dungeonu, který byl tvořen ze dvou kruhovitých místností. Hlavní místnost měla obsahovat vchod a místo pro portály do specifických dungeonů, zatímco menší místnost pod tou hlavní byla určená pro budoucí úpravu dungeonu. Tato kontrolní místnost obsahovala i speciální podstavec s knihou pro jména všech, kterým hodlal do dungeonu povolit vstup.

Portál do tohoto portálového dungeonu měl být dva metry vysoký a metr široký obraz. Původně chtěl vytvořit pouze jeden, ale rozhodl se, že jich vytvoří hned pět, aby je mohl umístit v různých částech hradu. Tímto způsobem hodlal vytvořit i možnost rychlého cestování mezi různými částmi hradu, hlavně s ohledem na vstupy do všech čtyřech kolejí.

Prvně vtvořil je jeden prázdný obraz, který ale rychle zaplnil svou nejnovější malbou toho, jak Kůrolez použil svou speciální magii k léčbě keře Keřové víly, ze kterého se následně zrodilo několik dalších keříků.

Jakmile tento první obraz dokončil, po jeho vzoru nechal vytvořit další čtyři portály, které byly propojené se svými vlastními dveřmi v Portálovém Dungeonu. Hadrian byl naštěstí připraven na to, že se v budoucnu budou v tomto dungeonu objevovat další portály, a tak se kruhovitá místnost měla automaticky zvětšovat podle počtu dveří/portálů.

Obrazy budu muset umístit dostatečně blízko ke vstupům na všechny koleje, ale zase tak, aby nebyly na očích a z dohledu všech ostatních obrazů. Naštěstí nejsou očarovány tak, aby dovolovaly vstup z jiných obrazů. Pomyslel si, a protože byl čas na oběd, vydal se do Velké Síně, kde byla snad polovina školy.

Zcela náhodou narazil na Deana, se kterým se hned pustil do řeči o tom, co by v umělecké místnosti mělo být všechno za vybavení. Sice hodlal vytvořit tento dungeon podle uměleckého ateliéru, který pro něj Raina připravila ve svém domě, ale chtěl znát názor i někoho dalšího.

Během oběda, kdy se Hadrian posadil k Nebelvírskému stolu, aby mohl s Deanem v klidu mluvit, si vysloužil velké množství nevěřícných i nenávistných pohledů. K Deanovi a Hadrianovi se po pár minutách přidaly i Tamara s Fay a Sam, přičemž všichni se v klidu bavili o svých zkušenostech s výtvarnou výchovou na základní škole.

Jejich diskuse nicméně skončila v okamžiku, kdy se do Velké Síně přiřítil hladový Ronald Weasley. Ještě se stačil posadit a natáhnout pro první porci jídla, když si všimnul, kdo to proti němu sedí.

„Aaaaah!" vykřikl překvapeně a pokusil se vyskočit na nohy. Problém byl, že všichni studenti seděli na dlouhé lavici a jak zrzek vyskočil a pokusil se udělat krok zpátky, přepadl dozadu a se zaduněním dopadl na tvrdou zem.

„Hahahahaha," rozesmála se hned Tamara nad Ronaldovou reakcí a nebyla jediná.

Nejméně půlka Nebelvírského stolu smála na celé kolo, zatímco studenti Mrzimoru a Havraspáru se snažili své pobavení skrýt. Reakce Zmijozelských studentů byla rozporuplná. Někteří stále vraždili Hadriana svým pohledem za to, že si dovolil sedět u jiného stolu, zatímco jiní se potěšeně ušklíbali nad tím, co se Ronaldovi stalo, jedny to pak vůbec nezajímalo a pak tu byli tací, kteří se snažili tvářit neutrálně nebo lhostejně, ačkoliv ne všem se to vedlo.

„Co se to tu děje?" optala se profesorka McGonagallová, která dorazila v okamžik, kdy se většina studentů začala smát.

„Nic, paní profesorko, jen jsme se smáli Weasleyho reakci," odpověděla Tamara, která se stále chvilkami smála.

„Pane Weasley, vstávejte a neválejte se tu po zemi!" vyzvala jej profesorka.

„H-had, zasranej had u našeho stolu!" vykřikl Ronald a ukázal na Hadriana.

„Deset bodů z Nebelvíru za vaši vulgární urážku jednoho z vašich spolužáků, pane Weasley," potrestala jej okamžitě McGonagallová a nebyla vůbec spokojená s tím, že musela své vlastní koleji odebrat kolejní body.

„Pane Potter-Blacku, proč nesedíte u svého kolejního stolu?" optala se jej.

„Protože nemám přátele jen ve Zmijozelu, ale ve všech kolejích, profesorko. Navíc sezení u jiných kolejních stolů není zakázáno, ale naopak podporováno, aspoň tak jsem to četl ve školním řádě. Pokud jsem četl špatně, velice rád se nechám poučit," odpověděl Hadrian a sledoval, jak profesorka Přeměňování svádí vnitřní diskusi sama se sebou.

„Máte pravdu, pane Potter-Blacku. Pokud bude ale vaše přítomnost rušivým elementem pro studenty mé koleje, budete požádán o to, abyste se vrátil ke svému kolejnímu stolu," prohlásila nakonec a byla připravená se vydat na své vlastní místo, ale Ronald měl jiné plány.

„To nemyslíte vážně! Jste ředitelka naší koleje, jak můžete dovolit, aby ten slizký had a budoucí Temný Lord mohl sedět u našeho stolu!? Každý ví, že Zmijozel je plný Smrtijedů a není jediný Zmijozel, který by nepraktikoval černou magii!" vykřikoval Ronald na celé kolo.

„Zdá se, že Weasley má skutečně dutou hlavu, jinak by jeho pád na zem tolik nezaduněl. Mezi profesory jsou nejméně tři bývalí studenti Zmijozelu a všemi oslavovaný Merlin Ambrosius byl také studentem Zmijozelu. Pokud se nepletu, jeho vlastní babička Cedrella Blacková byla studentkou Zmijozelu," řekl Hadrian pobaveně, přičemž Ronald zrudl jako rajče od hlavy až po paty. Dokonce začal nabírat odstíny fialové, jak se vněm hromadil veškerý vztek.

„To by stačilo. Jděte se posadit, pane Weasley, a ještě jedno jediné slovo, tak si vysloužíte školní trest se školníkem Filchem. Pane Potter-Blacku, vaše rýpavé poznámky si prosím nechte pro sebe, nechci řešit více problémů, než běžně řeším," varovala jej profesorka a odvedla Ronalda až na konec Nebelvírského stolu, aby ne něj měla velice dobrý výhled.

„Doufám, že máš pro nás nějaký program, protože jakmile se vrátíme na kolej, budeme muset poslouchat jeho hlasité řeči o tom, jak je Zmijozel kolejí temných kouzelníků a čarodějek," řekl Dean.

„Proč ho někdo neumlčí, když vám tak leze na nervy?" nechápal Hadrian.

„Protože se ten idiot ohání Brumbálovým jménem na všechny strany. McGonagallová mu to jeho chvástání na chvíli zarazila a sebrala mu i body, ale o hodinu později se vrátil na kolej se všemi body nazpět a od té chvíle McGonagallová neřekla ani slovo na jeho chvástání," přidal se Seamus, který seděl jen kousek od nich.

„Naštěstí nás příliš dlouho neotravuje a vždy zmizí za Longbottomem, kterého prohlašuje za Vyvoleného a Brumbálova nástupce. V pokoji jsem ho zaslechl, jak se chlubí Smithovi, že mu Grangerová dělá všechny úkoly, tak má čas na hraní šachu nebo čtení si o famfrpálu," povzdechl si Dean. „Nechme Ronalda být a spíše se vraťme k té umělecké místnosti, kterou pro nás připravuješ," řekl ještě a Hadrian přikývnul.

Po obědě se Hadrian vrátil na kolej do své pracovny, aby mohl dokončit tvorbu Umělecké Místnosti, kterou hodlal vybavit veškerým nábytkem a nejrůznějšími stojany na malování. Rozhodl se, že veškeré papíry, pergameny a jiné pomůcky si budou muset všichni přinést vlastní nebo je na žádost později dokoupí.

Hudební Místnost byla o něco snazší na tvorbu, protože kromě hudebních nástrojů stačilo vytvořit speciální o trochu vyvýšená pódia, která byla obklopena tišící bariérou, aby se více trénujících studentů navzájem nerušilo. Tuhle bariéru bylo možné samozřejmě deaktivovat, pokud by někdo chtěl hrát pro publikum.

