Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Star Wars, cokoliv od Blizzardu, Tomb Raider, Assassins Creed, Mass Effect.

Discord: discord . gg/DH8KWPg8jJ

Kniha 2. Kapitola 22. - Velká rozhodnutí

1. 11. 1991:

Pátečního rána Hadrian unikl z ošetřovny hned, jak skončila večerka. Normálně by byl už dávno pryč, ale madame Pomfreyová měla na všech postelích monitorovací kouzla a on ji upřímně nechtěl budit tak brzy. I tak měl ale ještě dost času, než vůbec začne snídaně, proto zamířil do knihovny, kde si hodlal ověřit jednu z funkcí Omnicube.

„Dobré ráno," pozdravil Hadrian madame Pinceovou, která dohlížela na rozložení opraveného nábytku.

„Pane Potter-Blacku. Doufám, že vás madame Pomfreyová pustila a z ošetřovny jste neutekl, jak to mají někteří studenti ve zvyku," zajímala se hned, ačkoliv její přísný pohled byl jen hraný.

„Prošel jsem si kontrolou a byl jsem oficiálně propuštěn s tím, že se nemusím dneska nijak omezovat," usmál se Hadrian na knihovnici.

„Víte, kde mě najít, pane Potter-Blacku. Pokud budete cokoliv potřebovat, jsem vám plně k dispozici," řekla mu a krátce mu položila ruku na rameno, než se naposledy rozhlédla po opravené knihovně. Následně zamířila do své kanceláře, kde si hodlala oddychnout a v klidu počkat na snídani.

Hadrian beze slova zamířil mezi police s knihami, a když byl z dohledu všech portrétů, vytáhl z Inventáře Omnicube. Tahle kovově černá krychle na sobě měla nejrůznější linie, které slabě zářily modrou barvou. Každá strana kostky byla rozdílná, nicméně ta nejdůležitější z nich měla zobrazení tlačítka k zapnutí.

Omnicube - Navigace:

1. Databáze

2. Modelovací Rozhraní

3. Absorpce

4. Telekomunikace

5. Nastavení

Hadrianovi se po aktivování Omnicube objevila základní projekce voleb, kde si následně zvolil tu první z pěti možných. Později si hodlal projít úplně všechno, ale nyní měl jiné priority.

Omnicube - Databáze:

1. Existující data

2. Úprava dat

3. Přidání dat

- Manuální

- Automatické skenování

Při zobrazení nové nabídky zkusil aktivovat Automatické skenování, které se záhy aktivovalo. Omnicube se mu nad dlaní vznesla mírně do vzduchu, přičemž na bočních stranách se objevily nové otvory, ze kterých vyzařovalo modré světlo, které mu spíše připomínalo lasery.

Omnicube - Databáze:

- Skenování a nahrávání nových dat z tištěné podoby: 1 %... 1,5 %...

- Odhadovaný čas dokončení: 4 minuty 13 sekund

Zdá se, že Omnicube ví, co má dělat. Pouze doufám, že během té doby sem nikdo nepřijde. Ta světelná show je docela nápadná. Pomyslel si Hadrian a nechal Omnicube, aby se vznášela tam, kde ji aktivovat, zatímco on sám vyšel z uličky a rozhlížel se kolem sebe, jestli někoho nespatří.

Jedna z výhod brzkého vstávání bylo, že téměř nikdo neopouštěl svou kolej hned po skončení večerky. Jen některé famfrpálové týmy této brzké hodiny využívaly k tréninku. A těmi některými myslel hlavně ten Nebelvírský.

Následné čtyři minuty byly ty nejdelší, které Hadrian během svého života zatím prožil. Když mu za zády modrá záře konečně pohasla, vrátil se rychle k Omnicube, kterou chytil do dlaně. V sekci Existující data si nechal zobrazit seznam záznamů a nestačil se divit. Podle některých názvů pochopil, že nezkopíroval pouze knihy ve svém okolí, ale z celé knihovny, a to i ze zakázané sekce.

Omnicube - Databáze:

- Mezi existující data bylo přidáno mnoho duplicitních nebo protichůdných informací.

- Byla zahájena analýza nových dat a jejich následná organizace do nově generovaných kategorií.

- Odhadovaný čas dokončení: 3 hodiny 49 minut 7 sekund

- Během procesu analýzy a organizace je funkce Databáze nedostupná!

Perfektní! Zajímalo by mě, jaký skutečný dosah má funkce skenování. Jsem omezen vzdáleností nebo spíše lokací? Přemýšlel Hadrian, a protože jeho účel návštěvy knihovny byl splněn, zamířil na svou kolej, aby se poté s ostatními vydal na snídani a první hodinu Bylinkářství. Zároveň začal plánovat, jak se postupně dostat i ke všem zbývajícím knihám na hradě, aby si je naskenoval do Databáze.

oooOOOooo

„Dobré ráno všem," přivítal Hadrian své ospalé spolužáky, kteří se pomalu plížili ze svých pokojů do společenské místnosti ve snaze dojít do Velké síně na snídani, kde by jim jídlo mělo dodat dostatek energie k probuzení a přežití posledního vyučovacího dne v týdnu.

Než mu mohl někdo odpovědět, prolétla skrze ně černovlasá střela a po nárazu do jeho hrudi mu na malý okamžik vyrazila dech.

„P-Pansy?" vydechl překvapeně a cítil, jak se jej snažila rozdrtit ve svém sevření.

„Děkuji, děkuji, děkuji," opakovala stále dokolečka a Hadrian se nezmohl na nic jiného než na to, aby ji také obejmul a zároveň se ji snažil uklidnit.

„Nevím, proč mi děkuješ, ale nemáš zač?"

„Nemusíš dělat, že nic nechápeš. Včera jsi nám všem zachránil život, když jsi zabil oba Trolly, se kterými si ostatní nevěděli příliš rady. Prefekti je dokázali maximálně zadržovat, ale byls to ty, kdo je plně odrazil a poté i zabil. Pokud také Pansy mluvila pravdu, včerejšího večera jsi ji a slečnu Tonksovou zachránil o něco dříve před dalším Trollem. Podle nejnovějších informací jsi jich včera večer zabil celkem pět, a to nám profesor Quirrell oznámil, že je na hradě pouze jeden Troll," vysvětlovala mu Dafné.

„Ach, tohle to. Mít u každého z vás Dluh Života je velice lákavé, ale budu muset odmítnout. Není to tak, že bych pohrdal našimi tradicemi, ale není ani jisté, jestli mezi námi vůbec nějaký Dluh Života vznikl. Jako člen Koncilu Sedmi mám jisté povinnosti a chránit životy studentů je jistě mezi nimi," odpověděl pohotově a Pansy se konečně uklidnila dost na to, aby jej pustila a on se tak mohl v klidu postavit.

„Je mi jedno jestli to bylo součástí tvých povinností nebo ne. Již včera večer jsem napsala otci, co se stalo a hodlám Dluh Života mezi námi uznat za platný," oznámila mu Pansy, přičemž si Hadrian povzdechl.

Hadrian v tu chvíli netušil, že Pansy to udělala záměrně. Věřila totiž, že když bude dlužit svůj život někomu, koho neměl Draco v lásce, postará se o zrušení manželské smlouvy mezi nimi zcela sám a bez toho, aby to sama žádala. Od začátku školního roku posílala domů dopisy na konci každého týdne a pouze v tom prvním nebylo nic negativního ohledně Draca. Nicméně za poslední dva měsíce poznala jeho skutečnou tvář, která se jí vůbec nelíbila. Prvně byla připravená se smířit s velice těžkou budoucností, ale postupem času začínala vidět možnou naději na něco lepšího a beze strachu z toho, jak Draco zareaguje na její vlastní potřeby nebo ambice.

„Možná dluh mezi námi vznikl, možná ne. To nicméně nemění skutečnost, že jsi se postavil mezi nás a nebezpečí, zatímco profesoři byli kdo ví kde. Když už nic jiného, můžeš od našich rodin očekávat poděkování i s menšími nebo většími dary vděčnosti," poplácal jej Blaise po rameni. „Navíc to, jak sis s těmi trolly poradil. Něco úžasného. Není divu, že tě na začátku roku nikdo nebyl schopen porazit. Klidně bych si vsadil, že bys porazil i většinu našich profesorů, kdyby na to přišlo," dodal ještě a Hadrian zakroutil hlavou.

„Zas tak moc bych to nepřeháněl. Nezapomeň, že většina z nich má Mistrovský titul, který nenajdeš jen tak někde na zemi," klidnil ho Hadrian. „Nicméně snídaně na nás nepočká, a to ani Bylinkářství s profesorkou Prýtovou," dodal ještě, aby je přiměl se rozejít do Velké síně na snídani.

„Vaše první vyučovací hodina byla zrušena. Zdá se, že přes noc napadlo více jak metr sněhu a Hagridovi bude chvíli trvat, než sníh odhází. Madame Prýtová zrušila všechny hodiny Bylinkářství pro dnešní den, aby se mohla s několika studenty postarat o zateplení a zazimování některých rostlin," oznámila jim hned Amanda, která se k nim dostala jako první z několika Prefektů, kteří hned ráno dostali zprávu od jejich ředitele koleje.

„Takže tímto definitivně končí i hodiny létání?" ujišťoval se Hadrian.

„Ty jsou taky zrušeny a ti, kteří si je budou chtít zopakovat, budou moci zase na jaře," odpověděla mu.

„To znamená, že po obědě se můžeme hned vydat do klubových místností a plně využít všeho, co tam máme k dispozici, ne?" ušklíbl se Blaise.

„To je jedna z možností, jak nově volný čas plně využít. Na druhou stranu mám jisté projekty, které musím dokončit nebo na nich teprve začít pracovat," řekl Hadrian a o něco později se posadil ke Zmijozelskému stolu, kde na ně již čekala snídaně.

Brumbál i zbytek profesorů seděl u profesorského sboru. Všichni jeho směrem posílali všelijaké pohledy a Hadrian dokonce čekal, že včerejší události Brumbál nějak zakončí menším proslovem, ale ten se k ničemu neměl. Pouze profesorka McGonagallová všem studentům zopakovala informace, které jim dříve oznámila Amanda.

Jako tomu bylo každého rána, i tentokrát se ke stolům sneslo několik desítek sov s poštou pro své mazlíčky… ehm páníčky. Ne všechny sovy samozřejmě patřily studentům, značná část z nich patřila škole nebo jedné z poboček Soví pošty, odkud byly sovy pronajímány pro rozesílání Denního Věštce.

Mezi sovami se nacházela dokonce i Artemis, která nesla hned dva dopisy. Normálně by mu je donesla do jeho pokoje, ale zdálo se, že teprve nyní se vrátila ze své cesty.

„Jaký jsi měla let, má drahá?" pohladil ji Hadrian po hrudi po tom, co si převzal dvě obálky, jednu z pergamenu a druhou z běžného, ačkoliv kvalitního papíru. Artemis jej lehce klovla do prstu, než si nabídla plátek slaniny. Následně se mu usadila na rameno, odkud sledovala jeho okolí i první dopis, který se rozhodl otevřít. Už jen podle stylu písma věděl, kdo je jeho pisatelem nebo spíše pisatelkou.

Drahý Hadriane,

Upřímně ani nevím, jak bych měla tento dopis začít, protože vím, co pro tebe tento den znamená (Samhain - pokud by tento dopis dorazil až zítřejšího rána).

Prvně jsem si ani neuvědomila, co je dneska za den, když se všichni radovali z oslav Halloweenu. Ačkoliv nám profesoři dávají prostor k oslavám dnešního dne dle našich tradic a víry, značná část studentů se spíše soustředí na sladkosti a slavnostní výzdobu.

Já osobně se spíše těším na dnešní večer, kdy se při západu Slunce sejdeme kolem rituálního ohně, abychom uctili památku těch, kteří nás již opustili. Zároveň je u nás tradicí na pergamen sepsat nějakou špatnou vlastnost nebo něco, co bys rád obětoval, aby se z tebe stal lepší člověk. Tohle mi aspoň říkala matka a já tak každý rod činím. Nevím, jestli to funguje, ale jako u většiny těchto věcí, je to hlavně o víře a sebeuvědomění.

Před několika lety jsem přišla o dědu, kterého jsem měla neskutečně ráda. Vždy pro mě měl nějakou pralinku a nikdy mě neodmítl, když jsem ho žádala o čtení pohádek. Ačkoliv to byl čistokrevný kouzelník, velice rád navštěvoval mudlovské knihovny, odkud také bral inspirace pro mé dárky v podobě pohádkových knih. Když umřel, velice mě to zasáhlo, ale během následujícího Samhainu jsem se s ním opět viděla.

Hranice mezi našim světem a světem mrtvých je velice tenká a každý rituální oheň ji dokáže prolomit. Když mrtví vycítí, že někdo ve světě živých potřebuje jejich radu nebo jen rozloučení, vždy se na malý okamžik objeví. Díky tomuto jsem se s ním byla schopná nakonec rozloučit.

Píšu ti to, protože doufám, že i ty jsi zažil nebo zažiješ něco podobného. Tví rodiče zemřeli velice mladí a ty jsi byl ještě malý kluk, ale každý si aspoň jednou zaslouží slyšet, jak ho jeho rodiče milují.