Oba tyhle dungeony měly vlastní koupelnu se záchodky pro dívky i chlapce, aby nikdo nemusel opouštět tento speciální prostor a hledat záchody ve zbytku hradu.

Neboť se mu tohle povedlo zvládnout ještě dlouho před večeří, pustil se do tvorby dalšího dungeonu, tentokrát chtěl vytvořit něco na motivy společenské místnosti, ale pro všechny své přátele z různých kolejí. Zároveň měla tahle místnost sloužit i ke studiu, proto jednu celou zeď pokryl policemi k uložení knih.

Část Studijní Místnosti byla věnovaná ke studiu, takže nemohly chybět ani stolečky pro studium nebo psaní esejí, zatímco větší část místnosti byla věnována relaxaci a odpočinku. Hadrian tam vytvořil několik šachových stolků, jeden větší stůl na karetní hry, ale nezapomněl ani na čajové stolky, kuchyňský kout k přípravě občerstvení a větší krb, ve kterém měl plápolat příjemný oheň.

Aby tam nebylo takové ticho, přidal i stolek s gramofonem a polici, kterou hodlal v budoucnu zaplnit gramofonovými deskami. Kdyby bylo po jeho, vybavil by místnost tou nejmodernější technologií, ale aktuálně by těžko vysvětloval, proč v jeho studijní místnosti funguje mudlovská technologie, zatímco ve zbytku Bradavic nikoliv.

Když se blížila večeře, byl spokojen s tím, kolik toho za celý den stihnul. Dokázal získat nový level, splnil s Tamarou úkol, který jim zajistil přízeň Kentaurů ze Zapovězeného lesa a splnil také oba vedlejší cíle pro úkol Magický les. Nyní dokončil i poslední aktuálně plánovaný dungeon pro potřeby jeho přátel.

Nicméně to nebylo všechno, co měl v plánu. Během vytváření Studijní Místnosti přišel s nápadem, že by na Portálový Dungeon mohl později napojit i dungeony s vlastním dojem, posilovnou, plaveckým bazénem a saunou, tělocvičnou a hernou. Díky tomu, že každá tahle místnost měla mít svůj vlastní prostor, si mohl dovolit nešetřit místem.

Než se vydal na večeři, vstoupil do kontrolní místnosti Portálového Dungeonu, kde do knihy hostů zapsal seznam jmen. Včetně jeho vlastního jména, se tam během chviličky nacházelo celkem čtrnáct jmen a on počítal, že v budoucnu se tohle číslo ještě zvětší.

Aby během večeře všem ve Velké síni ukázal, že to se svými přáteli myslí zcela vážně, posadil se k Havraspárskému stolu, kde se hned pustil do řeči s Michaelem a Stephenem, kterým oznámil, že má téměř všechno připravené k odhalení umělecké i hudební místnosti pro jejich potřeby.

„A je to zcela podle školních pravidel? Pokud Brumbál nařídil jejich zrušení a zakázal do nich přístup, jistě bude mít problém, pokud odhalí, že něco takového používáme?" zajímal se Stephen, který měl z Brumbála menší respekt.

„Nemusíš se ničeho bát. Přístup do těchto místností budou mít jen ti, které tam osobně pozvu. Nikdo jiný se tam nikdy nedostane, ať už by se snažil jakkoliv. Navíc existuje hned pět možných vstupů a východů, takže se nám trochu usnadní cestování z různých částí hradu," mrkl na ně, ale více podrobností si nechal pro sebe.

„Už se nemůžu dočkat. Jen je škoda, že je venku tak hnusné počasí, jinak bych si šel dneska zakopat s míčem," podíval se Michael na oblohu, která byla od oběda zamračená a již několik hodin mrholilo.

„Dean by s tebou jistě souhlasil," ušklíbl se Hadrian a věděl, že tělocvična, bazén se saunou a dojo bude jeho dalšími projekty.

„Kdy nám hodláš tyhle prostory ukázat?" optal se Stephen na tu nejdůležitější věc.

„Zítra ráno po snídani to bude všechno připravené," odpověděl pohotově a sledoval, jak je Hermiona velice pozorně sleduje.

Naštěstí byla dostatečně daleko, aby je nebyla schopná slyšet, ale i tak se mu její pozornost nezamlouvala, hlavně když ji nejméně dvakrát chytil, jak se tázavě dívá Brumbálovým směrem.

Hermiona je celkem inteligentní a bystrá, když se jí zachce a nemá hlavu v nějaké své knize. Jistě nebude trvat dlouho a všechna svá zjištění vyslepičí řediteli nebo McGonagallové. Budu si muset projít specifická pravidla, ale mám jistý nápad, jak pro naši skupinku získat dostatečnou ochranu před ní i méně přátelskými členy profesorského sboru, hlavně Brumbálem a jeho poskoky. Pomyslel si Hadrian a během zbytku večeře začal plánovat, jak to celé provede.

oooOOOooo

29. 9. 1991:

Jak včerejšího večera Hadrian slíbil, ukázal všem svým přátelům jeden ze vstupů do Portálového Dungeonu. První obraz totiž umístil hned vedle tajné chodby, která vedla z přízemí do šestého patra hradu. Nejlepší na tom bylo, že tahle tajná chodba byla docela známá mezi velkou částí studentů, takže nikomu nepřišlo divné, když jich pár prošlo náhodným obrazem.

Jakmile se všichni objevili v dungeonu, ukázal jim pětici zrcadel, které představovaly východy. Na ploše zrcadel bylo také velice dobře vidět, co se děje v místech, kam umístil všech pět obrazů, přičemž nad zrcadly byly také krátké popisky toho, kde byly obrazy umístěny.

„Tohle je geniální! Místo toho, abych chodil tolik schodů a trvalo mi to do Velké síně několik minut, můžu projít obrazem kousek od naší koleje a poté vyjít obrazem v přízemí a celá cesta mi zabere jen minutu," usmíval se Stephen na celé kolo a nebyl jediný.

„To je dobrý nápad," přikývnul Blaise, který se rozhlížel kolem sebe a hodnotil nejen své okolí, ale i všechny přítomné.

„Tohle je jen začátek. Jistě si všimnete, že na zdech je plno volného místa a aktuálně zde existují jen další tři zrcadla. Ty vedou do Umělecké Místnosti, Hudební Místnosti a Studijní Místnosti," ukázal jim a postupně jim každou místnost ukázal a vysvětlil její účel, pokud to někomu nebylo jasné.

„Konečně! Už jsem myslel, že nebudu mít šanci se vrátit k tréninku hraní na piano," prohlásil Justin potěšeně a rychlým krokem překonal vzdálenost mezi skupinkou studentů a jedním ze tří pian. Na zkoušku se tam posadil a zkusil zahrát několik tónů, než se pustil do prvního songu na rozehřátí.

„Každé vyvýšené pódium s hudebními nástroji má kolem sebe speciální bariéru, kterou lze aktivovat a deaktivovat na tomhle kontrolním panelu. Aktivace si vždy vezme trochu magie, ale ne víc, jak běžné kouzlo Lumos," vysvětloval jim Hadrian a názorně jim to i předvedl.

„Vidím, že je tu velký výběr z nejrůznějších hudebních nástrojů. Vždy jsem se chtěla naučit hrát na harfu," prohlásila Sally-Anne, která byla součástí Justinovy skupinky přátel v Mrzimoru.

„Poznávám piano, flétny, harfu, kytary, housle a bubny, ale mé vzdělání je po hudební stránce velice omezené," poznamenala Dafné, která skrytě žasla nad tím, co Hadrian objevil.

„U každého nástroje je i příručka toho, jak se na něj hraje a tréninkový sešit s hudbou vhodnou pro daný nástroj. Osobně jsem pokročilý ve hře na piano a začátečník ve hře na kytaru. Rád bych se časem naučil hrát i na housle nebo na čelo," ukázal Hadrian na pár specifických nástrojů.

„Hej, škoda že tu nemáš elektrickou kytaru, to by byl docela nářez," prohlásil Dean, který nebyl po hudební stránce příliš nadaný, ale to mu nijak nevadilo.

„To by byl, ale oba víme, že většinu času budeš trávit v Umělecké Místnosti," ušklíbl se Hadrian.

„To si piš! Během posledního měsíce jsem dostal mnoho nápadů a hodlám pro své sestry namalovat obrazy s magickými tvory, hlavně jednorožci a tak podobně," přikyvoval souhlasně.

„Ráda bych upozornila, že je to možné porušení mezinárodního Zákona o Utajování?" ozvala se Dafné, která nechtěla, aby se někdo z nich zbytečně dostal do problémů se zákony kvůli nevědomosti.

„Dafné, naše světy možná žijí odděleně a kouzelnická společnost se pokusila zničit veškeré známky a důkazy o existenci magie, ale mezi mudly přežilo extrémní množství příběhů, mýtů, bájí a legend o nejrůznějších magických tvorech. Jakýkoliv mudla ti bez problému odpoví na to, co je to drak, kentaur, jednorožec, chiméra a tak dále. Samozřejmě neznají všechny magické tvory, ale jistou část určitě. Faktem sice je, že tyhle stvoření pokládají jen za pohádky a mýty, které si někdo vymyslel a nezakládají se na skutečnosti, ale i tak najdeš mnoho takových, kteří v jejich existenci věří nebo si přejí, aby byli skuteční," vysvětloval Hadrian a nebylo mudlorozeného, který by s ním okamžitě nesouhlasil.

„Měla jsem za to, že tyhle vědomosti se šíří jen mezi rodinami mudlorozených a vůdci mudlovských států, které Ministři Kouzel musí o naší existenci informovat," řekla a Tracey ji objala kolem ramen.

„Hej, nic si z toho nedělej. Má matka je mudlorozená, ale také toho o mudlovském světě tolik nevím, když jsem vyrůstala po tvém boku. Jsem si jistá, že všichni tady nás jistě rádi něčemu novému naučí nebo nás odkáží na knihy, ve kterých budou odpovědi na naše otázky," prohlašovala a Hadrian jim ukázal, aby jej následovali do poslední místnosti.

„Vítejte ve Studijní a Společenské Místnosti. Police jsou zatím prázdné, ale již plánuji jejich zaplnění potřebnými knihami a učebnicemi. Než se všichni ale vydáte ke svým zálibám, rád bych vás požádal o menší pomoc. Tohle všechno je zabezpečené tak, aby se sem nedostal nikdo jiný, než koho pozvu. Nedělám si proto iluze o tom, že to tu zůstane tajemstvím příliš dlouho, hlavně když vás někdo uvidí mizet v obrazu, který pro ně samotné bude nepřístupný. Nastudoval jsem si proto jistá pravidla a připravil tuhle petici pro založení oficiálního školního klubu, který jsem jednoduše nazval Studijní Klub. V rámci petice budu žádat i přístup do speciální místnosti v Knihovně, která je určená pro studium podobných klubů a skupinek. Když budeme členové oficiálního klubu a budeme mít i oficiální místnost na scházení se, nebudeme čelit tolika otázkám bez přijatelných odpovědí," vysvětloval jim všem a ukázal na pergamen, kde již bylo jeho vlastní jméno.

„Budeš potřebovat podpisy nejméně dvou profesorů a jednoho ředitele koleje. Klub musí mít i nějakého sponzora ze strany profesorů," prohlásil Blaise a všichni se na něj překvapeně otočili.

„Co? Již před nástupem do Bradavic jsem uvažoval o založení Pokerového Klubu, a tak jsem si zjistil všechno, co je k jeho založení potřeba," vysvětloval Blaise na svou obhajobu.

„Pokud budeš chtít, můžeme si Poker zahrát přímo tady," ukázal Seamus na karetní stůl.

„Výborně! Již je mi jasné, kde budu trávit svůj volný čas," zaradoval se Blaise.

„Jak jsi tohle všechno našel a zařídil?" divila se Samantha.

„Kouzelník nikdy neprozrazuje všechny své triky," mrkl na ní Hadrian a sledoval, jak si každý našel své místo a v klidu se mezi sebou začali bavit o společných zájmech, tedy až po tom, co se podepsali na petici o založení Studijního Klubu.

„Už jsi se rozhodl?" optala se jej Tamara po tom, co se všichni rozešli a oni dva zůstali u jednoho stolečku sami.

„Dneska večer je zasedání Obchodní Komory. Rád bych, aby ses jej zúčastnila, ostatně máš podíly v některých podnicích, které jsem do Ouroborose zařadil. Bylo by vhodné, abys patentovala svůj protijed na Mozkomorův Dech a dala tak Erice možnost jej prodávat ve Světě Lektvarů, kdyby na to přišlo. GrimClaw by měl také připravit speciální Kodex, který by měl ochránit vědomosti o našem Daru před těmi, kteří by měli mít podezření o jeho pravé podstatě. Po této schůzce nechám Sam s Fay podepsat Kodex, takže je budeš moci následně pozvat do své Skupiny," vysvětloval Hadrian své plány.

„Konečně! Ne že bych nechtěla navštěvovat dungeony s tebou, ale máš příliš velký level na to, aby to bylo prospěšné pro nás oba. Hned, jak tě s holkami doženeme, můžeme se vydat do daleko těžších dungeonů, ostatně v počtu je síla," prohlašovala nadšeně.

„Možná máš pravdu, možná ne, to se ještě uvidí, protože mi stále není příjemné někoho takhle ohrožovat," odpověděl.

„Tahle celá společnost je jednou velkou hrozbou pro všechny mudlorozené. Nejsou to všichni, ale značná část ostatních studentů se na nás dívá jako na nějaký odpad, který zde nemá co dělat. Proč se nezeptáš Sally-Anne, proč během posledního měsíce byla na ošetřovně hned třikrát?" argumentovala Tamara s tím, že Abyss není o nic víc nebezpečný než kouzelnická společnost.

„Jak jsem řekl, jen čas ukáže, kdo z nás dvou má pravdu a jestli jsou mé obavy oprávněné nebo ne. Nyní, když mě omluvíš, musím navštívit některé profesory," omluvil se Hadrian, a zatímco se všichni bavili plody jeho práce, on sám se vydal do kabinetu profesora Kratiknota.

Získat povolení ze strany profesorů nebylo tak jednoduché, jak Hadrian doufal, protože většina z nich již sponzorovala nějaký z oficiálních klubů a nikdo nesměl sponzorovat více jak jeden klub. Tyhle problémy jej zavedly k jedinému profesorovi, který žádný klub nesponzoroval.

„Vstupte," ozval se monotónní hlas profesora Historie Čar a Kouzel.

„Ach, pan Pottack, co pro vás mohu udělat?" optal se duch ze svého rozpadajícího se křesla, zatímco nad jeho stolem se vznášel brk, který opravoval eseje studentů.

„Potter-Black, pane profesore," opravil jej Hadrian. „Přišel jsem za vámi s žádostí o založení oficiálního Studijního Klubu. Profesor Kratiknot a profesorka Prýtová se již podepsali, ale ani jeden z nich se nemůže stát sponzorem, protože již pod sebou každý jeden klub mají. V Bradavicích jste jediný profesor, který stále není sponzorem," vysvětloval Hadrian svou situaci.

„Ano, ano, chápu. Co je účelem vašeho klubu? Jistě budete žádat o využití speciálních studijních místností a laboratoří připojených ke Knihovně?" zajímal se profesor Binns a Hadrian si hned všimnul, že tón jeho hlasu se razantně změnil.

„Hlavním účelem je to, abychom měli s přáteli místo, kde se budeme moci v klidu scházet a pomáhat si nejen při studiu, ale i v jiných společných zájmech, jako je hudba nebo umění. A ano, touhle peticí žádám o právo použít jednu ze studijních místností s lektvarovou laboratoří, runovou dílnou, kuchyňkou a toaletou," odpověděl Hadrian, přičemž si jej profesor Binns pečlivě prohlížel.

„Stanu se vaším sponzorem, mladý Zmijozeli. Ale jen pokud se mě optáte na velice důležitou otázku, která bude zároveň i žádostí," odpověděl profesor Binns, který se již nedíval na Hadriana, ale na zeď své pracovny, kde měl velice vzácnou mapu, která se postupně měnila s číslem roku, který se každou sekundou také měnil.

Hadrian tak sledoval vývoj změny podoby Země a překvapeně musel zamrkat, když mapa přeskočila z roku 1991 na rok -3428, ačkoliv po chvilce to byl již jen rok -3423 a tak dále. Počítal s tím, že tohle je vodítko ke správné otázce, kterou měl duchovi položit. Mimo nástěnnou mapu s historickými změnami Země, se na stěně nacházelo i několik obrazů. Jedním z nich ukazoval rozestavěné Bradavice i s mladými Zakladateli a mnoha dalšími pomocníky, kteří u stavby Bradavic stáli.

Všude, kam se Hadrian ve výsledku podíval, mohl vidět důkazy o historických událostech, o kterých by se mohlo běžným lidem pouze zdát. Binns tam měl dokonce i kamennou destičku s detailním vyobrazením nějaké pyramidy se zářivým vrcholem. Pokud četl překlad dobře, destička byla stará dobrých patnáct tisíc let, což by znamenalo, že pyramida na ní byla daleko starší, než je mudlovští vědci datovali.