Madame Maxime mi prozradila, že v Bradavicích se Samhain neslaví a veškeré rituály jsou v Anglii zakázané. Vůbec nechápu, proč tomu tak je a nikdy bych nechtěla žít v takové zemi, kde jsou nám odepírány základní tradice a svátky, které se naší společností táhnou celé věky. Pokud jsi letos nemohl navštívit rituální oheň, dostaneme tě příští rok z Bradavic do Krásnohůlek, kam tě klidně i propašuju, ale věřím, že madame Maxima velice ráda udělá výjimku.

Tvá,

Fleur I. Delacour

P.s.: Doufám, že si uděláš chvilku času na mou maličkost a prozradíš mi nějaké zajímavosti z Bradavic, ale i okolí. Vím, že Bradavice mají podobu hradu, ale jak to vypadá kolem něj, kolik má pater, učeben, co všechno se tam učíte a tak dále.

P.s.s.: Příště ti nenapíšu jako první, pokud se mi nedostane dostačující odpovědi :P.

Jo, tak nějak jsem na Fleur více méně zapomněl s tím, kolik se toho na mě nahrnulo. Musím si začít vést nějaký diář na poznámky, abych si mohl snadno připomenout důležité věci. Zašklebil se Hadrian.

„Proč si nezaletíš odpočinout, abys měla dostatek sil na let do Francie? Hned, jak mi dneska skončí vyučování, sepíšu odpověď a ty ji budeš moci odnést," řekl směrem k Artemis, která jej poslechla. Po tom, co se dodíval na to, jak odlétla z Velké síně, zaměřil svůj pohled na druhý dopis, na kterém se nacházela i zpětná adresa.

Copak mi asi píšeš, Laro? Že by se konečně tvůj otec rozhodl a dovolil, aby ses stala kouzelnicí? Pomyslel si Hadrian, než nakonec vytáhl popsaný list s vodotiskem erbu rodu Croftů a zdobenými okraji.

Drahý/Milý Harry/Hadriane/bratránku,

Když jsem v kalendáři zahlédla blížící se kolen měsíce, vzpomněla jsem si na to, co tohle datum pro tebe a tvou rodinu znamená. V mém pokusu o sepsání dopisu pro tebe, jsem jich zahodila více, než se odvažuji spočítat. Mého otce to samozřejmě nesmírně pobavilo, protože normálně nejsem tak nerozhodná nebo vždy najdu způsob, jak překážku před sebou překonat.

Napsat tento dopis bylo daleko těžší, než jsem si myslela a pokud jsem si na začátku připadala nejistá, před psaním tohoto dopisu jsem byla úplně ztracená. Otec mi totiž dal ke studiu knihu o psaní dopisů v závislosti na jejich obsahu, jejich pisateli, jejich důležitosti a mnoha dalších pravidel, která se mi zdají být naprosto zbytečná. Nakonec jsem se rozhodla, že všechno hodím za hlavu a napíšu to, co skutečně cítím.

Ráda bych ti v den smrti tvých rodičů popřála upřímnou soustrast, protože věřím, že mnoho lidí se k tomu zatím nemělo. Vyprávěl jsi mi o tom, jak tě považují za Chlapce-který-přežil a otec byl schopen pořídit mnoho knih z Kouzelnického světa, takže jsem o tobě a našich společných předcích četla mnoho zajímavých věcí. Během toho, co jsem doprovázela otce na různé akce a oslavy, jsem si všimnula, že v přítomnosti slavných lidí se ostatní chovají docela zvláštně a vidí jen slávu a to, co by jim mohla přinést. Pak už ale nevidí všechny ty špatné věci, které se slavným lidem stali, co všechno pro to museli udělat a tak dále.

Proto jsem došla k závěru, že místo toho, aby ti lidé věnovali svou soustrast nad tak násilnou ztrátou tvých rodičů, budou raději slavit tvé přežití, a hlavně pád Temného Lorda Voldemorta.

Můj otec s mým závěrem souhlasí a řekl, že je na mě hodně hrdý, když jsem schopná vidět skrze iluzi slávy. Také řekl, že mám připojit i jeho přání soustrasti nad ztrátou tvé rodiny, přičemž by se s tebou rád v blízké době setkal. Neřekl mi, o čem s tebou chce mluvit, ale doufám, že ti dovolí probudit mou magii.

Ačkoliv je Kouzelnický svět plný nebezpečí, to stejné platí i pro normální svět a magie by pro mě byla jen dalším způsobem, jak se před tímto nebezpečím chránit, což jsem mu také vysvětlila. Strýček Atlas se mnou souhlasí.

Také ti chci poděkovat za to, cos pro mého otce udělal. Od vašeho rozhovoru je opět o něco normálnější, než když byl posedlý hledáním způsobu, jak maminku přivézt zpátky k životu. Strýček Atlas je u nás také daleko častěji a již s otcem nehádají o každé maličkosti, což je velké plus. Ne že by se stále nehádali o některých věcech, ale již to nejsou hádky, které by naši rodinu opět rozdělily na dva tábory.

Ale dost o mě a problémech u nás doma. Jak se máš a co všechno jsi se zatím naučil? Máš mezi ostatními studenty nějaké přátele nebo si musíš dávat pozor na možné pijavice, které chtějí využít tvé slávy a vlivu pro své vlastní cíle?

Když jsem u těch pijavic, měl jsi vidět Filipa Rothschilda, jak se tvářil, když dorazil na schůzku s mým otcem, který zrovna jedna s Rainou. Původně chtěl s otcem obnovit spolupráci, hlavně když má nyní otec opět o něco lepší pověst než dříve. Ale Raina se ho dokázala zbavit jediným pohledem. Otec tomu nasadil korunku, když navíc prohlásil, že s klanem Rothschildů spolupracuje jen kvůli Raině a jejímu spojení s dědicem Potter-Blackem. Chvíli to vypadalo, že se rozbrečí nebo skočí z nějakého vysokého místa, ale nakonec s nadávkami na svého bratra odešel.

Všechny překvapilo, když se o pár minut později vrátil, aby se mému otci omluvil za všechny způsobené problémy, načež Raině předal složku plnou dokumentů. Než nakonec odešel, řekl Raině něco zvláštního.

„Tenhle boj jsem prohrál, sestřenko, ale můj bratr není ze hry tak, jak by sis mohla myslet. Pouze si na poraženého hraje a doufá, že se s Aubrey navzájem oslabíte, než v poslední chvíli přijde s esem v rukávu. Zjistil jsem, že si našel mocného spojence se jménem Daniel Whitehall. Ten ale ještě před dvěma lety neexistoval a oba muži, které jsem poslal jeho identitu prověřit, zcela beze stopy zmizeli, jako kdyby ani nikdy neexistovali."

Raina mu poté poděkovala za informace, ale to bylo všechno, protože nám odmítla cokoliv prozradit. Nevíš náhodou o čem se to bavili? A jak může někdo zmizet beze stopy a všechny důkazy o jejich existenci s nimi?

Tvá sestřenka,

Lara Croft

P.s.: Netušila jsem, jak ti tento dopis poslat, ale pak se ukázala tvá sova. Je skutečně nádherná a podle jejího pohledu i inteligentní. Doufám, že se o ní řádně staráš, protože pokud ne, já se o ní velice ráda starat budu. -Lara

Hadrian si musel celý dopis pročíst ještě jednou, protože to byla směsice několika důležitých informací a on se chtěl ujistit, že si všechno zařadí do kategorií, do kterých dané informace patřily.

Takže Lord Croft bude chtít zorganizovat schůzku, což se dalo čekat. Další dobrou zprávou je, že jeho reputace je zpátky na dobré cestě k obnově. To, že jedná s Rainou i bez mé přítomnosti je další známkou toho, že spojenectví mezi nimi má potenciál se stabilizovat i bez mého vlivu. Zakopání sekery mezi Lordem Croftem a Atlasem je dobrá zpráva, protože Lara nyní bude mít dva schopné ochránce místo dvou soupeřících ochránců s rozdílnými plány.

Co se týče Rainy a jejího postavení v klanu, pomohl jsem ji tak, jak jsem jen mohl. Jméno Daniel Whitehall mi nic neříká, ale to neznamená, že bych o něm nemohl najít něco více. Pomyslel si Hadrian.

Jinak Lara měla pravdu. Není příliš lidí, kteří včerejší den sdíleli smutek pro mé rodiče a další padlé. Místo toho raději oslavují pád Temného Lorda, kterého sami pomohli stvořit a místo aby se mu všichni společně postavili, raději schovali své hlavy do písku a dělali, že se jich to netýká. Povzdechl si ještě a dopis složil zpátky do obálky, než si jej dal do kapsy hábitu, kde nepozorovaně otevřel Inventář, aby jej tam tajně vložil. Již před nějakou dobou se naučil otevírat a zavírat Inventář v místech, kde to potřeboval.

„To byly docela dlouhé dopisy. Kdo ti píše?" zajímala se Tracey, která si všimnula, že jeden z nich byl na pergamenu a druhý na bílém papíře.

„Tracey, do toho ti nic není. Nebo chceš všem říci, co ti přišlo ve tvém minulém dopise?" napomínala ji hned Dafné.

„Klídek, pouze jsem se ptala, ne? Hadrian mi nemusí odpovídat, pokud nechce," bránila se její kamarádka.

„Kdybys byla pozorná, podle písma bys poznala, že oba dopisy jsou od žen. Ten na pergamenu byl navíc ve francouzštině, takže přišel ze zahraničí. Druhý dopis byl psán na mudlovském papíře, ačkoliv to byl zdobený papír s erbem nějakého rodu. Neboť oba dopisy přinesla Hadrianova sova Artemis, obě pisatelky zná tak dobře, že jeho vlastní sova je schopná vycítit fakt, že pro něj mají dopis k doručení," ozvala se Amanda, která si Hadriana celé ráno prohlížela.

Již včerejšího večera, kdy je zachránil před trolly, na něm bylo něco jiného a ona nemohla přijít na to, co to bylo. Musela dlouho přemýšlet a několikrát si všechno opět v mysli přehrát, než na to konečně přišla. Aby svou domněnku potvrdila, aktivovala všechny své smysli a zaměřila se hlavně na velikost Hadrianovy magie.

„První dopis je od kamarádky Fleur a druhý od vzdálené sestřenice Lary," odpověděl Hadrian, ale více k tomu říkat nehodlal.

„Hej, hodláš do budoucna nechat nějaké holky i pro nás ostatní?" ozval se Blaise, který viděl, jak se Hadrian postupně obklopuje schopnými kouzelnicemi, které měly potenciál být v budoucnu hodně pěkné.

„A proč bych to dělal?" optal se Hadrian s hranou nechápavostí.

„Zabini si myslí, že bude v budoucnu velkým hráčem se svým harémem, ale rozumný muž ví, že je těžké uspokojit jednu ženu, natož abych jich měl půl tuctu a víc," ozval se Theodore.

„Hej, nikdy jsem netvrdil, že chci mít harém, ale nepřipadá ti nefér, že Hadrian má kolem sebe ty nejhezčí z nich a omezuje nám tak již docela malý počet možností?" namítal hned Blaise.

„Pokud si myslíš, že ženy jsou nějaké objekty, které můžeš vlastnit, tak se obávám, že žádná s tebou nikdy nevydrží déle jak pár hodin nebo dnů, pokud to bude odhodlaná zlatokopka," pokrčil Hadrian rameny a nevšímal si vražedných pohledů, které dívky kolem něj Blaisovi posílaly.

„O jeho aktuální názory bych se příliš nebála. Jediný přeřek před jeho matkou nebo sestrou a dostane lekci, na kterou nikdy nezapomene," usmívala se Amanda a Blaise si připadal, jako kdyby hleděl na úsměv toho nejnebezpečnějšího predátora na planetě.

„Tak jsem to vůbec nemyslel! Přestaňte mi vkládat slova do úst," protestoval Blaise a divoce kroutil hlavou.

„Pozor, aby sis tu hlavu nevykroutil a neodkutálela se ti někam pryč. Slyšel jsem, že je to nepříjemný pocit, když ti prší do krku," rýpl si Hadrian a chvíli bylo ticho, než se jeho spolužáci začali pomalu smát, což po chvilce vyústilo v daleko hlasitější smích.

„Hej, ten byl dobrý. To si musím zapamatovat, až mě někdo naštve. Říci někomu, že má hlavu jen kvůli tomu, aby mu nenapršelo do krku, to je luxusní urážka," ušklíbl se Theo.

„Pan Potter-Black má pravdu, skutečně je to nepříjemný pocit, osobně jsem to před mnoha lety poznal," proplul jejich stolem Nebelvírský duch, který se naklonil mírně na stranu tak, že bylo jasně vidět, proč se mu říkalo Skoro Bezhlavý Nick.

„Sire Nickolasi, někteří studenti mají slabé žaludky, tak se prosím vyvarujte podobných ukázek," požádala jej Amanda, která se pobaveně usmívala nad některými zelenými obličeji.

„Vaše přání je mi rozkazem, slečno Rosierová. Pane Potter-Blacku, bylo mi ctí," poklonil se jim Nick, než odplul k Nebelvírskému stolu.

„Ugrr, nechápu, jak tohle může někdo dovolit. Tahle škola je skutečně cirkus, když si tu duchové mohou dělat co se jim zachce," prohlašoval Draco a všem bylo jasné, že tohle bude následovat hláška o tom, jak se to dozví jeho otec a jistě to tak nenechá.

„Draco, nikoho tím neurazíš, když zůstaneš mlčet. Co se týče tvého otce, jistě vystudoval Bradavice stejně, jako rodiče většiny přítomných studentů, takže o přítomnosti duchů vědí daleko více než ty sám, ostatně tu byli sedm let, ty jsi tu sotva dva měsíce," uzemnil jej Hadrian, který jej skutečně nechtěl poslouchat, jak si stěžuje na to nebo na něco jiného.

„Ty mi ne…," chtěl Draco vyjet na Hadriana, ale v další chvíli mu na rameni přistála Vincentova dlaň, který mu své prsty zaryl do ramene docela velkou silou.

„Už jsi naši kolej připravil o dost kolejních bodů, tak raději mlč," varoval jej Vincent.

„Ty bezcenná nulo, jak si do…," začal Draco, ale to se do toho vložil i Gregory, který Draca popadl zezadu za hlavu a zabořil mu ji do talíře s jídlem před sebou.

„Nejsi hoden toho, abys Vincenta tahle urážel. Tvůj otec zaplatil naše školné s podmínkou, že tě máme chránit. Pokud to znamená, že tě umlčíme pokaždé, když budeš chtít někoho urazit, tak to taky uděláme. Otec v posledním dopise nebyl vůbec spokojen s tím, jak jsou naše jména očerňována kvůli tvým činům," upozorňoval jej Gregory a pokaždé, když se Draco nadechl, aby se rozkřičel, mu hlavu opět zabořil do talíře s jídlem.

„Co se to tu děje, pánové?" objevil se jim za zády profesor Snape a netvářil se nijak spokojeně, hlavně když viděl stav, ve kterém se Draco nacházel.

„Děláme práci, za kterou nás Dracův otec zaplatil, profesore," odpověděl Vincent.

„Tím, že jeho synovi budete máčet obličej v jídle?" optal se Snape s pozdvihnutým obočím.

„Nějak jsme jej umlčet museli. Když není schopen mluvit, není schopen nikoho urazit a pak není třeba, aby jej někdo proklínal nebo mu odebíral kolejní body, kterých ztratil až dost," vysvětlil pohotově Gregory.

„Jak hrubiánské, ale efektivní. Vy tři jdete se mnou, pan Malfoy se musí umýt a vám dvěma vysvětlím, kde jste udělali chybu. Šup na nohy a jdeme!" poručil Snape.

„Až tohle uslyší …," rozkřičel se Draco, ale větu nedokončil, protože Snape mávnul hůlkou a svého kmotřence utišil. Draco si toho vůbec nevšímal a komicky otevíral ústa bez toho, aby z nich cokoliv vyšlo, než po chvilce začal rozhazovat rukama ve vzteku z toho, že jej nikdo neposlouchá. K pobavení všech, jej Snape chytil za límec hábitu a doslova jej odnesl z Velké síně jak neposlušné štěně.

„Haf, haf?" rýpl si Hadrian pobaveně, ale odezva nebyla velká, protože jeho narážku mnoho spolužáků nepochopilo.

„Hmm, dneska máme jen dvě hodiny Lektvarů. Asi si na hodinku ještě zalezu zpátky do postele," řekl Blaise, když viděl, jak se většina studentů zvedá k tomu, aby se vydali na první vyučovací hodinu.

„Hrad plný lidí s magickými schopnostmi a vyučovací hodina zrušena jen kvůli trošce sněhu. Někteří zde postrádají logické uvažování," povzdechl si Hadrian nahlas.

„Metr sněhu je u tebe troška? Tobě možná nevadí se jím brodit, ale nás ostatní z toho vynech," odfrkl si Blaise.

„A to si říkáš kouzelník? Jak těžké je pro starší studenty vytáhnout hůlky a udělat ve sněhu cestu pomocí ohnivých kouzel? Klidně vidím využití i kouzel z Přeměňování, kdy část sněhu použiješ k přeměně ve sněhovou bariéru, která by zabránila okolnímu sněhu v zasypání nově vytvořené cestičky. Při větším množství sněhu by bylo možné vytvořit i stabilní tunel. A protože bys neměnil sníh na nic jiného, pouze jeho podobu, byla by tahle přeměna trvalá na tak dlouho, dokud by samotný sníh neroztál," nabídl jim Hadrian hned dvě řešení, jak se skrze sníh dostat ke skleníkům.

„Pokud jsi tak chytrý, klidně si to jdi vyzkoušet. Jistě to napadlo i naše profesory, ale z nějakého důvodu uznali, že to není vhodné řešení," odbil jej Blaise, který se skutečně vydal zpátky do postele, aby si na chvíli zdřímnul před dvouhodinovkou Lektvarů.

„A to jsem měla dojem, že volného času využije k návštěvě klubové místnosti k zábavnějším aktivitám, než je spánek," okomentovala jeho odchod Tracey.

oooOOOooo

Jakmile skončila dvouhodinovka Lektvarů, měli oficiální konec vyučovacího týdne. Mnoho z Hadrianových spolužáků to využilo k tomu, že se převlékly do teplého oblečení a zamířili ven před hrad, aby si užili sněhu. Když jej míjeli, mohl jasně zaslechnout, jak hodlají ze sněhu postavit velká opevnění, odkud budou bombardovat nic netušící oběti sněhovými koulemi.

I Hadriana to lákalo ven do chladného počasí, ve kterém byl jako doma, ale měl v plánu mnoho dalších věcí. Snape jim naštěstí nedal žádný další úkol a všechny ostatní měl již vypracované v předešlých dnech, takže se mohl v klidu posadit za svůj pracovní stůl.

Jeho prvním bodem na pořadu dne bylo odepsání na dopisy od Fleur a Lary. Každý z nich si opět přečetl a postupně odpovídal nebo reagoval na to, co mu napsaly, než si svou práci spokojeně přečetl a zapečetil. Obě odpovědi položil na okraj stolu, kde si je mohla Artemis kdykoliv vzít k doručení, nyní ale spala a on ji odmítal budit.

Po dopsání odpovědí na dopisy z Inventáře vytáhl Omnicube, která dokončila organizaci nově získaných dat. Hadrian tak začal s průzkumem Databáze, kde se objevily nové kategorie jako byla Magická Historie, Magická Teorie, Magické Jazyky, Přeměňování, Lektvary, Runové Jazyky a tak dále. Ačkoliv nově informace byly rozděleny do těchto a více kategorií, velká část z nich spadala pod více kategorií. Naštěstí Databáze obsahovala i funkci vyhledávání, takže mu stačilo vyslovit téma nebo název kouzla a hned se mu objevily reference na všechny zmínky hledaného slova v Databázi.

Hned to vyzkoušel a pokusil se najít, jak odpečetit/odemknout pouta na magickém jádře. V Databázi na tohle téma nebylo mnoho informací, pouze pár řádků z několika různých zdrojů. Jednou informací také bylo, že pokud někomu bylo zapečetěno magické jádro a pečeť není odstraněna do dvacátého prvního roku života dané osoby, odpečetění se stává téměř smrtelným a pokud to už někdo přežil, byl z něj nanejvýše moták.

Jen pár téměř zbytečných informací. Vsadím se, že Brumbál ve své sbírce knih má všechno, co bych potřeboval vědět. Problém je, že kolem jeho pracovny je hromada obrazů a pokud jsem viděl dobře, i velké množství skrytých runových okruhů, které jej informují o přítomnosti hostů. Databáze byla sice schopná oskenovat všechno, co se nacházelo v Knihovně, ale ta je v podstatě jednou velkou místností. Zkusím skenování aktivovat tady u sebe a uvidíme, jestli je to omezené na jednu místnost nebo nějaký specifický dosah. Pomyslel si a začal s testováním Omnicube.

Rychle zjistil, že funkce skenování je skutečně omezená jen na jednu místnost, ve které se nachází, jinak by mezi nově získanými informacemi byly i knihy jeho spolužáků. K jeho překvapení se prostory uvnitř jeho speciální truhlice tvářily jako součást jedné místnosti, takže Omnicube nyní obsahovala i celou historii jeho rodu. Pozoruhodné bylo, že tam mohl nastavit i zabezpečení k přístupu některých dat, takže kdyby někomu povolil přístup k Databázi, soukromé informace by zůstaly soukromými.

Na kronice mého rodu je zabezpečení proti čtení cizími lidmi, ale Omnicube to zvládla bez problémů. Znamená to, že jsem schopen získat přístup i k tajemstvím ostatních rodů? Pomyslel si a velice jej lákala představa těchto vědomostí.

To je ale problém pro mé budoucí já. Mým hlavním problémem je najít řešení pro svou tetu. Poté musím najít někoho, kdo mi bude schopen vytvořit Amulet Nitrobrany. Řekl si v duchu a začal přemýšlet nad lidmi, kteří by mohli něco vědět. V mysli si vytvořil seznam pár osob, než se rozhodl nad tím, jak to celé provede.

Nakonec pokýval hlavou, než si v Inventáři našel své nové brnění, do kterého se převlékl. Prvně potřeboval, aby jej nikdo mimo Bradavice nepoznal a za druhé si chtěl vyzkoušet, jak mu Asasínské Brnění sedne. Hned, jak si jej ale nasadil, pocítil na levém rameni pálivou bolest. Nebylo to nic, co by se nedalo přežít, ale hodně jej to překvapilo. Když si sundal vrchní část brnění, spatřil na své paži tetování, které získal před svou smrtí na Isu Terra.

Ráno jsem si říkal, že je škoda, že mi tetování Asasínů nezůstalo po návratu domů, ale zdá se, že bylo třeba něčeho speciálního, aby se zhmotnilo. Pousmál se, než se znovu oblekl a s kapucí přes hlavu se teleportoval pryč z Bradavic.

oooOOOooo

Když se pátečního rána Cassiopeia probudila, nečekala, že ještě před obědem bude mít návštěvu. Hlavně od někoho, kdo by měl být správně v Bradavicích. Prvně Hadrian nebyla schopná poznat a myslela si, že se někdo vloupal do jejího apartmánu, ale jakmile si sundal kapuci a ona spatřila jeho smaragdově zelené oči, bylo ji jasné, kdo se tam objevil.

„Čemu vděčím za tvou nečekanou návštěvu?" optala se jej a ukázala na křeslo, aby se posadil.

„Brumbálovi nebo spíše následkům jeho vměšování se do věcí, do kterých mu nikdy nic nebylo. Má mudlovská teta je těhotná. Nebyl by to problém, kdyby její dítě nebylo magické a její magické jádro nebylo zapečetěné. Bylo mi řečeno, že pouta na jejím jádře propouští dostatek magie k dítěti, ale porod ji na sto procent zabije. Když odpečetíme její magii, její tělo na to nebude připravené a opět ji to zabije. Doufal jsem, že bys mohla mít nějaké řešení v podobě rituálu nebo něčeho podobného," přešel Hadrian rovnou k věci.

„Jen abych si to ujasnila. Tvá teta, sestra tvé matky, byla kouzelnice, ale Brumbál zapečetil její magické jádro. Proč?" nechápala Cassiopeia.

„To, co ti nyní prozradím, definuji jako rodinné tajemství chráněné rodinnou magií, rozumíme si?" prohlásil Hadrian a ve vzduchu byla cítit rodinná magie.

„Nechť se tak tedy stane," prohlásila Cassiopeia.

„Netuším, jaké měl Brumbál motivy k tomu, aby mé tetě zapečetil magické jádro, ale jedna věc mě napadá. Stejně jako já, i moje teta je Hadí Jazyk. Má teta i matka pocházejí z dlouhé řady motáků. Z toho, co jsem zjistil, měl Salazar Zmijozel tři děti, dva syny a jednu dceru. Rodová linie mé matky pochází právě od jeho dcery Seleny, která se dožila jen toho, aby na svět přivedla svého jediného syna. Tomu jeho strýc zapečetil magii a ukryl v mudlovském světě, aby jej ochránil před Salazarovým nejstarším synem. Duchové i Elfové v Bradavicích cítí mojí magii a spojení s hradem, takže vědí o mém možném nároku na post Dědice rodu Zmijozelů," prozradil ji Hadrian a Cassiopeia si jej zdlouhavě prohlížela.

„To ale nevysvětluje, proč magii zapečetil jen tvé tetě, a ne i tvé matce," řekla po nějaké době.

„Má matka nebyla Hadí Jazyk. Z toho, co jsem slyšel a četl o svém otci, nikdy by tento fakt nedokázal vystát, protože absolutně nesnášel cokoliv, co bylo se Zmijozelem spojené. Sice nechápu, jak je to možné, když babička Dorea vystudovala ve Zmijozelské koleji, ale možná to bude mít i něco s tím, že děda Charlus otce nejmenoval svým dědicem, kterým jsem se stal hned po svém narození," pokrčil Hadrian rameny.