„Již víte, na co se mě musíte optat, dědici Seleniny krve a Salamadrovy magie?" optal se jej Binns.

„Jistě to bude mít něco společného s vaším předmětem a tím, co jste mi dovolil právě vidět. I váš tón hlasu je úplně jiný než ten ve vašich hodinách, kdy při vašem výkladu usínají téměř všichni studenti. Moje otázka by tedy měla směřovat tímto směrem," přemýšlel Hadrian nahlas a Binns lehce přikývnul, ačkoliv to nemuselo nic znamenat.

„Chcete, aby má otázka byla zároveň žádostí. Prozradil jste, že víte o části mého dědictví, o kterém nikdo jiný nic neví, což naznačuje na fakt, že jste starší, než si všichni myslí. Nikdo by tak dlouho nevyučoval jediný předmět, kdyby k němu neměl velice silný vztah, hlavně když jste duch a kdykoliv jste se mohl opustit tento svět a připojit se ke svým předkům. Všechny tahle fakta ale ukazují na pravý opak toho, jak vypadají vaše vyučovací hodiny. Což mě vede k závěru, že někdo vás nutí vyučovat pouze to, co se mu nebo jim hodí a má otázka s žádostí vás z tohoto stavu může osvobodit, protože se spoléháte na magii rodu, který stál u zrodu tohoto hradu," oznámil mu svou dedukci a mohl sledovat, jak se profesor Binns nepatrně usmívá, zatímco pohled v jeho očích začal pomaličku ožívat.

„Profesore Binnsi, mohl bych vás požádat, abyste od příští vyučovací hodiny začal učit pravou historii naše světa a nejen to, co po vás nadřízení vyžadují?" položil mu Hadrian tu správnou otázku a sledoval, jak se šedivému duchovi vrátila část barvy.

„Vaše žádost bude vyslyšena, mladý pane Potter-Blacku. Bude mi dokonce ctí se konečně vrátit k vyučování mého milovaného předmětu," prohlásil profesor Binns plný života, tedy v takové míře, v jaké mohl být duch živý.

„Pokud mohu, kdo vás proklel, abyste vyučoval jen války mezi kouzelníky a různými magickými rasami, hlavně gobliny?" zajímal se Hadrian a sledoval, jak profesor chytil speciální brk a podepsal jeho petici na založení Studijního Klubu.

„Rudý Král si nepřál, aby se budoucí generace učily o zvycích a tradicích svých předků, neboť takové vědomosti považuje za nebezpečné pro své plány. Jistě se mě pokusí opět ovlivnit nebo zastavit, ale jeho vliv na obyvatele hradu není tak velký, jako vliv těch, kteří mají krev a magii Zakladatelů. Také vám mohu prozradit, že Bradavice jsou spokojené s tím, co jste zatím dokázal a doufají, že jednoho dne se vám podaří zničit veškerý vliv, který zde Rudý Král má a navrátíte je k jejich prvotnímu účelu. Když Zakladatelé budovaly tento hrad, plánovali z něj udělat útočiště a domov pro všechny Děti Magie bez ohledu na jejich původ. Tohle místo mělo být centrem magického umění a vědění, kde by se scházeli a učili všichni z celého světa, aby postupem času stavěli na tom, co Zakladatelé započali," vysvětloval mu profesor Binns a Hadrian fascinovaně poslouchal.

„Takže není pravda, že by Salazar Zmijozel nenáviděl mudlorozené a odmítal je učit, jak nám v dnešní době všichni tvrdí?" ujišťoval se Hadrian.

„Ach, všemi zavržený Salazar Zmijozel. Ne, historie, jak je známá dnes, je jen překroucená propaganda k pošpinění a zničení jeho dobrého jména. Salazar měl předky ze vzdáleného východu, odkud pochází i Dar Hadího jazyka. Jeho matka byla kouzelnice z běžné rodiny, takže v dnešní terminologii by byl jen poloviční krve a nikoliv čistokrevný, jak si někteří odvažují tvrdit. Salazar si během svého života zažil mnoho tragických událostí, jak ve svém dětství, kdy přišel o celou svou rodinu, tak i ve své dospělosti, kdy přišel o svou milovanou ženu i své děti. Jediný spor, který se mezi Zakladateli ohledně dětí z nemagických rodin vedl byl ten, že Salazar je chtěl přivést do Bradavic daleko dříve a dát jim na výběr, jestli zde chtějí zůstat nebo se vrátit ke svým rodinám. Je nutné poznamenat, že kouzelnické rodiny si užívaly vzdělání, které se v té době dostávalo jen malému počtu těm nejvýše postaveným šlechticům a církevním hodnostářům. Běžní studenti pak přicházeli do Bradavic bez hygienických návyků, sotva měly dostatečnou slovní zásobu, a to se nebudeme bavit o jejich neschopnosti číst nebo počítat. Zatímco Salazar chtěl tyhle studenty učit o několik let dříve a dát jim šanci se dostat na úroveň dětí z kouzelnických rodin, ostatní Zakladatelé to pokládali za zbytečnou námahu. Pouze Helga se později přidala na jeho stranu a pomáhala mu s doučováním všech znevýhodněných studentů, ale ani to nestačilo a již krátce po založení Bradavic se studenti začali rozdělovat do sociálních vrstev, které ovlivňují naši společnost do dnešního dne," osvětloval mu historii jednoho ze Zakladatelů, se kterým měl prokazatelné spojení.

„Mnohokrát děkuji za vaši lekci, profesore Binnsi. Již se nemohu dočkat, až budu moci zasednout do lavice na příští hodině Historie," poklonil se mu Hadrian.

„To já bych měl děkovat, mladý Zmijozeli, hlavně když mohu opět svobodně pohlédnout do smaragdových očí tvého rodu. Není na mém místě, abych vysvětlil důvod jejich zbarvení, ale snad přijde den, kdy se vám tohoto vysvětlení dostane a vy tak odhalíte více ze svého dědictví," odpověděl Binns, než mu podal petici a ukázal na dveře své pracovny.

„Děkuji a zatím na shledanou, profesor Binnsi," rozloučil se Hadrian.

Z pracovny profesora Historie Čar a Kouzel zamířil Hadrian rovnou za profesorkou McGonagallovou, které předal již plně závaznou petici. Netvářila se zrovna potěšeně, ale protože splnil veškeré podmínky a nebylo nic, co by mu mohla vytknout, musela jeho petici přijmout a hned mu také umožnit přístup do běžně uzavřené části školní Knihovny.

Společně s madame Pinceovou mu vysvětlily, jak upravovat seznam členů u dveří, aby tam měli přístup skutečně jen ti, které tam pozve. Zároveň jej upozornily na to, že kdykoliv se tam může objevit někdo z profesorů na inspekci, jestli se nevěnují něčemu nekalému.

Hadrian byl rád, že všechno nakonec vyšlo a on i jeho přátele tak byli součástí oficiálního klubu, takže proti jejich aktivitám nemohl nikdo nic namítat. Tedy mohl, ale bez pádných důvodů nebo důkazů o tom, že by se klub věnoval něčemu ilegálnímu, by se jim nemělo nic stát.

oooOOOooo

Po obědě pak strávil Hadrian dost času na své koleji, kde si opět zkontroloval hodnocení starší esejí a vyhotovení těch nejnovějších na příští vyučovací týden. Zároveň byl spokojen s tím, že se mu podařilo splnit další cíl ze sériového úkolu Reputace a Sláva. Nyní mu již chybělo jen ovlivnit výraznou změnu v hodinách Obrany proti Černé magii, ale o to se snad postará madame Pomfreyová s profesorkou McGonagallovou.

Jak se přiblížil večer, Hadrian se ze společnosti svých spolužáků omluvil a zamířil zpátky do svého pokoje, kde se převlékl do polo-formálního oblečení, než aktivoval portál do Zasedací Síně. Ze svého místa poté všem rozeslal oznámení o tom, že první schůze začne za půl hodiny.

Jako první dorazil GrimClaw jen o pět minut později po odeslání oznámení. Pod paží nesl silnou knihu v deskách z nějakého bílého kovu.

„Bílé zlato, má podobné magické vlastnosti jako běžné zlato, ale nemáme pro něj stejné využití. Ze Svěřeneckého Trezoru jsem ti za tuhle Kodex odebral pět tisíc Galeonů," informoval jej GrimClaw.