„Neudržovala jsem příliš stabilní kontakt se zbytkem rodiny, když jsem byla v exilu, takže ti s tímto moc nepomohu. Ale vím, že můj bratr Arcturus si často stěžoval na Jamese Pottera a jeho aroganci a pohrdavý postoj vůči rodinným tradicím. Za své jméno vděčíš také jemu, protože tvůj otec trval na tom, že se budeš jmenovat Harry James Potter," řekla jeho prateta, než se vrátila k důvodu jeho návštěvy. „Co se týče odpečetění magického jádra v tak pozdním věku, není to vůbec bezpečné. Kdyby nebyla tvá teta těhotná, vím o několika rituálech, které by toho byly schopné, ale za těchto podmínek by to znamenalo smrt nejen pro ni a její dítě, ale i pro toho, kdo by jeden z těchto rituálů aktivoval."

„Takže z magického pohledu je to slepá ulička bez řešení, kde by přežila teta i dítě?" ujišťoval se Hadrian.

„Nejsem Mistryní Rituální magie a musela bych zapátrat, ale nedělala bych si příliš velké naděje," řekla mu narovinu a Hadrian chápavě přikývnul.

„Když není řešením magie, budu muset hledat někde jinde. Ostatně existují i další druhy energie a techniky, které je využívají," řekl Hadrian, který neztrácel naději.

„Ty znáš někoho, kdo má jiný Dar, než je magie?" optala se jej Cassiopeia překvapeně.

„Jistě. Moji Mistři Bojových umění mají Dar Chakry a Chi. Mistr Kurokyuu dokonce ovládá umění fuuinjutsu, tak doufám, že bude mít nějaké řešení aspoň on," prozradil Hadrian.

„Možná, nicméně sama se vydám navštívit jednoho muže, který by mohl mít odpovědi na náš problém. Pokud je tvá teta skutečně kouzelnice se zapečetěným magickým jádrem a v žilách ji koluje krev rodu Zmijozelů, bylo by zločinem nechat umřít ji nebo její dítě," slíbila mu Cassiopeia, než se rozloučili a Hadrian se s nasazenou kapucí teleportoval z jejího apartmánu do mudlovského světa, jen kousek od Doja Východního Draka.

Zatímco vysvětloval problém svým Mistrům, Cassiopeia se převlékla a z kufru vytáhla speciální přenášedlo.

„Nemyslela jsem si, že jej někdy použiju," řekla si sama pro sebe a záhy jej aktivovala.

Nádvoří pevnosti, na kterém se o chvíli později objevila, bylo zcela prázdné a ona vzhlédla k věži, kde byl uvězněn muž, za kterým přišla. Nurmengard byl hrad, který Gellert vybudoval s pomocí své vlastní magie, aby sloužil jako vězení pro jejich nepřátele. Bylo ironií, že po skončení jejich tažení za osvobození Kouzelnického světa se Nurmengard stal jeho vlastním vězením.

Cassiopeia si byla také plně vědoma toho, že Gellert by mohl kdykoliv ze svého vězení odejít, ostatně celým hradem proudila jeho magie, ale z nějakého důvodu se rozhodl zůstat ve své cele.

„Je to již dlouhá doba, co jsi mě navštívila, Cass," ozval se chraptivý hlas zpoza dřevěných dveří s mřížemi místo okna.

„Gellerte. Máme soukromí?" optala se jej, protože si byla vědoma toho, že se tam občas Brumbál zastavil a celé okolí zasypal monitorovacími a odposlouchávacími kouzli.

„Nemusíš se bát, má drahá. Albus si myslí, že je vševědoucí a nikdo není schopen překonat jeho triky, ale arogance byla vždy jeho největší slabinou," ujišťoval ji Gellert Grindelwald, jeden z největších Temných Lordů současné historie.

„Nicméně jsi mě nepřišla navštívit jen tak z nudy nebo kvůli vzpomínkám na staré časy. Když jsem ti před mnoha lety dal nevystopovatelné přenášedlo, měl jsem vizi, že jej použiješ až po svém návratu do své rodné země," přešel k důvodu její návštěvy.

„Ano, vrátila jsem se do Anglie na žádost Dědice Potter-Blacka, mého prasynovce a vnuka Charluse Pottera," prozradila mu Cassiopeia.

„Ach, Chlapec-který-přežil. Albus zuřil, když mladý Potter přežil onu osudnou noc. Varoval jsem ho, že zahrávat si s Věštbami není rozumné a jejich pravá podstava se vyjeví až po jejich vyplnění. Ale jako vždy, Albus věří ve svého vlastního génia a rozhodl se vzít osud do vlastních rukou. Obávám se, že i ve svých posledních okamžicích života si bude myslet, že všechno, co udělal, bylo pro Vyšší Dobro," zakroutil Gellert hlavou a na tváři měl pobavený výraz, ačkoliv nic zábavného na utrpení tisíců nebylo, protože to byly následky Albusova hraní si na boha.

„Moje návštěva se týká následků toho, co kdysi udělal. Hadrianova teta, sestra jeho matky, má magické jádro a byla by normální kouzelnicí, kdyby ji v dětství Brumbál nezapečetil magické jádro. Nyní, když je těhotná s magickým dítětem, ji hrozí jistá smrt. Přišla jsem se optat, jestli nemáš způsob, jak tomu zabránit bez toho, aby se jí nebo jejímu dítěti něco stalo," vysvětlovala mu Cassiopeia a Gellert na dlouhou chvíli zavřel oči.

„Hmm, Albusi, Albusi, zasahovat do jediné věštby ti nestačí, co? Tolik ses bál ztráty své moci a možnosti, že na tebe lidé zapomenou, že jsi musel zasahovat tam, kde to nikdy nebylo třeba," povzdechl si Gellert a následně oči otevřel, aby se podíval na svou věrnou generálku.

„Znám jeden bezpečný způsob, jak zachránit matku i dítě, ale to nebude ani třeba. Viděl jsem matku i dceru zcela zdravé a po magické stránce silné. Mladý Potter-Black v hledání pomoci pro svou tetu nalezne mocné spojence, kteří mu pomohou v dosažení jeho cílů. Kdybych vám nyní pomohl, zabránil bych naplnění vize, kde bude magie opět vzkvétat. Tvůj prasynovec má před sebou mnohá rozhodnutí, ale má potenciál dosáhnout toho, co my jsme nedokázali," usmál se Gellert, než si založil ruce na hrudi a pohodlně se opřel do velkého polštáře za svými zády.

„Chceš říci, že nás vyvede z téhle mizerné existence, kdy se musíme ukrývat před tou špínou, co znečišťuje a ničí náš svět?!" chtěla se ujistit Cassiopeia, že slyšela dobře.

„Přiveď ho ke mně po jeho dvanáctých narozeninách. Rád bych si promluvil s mladým mužem, kterého chrání Vůle tohoto světa. Gaia ho obdarovala unikátním Darem, který nebyl zatím viděn. Zajímají mě odpovědi na některé otázky, které pro něj mám. Každým rokem vidím čím dál tím více záblesků konce našeho světa, ale nyní vidím i naději na přežití," řekl spokojeně.

„Jak si přeješ a doufám, že máš pravdu. Nerada bych za pár měsíců stála vedle Hadriana, jak pohřbívá jedny z posledních členů své rodiny s vědomím, že jsem tomu mohla s tvou pomocí zabránit," varovala jej Cassiopeia.

„Nemusíš se obávat, má drahá. Kdyby se zdálo, že mladý Hadrian nenalezne pomoc včas, předám ti způsob, jak obě zachránit," ujišťoval ji Gellert. „Och, pokud mu jinak budeš chtít pomoci i jinak, začni s aktivováním všech přeživších agentů. V následujících měsících vytáhne Hadrian do války proti našim dávným nepřátelům, kteří se skrývají v mudlovském světě a bude potřebovat veškerou dostupnou pomoc," dodal ještě a Cassiopeia bez dalšího slova jen přikývnula, než se vydala zpátky na nádvoří, kde aktivovala přenášedlo, které ji vrátilo zpátky do jejího apartmánu v Londýně.

Netuším sice, kdo jsou naši dávní nepřátelé, ale pokud má Gellert pravdu, což jistě má, tak je čas, aby se Generálka Blacková vrátila na scénu. Mnoho našich příznivců je stále na svobodě a těší se příznivému vlivu. Většině z nich bude stačit říci, že si Gellert přeje jejich pomoc v ochraně mého prasynovce a hned si budou myslet, že si jej zvolil za svého nástupce. Když k tomu přidáme slávu Chlapce-který-přežil, budu schopná vybudovat velice početnou skupinu bojovníků i informátorů. Pomyslela si Cassiopeia a dala se do odemykání malé truhličky, na které bylo sedm druhů zámků.

Když ji konečně otevřela, našla uvnitř dvanáct krystalů s jmenovkami pod nimi. Byla tam i třináctá jmenovka, která nesla její jméno, ale krystal tam chyběl. Podobné truhličky měli i ostatní, jejichž jména měla před sebou. Kdokoliv z nich mohl truhličku otevřít a aktivovat, pokud jim to Gellert přikázal, tak jak to udělal před několika okamžiky.

Špičkou tasené hůlky se postupně dotkla všech dvanácti krystalů a pár minut čekala, než se červená mlha uvnitř krystalů začala postupně měnit na zelenou, což bylo znamení, že přijali rozkaz a souhlasí se setkáním na již dříve určeném místě.

„Třináct Generálů je zpátky," pousmála se, když se zezelenal i poslední krystal.

oooOOOooo

Zatímco Cassiopeia podstoupila všechny tyhle kroky, Hadrian dokončil své vysvětlení Mistrům v Doju. Skutečně doufal, že pro něj budou mít řešení, které zajistí, aby jeho teta přežila i s nenarozeným dítětem.

„Fuuinjutsu je odpovědí na tento problém, ale nikdo z nás není na takové úrovni, aby odpečetění provedl bezpečně pro tvou tetu i její dítě," prohlásil Lin Feng.

„Fuuinjutsu je velice komplikované umění, které se dělí na deset úrovní. Obtížnost tohoto úkolu je nejméně na deváté úrovni, přičemž já sám jsem dosáhl jen šesté úrovně," prozradil mu Mistr Takumi. „Nicméně znám tři Mistry Fuuinjutsu desáté úrovně, kteří by nám mohli pomoci, ale prvně je musím kontaktovat s detaily ohledně stavu tvé tety. Akiro-chan, Ren-chan, proč nenavštívíte Hadrianovu tetu a nepozvete ji k nám do Doja? Na ošetřovně ji budeme moci vyšetřit a jistě prozatím přijdeme s přírodními léky, které ji celé těhotenství o něco usnadní," nabízel Mistr Takumi.

„Budu vám velice vděčný, když mé tetě pomůžete, Mistře Takumi. Ať už si tihle Mistři Fuuinjutsu řeknou o jakoukoliv cenu, bez váhání ji zaplatím v jakékoliv měně," poklonil se jim Hadrian hluboce.

„Neměj strach, Hadriane-kun. Není v našich povahách, abychom nečinně hleděli, když je v naší moci pomoci," ujišťoval jej Mistr Ichigo a zbytek Mistrů souhlasně přikyvoval.

„Ještě jednou děkuji. Rád bych zůstal déle, ale obávám se, že toho musím dneska stihnout ještě docela dost a také se musím včas vrátit do školy, aby mě nikdo nehledal," omluvil se Hadrian s další poklonou. „Ještě jsem si vzpomněl. Zítra ráno bych rád použil rituální místnost na probuzení Daru u jedné mé spolužačky, bude to možné?" optal se ještě.

„Nevidím v tom žádný problém, Hadriane-kun," přikývnul Mistr Takumi.

„Rád bych s tebou prohodil pár slov, Hadriane. Pojďme se projít," vyzval jej Mistr Lin a Hadrian jej beze slova následoval.

„Poznávám znaky na tvém brnění, Hadriane. Uvědomuješ si, komu tyhle znaky patří?" zajímal se Mistr Lin po tom, co došli k zasněženému altánku za budovou Doja.

„Velice dobře, Mistře Fengu. Kdybych nesložil patřičné zkoušky, nikdy bych nezískal své tetování ani tohle brnění," odpověděl mu Hadrian popravdě.

„Hmm, mluvíš pravdu, zajímavé," zamyslel se Mistr Lin a Hadrian nechápal, co tím myslí, ale odmítal mu skákat do řeči nebo myšlenek, protože Mistři rádi vyžadovali trpělivost u svých studentů, než vysvětlili svá prohlášení.

„Snažím se přijít na to, jak jsi se dostal do styku s Asasíny, když mezi posledními z nich byl můj děda. On a všichni ostatní Asasíni zmizeli na jedné z důležitých misí. Můj otec po něm pátral celých deset let a utratil téměř celé rodinné dědictví na zaplacení nejrůznějších expertů. Po deseti letech pátrání ukončil s tím, že všichni z Bratrstva zmizeli v zapečetěné dimenzi, kterou nelze otevřít bez speciálních artefaktů, ale nikdo netuší, co jsou tyhle artefakty zač," vysvětloval mu Lin Feng a pečlivě si prohlížel Hadrianovo brnění.

„Je mi líto, že vám nebudu moci pomoci, Mistře Fengu. Já se s Asasíny setkal v jiné době díky menšímu incidentu. Celý svůj trénink jsem strávil v Tulumu během Zlatého věku Pirátství," vysvětlil Hadrian.

„Hmm, opět mluvíš pravdu, ačkoliv vím, že v té době Bratrstvo operovalo hlavně v Asii a Evropě a do kolonií se dostali až o dost později," poznamenal Mistr Feng.

„Je to zcela možné. Nikdy jsem netvrdil, že to byla minulost naší reality. Z toho, co jsem pochopil, to je domovská realita Asasínů a pár se jich dostalo do naše světa během incidentu při pokusu o zničení velice pokročilých kousků technologie rasy, která před svým pádem měla lidskou civilizaci za otroky," vysvětloval Hadrian.

„Konečně poslední dílek skládanky. Ano, kroniky Bratrstva hovoří o tom, že první z nich pocházejí z jiného světa, který je téměř totožný s tím naším. A v obou světech jsou hlavními nepřáteli Asasínů Templářští Rytíři," přikývnul Mistr Feng hlavou.

„Když jsme tě začali učit Bojová umění a umění boje se zbraněmi, bylo to kvůli tomu, aby ses mohl úspěšně bránit před nástrahami tohoto světa. Později to bylo kvůli tomu, abys mohl bezpečně čistit dimenze od monster a chránit tak běžné lidi před nebezpečím. Nyní jsi Asasín a již to nejsou jen monstra, která musíš eliminovat, abys ochránil nevinné. Nikdo z nás si nepřál, aby to zašlo tak daleko, ale ty máš duši bojovníka, mladý Hadriane. Jen doufám, že nikdy nesejdeš z cesty, protože pak to bude náš úkol tě vyhledat a eliminovat," varoval jej Mistr Feng.

„Věřím, že dokud budu mít přátele a učitele, kteří mě upozorní na možný pád, pak se nemusím ničeho bát," prohlásil Hadrian a Mistr Feng mu pobaveně rozcuchal vlasy.

„Nyní běž, ať tě nezdržuji od dalších návštěv. O svou tetu se bát nemusíš, dobře se o ní zatím postaráme a Takumi najde někoho, kdo bude schopen bezpečně odpečetit její magické jádro," ujišťoval jej Mistr Feng a Hadrian se s poklonou teleportoval do jedné z uliček na Příčné ulici, kde si rychle nasadil kapuci a zamířil na Obrtlou ulici.

oooOOOooo

Alucard byl ve své dílně a experimentoval s kombinováním některých vzácných kovů. Hodlal vytvořit nějakou slitinu, která by si zachovala vlastnosti všech použitých kovů a zároveň by jejich spojením eliminoval dvě nebo tři slabiny. S povzdechem uklidil další nepodařený experiment, když zaslechl, jak někdo vstoupil do jeho obchodu.

Potěšený, že má dalšího zákazníka, se vydal ze své laboratoře, když zaslechl třískot skla. Jediným krokem se objevil za pultem, jen aby spatřil, jak Integra pod krkem drží postavu v brnění, které již nějakou dobu neviděl.

„Integro, hned jej pusť!" rozkázal Alucard a sledoval pár kapiček krve, které měla na svých prodloužených nehtech.

„Má pach cizích realit! I jeho krev voní aurou jiné reality!" protestovala hned Integra a Alucard si povzdechl.

„Nemůžeš útočit na každého, kdo má na sobě vůni jiné reality. Dobře víš, že ve stínu běžného světa se skrývá další, kde sídlí jedinci s všemožnými Dary," napomínal ji Alucard, než se otočil na zákazníka. „Velice se omlouvám za svou ženu. Původně není z této reality a mnoho si toho nepamatuje, proto hledá jakoukoliv stopu, která by ji pomohla si vzpomenout nebo v návratu domů," prozradil a netušil, proč tomu tak bylo, ostatně osobu před sebou neznal, a tak snadno nikomu nikdy nevěřil.

„Nebylo to zrovna to nejlepší seznámení, ale nebylo to ani to nejhorší, co jsem zatím zažil. Rád tě opět vidím, Alucarde," prohlásil Hadrian a sundal si kapuci, aby tak odhalil svou identitu.

„Oho, mladý Hadrian Potter-Black. Nečekal jsem, že se pod tou kapucí budeš ukrývat zrovna ty. Hlavně když jsi na sobě před dvěma měsíci neměl známky po návštěvě jiné reality," zazubil se Alucard.

„Omlouvám se za svou reakci, Dědici Potter-Blacku," sklonila Integra hlavu, než se otočila a několika kroky se vytratila po schodišti do obytné části jejich obchodu.

I tak si ji ale Hadrian stihnul dobře prohlédnout. Její dlouhé blond vlasy ji sahaly až po pás. V kombinaci s její světle hnědou pletí a pronikavými azurově modrýma očima, vyzařovala jistou krásu, ačkoliv by někoho mohla odradit její nadprůměrná výška. Alucard byl jen o pár centimetrů vyšší, než Integra a Alucard byl vedle Hagrida nejvyšším jedincem, kterého zatím viděl. Pokud tedy nepočítal své zkušenosti z reality, kde s Jean Shepardovou cestoval vesmírem.

„Co tě ke mně dnešního dne přivádí? Hlavně oblečení v brnění Bratrstva, které před nějakou dobou zmizelo z povrchu zemského?" zajímal se Alucard a Hadrian z Inventáře vytáhl návod na výrobu Amuletu Nitrobrany.

„Přišel jsem se optat, jestli jsi schopný vyrobit tenhle amulet, když ti poskytnu potřebné věci na jeho výrobu. A když už jsi zmínil Bratrstvo, rád bych věděl, co víš o osudu Asasínů téhle reality. Zatím jsem zjistil jen to, že zmizeli v nějaké dimenzi, do které byl vstup zapečetěn a je možné jej otevřít jen s pomocí třech neznámých artefaktů?" optal se Hadrian a Alucard si od něj převzal pergamen s informacemi.

„Oh, tohle je hodně zajímavý artefakt. Pokud se o jeho existenci dozví Ministerstvo Kouzel, bez váhání jej prohlásí za temný artefakt a veškeré znalosti kolem něj se pokusí následně zničit. Ačkoliv znalost Nitrobrany není ilegální, učení Nitrobrany bez povolení Ministerstva už ilegální je. Tenhle amulet je schopen tenhle idiotský zákone bez problémů obejít, což se některým lidem nebude líbit," zasmál se Alucard. „Výroba nebude obtížná, pokud mi poskytneš vše, co je k tomu třeba. Pokud jde o Asasíny, dlouhé roky jsem s nimi spolupracoval, ostatně Templáři velice rádi lovili můj druh a nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Byla to pro nás velká ztráta, když byli nalákání do pasti. Pokud budeš chtít, můžu tě vzít k onomu průchodu, aby sis jej prohlédl. Mysleli si, že je to dimenze, kde mají Templáři skryté velitelství, ale později jsem zjistil, že to byla dimenze, ve které se nacházel portál do světa s démonickými tvory," vysvětloval Alucard.

„A byl to pouze svět pod vládou démonů nebo jedna z nižších rovin našeho vesmíru, na které démoni existují?" ujišťoval se Hadrian.

„To ti říci nemohu, protože ani Templáři, které jsem vysál do poslední kapky krve, to nevěděli. Byli si jistí jen v tom, že to pro Bratrstvo bude znamenat jasný konec. Část svého života jsem strávil hledáním artefaktů, kterými bych mohl vstup do oné dimenze otevřít, ale nikdy jsem se nedostal dostatečně blízko k jejich získání," pokrčil Alucard rameny a ukázal mu, aby jej následoval do jeho dílny.

„Magického kovu mám dostatek, takže ten od tebe potřebovat nebudu. Magicky čistý krystal znamená, že to musí být magicky aktivní krystal bez živlové příslušnosti. Nakonec je tu Krystal Duší, který má obrovskou cenu a není jednoduché jej sehnat," ukázal na seznam ingrediencí a Hadrian z Inventáře vytáhl osm čistých krystalů i Krystalů Duší.

„Bude tohle stačit na osm amuletů? Také bych rád, abys je připravil k budoucímu spoutání krví. V budoucnu budu bych měl získat více Krystalů Duší, tohle je zatím vše, co mám k dispozici," oznámil mu Hadrian a Alucard se usmál od ucha k uchu.

„Jsi plně připraven, to mám velice rád. Jaký kov chceš použít?" optal se Alucard a ukázal na svou sbírku nejrůznějších kovů.

„To už nechám na tobě, Alucarde, ale jistě by to měl být takový kov, který je spojován s klidnou, vyrovnanou a zdravou myslí. Co ty myslíš?" optal se Hadrian spíše na jeho názor, protože se v kovech nevyznal tak, jak staletí starý upír.

„Hmm, nebude třeba to příliš komplikovat a použijeme slitinu zlata a zinku, kterou magicky ošetříme tak, aby získala potřebnou tvrdost, ostatně to jsou celkem měkké kovy. Musím připravit dostatek kovu, formy na tavení a odlití, což bude nějakou dobu trvat. Ale protože nemám nic jiného na práci, bude tvá zakázka v neděli večer hotová, takže tě tu v tu dobu také budu očekávat," oznámil mu Alucard a Hadrian mu poděkoval, než se konečně mohl teleportovat zpátky do Bradavic, kde na něj čekal oběd se jeho spolužáky.

oooOOOooo

Zatímco si jeho spolužáci užívali dalších dvou volných hodin, on seděl před Omnicube a pročítal si náhodná témata. Hadrian věděl, že by se měl věnovat některým svým projektům, ale úplně náhodou narazil na zmínku o existenci Atlantidy. Dozvěděl se tam, že kvůli třem různým katastrofám, které zničily tři centra magického světa stejného jméno, bylo tohle jméno prokleté. Pokaždé, když se někdo pokusil založit kolonii, město nebo vesnici se stejným jménem, do sedmi dnů se tím místem prohnala magická bouře, která všechno zničila.

Ačkoliv se tu nepíše nic o tom, jak skutečně zanikly první dvě Atlantidy, aspoň je tu něco málo o jejich existenci. Je také dobré vědět, že je nutné se vyvarovat některým jménům, až budu chtít založit nějaké město nebo kolonii. Nyní se ale musím pustit do zhotovení všech runových okruhů, které chci mít v novější verzi Abyss Skladu. Ten stávající je sice dostačující, ale mám daleko na víc. Pomyslel si Hadrian a nechal si zobrazit všechny runové jazyky a příklady runových okruhů pro jeho potřeby.

Během krátkého studia všech dostupných runových jazyků se mu objevilo oznámení o tom, že se naučil dostatek k tomu, aby se jeho profese Runista rozšířila o Slovanské, Fénické, Aztécké a Hebrejské runy. Ačkoliv se naučil základy těchto runových jazyků, rozhodl se pro použití Norských, Egyptských a Mayských run.

Na první pohled by se mohlo zdát, že spolu tyhle jazyky nemají nic společného, ale to nebyla tak úplně pravda. Hadrian totiž našel několik příkladů, kde jejich kombinace byla daleko účinnější, než kdyby použil pouze jeden z těchto tří runových jazyků.

Jeho cílem pro páteční odpoledne bylo vytvoření identifikačního runového okruhu, který by odhalil pravou identitu jedince. Brumbál měl před svou pracovnou podobné runové okruhy, ale ty nebyly tak efektivní, jak by si mohl myslet a bylo snadné je ošálit.

Hmm, celkem dvacet jedna run, sedm run z každého ze tří jazyků. Nyní musím přijít na jejich správné uskupení. Ačkoliv se geometrickému uskupení run říká runový okruh, kruhy jsou používány jen zřídka bez zapojení dalších geometrických tvarů, hlavně trojúhelníků a mnohacípých hvězd. Čísla tři, sedm a dvacet jedna jsou lichá čísla, proto musím použít geometrické tvary stejných vlastností. Použitím čtverce nebo obdélníku bych si vysloužil tak akorát magickou explozi přímo do obličeje. Přemýšlel Hadrian v duchu a hleděl na holografické příklady mnoha runových okruhů.

Sedmicípá hvězda by byla jednou z možností, ale zadal bych do ní jen čtrnáct run, sedm na vnější špice a sedm na vnitřní špice. Je tu možnost použít mezery mezi špicemi, ale nebyla by tu stabilita, kterou potřebuji. Co kdybych ale použil další sedmicípou hvězdu, ale s polovičními špicemi, kterými bych vyplnil mezery? Rozhodně je to stabilnější tvar než jiné alternativy. Rozhodl se a začal s kreslením na velký arch čistého papíru hrubší tloušťky. Protože to byl jen návrh, nebylo třeba, aby to bylo na magicky přijatelném pergamenu nebo jiném povrchu.

Prvně musel pečlivě narýsovat sedmicípou hvězdu, aby všechny úhly a délky byly kompletně stejné. Nesměl se v ničem zmýlit. Po dokončení základní hvězdy, v mezerách mezi cípy začal s rýsováním dalších, tentokrát polovičních cípů, čímž vytvořil celkem sedm kosočtverců.