„I kdyby byla cena jednou tak velká, stálo by to za tu ochranu, kterou jsi mi slíbil, GrimClawe. Odmítám čelit hrozbám Abyssu bez dostatečného času na přípravu, hlavně když čelím hrozbám i z kouzelnické společnosti," řekl Hadrian a podepsal mu smlouvu o zakoupení Kodexu, který měl chránit jeho totožnost The Gamera před zbytkem světa.

„Existují způsoby, jak tuhle ochranu obejít, ale zájmy těchto několik bytostí, které toho jsou schopny, jsou zcela úplně někde jinde. Museli jsme přijít s menším kompromisem ohledně tvého Daru, protože nemůžeme jeho existenci utajit na sto procent, samotná Gaia by to nedovolila. Z tohoto důvodu jsme tvůj Dar pozměnili a každý si bude myslet, že ovládání magie Živlů je to jediné, čeho jsi schopen. Dar ovládat různé Živly koluje mezi obyvateli Země již velmi dlouho, takže na něm nikomu nepřijde nic zvláštního," vysvětloval mu GrimClaw a Hadrian se pustil do studování všeho, co se uvnitř Kodexu nacházelo.

„K aktivaci Kodexu bude třeba sedm kapek tvé krve," upozornil jej ještě a Hadrian bez problému trochu krve záhy prolil.

Efekt mohl vidět okamžitě, protože spatřil nechápavý i překvapený výraz na tváři svého Správce Pokladů, ale jen do chvíle, než jej nechal podepsat aktivovaný Kodex.

„Hej, co se stalo? Proč je můj profil plný informací, které nedokážu přečíst a mám takový pocit, že jsem na mnoho informací zapomněla?" objevila se tam Tamara ani ne minutu po tom, co Hadrian aktivoval Kodex.

„Zde se podepiš a všechny vědomosti se ti hned vrátí," ukázal na Kodex a Tamara jej poslechla.

„Heh, tohle je hned lepší. Vím, že jsi mi říkal, že pomocí nějakého Kodexu hodláš ochránit existenci našeho Daru, ale nečekala jsem, že to bude tak podivné. Mám dovést Sam s Fay teďka nebo až po schůzi?" zajímala se.

„Až po schůzi, pokud tak dlouho dokážeš vydržet. Nyní se posaď, protože nebude trvat dlouho a začnou se objevovat i všichni ostatní," ukázal Hadrian na místo vedle sebe.

„Než dorazí zbytek Rady Ouroborose, mám pro tebe nějaké informace. Odkoupení dluhů rodů, které jsi mi dal, tě bude stát patnáct tisíc Galeonů, přičemž budu schopen vyjednávat o nových podmínkách pro jejich splacení. Talpinové a Medlarové jsou opatrní ve svých financích, takže jednání s nimi budou zdlouhavá. Lord Flint je ale méně opatrný a již porušil několik podmínek u původní smlouvy, takže jsem schopen jeho dluh deseti tisíc Galeonů navýšit až na dvojnásobek.

Nejenže nebude schopen zaplatit takové množství zlata, ale nemá ani dostatek spojenců, kteří by mu pomohli. Budu od něj moci tak požadovat jeho podíl v Denním Věštci, který dělá dvě procenta. Normálně by to bylo víc, než je jeho dluh, ale protože je to v rámci vyrovnání penále, je hodnota tohoto podílu značně snížena. Lord Flint nadále vlastní pět procent Farmy Akromantulýho hedvábí, na které má aktuálně Lucius Malfoy monopol," vysvětloval mu GrimClaw.

„Vyždímej z Flinta všechno, co budeš schopen. Vidím, že Talpin vlastní deset procent Black Ink, což odpovídá hodnotě jeho dluhu. Nabídni mu vymazání dluhu za tento podíl. Co se týče Medlara, nemá téměř nic, co by mě zajímalo. Zkus od něj získat to jedno procento podílu Nimbusu, kdyby na tuhle nabídku nepřistoupil, můžeš z něj dostat cokoliv jiného a následně to vydražit mezi ostatní Správce Pokladů," rozhodl se Hadrian a GrimClaw se na něj potěšeně zazubil.

„Udělám tak, jak si přeješ. Zlato mám použít z Investičního Trezoru?" ujišťoval se ještě GrimClaw a Hadrian nahlédl do svého profilu, aby se ujistil, kolik je tam stále zlata.

„Ne, hned ti předám potřebné množství zlata ze své vlastní kapsy," odpověděl a záhy z inventáře na stůl vytáhl váček s plnou částkou patnácti tisíc Galeonů.

„Výborně. Slečno Dagworth-Grangerová, jakmile dorazí SilverHook, bude mít pro vás nějaké dokumenty k podepsání, abyste se oficiálně stala členkou Obchodní Komory Ouroboros. Jakou funkci vám Hadrian přiřadí, bude již na něm," dokončil GrimClaw všechno, co chtěl toho večera ještě stihnout.

„Tamara se rozhodla, že jako Gamer 2. generace chce mít vlastní skupinu, takže ještě dneska pozve dvě své kamarádky, aby sdílely náš Dar. Již jsem smířený s tím, že jednoho dne nás bude dostatek na to, abych mohl v rámci našeho Daru založit Guildu, která bude mít generační hierarchii. Já zaujmu pozici Guild Mastera, zatímco Gameři 2. generace budou Team Leadeři a Gameři 3. generace budou prozatím běžní členové. To je aspoň mé prvotní rozdělení, které se může kdykoliv změnit a ve výsledku na generaci Gamerů nebude muset vůbec záležet," vysvětlil mu Hadrian.

„Hodláš tuhle Guildu zařadit pod Ouroboros?"

„Ano, Guilda Gamerů bude plnit mnohé funkce v naší Obchodní Komoře. Každý z nás má neomezený potenciál jak v boji, tak sběru a výrobě, záleží pouze na investovaném čase a energii," přikývnul Hadrian.

„A jak nás chceš pojmenovat?" ptala se hned Tamara a Hadrian se ušklíbl nad jménem, které během historie jejich světa vzbuzovalo údiv i strach.

„GrimClawe, uhodneš, na jaké jméno myslím? Ostatně mou rodinnou historii musíš aktuálně znát lépe než já sám," pobídl Hadrian svého Správce Pokladů.

„Jestli myslíš na to jméno, které mám aktuálně spojené s největšími válečníky tvého rodu, tak se nemůžu dočkat, až uvidím ten rozruch, který oživením tohoto jména rozpoutáš. Když před mnoha lety jistá skupina z Abyss unesla tehdy ještě Doreu Blackovou, celá Evropa a Asie se třásly před pochodující zkázou, kterou sebou Charlus Potter a Arcturus Black přinášeli. Někteří by mohli tvrdit, že právě kvůli nim a jejich spojencům skončila Druhá Světová Válka tak brzy, protože na Grindelwaldově straně nebyl nikdo, kdo by střet s nimi přežil. Ani Grindelwaldovy spojenci z Abyssu neměli nejmenší šanci. Jejich postup byl zastaven až ve chvíli, co jim byla Dorea Blacková navrácena i s hlavami všech, kteří se na jejím únosu podíleli," šklebil se GrimClaw a cítil, jak mu v žilách vře krev po pořádném boji, ve kterém by tekla krev jeho nepřátel proudem.

„O jakém jméně se to bavíme?" nechápala stále Tamara.

„Část mých předků sloužila v armádách nejrůznějších vládců, ale největší slávy se jim dostalo za vlády Caesara. Všichni v té době věděli, že pokud na jakékoliv bojiště dorazila Dračí Legie, nebylo nepřítele, který by z toho boje vyšel se svým životem. Během Druhé Světové Války se poté spojil můj rod s rodem Blacků a táhli přes Evropu i Asii pod prapory Černé Dračí Legie. Ještě nejsem rozhodnutý, které jméno z těch dvou použít, ale hodlám tímto vzdát hold svým předkům," odpověděl Hadrian.

„Černá Dračí Legie byl neoficiální název, který ani jeden z Baronů nestvrdil, takže použití Dračí Legie je více na místě," prohlásil SilverHook, který se tam objevil během Hadrianovy odpovědi. „Ať už se tento název chystáte použít k čemukoliv," dodal ještě, protože netušil, o čem se to bavili, když zaslechl jen poslední část rozhovoru.

„SilverHook má pravdu," přikývnul GrimClaw.

„Umm, Hadrian mi říkal, že bych si měla nechat patentovat protijed na Mozkomorův Dech, se kterým jsem přišla, když se nás jim jistá blonďatá fretka pokusila otrávit," podívala se Tamara na nově příchozího goblina.