Při rýsování si uvědomil, že aby runy propojil, musí je umístit tak, aby byly spojeny s hvězdou. Toho nakonec docílil tak, že každou runu uzavřel do malého kruhu, který byl napojený na špice cípů. Celkem tak vytvořil sedm vnějších kruhů, sedm středových kruhů a sedm vnitřních kruhů.

Když byl s tímto plně hotový, začal s umisťováním jednotlivých run tak, jak to cítil. Uvnitř hvězdy se nacházely důležité runy k zajišťování přísunu a distribuci magie do celého runového okruhu. Středové runy sloužily ke stabilizaci celého okruhu a vnější nakonec k identifikaci s tím, že stabilizační runy plnily i podpůrnou funkci, takže umocňovaly sílu a rozsah identifikace. Aspoň tak si to celé představoval.

Jakmile dokončil i poslední runu, prohlédl si svou práci a opravil pár menších chybiček, než aktivoval skenovací funkci Omnicube a nechal ji celý runový okruh analyzovat. Vůbec netušil, jestli je tento runový okruh použitelný, protože jeho Dar The Gamera mu nezobrazil žádné oznámení o tom, že by vytvořil něco nového.

Analýza dokončena:

- Struktura runového okruhu: Bez odchylek!

- Umístění runových znaků: Bez odchylek!

- Sekvence runových znaků: Nelze analyzovat bez dalších dat!

- Závěr: Analýzu nebylo možné dokončit z důvodu nedostatku dat!

To mi příliš nepomohlo, ale aspoň vím, že dokážu rýsovat natolik přesně, že ani digitální analýza neodhalila odchylku. Pousmál se Hadrian aspoň nad tímto úspěchem.

Jediný pohled na hodiny mu stačil k tomu, aby věděl, že má ještě nějaký čas. Proto stočil papír s runovým okruhem, uschoval Omnicube do Inventáře a zamířil do hlubin Bradavického hradu, aby našel jedinou osobu, která mu byla schopná pomoci.

Kabinet profesorka Babblingové našel docela rychle a bez otálení zaklepal na její dveře, na kterém byl umístěn i rozvrh hodin, které učila. Tohle by upřímně uvítal u všech profesorů, aby je zbytečně nehledal v jejich kabinetu, když právě učili některý z vyšších ročníků.

„Dále," ozvalo se chvilku po jeho zaklepání a on vešel do kabinetu, který byl docela prostorný. Profesorka Babblingová tam nebyla sama, a zatímco ve středu jejího kabinetu měla pracovní stůl, po jeho levé straně se nacházelo několik studentských lavic, kde dohlížela na doučování svých slabších studentů.

„Jak vám mohu pomoci, pane Potter-Blacku?" optala se velice mladá profesorka, které podle informací z Pozorování bylo sotva dvacet šest let, takže byla na vrcholu tělesného vývoje. Hadrian se ani nedivil, že byla mezi staršími studenty velice populární, pokud hodiny Starodávných run vyučovala ve stejně krátké sukni a bílé košili, kterou měla rozepnutou tak, že si mnoho puberťáků dokázalo představit, co na stranách onoho kaňonu nachází.

„Dobré odpoledne, profesorko. Nerad vás ruším a mohu přijít později, pokud to bude třeba?" ukázal Hadrian na dvojici studentů, přičemž jedním z nich byla Penelope.

„Oh, vůbec nerušíte, pane Potter-Blacku. Penelope a pracuje na svém runovém projektu ke zkouškám NKÚ. Pan Frick si nicméně odpykává školní trest, protože si myslel, že použití runových okruhů na své spolužáky bude zábavné," oznámila mu profesorka a Hadrian kývnul hlavou na pozdrav.

„Rád bych vás požádal o pomoc v jednom projektu, na kterém pracuji. Navrhl jsem runový okruh, ale nejsem si jistý, jestli je možné jej použít. Teoreticky všechno sedí, ale zajímá mě názor Runové Mistryně," oznámil ji Hadrian a na její stůl roztáhl stočený papír, aby ji ukázal svou práci.

„Norské runy, Mayské runy a Egyptské hieroglyfy. Dvacet jedna run, sedm run z každého jazyka, přičemž jste zvolil sedmicípou hvězdu, kterou jste doplnit o dalších sedm menších cípů. Přesnost vaše rýsování je na první pohled dokonalá, ale to mi potvrdí až patřičná kouzla. Z části chápu, čeho chcete dosáhnout, ale nechápu, proč kombinace těchto tří jazyků? Runové okruhy identifikace již existují a jsou daleko jednodušší než to, co vidím před sebou," začala s vyhodnocením a párkrát mávnula i hůlkou, aby zjistila, že geometrie celého runového okruhu je dokonalá.

„Běžné identifikační okruhy nejsou schopné odhalit přítomnost zastíracích kouzel a některých lektvarů, které jsou schopné povrchově pozměnit podobu osoby. Ačkoliv lektvary nedokáží plně zamaskovat a pozměnit magický podpis, dokáží jej překrýt dostatečně na to, aby je identifikační okruh pokládal za osobu, za kterou se chtějí vydávat," argumentoval Hadrian a ukázal na trojici run, které měly tento problém vyřešit.

„To je méně známý fakt, ale máte pravdu. Nicméně jsem si všimnula, že tento identifikační okruh vyžaduje krev? Měl byste vědět, že jakékoliv použití krve v magii je velice přísně hlídáno ne-li zcela zákony zakázáno," varovala jej.

„Tahle část okruhu je určená pro spojení s dalším okruhem, který hodlám navrhnout. Když si všimnete téhle části, zjistíte, že se odkazuje na kolekci informací. Doufám ve vytvoření zabezpečovacího systému, který k prvotní identifikaci bude vyžadovat jedinou kapku krve. Tento runový okruh ji pak plně identifikuje a potřebné informace uloží do specifického média. Pozdější identifikace pak bude již daleko snazší, protože dojde jen k porovnávání dvou objektů, prvním z nich bude úložné médium a druhým zase daná osoba. Jakmile bude identifikace dokončena, tahle část odešle pozitivní signál do dalšího runového okruhu, který bude odemykat přístup k něčemu, co patří jen dané osobě," vysvětloval Hadrian.

„Chápu a není to zas tak rozdílné od zabezpečení, které si mohou studenti nechat přidat na své školní kufry, ačkoliv tohle je daleko komplikovanější způsob něčeho, co lze vyřešit pár kouzly," přikývnula. „Počítal jste ale s tím, že během našeho vývoje se mění i podoba naší magie? Postupem času můžeme získat jisté vlastnosti a pak by došlo k odeslání negativního signálu i přes fakt, že by se jednalo o stejnou osobu," poukázala na možný problém, ale Hadrian se usmál, protože tohle řešila jediná Mayská runa. Byla pravda, že k identifikaci byla prvně třeba krev, ale ta sloužila jen jako klíč k otevření spojení mezi runovým okruhem a osobou, kterou chtěl identifikovat.

„Touhle otázkou se zabývali Mayové dlouho před naším narozením. Tahle runa je schopná odhalit neměnnou podstatu každého z nás. Mayové to nazvali frekvencí Duše a neexistují dvě identické frekvence. Podoba naší Duše nebo magie se může postupem času měnit, ale její frekvence nikoliv. Je to jeden z neměnných aspektů naší existence," vysvětloval a profesorka Babblingová se posadila na svou židli, přičemž velice dlouho hleděla na runový okruh, který ji Hadrian ukázal.

„Jak dlouho vám trvalo tohle navrhnout a dokončit?" optala se jej po několika minutách.

„Nevím přesně. Již nějakou dobu jsem si dával dohromady poznámky o tom, co od tohoto runového okruhu vyžaduji, než jsem si vyhledal řadu jiných příkladů. Nakonec jsem se řídil svým instinktem a dneska po obědě jsem se pustil do práce. Runy jsou pro mě docela zábavou a mé nadání na jazyky se promítlo i do runových jazyků. Nechci se nějak vytahovat nebo tak něco, ale kromě angličtiny, jsem schopný číst a mluvit v dalších devíti jazycích a mám základní znalosti osmi runových jazyků, ale nejvíce z nich ovládám Mayské runy, poté Norské runy, Egyptské hieroglyfy a Sumerské runy," odpověděl popravdě.

„Nemožné, nikdo není schopný jen tak načmárat pár run a myslet si, že vytvořil funkční runový okruh," protestoval hned Daniel Frick, který velice dobře věděl, jak těžké je takový runový okruh vytvořit. On sám strávil měsíc a půl nad runovým okruhem, který použil ve svém neúspěšném vtípku.

„V našem světě jsou lidé, pane Fricku, kteří mají neobyčejný talent. Jistě jste si všimnul, že někteří dokáží seslat jakoukoliv Kouzelnou formuli na první pokus bez jakéhokoliv snažení, ale pokud jde o Přeměňování nebo Lektvary, musí tvrdě makat, aby dosáhli průměrných výsledků," prohlásila profesorka a Daniel se zamyslel, než přikývnul, protože běžně viděl, jak někteří vynikali v jednom předmětu, ale v dalším byli zcela průměrní.

„Pane Potter-Blacku, na první pohled nemůžu najít chybu a jsem si jistá, že aktivace tohoto runového okruhu nevyústí v explozi, ale tenhle runový okruh je navržený tak, aby byl aktivován jako součást celku, nikoliv jen sám o sobě. Pokud chcete mou pomoc, budu chtít vidět i zbytek celého projektu. Sice nechápu, co je skutečně vaším cílem, ale máte můj zájem. Dokončete zbytek runových okruhů, vypracujte mi k tomu dokumentaci a uvidíme, co s vámi uděláme. Nicméně vás musím varovat. Pokud vytvoříte runový okruh a na území Bradavic jej aktivujete bez mého vědomí nebo svolení, postarám se, aby vaše vzdělání velice rychle skončilo, rozumíme si? Aplikovaná runová magie je velice nebezpečná pro ty, kteří nevědí, co dělají. Proto se Starodávné runy učí až od třetího ročníku a je to silně teoretický předmět až do pátého ročníku, kde jen ti nejlepší studenti mají povoleno vytvořit praktický projekt k získání bonusových bodů u zkoušek NKÚ," varovala jej profesorka Babblingová a Hadrian přikývnul, že chápe.

„Rozumím a děkuji za váš čas," kývnul hlavou, a ještě mrkl na Penelope, než opustil kabinet profesorky Starodávných run.

„Paní profesorko, skutečně byl schopný vytvořit funkční runový okruh za použití třech různých runových jazyků?" zaslechl ještě Fricka, jak se nevěřícně ptá mladé profesorky. Odpověď již ale neslyšel, protože za sebou zavřel dveře a rychle zamířil zpátky na kolej, aby si mohl přečíst informace o novém úkolu, který právě získal.

Úkolové upozornění! (Nový úkol)

Název: Dokončení runového projektu!

Typ: Volitelný

Zadavatel: Bathsheda Babblingová

Popis:

- Udělal jsi na profesorku Starodávných run jistý dojem a tvůj projekt spojený s identifikačním runovým okruhem upoutal její pozornost. Dala ti za úkol dokončit i zbytek runových okruhů, aby mohla zhodnotit celou tvou práci.

Hlavní cíle:

1. Dokonči všechny runové okruhy potřebné k úspěšné aktivaci a použití!

2. Najdi vhodné médium k uložení informací k identifikaci osob!

Vedlejší cíle:

1. Dokonči tento úkol do konce tohoto semestru! (31. 1. 1992)

2. Dokonči tento úkol do konce tohoto školního roku! (21. 6. 1992)

Skryté cíle:

1. ?

Odměna za splnění úkolu:

1. 0 - 60 000 EXP

2. Odemčení speciální úkolové série!

Postih za nesplnění úkolu:

1. Zákaz praktického užívání runové magie do třetího ročníku!

Přeješ si tento úkol přijmout?

ANO / NE

Postih za nesplnění úkolu je sice velký, ale není to nic, co by mě mělo zpomalit. Když nebudu moci používat runovou magii, prostě se spolehnu na zákony a pravidla uměle vytvořených dimenzí, které budu muset specifikovat. K runové magii jsem se odhodlal kvůli tomu, že k ní mám bonus ze statusu Primárního Dědice rodu Potterů. Pomyslel si Hadrian a úkol samozřejmě přijal.

oooOOOooo

2. 11. 1991:

Sobotního rána byl Hadrian připravený na brzkou návštěvu. V klidu si užíval šálku heřmánkového čaje, když se ozvalo zaklepání na jeho dveře. Mávnutím ruky je otevřel a beze slova sledoval, jak do jeho pokoje vešla Amanda a dveře za sebou pečlivě zavřela. Hadrian mezitím vytvořil Iluzi, aby je nemohl nikdo odposlouchávat.

„Dobré ráno," popřál ji Hadrian s mírným úsměvem na tváři.

„Tobě taky, Hadriane," odpověděla a posadila se na nabízenou židličku, přičemž si nabídla již připraveného čaje.