„Ano, byl jsem již informován o této možnosti a připravil jsem veškeré dokumenty. Zároveň pro vás mám smlouvu, kdy bude tento patent veden pod jménem Obchodní Komory Ouroboros a všechny členské společnosti jej budou moci produkovat a prodávat s tím, že část zisku z prodeje bude převedeno do trezoru Obchodní Komory. Již jsem připravil detailní účetní knihy, takže skuteční majitelé patentů budou moci tuhle částku kdykoliv žádat k vyplacení pro své vlastní potřeby," oznámil ji SilverHook, přičemž se aktivně pustil do práce.

„Um, doufám, že nejdeme pozdě," optal se Gandalf, který se tam objevil společně s Annou. Jen o pár okamžiků později se tam objevili i Erika, Andrea a Filip.

„Ne, jdete akorát v čas. Eriko, tady Tamara přišla s protijedem na Mozkomorův Dech a na konci dnešního dne bude tento patent k dispozici pro celou Obchodní Komoru. Dneska již vím, že existují i další protijedy, ale tenhle je speciální, když jej pozře někdo, kdo si ještě neprošel první magickou maturitou," informoval je Hadrian.

„Velice ráda si celý recept nastuduji. V Evropě je Mozkomorův Dech vzácný jed, ale Střední a Jižní Amerika s ním má docela velké problémy, takže pokud je tento protijed dostatečně účinný, můžeme se stát dodavateli velice lukrativního lektvaru," řekla Erika a s nadšením se posadila na své vlastní místo.

„Než oficiálně začneme, rád bych vás všechny přivítal na našem prvním oficiálním zasedání. Doufám, že naše vzájemná spolupráce nám vydrží na velice dlouhé roky a s postupem času pouze porosteme, nejen po stránce členských společností, ale i po stránce osobní a finanční. Než budete mít nějaké otázky, rád bych předal slovo našim přátelům z národa Goblinů. GrimClaw je Správcem Pokladů pro rody Potterů a Blacků, zatímco SilverHook je oficiálním finančním rádcem Obchodní Komory Ouroboros. Takže veškeré finance a používání patentů jsou v jeho režii," přivítal je Hadrian.

„Za mě řeknu jen to, že Hadrian do tohoto projektu investoval nemalé množství zlata a vynaložil dostatek energie na to, aby ochránil své i vaše zájmy. Doufám, že se ukážete být daleko více inteligentnější než jiní lidé kouzelnické společnosti, se kterými musíme na denním pořádku jednat a snášet jejich diskriminaci, ponižování a slepou nenávist," řekl GrimClaw ke všem přítomným.

„S některými z vás jsem již několikrát jednal a jsem s vaším přístupem spokojen. Jak jsem také oznámil, finanční pomoc do pěti set galeonů pro vaše podniky mohu schválit hned na místě podání této žádosti, jakákoliv částka nad tuhle hodnotu bude projednána před touhle Radou, protože ve výsledku aktuálně všechno zlato pochází od pana Potter-Blacka. Jakmile se ale naše Trezory rozrostou, můžeme v budoucnu tuhle částku finanční pomoci zvýšit," řekl SilverHook.

„Myslím, že s těmito podmínkami nemá nikdo z nás problém," nechal se slyšet Gandalf, který si v posledních dnech užíval výhod, které mu a jeho přátelům Obchodní Komora přinášela. Na vlastní oči mohl vidět, jak SilverHook doslova rozebral úředníka z Ministerstva Kouzel, který se u nich v Knihkupectví snažil vybrat nějakou patentovou daň.

„Když jsem u té finanční pomoci, začala jsem s hledáním pomocníků do svého obchodu. Blíží se finální období, během kterého bych měla získat titul Lektvarové Mistryně a mimo jiné bych se ráda i nadále věnovala vývoji a zlepšování lektvarů, než abych celý den stála za pultem. Ráda bych požádala, jestli by bylo možné prověřit seznam jmen několik zájemců, protože již se u mě v obchodě objevil arogantní čistokrevný kouzelník, který předpokládal, že jakmile jej najmu, ujme se vedení celého podniku a já budu poslouchat jeho rozkazy," optala se Erika.

„To není problém. Máme specializované oddělení, které se stará o prověřování podezřelých osob. Když mi předáte seznam jmen, do několika dní pro vás budu mít informace i o tom, jak často chodí na toalety a kolik času na nich tráví," ušklíbl se SilverHook.

„Já jsem již jednal o Obědových Boxech a testujeme první prototyp, takže z mé strany je to pro mé zájmy zatím všechno," ozval se Filip, který netušil, jestli to někoho bude zajímat nebo ne.

„Vývoj prototypu a cena patentu stála Obchodní Komoru šest a půl tisíce Galeonů. V této částce je zahrnuta i další práce na zdokonalení a opravě možných chyb celého systému," oznámil SilverHook.

„S Emily a Petrou jsme se shodly, že si pořídíme předplatné pro tři tyhle boxy. Cenově nás to vyjde levněji, než když si vaříme samy nebo si oběd koupíme v Děravém Kotli," usmála se Andrea na Filipa, který děkovně přikývnul.

„Také si pořídím jeden z těchto boxů. Během vaření několika lektvarů nemám čas se starat o přípravu jídla," přidala se Erika.

„My se k Filipovi často stavujeme na jídlo a jsme s ním naprosto spokojení, takže i my si rádi ušetříme trochu času a pořídíme si tyhle boxy," řekla Anna, která mluvila i za Gandalfa.

„Jsem rád, když vidím takovouto úroveň spolupráce a podpory. Ostatně bych ani nic jiného nečekal ve společnosti, kde jste všichni kvůli svému původu odsuzováni a diskriminováni," usmál se Hadrian a byl za tuhle podobu harmonie velice rád.

„Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jestli vám mohu prozradit některá svá tajemství, ale nyní, když mi národ Goblinů poskytl jistou úroveň ochrany v podobě tohoto Kodexu, mohu s vámi všemi jedna s daleko větší čistotou bez zbytečného zatajování důležitých faktů. Všechny vás požádám, abyste se do tohoto Kodexu podepsali, než budeme moci začít s tím, co pro vás všechny mohu skutečně začít dělat," oznámil jim Hadrian a prvně nechal Kodex poslat k SilverHookovi.

„Hahahahaha, věděl jsem, že by se někteří nesklonili k tak jednoduché spolupráci s tak mladým človíčkem, ale nyní všechno dává smysl," rozesmál se SilverHook hned, jak se mu mysl zaplnila novými vědomostmi.

„Hadriane, až zde skončíme, navštívíme ještě ředitele Ragnoka, který požádal o podepsaní Kodexu po tom, co bude aktivován," vzpomněl si GrimClaw.

„To je docela síla. Takže vy dva máte schopnosti herních postav a můžete navštěvovat dungeony, ve kterých zabíjíte různá monstra a získáváte tak různé věci, které mohou být užitečné pro nás ostatní," prohlásil Gandalf po tom, co Kodex podepsal i Filip a mohl tak mluvit otevřeně o jejich Daru.

„Vztahuje se na nás několik omezení a není to tak, že bychom mohli zabíjet jakákoliv monstra se nám zachce. V zásobě mám nějaké množství Paralyzujícího i Smrticího jedu z Akromantulí a nějaké jejich Hedvábné Sítě. Pokud je to někomu k užitku, mám i množství Vlčí kůže a Vlčí maso v kilových kusech na řízky. Pokud se to GrimClawovi povede, v dalších dnech získám malý podíl Farmy Akromantulýho hedvábí, což mě ale přivedlo na jistý nápad. Kentauři ze Zapovězeného lesa jsou aktuálně ve válce s kolonií Hagridových Akromantulí, se kterými Brumbál odmítá cokoliv udělat. Jsem si jistý, že tahle kolonie je zcela ilegální, takže nemám problém se postarat o její přemístění a využití pro naše potřeby," prozradil jim a ukázal hlavně na Andreu.

„Hadriane, jak jsi na tom s levelem pro Tvorbu Dimenzí?" optal se GrimClaw.

„Tohle byla moje první dimenze a od té doby jsem vytvořil několik dalších. Naštěstí se mi k levelu připočítává i tvorba portálů, takže jsem se za krátkou dobu dostal na dvacátý level, ale i tak jsem schopen vytvořit jen prostor o rozloze pěti a půl tisíce metrů čtverečných. Původně jsem si myslel, že to bude o tisíc metrů čtverečných méně, protože s každým levelem se rozloha zvětšovala jen o sto metrů, ale jakmile jsem přesáhl desátý level, rozloha se každým levelem zvětšila o dvě stě metrů. Počítám, že pokud při dalším levelu získám možnost vytvářet dimenzi o tři sta metrů větší rozloze, tak se tento vzestupný trend bude opakovat i nadále," odpověděl Hadrian.

„Naše způsoby se liší, takže jsem si nemohl být jistý. Nyní záleží na tom, jestli s přesunem téhle kolonie chceš čekat nebo tohle nebezpečí pro Bradavice budeš chtít eliminovat tak rychle, jak jen to půjde. Plně rozrostlá kolonie Akromantulí s historií jednoho sta let potřebuje sto hektarů lesa, ty dokáže vytvářet dimenze jen o polovině jediného hektaru," poznamenal GrimClaw.

„Akromantule starší dvou až tří let se velice špatně učí, takže nebude potřebovat tolik prostoru. Navíc může vytvořit daleko větší množství dimenzí, do kterých je přemístí a zbytek bych eliminoval. Prodejem jedu a dalších částí se dá přijít na značnou částku zlata," argumentoval hned SilverHook.

„Paralyzující jed z Akromantulí je také žádanější než jen smrtící kvůli tvorbě speciálních lektvarů a protijedů," přidala se Erika.

„Nechci vám ničit iluze, ale nemyslíte si, že pokud je tohle Hagridova kolonie, tak její zmizení nenahlásí Brumbálovi? Ten se svým vlivem může nadělat problémy i těm nejmocnějším politikům našeho světa," brzdil je trochu Gandalf.

„Brumbál nebude moci říci jediné slovo na protest, jinak ho veřejnost ukamenuje za ohrožení budoucích generací, které v Bradavicích studují. To se dříve zbaví Hagrida a nechá jej shnít v Azkabanu, než aby za tohle převzal zodpovědnost," namítal hned GrimClaw a Hadrian velice dobře věděl, že jeho Správce Pokladů měl pravdu.

„I tak je ale Brumbál mocným mužem, ze kterého si hned nemusíme dělat nepřítele," přidala se Anna ke Gandalfovi.

„Tak to jste ještě neslyšeli Weasleyho, který je jeho hlásnou troubou v Nebelvíru. Podle něj je Neville Longbottom Vyvoleným a Brumbálovým nástupcem, protože tady Hadrian je budoucí Temný Lord, kterého bude mít Longbottom za úkol porazit a ukončit tak válku, kterou Vy-víte-kdo začal. Také prohlašuje, že jediný způsob, jak Hadrian přežil je ten, že se jej nikdo ani zabít nepokusil a spíše si ho Temný Lord vybral za svého nástupce, když na něj ten večer přenesl své schopnosti, protože věděl, že nebude mít dlouho šanci a Brumbál nebyl daleko od Jeho porážky," řekla Tamara a GrimClaw pohledem zabloudil k Hadrianově čele, kde by se normálně měla nacházet jizva ve tvaru blesku. Ačkoliv nebyla vidět, velice dobře cítil její přítomnost, hlavně když věděl o tom, co se v ní skutečně ukrývalo.

„Takže když byl Hadrian zařazen do Zmijozelu místo Nebelvíru, dal od něj Brumbál ruce pryč a našel si jiného nástupce?" optal se Filip, který díky své práci zaslechl nejrůznější informace.

„To souhlasí s tím, co se doslechli naši informátoři. Než Hadrian zahájil jisté kroky, Lucius Malfoy byl mezi těmi nejvlivnějšími lidmi, kteří plánovali Hadriana získat na svou stranu nebo jej nadobro eliminovat," přikývnul GrimClaw souhlasně.

„Takže Brumbál, který měl ve zvyku ignorovat polovinu svých studentů, se nyní zaměří naším směrem, protože si bude myslet, že jsme nějaká temná armáda, kterou Hadrian buduje k převzetí světa?" ptal se Gandalf.

„Kdo ví, co se tomu vrahovi honí hlavou. Nikdo z vás se proti němu vyslovovat nemusí, ale já nemám problém vám všem prozradit, že svými činy zavraždil nespočet mých nenarozených bratranců a sestřenic. Když mě unesl ze zničeného domu mých mrtvých rodičů a následně pohodil u prahu dveří mé tety v mudlovském světě, vytvořil kolem jejího domu ilegální Bariéry Krve. Tahle bariéra se celé roky živila z mé magie a všech dětí, které za ty roky má teta potratila. Neřekla mi přesný počet, ale po nějaké době jsem si spojil jistá fakta a vyhledal je ve svých vzpomínkách. Pokud se nepletu, má teta během deseti let potratila hned pětkrát," oznámil jim Hadrian zcela ledovým hlasem a vzduch v jeho okolí se značně ochladil.

„Ten bastard!" vykřikl Gandalf a vzteky vyskočil na nohy, zatímco všechny přítomné dívky měly slzy v očích. Žádná z nich si nechtěla ani představit, jaké to muselo být něco takového zažít.

„Dej mi jediný pokyn a pozvednu proti němu hůlku po tvém boku!" postavil se Filip, který tasil hůlku, aby ji mohl položit na stůl před sebou. Hadrian se překvapeně díval, jak jej všichni ostatní napodobili a GrimClaw se SilverHookem odněkud vytáhly své válečné sekery, které položili na stůl místo hůlek.

„Děkuji a vážím si vaší podpory, ale nehodlám nikoho z vás ohrozit. Brumbála není aktuálně možné přemoci silou, ale mazaností. Jeho porážka nenastane hned teďka, jen protože si to přejeme. Bude to otázka mnoha let a nedělám si iluze o tom, že to bude snadné. Možná ten starý dědek dříve zemře ve spánku nebo zástavu srdce, než budu moci vykonat svou pomstu, ale to neznamená, že jednoho dne nezničím jeho pověst i odkaz Světlého Lorda a nástupce samotného Merlina. Jednoho dne ukážu světu jeho skutečnou tvář, protože dle mé definice je Brumbál Temným Lordem, který vládne našemu světu z těch nejvlivnějších politických pozic, ke kterým se mohl kdy dostat," poděkoval jim a byl skutečně vděčný za jich podporu.

„Nemusíš nám za nic děkovat. Celé roky prohlašuje, jak se snaží pomoci všem mudlorozeným a bojuje za naše práva, ale když přijde na činy, žádná změna se nekoná a pouze udržuje status quo," prohlásil Gandalf, který se trochu uklidnil.

„Věřím, že jednoho dne ho porazíš, ať už s naší pomocí nebo bez ní. Jsi The Gamer, člověk, který dostal speciální Dar od Gaii, která je matkou nás všech. Kdyby nechtěla, abys byl výjimečnou osobností, tak by ti jistě tento Dar nedala. Ať už to byla tvá matka nebo ty, zastavili jste jednoho Temného Lorda a já ti pomůžu v tom, abys úspěšně zastavil i dalšího z nich," prohlásila Erika.

„Vidíš to? Já ti říkala, že v počtech je síla. Nyní se rozhodni o tom, koho dalšího probudíš jako Gamera, abys mohl začít trénovat dostatečné množství loajálních přátel a spojenců, kteří s tebou potáhnou do bitvy nejen proti Brumbálovi, ale i proti monstrům, které ohrožují náš celý svět! Když vybuduješ finanční impérium, budeme moci rozhodovat i o tom, jakým směrem se bude náš svět vyvíjet a možná zastavíme i tání ledovců a další klimatické změny, které lidstvo svými činy způsobuje," přidala se Tamara nadšeně a rozhodně svými cíli nezůstala u země a odlétla mimo jejich Sluneční soustavu.

„Finanční impérium mi zní jako dokonalá symfonie," zasmál se SilverHook a ani GrimClaw se neubránil širokému úsměvu.

„Kdyby ses nehnala do všeho po hlavě, skončila bys ve Zmijozelu," rýpl si Hadrian pobaveně, což všem přítomným zlepšilo náladu.

„Na finanční impérium a záchranu naší planety!" prohlásil Gandalf, který pro všechny vyčaroval číše s vínem na přípitek.

„Na náš úspěch, ať už se vydáme jakýkoliv směrem," pozvedl ji Hadrian a každý následně přidal svůj vlastní přípitek.

oooOOOooo

Po tom, co skončilo první zasedání Ouroborose, se všichni vrátili do svých domovů nebo pokojů, tedy až na Hadriana, který se s GrimClawem vydal ke Gringottům, aby dal řediteli Ragnokovi šanci podepsat Kodex. Ragnok nebyl poslední, kdo ten večer Kodex podepsal, protož hned po návratu do Bradavic jej podepsala i Samanta s Fay, načež Tamara vystoupila z jejich dvoučlenné Skupinky a založila novou pro své dvě kamarádky.