„Vypadáš velice zamyšleně a takhle vážnou jsem tě viděl jen když jsi chránila naše spolužáky před těmi trolly," konstatoval Hadrian a Amanda pouze přikývla, načež se napila čaje k uklidnění nervů.

„Dlouze jsem přemýšlela nad tím, co jsi mi řekl a v hlavě si procházela všechny výhody a nevýhody toho, co mi nabízíš. Upřímně jsem nikdy neslyšela nebo nečetla o žádném kouzelníkovi, který by ve svých jedenácti letech postoupil na úroveň čaroděje, ale nyní jsme tady a jeden takový případ sedí přímo přede mnou. Nebudu tvrdit, že tvá magie a aura není svůdná, již jsem ti vysvětlila svůj zájem o tebe. Jen jsem musela přemýšlet, jestli mé vlastní bezpečí a bezpečí mé rodiny stojí za to, co mi nabízíš.

Včerejšího večera jsem ale dostala velice zajímavou zprávu do svého otce a já si uvědomila, že jsi středem daleko větší scény, než jsem si vůbec myslela. Mohlo mi dojít, že pokud získáš Generálku Cassiopeiu Blackovou na svou stranu, získáš s ní i mnoho dalších spojenců, kteří doposud vyčkávali na ten správný okamžik.

Než se plně rozhodnu, mám pro tebe jedinou otázku. Jak hodláš naložit s Kouzelnickým světem? Necháš jej tak, jak je nebo se jej pokusíš vrátit do dob Zlatého věku magie? Nebo úplně něco jiného?" prohlásila dlouze a Hadrian se zamyslel nad tím, co mu právě řekla.

Zdá se, že Cassiopeia po mé návštěvě oslovila své spojence, ačkoliv nevím, jestli je to za účelem pomoci mé tetě nebo kvůli něčemu jinému. Budu ji muset opět navštívit a optat se, co plánuje. Pomyslel si, než se zamyslel nad odpovědí pro Amandu.

„Zajímají tě moje cíle, jestli chci kráčet podobou cestou jako Brumbál nebo Voldemort a jim podobní," ujišťoval se, že její otázku pochopil, načež Amanda mírně přikývnula, že i tak by se dala vyložit.

„Na tohle je velice těžké odpovědět, protože ani já sám netuším, kam mě moje činy a rozhodnutí zavedou. Mohu ti s určitostí říci, že Voldemort a jeho Smrtijedi jsou jen chodícími mrtvolami, a to stejné platí pro Brumbála. Zatím nemám dostatek moci, abych proti nim mohl zasáhnout, ale to je pouze otázka času. Co se týče zbytku kouzelnického světa, nejsem plně rozhodnutý.

Z krátkodobého hlediska hodlám omezit Brumbálův vliv v Bradavicích a převzít kontrolu nad Školní radou, abych mohl zavést potřebné změny ve výuce a její organizace. Bradavice mají příliš málo studentů i profesorů a aktuálně nabízejí podřadné vzdělání.

Dalším krátkodobým cílem je očištění jména mého kmotra a sjednocení mé rodiny. Hodlám upevnit naše postavení a obnovit spojenectví s těmi, kteří nás nezradili. Ti, kteří se nažrali na našem oslabeném postavení, čeká rychlá a tvrdá odplata.

Pro své budoucí plány jsem založil Obchodní komoru Ouroboros, která nyní plní funkci mateřské společnosti, která chrání desítky patentů různých podniků, ve kterých mám podíl. Vesměs to jsou podniky kouzelníků a kouzelnic první generace, kteří čelili problémům ze strany čistokrevných rodů i samotného Ministerstva. Postupně hodlám Obchodní komoru rozšířit o další divize, jako je charita, výzkum a tak dále.

Pokud bych se měl bavit o mém politickém postavení, rád bych do naší společnosti vrátil jisté zvyky, tradice a rituály. Nicméně odmítám diskriminaci vůči těm poloviční nebo nové krve. Nově příchozí do naší společnosti musí být seznámeni s tím, že ačkoliv sdílíme stejné území jako nemagický svět, jsme samostatnou společností, která má vlastní zákony a zvyky. Angličan bude těžko nařizovat Indovi, jak má žít svůj život a proč je jeho víra špatná. Nově příchozí jsou imigranti, které je třeba začlenit kvůli zdravému a rostoucímu chodu naší společnosti. K tomu je třeba je naučit všemu, co musí vědět, a nikoliv jejich vzdělání ignorovat a pohrdat jimi, protože si myslí, že zde platí stejná pravila, jako v normálním světě.

Rád bych viděl naši společnost prosperovat a posunout se kupředu ve výzkumu a řešení civilizačních problémů. Nemůžu chtít, aby naše společnost vyřešila problémy normálních lidí, kteří náš svět pomalu ničí, ale pravdou je, že pokud nic neuděláme, tak brzy zjistíme, že budeme sdílet stejný konec, jako oni, ať už máme Dar magie nebo ne," vysvětloval Hadrian své postavení a Amanda jej pozorně poslouchala.

„A co když se ti většina naší společnosti postaví a nebude chtít přijmout změnu? Ujmeš se moci násilím nebo na své cíle raději zapomeneš, abys zachoval jejich životy a mír?" položila mu další otázky a Hadrian se mírně ušklíbl.

Stačí mi najít jediný portál a moji spojenci si budou moci užívat svobody zcela nového světa bez přítomnosti mudlů. Také je tu možnost ve vytváření nových dimenzí, na vysokém levelu bych jistě neměl problém vytvořit prostor pro jedno velké obyvatelné město. Prolétlo mu hlavou.

„To záleží na situaci, ale nejsem někdo, kdo by schvaloval bezhlavé zabíjení nevinných obyvatel. Každá kapka magické krve je důležitá, ale to neznamená, že se nebudu bránit smrtelnými prostředky, když na mě někdo zaútočí s úmyslem mě zabít," ujišťoval ji.

„Chápu, že neexistuje jednoduchá odpověď bez znalosti všech okolností. Nicméně i tak mi tvá odpověď bohatě stačí," řekla Amanda a pomalu dopila svůj čaj.

„Vsadím si na tebe, Hadriane. Otec mi dal svobodu v rozhodování o mé budoucnosti a budoucnosti naší rodiny a já se rozhodla, že ti budeme stát po boku, ať už to pro nás bude znamenat úspěch nebo zánik," prohlásila s absolutní jistotou, která Hadrianovi na tváři vykouzlila úsměv.

„V tom případě náš čekají dva důležité kroky. Prvně musíš podepsat tento Kodex, protože rozsah mého Daru a jeho podstata je skrytá pod upraveným Fideliusem. Druhým krokem pak bude rituál, kterým u tebe probudím stejný Dar, který mi před mnoha lety Gaia darovala," prohlásil Hadrian a z Inventáře nechal zhmotnit Kodex.

Amanda se po jeho podepsání musel chvíli vypořádávat s nově získanými vědomostmi, než se na Hadriana podívala s novou zvědavostí.

„Sice plně nechápu koncept herní postavy, ale tohle vysvětluje zatraceně hodně. Není divu, že jsi čaroděj a nová kouzla se zvládáš naučit tak rychle. Často jsem tě spatřila, jak si do kapes hábitu ukrýváš předměty, které se tam ve skutečnosti nenacházely. Dlouho jsem přemýšlela nad možným vysvětlením, ale tohle by mě skutečně nikdy nenapadlo, ačkoliv bych tvůj inventář mohla přirovnat k osobní kapesní dimenzi," prohlásila.

„Na otázky a odpovědi bude čas později. Nyní nás čeká rituální místnost," postavil se vedle Amandy a natáhl k ní ruku dlaní vzhůru, načež se jí chytila a ona je teleportoval do Doja Východního Draka.

„Dobré ráno, Hadriane-kun," přivítala je Mistryně Akira, která zrovna otevírala hlavní bránu na cestě vedoucí z ulice k budově Doja.

„Dobré ráno, Akiro-sensei. Dovolte mi vám představit Amandu Rosierovou, moji spolužačku, spojenkyni a kamarádku. Amando, tohle je Mistryně Akira Yuki, která zde vyučuje Bojová umění Karate a Aikida," představil je Hadrian.

„Velice mě těší," kývnula Amanda hlavou a ačkoliv věděla, že žena před ní je mudla, cítila z ní neznámou moc a jisté nebezpečí, které si často spojovala s Brumbálem a dalšími mocnými čaroději a mágy.

„Hned vás odvedu do rituální místnosti. Omlouvám se, že tu dneska nikdo jiný není, ale vydali se řešit problém s tvou tetou Petúnií. Lin včerejšího odpoledne narazil i na pár krys v okolí vašeho domu, tak se je vydal stopovat do jejich doupěte. Tvá teta nám vysvětlila, že její bývalý manžel se přidal k Templářům a již jednou jsi jim zabránil v jejím únosu a možným pokusům na jejím nenarozeném magickém dítěti. Nenávist proti něčemu jinému - rozdílnému, kterou Vernon Dursley vykazuje, je důvod, proč je v našem světě tolik konfliktů. Ale někteří lidé se prostě nechávají ovládat svými negativními emocemi a temnými myšlenkami a mohu jich pouze litovat," vysvětloval jim Mistryně Akira.

„Zatím nemám prostředky, abych proti Templářům zasáhl, ostatně neznám ani jejich plný rozsah působnosti. Pokud se ale odváží na tetu Petúnii a její dítě sáhnout, osobně poznají, co jsem schopen udělat pro ochranu své vlastní krve!" přísahal Hadrian a projela jím vlna nenávisti při každé zmínce Templářů a jejich organizace.

„Žádný strach. Lin Feng existenci Templářů bere jako osobní urážku pro své osobě i rodině. Pokud bude moci překazit jejich plány, ať už jsou jakékoliv, velice rád to udělá i bez dalšího pobízení nebo důvodu," řekla Akira-sensei a Hadrian velice dobře věděl, proč tomu tak bylo.

„Templáři? Nepřestali existovat před několika stoletími?" podivila se Amanda, protože Templáři byli jednou z několika organizací, která se podílela na lovu lidí s darem magie a nejen lidí, ale i magických tvorů a ras.

„Skončili jako oficiální Řád podporovaný královskou rodinou a církví. Od té doby se nicméně změnili na soukromou organizaci, která působí na povrchu, ale i v kriminálním podsvětí. Často pracují jako žoldáci pro ty, kteří nabídkou nejvíce," zakroutila Akira hlavou a odemknula jim dveře do rituální místnosti.

„Převleč se prosím do rituálního roucha, aby průběh nenarušilo nic magického, co bys měla u sebe," požádal ji Hadrian a otočil se, aby ji dal trochu soukromí.

„Hotovo," oznámila mu po minutě a on se otočil připravený zahájit rituál, když na místě ztuhnul. Místo toho, aby na sobě měla rituální roucho, byla zcela nahá.

„U Merlina, Morgany a Maeve, proč mě musíš takhle pokoušet!" prohlásil nevěřícně a zvedl svůj zrak k jejímu obličeji a omítal se podívat níže, ačkoliv jej to zatraceně lákalo.

„Protože jsem se tak rozhodla a hodlám se plně odevzdat do tvé moci bez bariér mezi námi. Navíc rituální roucho mi nikdy nebylo pohodlné a vždy jsem se rituálních tanců účastnila zcela nahá tak, jak jsme byli stvořeni," prohlásila a Hadrian si povzdechl.

„Je mi jasné, že tvůj postoj nebudu schopen změnit a pokud chceš naplnit mé fantazie tvým nahým tělem, nebudu se tomu už ani bránit," vzdal se a mávnutím ruky se převlékl do rituální roušky, která zakrývala pouze jeho intimní partie. Když prvně prováděl Rituál Probuzení u Tamary, Mistr Kurokyuu je nechal oblečené v běžném mudlovské oblečení, ale nyní toho Hadrian o rituálech věděl více, tak se podle toho i zařídil. Nepotřeboval si proti sobě poštvat magii ani živly.

„Magie, ty, jenž nám koluješ v žilách a spojuješ všechno kolem nás. Přijmi naše pozvání mezi nás!" zahájil Hadrian rituál a zhmotnil celý rituální kruh s Amandou v jeho středu.

„Ty, jenž nám dovoluješ dýchat. Živle Vzduchu, připoj se k nám a pocti nás svou přítomností!" povolal Hadrian druhý ze šesti živlů, který hodlal povolat.

„Ty, jenž jsi koncem i jiskřičkou znovuzrození. Živle Ohně, zahřej nás svou přítomností!" prohlásil a přítomnost tohoto živlu byla hned citelná.

„Ty, jenž jsi naší kolébkou a počátkem. Živle Vody, uhas naši žízeň svou přítomností!" povolal do rituálního kruhu třetí živel a Amanda upřímně žasla nad tím, jak snadno toho byl schopen. Většina těch, kteří vyvolávali a řídili rituály, do rituálního kruhu byli schopní povolat jen omezené množství živlů, se kterými měli nějaký vztah, ale Hadrian je postupně přivolával všechny bez jediné přestávky.

„Ty, jenž nás živíš a udržuješ naživu. Živle Země, dovol nám čerpat sílu ze tvé přítomnosti!" zvolal Hadrian a oba s Amandou pocítili, jak jsou jejich těla plná energie.