Ten večer se Hadrian dozvěděl, že pokud Dočasní Gameři splní jisté podmínky, mohou se sami změnit na Gamery 3. generace. Jejich počet byl nicméně omezen. Každý Gamer 2. generace mohl probudit jen tolik Gamerů 3. generace, kolik on sám mohl probudit Gamerů 2. generace.

Nyní to znamenalo, že mohl probudit ještě jednoho Gamera 2. generace, takže Tamara mohla zatím probudit jen dva Gamery 3. generace v podobě Sam a Fay. Zatím se to zdálo být málo, ale ve výsledku se jejich počty budou moci rozrůstat velice rychle, protože tři Gameři 2. generace znamenaly devět Gamerů 3. generace. Čtyři pak znamenaly šestnáct a tak dále.

Otázkou nyní ale zůstávalo, komu Hadrian věřil natolik, aby z něj udělal Gamera 2. generace? Ne že by neměl dostatek možných kandidátů, ostatně Amanda se mu velice rychle dostala pod kůži a docela rychle se sbližoval i s Blaisem, Dafné a Tracey. Také nezapomínal na Deana nebo Justina, se kterými zatím netrávil tolik času, ale nyní, když založil Studijní Klub, jistě se to rychle změní.

Než nedělního večera usnul, mírně se ušklíbl nad představou toho, až klubu představí všechny další místnosti, které pro ně chystal. Možná z nikoho z nich právě nehodlal udělat Gamery, ale to neznamenalo, že jim nezajistí řádné prostory pro studium, trénink a volnočasové záliby. Ačkoliv měl před sebou dlouhou a těžkou cestu, neznamenalo to, že se zároveň nemohl bavit a užívat si života plnými doušky.

Pokračování příště!

---

Profil:

Jméno: Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black

Věk: 11

Třída: The Gamer (Tier 0)

1. Titul: Kouzelník

2. Titul: Koncil Sedmi (5. místo)

3. Titul: Přítel Kentaurů

Level: 22 - Exp: 67 196/231 000

HP: 3 040

MP: 4 080 (+300 z Magického Drahokamu – zapůjčeno Tamaře v kapitole 2.7.)

Atributy:

STR: 44

VIT: 40 (Bonus: 20 % k HP; Regenerace HP/min: 2 %)

DEX: 49

INT: 100 (Bonus: 40 % k MP)

WIS: 60 (Bonus: -15 % Cena MP; Regenerace MP/min: 3 %)

LUK: 17 (Bonus: +5 % k šanci spadnutí předmětu)

Atribut Body: 20 (115)

Perk Body: 5 (12)

Kolejní body: Zisk: 250 (Cíl 500/1 000/1 500) – Ztráta: 0 (Cíl max. 100)

Finance:

- Libry (Banka): 447 328

- Galeony: 99 558

- Abyss dolary: 631

- Svěřenecký Trezor: 45 000 Galeonů

- Investiční Trezor: 47 455 Galeonů

- Ouroboros Trezor: 43 500 Galeonů

---

Status:

Chlapec-který-přežil: Tvé jméno je známé v celé kouzelnické společnosti. I sláva má své výhody!

- Bonus: +25 % ke všem splněným úkolům!

- Trvání: Dočasný

Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několika Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.

- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!

- Trvání: Dočasný

Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.

- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.

- Trvání: Trvalý

Matčina oběť: Pradávná rituální magie, kdy tvá matka obětovala svou magii a život.

- Bonus: +75 % k obraně proti Lordu Voldemortu, +50 % k obraně proti Smrtijedům, +25 % k obraně proti neoznačeným Smrtijedům.

- Trvání: Dočasný

Primární Dědic rodu Potterů: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Potterů.

- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle Runové Magie.

- Trvání: Dočasný

Primární Dědic rodu Blacků: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Blacků.

- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle magie v boji s magickými tvory.

- Trvání: Dočasný

Student Prvního ročníku: Jsi oficiálním studentem Bradavické školy Čar a Kouzel!

- Bonus: +2 k VIT nebo +1 k INT nebo +1 k WIS za každé navýšení levelu v Bradavicích.

- Trvání: Dočasný

---

Perky:

- Metamorfomág: 2/13

- Mistr Ledu: 9/13

- Mistr Vody: 3/13

- Mistr Vzduchu: 3/13

- Mistr Ohně: 1/13

- Mistr Duše: 1/13

---

Glacian

Druh: Yuki Kitsune (Žena)

Třída: Summon (1. úroveň)

Level: 13/39 – Exp: 7 695/25 000

HP: 500

MP: 1 000

Info: Yuki Kitsune je velice vzácný druh magické lišky, která ovládá led a sníh. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Na 1. úrovni může mít Yuki Kitsune maximálně tři ocasy. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a Esence Živlu Ledu.

Status:

- Ichibi (+10 % k síle a účinku Magie Živlu Ledu pro všechny členy Skupiny)

---

Artemis

Druh: Sněžná sova (Žena)

Třída: Mazlíček

Level: 10/30 – Exp: 420/25 000

HP: 500

Info: Artemis je Sněžná sova, která již při svém narození pocítila potenciál vašeho pouta. Když přišel čas tvého návratu do kouzelnického světa, nechala se chytit těmi správnými lovci, aby se ocitla v obchodě, kde jsi ji následně našel.

Info 2.: Po dosažení maximálního levelu, musíš pečlivě prozkoumat její kořeny a potenciál, abys připravil ten správný druh rituálu k její přeměně. Artemis ti bude podvědomě zanechávat náznaky toho, jakým směrem se její vývoj bude ubírat, tak tomu věnuj náležitou pozornost.

---

Slovo autora:

- 15 872 slov dlouhá kapitola.

- Dneska mě nic nenapadá, tak to nebudu nijak protahovat a doufám, že se vám čtení líbilo.

---

Stručný přehled:

Profese:

- Kuchař (T3): 95/225

- Recepty: 421

- Zahradník (T2): 125/150

- Truhlář (T2): 70/150

- Dřevař (T2): 30/150

- Lesník (T1): 40/75

- Malíř (T3): 66/225

- Lingvista (T3): 157/225 +3+2+5

- Angličtina (T2): 6/225 (T1:25; T2:50; T3:2)

- Francouzština (T2): 45/150 (T1:25; T2:15)

- Japonština (T2): 50/150 (T1:25; T2:16)

- Mandarínština (T2): 60/150 (T1:25; T2:20)

- Italština (T2): 27/150 (T1:25; T2:9)

- Latina (T1): 15/75 (T1:5)

- Ermesianština (T3): MAX (T1-T3:150)

- Muzikant (T1): 57/75

- Pianista (T2): 33/150 (T1:25; T2:11)

- Kytarista (T1): 63/75 (T1:21)

- Krejčí (T1): 10/75

- Bylinkář (T1): 12/75

- Lektvarista (T1): 10/75

Dovednosti:

- Isshin-Ryu Karate (E): 6/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl – Fialový pásek (lvl. 7-12))

- Umění Meče (E): 1/30 (6+4+2 DEX/WIS) (MAX lvl – dočasně)

- Lukostřelba (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl – dočasně)

- Umění Bitevní Hole (E): 10/30 (6+4+2 INT/WIS)

- Aura Bitevní Hole: 1/7 (Zvýšení DMG = 10*21*1)

- Tvorba Dungeonu: 105/900

- Odchod z Dungeonu: 107/900

- Šachy (P): 15/30 (5+1 WIS)

Magické Dovednosti:

- Meditace (M): 0/30 (Odemčení: Nitrobrana lvl. 30 + Mistr Duše 3/13)

- Bitevní Meditace: 58/90

- Telekineze: 51/90

- Magické Vidění: 37/60

- Magická Aura: 38/60

- Manipulace Ledu: 75/90

- Manipulace Vody: 25/90 (MAX lvl 60 pro Mistr Vody: 3/13)

- Manipulace Vzduchu: 20/90 (MAX lvl 60 pro Mistr Vzduchu: 3/13)

- Manipulace Ohně: 10/90 (MAX lvl 10 pro Mistr Ohně: 1/13)

- Ledový Věk: 3/30

- Nitrobrana: 5/90

- Nitrozpyt: 2/90

- Tvorba Dimenze: 20/900

Kouzla:

- Stupefy: 22/30

- Bombarda: 20/30

- Expelliarmus: 15/30

- Protego: 22/30

- Lumos: 20/30

- Nox: 19/30

- Aqua Eructo: 15/30

- Inceptortia Demoiate: 5/30

- Geminio: 18/30

- Acufors: 22/30

- Incendio: 13/30

- Alexin: 15/30

- Scatebra: 12/30

- Duro: 10/30