„Ty, jenž děsíš a trestáš temné duše. Živle Blesků, zažeň naše vnitřní démony a očisti nás svou přítomností!" povolal do rituálního kruhu živel, který Amanda ještě v životě neviděla u žádného rituálu, kterého se účastnila, a to Hadrian stále nekončil.

„Ty, jenž jsi naší podstatou bez lži a přetvářky. Živle Duší, přijď mezi nás a přijmi nás takové, jací jsme!" povolal Hadrian poslední živel, který byl reprezentován fialovými plameny.

„Gaio! Povolal jsem Magii i Živly do tohoto rituálního kruhu. Dovol mi s jejich požehnáním sdílet Dar, který jsi mi darovala! - Rituál Probuzení!" vyslovil finální prosbu a všech sedm plamenů se změnilo na ohnivé sloupce, které následně obklopily Amandu, aby kolem ní mohly začít rotovat a postupně se spojovat v jeden sloupec ohně o sedmi barvách.

Kolem Amandy samotné se objevila její aura moci, která měla barvu její magie, ale rychle se v ní začaly objevoval stříbrné flíčky. Ty se postupně zvětšovaly, až se její modrá aura změnila na stříbrnou a všechno kolem ní začala praskat statickými výboji.

Amanda měla většinu času zavřené oči a roztažené ruce, jak se její magie měnila, ale když je nakonec otevřela, byla její přeměna finální a všechny živly se vrátily na své místo v rituálním kruhu.

„Živle Duší, děkujeme za tvou přítomnost, propouštím tě z kruhu! - Živle Blesků, můžeš se vrátit na oblohu, ačkoliv budeš navždy naší součástí, propouštím tě z kruhu! - Živle Země, děkujeme za tvé dary, propouštím tě z kruhu! - Živle Vody, děkujeme za tvou uklidňující přítomnost, připouštím tě z kruhu! - Živle Ohně, děkujeme ti za naše životy, propouštím tě z kruhu! - Živle Vzduchu, děkujeme za tvou pomoc, propouštím tě z kruhu! - Magie, jenž prostupuješ celou existencí, děkujeme za tvou přítomnost a propouštím tě z kruhu! - Gaio, jsme zvěční za tvé Dary!" rozloučil se Hadrian se všemi živly i Gaiou, kterou k rituálu také povolal a celý rituál úspěšně dokončil.

Gratulace! Úspěšně jsi provedl Rituál Probuzení: Dar Gamera!

Rituál Probuzení byl úspěšný a u Amandy Rosierové jsi probudil Dary Živlu Blesků a Gamera 2. generace!

Získal jsi 1 bod k Mistr Živlu Blesků!

Získal jsi 1 bod k Mistr Živlu Duše!

„Neskutečné! Vždy jsem měla blízko k bleskovým kouzlům a milovala jsem sledování bouřek, ale až nyní chápu krásu, kterou blesky jako živel představují," rozplývala se Amanda nad svou novou aurou moci.

„Rituál Probuzení je u konce, tak se prosím obleč. Dneska nás čeká návštěva tvého prvního dungeonu, kde se seznámíš s plným rozsahem svého nového Daru a zároveň dostaneš možnost zničit nějaká ta monstra," vyzval ji Hadrian a pozorně ji sledoval, jak se začala oblékat. Neboť si všimnula jeho pohledu, rozhodla se, že mu předvede menší show.

„Tohle je jen menší předehra toho, co tě za pár let čeká, můj drahý," ujišťovala jej, než k ní Hadrian natáhl ruku, aby je teleportoval zpátky do Bradavic. V rituální místnosti zanechal ještě děkovný vzkaz pro své Mistry, protože tušil, že nemá čas ztrácet čas a s Amandou stráví celý zbytek dne, aby ji provedl vším, co by měla znát.

Pokračování příště!

Profil:

Jméno: Hadrian James Hyperion Raiden Potter-Black

Věk: 11 (Mentální věk: 13; Fyzický věk: 12 - zrychlený růst k vyrovnání mentálního věku)

Třída: The Gamer (Tier 0)

1. Titul: Čaroděj

2. Titul: Koncil Sedmi (5. místo)

3. Titul: Přítel Kentaurů

Level: 23 - Exp: 199 861/253 000

HP: 3 210

MP: 5 850 (+300 z Magického Drahokamu – zapůjčeno Tamaře v kapitole 2.7.)

Atributy:

STR: 46

VIT: 45 (Bonus: 20 % k HP; Regenerace HP/min: 2 %)

DEX: 54 (+40 při nasazeném Asasínském Brnění)

INT: 102 (Bonus: 40 % k MP)

WIS: 68 (Bonus: -15 % Cena MP; Regenerace MP/min: 3 %)

LUK: 18 (Bonus: +5 % k šanci spadnutí předmětu)

Atribut Body: 30 (125)

Perk Body: 1 (12)

Kolejní body: Zisk: 510 (Cíl 500/1 000/1 500) – Ztráta: 15 (Cíl max. 100)

Finance:

- Libry (Banka): 467 328

- Galeony: 131 499

- Abyss dolary: 1 142 688

- Svěřenecký Trezor: 45 000 Galeonů

- Investiční Trezor: 47 455 Galeonů

- Ouroboros Trezor: 43 500 Galeonů

Status:

Chlapec-který-přežil (Vylepšení: 1x): Tvé jméno je známé v celé kouzelnické společnosti. I sláva má své výhody!

- Bonus: +25 % EXP ke všem splněným úkolům!

- Bonus vylepšení: +5 % EXP ke všem splněným úkolům!

- Trvání: Dočasný

Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několika Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.

- Bonus: +25 % k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče, Lukostřelbu a Umění Bitevní hole!

- Trvání: Dočasný

Hadí Jazyk: Dědičný dar, který je spojen s magií určitých rodů a ras. Nejenže ti dovoluje se dorozumívat s hady, ale také s další škálou nejrůznější plazů. Hadí Jazyk také značí potenciál ke studiu léčebných kouzel.

- Bonus: +15 % k síle Bílé Magie.

- Trvání: Trvalý

Matčina oběť: Pradávná rituální magie, kdy tvá matka obětovala svou magii a život.

- Bonus: +75 % k obraně proti Lordu Voldemortu, +50 % k obraně proti Smrtijedům, +25 % k obraně proti neoznačeným Smrtijedům.

- Trvání: Dočasný

Primární Dědic rodu Potterů: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Potterů.

- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle Runové Magie.

- Trvání: Dočasný

Primární Dědic rodu Blacků: Jsi Primárním Dědicem Starobylého a Vznešeného rodu Blacků.

- Bonus: +15 % k síle Černé Magie, +15 % k síle magie v boji s magickými tvory.

- Trvání: Dočasný

Student Prvního ročníku: Jsi oficiálním studentem Bradavické školy Čar a Kouzel!

- Bonus: +2 k VIT nebo +1 k INT nebo +1 k WIS za každé navýšení levelu v Bradavicích.

- Trvání: Dočasný

Perky:

- Metamorfomág: 2/13

- Mistr Ledu: 13/13 (MAX)

- Mistr Vody: 7/13

- Mistr Vzduchu: 7/13

- Mistr Ohně: 1/13

- Mistr Duše: 2/13

- Mistr Blesků: 1/13

Glacian

Druh: Yuki Kitsune (Žena)

Třída: Summon (1. úroveň)

Level: 21/39 – Exp: 44 485/50 000

HP: 900

MP: 1 800

Info: Yuki Kitsune je velice vzácný druh magické lišky, která ovládá led a sníh. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Na 1. úrovni může mít Yuki Kitsune maximálně tři ocasy. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a Esence Živlu Ledu.

Status:

- Nibi (+20 % k síle a účinku Magie Živlu Ledu pro všechny členy Skupiny)

Artemis

Druh: Sněžná sova (Žena)

Třída: Mazlíček

Level: 20/30 – Exp: 15 110/50 000

HP: 750

Info: Artemis je Sněžná sova, která již při svém narození pocítila potenciál vašeho pouta. Když přišel čas tvého návratu do kouzelnického světa, nechala se chytit těmi správnými lovci, aby se ocitla v obchodě, kde jsi ji následně našel.

Info 2.: Po dosažení maximálního levelu, musíš pečlivě prozkoumat její kořeny a potenciál, abys připravil ten správný druh rituálu k její přeměně. Artemis ti bude podvědomě zanechávat náznaky toho, jakým směrem se její vývoj bude ubírat, tak tomu věnuj náležitou pozornost.

Slovo autora:

- kapitola má cca 13 033 slov

- Původně jsem chtěl do kapitoly zahrnout i plné odpovědi na dopisy pro Fleur a Laru, ale to si nechám na další kapitolu.

- Také nás ještě čeká setkání mezi Nymfadorou a Hadrianem, takže začneme s tréninkem jeho Perky Metamorfomagie. Toho nicméně využiju k tomu, abych překonal pár delších časových úseků, abychom se zase pohnuli kupředu. S aktuální rychlostí bych byl schopný zůstat v prvním ročníku ještě dalších padesát kapitol i přes fakt, že jsem původně každému ročníku chtěl věnovat max. 21 kapitol, ale to se zdá být nereálné s omezenou délkou, se kterou nyní pracuji.

- Komentáře, připomínky a všechno další můžete psát tady pod kapitolu nebo na discord, však to znáte.

Stručný přehled:

Profese:

- Kuchař (T3): 198/225

- Recepty: 563

- Zahradník (T2): 125/150

- Truhlář (T2): 91/150

- Dřevař (T2): 45/150

- Lesník (T1): 47/75

- Malíř (T3): 75/225

- Lingvista (T4): 12/300

- Angličtina (T3): 38/225 (T1:25; T2:50; T3:12)

- Francouzština (T2): 59/150 (T1:25; T2:19)

- Japonština (T2): 51/150 (T1:25; T2:17)

- Mandarínština (T2): 60/150 (T1:25; T2:20)

- Italština (T2): 41/150 (T1:25; T2:13)

- Latina (T1): 36/75 (T1:12)

- Němčina (T1): 8/75 (T1:2)

- Španělština (T1): 45/75 (T1:15)

- Mayština (T2): 6/150 (T1:25; T2:2)

- Ermesianština (T3): MAX (T1-T3:150)

- Muzikant (T1): 64/75

- Pianista (T2): 39/150 (T1:25; T2:13)

- Kytarista (T2): 3/150 (T1:25; T2:1)

- Krejčí (T1): 39/75

- Bylinkář (T1): 33/75

- Lektvarista (T1): 35/75

- Horník (T1): 1/75

- Runista (T1): 27/75

- Norské runy (T1): 19/75 (T1:6)

- Sumerské runy (T1): 7/75 (T1:2)

- Egyptské hieroglyfy (T1): 10/75 (T1:3)

- Mayské runy (T1): 49/75 (T1:16)

- Slovanské runy (T1): 1/75 (T1:0)

- Fénické runy (T1): 1/75 (T1:0)

- Aztécké runy (T1): 1/75 (T1:0)

- Hebrejské runy (T1): 1/75 (T1:0)

Dovednosti:

- Isshin-Ryu Karate (E): 12/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl. 12 – Hnědý pásek (lvl. 13-18))

- Umění Meče (E): 20/30 (6+4+3 DEX/WIS) (MAX lvl. 20 - Aura 3/7 (lvl. 21-30))

- Lukostřelba (E): 1/30 (6+4+2 STR/DEX) (MAX lvl – dočasně)

- Umění Bitevní Hole (E): MAX (6+4+4 INT/WIS)

- Aura Bitevní Hole: 3/7 (Zvýšení DMG = 10*23*3)

- Aura Meče: 2/7 (Zvýšení DMG = 10*23*2)

- Tvorba Dungeonu: 115/900

- Odchod z Dungeonu: 117/900

- Šachy (E): 21/30 (5+3+2 WIS)

- Merman: 30/90 (+4 DEX) (MAX lvl. 70 - Mistr Vody 7/13)

Magické Dovednosti:

- Meditace (M): 0/30 (Odemčení: Nitrobrana lvl. 30 + Mistr Duše 3/13)

- Bitevní Meditace: 70/90

- Telekineze: 78/90

- Magická Aura: 48/60

- Manipulace Vody: 43/90

- Manipulace Vzduchu: 44/90

- Manipulace Ohně: 10/90 (MAX lvl 10 pro Mistr Ohně: 1/13)

- Ledová Doména: 3/90

- Nitrobrana: 10/90

- Nitrozpyt: 3/90

- Tvorba Dimenze: 31/900

- Kostěná Střela: 7/30

- Prastará Magie: Fázování: 40/900

- Prastará Magie: Driftování: 4/90

- Avatar Ledu: 1/90

Kouzla:

- Inceptortia Demoiate: 8/30

- Flipendo: 14/30

- Evanesco: 15/30

- Lumos Orbis: 10/30

- Petrifikus Totalus: 9/30

- Alohomora: 7/30

- Narudi Togoh: 4/30

- Terram Undam: 3/30

- Geluignis: 7/30

- Ignis Flagellum: 15/30

- Imago: 3/30